15 C 147/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 / Anonymizováno zastoupená opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 71 038,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni- částku 33 428,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 428,21 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení,- částku 4 000 Kč,- částku 100 Kč,- částku 21 034,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 034,22 Kč od 3. 9. 2020 do zaplacení,- částku 5 975,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 975,82 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení,- částku 6 400 Kč,- částku 100 Kč,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši 30 337 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit soudu soudní poplatek za podané odvolání ve výši 3 560 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 71 038,25 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 24. 7. 2019, a to na odběrné místo , adresa, . Smlouva na dodávku elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatické prolongace od 7. 8. 2019, na dodávku plynu na 22 měsíců s možností automatické prolongace od 26. 7. 2019. Žalobkyně od smlouvy na dodávku elektřiny dne 1. 11. 2020 odstoupila, od smlouvy na dodávku plynu pak odstoupila dne 16. 7. 2020. Vždy se tak stalo pro opakované neplnění platebních povinností žalované, když nedošlo k uhrazení záloh v případě elektřiny za srpen 2020 a faktury variabilní symbol , var. symbol, , v případě plynu za duben 2020 a květen 2020. Smluvní pokuta v případě elektřiny činí za období od 19. 10. 2020 do 7. 2. 2022, tedy za 16 měsíců po 400 Kč celkem 6 400 Kč. V případě plynu pak za období od 7. 7. 2020 do 26. 5. 2021, tedy za 10 měsíců po 400 Kč celkem 4 000 Kč. Žalovaná se přitom již dříve dostala do prodlení s úhradou faktury č. , hodnota, za dodávku elektřiny na částku 21 034,22 Kč za období od 14. 8. 2019 do 11. 8. 2020 a faktury č. , hodnota, za dodávku elektřiny na částku 5 775,83 Kč za období od 12. 8. 2020 do 19. 10. 2020, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč a dále do prodlení s úhradou faktury č. , hodnota, za dodávku plynu na částku 33 428,21 Kč za období od 26. 8. 2019 do 7. 7. 2020, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Šetřením bylo zjištěno, že žalovaná je ruské národnosti a neznámého pobytu. Z uvedeného důvodu jí byl usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 7. 2021 č.j. 15 C 147/2021-54 ustanoven opatrovník k ochraně jejích zájmů.

3. Zdejší soud ve věci vydal rozsudek ze dne 15. 12. 2021, č. j. 15 C 147/2021-96, který byl k odvolání opatrovníka žalované zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích ze dne 31. 7. 2023, č.j. 18 Co 152/2023-132, a to především z toho důvodu, že se soud prvního stupně nepokusil získat vyjádření žalované, resp. nepokusil se o její předvolání na adrese jejího trvalého pobytu v Rusku. Z uvedeného důvodu proto odvolací soud označil ustanovení opatrovníka ve věci za prozatím předčasné. Zdejší soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu se za využití čl. 10 písm. a) Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských nebo obchodních z roku 1965 pokusil kontaktovat žalovanou prostřednictvím ruských orgánů, avšak jak vyplývá ze závěrů o vyřízení žádosti ze strany Ministerstva spravedlnosti Ruské federace ze dne 19. 4 2024, žalovaná se opakovaně nedostavila na předvolání Okresního soudu Ostankino v Moskvě k jednání dne 26. 2. 2024 ani 11. 3. 2024. Z uvedeného důvodu nebylo možné žádosti zdejšího soudu vyhovět a zdejší soud tak na základě těchto skutečností nadále v řízení jednal již jen s opatrovníkem žalované, který byl na základě usnesení ze dne 27. 7. 2021 ustanoven řádně.

4. Při jednání dne 8. 8. 2024 žalobkyně i opatrovník žalované odkázali na svá dřívější vyjádření ve věci.

5. Opatrovník k věci dne 16. 8. 2021 uvedl, že žalovaná měla na adrese odběrného místa toliko hlášen dočasný pobyt. Trvalým pobytem v České republice nedisponovala. Je tedy s podivem, že došlo k uzavření smlouvy na dobu neurčitou. Dále opatrovník rozporoval platnost ujednání o smluvní pokutě, a to pro nedodržení formálních náležitostí smlouvy, kdy ujednání o smluvní pokutě jsou psána drobným písmem, skrytě apod. Otázkou také je, zda žalovaná mohla obchodním podmínkám rozumět s ohledem na svou státní příslušnost. Na základě těchto skutečností navrhl žalobu zamítnout.

6. Žalobkyně v reakci na podání žalované poukázala dne 14. 9. 2021 na skutečnost, že žalovaná je jedinou společnicí a současně jednatelkou společnosti , právnická osoba, sídlící na odběrném místě. Ač tedy neměla na odběrném místě trvalou adresu, nepochybně tamní nemovitost využívala. Sjednaná ujednání o smluvní pokutě pak považuje za platně ujednaná. Odkázala v tomto směru též na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 84 Co 388/2017 či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 19 Co 363/2016 řešící obdobné případy žalobkyně, kdy byly ujednání o smluvní pokutě posouzeny jako platné.

7. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 7. 2019, typ domácnost, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (č. zákazníka 9611014936) soud zjistil, že předpokládaný termín zahájení dodávek elektřiny na adresu žalované, tj. odběrné místo , adresa, , byl stanoven na 7. 8. 2019. Zálohy byly stanoveny ve výši 830 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na 30 měsíců s případnou automatickou prolongací o dalších 24 měsíců. V části označené jako ostatní ujednání bylo sjednáno, že v případě, že zákazník svým jednáním způsobí nemožnost dodávky, je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy. Dále bylo ujednáno, že zákazník je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní. Nedílnou součástí smlouvy o dodávkách elektřiny byly i obchodní podmínky.

9. Z plánu záloh a plateb na budoucí období ze dne 21. 8. 2019 se soudu podává výše záloh na období od 14. 8. 2019 do 13. 8. 2020 přičemž výše plateb za elektřinu je v něm stanovena na 830 Kč měsíčně.

10. Z plánu záloh a plateb na budoucí období ze dne 16. 8. 2020 se soudu podává výše záloh na období od 12. 8. 2020 do 11. 8. 2021 přičemž výše plateb za elektřinu je v něm stanovena na 830 Kč v měsíci srpnu 2020, poté 2 390 Kč měsíčně počínaje 15. 9. 2020.

11. Z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 14. 8. 2019 do 11. 8. 2020 ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že žalované bylo za předmětné období vystaveno vyúčtování na částku 21 034,22 Kč12. Z opravného vyúčtování dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že za období od 12. 8. 2020 do 19. 10. 2020 bylo žalované vyúčtováno 5 975,82 Kč. Jednalo se přitom o opravu vyúčtování ze dne 1. 11. 2020 vystavenou na částku 4 960,39 Kč.

13. Z oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne 22. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná nehradila zálohy za duben a květen 2020 ve výši 1 760 Kč.

14. Z oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaná nehradila zálohy za duben a květen a dále červen a červenec 2020 v celkové výši 3 720 Kč zahrnující i smluvní pokutu ve výši 2 x 100 Kč.

15. Z odstoupení od smlouvy ze dne 1. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně sdělila, že odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro opakované porušení smluvních ustanovení. Dle podací knihy bylo toto odstoupení zasláno žalované spolu s vyúčtování dne 3. 11. 2020.

16. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 19. 10. 2020 soud zjistil, že žalované bylo v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy vystaveno vyúčtování smluvní pokuty na částku 6 400 Kč (16 měsíců po 400 Kč).

17. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že v důsledku prodlení se splácením faktury ze dne 2. 12. 2020 (opravné vyúčtování) se žalobkyně domáhala po žalované uhrazení částky 100 Kč.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 33 510,04 Kč, skládající se ze shora uvedených částek 21 034,22 Kč, 6 400 Kč, 5 975,82 Kč.

19. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 24. 7. 2019, typ domácnost, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou (č. zákazníka 9611014936) soud zjistil, že předpokládaný termín zahájení dodávek plynu na adresu žalované, tj. odběrné místo , adresa, , byl stanoven na 26. 7. 2019. Zálohy byly stanoveny ve výši 3 000 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na 22 měsíců s případnou automatickou prolongací o dalších 22 měsíců. V části označené jako ostatní ujednání bylo sjednáno, že v případě, že zákazník svým jednáním způsobí nemožnost dodávky, je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy. Dále bylo ujednáno, že zákazník je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní. Nedílnou součástí smlouvy o dodávkách plynu byly i obchodní podmínky.

20. Z plánu záloh a plateb na budoucí období ze dne 25. 7. 2019 se soudu podává výše záloh na období od 26. 7. 2019 do 25. 7. 2020 přičemž výše plateb za plyn je v něm stanovena na 3 000 Kč měsíčně.

21. Z vyúčtování dodávky plynu ze dne 16. 7. 2020 za období od 26. 8. 2019 do 7. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně požadovala po žalované uhradit nedoplatek ve výši 33 428,21 Kč22. Z oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 21. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná nehradila zálohy za duben a květen 2020 ve výši 6 000 Kč. Z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky plynu pak soud zjistil, že dlužná částka byla navýšena o 200 Kč coby smluvní pokuty za prodlení s hrazením dlužných závazků.

23. Z odstoupení od smlouvy ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně sdělila, že odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu pro opakované porušení smluvních ustanovení. Dle podací knihy bylo toto odstoupení zasláno žalované spolu s vyúčtování dne 20. 7. 2020.

24. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že žalované byla účtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy, tedy za 10 měsíců po 400 Kč.

25. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že žalované bylo účtováno 100 Kč za prodlení s platbou faktury s variabilním symbolem č. , var. symbol, .

26. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 37 528,21 Kč, skládající se ze shora uvedených částek 4 000 Kč, 33 428,21 Kč a 100 Kč. Tato výzva byla žalované odeslána dne 10. 9. 2020.

27. Z ostatních předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné podstatnější skutečnosti.

28. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 24. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřená smlouva o dodávkách plynu a elektřiny, na jejímž základě žalobkyně počínaje dne 26. 7. 2019 počala dodávat na odběrné místo žalované zemní plyn, resp. dne 7. 8. 2019 elektřinu. Žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení s úhradou jednotlivých záloh, pročež žalobkyně od obou smluv odstoupila. Výši dlužných částek pak jednoznačně dokládají předložená vyúčtování. Žalovaná na dlužné částky ničeho neuhradila.

29. Po právní stránce soud se věc řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“).

30. Dle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

31. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl právní vztah založený smlouvou o sdružených dodávkách energií, konkrétně zemního plynu dle § 72 odst. 2 a elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona. Zatímco žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, když na odběrné místo žalované dodávala elektřinu a zemní plyn, žalovaná porušila sjednané podmínky, neboť řádně a včas nesplácela jednotlivé platby s dodávkami energií spojené. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že by žalovaná provedla alespoň částečnou úhradu některé z dlužných plateb. Bylo přitom na žalované, aby v případě, že svůj dluh žalobkyni uhradila, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Tak se ovšem nestalo a vzhledem k tomu, že nic takového nelze dovodit ani z předložených důkazů, soudu nezbylo než vycházet, pokud jde o výši úhrad provedených žalovanou, z žalobních tvrzení.

32. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za dodávky plynu a elektřiny vyplývá jednak z energetického zákona, a dále též z uzavřené smlouvy, jakož i výzev k zaplacení dlužných částek, které byly žalované řádně doručeny. Pokud jde o nárokovanou výši smluvní pokuty, dospěl soud rovněž k závěru o oprávněnosti nároku žalobkyně, neboť tento vyplývá z uzavřených smluv, konkrétně částí označených jako ostatní ujednání a vznikl jako důsledek opožděných, resp. neuskutečněných plateb, které měla žalovaná žalobkyni uhradit. Pokud jde o otázku platnosti ujednání o smluvní pokutě, dospěl soud ve shodě se stanoviskem žalobkyně k závěru, že tato ustanovení žádným způsobem neporušují práva na ochranu spotřebitele, jsou psána dostatečně přehledně a v souladu se zákonnými požadavky. V tomto směru lze odkázat i na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Praze předložených žalobkyní. Pokud jde o skutečnost, že žalovaná neměla na adrese odběrného místa trvalý pobyt, resp. měla pobyt pouze přechodný, pak soud má za to, že s ohledem na informace dostupné v obchodním rejstříku neměla žalobkyně důvod pochybovat o oprávněnosti žalované sjednávat coby jednatelka společnosti , právnická osoba, se sídlem na odběrném místě, předmětné smlouvy o dodávkách energií. Jakožto jednatelka uvedené společnosti působící v České republice pak nepochybně musela mít dostatečné povědomí o tom, k jakým závazkům se zavazuje a jakým následkům se v případě porušení smlouvy může vystavit.

33. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když současně shledal oprávněným i nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení, který se opírá o § 1970 o. z., výše úroku se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti nastalo prodlení žalované s úhradou splátek jednotlivých splátek.

34. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří jednak soudní poplatek 3 560 Kč (2 842 + 718), a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby dle § 7 bod 5 AT – po 3 980 Kč za jeden – celkem 15 920 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a jednání dne 15. 12. 2021 a 8. 8. 2024; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč (§ 13 odst. 4 AT). Dále jí vznikl nárok i na náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 4 hodiny ve výši 1 600 Kč (2 x 800) a cestovného, které k jednání dne 15. 12. 2021 činilo dle § 1 vyhl. č. 589/2020 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce činí za ujetých 146 km na trase Brno – Svitavy – Brno, celkem 845 Kč {146 x [4,4 + (0,051 x 27,2)]} Cestovné k jednání dne 8. 8. 2024 činilo dle § 1 vyhl. č. 398/2023 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce činí za ujetých 146 km na trase Ostrava – Svitavy – Ostrava, celkem 2 565 Kč {344 x [5,6 + (0,048 x 38,7)]}. Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21 % (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 4 647 Kč [0,21 x (15 920 + 1 200 + 1 600 + 845 + 2 565)]. Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 30 337 Kč (3 560 + 15 920 + 1 200 + 1 600 + 845 + 2 565 + 4 647). Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud tedy o otázce nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

35. Výrokem III tohoto rozsudku pak bylo žalované současně uloženo, aby uhradila České republice – na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek za podané odvolání, a to ve výši 3 560 Kč dle pol. 22 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve spojení s pol. 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.

36. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.