9 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 210 614,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 210 614,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 210 614,48 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 37 750,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala náhrady škody ve výši 210 614,48 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná jako insolvenční správkyně dlužníka (společnosti [právnická osoba]) podala proti žalobkyni u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] žalobu o zaplacení částky 1 500 000 Kč. Žaloba byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná (v pozici žalobkyně) tvrdila, že společnost [právnická osoba] žalobkyni (v pozici žalované) dle smlouvy o půjčce poskytla částku 1 500 000 Kč, kterou žalobkyně společnosti [právnická osoba] nevrátila, načež společnost [právnická osoba] pohledávku na vrácení částky 1 500 000 Kč postoupila společnosti [právnická osoba] Tuto postoupenou pohledávku správkyně vymáhala. Žalobkyně od počátku popírala, že by se [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela smlouvu o půjčce na částku 1 500 000 Kč, a že by existoval její závazek tuto půjčku vrátit, takže k postoupení neexistující pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] na společnost [právnická osoba] nemohlo dojít. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] Okresní soud v Šumperku žalobu insolvenční správkyně zamítl, když obsah listin předložených žalovanou posoudil jako nepravdivý a existenci tvrzené smlouvy o půjčce vzal za neprokázanou. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem č. j. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu potvrdil a v odůvodnění uvedl, že k tvrzené půjčce neexistují žádné listiny, a že žalovaný nárok nelze přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyni (insolvenční správkyni) vznikl v příčinné souvislosti s jejím jednáním, to je s podáním žaloby ve věci [spisová značka] a vedením soudního sporu, závazek zaplatit žalované ([právnická osoba]) náhradu nákladů řízení a tento závazek je škodou, která vznikla nynější žalobkyni. Nyní žalované insolvenční správkyni bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 203 341 Kč a podle rozsudku krajského soudu 35 332 Kč, celkem 238 673 Kč. Protože náhrada nákladů řízení nebyla žalobkyni ve lhůtě k plnění zaplacena, žalobkyně podala dne [datum] přihlášku zapodstatové pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba], kterou doplnila dne [datum] na celkovou částku 238 673 Kč. Usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto, že žalovaná uspokojí pohledávku žalobkyně ve výši 28 358,52 Kč; neuspokojena zůstala pohledávka ve výši 210 614,48 Kč. Podáním žaloby a pokračováním v soudního sporu ve věci [spisová značka] žalovaná porušila povinnost postupovat s odbornou péčí, když tvrdila, že byla uzavřena smlouva o půjčce, kterou však k dispozici neměla. Přitom z vyjádření ze [datum] musela vědět, že [právnická osoba] uzavření smlouvy o půjčce popírá a tvrdí, že peníze byly určeny na vrácení části půjček, které dlužníkovi půjčila společnost [právnická osoba] Insolvenční správkyně také musela vědět, že jednatel úpadce [jméno] [příjmení] v daňovém řízení vedeném u [anonymizováno] úřadu pro [územní celek] uváděl, že úpadce obdržel finanční prostředky od [právnická osoba], a že se jedná o půjčky. Dále žalobkyni bylo známo, že [jméno] [příjmení] jako věřitel dlužníka podával žaloby o popření pohledávky [anonymizováno] úřadu s tvrzením, že platby od firmy [anonymizováno] byly poskytnutím půjčky, nikoliv platbami zvyšujícími základ daně z příjmu. Žalovaná insolvenční správkyně žalobu podávala v době, kdy aktiva v majetkové podstatě zjevně nedosahovala výše možné náhrady nákladů řízení, ke které mohla být v rámci soudního řízení o vymáhání částky 1 500 000 Kč v případě neúspěchu zavázána. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k náhradě škody ve výši 238 673 Kč předžalobní výzvou z [datum], přesto ničeho neuhradila. Závazek žalované se snížil o 28 358,52 Kč (o plnění zapodstatové pohledávky), zůstává tedy uhradit 210 614,48 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že spor o zaplacení pohledávky 1 500 000 Kč, vedený pod sp. zn. [spisová značka] byl skutkově velmi složitý; v řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování, včetně konfrontace svědka [příjmení], jehož tvrzení se víceméně shodovala s žalobními tvrzeními, a svědka [příjmení], jehož tvrzení podporovala tvrzení žalobkyně [právnická osoba] Z odůvodnění rozhodnutí soudu 1. stupně vyplývá, že zjistil skutkový stav pouze na základě výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], neboť výpovědím jednatele úpadce [jméno] [příjmení] a jeho manželky [jméno] [příjmení] neuvěřil. Svědek [příjmení] měl logicky na výsledku řízení zájem, protože je otcem společníků žalobkyně [právnická osoba], další ze svědků [jméno] [příjmení] je jeho synovcem. Svědectví svědka [příjmení] bylo shledáno věrohodnějším, neboť odpovídal bez zaváhání, bez rozmýšlení a vše si po letech přesně pamatoval. Žalovaná částka 1 500 000 Kč přitom byla v účetnictví žalobkyně zaúčtována jako půjčka, což potvrdil svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], když ve své výpovědi dne [datum] uvedl:„ Pokud se týká částky 1 500 000 Kč u firmy [příjmení] [jméno], jenom se mi dostalo ústní informace, že se jedná o půjčku. Zřejmě mi to sdělil pan [příjmení] někdy v roce [rok] nebo [rok]“ Z výpovědi svědka je zřejmé, že tuto informaci nemohl mít od p. [příjmení], neboť vypověděl, že se neznali. Žalovaná v předmětném sporu doložila důkazy, které osvědčovaly žalovaný nárok, postupovala racionálně a s odbornou péčí. Žalobkyně v průběhu sporu měnila svoje postoje, když ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] tvrdila, že poskytnuté finanční prostředky ve výši 1 500 000 Kč převedené ve třech platbách po 500 000 Kč jsou plněním bez právního důvodu a vznesla námitku promlčení tohoto nároku. Žalovaná však namítla, že se jedná o obchodní vztahy, tedy promlčecí lhůta je čtyřletá. Žalovaná do majetkové podstaty sepsala pohledávku, ohledně jejíhož zaplacení vedla předmětný soudní spor, dle informací a dokladů, které měla k dispozici, důvodně. Svá tvrzení v předmětném sporu žalovaná opírala o zcela relevantní důkazy – výslechy svědků, listinné důkazy, výpisy z účtů, smlouvy a dohody. Podání žaloby o zaplacení pohledávky žalovanou přes její výsledný procesní neúspěch nelze považovat za postup rozporný s požadavky odborné péče insolvenčního správce. Pokud by insolvenční správce měl při vymáhání dlužníkových pohledávek vždy zohledňovat riziko procesního neúspěchu v zahájených řízeních, nemohl by prakticky naplňovat svoji funkci (viz usnesení Ústavního soudu III. ÚS 2466/17 ze dne [datum]). Žalovaná jako insolvenční správkyně odpovídá dle ust. § 37 odst. 3 insolvenčního zákona za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být upokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu (právního jednání) insolvenčního správce. Podání žaloby je však procesním úkonem v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, odpovědnost za škodu dle tohoto ustanovení insolvenčního zákona tedy není dána, protože se nejednalo o právní jednání (např. uzavření smlouvy insolvenční správkyní apod.). K tomu se vyjádřil i Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. IV. ÚS 345/17 ze dne [datum].

3. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba žalobkyně [celé jméno žalované] proti žalované [právnická osoba] o zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím; žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 203 341 Kč.

4. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek Okresního soudu v Šumperku č. j. [číslo jednací] potvrzen. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 35 332 Kč.

5. Usnesením Krajského soudu v Brně z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo ve věci dlužnice [právnická osoba] rozhodnuto o poměrném uspokojení dosud neuspokojených pohledávek za majetkovou podstatou tak, že pohledávka - náklad spojený s udržováním a správou majetkové podstaty (náklady řízení ve výši 238 673 Kč) bude uspokojena do výše 11,881746 %; k uspokojení pohledávky bude použita částka 28 350,52 Kč, kterou insolvenční správkyně [celé jméno žalované] vyplatí společností [právnická osoba]

6. Z předžalobní výzvy z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady škody ve výši 238 673 Kč jako náhrady nákladů řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. [spisová značka].

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že částka 28 350,52 Kč dle usnesení Krajského soudu v Brně z [datum] byla žalobkyni zaplacena.

8. Z výše uvedených rozhodnutí soud zjistil, že žalovaná v pozici žalobkyně podala u Okresního soudu v Šumperku žalobu, kterou se vůči žalobkyni v pozici žalované domáhala zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], ustanovena insolvenční správkyní dlužníka [právnická osoba] Dne [datum] dlužník jako postupník uzavřel s postupitelem [právnická osoba], [IČO], se sídlem [obec a číslo], smlouvu o postoupení pohledávky. Jednalo se o pohledávku vůči žalované ve výši 1 500 000 Kč, kterou měl postupitel na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Půjčka byla postupitelem žalované poukázána ve třech splátkách po 500 000 Kč, a to dne [datum], [datum] a [datum] prostřednictvím účtu u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet]. Půjčka byla splatná dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalovaná závazek neuhradila.

9. Ve věci [spisová značka] okresní soud provedl rozsáhlé dokazovaní (více než třicet důkazních prostředků) a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] zaslala společnost [právnická osoba] vždy částku 500 000 Kč (celkem 1,5 milionu Kč) společnosti [právnická osoba] a tato společnost ve stejný den vždy částku 500 000 Kč (celkem 1,5 milionu Kč) zaslala společnosti [právnická osoba] na její účet u [anonymizováno] banky č. [bankovní účet] Touto bankovní transakcí vracel [anonymizováno]. [příjmení] (jednatel a společník [právnická osoba] a [právnická osoba]) investice, které mu, resp. jeho společnostem zprostředkoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Bylo domluveno (společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba], resp. jednatelem těchto [právnická osoba]. [příjmení], a společností [právnická osoba] a [anonymizováno] [příjmení]), že touto transakcí [anonymizováno]. [příjmení] (jako fyzická osoba či za jeho společnosti) vrací půjčené prostředky svým investorům, resp. věřitelům, přičemž úkolem [právnická osoba], bylo pouze předat prostředky bezprostředně [anonymizována dvě slova] (což také učinila), který měl dále prostředky vrátit investorům, resp. věřitelům [jméno] [příjmení] (a jeho společností) - zejména [anonymizováno]. [jméno], panu [příjmení] a společnosti [právnická osoba] Společnostem [anonymizováno]. [příjmení] pomáhal krizový manažer [anonymizována dvě slova]. V době, kdy krizový manažer nebyl k dispozici (z důvodu výkonu trestu odnětí svobody), vyhotovil [anonymizováno]. [příjmení] listiny, kterými se snažil získat zpět již vrácenou investici 1,5 milionu Kč, a to z důvodu, že se ocitl (resp. jeho společnosti) ve finančních problémech z důvodu předlužení, kdy on či jeho společnosti uzavřeli řadu úvěrových smluv, které přestával být schopen splácet. Těmito listinami s nepravdivým obsahem byly smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouva o půjčce ze dne [datum] a dohoda o započtení pohledávek ze dne [datum]; tyto listiny podepsal pouze [anonymizováno]. [příjmení] (vždy za oba účastníky těchto smluv). Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba žalobkyně [celé jméno žalované] proti žalované [právnická osoba] o zaplacení částky 1 500 000 Kč s příslušenstvím zamítnuta, žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 203 341 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl rozsudek Okresního soudu v Šumperku [číslo jednací] potvrzen. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 35 332 Kč. Usnesením Krajského soudu v Brně z [datum] bylo rozhodnuto, že pohledávka - náklady řízení ve výši 238 673 Kč - bude uspokojena částkou 28 350,52 Kč. Tato částka byla žalobkyni [právnická osoba] vyplacena, k uhrazení zůstala částka 210 614,48 Kč.

10. Podle ust. § 36 odst. 1 a 6 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, dále jen„ insolvenční zákon“, insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce podle odstavců 1 a 2, § 31 odst. 6, § 136 odst. 5, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371, § 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 stanoví prováděcí právní předpis.

11. Podle ust. § 7 vyhlášky č. 121/2019 Sb. o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce požadavkem na plnění povinností insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a dát při výkonu funkce přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob je a) bez zbytečného odkladu oznamovat insolvenčnímu soudu skutečnosti, které mohou zakládat pochybnost o jeho odbornosti, nezávislosti nebo výkonnosti v určitém insolvenčním řízení, pro které byl ustanoven insolvenčním správcem, b) zajišťovat přítomnost způsobilých zaměstnanců v prostorách svého sídla a v prostorách všech provozoven v úředních hodinách po dobu své nepřítomnosti pro všechny oblasti své činnosti, c) zajišťovat za sebe odpovídající náhradu po dobu své dočasné nepřítomnosti z důvodu čerpání osobního volna nebo z jiných obdobných důvodů, a to zejména pověřením způsobilého zaměstnance, d) zajistit, že všechny osoby jednající jeho jménem jednají zdvořile, šetří práva a oprávněné zájmy účastníků insolvenčního řízení a dalších osob, jednají s nimi ohleduplně, podle možností jim vycházejí vstříc a postupují tak, aby je co možná nejméně zatěžovaly a aby nikomu nevznikaly nedůvodné náklady, e) předcházet střetu zájmů, f) nejednat ve prospěch určitého věřitele nebo omezeného okruhu věřitelů, g) nakládat transparentně s majetkovou podstatou a spravovat ji a nakládat s ní způsobem, který nevede ke snížení uspokojení věřitelů nebo k poškození oprávněných zájmů dlužníka, h) podle nezbytných podkladů prověřovat možnou neplatnost a neúčinnost právních úkonů dlužníka a případně se bez zbytečného odkladu dovolat neplatnosti právních úkonů nebo odporovat neúčinným právním úkonům, i) vést vlastní majetek odděleně od cizího majetku, zejména majetku dlužníka, a odděleně spravovat majetek v různých insolvenčních řízeních, j) provádět pravidelně kontrolu účetnictví a daňové evidence vedené dlužníkem, k ) informovat účastníky řízení o jejich právech a povinnostech v insolvenčním řízení včas a v dostatečné míře, aby nedošlo k nedůvodné újmě na jejich právech, a na žádost je informovat o průběhu a stavu insolvenčního řízení, l) udělovat souhlas s právními úkony dlužníka ve stanovené formě v přiměřené době, se zřetelem k právům a oprávněným zájmům dlužníka a věřitelů, a odepře-li udělení souhlasu, odůvodnit takový postup a m) činit potřebná opatření, aby nedocházelo k maření účelu insolvenčního řízení, zejména vykonávat dohled nad činností svých zaměstnanců, případně dalších osob jednajících jeho jménem.

12. Podle ust. 37 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

13. V projednávané věci z rozhodnutí [spisová značka] vzal soud za podstatné, že bylo prokázáno, že na účet žalobkyně [právnická osoba] společnost [právnická osoba] prostřednictvím společnosti [právnická osoba] zaslala 1 500 000 Kč a dále bylo tvrzeno a doloženo že uvedená částka figurovala v účetnictví [právnická osoba] s označením„ půjčka“, že existovala smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] uzavřená mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem [právnická osoba], jejímž předmětem měla být pohledávka 1 500 000 Kč ze smlouvy o půjčce z [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], že existovalo oznámení o postoupení uvedené pohledávky 1 500 000 Kč z [datum] a dohoda o započtení pohledávek z [datum], dle které mělo dojít k započtení pohledávky [právnická osoba] za [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce z [datum] ve výši 1 500 000 Kč a pohledávky [právnická osoba] za [právnická osoba] z titulu postoupení pohledávky z [datum] ve výši 1 500 000 Kč. Verzi žalované (insolvenční správkyně) o existenci půjčky mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] potvrdil u jednání jednatel [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení]. Pokud za uvedené situace insolvenční správkyně vůči žalobkyni uplatnila nárok u soudu a v řízení pokračovala (a to i u odvolacího soudu), nelze její jednání považovat za pochybení a postup nikoliv s odbornou péčí. I s přihlédnutím k tomu, že k rozhodnutí o nedůvodnosti žaloby ve věci sp. zn. [spisová značka] soud dospěl teprve po třech letech od podání žaloby a po rozsáhlém dokazování, má soud za to, že insolvenční správkyně postupovala v souladu se svými zákonnými povinnostmi, vymáhala-li ve prospěch majetkové podstaty označenou dlužníkovu pohledávku. Skutečnost, že žalobkyně podala žalobu, aniž by disponovala písemnou podobou smlouvy o půjčce z [datum] a pokračovala v řízení i poté, kdy byla soudem vyzvána k předložení smlouvy o půjčce s upozorněním na hrozící neúspěch ve sporu v případě neunesení důkazního břemene, soud nepovažuje za porušení povinnosti insolvenční správkyně postupovat s odbornou péčí, když jednou z tvrzených variant bylo uzavření smlouvy o půjčce v ústní podobě. Ani v podání žaloby v situaci, kdy bylo možné očekávat, že aktiva v majetkové podstatě nedosáhnou výše možné náhrady nákladů řízení, ke které mohla být v rámci soudního řízení o vymáhání částky 1 500 000 Kč žalovaná v případě neúspěchu zavázána, soud nepovažuje za vadný výkon funkce insolvenčního správce, když, jak bylo rozvedeno výše, pokus o vymožení částky 1 500 000 Kč podanou žalobou ve věci sp. zn. [spisová značka] soud nepovažuje za zjevně bezúspěšný. Stejně tak vědomost žalované o tom, že žalobkyně existenci smlouvy o půjčce z [datum] popírá a poskytuje jiné vysvětlení pro zaslání předmětné částky 1 500 000 Kč, podle soudu není důkazem svědčícím o postupu insolvenční správkyně nikoliv s odbornou péčí, když k tomu, které výpovědi jsou věrohodné, soud došel teprve po rozsáhlém dokazování.

14. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 36 insolvenčního zákona, základní povinností insolvenčního správce je vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby došlo k uspokojení věřitelů v co nejvyšší míře. Prostředkem realizace této základní zákonné povinnosti je, mimo jiné, soudní ochrana majetkové podstaty cestou podávání incidenčních žalob podle § 231 a násl. insolvenčního zákona. Při hodnocení postupu insolvenčního správce je nutné odlišit případy zcela legitimního utváření a realizace vlastních právních názorů insolvenčního správce (např. při přezkoumávání pohledávek), které se v budoucnu mohou ukázat nesprávnými, od základní odborné neznalosti či nevědomosti až po špatnou orientaci insolvenčního správce v právních předpisech dopadajících na jeho činnost. Pouze ve druhém z uvedených případů přichází v úvahu sankce uložená správci, případně odpovědnost insolvenčního správce za škodu způsobenou při výkonu jeho funkce. Závěr o vadném výkonu činnosti ze strany insolvenčního správce je možné učinit pouze tehdy, pokud vůči insolvenčnímu správci lze spravedlivě uplatnit výtku, že nepostupoval podle zásad uvedených v § 5, zejména v zájmu co nejvyššího uspokojení věřitelů. (Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]). K uvedeného závěru v projednávané věci soud nedospěl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 750,45 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 210 614,48 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, návrh ve věci samé a účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 758,72 Kč za 274 ujetých km v částce 1 958,72 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 198,72 Kč ve výši 6 551,73 Kč.