9 C 133/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o povolení nezbytné cesty

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobci dožadovali povolení nezbytné cesty po části pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , a za tímto účelem zřízení ve prospěch pozemku žalobců parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, (jako panujícího pozemku), k části pozemku žalovaného parc. č. , hodnota, , zahrada, v katastrálním území , adresa, , služebnosti cesty a stezky.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši , částka, .

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu , datum, se žalobci domáhali povolení nezbytné cesty po části pozemku žalovaného p. č. , hodnota, a zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch pozemku žalobců p. č. , hodnota, k části pozemku žalovaného p. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, . V odůvodnění žalobci uvedli, že jsou vlastníky pozemku p. č. , hodnota, , na němž se nachází (mimo jiné) vstupní vrata do garáže, která směřují na pozemek žalovaného p. č. , hodnota, . Do garáže je možné vyjet pouze přes uvedený pozemek žalovaného. Od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, žalobci vjížděli do garáže přes pozemek p. č. , hodnota, bez problémů. Od roku , Anonymizováno, žalobci nemohou garáž užívat k vjíždění a garážování vozidla, neboť žalovaný na svém pozemku postavil masivní zděné oplocení s uzamčenými vraty. Na doplnění žalobci uvádějí, že žalovaný začal se stavbou zděného oplocení bez stavebního povolení, a zřejmě i bez ohlášení, neboť jim nebylo oznámeno zahájení stavebního řízení. Žalobci nepovolenou stavbu stavebnímu úřadu oznámili, žádost žalovaného o dodatečné povolení stavby byla zamítnuta. Žalobci sice žalovanému v době uzavření smlouvy o bezúplatném zřízení práv odpovídajících služebnosti inženýrské sítě (v roce , Anonymizováno, ) přes pozemek žalovaného, písemně potvrdili, že v budoucnu nebudou bránit stavbě plotu, předpokládali však, že jim vjezd do garáže zůstane zachován. Žalobci také uvedli, že budou provádět rekonstrukční práce, a přinášení , právnická osoba, přes celý dům do dvora, kde budou práce probíhat, bude velmi komplikované.

2. Žalovaný se zřízením nezbytné cesty po pozemku p. č. , hodnota, nesouhlasí. Tvrdí, že garáž na pozemku žalobců nebyla řádně zkolaudovaná a není ani evidována v katastru nemovitostí. Je třeba na tuto nahlížet jako na černou stavbu. Žalovaný dále tvrdí, že se s žalobci v době minulé nemohl dohodnout na řádném udržování pozemku p. č. , hodnota, , přes který žalobci přijížděli do své garáže. Žalovaný má žalobcům za zlé, že mu svým postupem „zablokovali“ dokončení stavby zděného oplocení na pozemku p. č. , hodnota, . Pokud by žalovaný žalobcům umožnil užívání svého pozemku ke vjezdu do garáže, nemohl by jej užívat, neboť by tento musel zůstat volný – průjezdný. Žalovaný namítal, že žalobci mohou do svého domu vstupovat z druhé strany, z , adresa, , a že měli na právní zajištění příjezdu do garáže pomýšlet už v době jejího zbudování. Uvádí také, že v místě je běžné, že do domu je příjezd pouze z ulice nikoliv ze zadní části domu.Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

3. Dle výpisu z katastru nemovitostí jsou žalobci evidováni jako vlastníci pozemku p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům. Žalovaný je evidován jako vlastník pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům a p. č. , hodnota, , zahrada o výměře , Anonymizováno, m², u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, .

4. Z místního šetření na adrese , adresa, soud zjistil:- Do garáže žalobců na pozemku p. č. , hodnota, lze automobilem vjet pouze přes pozemek p. č. , hodnota, .- Do rodinného domu žalobců na pozemku p. č. , hodnota, lze vstoupit z , adresa, . K příjezdu do domu lze užít automobilu, který je možno parkovat na ulici. Přes dům a dvůr žalobců lze vstoupit do garáže žalobců na pozemku p. č. , hodnota, . Garáž je aktuálně užívána ke skladování věcí.- Na pozemku žalovaného p. č. , hodnota, je zbudováno zděné oplocení s uzamčenými vraty, které brání vjezdu do garáže na pozemku p. č. , hodnota, .- Na pozemku žalovaného p. č. , hodnota, je uskladněn , právnická osoba, a různé nástroje.

5. Z výzvy , právnická osoba, , adresa, s datem , datum, ve věci zděného oplocení u domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , soud zjistil, že, Anonymizováno, MÚ vyzval účastníky (žalobce a pana , jméno FO, ), aby se obrátili na soud a svá tvrzení, že stavba oplocení zamezuje přístupu na pozemek, který je v jejich vlastnictví, uplatnili v občanskoprávním řízení.

6. Z dalších provedených důkazů soud pro nadbytečnost neučinil žádná právně relevantní skutková zjištění.

7. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci jako vlastníci užívají pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům. , právnická osoba, domu žalobců navazuje dvůr, přes který je možné vstoupit do projednávané garáže umístěné na témže pozemku. V katastru nemovitostí garáž není evidována. K přístupu do domu žalobci užívají vchod z , adresa, . Ulice je průjezdná motorovými vozidly a vozidla na ni též parkují. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí rodinný dům a pozemku p. č. , hodnota, , zahrada, na němž vystavil zděné oplocení, ke kterému dosud nebylo vydáno stavební povolení. Část pozemku p. č. , hodnota, mezi nově postaveným oplocením a garážovými vraty na pozemku žalobců je malého rozměru; pokud by tímto prostorem mělo projíždět vozidlo, musel by prostor zůstat převážně volný.

8. Podle § 1029 odst. 1 o. z., vlastník nemovité věci na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

9. Podle § 1029 odst. 2 o. z., nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

10. Podle § 1032 odst. 1 o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

11. Podle § 1032 odst. 2 o. z., nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

12. Podle § 1021 o.z. vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak střední soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

13. Podle § 1022 odst. 1 o. z. nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit, jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.

14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

15. V první řadě soud konstatuje, že nebyly naplněny podmínky ustanovení § 1029 odst. 1 o. z., neboť žalobci jsou vlastníkem nemovitostí, na nichž mohou řádně hospodařit a je užívat, protože jsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. K (v žalobě označenému) pozemku p. č. , hodnota, , na němž je situovaný rodinný dům žalobců č. p. , Anonymizováno, a nezapsaná garáž, mají žalobci přístup jako pěší i vozidlem. Přes dům a přilehlý dvůr pak žalobci mohou užívat i garáž, i když pouze ke skladování věcí, nikoliv k vjezdu/garážování vozidla.

16. Dále jsou naplněny i negativní podmínky ustanovení § 1032 o. z. bránící povolení nezbytné cesty, neboť příjezd na pozemek p. č. , hodnota, a do domu žalobců přes garáž lze hodnotit pouze jako pohodlnější (§ 1032 odst. 1, pís. c). Soud musel přisvědčit žalovanému i v tom, že v době zbudování garáže předchůdci žalobců opomenuli zajistit si vjezd do garáže právní cestou (§ 1032 odst. 1 pís. b). S ohledem na malý rozměr pozemku žalovaného v části před garáží žalobců lze také souhlasit s tvrzením žalovaného, že v případě zřízení nezbytné cesty by uvedená část pozemku byla pro žalovaného prakticky nevyužitelná (§ 1032 odst. 1 pís. a) a jeho vlastnické právo by tím bylo vyprázdněno. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že při zřizování nezbytné cesty má soud postupovat restriktivně a maximálně chránit vlastnické právo vlastníka pozemku, na němž by cesta měla být povolena, právo žalobců na garážování vozidla, nemůže dostat přednost. Pokud žalobci zmiňovali, že mají v úmyslu provádět rekonstrukční práce v části dvora a v blízkosti garáže, k tomu soud žalobcům sdělil, že je možno využít přístupu přes pozemek žalovaného v souladu s ustanoveními § 1021 a § 1022 o. z.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, a jedné po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada , částka, za 53 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,7 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů za jednání s klientem přesahující jednu hodinu ze dne , datum, a , datum, . Zástupce žalovaného předložil soudu záznam o jednání k uvedeným datům s označením předmětu právní pomoci jako „příprava na jednání“. Soud má za to, že výdaje na dva uvedené úkony nebyly vynaloženy účelně. Lze předpokládat, že vše podstatné klient s advokátem projedná při přípravě a převzetí věci. Stejně tak bylo neúčelné konání schůzky před druhým jednáním, když při místním šetření nedošlo k žádným překvapivým zjištěním. Soud při místním šetření především důrazně apeloval na účastníky, aby se v rámci dobrých sousedských vztahů pokusili o smírné vyřešení sporu, což účastníci ani jejich zástupci neučinili.