8 C 89/2020

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Pavla Janků a přísedících Dany Unzeitigové a Jindřišky Košíkové ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A trvale bytem Adresa žalobce A t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Anonymizováno zastoupený Anonymizováno , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno - Anonymizováno , IČO: Anonymizováno se sídlem Adresa žalované o: zaplacení 3.307.772 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 338.115 Kč zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2.969.657 Kč, se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. České republice se náhrada nákladů státu nepřiznává.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky s tím, že na jejím odloučeném pracovišti , Anonymizováno, ve věznici , adresa, , adresa provozovny , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, u něho došlo ke zdravotní újmě. Od 2. 2. 2019 byl zaměstnán na , Anonymizováno, jako brusič odlitků. Před přijetím do zaměstnání podstoupil vyšetření rukou, EMG a pletysmografii a zátěžové chladové testy. Vyšetření byla s negativním nálezem, a proto byl zaměstnán. Dne 11. 6. 2019 u žalobce došlo ke zdravotní újmě, a to z výkonu práce. Od té doby byl na nemocenské až do 27. 11. 2019. Nemocenská mu byla ukončena i přesto, že neproběhla všechna vyšetření. Vyšetření tepen rukou teprve bude probíhat. Poškozené karpály levé ruky má žalobce stále, což prokázala opakovaná vyšetření. Po dobu nemocenské mu tato byla vyplácena v procentech daných zákonem. Samotné ukončení nemocenské však v souladu se zákonem nebylo. Tato mu byla ukončena a okamžitě byl vyřazen z práce, a to ze zdravotních důvodů. Někdy v lednu, únoru 2020 žalobce oslovil a poukázal na toto jednání hlavní sídlo Vězeňské služby ČR s tím, že s takovým postupem nesouhlasí a žádá nápravu. Také žádal o doplacení nemocenské do 100 % průměru dle zákona, a to po dobu, po kterou mu skutečně náleží. Dále žádal o započítání a vyplacení bodů za zranění dle zákona, za bolest a ztížení společenského uplatnění. Vše bezvýsledně. Při výkonu práce tak u žalobce došlo k poškození zdraví. Bolesti zápěstí, poškozené karpály, pálení na tepnách. Doposud mu vězeňští lékaři vyšetření neudělali. Bolesti zápěstí se řeší léky. Vyšetření karpálů proběhlo se závěrem poškození I. stupně. Ze zdravotních důvodů byl žalobce propuštěn. Konkrétně se tak žalobce domáhá odškodnění § 271a spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Dorovnání nemocenské do jeho průměru, který činil 6.238 Kč. Vzhledem k tomu, že byl nemocen od 11. 6. 2019 do 27. 11. 2019, jedná se o částku ve výši 12.405 Kč. Dále se žalobce domáhá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b. Byl vyřazen ze zdravotních důvodů. Kdyby při výkonu této práce u něho nedošlo k poškození zdraví z této práce, byl by tam zaměstnán do konce trestu, jelikož je bezproblémový vězeň a tamní normy plnil. Od 1. 1. 2020 se platy vězňů zvedaly. V jeho třídě na 10.000 Kč v základu. Výstup má žalobce 2. 3. 2027. Tato náhrada je tedy počítána z jeho průměru před zvýšením platů za prosinec 2019 a potom od ledna 2020 do jeho výstupu, což je 2. 3. 2027. Konkrétně se jedná o sumu 846.238 Kč. Dále žalobce požaduje náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 271c. Co se týče bodů za poškozené zdraví, ke spočítání tohoto stále nedošlo. Stejně tak doposud nedošlo k vyšetření tepen, se kterými má problém na obou rukách. Na zápěstí a karpály bere léky. V případě, že by v budoucnu byl zaměstnán v těžké kovovýrobě, broušení apod., došlo by ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Je vyučeným obráběčem kovů. Sumu týkající se bodového lékařského vyjádření ohodnocení tedy žalobce nedokáže vyčíslit, ale jelikož se jedná o trvalé poškození, které se může jen zhoršovat, je odškodnění počítáno až do jeho důchodu, což by mělo být dle současných norem v roce 2042. Jedná se tedy o částku 2.646.238 Kč. Dále se žalobce domáhá zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením dle § 271d. Po dobu těchto jeho zdravotních problémů mu na léčbu bylo předepsáno a musel to uhradit: Secatoxin forte, Magnesium v injekcích, Indometacin, Pentomer, Godasat, Detratex, Endomed a Magnosolv v sáčcích. V současné době bere Indometacin na zápěstí a Gabapentin na karpály. Celkově se jedná o částku 2.891 Kč. V celkovém součtu se jedná o náhradu odškodnění se vším všudy dle zákona ve výši 3.307.772 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že v žalobě je drobná nepřesnost ohledně doby výkonu pracovní činnosti žalobce u žalované, kde je uvedeno, že žalobce vykonával práci od 2. 2. do 11. 6. 2019, přitom však již toho 11. 6. byl v pracovní neschopnosti, tedy práci vykonával do 10. 6. 2019. Vyplývá to i z pracovních listů, které žalovaná opatřila v souvislosti s výkonem pracovní činnosti žalobce. Obecně žalovaná uvedla, že ta doba výkonu pracovní činnosti žalobce u žalované je ohraničena. Co se týká potvrzení o zdravotním stavu žalobce, tak ani po skončení této pracovní činnosti žalobce nebyla zjištěna diagnosa, na které žalobce staví svůj žalobní návrh. Zatím tak s ohledem na uvedené skutečnosti, kdy se žaloba zakládá na spekulativních tvrzeních, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

3. Výpisem z Centrální evidence vězněných osob má soud za prokázané, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody s počátkem věznění 2. 3. 2017 a plánovaným koncem věznění 2. 3. 2027.

4. Popisem pracovní činnosti I. datovaným 31. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobce pracoval u žalované od 1. 2. 2019 na pracovišti , Anonymizováno, jako záuční dělník, kde se připravoval a zaučoval na svou budoucí pracovní pozici na daném pracovišti.

5. Popisem pracovní činnosti II. datovaným 29. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalobce pracoval u žalované od 1. 4. 2019 na pracovišti , Anonymizováno, jako brusič a leštič kovových odlitků, kdy jeho pracovní činnost spočívala ve strojním a ručním broušení a leštění kovových odlitků, manipulaci s materiálem, obsluze dílenského jeřábu, používal strojní brusky a leštičky, vzduchové a elektrické brusky, vzduchový kompresor, dílenský jeřáb, pilníky a kladívka.

6. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že trpí nemocí z povolání. Soud na jeho návrh nechal zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, který zpracovala , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Z jejího znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , ze dne 9. 4. 2024, který byl doplněn jejím výslechem, soud zjistil, že u žalobce v úvahu připadají dvě onemocnění, která by mohla mít souvislost s výkonem profese v roce 2019. V případě suspektního Raynaudova syndromu z vibrací (podle kapitoly II, položky č. 6 seznamu NP) byla u žalobce provedena standardní vyšetření ke stanovení diagnózy. Zhodnocení zdravotního stavu provedeno 15. 11. 2019 v rámci výstupní prohlídky, kdy chladový test negativní, pletysmograf bez vazospastických změn tuto diagnózu nepotvrdil. Udávané barevné změny prstů nebyly nikdy objektivizovány, vazospastické změny na cévách HKK typu Raynaudova syndromu z vibrací u něj nebyly přístrojovými vyšetřeními zjištěny. Hygienické šetření neproběhlo, při nesplnění klinických kritérií se k němu nepřistupuje. O Raynaudův syndrom z vibrací jako nemoc z povolání se u žalobce nejedná. V případě suspektního syndromu karpálního tunelu na LHK bylo zhodnocení zdravotního stavu pro posouzení možné nemoci z povolání (podle kapitoly II, položky č. 7 seznamu NZP) provedeno dne 21. 10. 2019 a 15. 11. 2019 vyšetřením na Klinice pracovního lékařství FN , adresa, , ke kterému žalobce dodal výsledky EMG vyšetření z 28. 8. 2019: n. medianus vpravo normální nález. U n. medianus vlevo DML 4,5 m/s a SRV 50 m/s koreluje s dg lehkého syndromu karpálního tunelu. Byla provedena dostačující standardní vyšetření ke stanovení klinické diagnózy, aby bylo možné posoudit profesionalitu onemocnění. Byl zjištěn lehký stupeň SKT vlevo, což není po klinické stránce dostačující pro uznání tohoto onemocnění za nemoc z povolání. Hygienické šetření na pracovišti neproběhlo – při nesplnění klinických kritérií se k němu nepřistupuje. Při posouzení profesionality onemocnění žalobce tedy nebyla splněna kritéria pro uznání onemocnění za nemoc z povolání. O onemocnění periferních nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu jako nemoc z povolání se u žalobce nejedná. Žádná z diagnóz žalobce tak nesplnila při pracovnělékařském šetření klinická kritéria pro uznání onemocnění za nemoc z povolání podle platných právních předpisů, tedy žádná z diagnóz žalobce není nemocí z povolání. U žalobce se nejedná o nemoc z povolání v případě syndromu karpálního tunelu ani se u něj nejedná o Raynaudův syndrom z vibrací jako nemoc z povolání. Nemocí z povolání není ani jeho onemocnění krční páteře.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 269 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“). Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při nemoci z povolání dle § 269 odst. 2 zákoníku práce jsou existence nemoci z povolání, vzniklé za stanovených pracovních podmínek, vznik škody a příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody (jeho základu) je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. V řízení o odškodnění nemoci z povolání má žalobce (poškozený) procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 občanského soudního řádu) a posléze i prokázat (srov. § 120 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik nároku. Škoda, která vzniká následkem nemoci z povolání, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity). Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem nemoci z povolání snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky nemoci z povolání stejný výdělek jako před poškozením. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vzniká dnem, kdy došlo k poklesu (ztrátě) výdělku. Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) není rozhodující průměrný výdělek před zjištěním nemoci z povolání, ale průměrný výdělek poškozeného před vznikem škody (srov. § 271b odst. 1 zákoníku práce). O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) a nemocí z povolání se jedná tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo úplné ztrátě výdělku) následkem nemoci z povolání, tj. bez nemoci z povolání by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti, jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu, nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku nemoci z povolání (jejích následků), nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena. Nemoc z povolání přitom nemusí být jedinou příčinou vzniku škody; pro závěr o existenci příčinné souvislosti mezi nemocí z povolání a škodou, jíž se zaměstnanec z tohoto titulu domáhá, postačí, aby nemoc z povolání byla jednou z příčin škody, avšak příčinou důležitou, podstatnou a značnou. Předmětem odškodnění zaměstnance není zdravotní stav jako takový (ta jeho část, která byla zhoršena nemocí z povolání), nýbrž ztráta na výdělku, která od určitého okamžiku vznikla (byla dovršena) následky nemoci z povolání. Jak je uvedeno výše v průběhu řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že trpí nemocí z povolání. Nebyl tak prokázán základní předpoklad pro přiznání jakékoliv náhrady škody, která by žalobci v důsledku nemoci z povolání vznikla. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a souhlas žalované s tímto částečným zpětvzetím, soud řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2, větou první občanského soudního řádu, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývající části žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2, větou první občanského soudního řádu ve spojení s § 150 občanského soudního řádu, když žalovaná sice měla ve sporu plný úspěch, avšak soud na straně žalobce shledal důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v tom, že jeho úspěch ve věci závisel na výsledku znaleckého zkoumání, který nemohl předvídat.

9. O nákladech státu soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž ve sporu neúspěšný žalobce je od placení soudních poplatků ze zákona osvobozen dle § 11 odst. 2, písm. e), zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud proto rozhodl tak, že se České republice náhrada nákladů státu nepřiznává.