6 C 148/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 28 370,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení další částky 3 370,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 394,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 122,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 25 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 22,62 % úroku p. a. z částky 25 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 395 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 370,20 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba Smlouvou uzavřenou prostřednictvím komunikace na dálku ze dne 25. 6. 2020 č. hodnota byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání do výše 25 000 Kč. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek určených podle vyčerpané částky dle rozpisu plateb, o nichž bude klient vyrozuměn e-mailem. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně zaslány finanční prostředky ve výši 25 000 Kč na účet žalovaného dne 25. 6. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 10. 2020. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 28 370,20 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 25 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 600 Kč za upomínání. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 2 770,20 Kč do 2. 10. 2020, zkapitalizované úroky od 3. 10. 2020 do 27. 9. 2023 ve výši 17 122,08 Kč, zkapitalizované zákonné úroky z prodlení od 3. 10. 2020 do 27. 9. 2023 ve výši 6 394,67 Kč a běžící úrok z jistiny ve výši 22,62 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni, a to s účinností od 27. 9. 2023.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 25. 6. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit dle rozpisu splátek. Žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil žádnou částku. Úroková sazba činila 42 %, RPSN potom 51,96 %, žalobkyně požaduje od splatnosti pouze úrok ve výši 22,62 % ročně.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 54 929,02 Kč nejpozději k 1. 3. 2024.

6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů, zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Právní předchůdkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného. Z uvedených poznatků zjistila, že žalovaný je schopen úvěr hradit ve výši poskytnutého limitu 25 000 Kč. Ke svým tvrzením však žalobkyně, i přes výzvu soudu, nedoložila žádné listiny.

7. Soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ (ve znění platném v době uzavření smluv o úvěru) může námitku neplatnosti spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy a mělo by se jednat o tzv. relativní neplatnost. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztahy vznikly) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.

10. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Z tvrzení žalobkyně a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně nepředložila žádné listiny, žádný výpis z účtu či výplatní pásky, z nichž by bylo možné přezkoumat příjmy a výdaje žalovaného. Za této situace nedostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou.

12. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na současnou žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, na které žalovaný neuhradil žádnou částku. Dlužná částka tak představuje 25 000 Kč, kterou by žalovaný měl zaplatit v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud stanovil žalovanému povinnost dlužnou částku 25 000 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 25.6. 2020 zaplatit jednorázově nejpozději do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.

14. Pro zbylé požadované částky byla žaloba zamítnuta.

15. Žalobkyně požadovala zaplacení celkem částky 51 886,95 Kč, vše včetně zkapitalizovaných úroků a zákonných úroků z prodlení. Úspěšná byla pouze co do částky 25 000 Kč. Za této situace byl její úspěch téměř roven jejímu neúspěchu a soud tedy nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 024 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 28 370,20 Kč částku 1 419 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 395 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 395 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce. Povinnost zaplatit soudní poplatek, která byla žalobkyni uložena ve výroku IV. tohoto rozsudku, žalobkyně splní zaplacením na bankovní účet Okresního soudu ve Svitavách č. Anonymizováno, VS Anonymizováno. Nesplní-li žalobkyně povinnost, která jí byla uložena ve výroku IV. tohoto rozsudku bude tato povinnost předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.