9 C 115/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitostem I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo Anonymizováno a pozemku parcelní číslo hodnota, vše zapsáno pro obec adresa a k. ú. adresa u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Anonymizováno adresa, na LV č. hodnota. II. Žalobce je povinen žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 30.049 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku 1.350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu datum se žalobce domáhá určení vlastnického práva k pozemkům p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota v katastrálním území adresa. V odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že je vlastníkem, mimo jiné, pozemku p. č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha nádvoří a pozemku p. č. Anonymizováno - zahrada, vše v katastrální území adresa. Uvedené pozemky žalobce získal v rámci dědického řízení v roce Anonymizováno. Rodiče žalobce uvedené pozemky získali kupní smlouvou v roce Anonymizováno. Žalovaní jsou v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci pozemku p. č. Anonymizováno - zahrada a pozemku p. č. hodnota – ostatní plocha. Od roku Anonymizováno právní předchůdci žalobce užívali pozemky p. č. Anonymizováno jako ovocný sad, když označené pozemky manželé jméno FO opustili. Manželé jméno FO získali dané pozemky přídělem někdy v roce Anonymizováno nebo Anonymizováno a užívali je do roku Anonymizováno jako ornou půdu. Poté pozemky ležely ladem až do roku Anonymizováno, kdy se do adresa přistěhovali rodiče žalobce a vyzvali právnická osoba, aby si pozemky převzal a staral se o ně, protože se z nich stalo rumiště. jméno FO sdělil rodičům žalobce, že o pozemky nemá zájem, protože je nemá jak obdělávat. Nabídnul rodičům žalobce, aby si pozemky převzali. Rodiče žalobce pak vysázeli ovocné stromy, které se na pozemku nachází dodnes. Po celou dobu se předchůdci žalobce a žalobce o předmětné pozemky starali jako o vlastní a udržovali je v dobrém stavu. Žalovaní si vlastnické právo k pozemkům nenárokovali. Žalobce je přesvědčen, že vlastnické právo k označeným pozemkům mimořádně vydržel. jméno FO žalobci teprve v roce Anonymizováno oznámil, že pozemky patří jeho vnučce a jejímu manželovi. Dopisem z datum žalobce žalované kontaktoval s žádostí o odkup daných pozemků, aby předešel soudnímu sporu, žalovaní však nesouhlasili.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasí. Tvrdí, že žalobce i jeho právní předchůdci užívali označené pozemky na základě výpůjčky. Jednalo se o neformální ústní jednání. Žalovaní i jejich právní předchůdci žalobce opakovaně informovali, že jeho právo užívat předmětné pozemky je dočasné. Žalobci již v době nabytí vlastnického práva k pozemku p. č. st. Anonymizováno bylo z obsahu rozhodnutí státního notářství v adresa-Anonymizováno ze dne datum známo, že vlastnické právo k projednávaným pozemkům nenabyl. Žalobce žalované opakovaně žádal o umožnění převodu vlastnického práva. Matka žalobce, paní jméno FO, o pozemcích hovořila jako o vlastnictví rodiny jméno FO. Projednávané pozemky činí 75 % velikosti pozemků nabytých žalobcem v rámci dědictví. V roce 1998 otec žalované, pan jméno FO, žalobce informoval, že projednávané pozemky získal darem, a že v budoucnu hodlá pozemky darovat dceři. Uvedenému jednání byl přítomen pan jméno FO. V roce Anonymizováno došlo mezi panem jméno FO a žalobcem ke sporu ohledně úklidu pozemků, kdy pan jméno FO požadoval uvedení pozemků do řádného stavu, neboť byly neudržované. Žalobce na to namítl, že pozemky nevlastní. jméno FO žalobci při té příležitosti sdělil, že v budoucnu hodlá pozemky zastavět a darovat žalovaným. Bezprostředně po zápisu vlastnického práva na podzim 2018 žalovaní při vytyčování výměry pozemku informovali žalobce o svém záměru využít pozemek k výstavbě rodinného domu. Žalobce ničeho nenamítal, a to ani když žalovaní zahájili řízení u stavebního úřadu v adresa o změnu územního plánu.

3. Z rozhodnutí o dědictví spisová značka z datum soud zjistil, že žalobci bylo potvrzeno dědictví po jméno FO, které tvoří dům č. p. Anonymizováno se stavební plochou Anonymizováno, zahradou p. č. Anonymizováno na LV číslo hodnota v katastrálním území adresa a pozemky v užívání socialistické organizace p. č. Anonymizováno na témže vlastnickém listu.

4. Z listiny označené jako seznam nemovitostí na LV Anonymizováno, katastrální území adresa, soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, p. č. Anonymizováno a pozemku p. č. Anonymizováno Anonymizováno.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu datum soud zjistil, že žalovaní jsou evidování jako vlastníci pozemků v k. ú. adresa p. č. Anonymizováno – zahrada o výměře Anonymizováno m² a Anonymizováno, – ostatní plocha, Anonymizováno m² a to na základě darovací smlouvy ze dne datum.

6. Z katastrální mapy na čísle listu 11 soud zjistil, že projednávané pozemky žalovaných p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota bezprostředně sousedí s pozemky žalobce p. č. Anonymizováno a vizuálně zabírají plochu obdobně velkou, jako pozemky žalobce p. č. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno. Stavba na pozemku p. č. st. Anonymizováno je situována na hranici mezi pozemky p. č. hodnota a Anonymizováno 7. Ze sdělení na č. l. 45 s datem datum soud zjistil, že žalobce žalovaným oznámil, že mimořádně vydržel vlastnické právo k pozemku p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa.

8. Z tvrzení účastníků, kterým nikdo neodporoval, soud zjistil, že na pozemku p. č. Anonymizováno se nacházejí stromy, že na pozemcích p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota hospodařili výhradně rodiče žalobce a žalobce nikoliv žalovaní a jejich právní předchůdci, a že pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota nejsou „Anonymizováno“ k pozemkům žalobce.

9. Z výpovědi právnická osoba soud zjistil, že svědek je sousedem žalobce. Svědek potvrdil, že žalobce v projednávaném ovocném sadu hospodaří, a že v sadu hospodařili i rodiče žalobce. Svědek neví o tom, že by se někdy probíralo, komu ovocný sad patří. Jestli byli rodiče žalobce a rodina jméno FO v přátelském vztahu, to neví. Svědek od žalobce ví, že žalobce se asi před rokem dozvěděl, že není vlastníkem pozemku. Svědek nevěděl, o který pozemek se jedná, protože komunikace s žalobcem je obtížná, velmi špatně slyší.

10. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědek žalobce zná od malička. Žalobce dal svědkovi podepsat petici, kde chtěl potvrdit, že na pozemku hospodaří. Když svědek jezdil kolem, viděl žalobce na pozemcích kolem domu pracovat. O tom, že by vlastnické právo pana žalobce bylo zpochybněno, nic neví.

11. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědek žalobce zná jako občana adresa. Žalobce svědka požádal, aby dosvědčil, že žalobce zahradu užíval. Svědek uvedené potvrdil s tím, že jezdí kolem na ryby a vídá pana žalobce na zahradě u domu hospodařit. Od žalobce ví, že se mu někdo asi před rokem přihlásil o tu zahradu. Jestli pozemek žalobci patří, to neví. jméno FO i jméno FO zná, jestli byli s jméno FO v přátelském vztahu, neví.

12. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že žalobce zná od mládí. Ví, že žalobce má kolem domu pozemky, svědek si myslel, že jsou žalobce, ale neví, komu ve skutečnosti patří. Žalobce svědka požádal o podpis, který mu svědek dal. Neví, kdy to bylo, asi rok. Pochopil, že se zřejmě vede spor o vlastnictví k pozemkům kolem domu žalobce. Svědek potvrdil, že na pozemcích pracovali už rodiče žalobce. jméno FO a jméno FO znal. Všichni se navštěvovali. Jestli mezi právnická osoba jméno FO byl nějaký více přátelský vztah, to nemůže říct. Pozemky sebralo družstvo. Pokud ví, jméno FO v sadu i tak hospodařili.

13. Z výpovědi jméno FO soud zjisti, že svědek žalobce zná od dětství, žalovaná je svědkova dcera. Pozemek, o který se jedná, na svědka „napsali“ rodiče v r. Anonymizováno. Tehdy svědek za žalobcem zašel, aby mu změnu vlastnictví oznámil. Se svědkem byl i švagr jméno FO. Žalobce svědka poslal pryč. Matka svědkovi řekla, že má žalobce „nechat žít“. Rodiče žalobce a rodiče svědka byli ve velmi dobrém přátelském vztahu, matky se navštěvovaly. Otce žalobce si svědek nepamatuje, protože zemřel, když byl svědek malý. Když družstvo zabralo pozemky, zahradu, o kterou se jedná, vynechali, protože byla za příkopem. Rodiče svědkovi řekli, že panu jméno FO umožnili zahradu užívat, ale ne že by mu ji darovali. Když svědek jezdíval okolo, upozorňoval žalobce na neutěšený stav pozemku. To bylo průběžně od r. Anonymizováno. Jednou po svědkovi žalobce chtěl, aby dovolil postavit na pozemku přístřešek, to svědek nedovolil. Pokud jde o stromy vysazené na pozemku, má za to, že tyto vysadili už adresa tam dosadil možná nějaké lísky. Nyní je pozemek skládkou. Na pozemku se nachází dřevo, sláma, hnůj. Pozemek je neudržovaný. V roce 2018 svědek pozemek napsal dceři, tehdy žalobci společně se zetěm – tedy žalovaným – oznámil, že pozemek má nového vlastníka, a že dcera na pozemku bude chtít postavit dům. V současné době je pozemek pozemkem stavebním. Na to žalobce řekl, že ať celou záležitost řeší přes soud. O tom, co se bude projednávat u soudu, se svědek bavil s dcerou poté, co jí přišlo předvolání. Chtěla vědět, jak to všechno bylo. Svědkovi prarodiče dostali přidělené pole i zahradu, o kterou se jedná v r. Anonymizováno, byli to bývalí Anonymizováno. Projednávaný pozemek byl vždycky zahradou. Svědkovi rodiče měli zahradu u domu, projednávaná zahrada je mimo jejich dům a vzhledem k tomu, že neměli koně, přenechali zahradu k užívání panu jméno FO. V adresa je to takto běžné, i pan jméno FO a pan adresa užívají části pozemků svědka, aniž by s nimi měl uzavřenou smlouvu. S žalobcem nikdy žádná smlouva uzavřena nebyla. Svědek nechtěl situaci řešit smlouvou, protože mu pana jméno FO bylo líto, když měl dobytek a na pozemku hospodařil. Matka žalobce, když chodila na návštěvu, hovořila o tom nebo ukazovala fotky, jak hospodaří na naší zahradě. Nikdy o zahradě nehovořila jako o jejich. Těmto rozhovorům byl občas přítomen i žalobce. Za projednávaný pozemek daň z nemovitosti dříve platilo družstvo a po digitalizaci asi od r. 2000 začal platit svědek. Svědek na tuto skutečnost žalobce upozorňoval, ale ten jej poslal pryč s užitím vulgárních výrazů. Svědek chtěl, aby žalobci bylo zřejmé, že hospodaří na pozemku svědka. Zároveň žalobci oznámil, že užívá část pozemků paní jméno FO z adresa. K jméno FO svědek chodíval pro vodu, na návštěvu, i na Velikonoce.

14. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědek žalobce zná od r. Anonymizováno. Svědkova manželka je sestra pana jméno FO. V r. 1975 svědek u jméno FO maloval a pamatuje si, že mu paní jméno FO říkala, že pozemek na pravé straně domu je jméno FO. Neví, jestli se o tom pozemku bavili někdy později. O tom, co se bude projednávat u soudu, se dozvěděl z předvolání. Pochopil, že jde o pozemek vedle domu pana jméno FO. S nikým se o tom nebavil. Od roku Anonymizováno svědek bydlel u jméno FO. O tom, že pozemek vedle domu pana jméno FO je jméno FO, mluvila i tchýně. Svědek ví, že se paní jméno FO bavila s paní jméno FO. jméno FO žalobci zřejmě sděloval, že se stal vlastníkem pozemku, zřejmě za ním byl, svědek neví, kdy to bylo. Švagr určitě žalobci oznámil, že daroval pozemek dceři. To, že žalobci sdělil změnu vlastnického práva, ví svědek od švagra. Svědek slyšel, že na sporném pozemku je strašný nepořádek. Ví, že paní jméno FO tam pěstovala zeleninu. Ví, že tchýně paní jméno FO navštěvovala, protože chodila kolem domu jméno FO na pole.

15. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že je matkou žalované. Svědkyně uvedla, že pozemek darovali dceři po svatbě s tím, že si tam jednou postaví dům nebo ho bude jinak užívat. Pozemek byl v rodině od doby, kdy se „staří“ vrátili z Anonymizováno. V adresa svědkyně bydlela od r. Anonymizováno po dobu 4 roky, spolu s tchýní chodila na návštěvu k paní jméno FO. Pozemek neobdělávali, ale věděli, že je jméno FO, s paní jméno FO o tom mluvili. Družstvo o pozemek nemělo zájem, protože by ho obtížně obhospodařovalo, proto zůstal jméno FO k užívání. Dnes je na pozemku dřevo, sláma. Svědkyně ví, že manžel žalobci sděloval, že se stal vlastníkem pozemku, když na něj rodiče pozemek přepsali a znovu šel za žalobcem spolu se zetěm, když pozemek získala dcera – žalovaná. Před svědkyní její tchýně s paní jméno FO mluvily o tom, kde se nachází jejich pozemky. Svědkyně si myslí, že žalobce byl u toho, když se probíralo, že sporný pozemek je jméno FO. O tom, co se bude projednávat, svědkyně věděla od dcery. Poté, co jí přišlo předvolání k soudu, se spolu bavily. Svědkyně byla překvapená, myslela si, že pokud je pozemek zapsaný v katastru a platí se za něj daň, je všechno v pořádku. O tom, jestli manžel šel ještě s někým panu žalobci oznamovat, že se stal vlastníkem pozemku, neví. Svědkyně ví, že pan jméno FO se nechtěl pozemku vzdát; hovořilo se o tom, že se pozemek oplotí, ale žalobce jej nechtěl vyklidit. Svědkyně si pamatuje, že paní jméno FO o sporném pozemku hovořila jako o pozemku jméno FO. Ví, že manžel žalobce upozorňoval, aby na pozemku uklidil. Asi to bylo kolem toho roku 2018, kdy spolu hovořili venku. Manžel za žalobcem byl víckrát. Svědkyně potvrdila, že žalobce chtěl po manželovi svolení, aby mohl na pozemku vybudovat nějakou „šopňu“ nebo přístřešek, to mu manžel nedovolil.

16. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že svědkyně je tetou žalované. S žalobcem se zná od dětství. S jméno FO se bavili. Matka svědkyně s paní jméno FO byly přítelkyně. K jméno FO chodili pro vodu, když pracovali na poli. jméno FO ukazovala, že kus zahrady je rodičů svědkyně. Rodiče to pak dali bratrovi a bratr své dceři. Svědkyně si myslí, že žalobce byl někdy doma v době, když se hovořilo o tom, že jméno FO užívají část pozemku jméno FO. Svědkyně ví, že manžel v r. adresa maloval, v té době bydleli v adresa u rodičů. Na pozemku, o který je spor, jsou staré stromy a dřevo. Nemyslí si, že by ho žalobce obhospodařoval. Myslí, že stromy tam byly vždycky. S žalobcem svědkyně nemluvila o tom, komu patří sporný pozemek. Ví, že bratr měl v úmyslu pozemek převést na dceru s tím, že by tam mohla stavět. Ví, že bratr šel za panem žalobcem poté, co pozemek daroval dceři, a že ho žalobce vyhodil. Neví, jestli byl bratr za žalobcem v době, kdy pozemek od rodičů získal a neví, zda bratr žalobce upozorňoval na stav pozemku.

17. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaní jsou evidování jako vlastníci pozemků v k. ú. adresa p. č. Anonymizováno - zahrada o výměře Anonymizováno m² a p. č. hodnota – ostatní plocha o výměře Anonymizováno m², a to na základě darovací smlouvy ze dne datum. Před žalovanými byl vlastníkem označených pozemků otec žalované, a to na základě darovací smlouvy z roku Anonymizováno. Rodiče žalobce projednávané pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota užívali po dohodě s prarodiči žalované (manžely jméno FO) přibližně od roku Anonymizováno z důvodu, že tyto nemohli obhospodařovat, a protože pozemky byly od domu jméno FO vzdáleny, zatímco s pozemky rodičů žalobce sousedily. Žalobce netvrdil, že by prarodiče žalované projednávané pozemky opustili tak, že by učinili písemné prohlášení a svůj záměr sdělili státu. Žalobce je evidován jako vlastník pozemku p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba a pozemků p. č. Anonymizováno a Anonymizováno. Projednávané pozemky žalovaných a pozemky žalobce p. č. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno mají srovnatelnou velikost, stavba na pozemku žalobce p. č. st. 55 je umístěna na hranici mezi pozemky účastníků. Žalobce pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota začal užívat v roce Anonymizováno, kdy v rámci dědictví po rodičích nabyl mj. pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. st. Anonymizováno. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota po celou dobu (přibližně) od roku Anonymizováno užívali nejprve rodiče žalobce a následně, od roku Anonymizováno, žalobce, nikoliv prarodiče žalovaných nebo žalovaní. Ze svědeckých výpovědí svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO soud zjistil, že v rodině jméno FO všichni jmenovaní věděli o tom, že projednávané pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota jsou vlastnictvím právnická osoba že o tom věděla i matka žalobce. Svědci jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO potvrdili, že otec žalované žalobci oznámil nabytí vlastnického práva k pozemkům p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota (v roce Anonymizováno) a poté převedení vlastnického práva k pozemkům p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota na žalované (v roce Anonymizováno). Pokud svědci navržení žalobcem uvedli, že od žalobce vědí, že bylo zpochybněno vlastnické právo žalobce k projednávaným pozemkům v době cca před rokem, nejsou tyto výpovědi v rozporu s výpověďmi svědků strany žalované, že žalobce byl otcem žalované o tom, že nehospodaří na vlastních pozemcích, upomenut již dříve, když žalobcem navržení svědci o této skutečnosti nemuseli být informováni.

18. Podle ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., dále „o. z.“ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

19. Dle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdci, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

20. Pokud právní důvod držby není platný a účinný, připadá v úvahu pouze mimořádné vydržení. Důkaz držby a jejího obsahu a rozsahu je pak možný výhradně z okolností. Přitom sama skutečnost, že někdo užíval cizí věc, nestačí k důkazu držby práva (NS spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka); vyžaduje se důkaz, že držitel vykonával právo tak, jako by mu náleželo (srov. komentář Beck Online).

21. Derelikce byla upravena v § 132 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., dále „OZ 1950“) dle kterého platilo, že „vlastnictví se pozbývá zejména také tím, že ho nabude někdo jiný nebo že se ho vlastník vzdá.“ Ustanovení § 119 OZ 1950 stanoví, že k přivlastnění kýmkoliv u věci nenáležející nikomu jinému (a tedy i věci opuštěné) může dojít pouze u věcí s „cenou jen nepatrnou“. Všechny ostatní věci, které nikomu nepatří, jsou ve vlastnictví státu. V ust. § 40 odst. 1 OZ 1950 se pak stanoví, že „písemné formy je třeba u právních úkonů o právech k nemovitostem, ledaže jde o nájem rodinného domku nebo jiné podobné stavby anebo jen části budovy. Písemné formy je dále třeba u právních úkonů, pro něž je zákonem písemná forma zvlášť předepsána.“ Z toho vyplývá, že i pro derelikci je potřeba, aby projev vůle byl učiněn písemnou formou (srov. komentář Beck online).

22. V souladu z výše uvedeným soud dospěl k závěru, že žalobě na určení vlastnického práva nelze vyhovět. Žalobce netvrdil relevantní právní důvod držby projednávaných pozemků. Projednávané pozemky rodičům žalobce nebyly převedeny do vlastnictví, ale toliko neformálně přenechány k užívání. Rodiče žalobce tak nemohli pozemky p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota považovat za vlastní, což je potvrzeno i svědeckými výpověďmi, z nichž je patrné, že matka žalobce o projednávaných pozemcích hovořila jako o pozemcích rodiny jméno FO. Žalobce, který nabyl vlastnické právo k pozemkům sousedícím s projednávanými pozemky v dědickém řízení po otci, si musel již v roce Anonymizováno být vědom toho, že projednávané pozemky do vlastnictví nenabyl. Jedná se totiž, v porovnání s rozlohou pozemků, které žalobce nabyl, o plochu téměř jednou tak velkou. Navíc je z katastrální mapy zřejmé, že stavba žalobce měla být postavena na hranici mezi pozemky účastníků, nikoliv uprostřed. Vzhledem k tomu, že žalobce byl seznámen s tím, že pozemky p. č. Anonymizováno jeho rodiče nenabyli na základě smlouvy ani jiným zákonem předvídaným způsobem, bylo namístě, aby si v katastru nemovitostí ověřil, kdo je evidovaným vlastníkem projednávaných pozemků. Také skutečnost, že pozemky zůstaly po celou dobu neoplocené, přispívá k závěru, že žalobce si byl vědom toho, že pozemky nevlastní. Soud nemá důvod považovat svědky navržené žalovanou stranou za nevěrohodné jenom proto, že jsou v příbuzenském vztahu s žalovanými. Pokud tedy svědci potvrdili, že žalobci bylo již od roku 1998 připomínáno, že hospodaří na pozemcích, které nevlastní, a za které neplatí daň z nemovitosti, pak i z tohoto důvodu lze mít žalobcovo přesvědčení, že hospodaří na vlastních pozemcích v poctivém úmyslu za vyloučené.

23. Nebylo pak tvrzeno a z toho důvodu ani prokazováno, že by prarodiče žalované právně relevantním způsobem opustili projednávané pozemky. Soud má naopak za prokázané, že prarodiče žalované neučinili písemné prohlášení o opuštění pozemku a své rozhodnutí neoznámili státu, který by se jinak stal vlastníkem opuštěných pozemků.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, v řízení zcela úspěšným, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 5 000 Kč (právnická osoba 500 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 5 000 Kč (právnická osoba 500 Kč) za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 5 000 Kč (právnická osoba 500 Kč) za písemné podání ze dne datum, z částky 5 000 Kč (2 x 2500) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 8 000 Kč (2 x 4 000 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, tj. 28 000 Kč – 20 % = 22 400 Kč (dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., jedna paušální náhrada ve výši 450 Kč a cestovní náhrada v celkové výši 783,84 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 390,06 Kč za 30 ujetých km v částce 190,06 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 1,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 393,78 Kč za 30 ujetých km v částce 193,78 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 1,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 834 Kč ve výši 5 215 Kč. Celkem náhrada nákladů činí 30 049 Kč.

25. Pokud pak zástupce žalovaných účtoval i dvě porady s klienty ze dne datum, tak z předložených zápisů o poradě se nepodává, že by porady přesáhly jednu hodinu, což je ke vzniku nároku na odměnu za další poradu s klientem dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu nezbytné.

26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.