7 C 57/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 141 574,61 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 141 574,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 141 574,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:a) S žalovanou uzavřel dne 4. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce na základě které přenechal žalované částku 58 000 Kč, žalovaná se zavázala zápůjčku navrátit žalobci nejpozději do 15. 9. 2018. Žalovaná však tento svůj závazek porušila a žalobci na zápůjčku uhradila pouze částku ve výši 3 000 Kč. Dle žalobce se mělo jednat o krátkodobou bezúročnou zápůjčku pouze na cca 5–6 týdnů, poskytnutou na základě žádosti žalované k překlenutí její dočasné finanční potřeby. Pro případ prodlení žalované si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky.Soud zjistil, že tyto žalobní tvrzení odpovídají citované smlouvě o zápůjčce. Zaplacení částky 3 000 Kč žalovanou plyne z detailu úhrady z účtu , č. účtu, .b) Z důvodu prodlení žalované s vrácením zápůjčky účastníci uzavřeli dne 30. 8. 2019 dohodu o uznání dluhu, kterou žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše a zavázala se svůj dluh včetně příslušenství splácet ve splátkách s tím, že pro případ prodlení s placením, byť jediné splátky, se stane celý nezaplacený závazek dlužníka splatným ke dni splatnosti splátky, se kterou se dostal dlužník do prodlení. Podpis žalované na předmětné dohodě o uznání dluhu byl úředně ověřen. Dluh byl vyčíslen ke dni 19. 8. 2019 ve výši 161 391,04 Kč a jednalo se o jistinu ve výši 55 000 Kč, dále zákonné úroky z prodlení ve výši 4 583,84 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z částky 55 000 Kč za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 ve výši 92 950 Kč a dále náhradu nákladů související s právním zastoupením a sepisem dohody o uznání dluhu ve výši 8 857,20 Kč. Tyto částky se žalovaná zavázala zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy do konce měsíce, počínaje 30. 9. 2019 a to pod ztrátou výhody splátek. Dále si mimo jiné ujednali, že dodrží-li žalovaná své závazky, zavázal se žalobce prominout žalované zákonné úroky a smluvní pokutu za vymezenou dobu. Naopak pro případ prodlení si opět sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně.Z dohody o uznání dluhu ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že tato žalobní tvrzení odpovídají citované dohodě o uznání dluhu.c) Dle žalobce žalovaná tento svůj závazek opět později porušila a řádně uhradila pouze čtrnáct splátek po 5 000 Kč. Do prodlení se dostala s patnáctou splátkou, čímž ztratila ke dni 30. 11. 2020 výhodu splátek a její dluh se tímto dnem v souladu s dohodou o uznání dluhu stal splatným jako celek, to je ve výši 91 391,04 Kč (z částky 161 391,04 Kč bylo zaplaceno celkem 70 000 Kč, tudíž zbývalo k uhrazení k 30. 11. 2020 částka 91 391,04 Kč). Po zesplatnění ke dni 30. 11. 2020 pak následně žalovaná provedla ještě jednu další úhradu, a to 28. 1. 2021 ve výši 5 000 Kč. Tuto poslední částku žalobce započetl ve výši 1 217,07 Kč na úroky z prodlení a ve výši 3 782,99 Kč na dlužnou jistinu, která se tak snížila na částku 87 608,05 Kč.Z výpisů z účtů žalobce a z detailů úhrad z účtu , č. účtu, soud zjistil, že skutečně bylo zaplaceno 14 x 5 000 Kč, to je 70 000 Kč, a dne 28. 1. 2021 další částka 5 000 Kč. Tedy i tato žalobní tvrzení odpovídají těmto předloženým listinám.d) Žalobce v žalobě dále uvedl, že rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 8. 2022, č. j. 15 C 46/2022-60, byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 169 179,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 608,05 Kč za období od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše spolu s náklady řízení ve výši 48 717 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 7 000 Kč měsíčně, spláceno mělo být počínaje koncem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. Rozsudek nabyl právní moci 26. 10. 2022. Součástí jistiny přiznané uvedeným rozsudkem byl rovněž nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle článku V. odst. 4. dohody o uznání dluhu, a to ve výši 0,2 % denně z dlužné částky vyčíslené ke dni 8. 3. 2022, tj. ve výši 81 571,45 Kč.Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 8. 2022, č. j. 15 C 46/2022-60, soud zjistil, že tato skutková tvrzení odpovídají citovanému rozsudku.e) Žalobce tvrdil, že žalovaná svou povinnost z citovaného rozsudku hradit jednotlivé částky porušila, když dle splátkového kalendáře uhradila pouze čtrnáct splátek z celkových třiceti pěti splátek a patnáctou splátku zaplatila jen částečně (ve výši 4 000 Kč).Žalovaná tato tvrzení nesporovala.f) Žalobce si touto žalobou nárokuje proti žalované úhradu smluvní pokuty za období, za které nebyla rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 8. 2022, č. j. 15 C 46/2022-60, smluvní pokuta přiznána, tedy za období od 9. 3. 2022 do 24. 5. 2024, a to nikoli ve sjednané výši 0,5 % denně dle dohody o znání dluhu ale toliko ve výši 0,2 % denně z dlužné částky 87 608,05 Kč.

2. Žalovaná ve své výpovědi jako účastnice řízení uvedla, že fakticky jí bylo půjčeno 50 000 Kč nikoli 58 000 Kč. Uvedla, že předání peněž byla přítomna její dcera , jméno FO, a její tehdejší přítel , jméno FO, . Žalovaná uvedla, že si tehdy našla přítele, chtěla prodat byt a vyplatit děti. Seznámila se se žalobcem, který pracoval pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, a zprostředkovával prodej jejího bytu. Bylo s ním dohodnuto, že se byt prodá. Mezitím se však dcera s přítelem rozešli, proto se byt neprodával. Bylo potřeba vyřešit půjčenou částku. Potvrdila, že na půjčenou částku zaplatila 3 000 Kč. Pak obě s dcerou přišly o práci a následně došlo k navýšení dlužné částky na 160 000 Kč s možností platit ve splátkách. Dohodu o uznání dluhu podepsala a podle ní i platila. Následně pak platila i podle rozhodnutí soudu. Poté opět přišla o práci. Teď práci má, dělá uklízečku ve , Anonymizováno, a příjem má asi 17 000 Kč čistého. V době, kdy uzavírala s žalobcem zápůjčku, měla příjem 15 000 až 16 000 Kč čistého. Uvedla, že neví přesně, ale že je možné, že v době uzavírání smlouvy o zápůjčce měla nějakou exekuci, asi nezaplacený odpad, exekuce skončila zaplacením. Potvrdila, že je možné že podepsala smlouvu o zástavě předmětného bytu ve prospěch žalobce, a že katastr s takovou smlouvou nesouhlasil. Peníze ze zápůjčky od žalobce skončily u , jméno FO, (dcery a jejího přítele), tyto peníze jí nevrátili, nepožadovala je po nich, bylo jí to hloupé kvůli dceři, neměla na to ani žádný doklad. Snažila se situaci řešit, banku neoslovila, protože by jí stejně žádné peníze nepůjčili.

3. Ze zástavní smlouvy (bez data) uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že žalovaná zastavila nemovité věci specifikovaná v zástavní smlouvě, a to k zajištění splacení pohledávky z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 8. 2018. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že návrh na vklad uvedené zástavní smlouvy byl zamítnut z důvodu v tomto sdělení uvedeném. Z výpisu z Katastru nemovitostí, Anonymizováno, LV , Anonymizováno, a LV , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí bytové jednotky a příslušenství, dále pak stavebních parcel v těchto LV uvedených. Z komunikace mezi zástupcem žalobce a žalovanou ze dne 16. 1. 2020 a 6. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k uzavření nové zástavní smlouvy s odkazem na sdělení , právnická osoba, . Z výpisů z Centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalované bylo vedeno exekuční řízení u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , spisová značka, , u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, a u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , spisová značka, , u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, .

4. Předmětem žaloby je nárok žalobce na smluvní pokutu odvíjející se od smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 8. 2018, dohody o uznání dluhu ze dne 30. 8. 2019 a navazující na smluvní pokutu, o níž již bylo rozhodnuto v řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 15 C 46/2022.

5. Soud nyní nepřezkoumával tvrzení žalované o tom, zda došlo fakticky k zápůjčce ve výši 58 000 Kč (jak tvrdí žalobce) či ve výši 50 000 Kč (jak nyní tvrdí žalovaná). Dohodou o uznání dluhu ze dne 30. 8. 2019 žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu i výše (uznala že bylo zapůjčeno 58 000 Kč). Proti výši zápůjčky nic nenamítala ani v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, (i v tomto řízení nárok uznala). Podstata sporu a rozhodnutí soudu se týká nikoli zapůjčené částky, ale smluvní pokuty.

6. Jak uzavřel Okresní soud ve Svitavách v řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 46/2022, žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 58 000 Kč, na kterou žalovaná do doby uznání dluhu uhradila pouze 3 000 Kč. Pokud se žalovaná v uznání dluhu zavázala uhradit dlužnou část jistiny ve výši 55 000 Kč, je to po právu. Soud se zabýval i otázkou požadavku žalobce na úhradu smluvní pokuty 0,2 % denně z dlužné částky za období od 16. 9. 2018 do 9. 8. 2019, která činila 92 950 Kč. Tuto smluvní pokutu považoval soud za velmi vysokou, přestože si byl vědom skutečnosti, že zápůjčka byla sjednána mezi dvěma fyzickými osobami a nedopadají tak na ni ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Po posouzení všech okolností dospěl soud k závěru, že tuto smluvní pokutu je možné žalobci přes určité výhrady přiznat s tím, že se soud nemůže řídit absolutní výší smluvní pokuty, když zápůjčka byla poskytnuta bezúročně a smluvní pokuta činila denně 275 Kč, přičemž celková výše smluvní pokuty je dána čistě délkou prodlení dlužníka. Pokud soud dospěl k závěru o oprávněnosti smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně, nemohl jako nepřípustnou posoudit ani žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně. Navíc žalovaná dluh co do důvodu i výše při jednání dne 29. 8. 2022 uznala.

7. Nyní v tomto řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 57/2024 soud se zabýval otázkou, zda žalobcem požadovaná smluvní pokuta za další období, to je od 9. 3. 2022 do 29. 4. 2024 a to sumarizovaná ve výši 141 574,61 Kč je ještě v souladu s právem, či zda se nejedná o výkon práva v rozporu s jeho účelem.

8. Smluvní pokuta představuje právní institut, který slouží k zajištění plnění závazků ze smluv. V podstatě se jedná o peněžitou sankci za porušení povinnosti ze smlouvy. Smluvní pokuta má především motivovat dlužníka ke splnění povinnosti. Může mít kromě funkce motivační i funkci sankční nebo funkci úhradovou (paušalizaci náhrady škody). Smluvní pokuta je upravena v občanském zákoníku v § 2048–2052.

9. Jak již soud naznačil výše, zabýval se v tomto řízení přiměřeností smluvní pokuty požadované žalobcem, tedy posouzení, zda i nyní žalovaná smluvní pokuta je rozumně odůvodněná a obhajitelná s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 došlo ke změně dosavadní judikatury co do výkladu posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty s tím, že nyní jsou nově rozhodné okolnosti známé již v době sjednání smluvní pokuty, ale též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení povinnosti. Soud zdůrazňuje, že jeho přezkum se netýká moderace smluvní pokuty ve smyslu § 2051 občanského zákoníku, ale posouzení, zda nyní žalobcem požadovaná smluvní pokuta není již ve smyslu § 8 občanského zákoníku zjevným zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany. Pokud by soud k takovému závěru dospěl a dospěl by k závěru, že formální právo, tedy výkon subjektivního práva formálně v souladu s objektivním právem vede k materiálně zřejmé křivdě uzavřel by, že práva vzešlá z ujednání o smluvní pokutě nejsou neplatná, ale nejsou úspěšně vymahatelná v soudním řízení a takový nárok by nebyl přiznán. K zneužití práva soud přihlíží z úřední povinnosti, protože se nejedná o zákonem nařízený následek, který je v dispozici účastníků.

10. Žalobce žalované zapůjčil 58 000 Kč, žalovaná před podpisem dohody o uznání dluhu zaplatila 3 000 Kč, po podpisu dohody o uznání dluhu zaplatila 14 x 5 000 Kč + 5 000 Kč dne 28. 1. 2021 a na základě rozsudku Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 15 C 46/2022 zaplatila 14 x 7 000 Kč a 1 x 4 000 Kč, to je celkem zaplatila 180 000 Kč. Nadále je povinna podle rozsudku Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 15 C 46/2022 zaplatit dalších 1 x 3 000 Kč a 20 x 7 000 Kč, to je 143 000 Kč. Celkem tak žalovaná zaplatila a má ještě zaplatit dle již pravomocného rozsudku částku 323 000 Kč (k tomu ještě úroky z prodlení a náklady řízení), a to proti původně půjčené částce 58 000 Kč.

11. Nyní se žalobce domáhá další smluvní pokuty (za další období) ve výši 141 574,61 Kč. Je sice pravdou, že žalobce nepožaduje smluvní pokutu v původně sjednané výši 0,5 % denně, ale jen 0,2 % denně. Souhrn shora uvedených částek (323 000 Kč) a nyní požadované smluvní pokuty 141 574,61 Kč odpovídá osminásobku původně zapůjčené částky (464 574,61 Kč). Soud samozřejmě vzal v úvahu okolnosti namítané žalobcem o krátkodobosti zápůjčky, neposkytnutí součinnosti při uzavírání nové zástavní smlouvy. Nepřehlédl ani to, že proti žalované byla v rozhodné době vedena exekuční řízení. Z poměrů žalované (uklízečka s příjmem cca 17 000 Kč čistého, dříve s příjmem 15 000 až 16 000 Kč čistého) prokázané neschopnosti dluh pravidelně splácet a současně při zohlednění toho, že žalovaná již zaplatila 180 000 Kč a má ještě zaplatit již přisouzených dalších 143 000 Kč, dospěl soud k závěru, že sice žalobci formální právo objektivně umožňuje domáhat se takového nároku, ale požadovaný nárok nelze úspěšně vymáhat v soudním řízení. Žalovaná se nyní v podstatě nachází v dlužné spirále. Nově žalobcem požadovaná smluvní pokuta se již vymyká všem funkcím, které by smluvní pokuta měla plnit. Již v rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ve věci 15 C 46/2022 soud považoval sjednanou pokutu za velmi vysokou, byť ji následně přiznal, a to s odůvodněním uvedeným v citovaném rozsudku. V této věci již pak soud považuje žalobcův nárok na další pokutu za již zjevné zneužití práva (§ 8 Občanského zákoníku), které nemůže požívat právní ochrany. Proto soud podanou žalobu zamítl.

12. Žalobce nebyl v řízení proti žalované úspěšný, stíhala by jej tak povinnost k náhradě nákladů řízení žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu spisu neplyne, že by žalované v řízení nějaké podstatné náklady vznikly, navíc s ohledem na okolnosti popsané v uvedeném rozsudku má soud za to, že by přiznání nákladů řízení žalované nebylo mravné. Proto soud o nákladech řízení rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.