6 C 239/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa ; 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 608 932,84 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 134 050,06 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení další částky 474 882,78 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované 1. k rukám její právní zástupkyně [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 64 340 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 2. k rukám jeho právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 64 340 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 9. 2020 domáhala po žalovaných zaplacení částky 608 932,84 Kč. Jedná se o smluvní pokuty za prodlení, smluvní sjednané úroky z prodlení či zákonné úroky z prodlení z faktur zaplacených žalovanou 1. po jejich splatnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanou 1. čtyři franchisové smlouvy, jejichž předmětem bylo provozování franchisových prodejen v konceptu [anonymizováno]. Dne 13. 5. 2015 byla podepsána frachisová smlouva ohledně prodejny v [obec a číslo] – [anonymizováno], dne 7. 10. 2015 ohledně prodejny v [obec], dne 19. 3. 2018 ohledně prodejny v [obec] a dne 19. 4. 2015 ohledně prodejny v [obec]. Ve všech smlouvách byla sjednána příslušnost obecného soudu ve [obec]. V souvislosti s uzavřenými franchisovými smlouvami se žalovaná 1. zavázala odebírat od žalobkyně pro výše uvedené prodejny zboží, za což se žalovaná 1. zavázala platit žalobkyni sjednanou kupní cenu. Žalobkyně na základě těchto kupních smluv vystavila daňové doklady. Tyto daňové doklady jsou uvedeny v tabulce i s daty splatnosti, s daty jejich úhrady či provedenými zápočty. Dne 21. 6. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou 1. uzavřena dohoda o uznání dluhu, kterou žalovaná 1. uznala neuhrazené závazky v celkové výši 2 439 271 Kč co do důvodu a výše a zavázala se tuto částku uhradit nejpozději do 31. 12. 2019. V článku 3 výše uvedené dohody o uznání dluhu bylo sjednáno, že se žalovaná 1. zavazuje zaplatit žalobkyni snížený smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně za předpokladu, že žalovaná 1. řádně a včas splní závazky z dohody o uznání dluhu. Tento závazek žalovaná 1. dodržela, proto žalobkyně u dotčených faktur požaduje úhradu sníženého smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení na místo původně sjednaných 0,2 % denně. Jedná se faktury související s franchisovými smlouvami na prodejnu v [obec] a na prodejnu v [obec] – [anonymizováno]. Ve franchisových smlouvách ohledně prodejen v [obec] a [obec] byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,2% z dlužné částky za každý započatý den prodlení se zaplacením závazků žalované 1. vůči žalobkyni. Smluvní úrok u těchto dvou smluv sjednán nebyl. Dne 15. 10. 2019 byla mezi žalovanou 1. a žalobkyní uzavřena rámcová kupní smlouva, která stanovila smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení z dlužné částky pro faktury vystavené podle této rámcové smlouvy. Na faktury uvedené žalobkyní byly provedeny pouze částečné úhrady, část pohledávek žalobkyně za žalovanou 1. byla započtena vůči pohledávkám žalované 1. za žalobkyní. Vzhledem k tomu, že jednotlivé úhrady byly učiněny až po splatnosti jednotlivých faktur, požaduje žalobkyně úhradu zákonných úroků z prodlení, smluvních úroků z prodlení a smluvních pokut za období ode dne následujícího po splatnosti až do data úhrady dlužné částky. Dle franchisové smlouvy ze dne 7. 10. 2015 týkající se prodejny v [obec] byl sjednání smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně. Dle dodatku ze dne 25. 11. 2015 k franchisové smlouvě ze dne 13. 5. 2015 týkající se prodejny v [obec] [anonymizováno] byl sjednání smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně. Franchisové smlouvy ze dne 19. 3. 2018 ([obec]) a ze dne 19. 4. 2018 ([obec]) obsahovaly nárok na smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně. Ohledně faktur obsažených v dohodě o uznání dluhu ze dne 21. 6. 2019 vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně a z faktur uzavřených na základě rámcové kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2019 vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Vůči žalovanému 2. je nárok uplatňován z titulu podepsaného ručitelského prohlášení ve smyslu § 2018-2028 o. z., když žalovaný 2. v příloze ke všem uzavřeným franchisovým smlouvám podepsal a prohlásil, že bez protestů či námitek splní za žalovanou 1. každý dluh, který žalované 1. vyplývá z jednotlivých franchisových smluv. Prohlášení o ručení se týká všech peněžitých a nepeněžitých dluhů žalované 1. vůči žalobkyni, včetně sjednaných smluvních pokut a náhrady škody. V rámci spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou 1. vznikl žalované 1. nárok na vyplacení bonusů za rok 2019 za prodejny [obec] – [příjmení], [obec] a [obec] v celkové výši 178 202,60 Kč, kdy tuto částku žalobkyně ve výzvě ze dne 24. 6. 2020 započetla na požadované úroky a smluvní pokuty, jež byly žalobkyní vyčísleny dle předložené tabulky v celkové výši 787 135,44 Kč. Žalovaná 1. tak dluží žalobkyni celkem částku 608 932,84 Kč, která je tvořena zkapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 44 935,89 Kč, zkapitalizovanými smluvními úroky z prodlení ve výši 427 542,43 Kč a zkapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 136 454,52 Kč.

2. Soud předně zkoumal, zda je v této věci věcně a místně příslušný a dospěl k závěru, že se účastníci ve smyslu ustanovení § 89a o. s. ř. ve franchisových smlouvách písemně dohodli na místní příslušnosti Okresního soudu ve Svitavách, popř. Krajského soudu v Hradci Králové, byl-li by příslušný krajský soud (článek XIX.9. smlouvy ze dne 7. 10. 2015, článek XIX.8. smlouvy ze dne 13. 5. 2015, článek XX.9. smlouvy ze dne 19. 4. 2018 a článek XX.9. smlouvy ze dne 19. 3. 2018). Okresní soud je tedy dle dohody účastníků příslušný pro řešení této žaloby.

3. Ve věci byl vydán zdejším soudem dne 9. 10. 2020, č. j. 6 C 239/2020-205 platební rozkaz, proti kterému si žalovaní podali odpor. Žalovaní nerozporovali uzavření franchisových smluv. Poukázali na skutečnost, že franchisové smlouvy ohledně prodejen v [obec], [obec] a [obec] byly na základě dohod ukončeny a žalobkyně vstoupila do nájemního vztahu k jednotlivým franchisovým prodejnám, namísto žalované 1. Současně žalobkyně převzala zákaznickou základnu žalované 1. Za převzetí zákaznické základy z franchisové smlouvy 1 ([obec]) byla žalobkyní žalované 1. uhrazena částka 508 200 Kč, za převzetí zákaznické základy ohledně franchisové smlouvy 3 ([obec]) byla uhrazena částka 343 640 Kč a za převzetí prodejny v [obec] byla vyplacena částka 701 800 Kč. V jednotlivých přebíraných prodejnách byla provedena inventarizace zboží a jeho cena byla započtena oproti pohledávce žalobkyně za žalovanou 1. Žalovaná 1. vedla prostřednictvím žalovaného 2. komunikaci s žalobkyní, a to s ředitelem expanze a rozvoje [jméno] [příjmení]. V rámci této mailové komunikace byla žalovaná 1. prostřednictvím žalovaného 2. dne 20. 10. 2019 výslovně ujištěna, že dojde-li k ukončení franchisových smluv dohodou, může pan [příjmení] za žalobkyni garantovat, že nebude ze strany žalobkyně požadován úrok ve výši 0,2% z prodlení s platbami za období posledních tří let dle smlouvy. Následně byl mezi žalovanou 1. a žalobkyní zvolen model vypořádání, byly připraveny tři návrhy dohod o ukončení domluvených franchisových smluv a tři návrhy kupních smluv. Na základě předmětné smluvní dokumentace došlo k ukončení franchisové smlouvy týkající se prodejen v [obec], [obec] a [obec]. Žalovaní poukazují na email pana [příjmení] ze dne 6. 2. 2020, ve kterém pan [příjmení] za žalobkyni reaguje na dotaz žalovaného 2. ohledně vyplacení zpětných bonusů za ukončené smlouvy za rok 2019. V této komunikaci pan [příjmení] uvedl, že veškeré vzájemné požadavky mezi žalovanou 1. a žalobkyní byly vypořádány při předání příslušných prodejen ve čtvrtém kvartálu roku 2019, kdy dohodou mezi žalobkyní a žalovanou 1. došlo ke shodě, že ani jedna ze stran nebude nárokovat smluvní ustanovení, čímž došlo na straně žalované 1. k vyloučení možnosti nárokovat si bonusy za rok 2019, poplatky a slevy za zpětný odkup zboží při ukončení franchisových smluv a na straně žalobkyně k vyloučení možnosti požadovat penále za pozdní platby. Za situace, kdy žalovaný 2. za žalovanou 1. konkludentně přistoupil na tento návrh žalobkyně a nepožadoval tak nadále vyplacení předmětných bonusů, došlo mezi žalobkyní a žalovanou 1. k uzavření dohody o narovnání, na jejímž základě byly veškeré vzájemné nároky obou stran plynoucí z franchisových smluv ohledně [obec], [obec] a [obec] vypořádány a žádná ze stran tak již neměla nadále nárok cokoliv po druhé straně požadovat. Žalobkyně ani při předsoudních jednáních neskrývala, že se snaží vykompenzovat si ztrátu, která jí vznikla povinností platit odstupné zaměstnancům, které, dle dostupných informací, propustila žalobkyně po převzetí prodejen. Takové jednání je v rozporu s dobrými mravy a se zásadami poctivého obchodního styku a neměla by mu být poskytnuta právní ochrana.

4. Soud provedl poměrně obsáhlé dokazování.

5. Z franchisové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. dne 7. 10. 2015 soud zjistil, že na jejím základě udělil franchisor právo a franchisant toto právo přijímá a zároveň se zavazuje vybudovat a provozovat v prostorách nacházejících se na adrese [adresa], prodejnu v rámci„ Konceptu [anonymizováno]“. Smluvní ujednání jsou velmi podrobná. V bodě VII.11. smlouvy si strany za pozdní platbu a prodlení s úhradou ve prospěch franchisora ze strany franchisanta delší jak 5 dní po dni splatnosti sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% z dlužné částky za každý den prodlení. V závěrečných ujednáních v bodě XIX.11. je uvedeno, že tato smlouva může být měněna jen na základě písemných, postupně číslovaných, dodatků podepsaných oběma smluvními stranami na téže listině. Pro zamezení všech pochybností franchisor a franchisant výslovně vylučují možnost, že by návrh na uzavření smlouvy vč. jejich částí či nedílných součástí či jejích změn, předložených první stranou, mohl být touto první stranou akceptován se změnami či odchylkami (a to i ve formě dodatku) předloženými první straně druhou stranou pouze na základě skutečnosti, že by první strana bez zbytečného odkladu takové změny či odchylky (nebo dodatek) vůči druhé straně neodmítla. K akceptaci návrhu na uzavření smlouvy včetně jejích částí a nedílných součástí či jejích změn dojde pouze na základě podpisu téže listiny, obsahující vlastnoruční podpis franchisora a franchisanta. Přílohu [číslo] této smlouvy tvoří prohlášení společníka o ručení za závazky franchisanta, kterým dne 7. 10. 2015 žalovaný 2. závazně prohlásil, že bez protestů či námitek za společnost – žalovanou 1. – splní každý dluh, který společnosti vyplývá z franchisové smlouvy ze dne 7. 10. 2015 či v souvislosti s ní vůči žalobkyni a který společnost řádně nesplní. Toto prohlášení o ručení se týká všech peněžitých i nepeněžitých dluhů společnosti, včetně sjednaných smluvních pokut a náhrady škody. Dohodou o ukončení franchisové smlouvy ze dne 7. 10. 2015 uzavřenou žalobkyní a žalovanou 1. dne 19. 11. 2019 došlo k zániku smluvního vztahu vyplývajícího z výše uvedené smlouvy. Za předpokladu, že dojde k postoupení zákaznické základny franchisanta na franchisora a franchisor převezme zákaznickou základnu franchisanta k uvedené prodejně, franchisor se zavazuje zaplatit franchisantovi za převzetí zákaznické základny předmětné prodejny částku ve výši 508 200 Kč včetně DPH, a to do 30 dnů ode dne, kdy dojde k počátku nájemní doby provozované franchisorem. Dne 19. 11. 2019 byla uzavřena i dohoda o vrácení věci, na jejímž základě došlo k vrácení věcí prodávajícímu, který kupujícímu vystavil opravné daňové doklady uvedené v dohodě.

6. Z franchisové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. dne 13. 5. 2015 soud zjistil, že na jejím základě udělil franchisor právo a franchisant toto právo přijímá a zároveň se zavazuje vybudovat a provozovat v prostorách nacházejících se na adrese [adresa], prodejnu v rámci„ Konceptu [anonymizováno]“. Dodatkem [číslo] k franchisové smlouvě z 13. 5. 2015 [anonymizováno] uzavřeným žalobkyní a žalovanou 1 dne 25. 11. 2015 byl doplněn bod VII.11 smlouvy o větu, že za pozdní platbu a prodlení s úhradou ve prospěch franchisora ze strany franchisanta delší jak 5 dní po dni splatnosti sjednávají smluvní strany smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení. V závěrečných ujednáních má bod XIX.10. stejné znění jako bod XIX.11 smlouvy ze dne 7. 10. 2015 obsažené v odstavci 5 odůvodnění rozsudku. Přílohu [číslo] této smlouvy tvoří prohlášení společníka o ručení za závazky franchisanta, kterým dne 13. 5. 2015 žalovaný 2. závazně prohlásil, že bez protestů či námitek za společnost – žalovanou 1. – splní každý dluh, který společnosti vyplývá z franchisové smlouvy ze dne 13. 5. 2015 či v souvislosti s ní vůči žalobkyni a který společnost řádně nesplní. Toto prohlášení o ručení se týká všech peněžitých i nepeněžitých dluhů společnosti, včetně sjednaných smluvních pokut a náhrady škody. Dohodou o ukončení franchisové smlouvy ze dne 13. 5. 2015 uzavřenou žalobkyní a žalovanou 1. dne 8. 11. 2019 došlo k zániku smluvního vztahu vyplývajícího z výše uvedené smlouvy, a to ke dni 8. 11. 2019. Za předpokladu, že dojde k postoupení zákaznické základny franchisanta na franchisora a franchisor převezme zákaznickou základnu franchisanta k uvedené prodejně, franchisor se zavazuje zaplatit franchisantovi za převzetí zákaznické základny předmětné prodejny částku ve výši 701 800 Kč včetně DPH, a to do 30 dnů ode dne, kdy dojde k počátku nájemní doby provozované franchisorem. Dne 8. 11. 2019 byla uzavřena i dohoda o vrácení věci, na jejímž základě došlo k vrácení věcí prodávajícímu, který kupujícímu vystavil opravné daňové doklady uvedené v dohodě.

7. Z franchisové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. dne 19. 4. 2018 soud zjistil, že na jejím základě udělil franchisor právo a franchisant toto právo přijímá a zároveň se zavazuje vybudovat a provozovat v prostorách nacházejících se na adrese [příjmení] [příjmení] [jméno] prodejnu v rámci„ Konceptu [anonymizováno]“. V bodě VII.11. smlouvy se franchisant zavazuje za pozdní platbu a/nebo prodlení s úhradou ve prospěch franchisora ze strany franchisanta zaplatit franchisorovi smluvní pokutu ve výši 0,2% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V závěrečných ujednáních má bod XX.11. velmi podobné znění jako bod XIX.11 smlouvy ze dne 7. 10. 2015 obsažené v odstavci 5 odůvodnění rozsudku. Přílohu [číslo] této smlouvy tvoří prohlášení společníka o ručení za závazky franchisanta, kterým dne 19. 4. 2018 žalovaný 2. závazně prohlásil, že bez protestů či námitek za společnost – žalovanou 1. – splní každý dluh, který společnosti vyplývá z franchisové smlouvy ze dne 19. 4. 2018 či v souvislosti s ní vůči žalobkyni a který společnost řádně nesplní. Toto prohlášení a ručení se týká všech peněžitých i nepeněžitých dluhů společnosti, včetně sjednaných smluvních pokut a náhrady škody. Dohodou o ukončení franchisové smlouvy ze dne 19. 4. 2018 uzavřenou žalobkyní a žalovanou 1. dne 20. 11. 2019 došlo k zániku smluvního vztahu vyplývajícího z výše uvedené smlouvy. Za předpokladu, že dojde k postoupení zákaznické základny franchisanta na franchisora a franchisor převezme zákaznickou základnu franchisanta k uvedené prodejně, franchisor se zavazuje zaplatit franchisantovi za převzetí zákaznické základny předmětné prodejny částku ve výši 343 640 Kč včetně DPH, a to do 30 dnů ode dne, kdy dojde k počátku nájemní doby provozované franchisorem. Dne 20. 11. 2019 byla uzavřena i dohoda o vrácení věci, na jejímž základě došlo k vrácení věcí prodávajícímu, který kupujícímu vystavil opravný daňový doklad [číslo].

8. Z franchisové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. dne 19. 3. 2018 soud zjistil, že na jejím základě udělil franchisor právo a franchisant toto právo přijímá a zároveň se zavazuje vybudovat a provozovat v prostorách nacházejících se na adrese [ulice] v [obec] prodejnu v rámci„ Konceptu [anonymizováno]“. V bodě VII.11. smlouvy se franchisant zavázal za pozdní platbu a/nebo prodlení s úhradou ve prospěch franchisora ze strany franchisanta zaplatit franchisorovi smluvní pokutu ve výši 0,2% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Bod XX.11 závěrečných ujednání je totožný s bodem XX.11 franchizové smlouvy ze dne 19. 4. 2018 uvedené v odstavci 7 odůvodnění tohoto rozsudku. Přílohu [číslo] této smlouvy tvoří prohlášení společníka o ručení za závazky franchisanta, kterým dne 19. 3. 2018 žalovaný 2. závazně prohlásil, že bez protestů či námitek za společnost – žalovanou 1. – splní každý dluh, který společnosti vyplývá z franchisové smlouvy ze dne 19. 3. 2018 či v souvislosti s ní vůči žalobkyni a který společnost řádně nesplní. Toto prohlášení a ručení se týká všech peněžitých i nepeněžitých dluhů společnosti, včetně sjednaných smluvních pokut a náhrady škody.

9. Dne 21. 6. 2019 uzavřely žalobkyně a žalovaná 1. dohodu o uznání dluhu, kdy v souvislosti s uzavřením franchisových smluv ze dne 7. 10. 2015, 19. 3. 2018, 19. 4. 2018 a 13. 5. 2015 uzavíral franchisant kupní smlouvy, jejichž předmětem byla koupě zboží. Franchisor nezaplatil své závazky uvedené v bodě I. této smlouvy ve výši celkem 2 439 271 Kč. Franchisant výslovně prohlašuje, že jeho závazky uvedené v článku I. odst. 2 smlouvy z titulu uzavřených dílčích kupních smluv popsaných v čl. I této dohody vyúčtovaných daňovými doklady popsanými v čl. I odst. 2 této dohody a související nároky k dnešnímu dni trvají v celém rozsahu a tyto uznává co do důvodu a výše. Franchisant se zavázal výše uvedené závazky v celkové výši 2 439 271 Kč zaplatit franchisorovi v pravidelných měsíčních splátkách nejméně 150 000 Kč, v plné výši nejpozději do 31. 12. 2019 počínaje červnem 2019. Účastníci se dohodli, že franchisant se zavazuje zaplatit franchisorovi snížený smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% za každý den prodlení s dlužnou částkou, a to pouze za předpokladu, že franchisant bude řádně a včas plnit závazky vyplývající z této dohody. Za předpokladu, že franchisant řádně a včas závazky z této dohody plnit nebude, franchisant bude povinen zaplatit smluvní úroky z prodlení ve výši stanovené franchisovými smlouvami popsanými v čl. I odst. 1 této dohody. Pro všechny úkony z této dohody si strany této dohody dohodly písemnou formu. Tato dohoda může být měněna a doplňována pouze písemně.

10. Dne 15. 10. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovanou 1. rámcovou kupní smlouvu, na jejímž základě se prodávající zavázal dodávat kupujícímu zboží v oblasti domácích potřeb. V bodě VIII.2 smlouvy je stanoveno, že za předpokladu, že se kupující dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vůči prodávajícímu, kupující se zavazuje zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení z dlužné částky. Tato smlouva může být měněna a doplňována pouze písemně. Veškeré dodatečné poznámky a úpravy těchto podmínek jsou nepřípustné a neplatné.

11. Předžalobní výzva k plnění datovaná dne 24. 6. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně doručena žalované 1. dne 3. 7. 2020 a žalovanému 2. byla doručena dne 28. 7. 2020.

12. Obsahem spisu jsou jednotlivé faktury, z nichž jsou požadovány smluvní úroky z prodlení, smluvní pokuty a úroky z prodlení. Tabulka obsahující čísla faktur, dobu splatnosti a úhrady a následné vypočítání úroků z prodlení či smluvních pokut je upravena na č. l. 308-319 spisu, a to podle jednotlivých prodejen.

13. Emailem ze dne 20. 10. 2019 zaslaným [jméno] [příjmení] panu [celé jméno žalovaného] (č. l. 242 spisu) byly žalované 1. navrženy 3 možné způsoby řešení situace. V závěru je uvedeno, že v případě ukončení smluv dohodou může pan [příjmení] garantovat, že nebudou požadovat úrok 0,2 % z prodlení platby za období posledních 3 let dle smlouvy.

14. V emailu ze dne 5. 2. 2020 se žalovaný 2. dotazoval pana [příjmení], zda pochopil správně, že za tři krámy, co si přenechali, za minulý rok neobdrží žádný zpětný bonus. Na tento dotaz pan [příjmení] dne 6. 2. 2020 mailem odpověděl, že dle dohody, která byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] byly všechny vzájemné požadavky vypořádány při předání prodejen ve 4Q 2019 Dohodou došlo tedy ke shodě, že ani jedna strana nebude nárokovat smluvní ustanovení. Tedy tato dohoda vyloučila nárokování bonusů za r. 2019, poplatků a slev za zpětný odkup zboží při ukončení FRN smluv i penále za pozdní platby. Ustanovení franchisové smlouvy uzavřené pro prodejnu [anonymizováno] [obec] nebyly touto dohodou nijak dotčeny.

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že ve společnosti žalobkyně má na starosti nájemní smlouvy, prodeje a smluvní vztahy s franchisanty. Franchisanti jsou vlastně soukromí podnikatelé, kteří provozují jejich značkovou prodejnu, víceméně pod jejich vedením, kdy kromě zaměstnanců má franchisant všechny věci od cenové politiky, marže, designu prodejny nastavené od žalobkyně. Svědek má na starosti pouze vytvoření franchisových smluv (FS), jejich uzavření a uzavření nájemních smluv. Poté, co jsou uzavřeny a co se prodejny otevřou, tak další vedení franchisantů má na starosti někdo jiný – provoz. Svědek do celého systému vstupuje až po pěti letech, kdy má docházet ke znovuobnovení franchisových smluv, tak i nájemní smlouvy, pokud nedojde k nějakému incidentu, který je nutno řešit dříve. Pan [celé jméno žalovaného] je oslovil a uzavřeli s ním franchisové smlouvy. Pro žalobkyni bylo výhodné mít tzv. multifranchisanta, který s nimi spolupracuje na více prodejnách a zdálo se, že i finanční situace pana [celé jméno žalovaného] je dobrá. Vše fungovalo na obou stranách v pořádku do doby, než začaly určité problémy s platební morálkou. Žalobkyně není zvyklá, aby franchisanta upomínala o placení. Žalovaná 1. se dostala do situace, kdy se placení zadrhlo úplně, docházelo k prodlení, potom bylo placeno bez uvedení čísla faktur, zkrátka docházelo k problémům. Žalobkyně nechtěla vyčkávat a navyšovat dlužnou částku, proto začala v roce 2019 jednat o tom, jak dlužnou částku uhradit. Došlo k uzavření dohody o uznání závazku a plnění ve splátkách. Uzavření této dohody měl na starosti pan [příjmení] za provoz, celá situace se však dostala i ke svědkovi, takže o uzavření této dohody něco ví. Hovořilo se o tom, že pokud by bylo uzavřeno všechno včas s bez problémů, že by se mohly snížit sankce. Výsledná dohoda zněla tak, že se snížilo procento na 0,1 % denně na místo ve smlouvě uvedených 0,2 % denně. Dále svědek uvedl, že s ohledem na množství zaměstnanců a s ohledem na počet prodejen je ve firmě strategie, že všechny dohody musí být písemné. Tedy, co není písemně, tak není dohodnuto. Po uzavření dohody o uznání závazku, což byla první střetová situace s žalovanými, začala i jednání mezi účastníky, neboť bylo vidět, že pan [celé jméno žalovaného] nemá dostatek finančních prostředků. Začalo se jednat o převzetí všech prodejen, že by tedy pan [celé jméno žalovaného] jako franchisant skončil. Fázi ukončení FS měl na starosti svědek [příjmení]. Následovalo velké množství emailů, telefonů, schůzek a následně se dohodlo, že pan [celé jméno žalovaného] předá žalobkyni prodejny v [obec] – [anonymizováno], [obec] a [obec]. Za [obec] mu nenabídli zajímavou cenu, takže s ohledem na jím vynaložené investice v [obec] zůstal. Dohodlo se, že žalobkyni postoupí tři prodejny, které se převezmou v listopadu 2019 a budou provozovány matkou a následně dojde k započtení pohledávek, které proti němu měli. Byly sepsány dvě dohody na každou prodejnu, jednak dohoda o vrácení zboží, kdy v rámci dobrých vztahů žalované 1. dali plnou cenu za zboží, které vracela, a dále dohoda o převzetí provozovny a převzetí zákaznické základny, která já obsažena v dohodě o ukončení franchisových smluv. V částce, která byla dohodnuta na vyplacení za převzetí zákaznické základny, byly zahrnuty nájemní smlouvy, stavební úpravy i provoz. Nájemní smlouvy byly psány na pana [celé jméno žalovaného], žalobkyně všechny nájemní smlouvy převzala a vše proběhlo v pořádku. K částce, která byla stanovena v dohodě o ukončení franchisových smluv, dospěli vzájemnou dohodou, pan [celé jméno žalovaného] sdělil, jakou částku zainvestoval, žalobkyně odečetla amortizaci a po odsouhlasení oběma stranami se dospělo k určité částce. Pohledávky žalobkyně vůči žalované 1. byly ve výši asi 20 %, to se odečetlo a zbylá částka v řádech milionů korun byla žalované 1. vyplacena. Měli společně nastaveno, jak se budou řešit zaměstnanci, ti byli vždy v režii franchisanta, takže s panem [celé jméno žalovaného] bylo dohodnuto, že s žalobkyní zaměstnanci podepíší nové smlouvy a nastoupí jako zaměstnanci [anonymizováno] a pan [celé jméno žalovaného] si měl dohodnout s nimi ukončení svých vlastních pracovních smluv. Takto bylo dohodnuto, ovšem dopadlo to pouze ve dvou případech – v [obec] a v [obec], kde zaměstnanci ukončili pracovní poměry a žalobkyně s nimi uzavřela nové pracovní smlouvy. To se však nestalo v provozovně v [obec]. Výše uvedenými dohodami mělo dojít k ukončení všech vzájemných nároků. Společně se s žalovaným bavili o tom, že pro něj mohou udělat pouze některé věci, které jsou pro ně přístupné a že kroky, které budou ujednány, platí. To mělo být v případě řešení zaměstnanců, kdy bylo důležité, aby stávající zaměstnanci byli převedeni na žalobkyni a aby žalovaná 1. ukončila pracovní poměr a zajistila, aby zaměstnanci u žalobkyně nastoupili. Jestliže toto všechno proběhlo v pořádku, tak budou všechny jejich vzájemné věci vyrovnány a žalobkyně nebude požadovat žádné úroky ani sankce. Na základě této jejich ústní dohody tedy mělo dojít k tomu, že zaměstnanci bez problémů přejdou k žalobkyni, žalobkyně zaplatí žalované částky uvedené v dohodě o ukončení FS a v dohodě o vrácení věci, po odečtení závazků žalované v nominální hodnotě. Z tohoto důvodu v listopadu nedošlo k započtení a k odečtení nějakých sankcí. V době převzetí prodejen však žádné problémy ohledně zaměstnanců neočekávali a byli ze strany žalované 1. ubezpečováni, že vše se zaměstnanci proběhne v pořádku. U zaměstnanců v [obec] však došlo k problémům. V době převzetí provozovny tam zaměstnankyně přišly a požadovaly po panu [celé jméno žalovaného] odstupné. S žalobkyní odmítly uzavřít nové pracovní smlouvy, takže žalobkyně musela nákladně rychle hledat nové zaměstnance. Pan [celé jméno žalovaného] jim následně sdělil, že se zaměstnankyněmi ukončil pracovní poměr z důvodu manka, vše za něj vyřizoval nějaký právník, který však neměl v pořádku doručenky a podpisy. Zaměstnankyně s touto výpovědí nesouhlasily, což žalobkyni pan [celé jméno žalovaného] nesdělil a asi v únoru 2020 obdržela žalobkyně dopis od právníků zaměstnankyň, ve kterém po nich požadovaly vyplacení odstupného. Do celé záležitosti se vložil i inspektorát práce a nakonec žalobkyně byla povinna vyplatit těmto ženám výplaty za měsíce, které fakticky vůbec neodpracovaly a dále jim vyplatit i odstupné. Došlo se k závěru, že tito zaměstnanci přešli na žalobkyni jako na nového zaměstnavatele. Ještě je zřejmě čeká zaplacení pokuty od inspektorátu práce. Pan [celé jméno žalovaného] žalobkyni vždy ubezpečoval, že ohledně zaměstnanců si vše vyřeší a že, i kdyby byly nějaké problémy, tak že to následně uhradí. Nicméně k ničemu takovému nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti, že tedy nebyly splněny vzájemné dohody, přistoupila žalobkyně k požadavku na zaplacení sankcí. Co se týká bonusů, tak 15. ledna se uzavírá předchozí rok. Žalobkyně v lednu vyplatila žalované 1. bonus za [obec]. Ohledně bonusů za ostatní tři prodejny nic nevypláceli s ohledem na dohodu, že jelikož žalovaná dlužila a žalobkyně po ní nechtěla žádné sankce, tak že jí nebudou vyplaceny žádné bonusy a že bude vše vyrovnané. V té době o záležitosti se zaměstnanci v [obec] neměli žádné tušení. Svědek potvrdil, že mail z 20. 10. 2019 na č. l. 242 spisu psal on. Tímto emailem je myšleno, že pokud se celá spolupráce uzavře tak, jak se dohodli, tak že po žalované 1. nebudou požadovat žádné platby z prodlení. Tato dohoda nebyla vložena do žádné z písemně uzavřených smluv o ukončení franchisových smluv, ani ze strany žalované 1. nebylo požadováno její začlenění do textu. Svědkovi byl dále předložen email z 6. 2. 2020 na č. l. 241, který adresoval [jméno] [příjmení] panu [celé jméno žalovaného], k tomu svědek uvedl, že si myslí, že v této době ještě nevěděli o problému s [anonymizována dvě slova] Pan [anonymizováno] odpověděl za sebe, ale netušil ty další věci okolo. Navíc nebyl oprávněn k podání takovéto informace, pan [příjmení] zajišťuje administrativu, jeho náplní práce je spočítat čísla odpovídající bonusům, ale nevěděl ty detailní věci s ohledem na ukončení smluv a problémy se zaměstnanci. Z jeho strany mohl vzejít pouze výpočet nároků na bonusy. Svědek si neuvědomoval, že by tento email dostal a že by na něj nějak reagoval. Pan [anonymizováno] byl šéfem operativy maloobchodních prodejen (ředitel maloobchodní sítě). Měl na starosti provozní věci, zásobování, platební morálku, logistiku apod. Pan [anonymizováno] sice email napsal, ale nebyl kompetentní cokoliv odpouštět, rozhodnutí o tom bylo na jednateli, resp. na svědkovi. Pan [anonymizováno] s panem [celé jméno žalovaného] komunikovali pouze v provozních věcech, řešili běžné pracovní věci, dále spolu řešili dohodu o splátkovém kalendáři. Tento email pana [příjmení] svědek ani pan jednatel nepovažovali za něco, co by mělo žalovaným odpouštět nějaké závazky.

16. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v roce 2019 u žalobkyně pracoval ve funkci obchodního ředitele a dohlížel na provoz maloobchodní sítě. Dnes má na starosti vyhledávání nových příležitostí a zefektivnění provozu firmy. S panem [celé jméno žalovaného] jednal jako s jiným franchisantem. V roce 2019 u žalované 1. nastaly problémy s platební morálkou a svědek vyvolal jednání vedoucí k uzavření oboustranné dohody, aby svým závazkům dostál. To bylo v červnu 2019. Ohledně snížení penále na 0,1% denně uvedl, že rozhodnutí o tomto snížení musel učinit někdo z vedení, zřejmě pan [příjmení], jemu tyto věci nenáležely. V následujících měsících nesledoval situaci s panem [celé jméno žalovaného], vše s ním řešil pan [příjmení]. Jednání o převzetí prodejen v listopadu 2019 se nezúčastňoval, detaily neznal, pouze dostal informaci, že proběhne inventura a převzetí zaměstnanců, to vše zařizoval a po prodejnách jezdil. Prodejny v [obec] a v [obec] byly převzaty bez problémů i se zaměstnanci. V [obec] byly problémy, neboť od zaměstnanců slyšel nářky, že se s nimi pan [celé jméno žalovaného] nevypořádal, měli obavy, že je žalobkyně propustí. [ulice] roku 2019, resp. na počátku roku 2020 patřilo k povinnostem svědka vyplacení bonusů. U pana [celé jméno žalovaného] tam žádný bonus nebyl. Ví, že mu k jeho dotazu ohledně bonusů odpovídal v únoru 2020, v tom emailu je mylně uvedeno, že došlo k dohodě, ale k žádné dohodě nedošlo, byla to pouze svědkova mylná informace. Jednalo se o špatně formulovanou odpověď. Ví, že mezi účastníky probíhala jednání, ke svědkovi se dostala informace o tom, že k nějakým jednáním dochází. Domníval se, že to vše skončí nějakou dohodu. Znovu opakoval, že se jednalo o email, který napsal pouze na základě svého úsudku. O tomto emailu se následně na firmě bavili, ale nepřikládali mu velkou roli, neboť se nejedná o žádnou dohodu, ale pouze o email napsaný na základě svědkova mylného úsudku. Dále uvedl, že kdyby došlo k nějaké dohodě, tak by se ho pan [celé jméno žalovaného] na bonusy neptal a obsah dohody by znal. Nemá oprávnění za [anonymizováno] odpouštět dluhy, k tomuto rozhodnutí nemá žádnou pravomoc, o tom rozhoduje pan [příjmení]. Emailem z 6. 2. 2020 nehodlal panu [celé jméno žalovaného] žádné dluhy odpouštět, domníval se, že situace už nějak proběhla.

17. Jednatel žalované 1. a žalovaný 2. pan [celé jméno žalovaného] uvedl, že se s žalobkyní seznámil v době, když potřeboval naplnit své nové obchodní centrum [anonymizováno] v [obec]. Dohodli se na otevření franchisové prodejny v tomto centru. Zalíbilo se mu to a zamýšlel otevření dalších prodejen. Nakonec prodejnu v [obec] přenechal kolegovi a přibral si obchody v [anonymizováno], [obec], [obec] a v [obec]. Celý tento spor ho mrzí, s [anonymizováno] by chtěl spolupracovat dál, hlavně s ohledem na prodejnu v [obec], kde se prodeji daří a s touto spoluprací je spokojen. Své aktivity však přepálil a dostal se do určitých finančních potíží a platby [anonymizováno] oddaloval, čímž tam vznikaly prodlevy. Když to pro [anonymizováno] překročilo únosnou mez, tak ho pan [příjmení] vyzval k nějakému řešení, nakonec se s panem [příjmení] dohodli tak, že pokud se rozumně domluví, tak po něm nebudou požadovat žádné pokuty a penále. Dohodli se na tom, že jim předá zpět tři prodejny – [příjmení], [obec] a [obec]. Dohodli se i na slevě za stavební práce. S tou slevou souhlasil, neboť byl v krizové situaci. Součástí dohody bylo i to, že zaměstnanci přejdou na nového zaměstnavatele, tak se to stalo bez problémů u prodejen v [obec] a [anonymizováno]. V [obec] byly určité problémy. Při předávání prodejen udělali inventarizaci, v [obec] bylo zjištěno manko, ale jeho právní zástupce mu sdělil, že s ohledem na skutečnost, že manko bylo zjištěno až po předání, tak on nemůže dát zaměstnankyním z tohoto důvodu výpověď, neboť se již staly zaměstnankyněmi [anonymizováno]. Tím, že se předávala prodejna, tak vlastně došlo i k převodu zaměstnankyň. Toto jim potvrdil i zaměstnanec úřadu práce. Zaměstnankyně se při inventarizaci do práce dostavily, ale odmítly uzavřít nové pracovní smlouvy s [anonymizováno] a odmítly s ním uzavřít i dohodu o hmotné odpovědnosti. Myslí si, že právě z důvodu, že odmítly uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, tak se samy vyloučily z možnosti pracovat jako prodavačky a [anonymizováno] se s nimi mohl jednoduše vypořádat tím, že by jim dal výpověď. Toto neučinil. Opakovaně [anonymizováno] žádal, aby ve vztahu k těmto zaměstnankyním postupovali v součinnosti, navrhoval jim, že by je ve sporu mohl zastupovat jeho právník, nicméně přes opakované výzvy se spolupráce nepovedla. (Anonymizováno) mu sdělil, že se soudit nechce a zřejmě raději zaměstnankyním nějaké částky vyplatil. O tom, že zaměstnankyně přešly na [anonymizováno], žalobkyni upozornil emailem asi 6 dní po předání prodejny. (Anonymizováno) tuto skutečnost věděla. Současně odkazoval i na další články týkající se pokračování pracovních poměrů při přebírání prodejen. Domníval se, že když žalobkyni odsouhlasí vše, co chtěla, což také učinil, tak po něm nebudou požadovat žádné penále. Proto ho tato žaloba překvapila. Je přesvědčen, že kdyby ukončení pracovního poměru u zaměstnankyň nechali projít přes soud, tak by museli vyhrát, proto neví, proč by měl platit za něco, kde neudělal žádnou chybu. V rámci dohody se domluvili i na tom, že mu nebudou vyplaceny bonusy za rok 2019 k předávaným prodejnám, s tím také souhlasil. Za rok 2019 měl obrat asi ještě o 200 tis. Kč vyšší než v roce 2018, takže předpokládá, že by byl bonus vyšší, než jaký mu byl vyplacen za rok 2018. Dostal vyplacen jen bonus za [obec] ve výši 185 tis. Kč. Vše, co výše uvedl, bylo pouze dohodnuto s panem [příjmení]. [příjmení] funguje tak, že co se domluví ústně, tak je to dáno. Nenapadlo ho, aby to požadoval v písemné podobě. Považoval za dojednané, že pokud vše odsouhlasil, k čemuž také došlo, neboť se na všem bez problémů dohodli, tak po něm nebudou požadovat penále za pozdní platby tak, jak bylo uvedeno v emailové komunikaci s panem [příjmení]. Obchodní praxe mezi jednatelem žalované 1. a [právnická osoba] nebyla založena pouze na písemné formě, ale hodně věcí se odehrávalo pouze v ústní rovině, o čemž svědčí i uzavření výše uvedené dohody. Již na začátku spolupráce s [anonymizováno] mu byl pana [příjmení] přestaven jako osoba, která má na starosti začátek fungování prodejny a expanzi a pan [příjmení] mu byl představen jako provozní ředitel, který řídí provoz prodejen. Vlastně po té, co se prodejny rozběhly, si ho převzal provozní ředitel pan [příjmení] a to, co mu řekl, bral za směrodatné. Ohledně obvyklého provozu jednal s oblastními řediteli, vždy podle místa prodejny. Zásadnější věci, jako např. vyplácení bonusů, potom vždycky řešil s panem [příjmení]. Na pana [příjmení] se také obrátil s dotazem v únoru 2020 a on mu na něj přesně odpověděl.

18. Z mailové komunikace obsažené na čl. 272-282 spisu vyplývá, že žalobkyně měla představu, že zaměstnanci u žalované 1. skončí a plynule nastoupí s novými pracovními smlouvami u žalobkyně. Tak s tím souhlasila i žalovaná 1. s tím, že na zaměstnance bude v tomto směru působit (mail z 2. 11. 2019). V mailu adresovaném žalovaným 2. dne 1. 11. 2019 panu [příjmení] uvádí, že se na všem dohodli a bere to tak, že prodavačky jsou už jejich problém. Bylo mu sděleno, že v [obec] za podmínek navržených panem [příjmení] nezůstane žádná. V [obec] to dopadne asi podobně, z [anonymizováno] zatím žádné zprávy nemá. Výkonná ředitelka žalobkyně paní [jméno] [příjmení] se dne 4. 11. 2019 sdělovala právnímu zástupci žalobkyně, že je pan [celé jméno žalovaného] atakuje články z webu ohledně jejich povinnosti přebrat zaměstnance, vše se točí kolem § 338 zákoníku práce, jak mu má vysvětlit, že on s nimi musí ukončit pracovní poměr a pro žalobkyni je to nový nástup. Dne 5. 11. 2019 odpověděl [titul] [jméno] [příjmení] paní [příjmení] v tom směru, že se domnívá, že ustanovení § 338 zákoníku práce na daný případ nedopadá a že by bylo vhodné ukončení pracovních smluv u žalované 1. a uzavření nových smluv u žalobkyně, popř. si žalobkyně může do prodejny vzít své nové zaměstnance a žalovaná 1. může dát zaměstnankyním výpověď pro nadbytečnost. Tento mail s právním rozborem byl zaslán i žalovanému 2. V mailu z 5. 11. 2019 panu [příjmení] pan [celé jméno žalovaného] navrhuje, že dámy dostanou klasickou dvouměsíční výpověď a do konce ledna bude mít žalobkyně čas na výměnu personálu s následnou refakturací mezd. Odstupné pak již bude na panu [celé jméno žalovaného]. Další mailová komunikace ohledně zaměstnanců proběhla mezi účastníky až v únoru 2020, kdy 15. 2. 2020 pan [příjmení] požadoval po žalovaném 2. zaslání všech podkladů k ukončení pracovního poměru mezi žalovanou 1. a paní [příjmení] a [příjmení]. Dne 17. 2. 2020 byly žalobkyni odeslány výpovědi a podací lístky. Dne 21. 2. 2020 pan [příjmení] urguje zaslání dalších podkladů, neboť je nahlášena kontrola inspekce práce. Na č. l. 324-330 jsou obsaženy podací lístky, sdělení paní [příjmení] a [příjmení] žalované 1. z 1. 11. 2019, že s žalobkyní spolupracovat nechtějí, okamžité zrušení pracovního poměru z 29. 11. 2019 adresované žalovanou 1. paní [příjmení] a paní [příjmení].

19. Ze zprávy Oblastního inspektorátu práce pro [kraj] [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo zjištěno, že byli kontaktování dne 21. 1. 2020 paní [příjmení] a [příjmení]. Zahájili kontrolu u žalobkyně doručením oznámení o zahájení kontroly ze dne 18. 2. 2020, a to dne 19. 2. 2020. Zahájili kontrolu i u žalované 1. doručením oznámení o zahájení kontroly ze dne 18. 2. 2020, a to dne 25. 2. 2020. Vedou přestupkové řízení proti žalobkyni pro podezření ze spáchání přestupku dle ust. § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., jehož se měl obviněný dopustit tím, že jako přejímající zaměstnavatel v souvislosti s převodem činnosti spočívající v provozování prodejny domácích potřeb [anonymizováno] v [obec] neinformoval nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, k němuž došlo v důsledku převodu s účinností k 19. 11. 2020 (zde je chyba, mělo být 2019) zaměstnankyně paní [příjmení] a [příjmení], jejichž pracovní poměr trval v době účinnosti převodu o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z jejich dosavadního zaměstnavatele [právnická osoba] na obviněného. Dále se žalobkyně dopustila přestupku tím, že neposkytla svým níže uvedeným zaměstnankyním v termínu splatnosti náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnankyně nemohly konat práci. Oblastní inspektorát zatím nevydal pravomocné rozhodnutí. Soudu byl předložen protokol o kontrole zahájené dne 19. 2. 2020 u žalobkyně, dále námitky žalobkyně proti kontrolnímu zjištění, vyřízení námitek nadřízeným ze dne 6. 5. 2020, kterým byly námitky kontrolované osoby zamítnuty a příkaz Oblastního inspektorátu ze dne 8. 7. 2020, kterým byl uložen společnosti [právnická osoba] správní trest pokuty ve výši 20 000 Kč za přestupky spáchané tím, že nesplnila povinnost nejpozději 30 dní přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů o této skutečnosti předem informovat zaměstnankyně paní [příjmení] a [příjmení] a že jim neposkytla část mzdy v měsíci říjnu 2019.

20. Žalovaní výpočet dlužných úroků z prodlení a smluvních pokut nesporovali. V závěrečném návrhu však uvedli, že pro případ, že by se soud neztotožnil s právní argumentací a závěry žalovaných týkající se platného a účinného uzavření dohody o narovnání mezi žalobkyní a žalovanou 1., rozporují výši žalované částky, která byla soudu vyčíslena v rámci vyčíslení předložené žalobkyní. Rozporují tedy správnost údajů o dlužné částce a o zápočtech, když mají za to, že tabulka neobsahuje veškeré vzájemné pohledávky, které měly být vypořádány. V tabulce není zřejmé, na základě jakých úhrad a z jakých titulů byly tyto započítávány. Zejména pak není zřejmé, jakým způsobem došlo k zápočtu bonusů za rok 2019. Žalovaná 1. rovněž rozporuje, že žalobkyně nezapočítala oproti dlužné částce nárok žalované 1. na vrácení vstupních poplatků z příslušných tří franchisových prodejen v celkové výši 560 000 Kč bez DPH. Žalovaná 1. rovněž rozporuje, a z tabulky žalobkyně není zřejmé, že by započítala oproti dlužné částce nárok žalované 1. na vyrovnání technického zhodnocení, o které žalovaná 1. po čas provozování franchisových prodejen zvedla hodnotu těchto prodejen, kdy např. z franchisové smlouvy ze dne 13. 5. 2015 na prodejnu v Lužinách vyplývá domluva žalobkyně a žalované 1. dle čl. VI.7., že při převzetí prodejny dojde k odkupu technického vybavení jednotky za částku ve výši 750 000 Kč bez DPH.

21. Z ostatních důkazů založených ve spise nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

24. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2021 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval.

25. Podle § 1903 o. z. lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Podle § 1906 o. z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

26. Podle § 1995 o. z. promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu.

27. V daném případě bylo z provedeného dokazování zjištěno, že žalobkyně s žalovanou 1. uzavřela v letech 2015 a 2018 čtyři franchisové smlouvy na provozování prodejen v konceptu firmy [anonymizováno], a to prodejen v [obec], [obec], [obec a číslo] - [anonymizováno] a v [obec]. Všechny smlouvy byly uzavřeny písemně s tím, že veškeré změny a dodatky musí být také písemné a podpisy stran musí být na jedné listině. Každá smlouva obsahovala pro případ prodlení franchisanta sankce. Podle smlouvy týkající se prodejny v [obec] měl při pozdních platbách franchisant platit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně, podle smlouvy týkající se prodejny v [obec] - [anonymizováno] také smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně. Tato výše smluvního úroku z prodlení byla dohodou o uznání dluhu ze dne 21. 6. 2019 u nároků, které tato dohoda obsahovala (seznam faktur je obsažen v dohodě) ponížena na 0,1 % denně, neboť žalovaná 1. podmínku stanovenou v dohodě splnila a dluh uhradila do 31. 12. 2019. Podle smluv týkajících se prodejen v [obec] a [obec] byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně. Současně s uzavřením franchisových smluv podepsal žalovaný 2. ručitelské závazky s tím, že pokud žalovaná 1. nezaplatí dluh vůči žalobkyni, zaplatí jej žalovaný 2. Žalovaný 2. je jednatelem žalované 1. Pro kupní smlouvy uzavírané mezi žalobkyní a žalovanou 1. od 15. 10. 2019 potom platila pro všechny 4 prodejny rámcová kupní smlouva uzavřená dne 15. 10. 2019, podle které byla stanovena za prodlení kupujícího smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky. Dohodami o ukončení franchisových smluv došlo k ukončení smluvního vztahu založenými franchisovou smlouvu ze dne 13. 5. 2015 ke dni 8. 11. 2019 (prodejna [obec a číslo] - [příjmení]), franchisovou smlouvou ze dne 7. 10. 2015 ke dni 19. 11. 2019 ([obec]) a franchisovou smlouvou ze dne 19. 4. 2018 ke dni 20. 11. 2019 ([obec]). Těmito dohodami došlo k převzetí zákaznické základny franchisanta, přičemž do konečné ceny byly dle výpovědí žalovaného 2. a vědka [jméno] [příjmení] zahrnuty i provedené stavební práce v prodejnách. Ohledně těchto tří prodejen byly uzavřeny i dohody o vrácení věcí. Podle výpovědí svědků se mělo jednat o konečné vyrovnání.

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] i jednatele žalované 1. soud zjistil, že mezi nimi byla uzavřena ústní dohoda, že pokud převzetí proběhne bez problémů, tak žalované 1. budou odpuštěny sankce za pozdní platby. Tak se o tom vyjadřoval [jméno] [příjmení] v mailu z 20. 10. 2019, který předcházel uzavření smluv o ukončení franchisových smluv. Tento mail není pro soud závazný, neboť nastiňuje možné způsoby řešení převzetí prodejen do budoucna, přičemž o vlastním převzetí a o částkách za převzetí prodejen se zcela jistě dále mezi žalobkyní a žalovanou 1. diskutovalo. Nicméně je zde uvedeno, že v případě ukončení smluv dohodou může pan [příjmení] garantovat, že nebudou požadovat úrok 0,2% z prodlení plateb za období posledních 3 let dle smlouvy. Je pravdou, že následně došlo k uzavření tří dohod o ukončení franchisových smluv. Z účastnických výpovědí svědka [jméno] [příjmení] i jednatele žalované 1. vyplývá, že se na všech podstatných otázkách týkajících se ukončení franchisových smluv domluvili a prodejny si převzali. Lze tedy vycházet z toho, že k předání došlo dohodou. Sám svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi potvrdil, že byli domluveni na tom, že pokud vše proběhne v pořádku a dohodou, tak žalované 1. nevyplatí bonusy za předchozí rok a nebudou po žalované 1. požadovat penále za prodlení. Co se týká zaměstnanců, tak dle výpovědi i mailů [jméno] [příjmení] se žalobkyně s žalovanou 1. dohodli, že zaměstnanci ukončí pracovní poměr u žalované 1. a přejdou s novými smlouvami k žalobkyni. Otázka zaměstnanců byla mezi účastníky pouze okrajovým bodem, předně řešili převzetí prodejen a finanční vyrovnání týkající se prodejen. Z mailů zasílaných mezi [jméno] [příjmení] a jednatelem žalované 1., potažmo mezi právníkem žalobkyně a žalovanou 1. v listopadu 2019 vyplývá, že žalobkyně byla přesvědčena o tom, že zaměstnanci patří žalované 1. a ta si s nimi měla buď ukončit pracovní poměr, nebo je převést na jinou prodejnu v rámci činnosti žalované 1., či je přesvědčit, aby přešli k žalobkyni. Na počátku listopadu 2019, tedy ještě před předáním prodejen, byl zmiňován § 338 zákoníku práce, nicméně žalobkyně právním rozborem vyloučila jeho aplikaci na daný případ. Žádná konkrétní ústní či písemná dohoda nebyla ohledně zaměstnanců uzavřena. Zaměstnanci v prodejnách v [obec] a [obec a číslo] [anonymizováno] přešli k žalobkyni bez problémů. Problém nastal v [obec], když zaměstnankyně odmítly s žalobkyní uzavřít nové pracovní smlouvy. Žalobkyně ve své mylné představě ponechala řešení na žalované 1. v domnění, že jsou stále jejími zaměstnankyněmi a až ve druhé polovině února 2020 byla obeslána Inspektorátem práce a byla u ní provedena kontrola s tím, že porušila ustanovení zákoníku práce a zaměstnanci převzetím prodejny přešli k žalobkyni do pracovního poměru. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že toto bylo impulsem k tomu, aby požadovali úroky z prodlení, neboť jednání žalované 1. ve vztahu k žalobkyni nebylo férové, když jednatel žalované 1. stále sliboval, že záležitost vyřídí, že dal zaměstnankyním okamžité zrušení pracovního poměru. Nicméně všechny podklady, okamžité zrušení pracovního poměru zaslal žalobkyni až po urgencích ve druhé polovině února 2020.

29. Pro soud je podstatný mail pana [jméno] [příjmení] z 6. 2. 2020 jednateli žalované 1., v němž na přímý dotaz jednatele, zda pochopil správně, že za rok 2019 nedostane žalovaná 1. žádný zpětný bonus, pan [jméno] [příjmení], tehdy obchodní ředitel žalobkyně, odpověděl, že dle dohody, která byla uzavřena mezi žalovanou 1. a žalobkyní byly všechny vzájemné požadavky vypořádány při převzetí prodejen ve 4Q roku 2019 Dohodou tedy došlo ke shodě, že ani jedna strana nebude nárokovat smluvní ustanovení. Tedy tato dohoda vyloučila nárokování bonusů za r. 2019, poplatků a slev za zpětný odkup zboží při ukončení FRN smluv i penále za pozdní platby. Ustanovení franchisové smlouvy uzavřené pro prodejnu [anonymizováno] [obec] nebyly touto dohodou nijak dotčeny. Tímto mailem vlastně [jméno] [příjmení] potvrdil to, co uváděl svědek [jméno] [příjmení], že pokud se na všem domluví, tak nebudou požadovány sankce za prodlení. Pan [příjmení] [příjmení] se následně při své výpovědi snažil zprostit odpovědnosti za poslání tohoto mailu s tím, že k tomu nebyl zmocněn a že vycházel z mylných informací. Podle názoru soudu mohl vycházet i ze správných informací, když v době, kdy mail psal, ještě nemuselo být žalobkyni známo, že inspektorát práce zahájil šetření a ani nebyly známy výsledky tohoto šetření. Soud považuje mail zaslaný panem [jméno] [příjmení] za prominutí dluhu ve smyslu ustanovení § 1995 o. z. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že pan [příjmení] nebyl zmocněn k tomu, aby cokoliv odpouštěl. Pan [anonymizováno] vystupoval v době 2019 a 2020 jako obchodní ředitel, měl na starosti mimo jiné i vyplácení bonusů za předchozí rok a byl osobou, na kterou se se svým dotazem oprávněně obrátil jednatel žalované 1. Soud je přesvědčen o tom, že pan [příjmení] napsal jednateli žalované 1. přesně to, na čem se pan [příjmení] s jednatelem žalované 1. dohodli. Odpovídá to i výpovědi pana [příjmení]. K oprávnění pana [příjmení] poslat daný mail soud uvádí, že pan [příjmení] ve firmě žalobkyně byl obchodním ředitelem a podle § 166 odst. 1 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Z výpovědi [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jednal s žalovanou 1. ohledně uzavření dohody o uznání dluhu, dále řešil s žalovanou 1. zásadní okolnosti týkající se vyplácení zpětných bonusů i podstatné otázky fungování franchisových prodejen. Soud dospěl k závěru, že byl oprávněn z pozice obchodního ředitele zaslat žalované 1. předmětný mail a tímto tak i zavázat žalobkyni. Co se týká vlastního mailu, tak podle jeho povahy je nutno jej považovat za prominutí dluhu ve smyslu ustanovení § 1995 odst. 1 o. z. Jedná se o dohodu o prominutí dluhu, přičemž podle zákona se fakticky provedení tohoto úkonu může omezit i na velmi jednoduché a neformální jednostranné jednání, neboť zákon konstruuje domněnku souhlasu dlužníka. Pro tento případ se tedy zavádí jinak výjimečné pravidlo, že mlčení osoby znamená její souhlas. Pokud věřitel dluh jednostranně promine, má se za to, že dlužník s prominutím souhlasí. Prominutí ze strany věřitele může být učiněno v zásadě jakýmkoliv dostatečně určitým a srozumitelným prohlášením, učiněným navíc v jakékoliv formě. Zákon z předchozí úpravy nepřebírá povinnou písemnou formu. Dle převažujícího výkladu je ale třeba nejen na změny, ale i zrušení závazku aplikovat § 564 o. z., ze kterého v určitých případech požadavek kvalifikované formy vyplývá. V daném případě si strany ve smlouvách ujednaly písemnou formu, podle § 564 o. z. vyžaduje-li určitou formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. Zákon nijak neřeší důvod, pro který k prominutí dochází. Fakticky půjde o případy buď bezúplatného„ dobrodiní“ věřitele, anebo jde o součást nějakého širšího vypořádání mezi stranami. Na účinky konkrétního aktu prominutí to však dopad nemá.

30. Z výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že výše uvedeným mailem došlo k prominutí úroků či penále za prodlení žalované 1., jak bylo mezi účastníky domluveno ústně. Soud považuje mailovou zprávu za písemný akt, který je dostatečně určitý. V této souvislosti se soud nedomnívá, že by měl být úkon učiněn ve formě, kterou si účastníci sjednali ve franchisových smlouvách, tedy ujednání s podpisy na jedné listině. Nejedná se o faktickou změnu smlouvy či její dodatek. Právě s ohledem na charakter prominutí dluhu, má tento institut nižší požadavek na formu, než je tomu u běžných právních jednání. Podmínka písemného projevu, za který je nutno mail považovat, byla dle názoru soudu splněna a dlužník, tedy žalovaná 1., s tímto vyjádřila konkludentní souhlas. Prominutí dluhu nelze podle názoru soudu vzít později zpět s tím, že došlo k nějakým později vzniklým problémům, a to již s ohledem na právní jistotu účastníka, kterému bylo prominutí dluhu adresováno. Za situace, kdy účastníci chtěli přesně vypořádat všechny v úvahu přicházející nároky, měli sepsat podrobnou dohodu, v níž by byla zahrnuta i dohoda ohledně zaměstnanců a případné sankce za její nedodržení. Je zřejmé, že ne všechna právní jednání mezi stranami byla obsažena v písemných dohodách, na což odkazují franchisové smlouvy. Bylo prokázáno, že množství dílčích ujednání bylo právě v ústní podobě. Otázka problémů se zaměstnankyněmi v [obec] se mohla následně řešit požadavkem na náhradu škody či na základě jiného právního institutu. Za situace, kdy obchodní ředitel sdělil žalované 1., že po ní žalobkyně nebude požadovat penále a další sankce, nelze již tento úkon vzít zpět a tvrdit, že daný mail vlastně vůbec nic neznamenal. Pro žalovanou 1. měl důležitý obsah z hlediska právní jistoty.

31. Soud nepovažuje daný mail a konkludentní souhlas žalované 1. za uzavřenou dohodu o narovnání. Pokud by se mělo jednat o dohodu o narovnání, tak tato by musela splňovat náležitosti uvedené ve franchisových smlouvách, její obsah by musel být dostatečně určitý, musela by být písemná a hlavně podepsaná oběma stranami, neboť na dohody o narovnání je nutno, na rozdíl od prominutí dluhu, pohlížet jako na klasická smluvní jednání, kde je nutný souhlas obou stran a nepostačuje jen konkludentní souhlas.

32. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně nemá nárok na smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuty (vše je nutno podřadit pod pojem penále za pozdní platby) ovšem pouze z nároků vyplývajících z franchisových smluv ohledně tří prodejen, které představovaly předmět převodu, tedy ohledně [obec], [obec] a [obec a číslo] – [anonymizováno]. Prodejna v [obec] zůstala žalované 1., ohledně ní nedošlo k žádnému převodu a dohoda o prominutí penále se jí nijak netýkala. Byl-li prominut jakýkoliv dluh, týká se prominutí i všech zajišťujících institutů, tedy i ručení. Smluvní pokuta a úroky z prodlení za prodlení se zaplacením zboží dodaného na základě franchisové smlouvy z 19. 3. 2018 týkající se prodejny v [obec] je tak nárokována po právu a žalobkyně má na ni nárok.

33. V průběhu jednání dne 4. 11. 2021 žalovaní uvedli, že výpočet dlužných úroků z prodlení a smluvních pokut považují za nesporný. V závěrečném návrhu potom výši požadované dlužné částky sporovali s tím, že vypočtené sankce měly být poníženy ještě o další zápočty, které ze strany žalobkyně nebyly uplatněny. Z vyjádření žalovaných soud dovodil, že samotný výpočet sankcí (úroků z prodlení a smluvních pokut) nesporují, nicméně sporují výsledný výpočet po odečtení zápočtu učiněného žalobkyní, když tento zápočet měl být podle žalovaných v mnohem větší částce. Žalovaní zmiňují vrácení vstupních poplatků ve výši 560 000 Kč a odkup technického vybavení jednotky v [anonymizováno] ve výši 750 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tyto nároky a částky byly zmíněny až v závěrečném návrhu a nebyly uplatněny v době do skončení prvního jednání, resp. do uplynutí lhůty k doložení dalších tvrzení a důkazních návrhů po skončení prvního jednání, tak soud k těmto námitkám nepřihlížel. I s ohledem na zamítnutí žaloby ohledně nároků týkajících se prodejen v [obec], [obec] a [obec], nemají ve věci význam.

34. Soud podotýká, že sjednanou výši smluvní pokuty ve výši 0,2% denně i výši sjednaného smluvního zákonného úroku z prodlení ve výši 0,2% denně považuje za přiměřenou a souladnou se zákonnými ustanoveními. Jedná se o vztah mezi podnikateli, přičemž si strany výši smluvní pokuty i smluvního úroku z prodlení ujednali ve franchisových smlouvách.

35. Z tabulky zhotovené žalobkyní na č. l. 308-319 jsou požadavky na jednotlivé úroky a smluvní pokuty rozepsány podle provozoven. Žalobkyně má za provozovnu v [obec] nárok jak na smluvní pokutu, tak na zákonný úrok z prodlení. Za provozovnu v [obec] činí výše smluvní pokuty z tam uvedených pozdě uhrazených faktur částku 117 545,93 Kč a výše zákonného úroku z prodlení částku 16 504,13 Kč (č. l. 312-314 spisu). Smluvní pokuta je požadována ve výši 0,2 % denně a u faktur vystavených po 15. 10. 2019 potom 0,1 % denně dle rámcové kupí smlouvy. V součtu tedy má žalobkyně nárok na zaplacení částky 134 050,06 Kč, přičemž od této částky soud neodečítal žádné jiné částky, když zápočty učiněné žalobkyní v žalobě se týkaly pouze provozoven v [obec], [obec] a [obec].

36. Soud tedy uložil žalované 1. povinnost zaplatit žalobkyni částku 134 050,06 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

37. Jelikož žalovaný 2. ručil na základě ručitelského prohlášení za závazky žalované 1., je povinen zaplatit částku 134 050,06 Kč i on s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.

38. Žaloba byla potom zamítnuta co do zbylé částky 474 882,78 Kč.

39. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a podle výsledku ve věci mají právo na náhradu nákladů žalovaní. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 134 050,06 Kč a neúspěšná co do 474 882,78 Kč. Po odečtení úspěchu a neúspěchu došel soud k závěru, že žalovaní mají nárok na náhradu 56% účelně vynaložených nákladů. Soud dospěl k závěru, že náklady účtované jednotlivými zástupci žalovaných nejsou účelně vynaložené. Žalovaná 1. a žalovaný 2. jsou zastoupeni advokáty z jedné velké advokátní kanceláře, první podání jednotlivých žalovaných soudu jsou téměř totožná, pozdější vyjádření a závěrečný návrh jsou psány v jednom podání podepsaném oběma právními zástupci. Za této situace soud rozhodl tak, že náklady řízení přiznal tak, jakoby žalovaní byli zastoupeni pouze jedním právním zástupcem a odměnu ponížil o 20 %. Přiznání jízdného oběma zástupcům zvlášť se soudu také jeví jako neúčelné, právě s odkazem na skutečnost, že oba byli ze stejné právní kanceláře a je velmi nepravděpodobné, že by k jednání jeli každý zvlášť. Soud tedy přiznal každému ze zástupců odměnu za jeden úkon poníženou o 20 %, paušální náhradu hotových výdajů v plné výši. Jízdné a náhradu za ztrátu času však přiznal každému z právních zástupců pouze ve výši ½. Přiznání plné výše odměny i nákladů každému z právních zástupců se za této situace jeví soudu jako rozporné s dobrými mravy a s přihlédnutím k § 150 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení zástupcům žalovaných částečně nepřiznal.

40. Oba právní zástupci účtovali stejný počet úkonů. Soud přiznal za zastupování žalované 1. odměnu za 10 úkonů právní služby, a to za převzetí zastoupení, vyjádření z 8. 1. 2021 (za vyjádření ze 4. 12. 2020 nepřiznal soud žádnou odměnu, neboť obsahem tohoto podání bylo pouze to, že žalovaná 1l nárok neuznává a že se ve lhůtě 15 dní vyjádří), nahlížení do spisu dne 4. 1. 2021, vyjádření z 19. 4. 2021, účast u jednání dne 24. 6. 2021, doplnění důkazů ze dne 14. 7. 2021, účast u jednání ve dnech 16. 9. 2021 a 4. 11. 2021, vyjádření ze dne 6. 12. 2021 a závěrečný návrh. Za jednání, které se mělo konat dne 20. 4. 2021 a které bylo ten den zrušeno z důvodu, že na Okresním soudě ve [obec] byla přerušena dodávka elektřiny, soud přiznal pouze náhradu jízdného a náhradu za ztrátu času, neboť k žádnému jednání nedošlo a zástupci žalovaných byli odvolání z cesty. Jeden úkon právní služby představuje potom částku 8 592 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), f), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K této částce náleží za zastupování žalované 1. deset paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Soud dále přiznal jízdné ve výši ½ účtované zástupcem žalované 1., tedy ve výši 1 008 Kč za každou ze čtyř jízd z [obec] do [obec] a zpět k jednáním ve dnech 20. 4. 2021, 24. 6. 2021, 16. 9. 2021 a 4. 11. 2021 a náhradu za ztrátu času k těmto 4 jednáním také ve výši ½, tedy v částce 500 Kč za jednu jízdu. S připočtením 21% DPH činí náklady řízení za zastupování žalované 1. celkovou částku 114 892 Kč. Jelikož žalovaná 1. byla převážně úspěšná, má právo na náhradu 56 % svých nákladů řízení, tedy částky 64 340 Kč. Tato částka je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1. (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Za zastupování žalovaného 2. soud přiznal stejné úkony, jakoby byl zastoupen jedním právním zástupcem, tedy odměnu za 10 úkonů právní služby, a to za převzetí zastoupení, vyjádření z 8. 1. 2021 (za vyjádření ze 4. 12. 2020 nepřiznal soud žádnou odměnu, neboť obsahem tohoto podání bylo pouze to, že žalovaná 2. nárok neuznává a že se ve lhůtě 15 dní vyjádří), nahlížení do spisu dne 3. 3. 2021, vyjádření z 19. 4. 2021, účast u jednání dne 24. 6. 2021, doplnění důkazů ze dne 14. 7. 2021, účast u jednání ve dnech 16. 9. 2021 a 4. 11. 2021, vyjádření ze dne 6. 12. 2021 a závěrečný návrh. Za jednání, které se mělo konat dne 20. 4. 2021 a které bylo ten den zrušeno z důvodu, že na Okresním soudě ve [obec] byla přerušena dodávka elektřiny, soud přiznal pouze náhradu jízdného a náhradu za ztrátu času, neboť k žádnému jednání nedošlo a zástupci žalovaných byli odvolání z cesty. Jeden úkon právní služby představuje potom částku 8 592 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), f), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K této částce náleží za zastupování žalovaného 2. deset paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Soud dále přiznal jízdné ve výši ½ účtované zástupcem žalovaného 2., tedy ve výši 1 008 Kč za každou ze čtyř jízd z [obec] do [obec] a zpět k jednáním ve dnech 20. 4. 2021, 24. 6. 2021, 16. 9. 2021 a 4. 11. 2021 a náhradu za ztrátu času k těmto 4 jednáním také ve výši ½, tedy v částce 500 Kč za jednu jízdu. S připočtením 21% DPH činí náklady řízení za zastupování žalovaného 2. celkovou částku 114 892 Kč. Jelikož žalovaný 2. byl převážně úspěšný, má právo na náhradu 56% svých nákladů řízení, tedy částky 64 340 Kč. Tato částka je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2. (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).