Okresní soud v Táboře · Rozsudek

11 C 108/2021

č. j. 11 C 108/2021-136

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-26 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTA:2021:11.C.108.2021.1

  1. OS Tábor 11 C 108/2021-136
  2. KS Č. Budějovice 15 CO 298/2021-211
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Táboře zamítl žalobu o stanovení výživného od otce k jeho potomkům, protože žalobce neplnil své vyživovací povinnosti v minulosti. Soud se opřel o § 911 a § 913 občanského zákoníku a považoval přiznání výživného za rozporné s dobrými mravami. Žalobce nebyl prokázaně schopen se samostatně živit, ačkoli měl aktivní živnostenské oprávnění a možnosti výdělku. Náklady řízení byly náležitě rozděleny mezi žalované podle § 142 a § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyně ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupený jméno příjmení, anonymizována dvě slova rok bytem adresa jako obecnou zmocněnkyní proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobce 2. celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované a žalovaného o stanovení výživného pro otce

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému celé jméno žalovaného byla stanovena povinnost přispívat na jeho výživu počínaje od datum částkou 12 500 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované celé jméno žalované byla stanovena povinnost přispívat na jeho výživu počínaje od datum částkou 10 500 Kč měsíčně, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému celé jméno žalovaného náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované celé jméno žalované náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaných, kteří jsou jeho potomky, stanovení výživného a to synovi celé jméno žalovaného ve výši 12 500 Kč měsíčně a dceři celé jméno žalované ve výši 10 500 Kč měsíčně a to zpětně od datum. V návrhu uvedl, že od rozvodu s matkou obou žalovaných v roce rok až do roku rok platil dětem nadstandartní výdaje, drahé dovolené a kromě finančních prostředků je zajišťoval i materiálně. Od datum do datum byl ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody odkud se hodlal vrátit do svého bydliště na adrese část obce a číslo. Žalovaný celé jméno žalovaného ho však do domu a k jeho majetku nepustil a to trvá dosud. Připravil ho tak o užitky z movitého i nemovitého majetku a možnost podnikat. Naopak od roku rok mu majetek devastuje a snižuje jeho hodnotu. Syn ho tak v podstatě vyhodil na ulici, nezajistil mu žádné jiné bydlení, ač sám měl a má z majetku žalobce příjem a další užitky, které užívá s manželkou, sestrou i matkou. K tomu ještě syn lživě uvádí, že mu má žalobce dlužit cosi na výživném. Dcera celé jméno žalované je vůči žalobci zcela nekontaktní. V roce 2018 podala návrh na exekuci na nemovitý majetek pro částku 440 000 Kč, kterou jí měl údajně dlužit na výživném. Žalobce proti tomuto brojil a soud pak snížil vymáhanou částku na 36 000 Kč. Dcera dosud toto výživné vymáhá, ač si je vědoma situace a současných majetkových poměrů otce. V důsledku toho, že žalobce nemůže užívat kvůli jednání žalovaných svůj majetek, odebral mu anonymizována dvě slova v obec i dávku v nouzi, kterou mu poskytoval první tři měsíce, když nebyl schopen prokázat, že ve svém majetku fyzicky bydlí. Kvůli žalovaným tedy nemá žádnou práci a příjem, ani bydlení, a proto mu nezbývá, než se dále zadlužovat, půjčky pak nemá z čeho splácet. Výživné od žalovaných tedy nutně potřebuje.

2. Žalovaný celé jméno žalovaného s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že po rozvodu rodičů, ani před ním, mu žalobce výživné řádně neplatil. Již v opatrovnickém řízení se matka domáhala stanovení výživného za tři roky zpětně před rozvodem. Není pravda, že by jemu a sestře platil drahé dovolené a zajišťoval další materiální výhody. Vzájemné vztahy po jeho návrhu z výkonu trestu odnětí svobody jsou hrozné, otec neustále podává udání na odbory městského úřadu, anonymizováno oznámení na anonymizováno i soudní žaloby. V minulosti spolu s otcem uzavřeli nájemní smlouvy na pronájem domu a pozemků a dohodli se, že nájemné bude započítáno na výživné ještě za dobu před jeho zletilostí, což nyní otec zpochybňuje. Žalobce je zdravý muž, dle neověřených zpráv, které má žalovaný k dispozici, pracuje jako anonymizováno nebo anonymizována dvě slova. Zaktivoval si své IČ, v podnikání mu tedy nic nebrání. V březnu rok žalobce zaplatil exekuci u exekutorský úřad v hodnotě přes 300 000 Kč.

3. Žalovaná celé jméno žalované ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce se o ni nikdy nestaral. Od čtyřech let jí neplatil řádně výživné. Dlužil jí více než 400 000 Kč. Pro jím vznesenou námitku promlčení byla exekuce z velké části zastavena a on přesto zbývající, spíše symbolickou částku, nezaplatil. Ona sama již čtyři roky žije převážně v zahraničí. Vzhledem ke studiu a práci v jiných městech i předcházejících 7 let pobývala v obec spíše sporadicky. Majetek otec tedy nijak nevyužívala. Pracuje v oblasti kultury a turismu a proto ji postihla koronavirová krize. V důsledku toho se ocitla bez práce. Od března do října 2020 byla závislá na příspěvcích od anonymizována dvě slova, kde pracovala, pak se vrátila do ČR a od října byla hlášena u anonymizována dvě slova v obec. Nebyla jí přiznána podpora, a proto byla zcela závislá na matce. Na jaře 2021 získala práci na částečný úvazek s příjmem 10 000 Kč měsíčně. Od datum má práci v země. Nemá finanční prostředky, ze kterých by mohla přispívat otci. příjmení se nikdy nezajímal, zda ona jako nezletilá má dostatek finančních prostředků a výživné řádně neplatil, ač sám uvádí, že byl úspěšným podnikatelem. Navrhla proto žalobu zamítnout.

4. K tvrzení žalovaných žalobce doplnil, že výživné platil až do datum, kdy byl omezen na svobodě a to matce žalovaných v hotovosti. Vedle výživného poskytoval dětem i materiální dárky a užitky z farmy. příjmení jméno byl v roce 2003 zletilý, už v té době se vyskytoval v majetku žalobce a měl a má z něho dodnes užitky. příjmení jméno má u žalobce pohledávku na výživném ve výši 36 000 Kč, přesto se pokoušela vymáhat částku 440 000 Kč. Stát mu ve výkonu trestu odnětí svobody celých anonymizováno let neumožnil výdělečnou činnost a dřívější návrat na svobodu. Děti ho ve výkonu trestu odnětí svobody nenavštěvovaly, nepsaly mu. Má trvalé anonymizováno potíže, od syna zažívá psychický anonymizováno, prodělal anonymizována dvě slova, byl mu zjištěn anonymizováno na anonymizováno. Ve výkonu trestu odnětí svobody přišel o anonymizováno a v důsledku toho má řadu dalších problémů. Ve výkonu trestu odnětí svobody ho žalovaní nepodpořili. V důsledku toho přišel o firmu, možnost vymáhat milionové pohledávky. Přišel o veškeré peníze v bankách, řadu nemovitostí, byly proti němu zahájeny neoprávněné exekuce. Syn neoprávněně užívá jeho majetek, nerespektuje soudní rozhodnutí, podle kterého má několik nemovitostí vyklidit a z pozemků má naturální příjem. Není pravda, že by údajným nájemným bylo kompenzováno dlužné výživné pro syna.

5. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že není schopen se sám živit, protože mu syn neoprávněně zadržuje majetek, na kterém by mohl podnikat. Nemůže chodit do práce, protože nemá žádné stálé bydliště. Bydlí u příbuzných a známých. Po návratu z výkonu trestu se hlásil u úřadu práce, tři měsíce pobíral dávku hmotné nouze. Nárok na podporu neměl, protože ve výkonu trestu odnětí svobody nebyl zaměstnán. Úřad práce mu ani žádnou práci nenabídl. Vždy měl a je tedy zvyklý na určitou životní úroveň a nebude se snižovat k tomu, aby šel do práce a bydlel na ubytovně. Má svůj majetek, který je schopný ho uživit, ale to by mu syn nesměl v jeho užívání bránit. Nemůže ani řádně podnikat, neboť sídlo podnikání má na adrese okupované prvním žalovaným. Od roku rok se nedostal ke svým osobním věcem, nemá ošacení, obutí, proto mu nezbývá, než proti synovi podávat žaloby. Běžné náklady mu zajišťují příbuzní a známí, živí ho i oblékají.

6. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že je ženatý. V adresa žije sám, manželka bydlí u rodičů, protože žalobce nesouhlasil s tím, aby s ním v část obce bydlela. Navíc tam nejsou vhodné podmínky pro bydlení. S bývalou partnerkou má syna, kterému je 13 let a na jehož výživu přispívá částkou 3 500 Kč měsíčně. Žádnou další vyživovací povinnost nemá. Manželka je zaměstnána s příjmem okolo 12 000 Kč čistého měsíčně. Výdaje představují kromě výživného na syna ještě poplatky za elektřinu 2 500 Kč měsíčně, internet, televize, rozhlas a mobil, 1 500 Kč měsíčně dojíždění do zaměstnání. Daň z nemovitostí platí 5 000 Kč ročně. Farma je nezisková, jsou s ní spojené především výdaje. Pokud jde o otce, ten mu výživné neplatil. Je pravda, že občas dal matce vajíčka či brambory, ale peníze jí žádné nedával. V roce rok otec uznal dluh na výživném vůči synovi 157 000 Kč, uzavřeli pak nájemní smlouvu s tím, že nájemné bude započítáváno vůči výživnému. Šlo o částku 2 061 Kč ročně. Dluh z výživného tedy stále uhrazen není. Žalovaný je zaměstnán jako dělník dálniční údržby s příjmem okolo 28 000 Kč čistého.

7. Z výpisu z živnostenského rejstříku je zřejmé, že žalobce je evidován jako statutární orgán firmy anonymizována tři slova právnická osoba. Společnost byla zapsána datum se sídlem adresa, od datum pak část obce a číslo, obec. První živnostenské oprávnění je zapsáno s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona se řadou oborů činnosti, druhé živnostenské oprávnění je zapsáno pro předmět podnikání silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Oprávnění k podnikání vzniklo datum s platností na dobu neurčitou, k přerušení provozování živnosti oznámenému podnikatelem došlo od datum do datum.

8. Ze zprávy anonymizována dvě slova vyplývá průměrný příjem žalovaného ve výši 28 630 Kč měsíčně.

9. Zprávou anonymizována tři slova, kontaktní pracoviště obec má soud za prokázané, že žalobce byl evidován jako uchazeč o zaměstnání od datum do datum a od datum do datum. V obou případech byl sankčně vyřazen poté, co se nedostavil ve stanoveném termínu na úřad práce za účelem zprostředkování zaměstnání a do 8 dnů neuvedl, ani nedoložil vážný důvod. O podporu v nezaměstnanosti ani v jednom případě nepožádal. Žalobci byla od července rok přiznána dávka příspěvku na živobytí, odejmuta mu byla v únoru rok na jeho vlastní žádost – nebyl schopen doložit doklady o bydlení a odmítal sdělit, kde se zdržuje a s kým bydlí ve společné domácnosti. Požádal proto o odejmutí dávky. Následně se odvolal, odvolací orgán však rozhodnutí o odejmutí potvrdil. Vyplacené dávky činily v období červenec 2017 až prosinec 2017 3 410 Kč měsíčně, v lednu 2018 pak 2 200 Kč.

10. Z potvrzení anonymizována tři slova, kontaktní pracoviště obec vyplývá, že druhá žalovaná byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum do datum, podporu nepobírala.

11. Z pracovní smlouvy pak vyplývá, že žalovaná je zaměstnána od datum do datum s příjmem 390 EUR měsíčně.

12. Z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, že manželství žalobce s matkou obou žalovaných bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Oba žalovaní, tehdy ještě nezletilí, byli po rozvodu rodičů svěřeni do péče matky. Žalobci pak bylo stanoveno výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně pro jméno a 1 500 Kč měsíčně pro jméno. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobce v té době nedostatečně přispíval na domácnost, sám uváděl, že jeho podnikání je ztrátové, nechával si vyplácet pouze odměnu 2 250 Kč měsíčně. O tom, že žalobce neplnil vyživovací povinnost k žalovaným dobrovolně, svědčí i návrh jejich matky na stanovení výživného za dobu před rozvodem. Z opatrovnického spisu dále vyplývá, že žalobce se soudem nespolupracoval, k jednání se opakovaně nedostavoval, soudní obsílky nepřebíral.

13. Ze spisu název soudu spisová značka bylo zjištěno, že žalovaná celé jméno žalované podala dne datum návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí povinného a to pro dlužné výživné za dobu od anonymizována dvě slova rok do anonymizována dvě slova rok v celkové částce 441 400 Kč. Usnesením ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací byl název soudu výkon rozhodnutí částečně zastaven ohledně částky 405 300 Kč, když žalobce (jako povinný) vznesl námitku promlčení vymáhané pohledávky. Výkon rozhodnutí je dosud veden pro částku 36 100 Kč (usnesení anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací).

14. Pokud soud provedl v řízení další důkazy navržené účastníky a to konkrétně spisem název soudu spisová značka, v němž se žalobce domáhá na žalovaném vrácení daru poskytnutého mu na základě darovací smlouvy z roku rok, rozhodnutím stát. instituce ze dne datum a anonymizována dvě slova územní celek ze dne datum v přestupkovém řízení, anonymizováno oznámením celé jméno žalobce na syna celé jméno žalovaného ze dne datum, řadou záznamů o podání vysvětlení u stát. instituce, vypovídají tyto důkazy vesměs o současném špatném vzájemném vztahu žalobce a žalovaného celé jméno žalovaného. Žalobcem předložená fotodokumentace majetku či dopis matky žalovaných ze dne datum jsou pak pro toto řízení zcela irelevantní.

15. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

18. Podle § 914 občanského zákoníku, je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

19. Podle § 915 odst. 2 občanského zákoníku dítě je povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu.

20. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

21. V daném případě se žalobce domáhal stanovení výživného jeho potomkům. K přiznání výživného musí být naplněny zákonem stanovené předpoklady, kterými jsou stav odkázanosti na výživu na straně rodičů, možnosti a schopnosti dítěte samostatně se živit, umožňující poskytovat výživné další osobě, respektive vlastní majetek dítěte a také soulad poskytování výživného s dobrými mravy. Z uvedeného vyplývá, že pro přiznání výživného je kromě kritériích uvedených v ustanovení § 911 a 913 občanského zákoníku podstatné i posouzení nároku žalobce na výživné s ohledem na ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, tedy posouzení nároku žalobce z hlediska dobrých mravů. Zejména opatrovnickým spisem vedeným u název soudu ohledně obou žalovaných a dále spisem spisová značka vedeným u téhož soudu, má soud zcela jednoznačně za prokázané, že žalobce neplnil řádně svoji vyživovací povinnost k oběma žalovaným v době jejich anonymizováno a to v podstatě již od roku rok. Dluhy na výživném narostly do statisíců a byly vymáhány i exekučně, ovšem marně. Ani dluh na výživném pro dceru jméno, který je vymáhán po vznesení námitky promlčení ze strany žalobce již pouze v částce 36 100 Kč, nebyl žalobcem dosud zaplacen. Za této situace, kdy sám žalobce neplnil své rodičovské povinnosti ke svým dětem, považuje soud přiznání jím požadovaného výživného za rozporné s dobrými mravy. Již z tohoto důvodu proto není žaloba důvodná a je na místě její zamítnutí.

22. V řízení však nebyl prokázán dle názoru soudu ani další předpoklad pro přiznání výživného a to skutečnost, že žalobce není schopen se sám živit. Tvrzení žalobce, že mu žalovaný celé jméno žalovaného brání v podnikání, protože mu neumožňuje návrat do jeho nemovitostí, soud posoudil jako ryze účelové. Žalobce má aktivní živnostenské oprávnění, sídlo firmy anonymizována tři slova právnická osoba měl do datum v obec a až poté ho (patrně v souvislosti s podanou žalobou) změnil na část obce a číslo. S úřadem práce od svého návratu z výkonu trestu odnětí svobody nespolupracoval, opakovaně byl proto vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Připravil se tak i o možnost pobírat sociální dávky. I z tohoto pohledu je tedy žaloba nedůvodná, i když soud se s ohledem na shora uvedený názor o nepřiznání výživného pro rozpor s dobrými mravy, otázkou odkázanosti žalobce na výživu podrobněji nezabýval. Stejně tak jako již blíže nezkoumal, kolik má žalobce potomků, kteří by se podle § 914 o.z., měli poměrně podílet na případném výživném pro jejich otce, a jaké jsou jejich možnosti a schopnosti.

23. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalovaní byli v řízení úspěšní a mají proto právo na náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. Žalovanému celé jméno žalovaného tak je žalobce povinen zaplatit na nákladech řízení částku 600 Kč za vyjádření k žalobě a účast u jednání dne datum, žalované celé jméno žalované pak 300 Kč za vyjádření k žalobě. Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání ve 4 vyhotoveních ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.