8 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Janků ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizováno jméno příjmení ml., advokátem se sídlem adresa o: zpřístupnění nemovitosti <b>I. Žalovaný je povinen umožnit žalobkyni přístup do nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a dále pozemku [parcelní číslo] zahrada.</b> <b>II. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni klíče od nemovitostí popsaných ve výroku I. tohoto rozsudku, konkrétně klíč od plotové branky z veřejné komunikace, klíč od vchodu do domu [adresa], klíč od garáže s dílnou a místností v podkroví a elektronický klíč (ovladač) od garážových dveří), a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 28.135 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zpřístupnění ve výroku I. tohoto rozsudku uvedených nemovitostí a vydání ve výroku II. uvedených klíčů s tím, že manželství účastníků, uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], kdy tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Zaniklé společné jmění manželů obou účastníků však doposud vypořádáno nebylo, přičemž řízení o jeho vypořádání je pak u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Součást masy dosud nevypořádaného SJM pak mimo jiné tvoří: pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa]; rodinný dům (dále také jako„ dům“), pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra] (dále také jako„ zahrada“), to vše zapsané na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí], vedené [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také jako„ nemovitost“). Na zahradě se pak dále nachází garáž pro dva osobní automobily s dílnou a místností v podkroví. Během společného soužití účastníků se pak žalovaný soustavně dopouštěl vůči žalobkyni a jejich společných dětech panu [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], [obec] (dále také jako„ syn“) a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně] (dále také jako„ dcera“), (společně také jako„ děti“) [anonymizována dvě slova], a to [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Pro předmětný skutek je proti žalovanému v současné době vedeno u [anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] řízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] podle ust. [ustanovení pr. předpisu] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podle ust. [ustanovení pr. předpisu]. Na základě tohoto nesnesitelného chování ze strany žalovaného, pak byla žalobkyně nucena opustit společnou domácnost v nemovitosti zcela nečekaně a„ na rychlo“. Učinila tak dne [datum], kdy si sebou odnesla jen svůj počítač a základní ošacení pro sebe a děti. Od té doby pak žalovaný užívá nemovitost zcela výlučně. Žalovaná s dětmi si následně chtěly z nemovitosti odnést další movité věci, přičemž o tom informovali žalovaného. Žalovaný to nejprve odmítl, přičemž v následujících kalendářních měsících vydával část osobních věcí k rukám žalobkyně a dětí, a to vždy po předchozí domluvě, kdy žalovaný nikoho do nemovitosti nepustil a předával osobní věci na ulici před nemovitostí, přičemž o jednotlivých kusech předaných věcí vedl podrobný seznam (předávací protokol), kdy tyto předávací protokoly dával žalobkyni k podpisu. Ačkoliv žalobkyně nedostávala od žalovaného kopie těchto předávacích protokolů, žalovaný tyto navrhl k důkazu v řízení vedeném zdejším soudem, pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] - [anonymizováno] – [anonymizováno], kdy se jedná toliko o předané osobní věci patřící dceři. Žalovaný vyměnil zámky na nemovitosti, čímž zabránil žalobkyni, aby tuto jakkoliv užívala. Žalobkyně pak dne [datum] vyzvala žalovaného, aby ji vydal osobní věci (když má zamezený přístup do nemovitosti), kdy tento žalované předal cca. [číslo] požadovaných věcí, a to opět u vchodové branky. K předání těchto dalších věcí pak mělo dojít dne [datum] v nemovitosti. Žalobkyně se na místo dostavila s panem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], se synem a jeho přítelkyní paní [jméno] [příjmení], [datum], bytem [adresa] (dále také jako„ přítelkyně“). Žalovaný pak žalobkyni oproti předávacímu protokolu vydal část žádaných věcí, přičemž syn si po chvíli všiml, že zámek na bráně není uzamčen, proto tuto otevřel a přišel ke vchodovým dveřím do domu. Žalobkyně, pan [příjmení] i přítelkyně jej následovali. Žalovaný pak v domě přebíral nabalené krabice a žalobkyně s ostatními si nevšiml, přičemž syn do domu vešel a zamířil do pokoje, jež kdysi obýval. Žalobkyně jej chtěla následovat, přičemž jakmile do nemovitosti vstoupila, žalovaný si vstupu do nemovitosti všiml, zastoupil žalobkyni cestu, chytil ji pevně za ruku a začal ji bránit ve vstupu do domu. U vchodových dveří zůstala stát přítelkyně a pan [příjmení]. Žalovaný pak zavřel vchodové dveře a žalobkyně se synem zůstali uvnitř sami, přičemž oba bezprostředně poté nemovitost opustili. Při odchodu však bylo zřejmé, že ze tří zámků, které jsou na vchodových dveřích, jsou dva zcela nové. Žalobkyně pak dne [datum] vyzvala žalovaného k vydání klíčů od nemovitosti, sdělení kódu k alarmu od nemovitosti, popřípadě aby odstranil jiné překážky, jež by bránili žalobkyni k potenciálnímu užívání nemovitosti, a tuto žalobkyni zpřístupnil. Žalovaný pak prostřednictvím svého právního zástupce reagoval dne [datum] s tím, že podmiňoval zpřístupnění nemovitosti sdělením, proč chce žalobkyně nemovitost zpřístupnit, jakým způsobem chce tuto užívat, kdy zpřístupnění mělo podléhat jeho osobní přítomnosti, což žalobkyně odpovědí ze dne [datum] odmítla a poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k odstranění protiprávního stavu, jež vyvolal. Žalovaný však již nikterak nereagoval. Žalobkyni tak nezbývá než se obrátit na zdejší soud.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že je pravdou, že jejich manželství s žalobkyní bylo rozvedeno dne [datum] a dále, že zaniklé společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno s tím, že za trvání manželství byly do společného jmění účastníků nabyty mimo jiné nemovitosti zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] na [list vlastnictví] jako pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům s dále pozemek [parcelní číslo]. Pořízení těchto nemovitostí bylo z jedné poloviny financováno z výlučných prostředků žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se vůči ní a jejich dětem dopouštěl [anonymizována dvě slova], přičemž z důvodu jeho nesnesitelného chování byla žalobkyně nucena opustit společnou domácnost v nemovitosti zcela nečekaně a narychlo. Tato obvinění žalovaný zásadně odmítá, a i v [anonymizováno] řízení je označil za lživá a účelová. Údajné [anonymizováno] žalobkyně mělo trvat dle jejího vyjádření v [anonymizováno] řízení déle než [anonymizováno] let. Z tohoto pohledu potom žalobkyní tvrzené nečekané a narychlo uskutečněné opuštění společné domácnosti v důsledku nesnesitelného chování žalovaného, nemůže být pravdivé. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně opustila dobrovolně společnou domácnost a odstěhovala se do nového bydliště především kvůli svému novému partnerovi [jméno] [příjmení], s kterým žila nejprve v [obec], poté v [obec] a následně na adrese jejího současného bydliště, které je též bydlištěm [jméno] [příjmení]. Poté co žalobkyně opustila dne [datum] společnou domácnost, postupně si odstěhovala ve dnech [anonymizováno 5 slov], [datum] a [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno], [datum] a [datum] svoje věci, jakož i věci společné a též věci výlučně náležející žalovanému. Pokud tedy došlo ze strany žalobkyně k opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde, když se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala a má adresu trvalého pobytu u svého nového partnera, je zjevné, že došlo k uzavření konkludentní dohody ohledně užívání předmětné nemovitosti s tím, že pouze žalovaný bude hradit veškeré náklady na provoz a údržbu předmětné nemovitosti, což také žalovaný bez jakéhokoliv přispění žalobkyně činí. Žalobkyně tuto dohodu od počátku akceptovala. Její stanovisko je potvrzováno i přípisem jejího právního zástupce z [datum] ohledně vypořádání SJM, když požaduje pouze vydání movitých věcí a předpokládá, že předmětné nemovitosti budou i nadále užívány žalovaným. Po celou tuto dobu cca 2,5 roků (tj. od [datum] do doručení výzvy právního zástupce ze dne [datum]) žalobkyně ani v jednom případě nepožadovala zpřístupnění předmětných nemovitostí a změnu shora uvedené dohody. V souladu s tím je i postoj žalobkyně u jednání dne [datum] ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kde byla slyšena jako svědek a výslovně zde odmítla nabídku žalovaného k bydlení v předmětné nemovitosti. Žalobkyně pak na jednu stranu tvrdí (viz jejího prohlášení v [anonymizováno] řízení ze dne [datum]), že když bych se měla s bývalým manželem potkat, cítím velký strach, je mi zle, nemohu spát, nemohu se soustředit na práci…. mám panickou hrůzu, že ho někde potkám.... na druhou stranu se domáhá užívání společné nemovitosti. Vzhledem k této skutečnosti, když se žalovanému postup žalobkyně jevil jako účelový, proto prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] požadoval mimo jiné objasnění, jakým způsobem by si žalobkyně za takovéhoto stavu představovala užívání uvedených nemovitostí. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] sdělil, že se k těmto otázkám nebude vyjadřovat.

3. Shodným tvrzením účastníků a informacemi o pozemcích má soud za prokázané, že do společného jmění manželů, tedy účastníků, patří nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemek [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa], a dále pozemek [parcelní číslo] zahrada. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je vedeno u zdejšího soudu a dosud není pravomocně skončeno, přičemž žalovaný na předmětných nemovitostech vyměnil zámky, aniž by dal žalobkyni klíče a znemožnil tak žalobkyni tyto nemovitosti užívat.

4. Výzvou ke zpřístupnění nemovitostí datovanou [datum], e-mailem odeslaným zástupcem žalovaného a adresovaným zástupci žalobkyně, datovaným [datum] a odpovědí zástupce žalobkyně datovanou [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zpřístupnění předmětných nemovitostí, vydání potřebných klíčů a umožnění užívání těchto nemovitostí.

5. Obžalobou podanou u [anonymizováno] soudu okresním státním zastupitelstvím v [obec], proti žalovanému, datovanou [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a spisem [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že proti žalovanému byla podána obžaloba pro [anonymizováno 5 slov] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], kterých se měl dopustit proti žalované a společným dětem. Věc je vedena u [anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka], a v době rozhodování soudu ve věci 8 C 74/2021 nebyla pravomocně skončena.

6. Rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum].

7. Ručně psanými záznamy z roku [rok] má soud za prokázané, že žalobkyně si odvážela z předmětných nemovitostí různé movité věci, které zapsala do uvedených záznamů, které jsou opatřeny podpisem.

8. Protokolem ze dne [datum] z jednání ve věci výživného žalovaného na dceru účastníků, kterážto věc byla vedena u [anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že žalobkyně byla v této věci vyslechnuta dne [datum] jako svědkyně a mimo jiné uvedla, že t. č. bydlela [anonymizováno] i [anonymizováno] bydlela pouze s dcerou. Po její výpovědí žalovaný uvedl, že jí i dceři nabízí bydlení v jejich společném domě.

9. Důkazní návrhy žalobkyně výslechem účastníků, jejich dětí, přítelkyně syna účastníků [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] soud zamítl pro nadbytečnost, neboť tito měli pouze prokázat okolnosti předávání movitých věcí mezi účastníky, uzamčení předmětných nemovitostí a bránění užívání těchto nemovitostí ze strany žalovaného, což jsou skutečnosti mezi stranami nesporné. Taktéž soud zamítl důkazní návrhy žalovaného spisy [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], když existence probíhajícího řízení o vypořádání společného jmění manželů je mezi stranami nesporná a obě řízení o výživném žalovaného na dceru a syna účastníků nejsou pro rozhodnutí v předmětné věci podstatná.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a dospěl k následujícímu právnímu a skutkovému závěru. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky ve výroku I. tohoto rozsudku uvedených nemovitostí, které náleží do jejich dosud nevypořádaného společného jmění manželů. Dle § 1115 odst. 1 občanského zákoníku osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Dle § 1117 občanského zákoníku má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dle § 1126 odst. 1 občanského zákoníku je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Dle § 713 odst. 1 občanského zákoníku součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Dle odst. 2 citovaného ustanovení povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by mezi účastníky byla konkludentní formou uzavřena dohoda o užívání předmětných nemovitostí, dle které je má užívat žalovaný, má soud za to, že právo užívat tyto nemovitosti náleží až do pravomocného skončení řízení o vypořádání jejich společného jmění manželů, oběma účastníkům ve stejném rozsahu. Skutečnost, že se žalobkyně sama odstěhovala ze společné domácnosti a po dobu několika let bydlela jinde, neznamená, že by s žalovaným konkludentně uzavřela dohodu o užívání předmětných nemovitostí. Tím spíše s přihlédnutím k okolnostem, za kterých došlo k rozvodu manželství účastníků a následnému [anonymizována dvě slova] žalovaného pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kterých se měl dopustit proti žalované a společným dětem. Za dané situace tak žalobkyni nadále náleží veškerá práva související s jejím spoluvlastnictvím předmětných nemovitostí, mezi která patří i možnost jejich užívání a soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost umožnit žalobkyni přístup do těchto nemovitostí a vydat jí také nové klíče k těmto nemovitostem, když v mezidobí vyměnil zámky.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch a soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 9.750 Kč, dle § 7, bodu 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby po 1.500 Kč (převzetí a příprava, sepis a podání žaloby, repliky k vyjádření žalovaného datované 27. 8. 2021 a 18. 11. 2021, účast u jednání dne 11. 10. 2021 a 1. 12. 2021) a 1 úkon právní služby za 750 Kč (prostá předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 7x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále 2x cestovným z [obec] do Šumperka a zpět k jednání dne 11. 10. 2021 a 1. 12. 2021, osobním automobilem, celkem 976 km, při průměrné spotřebě motorové nafty ve výši 10 l /100 km, vyhláškové ceně 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,40 Kč dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., za jízdy dne 27. 8. 2021 a 18. 11. 2021, tedy celkem 6.949 Kč. Dále náhradou za promeškaný čas v rozsahu 28 půlhodin po 100 Kč, tedy 2.800 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek 2.000 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 28.135 Kč.