6 C 90/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno - Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 627 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 627 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši- 11,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení,- 11,75 % p. a. z částky 20 000 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 20 000 Kč od 19. 7. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 23 000 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 35 000 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 33 500 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 25 000 Kč od 17. 11. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 30 000 Kč od 13. 12. 2022 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 35 000 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 33 000 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 14. 4. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 32 000 Kč od 14. 5. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 11. 6. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 14. 7. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 34 000 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 31 000 Kč od 20. 10. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 30 500 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení,- 15 % p. a. z částky 35 000 Kč od 15. 12. 2023 do zaplacení- 14,75 % p. a. z částky 35 000 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení,vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 15% p. a. úroku z částky 31 000 Kč za den 18. 9. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 31 350 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 3. 2024 domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí žalobkyně bez právního důvodu. , Anonymizováno, , Anonymizováno, je na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 7. 2020, č. j. 62 T 12/2018, které nabylo právní moci dne 30. 9. 2020 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 3 To 67/2020 vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 360 m², jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Právo hospodaření touto nemovitou věcí náleží Úřadu pro zatupování státu ve věcech majetkových. Žalovaná užívala předmětný majetek v období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023 bez písemné uzavřené smlouvy a žalobkyni platila na základě vlastní úvahy každý měsíc částky v rozmezí 0 Kč až 15 000 Kč. Za užívání předmětných nemovitostí by žalobkyni mělo být ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. poskytnuto přiměřené plnění. V předcházejícím soudním řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 6 C 117/2022 bylo žalováno bezdůvodné obohacení za období od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022. Při stanovení bezdůvodného obohacení žalobkyně vycházela z rozsudku tohoto soudu ze dne 4. 5. 2023, č. j. 6 C 117/2022-188, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2023, č. j. 22 Co 204/2023-238. Výši bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí stanovily oba soudy v částce 35 000 Kč měsíčně. Z této částky vychází žalobkyně i v tomto řízení. Za období žalovaných 21 měsíců mělo být tedy uhrazeno bezdůvodné obohacení ve výši 735 000 Kč, po odečtu plateb poskytnutých žalovanou v celkové výši 108 000 Kč činí výše bezdůvodného obohacení částku 627 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 26. 1. 2024 k vydání bezdůvodného obohacení od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 627 000 Kč s termínem nejpozději do 10 dnů. Dále byla žalovaná vyzývána každý měsíc k zaplacení bezdůvodného obohacení za předešlý měsíc užívání nemovité věci.

2. Ve věci byl zdejším soudem dne 28. 3. 2024, č. j. 6 C 90/2024-67 vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor. Učinila nespornou skutečnost, že danou nemovitost užívala v období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023. Navrhla, aby soud řízení přerušil do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o dovolání podaném ve věci 6 C 117/2022, neboť žalobkyně svůj nynější nárok co do důvodu i výše opírá o předchozí rozhodnutí. Dále žalovaná namítá, že dům není přístupný z veřejného prostranství, jediný přístup je možný toliko přes zahradu p. č. , Anonymizováno, , jejímž vlastníkem je , jméno FO, . Přes tento pozemek jsou vedeny i všechny inženýrské sítě k domu, bez nichž by byl dům neobyvatelný. Žalobkyně navíc nečiní žádné kroky k údržbě domu a k zajištění oprav, žalovaná si na vlastní náklady nechala opravit tepelné čerpadlo, ale i další zařízení v domě. Otázku nepronajatelnosti domu řešili i znalci v předchozím řízení.

3. Usnesením ze dne 11. 6. 2024, č. j. 6 C 90/2024-109 soud řízení přerušil podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do doby pravomocného rozhodnutí o dovolání ve věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 6 C 117/2022. Dovolání v této věci bylo Nejvyšším soudem usnesením ze dne 14. 8. 2024 odmítnuto a usnesením ze dne 15. 10. 2024 okresní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 90/2024 pokračoval.

4. Ačkoliv obě účastníce avizovaly snahu o mimosoudní vyřešení celého sporu, k uzavření mimosoudní dohody nedošlo.

5. Žalobkyně nadále setrvala na žalobě tak, jak byla podána. Skutkový stav zůstává nezměněn od doby rozhodování ve věci 6 C 117/2022 a žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení ve stejné výši, tedy v částce 35 000 Kč měsíčně. V dalších vyjádřeních žalobkyně uvedla, že jejím primárním zájmem je danou nemovitosti prodat. Žalobkyně vyšla žalované vstříc a umožnila jí na její žádost předmětný majetek, v němž se svou rodinou bydlela již několik let, nadále po jejím zabrání užívat, a to především z důvodu, že ohledně daného majetku byla vedena další soudní řízení, která žalobkyně podrobně uvedla ve svém vyjádření z 7. 3. 2025. Těmito podněty či žalobami byl napadán samotný nabývací titul pro stát, proto vyčkávání žalobkyně bylo na místě, a proto byla žalobkyně ochotna vyhovět žalované a ponechat jí prozatím užívat (samozřejmě za úplatu) rodinný dům po dobu, dokud nebudou předmětné podněty a žaloby vyřešeny. Žalované byl v srpnu 2022 zaslán návrh na uzavření smlouvy o nájmu, dne 22. 9. 2022 žalovaná žalobkyni sdělila, že s návrhem nájemní smlouvy nesouhlasí. Žalobkyně zdůraznila, že je to žalovaná, která z vlastní vůle setrvává v rodinném domě, a to vzdor tomu, že za jeho užívání prakticky neplatí a nečiní žádné kroky směřující k tomu, že by rodinný dům opustila a zajistila si méně finančně náročné bydlení. Výše požadovaného bezdůvodného obohacení odpovídá úrovni rodinného domu, který vysoce převyšuje standard běžného bydlení. Co se týká zatékání do střechy, jedná se o dlouhodobý problém. Zaměstnankyně žalobkyně jezdí do nemovitosti dvakrát ročně, projdou celý dům a dotazují se na případné závady. Vždy bylo konstatováno, že drobně zatéká do střechy. Zaměstnankyně chodí i na půdu, kam je paní , jméno FO, zavedla. Nikdo neví, co se se střechou mohlo stát. Poslední návštěva byla 18. 2. 2025. V záznamu je uvedeno, že stav nemovitosti je od poslední kontroly beze změn, což potvrdila i paní , jméno FO, . Před tím byla kontrola 13. 8. 2024, kdy záznam je úplně stejný. To vše je již období, které není předmětem tohoto řízení.

6. Žalovaná při jednání dne 13. 2. 2025 uvedla, že je seznámena s právní argumentací z předchozího řízení, po právní stránce je tedy věc zřejmá. Nicméně oproti předchozímu skutkovému stavu došlo ke změnám, a to především v tom, že za přístup k domu je žalovaná nucena platit svému synovi částku 12 000 Kč měsíčně, tuto platí od listopadu 2023, výzva k placení byla od ledna 2022. Dále žalovaná poukázala na zásadní opravy, které zaplatila a bez nichž by nešlo nemovitost užívat. Jedná se o opravu venkovních žaluzií za 30 000 Kč, opravu centrálního vysavače za 10 000 Kč + 3 655 Kč, opravu tepelného čerpadla za 10 756, 90 Kč + 2 178 Kč, opravu rozvodů elektřiny za 20 000 Kč, opravu garážových vrat za 10 000 Kč, seřízení inteligentního ovládání za 30 000 Kč, opravu kamerového systému za 15 000 Kč, opravu zabezpečovacího zařízení za 12 000 Kč, opravu střechy za 34 000 Kč a opravu fasády a obkladů za 23 000 Kč. Žalobkyně navrhla, aby bezdůvodné obohacení bylo poníženo o 10 000 Kč (o 2 000 Kč již soud bezdůvodné obohacení ponížil v předchozím řízení), a to za platbu za přístup k domu a dále aby zohlednil platby vynaložené na to, aby byl dům uživatelný v takovém komfortu, za který žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení. Po poučení podle § 118b o. s. ř. žalovaná předložila faktury na opravu tepelného čerpadla v částce 10 756,90 Kč a 2 178 Kč a dále fakturu na opravu centrálního vysavače ve výši 3 655 Kč. Ohledně opravy střechy žalovaná uvedla, že o nutnosti opravy byly pracovnice žalobkyně pravidelně informovány při každé návštěvě, kterou konají. Žalovaná doložila fotografie svědčící o tom, že do domu zatéká. Dále navrhla, že by se částka měsíčního bezdůvodného obohacení měla ponížit o 12 000 Kč, příp. aby hodnota přístupu byla stanovena znaleckým posudkem. Následně právní zástupce žalobkyně polemizoval s důvody zabrání majetku v rámci trestního řízení. Ve vyjádření z 14. 7. 2025 žalovaná uvadla, že se v případě užívání domu čp. 1109 jedná o tzv. výprosu, neboť žalobkyně uvádí, že vyšla žalované vstříc a umožnila jí na její žádost předmětný majetek nadále užívat. Dále poukázala na skutečnost, že do domu v důsledku špatné střechy zatéká, tudíž komfort užívání je snížen.

7. Soud ve věci provedl následující dokazování:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že , Anonymizováno, je vlastníkem pozemku st. p. č. , hodnota, o výměře 360 m², jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše zapsáno v katastrálním území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Příslušnost hospodařit s majetkem státu má , Jméno žalobkyně, . Z kopie katastrální mapy vyplývá, že celý dům je postaven na st. p. č. , hodnota, , která je obklopena pozemkem p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví , jméno FO, , syna žalované. Na tento pozemek navazuje ještě pozemek p. č. , Anonymizováno, , kde se nachází altán a který je také ve vlastnictví , jméno FO, . Oba pozemky nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 10. 5. 2021. K oběma těmto pozemkům je zřízeno doživotní bezúplatné věcné břemeno užívání pro , jméno FO, ze dne 11. 8 2021.

9. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. 7. 2020, č. j. 62 T 12/2018-11852 byl zabrán pozemek označený jako stavební parcela č. , hodnota, o výměře 360 m², jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům a stavby – , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům na stavební parcele č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, vlastníka , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, . , jméno FO, je tchánem v řízení odsouzeného , tituly před jménem, , jméno FO, a soud dospěl k závěru, že předmětné nemovitosti jsou zprostředkovaným výnosem, tj. věcí, která je byť jen zčásti nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 3 To 67/2020 byla stížnost zúčastněné osoby , jméno FO, jako nedůvodná zamítnuta.

10. Upomínkami založenými na č. l. 27-46 žalobkyně vyzývala žalovanou k placení úhrady za užívání nemovitých věcí ve výši 45 667 Kč vždy pro příslušný měsíc od dubna 2022 do prosince 2023 s tím, že úhrada je splatná nejpozději do 10. dne následujícího měsíce.

11. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 627 000 Kč s úroky z prodlení nejpozději do 10 dní od doručení výzvy. Tuto výzvu žalovaná převzala osobně dne 30. 1. 2024 s uvedením, že s dlužnou částkou nesouhlasí.

12. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 16. 5. 2022 částku 15 000 Kč (s uvedením nájem duben 2022), dne 15. 6. 2022 částku 15 000 Kč (s uvedením nájem květen 2022), dne 14. 7. 2022 částku 15 000 Kč (s uvedením nájem červen 2022), dne 15. 8. 2022 částku 12 000 Kč (s uvedením nájem červenec 2022), dne 4. 11. 2022 částku 1 500 Kč (s uvedením nájem září 2022), dne 21. 11. 2022 částku 10 000 Kč (s uvedením nájem říjen 2022), dne 30. 12. 2022 částku 5 000 Kč (od této úhrady již nebylo uvedeno, na co je částka určena), dne 20. 2. 2023 částku 4 000 Kč, dne 17. 4. 2023 částku 2 000 Kč, dne 25. 5. 2023 částku 4 000 Kč, dne 16. 6. 2023 částku 3 000 Kč, dne 14. 7. 2023 částku 4 000 Kč, dne 7. 8. 2023 částku 4 000 Kč, dne 15. 9. 2023 částku 1 000 Kč, dne 13. 10. 2023 částku 4 000 Kč, dne 10. 11. 2023 částku 4 000 Kč, dne 18. 1. 2024 částku 4 500 Kč. Celkem bylo žalovanou za žalované období zaplaceno 108 000 Kč.

13. Z dopisu zaslaného zřejmě , jméno FO, žalované dne 15. 11. 2023 soud zjistil, že matku vyzval, aby mu za přístup k domu platila 12 000 Kč měsíčně, a to ihned od tohoto měsíce. Pokud chce užívat i zahradu kolem domu, tak dalších 8 000 Kč za měsíc První platbu čeká do konce listopadu. A pak také chce vyřešit placení za roky předchozí minimálně od roku 2022.

14. Z předloženého servisního listu na centrální vysavače od společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že technik účtoval dne 14. 2. 2024 částku 3 655 Kč. Dne 16. 11. 2021 vystavila společnost , právnická osoba, fakturu za zjištění závady na tepelném čerpadle v částce 2 178 Kč s datem splatnosti 30. 11. 2021. Tatáž firma dne 8. 12. 2021 vystavila fakturu za opravu tepelného čerpadla v částce 10 756,90 Kč se splatností dne 22. 12. 2021.

15. Soud především vycházel se spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 6 C 117/2022, v němž žalobkyně požadovala zaplacení částky 214 669 Kč s příslušenstvím ze stejného právního titulu, tedy z důvodu užívání nemovitosti žalovanou bez právního titulu. V tomto řízení bylo požadováno bezdůvodné obohacení za užívání domu čp. , adresa, za období od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022. Žalobkyně požadovala podle předloženého znaleckého posudku znalce , jméno FO, částku 45 000 Kč měsíčně. Od této částky následně odečetla platby poskytované žalovanou ve výši 15 000 Kč měsíčně. Okresní soud vydal ve věci dne 4. 5. 2023, č. j. 6 C 117/2022-188 rozsudek, kterým přiznal žalobkyni částku 140 000 Kč s příslušenstvím a žalobu co do částky 74 669 Kč s příslušenstvím zamítl. V tomto řízení soud porovnával dva znalecké posudky, a to znalecký posudek předložený žalobkyní od , jméno FO, a znalecký posudek předložený žalovanou od , právnická osoba, Znalci , právnická osoba, při stanovení nájmu domu vycházeli z předpokladu, že do domu je zajištěn přístup a nájemné stanovili porovnáním nájmů různých domů po celé republice s tím, že nájem domu určili částkou 37 098 Kč. Od této částky potom odečetli nájem obou velkých pozemků, které tvoří s domem funkční celek a dospěli k částce 26 800 Kč, to vše za situace, kdy vlastník pozemku bude jednat v souladu s vlastníkem domu. Oba znalci při jednání shodně uvedli, že za situace, kdy vlastník pozemku nebude souhlasit s tím, aby přes jeho pozemek byl přístup do domu (služebnost či nutná cesta není dosud zřízena), tak je nemovitost nepronajatelná, i neprodejná. Okresní soud se přiklonil k posudku zpracovaného , právnická osoba, Tito znalci stanovili nájemné na základě srovnání cen nájmů u domů sice po celé České republice, ale soudu je zřejmé, že nabídek nájmů domů s tak velkou podlahovou plochou jen v okolí , adresa, je velký nedostatek. Soud souhlasil se závěry obou znalců, že dům je postaven na místě, kde klientela pro koupi domu i pro její pronájem bude velmi omezená. Za této situace se soudu jeví stanovení obvyklého nájemného ve výši 37 098 Kč měsíčně jako odpovídající dané nemovitosti v dané lokalitě. Znalci , právnická osoba, soud přesvědčili o tom, že vzali v úvahu všechny možné okolnosti, posuzovali i možnost garážového stání a soud souhlasí s jejich závěrem, že do podlahové plochy nelze zcela započítat tato garážová stání, neboť s nimi nelze počítat jako s obytnými místnostmi. Soud tedy vyšel z obvyklé ceny za 321 m² po 116 Kč/m² a tedy z částky obvyklého nájemného ve výši 37 098 Kč (vynásobením částky 116 x 321 dospějeme k částce 37 236 Kč, znalci však pracovali s částkou 37 098 Kč, z níž vycházel i soud). Stanovení obvyklého nájemného znalce , jméno FO, v částce 45 667 Kč, resp. v částce 45 000 Kč měsíčně, pro soud nebylo zcela přesvědčivé, zvláště za situace, kdy znalec vycházel pouze z obvyklé ceny nemovitosti, kterou stanovil na 13 700 000 Kč. Porovnání případných nájmů domů se soudu jevilo jako více přiléhající na tento případ. Žalovaná měla do domu zajištěn přístup přes pozemek svého syna. Pokud by soud měl zohlednit skutečnost, že nemovitost není přístupná z veřejné cesty, tak ve smyslu ustanovení § 136 o. s. ř. určil možnou náhradu, kterou by žalovaná mohla za užívání pozemku sloužícího k příchodu do nemovitosti platit, a to ve výši 2 000 Kč měsíčně. Tuto částku soud odečetl od stanovených 37 098 Kč a částku bezdůvodného obohacení stanovil po zaokrouhlení na 35 000 Kč měsíčně. Přitom soud pro přístup do nemovitostí počítá pouze s užíváním maximálně 60 m² tvořících zpevněnou plochu pro příchod do domu a příjezd do garáže. Soud nevidí důvod odečítat nájemné celých dvou velkých okolních pozemků. Je pravda, že tvoří s domem funkční celek, ale dům lze užívat i bez těchto okolních pozemků, s výjimkou příjezdové cesty, kterou soud zohlednil.

16. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 21. 11. 2023, č. j. 22 Co 204/2023-238 rozsudek okresního soudu potvrdil. Krajský soud přisvědčil okresnímu soudu, že v dané věci nelze bez dalšího vycházet jen z výše obvyklého nájemného, vynakládaného obvykle v daném místě a čase za užívání obdobného (srovnatelného) předmětu nájmu, neboť z důvodu odlišného vlastnictví pozemku s rodinným domem oproti vlastnictví přilehlých (dům obklopujících) pozemků p. č. , Anonymizováno, 2, na nichž se nachází potřebná přístupová cesta k domu se zahradou, se v této věci o obvyklé okolnosti zjevně nejedná, jak plně potvrdily shodné znalecké závěry. Proto okresní soud zcela přiléhavě postupoval dle § 136 o. s. ř.. V dané věci se krajský soud ztotožnil se závěry okresního soudu, podle nichž je třeba za základ pro shora zdůvodněné přiléhavé a odpovídající majetkové vyjádření konkrétního prospěchu žalované vzít výši obvyklého nájemného, neboť je zřejmé, že za účelem dosažení plnění, jehož se žalované prokázaným užíváním předmětného domu k rodinnému bydlení bez právního důvodu dostalo, by žalovaná za obvyklých okolností musela uzavřít právě nájemní smlouvu za účelem zajištění bytových potřeb (§ 2235 odst. 1 o. z.). K obraně žalované však je třeba současně zdůraznit, že mezi účastníky se v této věci jedná o právní vztah vzniklý bez právního titulu, tj. bez platné nájemní smlouvy, a proto na žalobkyni nelze vztahovat žádné zákonné povinnosti pronajímatele a námitky žalované jsou proto v tomto směru nedůvodné. Oproti námitkám žalobkyně tak krajský soud uzavřel, že okresní soud důvodně a správně vycházel z přiléhavých a skutkově i odborně dostatečně podložených i náležitě zdůvodněných znaleckých závěrů , právnická osoba, , podle nichž bylo určitým a přezkoumatelným způsobem na základě příslušných odborných znalostí a zkušeností a v souladu s konkrétním skutkovým stavem dané věci stanoveno obvyklé nájemné za užívání předmětného rodinného domu se zahradou za účelem zajištění rodinného bydlení v žalovaném období měsíční částkou 37 098 Kč. K odvolacím námitkám žalobkyně krajský soud dodal, že ve shodě se závěry okresního soudu byl takto dostatečně skutkově a odborně podložen a logicky zdůvodněn také konkrétní odborný postup uvedených znalců, při němž bylo vycházeno z výše obvyklého nájemného 116 Kč za 1 m² se zohledňovanou konkrétní výměrou 321 m² předmětného domu, a to na základě srovnání konkrétních nemovitostí, u nichž je zřejmé, že za účelem jejich srovnatelnosti právě s předmětným rodinným domem ve vlastnictví žalobkyně znalci přistoupili k jimi odborně provedené, konkrétně podložené a srozumitelné zdůvodněné modifikaci jejich výchozích zjištění o výší obvyklého nájemného tak, aby docílili potřebné srovnatelnosti, zejména s prokázanou specifickou polohou a nadstandardní rozlehlostí a vybaveností předmětných nemovitostí žalobkyně. Právě vzhledem k těmto konkrétním okolnostem krajský soud odmítl námitky žalobkyně zpochybňující dodatečnou podloženost, správnost či přiléhavost uvedených znaleckých závěrů, které vzal okresní soud správně za podklad svého rozhodnutí. Krajský soud zároveň shledal, že okresní soudu v potřebném rozsahu a náležitě zhodnotil rozhodné a prokázané specifické skutečnosti dané v této věci spočívající v tom, že žalobkyně je vlastníkem právě a jen rodinného domu, nikoliv okolních pozemků, které dům obklopují, na nichž se nachází potřebná přístupová cesta k domu se zahradou a které žalovaná při svém rodinném bydlení v předmětném domě v rozhodném období bez omezení a obvyklým způsobem užívala. Právě tyto skutečnosti je v dané věci nutné zohlednit (§ 136 o. s. ř.), neboť zjevně odůvodňují snížení jinak obvyklého nájemného. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že těmto prokázaným okolnostem odpovídá snížení stanoveného obvyklého měsíčního nájemného 37 098 Kč o částku 2 000 Kč (po zaokrouhlení činí majetkový prospěch na straně žalované za žalované období 35 000 Kč měsíčně). V tomto závěru krajský soud přisvědčil okresnímu soudu, že za účelem obvyklého užívání předmětného domu k rodinnému bydlení (pro příchod k domu a příjezd do garáže) je třeba z přilehlých pozemků p. č. 5548/1 a 5554/2 užívat potřebnou a na nich zřízenou obvyklou, zpevněnou přístupovou cestu v rozsahu cca 60 m², k jejímuž užívání ze strany žalované však nedošlo na úkor žalobkyně, neboť v tomto potřebném a obvyklém rozsahu měla žalovaná užívání přístupové cesty k předmětnému domu nerušeně a bezplatně zajištěno na základě rodinných vztahů se svým synem jako vlastníkem uvedených okolních, k domu přilehlých pozemků. Krajský soud přisvědčil také závěrům okresnímu soudu, že další snížení měsíčního peněžitého plnění již konkrétním okolnostem dané věci neodpovídá, zejména proto, že prospěch získaný žalovanou spočíval v tom, že žalovaná předmětný rodinný dům ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu užívala za účelem zajištění bytové potřeby pro sebe a svoji rodinu. Proto obstojí závěr okresního soudu, že užívání okolních pozemků jako zahrady (tj. nad rámec potřebné a obvyklé přístupové cesty k domu), navíc nerušeně a bezplatně z titulu vlastnictví syna žalované, již nemá vliv na výši rozhodného majetkového prospěchu, kterého se žalované dostalo užíváním předmětného rodinného domu bez právního důvodu za účelem zajištění vlastního bydlení, a to bez ohledu na to, že užívání zahrady bylo s užíváním domu funkčně spojeno. K tomuto závěru krajský soud dodal, že při něm nelze odhlédnout ani od toho, že oproti nadstandardním bytovým podmínkám při užívání předmětného rodinného domu k bydlení nevykazuje potřebná přístupová cesta k domu a okolní zahrada dle prokázaného skutkového stavu žádné neobvyklé prvky, vlastnosti či vybavení. Současně krajský soud oproti odvolacím námitkám žalované shledal, že prokázané konkrétní okolnosti nelze žádným způsobem vykládat ve prospěch žalované, ale naopak k její tíži, neboť je zřejmé, že ze strany žalované se jednalo o vědomé a úmyslné užívání cizích nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně za účelem setrvání a dalšího zajištění rodinného bydlení v předmětném domě a jeho nadstandardních bytových podmínkách i poté, co na straně žalované došlo ke ztrátě potřebného právního (vlastnického) titulu k takovému dalšímu bydlení v souvislosti s tím, že rodinný dům byl pravomocně shledán zprostředkovaným výnosem trestné činnosti (také) manžela žalované. Žalobkyni proto za žalované období plně svědčí právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídajícího majetkového prospěchu, jehož se tím žalované dostalo v důsledku toho, že se na konkrétním právním řešení nastalé situace se žalobkyní nedohodla (zejména na výši nájemného jako podstatné náležitosti nájemní smlouvy) a v postavení nepoctivého příjemce přistoupila k dalšímu, vědomě neoprávněnému užívání předmětného rodinného domu za účelem zajištění svého dalšího nerušeného rodinného bydlení.

17. Dovolání podané žalovanou proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2023, č. j. 22 Co 204/2023-238 bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2024, č. j. 28 Cdo 1622/2024-300 odmítnuto. Ústavní stížnost podaná žalovanou proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2024, č. j. 28 Cdo 1622/2024-300 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 21. 11. 2023, č. j. 22 Co 204/2023-238 a proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 5. 2023, č. j. 6 C 117/2022-188 byla usnesením Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2025, č. j. IV. ÚS 3139/24 odmítnuta.

18. Soud zjistil, že u zdejšího soudu je od 26. 2. 2025 vedeno pod sp. zn. 10 C 4/2025 řízení žalobkyně proti žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, na zřízení služebnosti nezbytné cesty, jejímž cílem je zřídit služebnost nezbytné cesty ve prospěch pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , spočívající v časově neomezeném právu průchodu pro pěší a v právu průjezdu osobními vozidly přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /1 v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Dle daného geometrického plánu se jedná o část pozemku p. č. , Anonymizováno, od veřejné komunikace ke vstupu do domu včetně vstupu do garáže o výměře 78,9 m². Žalobkyně v tomto řízení předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, na určení ceny zjištěné a ceny obvyklé věcného břemene nezbytné cesty. Znalkyně vypracovala dne 27. 5. 2024 znalecký posudek a dále stejný den i dodatek ke znaleckému posudku č. , č. účtu, , v němž uvádí, v bodě 4.4., že znalec pro výpočet tržní hodnoty věcného břemene použil tržní nájemné. Přiklonil se k tržnímu nájemnému stanovenému z ceny parkovacího stání v obci , adresa, a s ohledem na tvar pozemku, který neumožňuje parkovat 3 osobní auta bez jakéhokoliv omezení a stanovil hodnotu věcného břemene ve výši 40 000 Kč. Na dotaz soudkyně následně znalkyně zaslala soudu mail, v němž uvádí, že tržní nájemné placené ročně činí za pozemek vytyčený v geometrickém plánu částku 4 000 Kč.

19. Soud zopakoval důkaz provedený již v řízení sp. zn. 6 C 117/2022 znaleckým posudkem č. , hodnota, vypracovaným v prosinci 2022 , právnická osoba, na stanovení obvyklé výše nájemného z pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Znalec v posudku uvádí, že pozemek st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , tvoří enklávu oploceného pozemku jiného vlastníka, který je užíván a tvarově koncipován jako zahrada (tj. přístupový a doplňkový pozemek ve funkčním celku). Tento pozemek je pak nezbytný pro příjezd a přístup ke stavbě samotného rodinného domu čp. , Anonymizováno, . Pro naplnění podstaty ocenění obvyklou cenou, by bylo nezbytné opatřit množstevně vypovídající vzorek srovnávacích případů pronájmu rodinných domů, které rovněž nemají žádným způsobem zajištěn příjezd a přístup. , jméno FO, je i z laického pohledu nemožné. Zpracovatel tedy není reálně schopen provést požadované ocenění ani na úrovni obvyklé ceny, ale ani na úrovni tržních hodnot. Z důvodu nezbytnosti dané ocenění provést zvolil zpracovatel postup, kdy porovnávací metodou vyčíslil nájemné pro standardní rodinný dům s pozemky ve funkčním celku a následně od tohoto nájemného provedl odpočet nájemného z pozemků zapsaných na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, plnících funkci zahrady u domu č. p. , Anonymizováno, . Roční nájemné z těchto pozemků bylo stanoveno na úrovni 5% z hodnoty pozemků určených pro výstavbu rodinných domů, která byla vyčíslena samostatným porovnáním. Tímto způsobem zpracovatel dospěl k hypotetickému nájemnému. Dispozičně je stavba řešena jako jedna bytová jednotka s dispozicí 6+1, celková započitatelná plocha je 321 m². Po srovnání 5 srovnávaných nemovitostí dospěl zpracovatel k vyčíslení průměrné jednotkové hodnoty nájemného ve výši 116 Kč/m², tedy při 321 m² činí celkové měsíční nájemné domu částku 37 098 Kč. Nájemné okolních pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře celkem 1 258 m² stanovil zpracovatel porovnáním 6 srovnávacích případů na 10 275 Kč měsíčně. Nájemné těchto dvou pozemků určil zpracovatel jako 5% z celkové hodnoty těchto pozemků, tedy 5% z částky 2 466 024 Kč. Následně zpracovatel stanovil hypotetické nájemné tak, že od nájemného rodinného domu ve výši 37 098 Kč odečetl nájemné za pozemky ve funkčním celku ve výši 10 275 Kč a dospěl k částce hypotetického nájemného pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, ve výši 26 800 Kč měsíčně.

20. Soud učinil dotaz na tuto znaleckou kancelář, zda v období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023 došlo v obecné rovině ke zvýšení či snížení obvyklého nájemného a zda by šlo daný znalecký posudek využít i pro toto období. , právnická osoba, odpověděla, že výsledná hodnota, která jimi byla stanovena zpracovaným znaleckým posudkem k datu 22. 5. 2022 je aplikovatelná až do 31. 12. 2022. Jedná se o hypotetický průběžný pronájem jedné osobě, kdy při standardních smluvních vztazích se uzavírá inflační doložka s možností úpravy až na rok následující po uzavření nájemní smlouvy. Na další období by pak mělo být vyčísleno nájemné nové, k datu 1. 1. 2023, které by bylo ve výše popsaném kontextu aplikováno na celý tento rok. Ve vztahu ke zpracování by opět narazili na problém, kdy je porovnání prováděno porovnáním s realitní inzercí, jíž pro danou lokalitu nedisponují. Tudíž by z jejich strany mohla být pouze provedena přiměřená indexace ve vztahu k inflační doložce hypotetické nájemní smlouvy a hodnota pro rok 2022 by byla převzata z původního ocenění a takto pro rok 2023 upravena. Nájemné okolních pozemků by bylo možno stanovit porovnáním s realizovanými prodeji pozemků s následným identicky provedeným postupem vyčíslení nájemného, jak bylo provedeno v původním znaleckém posudku. Lze těžko předpokládat, že by změny hodnot byly natolik kontinuální, že by při odpočtu nájemného z pozemku od nájemného za celek došlo pro rok 2023 k identickým závěrům jaké byly ve znaleckém posudku pro rok 2022. Předmětné nájemné z domu by se tedy s velmi vysokou pravděpodobností zvýšilo, přiměřeně o inflaci. Zároveň by se naproti tomu zvyšovalo i nájemné z pozemku. Výsledná hodnota by byla předmětem dalšího zjišťování.

21. Žalobkyně v závěrečném návrhu odkázala na průběh řízení a provedené dokazování a na svá písemná podání učiněná ve věci. Žalobkyně má za to, že jí svědčí plné právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídajícího majetkového prospěchu, jehož se žalované dostalo v důsledku toho, že se s žalobkyní na právním řešení nastalé situace nedohodla a v postavení nepoctivého příjemce pokračovala vědomě v dalším neoprávněném užívání předmětného domu za účelem zajištění nerušeného bydlení.

22. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že na základě výsledků provedeného dokazování nelze uzavřít, že by žalobkyni svědčil žalovaný nárok, respektive v požadované výši. Pokud se bude oceňovat žalovanou získaný užitek, pak se nutně musí zohlednit stav nemovitosti, v níž se užívání realizuje, i to za jakých podmínek se realizuje a jaké částky musí žalovaná vynakládat, aby mohla nemovitost užívat. Odkázala na znalecký posudek, a to konkrétně strany 23-25 a poté stranu 29 a 30, z níž je patrné, že znalci již v minulém řízení určili sice měsíční nájemné v částce 37 098 Kč, ale za užívání RD s příslušenstvím a pozemky ve funkčním celku, když v případě pozemků bylo uvažováno s výměrou 1 618 m². Pokud by tedy soud uvažoval jako v předchozím řízení, pak za výchozí musí považovat částku nikoli 37 000 Kč, ale 26 800 Kč. Dále poukázala na nesrovnalosti ohledně úroku z prodlení. I přes uvedené navrhuje žalovaná žalobu zamítnout s odkazem na to, že se jednalo o výprosu, jak bylo žalobkyní uvedeno v jejím podání. Je třeba od tvrzeného užitku na straně žalované odečíst náklady vynaložené na opravy a údržby domu včetně příslušenství.

23. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu:

24. Dům č. p. , Anonymizováno, postavený na st. p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, byl kolaudován v prosinci 2013. Zřejmě od této doby jej rodina paní , jméno FO, užívá. Pozemek st. p. č. , hodnota, včetně domu i okolní pozemky p. č. , Anonymizováno, byly ve vlastnictví , jméno FO, , otce žalované. Rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 7. 2020 ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020 došlo k zabrání pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, vlastníka , jméno FO, , a to v rámci trestního řízení vedeného proti , tituly před jménem, , jméno FO, (manželovi žalované) a , adresa, . Nemovitost tak připadla státu, který dle svého tvrzení ji nechtěl pronajímat a chtěl ji co nejdříve zpeněžit. Pozemky obklopující dům zůstaly ve vlastnictví původního vlastníka, který je následně 10. 5. 2021 daroval , jméno FO, , synovi žalované. S ohledem na skutečnost, že pan , jméno FO, či přímo odsouzený podávali v trestním řízení návrhy na obnovu řízení či ústavní stížnosti, stížnosti pro porušení zákona, tak žalobkyně vyčkávala výsledku těchto řízení, což bylo z pohledu soudu rozumné. Po celou dobu umožnila žalované, aby v domě nadále se svými dětmi bydlela. V žádném případě se nejednalo o výprosu, jak naznačuje žalovaná. Podle § 27a zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy. Žalovaná byla vždy žalobkyní vyzývána k placení za užívání daného domu.

25. Bezdůvodné obohacení je požadováno za období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023, tedy za 21 měsíců. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, i z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 6 C 117/2022, který řešil bezdůvodné obohacení za předcházející období (od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022) je zřejmé, že dům čp. 1109 je obrovský, se zastavěnou plochou 360 m², obsahuje bytovou jednotku 6+1, dále další prostory garáže, technické místnosti apod. Dům je nadstandardně vybaven, a to jak vnějšími, tak i vnitřními stavebními prvky, např. dlažby vyšší cenové úrovně, vestavěné skříně, instalace klimatizace, vybavení hygienických zařízení, kuchyně, venkovní rolety, rozvody antén pod omítkou. Dům je ve výborném technickém stavu s jednou závadou, a tou je poškození střechy a zatékání. Z fotografií předložených žalovanou vyplývá, že do domu v případě velkých srážek zatéká, a to hlavně v prostoru půdy. Žalobkyně o drobném zatíkání do střechy ví od doby, kdy dům převzala, při následných kontrolách nemovitostí se paní , jméno FO, nikdy nezmiňovala o nějakém masivním zatékání, v záznamech z kontroly žalovaná potvrzuje, že stav nemovitosti je beze změn. Je možné, že v případě silných dešťů může docházet k zatékání do střechy, nicméně podle názoru soudu toto zřejmě občasné zatékání nemůže zásadně snižovat komfort v užívání celého domu. K zatékání dochází pouze lokálně, zřejmě v oblasti půdy. Navíc s ohledem na skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou není ohledně užívání daného domu žádný právní vztah, nemůže se žalovaná domáhat po žalobkyni odstranění zatékání. Je na žalobkyni, zda tuto závadu odstraní či nikoliv. Zatékání do střechy tedy podle názoru soudu nesnižuje komfort užívání nemovitostí. Navíc, o zatékání byli informováni i znalci, kteří v předchozím soudním řízení zpracovali znalecký posudek a tuto skutečnost do výše možného nájemného zcela jistě započítali.

26. Soud zamítl návrhy žalované na provedení dalších důkazů, a to videem o zatékání do střechy, ohledáním na místě samém i výslechem , jméno FO, . Tyto důkazy považuje za nadbytečné. S ohledem na ekonomičnost řízení soud upustil od zpracování nového znaleckého posudku a možné zvýšení nájemného jak z domu, tak z pozemků provedl úvahou dle doporučení znalecké kanceláře sám.

27. Po právní stránce je nutno nárok žalobkyně posoudit podle ustanovení § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 2999 odst. 1, věty prvé o. z. také platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

28. Soud zcela odkazuje na závěry učiněné v rozsudku v řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 117/2022 a v rozsudku odvolacího soudu. Oba rozsudky jsou zmiňovány již výše. V další části se vypořádá s novými námitkami vznesenými žalovanou.

29. Po zhodnocení všech argumentů soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje, a to právě užíváním nadstandardně velké a nadstandardně vybavené nemovitosti. Za toto užívání by měla žalobkyni platit částku, za kterou by si v daném místě a čase pronajala srovnatelnou nemovitost. Pokud soud hovoří o srovnatelné nemovitosti, je nutno zdůraznit, že předmětný dům je nadstandardní nejen podlahovou plochou a počtem místností, ale i vybavením. Žalovaná argumentuje, že od listopadu 2023 jí její syn – majitel okolního pozemku - vyzval k placení částky 12 000 Kč měsíčně za přístup k domu. Soud se domnívá, že toto tvrzení žalované je pouze účelové ve snaze snížit možné bezdůvodné obohacení. Pokud by byly vztahy mezi žalovanou a jejím synem , jméno FO, tak špatné, tak by zřejmě pana , jméno FO, v řízení o zřízení služebnosti nezbytné cesty nezastupoval stejný právní zástupce jako zastupuje žalovanou v tomto řízení. Navíc je soud toho názoru, že požadovaná úhrada ve výši 12 000 Kč měsíčně za přístupovou cestu je zcela nereálná daným poměrům a rozloze přístupového pozemku. Soud na okraj podotýká, že za situace, kdy byl v trestním řízení zabrán předmětný dům a došlo k tomu, že daný dům je bez přístupu, tak je velký předpoklad, že soud (pokud nedojde k dohodě mezi vlastníkem domu a vlastníkem okolního pozemku) zřídí na žádost vlastníka domu nezbytnou cestu ve smyslu ustanovení § 1029 o. z., a to za náhradu. Toto řízení již bylo zahájeno. Navíc by se zřejmě mohla předběžným opatřením domoci umožnění přístupu do domu i sama žalovaná, pokud by zažalovala svého syna, neboť dům fakticky užívá. Jedná se o užívání bez právního důvodu, ale žaloba na vyklizení žalované dosud nebyla žalobkyní podána.

30. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení odkazuje na výpočet učiněný v řízení 6 C 117/2022, kdy vyšel z částky 116 Kč za 1 m², což při celkové ploše domu 321 m² činí měsíční nájemné dle znaleckého posudku ve výši 37 098 Kč. Od této částky soud úvahou podle § 136 o. s. ř. odečetl možné nájemné za přístup k domu ve výši okolo 2 000 Kč měsíčně a dospěl k závěru o výši bezdůvodného obohacení v částce 35 000 Kč měsíčně. Tímto způsobem bylo stanoveno bezdůvodné obohacení za užívání domu od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022. Ocenění znaleckým posudkem bylo učiněno k datu 23. 5. 2022 s tím, že dle sdělení znalce z 23. 5. 2025 by tato výše měla být aplikovatelná až do 31. 12. 2022. Na další období by pak mělo být vyčísleno nájemné nové. Soud tedy pro rok 2022 pracuje s výší bezdůvodného obohacení za užívání domu ve výši 35 000 Kč, po odečtu částky 2 000 Kč za případnou platbu za užívání přístupového pozemku. Na částce 2 000 Kč měsíčně za užívání přístupového pozemku soud setrvává i nadále. Nájemné ve výši 12 000 Kč, které údajně po žalované požaduje její syn je nepřiměřeně vysoké a v rozporu s dobrými mravy. Z posudku předloženého v řízení ve věci 10 C 4/2025 vyplývá částka případného nájemného ve výši pouhých 4 000 Kč ročně. Pokud znalkyně stanovila roční nájemné ve výši 4 000 Kč, potom částka 2 000 Kč měsíčně, kterou odečítá soud v tomto řízení je více než odpovídající. Od ledna 2023 je potom nutno bezdůvodné obohacení navýšit o inflaci, která v lednu 2023 činila meziročně 17,5% (index spotřebitelských cen dle , právnická osoba, pro leden 2023). Zvýšení o inflaci z částky 37 098 Kč (321 m² x 116 Kč) tedy představuje částku 6 492 Kč, s připočtením k částce 37 098 Kč by potom bezdůvodné obohacení za užívání domu činilo částku 43 590 Kč měsíčně. Úhrada za přístup k domu by se potom vlivem inflace zvýšila o 350 Kč na částku 2 350 Kč měsíčně. Po odečtení zůstává výše bezdůvodného obohacení v částce 41 240 Kč měsíčně pro celý rok 2023 (po zaokrouhlení 41 000 Kč měsíčně). Soud se domnívá, že tímto způsobem stanovené bezdůvodné obohacení odpovídá poměrům v požadovaném období. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 35 000 Kč měsíčně za celé období, a nelze jí přiznat více, než je uvedeno v žalobě.

31. Žalovaná v řízení tvrdila, že byla nucena provádět určité opravy na nemovitosti, které by také ve výši nájemného měly být zohledněny. Následně doložila provedení opravy tepelného čerpadla v částce 12 934,90 Kč z listopadu a prosince 2021 a opravu centrálního vysavače ve výši 3 655 Kč z 14. 2. 2024. Žádná z těchto oprav nespadá do žalovaného období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023 a soud k nim tedy nepřihlížel. V obecné rovině však platí, že žalobkyně není ve vztahu pronajímatele a není povinna nemovitost udržovat ve stavu způsobilém k užívání. Žalovaná s rodinou nemovitost dlouhodobě užívá a užívá i všechny prvky a instalace, které byly do domu zabudovány. Je zřejmé, že v průběhu užívání může dojít k poruše závadám, které je nutno opravit. Za závady, poruchy či revizi zařízení užívaných žalovanou však nemůže být odpovědná žalobkyně, které ani závady na nemovitosti nejsou žalovanou sdělovány. Dle jejího tvrzení, žalobkyně ví pouze o problémech se střechou, žádné jiné závady jí žalovanou nebyly sděleny. Tyto náklady na opravy či revize si tedy podle názoru soudu musí hradit sama žalovaná, která nemovitost bez právního důvodu užívá.

32. Soud tak stanovil měsíční obohacení žalované užíváním st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, na částku 35 000 Kč za rok 2022 a ve výši 41 000 Kč pro rok 2023. Vzhledem k tomu, že žalobkyní je požadováno za celé období částka 35 000 Kč měsíčně, činí tato celková částka za období od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023 částku 735 000 Kč. Od této částky soud odečetl celkovou částku 108 000 kč, kterou žalovaná za toto období žalobkyni zaplatila. K doplacení tak zbývá částka 627 000 Kč, kterou soud uložil žalované k zaplacení. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř., věta první.

33. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Úroky z prodlení jsou žalobkyní požadovány ode dne následujícího po doručení výzev k plnění, v nichž je žalovaná vyzvána k zaplacení do 10. dne v měsíci následujícím po měsíci, za něž je bezdůvodné obohacení požadováno. Tomuto odpovídají i výzvy a doručenky založené ve spise na č. l. 27 – 46. U výzvy za měsíc duben 2023 (č. l. 38) byla výzva uložena na poště dne 3. 5. 2023, byla připočtena lhůta 10 dní k vyzvednutí a úrok z prodlení je správně požadován od 14. 5. 2023. Stejně tak výzva za měsíc listopad 2023 (č. l. 45) byla uložena na poště dne 4. 12. 2023, byla připočtena lhůta 10 dní k vyzvednutí a úrok z prodlení je správně požadován od 15. 12. 2023. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že od prosince 2022 nebylo žalovanou určeno, na jaký měsíc platba náleží, žalobkyně tak od února 2023 přiřazovala platby postupně k měsícům, v nichž byl dluh, nikoliv k měsícům, ve kterých byly částky hrazeny. U nájemného za měsíc srpen 2023 (č. l. 42) byla výzva doručena žalované dne 18. 9. 2023, prodlení tedy mělo nastat od 19. 9. 2023, nikoliv od 18. 9. 2023, jak je uvedeno v žalobě. Pro den 18. 9. 2023 byl úrok ve výši 15 % ročně z částky 31 000 Kč zamítnut.

34. Žalobkyně byla podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozena od placení soudního poplatku a podle § 2 odst. 3 téhož zákona přešla poplatková povinnost na žalovanou. Soudní poplatek z přiznané částky 627 000 Kč činí 5 %, tedy částku 31 350 Kč. Soud uložil žalované, aby soudní poplatek za řízení ve výši 31 350 Kč zaplatila na účet Okresního soudu ve Svitavách do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

35. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Nálady řízení žalobkyně představují částku 2 100 Kč za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (podání žaloby, sdělení výsledku mimosoudních jednání, 2x účast u jednání, 2x vyjádření ve věci ze dne 7. 3. 2025 a ze dne 27. 3. 2025, nahlížení do spisu dne 17. 2. 2025) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 2 100 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty před středníkem).