8 C 19/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 301 277,20 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 301 277,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 217 000 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně na nákladech řízení částku 51 327,70 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání platebního rozkazu podanou dne 29. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 301 277,20 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 217 000 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 3. 6. 2025 smlouvu o dílo, kterou se žalovaný zavázal vyhotovit pro žalobkyni výrobu a montáž atypické skříně podle návrhu tituly před jménem Anonymizováno, a to za smluvenou cenu 240 792 Kč. Žalobkyně před podpisem smlouvy složila zálohu ve výši 217 000 Kč na nákup materiálu a přípravné práce. Práce žalovaného měly být zahájeny do 10 dní od podpisu smlouvy o dílo, tj. nejpozději dne 13. 6. 2025. Žalovaný se zavázal dílo provést, dokončit a předat ve smluveném čase s tím, že k vyrobení skříně se zavázal do dvou měsíců od zahájení prací, tj. nejpozději do 13. 8. 2025, a k montáži vyrobené skříně na smluveném místě se zavázal do tří měsíců od zahájení prací, tj. nejpozději do 13. 9. 2025. Ve smlouvě o dílo se strany dohodly na možnosti odstoupení od smlouvy při podstatném porušení smlouvy s tím, že tímto porušením je i prodlení zhotovitele s prováděním díla či jeho části. Žalovaný ke dni 13. 9. 2025 skříň nevyrobil a je tedy ve více než 30denním prodlení s vyrobením, ani ke dni 13. 10. 2025 vyrobenou skříň nenamontoval na smluveném místě a je tedy ve více než 30denním prodlení s montáží. Žalobkyně po celou dobu od objednání díla žalovaného opakovaně o vyhotovení díla urgovala, pro komunikaci se žalovaným pověřila tituly před jménem jméno FO a ten opakovaně telefonicky žalovaného kontaktoval a urgoval provedení díla. Žalovaný se však neustále vymlouval a nebyl schopen navrhnout konkrétní termíny vyhotovení díla. Proto se žalobkyně s dospěním 30. dne prodlení s výrobou skříně rozhodla konat ve smyslu odstoupení od smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že žalovaný dílo ani jeho části nevyhotovil ve smluvených termínech, rozhodla se žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupit. Učinila tak dopisem ze dne 17. 9. 2025, který nejprve odeslala prostřednictvím datové schránky do schránky žalovaného, do které se tento doposud nepřihlásil. Posléze dopisem odeslaným prostřednictvím poštovní služby dne 1. 10. 2025, který si žalovaný nevyzvedl. Žalovaný potvrdil převzetí odstoupení od smlouvy až na osobní schůzce v advokátní kanceláři zástupkyně žalobkyně dne 23. 10. 2025. Na této schůzce žalovaný akceptoval odstoupení od smlouvy a přislíbil předat materiál, který již údajně nakoupil a připravil na objednané skříně. Na to bylo přislíbeno, že žalobkyně zváží započtení hodnoty materiálu a práce na vyplacenou zálohu. Přes opakované výzvy však dosud k jakémukoliv jednání žalovaného nedošlo a na telefonáty neodpovídá. V odstoupení od smlouvy žalobkyně požadovala navrácení zálohy, kterou žalovanému již splatila v celkové výši 217 000 Kč. Tuto zálohu žalovaný ani přes výzvu zahrnutou v odstoupení nevrátil. Vzhledem k odstoupení od smlouvy vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 217 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani do sedmi dní od doručení výzvy bezdůvodné obohacení žalobkyni nevrátil, je zákonný úrok z prodlení počítán od osmého dne po doručení této výzvy. Současně se žalovaný pro případ prodlení zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,5 % z ceny díla, tedy z částky 240 792 Kč, tj. částku 1 203,96 Kč za každý započatý den prodlení i části díla. Vzhledem k tomu, že se do prodlení žalovaný dostal již s výrobou skříně, smluvní pokuta je počítána od 14. 8. 2025 do dne doručení odstoupení od smlouvy 23. 10. 2025, celkově jde tedy o částku 84 277,20 Kč.

2. Ve věci byl dne 9. 2. 2026 vydán platební rozkaz, kterým bylo žalovanému bylo uloženo, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobkyni částku 301 277,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 217 000 Kč od 23. 10. 2025 do zaplacení a aby žalobkyni nahradil náklady řízení, nebo aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu podal proti němu odpor (výrok I). Ve výroku II. platebního rozkazu bylo žalovanému uloženo, aby se pro případ, že podá proti platebnímu rozkazu odpor, ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k jeho podání písemně v listinné nebo elektronické podobě vyjádřil ve věci samé k žalobě. Bylo mu dále uloženo, aby v případě, že uplatněný nárok zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a k vyjádření připojil listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Pro případ, že nemůže podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, byl žalovaný povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. Žalovaný byl mj. poučen o tom, že jestliže podá proti platebnímu rozkazu odpor a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Usnesení s touto výzvou bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou do datové schránky dne 11. 2. 2026.

3. Podáním doručeným soudu dne 24. 2. 2026 podal žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor. Kromě stručného konstatování, že podává odpor, a specifikace napadeného platebního rozkazu, žalovaný nic bližšího neuvedl. Vyjádření k žalobě žalovaný dosud nepodal.

4. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

5. Podle § 114b odst. 2 věta první o. s. ř. předseda senátu určí k podání vyjádření podle odstavce 1 lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.

6. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. musí být usnesení podle odstavce 1 žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

7. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. platí, že jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

8. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř. a § 114c odst. 6 o. s. ř.).

9. Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nemusí být jen pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.

10. V nyní projednávané věci podal žalovaný včasný odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Jelikož podaný odpor neobsahoval žádné odůvodnění, bylo povinností žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě a aby vylíčil rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a k jejich prokázání označil důkazy. O tom a o následcích nesplnění této povinnosti v podobě tzv. fikce uznání nároku byl žalovaný poučen. Vzhledem k tomu, že platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 11. 2. 2026, byl posledním dnem lhůty k podání odporu čtvrtek 26. 2. 2026. Vyjádření k žalobě tak bylo nutno podat nejpozději v pondělí 30. 3. 2026. Žalovaný, který proti vydanému platebnímu rozkazu podal včas odpor, se však ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřil ani v této lhůtě soudu nesdělil, jaký případný vážný důvod mu v tom bránil. Nastala proto tzv. fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. Z toho důvodu soud podle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. Vydání rozsudku pro uznání v nyní projednávané věci nebrání žádné překážky, neboť nejde o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 o. s. ř.).

11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nemusí být jen pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.

12. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 064 Kč a z odměny advokáta, která při tarifní hodnotě 301 277,20 Kč činí celkem 28 620 Kč za tři úkony právní služby po 9 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Žalobkyni pak náleží i paušální náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby v celkové výši 1 350 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z uvedených částek, vyjma soudního poplatku, ve výši 6 293,70 Kč. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) celkem částku 51 327,70 Kč.

13. Co se týče lhůty k plnění, soud podle § 160 odst. 1 část za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k výši přiznané částky určil, že žalovaný je povinen splnit povinnosti uložené mu tímto rozsudkem do 30 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. U odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.