9 C 292/2024

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované Anonymizováno sídlem Adresa advokáta B o určení

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. právnická osoba o výměře 11 m2 v obci adresa, katastrální území adresa – Anonymizováno Anonymizováno, a to na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. plánu Anonymizováno ze dne datum vyhotoveného jméno FO, Anonymizováno., se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované ve výši 32 528,99 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na nákladech řízení částku 112 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáními ze dne datum, datum a datum, se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k části pozemku p. č. právnická osoba v katastrálním území adresa – Anonymizováno, který je evidován jako vlastnictví žalované. Žalobkyně uvedla, že na základě kupní smlouvy ze dne datum je vlastníkem (mimo jiné) pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa – Anonymizováno. Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku p. č. právnická osoba o výměře 14 m². Žalobkyně tvrdí, že spornou část pozemku p. č. právnická osoba užívala od datum do datum. Původně se žalobkyně domnívala, že došlo k posunutí dlouhodobých hranic směrem vlevo od pozemku p. č. stavební 64 s tím, že nově vytvořenému prostoru mezi pozemky p. č. hodnota a p. č. hodnota bylo dáno p. č. právnická osoba. Na výzvu soudu žalobkyně dne datum upřesnila požadovanou část pozemku p. č. právnická osoba, když předložila mapový snímek z aplikace Anonymizováno Anonymizováno s červeně vyznačenou plochou. Následně v doplnění ze datum žalobkyně předložila geometricky plán specifikující požadovanou část pozemku (11 m2). Žalobkyně uvedla, že žalovaná žalobkyni brání v užívání sporné části pozemku a dožaduje se vyklizení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Tvrdí, že vlastnické právo k pozemku p. č. právnická osoba nabyla kupní smlouvou ze dne datum. V roce 2021 žalovaná legalizovala stavbu garáže na původním pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa – Anonymizováno, přičemž byl vyhotoven geometrický plán číslo hodnota-Anonymizováno, na základě kterého zanikl původní pozemek p. č. Anonymizováno o výměře 13 m² a vznikla stavební parcela č. hodnota o výměře 35 m², když zároveň došlo ke zmenšení výměry pozemku p. č. právnická osoba ze 36 m² na 14 m². Vnější hranice pozemků nebyly měněny, s čímž byla žalobkyně obeznámena. Dopisem ze datum žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení pozemku p. č. právnická osoba. Dne datum došlo na žádost žalobkyně k vytyčení hranice pozemku p. č. hodnota.

3. Žalobkyně v rámci účastnické výpovědi uvedla, že pozemek p. č. hodnota koupila v roce 2003 oplocený. Od té doby žádný vlastník sousedního pozemku (právnická osoba), který nyní vlastní žalovaná, vůči užívání celé zahrady (tedy i části pozemku právnická osoba) žalobkyní neměl námitky. Žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení teprve v listopadu 2024. Žalovaná netvrdila, že vlastní část sporného pozemku, dokonce žalobkyni požádala o možnost vstoupit na pozemek v části, o kterou se jedná, aby si mohla umýt okna. Na sporné části pozemku je od roku 2008 umístěn kompostér, který žalobkyně obdržela od obce. Předtím tam byla zahrada. Na sporné části pozemku p. č. právnická osoba žalobkyně nic nepěstovala, pouze tudy vcházela do zahrady k ostatním pěstovaným plodinám. Dříve bylo oplocení pozemku p. č. hodnota, včetně části pozemku p. č. právnická osoba, kovové s dřevěnou brankou, přibližně v roce 2016 se udělalo oplocení nové. Toto zhotovil pan jméno FO, předchozí vlastník pozemku p. č. právnická osoba, aniž by namítal, že část pozemku není žalobkyně. adresa byla dodělána asi o 2 roky později, žalobkyně přesně neví. Když žalobkyně kupovala dům se zahradou, neví, jestli měla výpis z katastru nemovitostí. Před podpisem smlouvy byla provedena domem a byla jí ukázána zahrádka, výměru nevěděla. Předchozí majitel řekl, že zahrada se nachází v rámci oplocení od plotu ke zdi. Žalobkyně neměla důvod domnívat se, že by jí některá část pozemku nepatřila.

4. Z kupní smlouvy na č. l. 5 uzavřené datum soud zjistil, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k objektu bydlení č. p. Anonymizováno na st. p. č. hodnota a pozemek p. č. hodnota (ostatní plocha – zeleň), vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa – Anonymizováno.

5. Z kupní smlouvy na č. l. 22 uzavřené datum soud zjistil, že žalovaná od jméno FO nabyla vlastnické právo k pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, pozemku p. č. právnická osoba (ostatní plocha – zeleň), pozemku p. č. Anonymizováno a pozemku p. č. Anonymizováno, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa – Anonymizováno Anonymizováno.

6. Žalovaná u jednání vypověděla, že branka u vstupu na spornou část pozemku p. č. právnická osoba byla instalována teprve v roce 2022 nebo 2023. Žalovaná má fotografii z roku 2020, kdy na sporné části pozemku p. č. právnická osoba byl navezený nepořádek. Žalovaná s přítelem panem Anonymizováno žalobkyni navštívili v srpnu 2024, aby s žalobkyní probrali otázku vlastnického práva, žalobkyně se však s žalovanou odmítla bavit.

7. Svědek jméno FO vypověděl, že přibližně do roku 1992 pracoval jako zedník pro národní výbor a adresa znal velmi dobře. Ví o tom, že zahrádka vždy patřila k domu, ve kterém bydlí žalobkyně. Svědek zná žalobkyni 21 let. Dříve zahrádka nebyla oplocena, pak se udělal plot s brankou, to bylo asi před 10 lety, možná dříve. Plot se možná dělal dříve, než žalovaná začala opravovat dům, nebo dříve, než se začal opravovat dům, ve kterém je Anonymizováno; branka se dělala později. Žalovaná zahradu užívala od té doby, co se nastěhovala. Svědek žalobkyni se zahradou pomáhal.

8. Svědek jméno FO uvedl, že je bývalým partnerem žalované. Žalobkyně žalované a svědkovi v minulosti nabízela prodej části pozemku p. č. hodnota, k tomu ale nedošlo. Svědek potvrdil, že na sporné části pozemku p. č. právnická osoba se nacházel kompostér. Na pozemku se nic nepěstovalo, ležel ladem, byla tam holá hlína. Svědek si nepamatuje, že by na pozemku žalobkyně něco dělala ani jestli byl na pozemku plot. Svědek se dříve domníval, že část pozemku p. č. právnická osoba, která přiléhá k domu žalované, k domu patří. Teprve při majetkovém vypořádání s žalovanou zjistili, že jim patřila menší část. Tuto část svědek s žalovanou neužívali, protože se jedná o malý pozemek, a navíc zde stál kompostér.

9. Svědek jméno FO uvedl, že je přítelem žalované. Podle svědka pozemek nebyl oplocený, plot se stavěl až v roce 2023. Svědek žalobkyni neviděl, že by na pozemku nějak fungovala. Na pozemku je nepořádek, kompost, smetí, kompostér, žádná zelenina. Vztah s žalobkyní je vyhrocený. Žalobkyni rozzlobilo, když díky geodetickému zaměření zjistila skutečný průběh hranice mezi pozemky p. č. hodnota a právnická osoba.

10. Z listiny na č. l. 7 soud zjistil grafické znázornění pozemku p. č. hodnota a sousedního pozemku p. č. právnická osoba a jejich umístění ve vztahu k přilehlým nemovitostem č. hodnota a Anonymizováno.

11. Z Výzvy k vyklizení s datem datum soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení pozemku p. č. právnická osoba o výměře 14 m2.

12. Ze Zjednodušeného protokolu o vytyčení hranice pozemku p. č. hodnota k. ú. adresa – Anonymizováno s datem vyhotovení datum, kdy objednatelem byla žalobkyně, soud zjistil grafické znázornění pozemku p. č. hodnota a sousedních nemovitostí – pozemku p. č. právnická osoba a č. hodnota a Anonymizováno Anonymizováno 13. Z Geometrického plánu č. hodnota-Anonymizováno jméno FO ověřeného ke dni datum soud zjistil grafické znázornění pozemku p. č. hodnota nově vytvořeného na úkor pozemků p. č. Anonymizováno a projednávaného pozemku p. č. právnická osoba.

14. Na fotografii na č. l. 31 je zachycena část pozemku p. č. hodnota, sporná část pozemku p. č. právnická osoba ohraničená červenobílou páskou, kompostér na pozemku p. č. právnická osoba, kovová konstrukce skleníku bez skel, oplocení včetně branky zahrnující spornou část pozemku právnická osoba. Pozemek dělá dojem upravené zahrady. Datace není z fotografie zřejmá.

15. Na fotografii na č. l. 44 je zachycena část pozemku p. č. hodnota a sporná část pozemku p. č. právnická osoba, kompostér na pozemku p. č. právnická osoba, oplocení bez branky, které končí přibližně u hranice mezi pozemky p. č. hodnota a právnická osoba. Na fotografii je vidět bujná vegetace, kdy v centrální části pozemku nejsou vymezeny záhony, není zřejmé, zda se jedná o rostliny okrasné, jedlé nebo plevel. Datace není z fotografie zřejmá.

16. Z grafického znázornění na č. l. 56 je zřejmé vymezení žalobou požadované sporné části pozemku p. č. právnická osoba.

17. Z historického zakreslení parcel na č. l. 63 a fotografie na č. l 64 je zřejmé, že projednávané pozemky nyní označené jako p. č. právnická osoba a 15 existovaly již v devatenáctém století.

18. Z fotografie na č. l. 65 soud zjistil, že na sporné části pozemku se nachází kompostér, pozemek není oplocen. Datace není z fotografie zřejmá.

19. Fotografie na č. l. 66 byla předložena po koncentraci řízení, přičemž zástupce žalované uplatnil výjimku z koncentrace, když zpochybňuje věrohodnost svědka jméno FO, který hovořil o tom, kdy došlo k oplocení projednávaných pozemků. Na fotografii vytištěné z Anonymizováno s datem datum (z profilu žalobkyně) je patrné, že tvrzené oplocení chybí.

20. Z dalších důkazů soud pro nadbytečnost nevycházel, když nad rámec provedeného dokazování neprokazovaly žádné právně relevantní skutečnosti.

21. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně od roku 2003 užívala pozemek p. č. hodnota katastrální území adresa – Anonymizováno na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum jako zahradu. Na spornou část pozemku p. č. právnická osoba o výměře 11 m2, vytýčenou geometrickým plánem na č. l. 72, žalobkyně umístila kompostér a přes uvedenou část pozemku právnická osoba v blíže neurčené době, kdy pozemek p. č. hodnota a část pozemku p. č. právnická osoba byla společně oplocena (viz fotografie na č. l. 31), vstupovala přes pozemek p. č. hodnota. Žalobkyně byla vyzvána k označení důkazů k tvrzení, že od roku 2003 do roku 2024 nerušeně užívala pozemek p. č. právnická osoba o (původně tvrzené) výměře 14 m2 jako vlastní usnesením z datum a následně u jednání dne datum. Žalobkyně přesto k důkazu označila toliko kupní smlouvu ze dne datum, svou účastnickou výpověď a ohledání místa samého. U jednání zástupce žalobkyně doplnil, že místní šetření nepřinese více poznatků, než barevná fotografie předložená u jednání a ponechal provedení důkazu místním šetřením na zvážení soudu; dále doplnil důkazní návrhy žalobkyně o svědeckou výpověď pana jméno FO. Od provedení důkazu ohledáním soud upustil, když sama žalobkyně tento nepovažovala za významný a důkaz nebyl způsobilý prokázat soustavné nerušené užívání sporné části pozemku od roku 2003. Pokud jde o společné oplocení pozemku p. č. hodnota a části pozemku p. č. právnická osoba, výpovědí svědka jméno FO bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že celou zahradu (pozemek p. č. hodnota a část pozemku p. č. právnická osoba) žalobkyně kupovala v rámci oplocení. Z předložené fotografie na č. l. 65, 66 a z výpovědi svědka Vyjídáčka soud zjistil, že pozemek p. č. hodnota v určitém období oplocen nebyl. Z fotografie na č. l. 44 je zřejmé, že oplocení (v blíže neurčené době) nezahrnovalo celou část pozemku p. č. právnická osoba, jejíž vydržení žalobkyně tvrdí. Trvající společné oplocení pozemku p. č. hodnota včetně části pozemku p. č. právnická osoba od roku 2003 tedy nebylo prokázáno. Pokud jde o způsob užívání sporné části pozemku p. č. právnická osoba, žalobkyně toliko uvedla, že na tuto umístila kompostér, přes pozemek (v době oplocení) vstupovala na svou zahradu, nic zde nepěstovala. Svědci jméno FO a jméno FO uvedli, že žalobkyně sporný pozemek neužívala, ležel ladem, byl zde nepořádek. Žalobkyně dále neoznačila důkaz, ze kterého by se podávalo, že při koupi pozemku p. č. hodnota v roce 2003 jí bylo sděleno, že pozemek p. č. hodnota včetně sporné části pozemku p. č. právnická osoba je předmětem kupní smlouvy. Z grafického znázornění pozemků je přitom seznatelné, že pozemek p. č. hodnota sousedí s pozemkem p. č. právnická osoba a je též zřejmé jeho umístění ve vztahu k přiléhajícím nemovitostem. V listopadu 2024 žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení sporné části pozemku právnická osoba.

22. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., dále „o.s.ř.“ určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Podle § 134 odst. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do datum (dále jen „obč. zák“), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

24. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

25. Podle ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., dále „o. z.“ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

26. Dle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdci, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

27. Pokud právní důvod držby není platný a účinný, připadá v úvahu pouze mimořádné vydržení. Důkaz držby a jejího obsahu a rozsahu je pak možný výhradně z okolností. Přitom sama skutečnost, že někdo užíval cizí věc, nestačí k důkazu držby práva (NS spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka); vyžaduje se důkaz, že držitel vykonával právo tak, jako by mu náleželo (srov. komentář Beck Online).

28. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni vyzvala k vyklizení sporné části pozemku p. č. právnická osoba, kterou žalobkyně považuje za pozemek vlastní, za situace, kdy zapsaným vlastníkem pozemku p. č. právnická osoba je žalovaná, soud považuje podmínku naléhavého právního zájmu za splněnou. Aplikací citovaných zákonných ustanovení a závěrů judikatury na zjištěný skutkový stav však soud dospěl k závěru, že žalobě na určení vlastnického práva nelze vyhovět. Žalobkyně primárně v době nabytí projednávaného pozemku p. č. hodnota mohla a měla z katastru nemovitostí zjistit, že uvedený pozemek sousedí s projednávaným pozemkem p. č. právnická osoba, že pozemek p. č. hodnota přesahuje stavbu na sousedním pozemku (č. hodnota) pouze malou částí a že je tedy třeba zabývat se otázkou, kde se nachází hranice mezi pozemky p. č. hodnota a právnická osoba. S přihlédnutím k situaci, kdy projednávaná zahrada nepřiléhá ke stavbě žalobkyně. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz k tvrzení, že ji prodávající mylně informovali, že kupuje celou zahradu (pozemek p. č. hodnota včetně projednávané části pozemku právnická osoba). Výpovědí svědka jméno FO pak bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že celou zahradu (pozemek p. č. hodnota a spornou část p. č. právnická osoba) nabyla do vlastnictví oplocenou. Doba od kdy do kdy byl pozemek p. č. hodnota s částí pozemku p. č. právnická osoba celkově nebo částečně oplocený, nebyla prokázána, když fotografiemi (č. l. 44, 65 a 66) a výpověďmi všech svědků bylo prokázáno, že v některých obdobích pozemek oplocen nebyl. Objektivně, se zřetelem ke všem okolnostem, se žalobkyně nemohla domnívat, že spornou část pozemku p. č. právnická osoba vlastní. Žalobkyně však především neprokázala nepřetržitou držbu sporné části pozemku p. č. právnická osoba od roku 2003, když bylo prokázáno pouze to, že na spornou část pozemku umístila kompostér a v blíže neurčeném období přes pozemek chodila. Žalobkyně dále neoznačila důkaz k tvrzení, kdy kompostér umístila na spornou část pozemku, což však soud nepovažuje za podstatné, neboť s ohledem na všechny zmíněné okolnosti případu soud umístění kompostéru za důkaz o držbě pozemku jako vlastního nepovažuje. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána kontinuální držba po dobu dvaceti let, soud předmětem dokazování neučinil žalovanou tvrzený nepoctivý úmysl žalobkyně. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 528,99 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 620 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 178,99 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 726,33 Kč za 52 ujetých km v částce 426,33 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 726,33 Kč za 52 ujetých km v částce 426,33 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 726,33 Kč za 52 ujetých km v částce 426,33 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.

30. O nákladech státu, spočívajících ve vyplaceném svědečném, bylo rozhodnuto podle ust. § 148 o.s.ř.

31. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Pohledávku státu lze uhradit na číslo účtu: 19-325841/0710, variabilní symbol 0911029224, nebo v hotovosti na pokladně soudu. V případě nezaplacení pohledávky ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.