216 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Řežuchovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 354.174 Kč s příslušenstvím, o 68.562,45 Kč a o 1.200 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84.350 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 269.824 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, na smluvní pokutě částku 68.562,45 Kč a náklady spojené s uplatněním ve výši 1.200 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 354.174 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 354.174 Kč od [datum] do zaplacení, částky 68.562,45 Kč a částky 1.200 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi ní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši 110.000 Kč. K vyplacení zápůjčky žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku společně se sjednaným úrokem splácet dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení věřitele o schválení poskytnuté zápůjčky, tj. v 60 měsíčních splátkách ve výši 5.130 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] 2019. Oznámení o schválení zápůjčky bylo žalovanému zasláno na dodejku. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Zápůjčka byla poskytována pro podnikatelské účely žalovaného, což bylo výslovně uvedeno v uzavřené smlouvě. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnuté zápůjčky. Do zesplatnění celé zápůjčky byly žalovaným uhrazeny pouze splátky ve výši 5.130 Kč dne [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum]. Před zesplatněním celé zápůjčky v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle ujednání smlouvy v celkové výši 1.487 Kč. Podle smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 410,40 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty ve výši 2 x 410,40 Kč. Dále si strany smlouvy sjednaly, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 666,90 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo]. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky, neboť se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 60 dnů, a tím došlo bez dalšího k zesplatnění celé zápůjčky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 60 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celé zápůjčky. Podle smluvních ujednání smlouvy platí, že při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak běžný úrok zápůjčky, staly součástí nové jistiny zápůjčky. Výše této nové jistiny zápůjčky činila částku 282.150 Kč a žalovaný byl povinen dle uzavřené smlouvy o zápůjčce částku uhradit nejpozději v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění zápůjčky došlo, tedy nejpozději do [datum]. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat, aby žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platil zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. Dále dle smlouvy platí, že v případě, že žalovaný po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nad rámec smluvní pokuty uvedené výše, smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Žalovaný zesplatněnou částku neuhradil a je tak povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 70.537,50 Kč Smluvní pokuta se stala v souladu s uzavřenou smlouvou splatnou v den následujícím po vzniku práva žalobkyně na její zaplacení a ke smluvní pokutě přirůstá zákonný úrok z prodlení. Dále si strany sjednaly, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že žalobkyni vznikne právo na pokutu uvedenou výše. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil celou novou jistinu zápůjčky po zesplatnění zápůjčky ve shora uvedené lhůtě splatnosti, vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení této smluvní pokuty dle smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky, tedy z částky 282.150 Kč, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem [datum], až do jejího úplného zaplacení. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyně požaduje aktuální zbývající dlužnou novou jistinu zápůjčky ve výši 282.150 Kč s příslušenstvím, neuhrazené smluvní pokuty v celkové výši 1.487 Kč s příslušenstvím, neuhrazenou smluvní pokutu v celkové výši 70.537,50 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky ve výši 282.150 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do data vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 68.562,45 Kč, částku ve výši 1.200 Kč jako náklady spojené s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli. Z částky v celkové výši 354.174 Kč požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou povinností i zákonný úrok z prodlení, a to od 22. dne po shora popsaném zesplatnění zápůjčky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce, bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel podepsali smlouvu s [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 110.000 Kč, za kterou byl sjednán úrok za poskytnutí zápůjčky ve výši 197.800 Kč. Celková splatná částka činila 307.800 Kč a žalovaný ji byl povinen uhradit v 60 splátkách po 5.130 Kč. Žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, ve smlouvě je označen svým identifikačním číslem, zápůjčka je označena jako revolvingová podnikatelská zápůjčka. Ve smlouvě bylo uvedeno číslo účtu žalovaného [bankovní účet]. V čl. 8 smlouvy jsou sjednány sankce. Pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost vydlužiteli zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky a dále 30 dnů po termínu splatnosti vzniká povinnost vydlužitele nad rámec smluvní pokuty uvedené v předchozím bodě, zaplatit smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti vydlužitele k jejich zaplacení. V případě, že nebudou zaplaceny 2 splátky řádně a včas nebo v případě, že se vydlužitel ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 60 dnů, automaticky dojde k zesplatnění zápůjčky, a to bez dalšího úkonu žalobkyně (stávají se okamžitě splatnými veškeré splátky zápůjčky až do konce sjednaného splátkového kalendáře). V případě, že způsobem sjednaným ve smlouvě dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré, v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky, až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu je vydlužitel povinen zaplatit nejpozději v den následujícím po dni kdy k zesplatnění došlo. Zápůjčitel je oprávněn požadovat, aby vydlužitel v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platil zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. V případě, že vydlužitel po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky, ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění došlo, vzniká vydlužiteli povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty uvedené výše smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky. Smluvní pokuta je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti tuto smluvní pokutu zaplatit. V případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky, ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká vydlužiteli povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení vydlužiteli s její úhradou, a to až do úplného zaplacení.

4. Z karty klienta, bylo zjištěno, že v této jsou shrnuty údaje týkající se smlouvy [číslo] včetně rozpisu splátek, provedených úhrad a naúčtovaných sankcí. Jsou zaznamenány úhrady ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 5.130 Kč.

5. Z dokladu o vyplacení zápůjčky, soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], byla dne [datum] převedena částka 110.000 Kč.

6. Z pokusu o smír ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila na riziko zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k uhrazení všech neuhrazených splátek a vyfakturovaných pokut.

7. Z oznámení ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo] neboť se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením splátky o více jak 60 dnů.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení částky 354.174 Kč a upozornil žalovaného na soudní vymáhání pohledávky. Výzva byla odeslána [datum].

9. Ze ze zpráv [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], a [právnická osoba], bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba byla v [anonymizováno] 2019 při poskytování úvěrů bez zajištění ve výši 110.000 Kč v rozmezí 4,4 % - 17,9 % ročně.

10. Oznámením ze dne [datum] jej informovala o zesplatnění a před podáním žaloby jej výzvou vyzvala prostřednictvím zástupce k zaplacení.

11. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

12. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

18. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

19. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

21. Podle ust. § 8 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

22. Podle ust. § 433 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

23. Podle ust. § 1973 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

24. Podle ust. § 576 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle ust. § 4 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

26. Podle ust. § 547 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

27. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

29. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

30. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle ust. § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

33. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

35. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému částku ve výši 110.000 Kč a tuto částku vyplatila dne [datum] na jeho účet. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 197.800 Kč. Celková splatná částka činila 307.800 Kč a žalovaný ji byl povinen uhradit v 60 splátkách po 5.130 Kč. Žalovaný vystupoval jako podnikatel, smlouva byla uzavřena mezi podnikateli. Ve smlouvě si účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné jistiny a dále smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky pro případ prodlení se zaplacením splátky o 30 dnů s tím, že smluvní pokuty jsou splatné do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejich zaplacení. Dále si strany sjednaly pro případ, že nebudou zaplaceny dvě splátky řádně a včas nebo v případě, že se úvěrovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než 60 dnů, že automaticky dojde k zesplatnění zápůjčky, tedy, že se se okamžitě stávají splatnými veškeré splátky zápůjčky až do konce sjednaného splátkového kalendáře. Dále bylo sjednáno, že v případě, že dojde k zesplatnění zápůjčky, se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny zápůjčky. Tuto novou jistinu je úvěrovaný povinen zaplatit nejpozději v den následujícím po dni kdy k zesplatnění došlo. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky je úvěrovaný povinen platit zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. Dále bylo sjednáno, že v případě, že úvěrovaný po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění došlo, vzniká mu povinnost zaplatit nad rámec smluvní pokuty uvedené výše smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky. Smluvní pokuta je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti tuto smluvní pokutu zaplatit. V případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, bylo sjednáno, že úvěrovaný je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení, a to až do úplného zaplacení. Žalovaný uhradil dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] pět splátek po 5.130 Kč. Následně se dostal do prodlení se splátkou [číslo] splatnou dne [datum], kterou již neuhradil, a po 60 dnech ke dni [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celé dosud nezaplacené částky.

36. Soud má za to, že návrh žalobkyně je důvodný pouze částečně, neboť je požadován na základě absolutně neplatného ujednání mezi stranami. Smlouva o zápůjčce včetně dalších jejích ujednání, např. v ust. bodu 8.1 a, b, smlouvy o přirůstání nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru k jistině a dalších nově vzniklých nároků, např. ze smluvních pokut a úroků z těchto smluvních pokut, nepodléhají právní ochraně ve smyslu ust. § 580 odst. 1 obč. zák., a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se týkají sjednané smlouvy. Tyto sjednané nároky jsou tedy již nad rámec ochrany práva a mají charakter naopak zjevného zneužití práva dle § 8 obč. zák., které nepožívá právní ochrany, toto ujednání soud hodnotí jako ujednání neplatné dle § 547, § 580 a § 8 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

37. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytování úvěru je předmětem podnikání žalobkyně, které žalobkyně legitimně provádí za účelem zisku, a to i zisku eventuálně vysokého. Je třeba trvat na tom, že vytváření vysokého zisku při výkonu podnikatelské činnosti je zcela legitimní záležitost, pokud se tak děje na základě transparentních smluvních ujednání a v souladu se smluvní svobodou a autonomií. To platí, i pokud jde o oblast poskytování úvěrů.

38. Soud má za to, že ustanovení smlouvy o půjčce uvedené v odst. 8. bod 3,4, umožňující přirůstání úroku k jistině, je neplatným právním úkonem, a to s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, č. j. 35 Odo 101/2002 ze dne 24. 3. 2004. Z tohoto rozhodnutí se podává, že;„ Dle ustanovení § 121 odst. 3 o. z., účinného do 31. 12. 2013, příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojení s jejím uplatněním. Peněžitý závazkový právní vztah je právní teorie obecně pojímán buď jako hlavní, nebo vedlejší. Hlavním závazkovým právním vztahem je peněžitý závazkový právní vztah tehdy, jestliže jeho kauza směřuje přímo k zaplacení, resp. k získání určité částky peněz. Vedlejším a akcesorickým peněžitým závazkovým právním vztahem je závazkový právní vztah úrokový, který vzniká pouze tehdy, jestliže mezí účastníky existuje peněžitý závazkový právní vztah hlavní. Úrokovým závazkovým právním vztahem je závazek (smluvní nebo zákonný) zaplatit věřiteli určitou poměrnou část (zpravidla určenou procentní sazbou) peněžitého závazku hlavního. Občanský zákoník (a v návaznosti na něj i obchodní zákoník) rozeznává úroky a úroky z prodlení. Úroky z prodlení mají povahu sankce (sankční úroky) za prodlení dlužníka se splněním závazku (§ 517 odst. 2 obč. zák. účinného do 31. 12. 2013). Platí se vedle vlastního plnění stanoveným procentem z té části dluhu, s níž je dlužník v prodlení. Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práv věřitele a povinností dlužníka, respektive jejich doplnění novými právy a povinnostmi. Prodlením tedy nastává ze zákona změna obsahu právního poměru (tím, že vedle trvající povinností splnit závazek vznikají i nová další práva a povinnosti), bez ohledu na to, zda dlužník prodlení zavinil. Podle standardního výkladu podávaného soudní praxí definice příslušenství pohledávky obsažená v ust. § 121 odst. 3 o. z., účinného do 31. 12. 2013, platí i pro obchodní závazkové vztahy (shodně srov. rozhodnutí uveřejněné pod [číslo] Sb., soudních rozhodnutí a stanovisek). Úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení jsou tedy podle § 121 odst. 3 o. z. účinného do 31. 12. 2013, příslušenstvím pohledávky, kterou se ve smyslu tohoto ustanovení a v návaznosti na definici závazkového vztahu v § 488 o. z., účinného do 31. 12. 2013, a jeho obecné chápání v právní teorii (srov. literární odkazy výše) rozumí peněžité plnění (jistina), na něž má věřitel právo podle hlavního závazkového vztahu, k jehož změně (potud, že lze nárokovat i sankce za prodlení s placením) dochází přímo ze zákona právě až prodlením dlužníka. Úrokový závazkový vztah je vztahem akcesorickým, jehož vznik je podmíněn platným závazkovým vztahem hlavním. Splněním hlavního závazku (nebo jiným ze způsobů jeho zániku) zaniká (končí) i akcesorický závazek úrokový; přetrvává pouze povinnost uhradit již dospělé úroky. Tím, že včas nesplatí úroky z jistiny, se dlužník dostává do prodlení s plněním příslušenství, nikoli do prodlení s plněním vlastního dluhu (jistiny). Právo požadovat po dlužníku příslušenství z příslušenství (zde úroky z prodlení ze smluvených úroků) pak věřitel nemá proto, že ani občanský ani obchodní zákoník mu tuto možnost nepřiznávají. Jinak řečeno, ani obchodní ani občanský zákoník nezakotvují majetkové sankce pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky.“ 39. Nejvyšší soud České republiky pak dospěl k závěru, že sice občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství, tedy úrok z prodlení pro případ prodlení s placením příslušenstvím pohledávky; tím však není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Soud má za to, že závazek, který byl předmětem smlouvy o půjčce, tedy povinnost žalované vrátit zapůjčenou částku 110.000 Kč po dobu 5 let v pravidelných měsíčních splátkách po 5.130 Kč, tak, že celkem mělo být uhrazeno 307.800 Kč, je natolik rozsáhlý, i s ohledem na výši sjednaného úroku z půjčky, který podstatně převyšoval úroky na půjčkách, jež byly poskytovány v té době bankami, jež se poskytovaly v rozmezí 4,4 % - 17,9 % ročně. V předmětné smlouvě pak byly úroky sjednány ve výši 36 % ročně, tedy ve výši dvojnásobku nejvyšší sazby poskytované v daném místě a čase bankami, pak sám o sobě vylučuje platné ujednání přirůstání úroků k jistině a jejich další úročení, tzv. anatocismus. Soud má tedy za to, že předmětné ujednání o přirůstání úroků k jistině a smluvních pokut je neplatným právním úkonem s ohledem na okolnosti, za nichž byla uzavřena smlouva o půjčce, výši závazku a výši sjednaných úroků a také vzhledem k ujednání a výši smluvních pokut. Z tohoto důvodu má soud za to, že v tomto případě by sjednání anatocismu a smluvních pokut bylo i v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 8 o. z., a ve svém důsledku by rovněž způsobovalo absolutní neplatnost dle § 580 odst. 1 o. z. S ohledem na tyto skutečnosti soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 84.350 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkou zaplacenou žalovaným na předmětnou jistinu a ve zbylé části žalobu zamítl. Žalobkyni také vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

40. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud pak rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.