2 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 2 632 157 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 622 157 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 267 111,26 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 496 410,20 Kč od 8. 2. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 794 180,81 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 064 454,73 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 439 019 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou ve znění tří rozšíření žaloby domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 632 157 Kč s příslušenstvím. Předmětem původní žaloby byla nejprve částka 267 111,26 Kč a smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč. Svůj nárok žalobkyně odvozuje ze skutečnosti, že dne 10. 12. 2018 uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, na jejímž základě nabyla s účinky ke dni 6. 2. 2019 nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, jako pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 241 m², jehož součástí je stavba , adresa, , bytový dům. Následně ke dni 5. 6. 2019 sjednala žalobkyně formou notářského zápisu se svým manželem , jméno FO, , nar. , datum, , smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákona, kterou bylo jejich společné jmění rozšířeno tak, že předmět koupě se stal jeho součástí. Žalobkyně až v době, kdy chtěla pokračovat v žalovaným započaté rekonstrukci zjistila, že na předmětu koupě vázne zásadní právní vada spočívající v nedovolené nadstavbě střechy, včetně změněné konstrukce krovu, krytiny a bočních přesahů, ohledně níž bylo zahájeno stavebním úřadem řízení o jejím odstranění, které nebylo v té době skončeno. Při jednáních na Městském úřadu v , Anonymizováno, - stavebním úřadě, byla upozorněna, že novou rekonstrukci může dokončit až v okamžiku, kdy bude pravomocně skončeno řízení o odstranění stavby, které bylo zahájeno již v roce 2007, neboť žalovaný ve skutečnosti neprovedl rekonstrukci střechy, ale nadstavbu, při které měly být změněny konstrukce, zvětšeny přesahy na sousední pozemky a uvedená nadstavba nebyla stavebním úřadem povolena. Žalobkyně tedy nabyla oproti svým očekáváním namísto nemovitosti s částečně provedenou rekonstrukcí střechy, na kterou by mohla navázat, nemovitost, u níž je nová střešní konstrukce provedena tzv. načerno, bez potřebného veřejnoprávního povolení. O řízení o odstranění nepovolené stavby zahájeném již v roce 2007 tak byl žalovaný v době uzavření kupní smlouvy se žalobkyní informován a tyto skutečnosti žalobkyni zjevně záměrně zatajil, včetně toho, že řízení o odstranění stavby bylo dočasně přerušeno z důvodu žádosti žalovaného o dodatečné stavební povolení nepovolených stavebních úprav, nicméně žalovaný v řízení o dodatečném stavební povolení nijak nepokračoval, zřejmě z důvodu, že v něm nebylo možno dosáhnout pozitivního výsledku, neboť nebyly splňovány zákonné podmínky, což žalobkyně zjistila až v průběhu toho, kdy se snažila dodatečné povolení nepovolených stavebních úprav získat. Skončení řízení o dodatečném povolení by pak ze zákona vedlo k pokračování řízení o odstranění nepovolené stavby a vedlo by následně k nucenému nařízení odstranění nepovolené nadstavby střechy. Žalovaný tak za faktického přispění nečinnosti stavebního úřadu, který přehlížel nečinnost žalovaného a v řízení nekonal, v podstatě po celou dobu věděl o váznoucí právní závadě, která nezbytně musela vyústit při jakékoliv snaze o pokračování v rekonstrukci v konečném důsledku k odstranění nepovolené nadstavby střechy. Žalovaný však tyto aspekty žalobkyní zatajil, neposkytl jí žádné vysvětlení a pomoc s řešením této situace a žalobkyně musela sama veškeré skutečnosti zjišťovat za pomoci třetích odborných osob (architekt, projektant a právní zástupce). Žalobkyně tak byla nucena svůj původní záměr rekonstrukce rozdělit do dvou částí, a to jednak samostatně projednat střešní konstrukci v rámci již zahájeného řízení o odstranění nepovolené stavby a samostatně projednat celkovou rekonstrukci budovy, tedy veškeré zbývající zamýšlené úpravy. Řízení týkající se zbylých částí bylo projednáno podle původních představ žalobkyně již v listopadu 2020. Záležitost týkající se nepovolené nadstavby byla velmi komplikovaná a zdlouhavá. Žalobkyně se nejprve pokoušela v rámci řízení o dodatečné povolení původní nadstavby střechy provedené žalovaným zajistit potřebné dodatečné doklady, které reagovaly na důsledky provedené změny, tedy rozšíření a zvýšení konstrukce a z toho vyplývající zvýšené sousedské imise a rušení, především zastínění, pád sněhu a podobně. Vlastníci sousedních nemovitostí se proti důsledkům této nepovolené stavby již od roku 2007 aktivně bránili a pokračovali v tom i ve vztahu k žalobkyni v letech 2020–2022. Žalobkyně zadala prostřednictvím svého architekta zpracování potřebných studií, nicméně bylo zjištěno, že jsou v důsledku stavebních úprav překračovány přípustné limity osvětlení, a že není možné předložit požadované dodatečné podklady a tedy, že není možno docílit dodatečného povolení nadstavby provedené žalovaným. Žalobkyně se po mnoho měsíců snažila projednat případné úpravy střechy či jiná opatření, která by umožnila dodatečné schválení nepovolených úprav. Došlo k opakovaným jednáním na stavebním úřadu i s vlastníky sousedních nemovitostí. Ve výsledku však bylo zjištěno, že jakékoliv úpravy oproti původním parametrům střechy, tj. výška a přesahy jsou vyloučené a nemohou být pro nesplnění zákonných podmínek schváleny, neboť nepovolená nadstavba by zhoršila původní rozsah zastínění a nebylo možné dosáhnout potřebných podmínek denního osvětlení a osvícení sousedních budov. Jakmile toto žalobkyně zjistila, vzala v září 2021 žádost o dodatečné stavební povolení zpět a následně stavební úřad pokračoval v řízení odstranění stavby a rozhodnutím ze dne 21. 7. 2021, č. j. , Anonymizováno, nařídil odstranění stavby, a to odstranění krovu měšťanského domu včetně krytiny, podokapní římsy, obvodového zdiva pod pozednicemi, železobetonového věnce, tj. nepovolené nadstavby střechy předmětu koupě. I poté bylo velmi komplikované postupovat v řízení, neboť bylo zjištěno, že veškerá dosavadní dokumentace předmětu koupě byla ze strany stavebního úřadu neověřená a žalovaný porušil i svou zákonnou povinnost § 125 zák. č. 183/2006 Sb. stavebního zákona uchovávat ověřenou dokumentaci stavby po celou dobu její existence, respektive ji předat žalobkyni v souvislosti s koupí předmětu koupě. Žalobkyně tedy musela komplikovaně dohledávat archivní dokumentaci a následně prokazovat její soulad se stavem před provedením nepovolené nadstavby tak, aby mohla být taková stavební dokumentace ověřena a mohlo se vůbec postoupit v řízení a uvedení střechy do původního stavu. Z opakovaných dotazů a šetření žalobkyně nakonec byla dohledána nad rámec stavebního úřadu dostupných archivních dokumentů další dokumentace architektonického studia , jméno FO, ještě z doby, kdy původní vlastník , adresa, , zvažoval provedení rekonstrukce. Tato dokumentace byla odborně přezkoumána zejména na základě dílčích pozůstatků původních krovů, torz, jejich dílčích prvků a teprve pak mohla být následně stavebním úřadem ověřena. Stavební úřad po shora uvedených šetřeních vydal 1. 6. 2022 rozhodnutí o změně stavby před dokončením č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , jehož obsahem bylo povolení stavebních prací na střeše předmětu koupě odpovídajícím uvedení střechy do původního stavu po nařízení odstranění nepovolené nadstavby. Proti tomuto rozhodnutí se dne 21.6.2022 odvolala majitelka sousední nemovitosti , jméno FO, . , jméno FO, . Posléze došlo opět k opakovaným jednáním na stavebním úřadu, následně opět k úpravě projektu střechy tak, aby striktně odpovídala historickému stavu a k jejich projednání na MPÚ a orgánu státní památkové péče a posléze stavební úřad formou autormedury vyhověl podanému odvolání a změnil původní rozhodnutí o změně stavby před dokončením rozhodnutím ze dne 18. 7. 2022, č. j. , Anonymizováno, které nabylo právní moci dne 16. 8. 2022. Právní vada spočívala v existenci nepovolené nadstavby provedené takzvaně načerno bez potřebného stavebního povolení a ve vztahu k této nepovolené nadstavbě zahájenému řízení o odstranění ve smyslu § 129 stavebního zákona. Žalovaným provedená nepovolená nadstavba byla takové povahy, že i při vynaložení veškerého úsilí nebylo možno dosáhnout jejího dodatečného povolení, ale ve svém důsledku tedy muselo být pokračováno v řízení o odstranění nepovolené nadstavby budovy, které následně bylo nevyhnutelně nařízeno. Závazkový vztah z odpovědnosti za vady sleduje, aby se nabyvateli dostalo ze závazkového právního stavu smluvené plnění bez jakýchkoliv vad. V předmětné věci nebylo možné právní vadu spočívající v existenci nepovolené nadstavby a zahájeného řízení o odstranění nadstavby odstranit či jinak věcně vyřešit, tedy učinit jakékoliv faktické či právní jednání, které by vedlo k zániku této právní vady. Žalobkyně zjistila, že ve skutečnosti na budově existuje zatajená nepovolená nadstavba a zahájené řízení o jejím odstranění. Jediné, co mohla v této souvislosti činit, bylo pokusit se co nejvíce snížit negativní důsledky této nevratné skutečnosti v dalších navazujících krocích, v již zahájených řízeních, do nichž vstoupila jako nový vlastník, namísto žalovaného jako vlastníka původního. První indicie o tom, že je s nemovitostí nějaký problém, zjistila žalobkyně někdy v květnu 2020, kdy se byla spolu se svým manželem představit sousedce , jméno FO, . , jméno FO, , která jí ihned sdělila, že jako noví vlastníci budou muset černou nadstavbu odstranit a že své námitky proti žalovanému a černé nadstavbě nebude rozhodně stahovat. Žalovaný byl ihned o této skutečnosti telefonicky vyrozuměn. V té době však veškeré , jméno FO, . , jméno FO, udávané skutečnosti vůči žalobkyni popřel se slovy, že to není možné, že mu nadstavbu dělal projektant a že je to tak, jak to má být. Žalobkyně ihned vyrozuměla , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, , který na základě plné moci zajišťoval inženýrskou činnost ve vztahu k zamýšlenému dokončení rekonstrukce. Žalobkyně chtěla, aby se tyto skutečnosti zcela objasnily a vysvětlily, a proto domluvila s žalovaným, že se osobně zúčastní ústního jednání stavebního úřadu. Tohoto jednání stavebního úřadu se dne 20. května 2020 žalovaný osobně zúčastnil, byť není v protokolu o jednání uveden, protože nebyl vlastníkem nemovitosti, a tedy ani účastníkem stavebního řízení. Na tomto jednání pak sousedé opakovaně uplatňovali své dřívější námitky vůči nepovolené nadstavbě provedené žalovaným. Sám žalovaný nebyl schopen tyto skutečnosti žalobkyni smysluplně vysvětlit, byť se tato opakovaně dotazovala v návaznosti na námitky a vyjádření sousedů. Stavební úřad dne 26. 5. 2020 vyzval stavebníky k doplnění žádosti a podkladů ve lhůtě do 31. 8. 2020, a to o studii osvětlení a oslnění, zhodnocení padání sněhu a prokázání práva na přesah střechy na sousední pozemek. Tato výzva byla přitom v podstatě obratem po doručení přeposlána 1. 6. 2020 žalovanému formou emailové zprávy zaslané na jeho adresu , e-mail, . Žalovaný byl také zpočátku telefonicky i emailem informován o krocích činěných žalobkyní k nápravě či spíše žádán o vysvětlení dalších zjišťovaných informací. Jakmile ale byla určena skutečná podstata problému, přestal žalovaný zcela spolupracovat, choval se vyhýbavě a žalobkyni nezbylo, než veškeré další kroky činit za pomoci odborných osob architekta a advokáta. Žalovaný byl také již v té době upozorňován, že případné vynaložené náklady budou uplatňovány k zaplacení, o čemž byl zpočátku ochoten i jednat. Ve skutečnosti tedy byla příslušná vada u žalovaného uplatněna obratem po jejím zjištění v květnu 2020, nikoliv až v roce 2021, jak uváděl žalovaný. Dále je nutno zdůraznit, že v době zjištění vady existence nepovolené nadstavbě a zahájeného řízení o jejím odstranění v podstatě neexistovaly hmotné negativní důsledky oproti obvyklé stavebně technické vadě, u které je obvykle možno v době jejího uplatnění exaktně určit, zda je opravitelná a jakým obvyklým nákladem, popřípadě o kolik existence vady snižuje hodnotu nemovitosti pro uplatnění slevy. V daném případě nebylo možné určit, k jakým důsledkům existence právní vady povede. Pokud by bylo možno dosáhnout dodatečného stavebního povolení, nemusela fyzická podoba nemovitosti doznat žádných změn, případně pouze dílčích změn, nařízených úprav v rámci dodatečného stavebního povolení nebo na druhé straně mohlo ve svém důsledku dojít k tomu, že žalobkyně bude muset nepovolenou nadstavbu odstranit a uvést nemovitost do původního stavu, tedy provést svým nákladem demoliční práce a znovu zhotovení nové střechy, již ale s významně menšími původními rozměry odpovídajícími stavu před nepovolenou nadstavbou. Tento budoucí vývoj v té době nebylo možno předjímat. Teprve v průběhu dalšího řízení u stavebního úřadu se ukázalo, že již sám žalovaný se snažil neúspěšně dosáhnout dodatečného stavebního povolení a že umístění stavby v lokalitě starého města a způsob svévolného provedení nadstavby bez ohledu na sousedy a jejich práva v podstatě znemožňuje dodatečně nadstavbu povolit. Žalobkyně jako nová vlastnice nemovitosti byla nucena vstoupit do řízení ze své strany nezaviněně coby právní nástupce žalovaného. I přes veškerou snahu docílit dodatečného povolení stavby bylo zjištěno, že tohoto dosáhnout nelze a že neexistuje způsob, jak dodatečně upravit nadstavbu tak, aby splňovala technické požadavky na výstavbu. To vše samozřejmě při vědomí uplatňování dalších sousedských námitek, jejichž vypořádání by bylo na stavebním úřadu. Za situace, kdy všichni sousedé právě pro předchozí svévolný arogantní postup žalovaného, který provedl nadstavbu bez stavebního povolení a bez zřetele na opakované výhrady sousedů, setrvali kategoricky na svých výhradách a nebyli ochotni se žádným způsobem dohodnout, byla černá nadstavba objektivně dodatečně nepovolitelnou. Tuto skutečnost nicméně žalobkyně zjistila až po mnoha měsících, kdy vynaložila značné úsilí a náklady k získání dodatečného stavebního povolení, které nevedly k pozitivnímu výsledku. Veškeré tyto náklady dle názoru žalobkyně nejenže neexistovaly v době oznámení vady žalobkyní žalovanému, ale především neodpovídají samotné povinnosti žalovaného z titulu vadného plnění, ale vznikly teprve posléze následkem dříve vytknuté vady. Jde tedy o škody vyvolané zatajenou existencí právní vady v podobě nepovolené nadstavby, ohledně které bylo zahájeno řízení o odstranění, tedy o škodu jako kauzální následek. Žalobkyně proto uvedené náklady vynaložila až následně v příčinné souvislosti s dříve vytknutou právní vadou. Nebýt uvedené vady, žalobkyně by žádné náklady vynakládat nemusela. Žalobkyně dopisem ze dne 21.6.2021 zaslanému žalovanému konstatovala, že jej již v květnu 2020 informovala o existenci právní vady spočívající v nedovolené nadstavbě domu a sdělila mu, že další náklady spojené s jejím odstraněním po něm bude žádat uhradit jako náhradu škody. Dopis byl žalovanému doručen dne 24. 6. 2021 a žalovaný na něj reagoval prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 18. 8. 2021 kde navrhl pokusit se o mimosoudní řešení věci. Téměř obratem se však žalovaný svými právními jednáními zbavil svého postižitelného majetku, a to bytu , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , bytu v , Anonymizováno, a mnoha dalších nemovitostí, kdy mu zbyly pouze podíly jedné třetiny na několika pozemcích, které nepostačují na úhradu žalobního nároku, tím méně na očekávané platební povinnosti spojené se škodou. Žalovaný žádný nárok neuhradil, a to ani již konkrétně uplatněnou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Záměrné zkrácení svého uspokojení řeší žalobce samostatnou výhradou budoucí odporovatelnosti ve smyslu § 593 o. z. Žalobkyně tedy nejprve musela vynaložit náklady spojené se zjištěním, jaký je vůbec rozsah právní vady, jakým způsobem má postupovat při jejím odstranění a náklady spojené s postupem ve stavebním řízením, jehož se stala bez svého zavinění účastníkem v důsledku předchozího jednání žalovaného. V souvislosti s tím zaplatila dne 21.7.2021 částku 21 175 Kč , jméno FO, . , jméno FO, na fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 12.7.2021, dne 26.10.2020 částku 21 489,60 Kč , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, dle faktury č. , hodnota, ze dne 22. 10. 2020, dne 5.6.2021 částku 7 260 Kč , jméno FO, . , jméno FO, na fakturu č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2021, dne 16.8.2021 částku 27 500 Kč , tituly před jménem, , jméno FO, na fakturu č. , hodnota, ze dne 2. 8. 2021, dne 6.2.2022 částku 18 150 Kč , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, na fakturu č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2022 a dne 9.3.2022 částku 24 829,20 Kč , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, na fakturu č. , hodnota, ze dne 27. 1. 2022. Po právní moci rozhodnutí o odstranění stavby musela žalobkyně vyčkat toho, až nabude právní moci rozhodnutí o povolení provedení nové střechy, přičemž nebylo možno realizovat stavební řízení týkající se odstraňování nepovolené stavby bez toho, aby již nabylo právní moci povolení nového provedení střechy, neboť nelze budovu ponechat bez zastřešení a vystavit ji tak všem povětrnostním vlivům na neurčitou dobu, navíc za situace, kdy by případně bylo možno část materiálu použít pro budoucí střechu a tím minimalizovat budoucí škodu. Další náklady, které vznikly žalobkyni pak představují náklady na odstranění nepovolené střechy dle rozhodnutí stavebního úřadu a na provedení nové střechy, která by měla odpovídat původním historickým rozměrům. V souvislosti s tím nejprve žalobkyně zaplatila dne 2.3.2022 částku 146 707,46 Kč na fakturu č. , hodnota, společnosti , právnická osoba, . ze dne 4. 2. 2022, přičemž rozsah prací a jejich vynaložení na odstranění nepovolené střechy a na přípravné práce je prokazován zjišťovacím protokolem ze dne 30. 1. 2022. Nová podoba střechy byla stanovena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 18. 7. 2022, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 16. 8. 2022. Poté byla uzavřena dne 14.9.2022 mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . smlouva o dílo, jejímž předmětem bude odstranění nepovolené střechy a znovuzhotovení střechy v původních rozměrech. Poté práce na odstranění nepovolené nadstavby a uvedení budovy do původního stavu pokračovaly a žalobkyně za práce provedené v říjnu 2022 a popsané ve zjišťovacím protokolu č. 1 zaplatila 562 746,43 Kč podle faktury č. , hodnota, spol. , právnická osoba, . ze dne 31.10.2022, dne 30.12.2022 částku 277 684,65 Kč na fakturu č. , hodnota, společnosti , právnická osoba, . ze dne 30. 11. 2022 za práce provedené na odstraňování nástavby do konce listopadu 2022 tak, jak byly vzájemně potvrzeny zjišťovacím protokolem č. 2 a práce provedené do konce prosince 2022 podle zjišťovacích protokolů č. 3 a č. 4 byly zaplaceny dne 27.1.2023 v částce 218 725,55 Kč společnosti , právnická osoba, . na fakturu č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2022. Dále žalobkyně zaplatila dne 1.3.2023 náklady za práce na odstraňování střechy a provedení nové střechy v původních rozměrech v období ledna 2023 vyúčtované fakturou společnosti , právnická osoba, . č. , hodnota, z 31. 1. 2023 v částce 152 802,75 Kč podle zjišťovacího protokolu č. 5 a dne 28.3.2023 částku 78 631,63 Kč za fakturu č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2023 za práce v únoru 2023 podle zjišťovacího protokolu č.6 a dále zaplatila 4.5.2023 fakturu společnosti , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 31.3.2023 na částku 243 868,82 Kč a obsahuje práce dle zjišťovacího protokolu č. 7 za březen 2023 a dne 7.7.2023 žalobkyně zaplatila částku 774 605,91 Kč dle faktury společnosti , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 31.5.2023 v souvislosti s realizací nové střechy, kterou musela dle rozhodnutí stavebního úřadu žalobkyně uvést do původního stavu, přičemž šlo o práce dle zjišťovacího protokolu č. 8 za duben 2023 a květen 2023. Pouze první nezbytné práce, které musely být provedeny v souvislosti s rekonstrukcí domu jako celku, a to konkrétně práce potřebné pro vynesení nového krovu ve stropě nad druhým nadzemním podlažím předmětného domu byly provedeny na základě ústních dohod se zhotovitelem celkové rekonstrukce společností , právnická osoba, . již počátkem roku 2022. Veškeré další práce na odstranění nepovolené střechy a znovuzhotovení střechy v původních rozměrech byly a jsou prováděny na základě písemné smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, uzavřené se zhotovitelem , právnická osoba, ., když stavební rozpočet byl opakovaně projednáván před uzavřením smlouvy o dílo. Průběh prací dozoroval stavební dozor , jméno FO, . , jméno FO, a bylo pečlivě kontrolováno, že jsou v rámci zjišťovacích protokolů vykazovány pouze skutečně provedené práce. Žalobkyně zdůrazňuje, že povaha nařízených prací je taková, že je nezbytné provedení odbornou stavební firmou, přičemž žalobkyně v této souvislosti provedla veškeré obvyklé úkony k tomu, aby vynaložené náklady byly v rámci možností co nejnižší a odpovídaly skutečně provedeným a účelným pracím. Žalobkyně vynaložila veškerou snahu o to, aby bylo možno zachovat co nejvíce materiálu pro zhotovení nové střechy v původních, menších rozměrech i z této původní a stavební firma se snažila zachovat krovové konstrukce, které by bylo možno krátit na potřebné rozměry, čímž bylo možno ušetřit stavební dřevo a také tašky byly použity z původní střechy. Žalobkyně se tedy snažila co nejefektivněji přistoupit k odstranění nepovolené stavby a výstavbě nové střechy v původních rozměrech tak, jak nařídil stavební úřad s tím, že se snažila o co nejnižší náklady na realizaci těchto staveb. Dne 26. 6. 2023 pak proběhla závěrečná kontrolní prohlídka stavby, přičemž stavební úřad v rámci kontrolní pravomoci stavebníkům dále nařídil, aby bylo předloženo zaměření oprávněným zeměměřickým inženýrem a studie zastínění. Z toho důvodu musela žalobkyně vynaložit další náklady, a to částku 33 880 Kč dle faktury , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 3.5.2023, která byla zaplacena 4. 5. 2023, a částku 12 100 Kč dle faktury geodetické kanceláře , jméno FO, . , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 18.4.2023, která byla zaplacena 3. 5. 2023. Náklady na odstranění nadstavby střechy a znovuzhotovení původní střechy byly tedy vynakládány právě a jenom v příčinné souvislosti s tím, že žalovaný nadstavbu provedl načerno, tedy v rozporu s právními předpisy ve stavebnictví a bez předepsaného vyřešení námitek sousedů, pročež bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a tyto náklady jsou tedy kauzálním následkem právní vady, nikoliv nárokem z odpovědnosti za vady. Celkem se tedy žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení nákladů, které vynaložila v souvislosti s řízením o dodatečném povolení a řízení o odstranění nepovolené stavby ve výši 166 383,80 Kč a dále náhrady škody za náklady, které vynaložila na odstranění nepovolené nadstavby střechy a znovuzhotovení střechy v původních rozměrech, tedy náklady na samotné stavební práce v hodnotě 2 455 773,20 Kč a dále žádá zaplatit nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč dle článku VI. odst. 5 kupní smlouvy, když smluvní pokuta byla sjednána pro případ, že dlužník uvede v kupní smlouvě nepravdivé prohlášení, kterýmžto bylo prohlášení o tom, že prodávaná nemovitost nemá žádné vady. Ve vztahu ke všem požadovaným částkám žádá žalobkyně úhradu zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s úhradou peněžitých částek, k jejichž úhradě byl žalobkyní vyzván.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že činí nesporným, že 10. 12. 2018 došlo mezi žalobkyní jako kupující a žalovaným jako prodávajícím k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla nemovitá věc - pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 251, Anonymizováno, m², jehož součástí je stavba, bytový dům č.p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaný nesouhlasil s právní kvalifikací tak, jak ji s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 464/2011 učinil právní zástupce žalobkyně, tedy že se jedná o nárok na náhradu škody. Z toho důvodu má právní zástupce žalovaného za to, že se věc má posuzovat v režimu odpovědnosti za vady stavby. Dne 10. 12. 2018 došlo k uzavření kupní smlouvy, nejpozději dne 26. 5. 2020 se strana žalující dozvěděla o existenci právní vady a tuto vadu teprve až přípisem z 24. 6. 2021 oznámila žalovanému a v tomto ohledu žalovaný namítá pozdní notifikaci vady stavby. Žalovaný dále uvádí, že je otázkou, zda stavba vůbec měla právní vadu v rozsahu tak, jak ji tvrdí strana žalující, když žalující strana věděla, že nabývá stavbu rozestavěnou ve fázi rekonstrukce. Žalovaný konstatuje, že bylo zažádáno o dodatečné stavební povolení, kdy tato změna byla sice komplikovaná, ale možná. Řízení o odstranění bylo přerušeno do skončení řízení o dodatečném stavebním povolení, a kdyby bylo v řízení o dodatečném stavebním povolení pokračováno a byly využity všechny legální prostředky, tak by byla změna povolena a řízení o odstranění stavby zastaveno a žádná další stavební úprava střechy by nebyla nutná. Žalobkyně však vzala žádost o dodatečné povolení stavby zpět. Žalovaný dále uvedl, že pokud vznikla škoda spočívající v nutnosti vynaložit náklady na změnu stavby, tak tato nebyla vyvolána porušením povinnosti žalovaného, ale úkonem žalobkyně, která vzala zpět návrh na dodatečné povolení stavby, řízení o dodatečném povolení stavby bylo zastaveno a bylo nařízeno odstranění stavby. Dále je také otázkou, zda a v jakém rozsahu bylo nutno odstranit střechu, když nebyl znám počáteční stav výšky krovu a dále vzdálenost přesahu střechy stavby. V daném případě žalobkyně mohla do rozhodnutí odstranění stavby podat odvolání, ve kterém se mohla domáhat zrušení rozhodnutí z důvodu, že nebyl znám původní stav střechy a svým jednáním zabránit odstranění stavby a vzniku škody. Žalobkyni žádná škoda v důsledku uzavření kupní smlouvy nevznikla, ba naopak žalobkyně uzavřením kupní smlouvy i po odečtení nákladů na změnu stavby vydělala, když kupní cena dle kupní smlouvy činila částku 3 196 910 Kč a obvyklá cena za danou nemovitost v době uzavření a převodu vlastnického práva byla kolem 7 milionů Kč. Mezi případným porušením povinnosti žalovaného a škodou neexistuje příčinná souvislost. A i přes skutečnost, že žalovaný nárok žalobkyně neuznává, tak pokud by soud dospěl k závěru o důvodnosti tohoto nároku, navrhuje snížení náhrady škody ve smyslu § 2953 o. z., přičemž k těmto důvodům patří zejména nízká kupní cena nemovitosti, kdy i po odečtení nákladů na změnu stavby žalobkyně vydělala, dále dlouhá doba probíhajícího stavebního řízení, kdy řízení o dodatečném povolení stavby trvalo od roku 2008 do roku 2021, když toto skončilo teprve poté, co žalobkyně vzala návrh na dodatečné povolení zpět a dále, že žalovanému je 80 let a při uzavírání kupní smlouvy nebyl právně zastoupen. Žalobkyně o nemovitost velmi stála, text kupní smlouvy mu bez možnosti změn přinesla k podpisu a žalovaný jej bez dalšího podepsal. Nad rámec výše uvedených skutečností žalovaný namítá, že náklady, které vynaložil žalovaný a jsou předmětem tohoto řízení, jsou nepřiměřeně vysoké a úprava stavby byla možná za nižších nákladů, a to ať se týká od poradců, právního zástupce, projektanta atd. až po samotné stavební práce, jejich rozsah a cenu. Dále má za to, že řízení o odstranění stavby bylo zahájeno 6. 12. 2007 a rozhodnutím ze dne 21. 7. 2021, které nabylo právní moci 17. 8. 2021, bylo rozhodnuto o tom, že se nařizuje odstranění nástavby domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici - krovové konstrukce včetně úpravy přesahu krovu. Podle jeho názoru se jedná o nezákonné rozhodnutí, proti kterému měla žalobkyně podat odvolání a pokud tak neučinila, sama způsobila, že byla nucena povinnost stanovenou tímto rozhodnutím splnit. Nevyužila tedy všechny možnosti k tomu, aby zabránila vzniku škody a za tuto okolnost žalovaný nemůže nést odpovědnost. Z rozhodnutí stavebního úřadu také nevyplývá, jaký byl původní stav přesahu krytiny, ani výška krovu. Nelze tedy dovodit, jakého porušení stavebních předpisů se vlastník dopustil, jaké povolení měl žádat, zda stavba vyžadovala stavební povolení, ohlášení nebo práce byly možné v rámci udržovacích prací na střeše. Žalovaný v tomto ohledu dále namítá, že žalobkyně uplatňuje škodu v celkové výši 2 632 157 Kč, která měla vzniknout v důsledku porušení povinností žalovaného. Veškeré daňové doklady však byly vystaveny na odběratele , jméno FO, , přičemž , jméno FO, je plátcem DPH. Žalovanému tedy není známo, zda tento náklad , jméno FO, uplatnil při odpočtu a pakliže ano, tak by měla částka odpovídající DPH na vstupu být odečtena od DPH, kdy plátci DPH vzniká právo na její následný odpočet a DPH jejíž část žalobkyně uplatnila v tomto řízení, pak není škodou ve smyslu zákona ani judikatury.

3. Kupní smlouvou ze dne 10.12.2018 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným je prokázáno, že žalobkyně jako kupující koupila od žalovaného jako prodávajícího parc.č. , hodnota, jejíž součástí je stavba , adresa, , čp. , Anonymizováno, , byt. dům v kat. území a obci , adresa, za kupní cenu 3 196 910 Kč. V čl. IV odst. 1 bod 1.1. žalovaný výslovně prohlásil, že na předmětu převodu neváznou žádné právní závady mj. jiná práva či povinnosti, které by žalobkyni jakkoliv ztěžovaly nebo znemožňovaly výkon jejího vlastnického práva vyjma v katastru nemovitostí zapsaného zástavního práva pro pohledávku 300 000 Kč. V odst. 3 se dále žalobkyně a žalovaný dohodli, že pokud se jakákoliv prohlášení či ujištění obsažená v odst. 1 nebo 2 tohoto článku ukážou nebo stanou nepravdivými, má oprávněná strana mimo jiné nárok požadovat náhradu škody, která v důsledku takového prohlášení vznikla. Podle čl. VI bodu 5 smlouvy pro případ, že některá ze smluvních stran uvede v této smlouvě prohlášení, které se ukáže být nepravdivým, je druhá smluvní strana oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí Notářským zápisem zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, je pak prokázáno, že žalobkyně a její manžel , jméno FO, rozšířili své společné jmění manželů (dále jen „SJM“) o shora uvedenou nemovitost a ta je od té doby součástí jejich SJM. Ke způsobu uzavírání kupní smlouvy z 10. 12. 2018 uvedl sv. , jméno FO, , že se před ním žalovaný zmínil, že bude prodávat dům , adresa, v , Anonymizováno, a on s manželkou o to měli zájem, tak se s ním dohodli. S žalovaným uzavírali smlouvu tak, že mu ji poslal nejprve v návrhu e-mailem a žalovaný měl nejméně měsíc na to, aby si ji přečetl. Teprve potom se sešli a podepisovali to. Žalovaný ke kupní smlouvě žádné připomínky neměl. Co se týče kupní ceny, tak tu řekl žalovaný a oni ji respektovali. Byl to v podstatě jejich rodinný známý. Vždycky si celé rodiny , jméno FO, velmi vážil a to, k čemu nakonec došlo, jej velmi mrzí, ale to je bohužel realita. Na nějaké nedokončené stavební řízení nebyli vůbec žalovaným upozorněni, na to, že je tam ta střecha bez stavebního povolení, o řízení o odstranění černé stavby se vůbec nezmínil. Při další návštěvě v , adresa, jim žalovaný předal určité náležitosti ke stavbě, pouze část té dokumentace, ale ta nebyl stavebním úřadem orazítkovaná (schválená). Co se týče odstranění černé stavby, o tom se vůbec nezmínil, o tom nevěděli. Pak se šli představit po koupi nemovitosti sousedům, včetně paní , jméno FO, , která jim řekla: „A ani náhodou s vámi nesouhlasím, protože vy máte černou stavbu“. O tom tedy nevěděli a dozvěděli se to až ze stavebního úřadu, kdy stavební úřad řekl, že se to musí odstranit. Dále probíhalo to řízení u stavebního úřadu, kdy s nimi diskutovali, výslovně zkoušeli, zda by to nešlo nějakým způsobem dodatečně povolit, což se však bohužel nepodařilo, jak je patrné především z dále popsaných spisů stavební úřadu MěÚ , adresa, .

4. Průběh řízení o odstranění nepovolené nástavby střechy domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ulici a rovněž řízení o dodatečném povolení této stavby tedy pak plyne z dále uvedených listin. Z dopisu Městského úřadu v , Anonymizováno, – stavebního úřadu, adresovaného Krajskému úřadu v Českých Budějovicích, ze dne 17.5.2010 je zjevné, že již 7.11.2005 bylo vydáno rozhodnutí orgánu památkové péče, v němž bylo stanoveno, že musí být zachována stávající hmota střechy, tj. tvar, výška i sklon a žalovanému bylo uloženo předložit další stupeň dokumentace stavby. Při místním šetření stavebního úřadu dle protokolu ze dne 5.12.2007 za účasti žalovaného však bylo zjištěno, že vyložení střechy (přesah) bylo o cca 0,8 m širší než původně, okapové svody byly nevhodně umístěny a stavba nového krovu i položení střešní krytiny bylo provedeno na jaře 2007 v rozporu se stanoviskem památkové péče a bez povolení stavebního úřadu. Dne 6.12.2007 bylo žalovanému dopisem stavebního úřadu sp. zn. , č. účtu, oznámeno zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby – krovové konstrukce a krytiny na domě čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ul. v , Anonymizováno, a dopisem stav. úřadu ze dne 4.1.2008 bylo žalovanému sděleno, že může podat žádost o dodatečné povolení stavby. Z usnesení stavebního úřadu sp. zn. , č. účtu, ze dne 28.1.2008 plyne, že řízení o odstranění stavby bylo přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí ve věci žádosti o dodatečném povolení výše uvedené stavby, o které žalovaný požádal dne 21.1.2008. Dne 14.2.2008 dal podnět k odstranění stavby – , adresa, – výměna krovu a krytiny také odbor územního rozvoje MěÚ , adresa, , neboť žalovaný nepředložil další stupeň projektové dokumentace a stavba realizovaná žalovaným je v rozporu se závazným stanoviskem odboru územního rozvoje, kdy zejména vytýkali nadměrné rozměry okapní římsy a provedení nástřešního okapního žlabu namísto podokapního. Dne 11.9.2008 žádal žalovaný dopisem zřejmě odbor památkové péče o přehodnocení jejich negativního stanoviska k jeho již realizované nástavbě střechy a dne 30.9.2008 požádal v řízení vedeném stavebním úřadem MěÚ , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, o prodloužení lhůty k dodání podkladů do 31.8.2008. K takovému prodloužení a současnému přerušení řízení o dodatečném povolení stavby došlo podle dopisu MěÚ , adresa, – stavebního úřadu ze dne 17.5.2010 sepsaného při předložení spisu Krajskému úřadu v Českých Budějovicích k opatření před nečinností, ještě několikrát, a to do 31.8.2008, do 30.4.2009 a do 31.12.2009 a vzhledem k tomu, že žalovaný potřebnou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby nepředložil v požadovaném rozsahu tak, aby mohla být podkladem pro dodatečné povolení stavby, usnesením ze dne 25.1.2010 pak stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby zastavil a toto usnesení nabylo právní moci dne 23.2.2010. K předložení spisu krajskému úřadu k opatření před nečinností v květnu 2010 došlo pravděpodobně proto, že postup stavebního úřadu se již tehdy jevil vlastníkům sousedních nemovitostí pomalý a činili na postup v řízení u stavebního úřadu četné dotazy, viz např. předložené dopisy , Anonymizováno, ze dne 18.12.2007, 18.6.2008 a 10.7.2008, na něž sice bylo stavebním úřadem dne 23.6.2008 a 16.7.2008 odpovězeno, avšak k postupu v řízení to nijak nepřispělo. Z příkazu Krajského úřadu v Českých Budějovicích č.j. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 26.5.2010 plyne, že opatřením stavebního úřadu MěÚ v , Anonymizováno, ze dne 10.3.2010 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení o odstranění shora uvedené stavby (sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ) a krajský úřad nařídil stavebnímu úřadu MěÚ v , Anonymizováno, vydat rozhodnutí ve věci nařízení odstranění předmětné stavby nejpozději do 31.7.2010. Dne 2.6.2010 stavební úřad oznámil všem zúčastněným, že v řízení , Anonymizováno, , č. účtu, není schopen do 31.7.2010 rozhodnout, neboť projektová dokumentace předložená žalovaným neodpovídá skutečnému stavu a správní orgán je povinen zjistit skutečný stav předmětné věci, tedy musel nechat zpracovat zaměření skutečného provedení stavby oprávněnou geodetickou firmou (zaměření výšky nové krovové konstrukce a přesahu střechy). Předpokládaný termín doložení těchto podkladů byl v červenci či srpnu 2010 a usnesením ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, pak stavební úřad MěÚ , adresa, řízení o odstranění předmětné stavby po více než dvou letech přerušil do doby pravomocného rozhodnutí ve věci opakované žádosti o dodatečném povolení předmětné stavby, kterou podal žalovaný znovu dne 9.7.2010, přičemž z tohoto usnesení je patrné, že dne 7.7.2010 stavební úřad získal jím zadané geodetické zaměření skutečného stavu provedení střechy ( jehož nedostatek byl jediným důvodem, pro které řízení o odstranění stavby původně nemohli do 31.7.2010 dokončit, jak jim přikázal krajský úřad). Z geodetického zaměření bylo zřejmé, že střecha byla o 1-2,4 m zvýšena a přesah střechy byl o 0,5 – 1,1 m rozšířen oproti původnímu provedení střechy. Toto usnesení bylo žalovanému rovněž doručeno, tedy mu kromě toho, že samozřejmě věděl, že nový krov a střešní krytinu dělal bez stavebního povolení ( o čemž svědčí veškeré shora uvedené úřední dokumenty), tak se také z usnesení z 21.7.2010 dozvěděl, o kolik vyšší a širší byla nová konstrukce střechy, kterou provedl bez stavebního povolení, oproti původnímu provedení střechy, což je dále sice bez přesných čísel, ale výrazně viditelné zejména u přesahu střechy na fotografii, která je na titulní straně studie architektonického studia , jméno FO, z března 1996 ( č.l. 297 spisu) a dále na fotografiích předložených do stavebního spisu sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , jméno FO, . , jméno FO, . V opakovaném řízení o dodatečném povolení stavby sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, zahájeném k žádosti žalovaného doručené úřadu dne 9.7.2010 bylo velmi liknavě jak úřadem, tak žalovaným pokračováno. Dne 21.7.2010 úřad opět vyzval žalovaného, aby předloženou žádost do 31.12.2010 doplnil o projektovou dokumentaci, stanoviska dotčených orgánů, žádost o výjimku z přesahu části stavby na sousední (cizí) pozemky, k doložení práva k pozemkům, na které bude střecha přesahovat (resp. dle soudem provedených důkazů již v té době zjevně přesahovala) a k doložení vyjádření MěÚ , adresa, odboru dopravy. Bylo mu tedy uloženo předložit prakticky totožné listiny, které měla následně předložit i žalobkyně, a které se jí z objektivních důvodů opatřit nepodařilo, a to zejména pro trvající nesouhlas sousedů s přesahy na jejich pozemky, kteréžto souhlasy měl mít žalovaný spolu se stavebním povolením opatřeny ještě před tím, než stavbu nového krovu a střechy vůbec na jaře 2007 realizoval. Žalovaný namísto předložení těchto listin opět požádal o prodloužení lhůty k jejich předložení, což mu stavební úřad dopisem ze dne 8.2.2011 do 31.8.2011 umožnil, přičemž důvodem prodloužení lhůty byl žalovaným tvrzený časový posun zpracování nové projektové dokumentace a následného dalšího projednávání předmětné věci s odborem územního rozvoje – památkovou péčí. Usnesením stavebního úřadu MěÚ , adresa, ze dne , datum, bylo řízení přerušeno do doby ukončení řízení o předběžné otázce – vydání pravomocného rozhodnutí o výjimce, o které žalovaný dne 3.10.2011 požádal, neboť když dne 31.8.2011 předložil potřebnou projektovou dokumentaci, vyplynulo z ní, že žalovaným vybudovaná stavba – krovová konstrukce včetně úpravy zkrácení přesahu krovu bude i po žalovaným navrhovaném zkrácení přesahovat nad sousední cizí pozemky č. , hodnota, a , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, . Bez souhlasu vlastníků sousedních pozemků pak přesahy nad jejich pozemky nemůže stavební úřad v rámci stavebního povolení schválit a je také zřejmé, že takový souhlas není možno na vlastnících sousedních pozemků vynucovat, zejména ne dodatečně za situace, kdy žalovaný bez jejich souhlasu a bez stavebního povolení novou střešní konstrukci již fakticky vybudoval a oni se, jak plyne z dopisů , Anonymizováno, . , Anonymizováno, i vyjádření , jméno FO, . , jméno FO, ve stavebních spisech, opakovaně a dlouhodobě domáhali respektování svých práv. Až dne 18.3.2013 pak bylo svoláno stavebním úřadem ústní jednání na místě samém na den 4.4.2013, přičemž z protokolu o tomto jednání, kterého se žalovaný osobně účastnil, plyne, že se měla k přesahu na jejich pozemek vyjadřovat především p. , jméno FO, jako spoluvlastnice domu čp. , Anonymizováno, a pozemku parc.č. , hodnota, , která se však k jednání nedostavila, neboť jak telefonicky uvedla, jí nebylo řádně doručeno předvolání k jednání. Dopisem doručeným stavebnímu úřadu dne 15.4.2013 pak sdělila , Anonymizováno, . , jméno FO, , že souhlas s nepovolenou nástavbou střechy domu čp. , Anonymizováno, nikdy nedá, neboť přesah střechy na jejich pozemek a podstatné zvýšení střechy znehodnocují její majetek. Nesouhlasila s poskytnutím výjimky pro přesah nad její pozemek a žádala o odstranění černé stavby realizované žalovaným a uvedení střechy do původních rozměrů. Dne 11.6.2013 došla stavebnímu úřadu žádost žalovaného o posečkání úkonů v řízení o dodatečném povolení stavby nástavby domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, , v níž uváděl, že bude ještě jednat se sousedkou , Anonymizováno, . , jméno FO, . Dále již ze stavebního spisu sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, nejsou patrné žádné úkony žalovaného, ani doplnění jakékoli dokumentace stavebním úřadem požadované, zejména ne doložení práva k pozemkům, na které bude střecha přesahovat, když žalovanému již zjevně v tomto okamžiku mohlo a zřejmě i bylo jasné, že s ohledem na jednoznačné vyjádření , Anonymizováno, . , jméno FO, práva k cizím pozemkům, nad které již tehdy nová střecha vystavěná žalovaným na jaře 2007 přesahovala, nedoloží, přičemž bez splnění této podmínky nebylo dodatečné povolení stavby možné. Od té doby z důvodu faktické nečinnosti stavebního úřadu i žalovaného stavební spis o dodatečném povolení nadstavby nové střechy na čp. , Anonymizováno, ležel nepovšimnut bez jakékoli činnosti až do doby poté, kdy pozemek parc.č. , hodnota, jehož součástí je čp. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, kupní smlouvou ze dne 10.12.2018 od žalovaného koupila žalobkyně, kterou na uvedený problém s nepovolenou (černou) stavbou střechy žalovaný nijak neupozornil, resp. ji v kupní smlouvě naopak ujistil, že dům žádné vady právní ani faktické vyjma zástavního práva v katastru nemá. Dne 18.11.2019 se po změně vlastníka domu telefonicky na stavebním úřadu tázala sousedka , jméno FO, . , jméno FO, na stav vyřizování věci (viz úřední záznam ve spisu , Anonymizováno, , č. účtu, ) a tehdy zřejmě stavební úřad po více než 6 letech (!!) zjistil, že v řízení nebyly ani úřadem, ani žalovaným činěny žádné úkony. Dopisem ze dne 4.12.2019 pak stavební úřad předvolal žalobkyni k šetření na místě samém na den 14.1.2020, přičemž téhož dne předložil , jméno FO, . , jméno FO, v zastoupení manželů , jméno FO, dokumentaci pro vydání společného povolení z října 2019 k rekonstrukci domu čp. , Anonymizováno, na změnu z bytového domu o 4 bytech na dům s prodejnou a kanceláří v 1 .NP a bytem majitele v 2.NP. Z protokolu o jednání ze dne 14.1.2020, jehož se zúčastnila žalobkyně, její manžel a , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, vyplynulo, že šetření je konáno stavebním úřadem z telefonického podnětu (zřejmě , jméno FO, ., Anonymizováno, , jméno FO, z 18.11.2019) a bylo zjištěno, že dům není užíván, byla odvezena stavební suť, stavební práce zde neprobíhají a dále bude pokračováno dle stavebního zákona. Dopisem ze dne 30.1.2020 sdělil stavební úřad žalobkyni a jejímu manželovi, že vzhledem k tomu, že dne 14.1.2020 podali žádost o pokračování stavebního řízení na stavbu „Celková rekonstrukce objektu čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemku parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, “ bylo stavebním úřadem zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby, resp. v něm bude pokračováno (?), upustili od ústního jednání i ohledání na místě a zkrátili lhůtu pro námitky dotčených úřadů i účastníků řízení na 15 dnů od doručení oznámení. Z protokolu o jednání ze dne 14.2.2020, kterého se vyjma pracovnice stavebního úřadu zúčastnila , jméno FO, . , jméno FO, a zástupce zpracovatele původní dokumentace z roku 1996 architektonického studia , jméno FO, . , jméno FO, vyplynulo, že se , jméno FO, . , jméno FO, dostavila na úřad jako vlastnice sousední nemovitosti čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , nahlédla do spisu, pořídila si fotodokumentaci a zejména výslovně uvedla, že nesouhlasí s ponecháním nepovolené stavby střechy v aktuálním hmotovém řešení z důvodu zastínění její nemovitosti a zásadního zhoršení kvality bydlení a znehodnocení její nemovitosti a navrhuje jednání o úpravě střešní konstrukce do akceptovatelného stavu na půdě stavebního úřadu. V dopise ze dne 19.2.2020 pak , jméno FO, . , jméno FO, své výhrady dále rozvinula a zřejmě ona, poněvadž z „pečlivě“ vedeného spisu úřadu to nijak neplyne, předložila fotografie domu čp. , Anonymizováno, z roku 2005, kde je patrný původní stav střechy před nástavbou žalovaného z jara 2007, které navíc vizuálně zcela odpovídají stavu domu čp. , Anonymizováno, z titulní fotografie architektonické studie , jméno FO, z roku 1996. V dopise ze dne 19.2.2020 shrnul své výhrady vůči nepovolené stavbě a postupu úřadu i další soused , Anonymizováno, s tím, že není uspokojivě vyřešena otázka pádu sněhu před či na jejich nemovitost v důsledku nepovoleného zvýšení a rozšíření střechy. Dne 29.4.2020 pak byl nařízen stavebním úřadem termín ústního jednání na místě samém na den 20.5.2020, o čemž byl informován zástupce žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, a všichni sousedé. Z protokolu o ústním jednání ze dne 20.5.2020 plyne, že , jméno FO, . , jméno FO, nesouhlasí se zastíněním svého domu nepovolenou nástavbou, , Anonymizováno, s padáním sněhu ze zvýšené střechy domu čp. , Anonymizováno, na střechu jejich domu čp. , Anonymizováno, i se zastíněním jejich domu a padáním sněhu na ulici, což zhoršuje její průjezdnost a , Anonymizováno, souhlasil se všemi těmito námitkami a dále žádal o vysvětlení, proč zejména řízení o odstranění stavby trvá tak dlouho. Dále byl přítomen , Anonymizováno, . , jméno FO, . K tomu uvedl sv. , jméno FO, , že na tomto jednání byl přítomen i žalovaný, avšak s řešením problému jim neposkytl žádnou součinnost. Dne 26.5.2020 vyzval stavební úřad žalobkyni dopisem sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, v rámci řízení o dodatečném povolení stavby k předložení studie osvětlení a oslunění sousedních objektů čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , zhodnocení padání sněhu do sousedních ulic a na sousední nemovitosti a doložení práva k pozemku parc.č. , hodnota, nad který konstrukce střechy přesahuje (zde stavebnímu úřadu chyběla smlouva o zřízení stavby uzavřená mezi žadateli a spoluvlastníkem pozemku parc.č. , hodnota, p. , jméno FO, ). V dopise z 27.5.2020 MěÚ , adresa, – stavební úřad vysvětluje zejména vlastníkům sousedních nemovitostí i , jméno FO, . , jméno FO, jako zástupci žalobkyně shora popsaný průběh řízení od roku 2007 do května 2020. Dne 20.8.2020 požádal , jméno FO, . , jméno FO, o prodloužení lhůty k doplnění smlouvy o zřízení stavby s , jméno FO, do 31.10.2020, což mu bylo dopisem stav. úřadu ze dne 16.9.2020 umožněno. Část podkladů dne 27.10.2020 , jméno FO, . , jméno FO, předložil a požádal o prodloužení lhůty k doložení stanoviska orgánu památkové péče k sněhovým zábranám do 30.11.2020. Dne 3.12.2020 oznámil MěÚ , adresa, – stavební úřad žalobkyni, resp. , jméno FO, . , jméno FO, a dalším účastníkům, že bude pokračovat v řízení o dodatečném povolení stavby, neboť byly shromážděny všechny podklady a stanoviska, které potřebuje úřad k rozhodnutí. Dne 15.12.2020 nahlédla do spisu , jméno FO, . , jméno FO, a vznesla námitku, doplněnou dne 30.12.2020 v tom smyslu, že ve spisu chybí doložení činitele denního osvětlení na fasádách sousedních domů a ve výpočtu oslunění je u ní chybně počítáno s bytem, ačkoli její nemovitost je rodinným domem a v současné podobě přesah střechy na domě čp. , Anonymizováno, normy pro oslunění nesplňuje, přičemž žádala o odstranění nepovolené stavby nástavby domu čp. , Anonymizováno, a uvedení střech do původní velikosti. Stejnou námitku ohledně chybějící studie osvětlení vznesl dne 17.12.2020 i , Anonymizováno, ohledně jejich domu čp. , Anonymizováno, , dle něho chybělo zhodnocení padání sněhu do sousedních ulic a opět zdůrazňuje ilegální výstavbu ze strany žalovaného. Dne 21.12.2020 podobné námitky podal i , Anonymizováno, ve vztahu k jejich domu čp. , Anonymizováno, . Dne 20.1.2021 vyzval MěÚ , adresa, – stavební úřad žalobkyni (resp. , jméno FO, ), aby nejpozději do 31.4.2021 (má být 30.4.2021) předložili doplněné posouzení osvětlení a proslunění domu čp. , Anonymizováno, jako domu, nikoli bytu, doplnění studie osvětlení domů čp. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a doplnili zhodnocení padání sněhu do sousedních ulic a na sousední nemovitosti v souvislosti s navrženými sněhovými zábranami s tím, že pokud nebudou tyto studie doplněny, bude řízení o dodatečném povolení stavby zastaveno. Dne 20.5.2021 pak vzala žalobkyně žádost o dodatečné povolení stavby zpět a usnesením MěÚ , adresa, – stavebního úřadu sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne , datum, bylo řízení o dodatečném povolení stavby zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20.7.2021 a dopisem sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 17.6.2021 byla mj. žalobkyně informována o tom, že bude pokračováno v řízení o odstranění stavby. V řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, pak bylo dne 21.7.2021 nařízeno žalobkyni odstranění stavby „Nástavba domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ul. – krovová konstrukce včetně úpravy přesahu krovu na pozemku parc.č. , hodnota, v kat.úz. , adresa, , v němž byl popsán přesný způsob postupu při bouracích pracích. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17.8.2021. Z rozhodnutí MěÚ , adresa, – stavebního úřadu sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 11.11.2020 dále plyne, že ve vztahu k žádosti žalobkyně o stavební povolení ve věci stavby „Celková rekonstrukce – stavební úpravy objektu čp. , Anonymizováno, “ z února 2020 bylo stavební povolení vydáno, a to ohledně celého zbytku rekonstrukce 1. a 2 nadzemního podlaží domu, nezahrnovalo však stavbu střechy, která byly s ohledem na shora uvedené řešena samostatně. Z předloženého posouzení proslunění zpracovaného dne 21.8.2020 ateliérem , jméno FO, . , jméno FO, plyne, že v něm bylo skutečně hodnoceno proslunění domu čp. , Anonymizováno, z hlediska kritérií pro proslunění bytu, nikoli rodinného domu, přičemž pro hodnocení bytu by i nástavba realizovaná žalovaným kritéria splnila, nicméně jak namítla , jméno FO, . , jméno FO, , její dům má být posuzován jako rodinný dům nikoli byt a pro rodinný dům jsou kritéria přísnější. Ze studie zastínění vyhotovené spol. , právnická osoba, . v období srpen-září 2023 je v závěru konstatováno, že i střecha domu čp. , Anonymizováno, po navrácení do původní podoby způsobuje v domě čp. , Anonymizováno, nevyhovující hodnoty denní osvětlenosti a tedy navrácením do původního stavu nedojde ke zhoršení již nevyhovující hodnoty. Z uvedené studie ve spojení s výpovědí sv. , jméno FO, a výpovědí sv. , jméno FO, . , jméno FO, – vedoucí stavebního úřadu má soud za prokázané, že ani při existenci střechy domu čp. , Anonymizováno, v původní podobě před nástavbou provedenou na jaře 2007 žalovaným nebyly splněny u domu čp. , Anonymizováno, podmínky oslunění požadované stávajícími normami a tím spíše by nemohlo těmto normám odpovídat ani zjevně zhoršené oslunění po rozšíření střechy na domě čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dle geodetického zaměření z července 2010 rozšířené o 0,5 – 1,1 m) a jak výslovně uvedla sv. , Anonymizováno, , stavební úřad nemůže povolit v podmínkách zdejšího starého města v , Anonymizováno, jakoukoli stavbu, která by stávající podmínky, již tak podle současných norem nevyhovující, ještě zhoršila, navíc za situace, kdy vlastníci sousedních nemovitostí na tyto skutečnosti opakovaně upozorňovali a domáhali se z těchto důvodů odstranění nepovolené nástavby střechy, kterou vybudoval žalovaný. Je tedy zřejmé, že stavební úřad by ani v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, nemohl střechu realizovanou žalovaným bez stavebního povolení na jaře 2007 v podobě oproti původní střeše o 0,5 – 1,1 m širší a o 1-2,4 m vyšší dodatečně povolit, i kdyby v řízení žalobkyně pokračovala a žádost dne 20.5.2021 nevzala zpět. Rozhodnutím o změně stavby před dokončením sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 1.6.2022 pak byla povolena změna původního shora uvedeného stavebního povolení z 11.11.2020 tak, že v důsledku nařízeného odstranění střechy vybudované žalovaným bylo nutno upravit konstrukci stropu v 2 NP, který bude vynášet sloupky nového krovu, resp. krovu uvedeného do původního stavu, přičemž i v tomto řízení zastupoval žalobkyni , jméno FO, . , jméno FO, . Proti tomuto rozhodnutí podala dne 21.6.2022 odvolání , jméno FO, . , jméno FO, , která namítala, že nejde zcela o uvedení do původního stavu, neboť římsa zůstane o 21 cm vyšší, střecha zůstane o cca 1 m vyšší a na povolené střeše je více střešních oken, než tam bylo. Ze závazného stanoviska orgánu státní památkové péče ze dne 14.7.2022 plyne, že tento orgán neměl k navrácení střechy do stavu podle skutečného zaměření dle studie , tituly před jménem, studia , jméno FO, z roku 1996 žádné výhrady a rozhodnutím MěÚ , adresa, sp zn. , Anonymizováno, , č. účtu, ze dne 18.7.2022 pak bylo původní rozhodnutí z 1.6.2022 změněno tak, že střecha včetně krovu bude navrácena do stavu podle skutečného zaměření dle studie , tituly před jménem, studia , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, z roku 1996. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.8.2022. Teprve tímto rozhodnutím tak byl dán definitivní rámec pro vyřešení problému vzniklého na straně žalobkyně z důvodu činnosti žalovaného spočívající v realizaci nástavby střechy na jaře 2007 bez stavebního povolení, když teprve k 16.8.2022 bylo postaveno najisto, že žalovaným nelegálně vybudovanou střechu bude nutné zbourat a na její místo znovu postavit střechu v rozměrech odpovídajících zaměření z roku 1996 , tituly před jménem, studiem , jméno FO, , která dle fotografií odpovídala i stavu střechy v roce 2005 podle fotografií založených do spisu sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, . Následně byla žalobkyní a jejím manželem realizována výstavba „staronové“ střechy. Z protokolu o závěrečné kontrolní prohlídce ze dne 26.6.2023 plyne, že byla stavba za přítomnosti pracovnice stav. úřadu, sv. , jméno FO, jako stavebníka ( žalobkyně byla jako stavebník omluvena), zástupce orgánu památkové péče a zástupce zhotovitele , právnická osoba, . prohlédnuta pro účely následné kolaudace a ze strany stavebníků bylo předloženo úřadem požadované kontrolní geodetické měření výšek ze dne 19.1.2023 provedené , jméno FO, . , jméno FO, , studie zastínění z ledna – června 2023 od , Anonymizováno, , jméno FO, . , jméno FO, , prohlášení stavebního dozoru o komplexnosti stavby ze dne 31.5.2023 od , právnická osoba, . a certifikáty a prohlášení k použitým materiálům. Dne , datum, pak stavební úřad na shora uvedenou stavbu realizovanou žalobkyní a jejím manželem vydal kolaudační souhlas s užíváním sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, .

5. V souvislosti se shora uvedenými stavebními řízeními, jichž se žalobkyně ve vztahu k řízení o dodatečném povolení stavby střechy a o odstranění nepovolené stavby střechy stala nedobrovolně účastníkem, pak musela žalobkyně vynaložit další náklady. Tyto souvisely především s tím, že se v řízení u stavebního úřadu s ohledem na to, že není odborníkem na danou problematiku, musela nechat zastupovat jak odborníkem ve stavebnictví , jméno FO, . arch. , jméno FO, , tak advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , a z ničeho neplyne, že by žalovaný žalobkyni o těchto řízeních, kterých byl účastníkem od roku 2005 do roku 2018 (tj. dokud byl vlastníkem předmětných nemovitostí) informoval či jí poskytl při jednání se stavebním úřadem jakoukoli součinnost, ač z provedených listinných důkazů ze spisů stavebního úřadu je zřejmé, že o řízeních věděl a sám v nich vystupoval a z výpovědi sv. , jméno FO, dále plyne, že byl žalovaný již 20.5.2020 neformálně přítomen u jednání se stavebním úřadem v nemovitosti čp. , Anonymizováno, , o kterém ho svědek , jméno FO, předem informoval a následně mu dle předloženého e-mailu sv. , jméno FO, přeposlal dne 1.6.2020 zprávu stavebního úřadu z 27.5.2020 o průběhu předchozích řízení za účasti žalovaného, stejně jako mu dne 16.11.2020 přeposlal vyjádření MěÚ , adresa, z 12.11.2020 k problému s římsou – střechou na domě v , Anonymizováno, ul. Dle výpovědi sv. , jméno FO, však žalovaný uváděl pouze to, že to není možné a existenci jakéhokoli problému s nadstavbou popíral. Vynaložení nákladů, Anonymizováno, žalobkyní v souvislosti se stavebním řízením má soud kromě podrobné výpovědi sv. , jméno FO, za prokázané zejména předloženou fakturou č. , Anonymizováno, vystavenou dodavatelem , právnická osoba, - , jméno FO, . , jméno FO, dne 12. 7. 2021 na částku 21 175 Kč, přičemž z dokladu na č.l. 92 plyne, že tato faktura byla žalobkyní, resp. jejím manželem (tedy ze SJM žalobkyně a jejího manžela) zaplacena dne 21. 7. 2021. Z faktury ve spojení s rozhodnutím stavebního úřadu z 1.6.2022 vyplývá, že byla vystavena za vypracování stavebně konstrukční části projektové dokumentace z června 2021 pro účely rozhodnutí o změně stavby před dokončením z 1. 6. 2022 vydaným Městským úřadem v , Anonymizováno, – stavebním úřadem pod sp. zn. , Anonymizováno, v souvislosti s řešením situace po odstranění stávající krovové konstrukce na základě vydaného rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 21. 7. 2021 pod sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, . Dále bylo příslušnou fakturou a rozhodnutím stavebního úřadu z 21.7.2021 prokázáno vynaložení nákladů v souvislosti s vyhotovením projektové dokumentace pro bourací práce , jméno FO, . , jméno FO, , která byla nezbytná pro rozhodnutí o nařízení o odstranění stavby z , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , a kterou , jméno FO, . , jméno FO, vyúčtoval žalobkyni a jejímu manželovi fakturou č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2021 znějící na částku 7 260 Kč. Tato byla zaplacena dle dokladu na č. l. 89 dne 5. 6. 2021. V souvislosti se zastupováním v rámci stavebního řízení a právním posouzením dané situace vyúčtoval své úkony do 2. 8. 2021 žalobkyni a jejímu manželovi rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, fakturou č. , hodnota, ze dne 2. 8. 2021 ve spojení s vyúčtováním na č. l. 81 částkou 27 500 Kč, přičemž z dokladu na č. l. 46 plyne, že uvedená částka byla dne 16. 8. 2021 skutečně manželem žalobkyně zaplacena. Z vyúčtování právních služeb plyne i to, že součástí tohoto vyúčtování nebyly úkony v souvislosti s tímto soudním řízením, a to ani předžalobní výzva z 21. 6. 2021. V souvislosti se zastupováním v řízení o odstranění nepovolené stavby a projednáním dodatečného povolení stavby - stavební úpravy domu u , Anonymizováno, , , adresa, a s tím souvisejícími činnostmi při řešení otázky zkrácení římsy, studie oslunění okolních objektů, vyhotovení změnové dokumentace stavby spočívající ve snížení hřebene krovu a snížení a zkrácení říms objektu byly ze strany , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, vystaveny celkem tři faktury, a to faktura č. , hodnota, z 22.10.2020 na 21.489,60 Kč zaplacená dle dokladu na č.l. 88 dne 26.10.2020, č. , hodnota, z 25.1.2022 na 18 150 Kč zaplacená dle dokladu na č.l. 90 dne 6.2.2022 a č. , hodnota, z 27.1.2022 na 24 829,20 Kč zaplacená dle dokladu na č.l. 91 dne 9.3.2022. Rozsah prací , jméno FO, . , jméno FO, plyne rovněž z doloženého rozpisu prací na těchto stavebních řízeních, který se nachází na č. l. 84 spisu. Další náklady pak žalobkyně vynaložila na shora zmíněnou zakázku od spol. , právnická osoba, . za výpočet oslunění a denního osvětlení, zastínění okolí a studie zastínění bytového domu , adresa, v , Anonymizováno, , kterou spol. , právnická osoba, . vyúčtovala fakturou č. , hodnota, vystavenou 3. 5. 2023 a splatnou 18. 5. 2023 znějící na částku 33 880 Kč, přičemž z dokladu na č.l. 232 vyplývá, že byla zaplacena dne 4. 5. 2023 a její potřeba plyne ze zápisu o závěrečné prohlídce stavby před kolaudací ze dne 26. 6. 2023, když tuto musela žalobkyně předložit v souvislosti s kolaudačním řízením ohledně „staronové“ střechy a v souvislosti s touto kolaudací musela vynaložit ještě náklady na geodetické práce - kontrolní měření výšek a geodetické práce provedené , právnická osoba, , jméno FO, . , jméno FO, ( toto bylo rovněž předkládáno při závěrečné kontrolní prohlídce 26. 6. 2023 stavebnímu úřadu), přičemž tyto práce vyúčtoval , jméno FO, . , jméno FO, fakturou č. , hodnota, ze dne 18. 4. 2023 splatnou 2. 5. 2023 znějící na částku 12 100 Kč a toto bylo zaplaceno dle dokladu o zaplacení na č. l. 233 dne 3. 5. 2023. Z uvedeného je zřejmé, že v souvislosti se stavebním řízením o odstranění stavby nástavby střechy vybudované žalovaným na jaře 2007 bez stavebního povolení a řízením o projednání dodatečného povolení této stavby byla žalobkyně se svým manželem nucena vynaložit ze svých prostředků (resp. z prostředků SJM žalobkyně a jejího manžela) celkem 166 383,80 Kč.

6. Dále musela žalobkyně provést realizaci rozhodnutí o odstranění stavby a výstavbu nové střechy v původních rozměrech dle zaměření provedeného architektonickým studiem , jméno FO, z roku 1996 tak, jak plyne z rozhodnutí o změně stavby v průběhu realizace z 18. 7. 2022. Konkrétní práce s tím související pro žalobkyni realizovala společnost , právnická osoba, ., přičemž první etapa prací probíhala na rekonstrukci 1. a 2 nadzemního podlaží (dále jen „NP“) domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ul. na základě ústní smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní a jejím manželem a společností , právnická osoba, . Z této části rekonstrukce pak s tím, že byla žalobkyně v důsledku jednání žalovaného nucena zbourat jím bez stavebního povolení postavenou nástavbu střechy a znovu postavit střechu „staronovou“ , souvisí pouze dílčí etapa prací související s úpravou 2. NP., zejména stropu a míst, kde měly být umístěny sloupky, které ponesou nový krov, přičemž dle faktury byly tyto práce vyúčtovány spol. , právnická osoba, . fakturou č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2022, splatnou dne 6. 3. 2022, znějící na částku 146 707,46 Kč, přičemž konkrétní práce a použitý materiál vyúčtované v této faktuře jsou doloženy zjišťovacím protokolem o provedených stavebních prací za období od 3. 1. 2022 do 31. 1. 2022, to vše na č. l. 85-87 spisu s tím, že z dokladu o zaplacení na č. l. 47 plyne, že uvedená částka byla spol. , právnická osoba, . dne 2. 3. 2022 zaplacena. Poté, co dne 16.8.2022 nabylo právní moci rozhodnutí Městského úřadu v , Anonymizováno, – stavebního úřadu ze dne 18. 7. 20222 a bylo zřejmé, v jakém rozsahu má být původní střecha nejen odstraněna, ale zejména vybudována střecha nová, uzavřela žalobkyně se svým manželem a spol. , právnická osoba, . smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 14. 9. 2022, kde se dohodli na tom, že spol. , právnická osoba, . bude v intencích rozhodnutí stavebního úřadu realizovat jak bourací práce, tak poté výstavbu nové střechy ( resp. staronové) v původních rozměrech tak, jak bylo nakonec stavebním úřadem povoleno, přičemž zde byla sjednána cena za provedené dílo částkou 2 690 018,84 Kč včetně DPH. Práce, které konala spol. , právnická osoba, . na základě této smlouvy o dílo, pak byly účtovány postupně většinou po měsíci. První faktura č. , hodnota, byla vystavena 31. 10. 2022 se splatností 30. 11. 2022 na částku 562 746,43 Kč, přičemž práce a materiál jí účtované plynou ze zjišťovacího protokolu č. 1 za období do 31. 10. 2022. Z dokladu o zaplacení na č. l. 184 pak plyne, že byla zaplacena 1. 3. 2023. Dále byla vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2022 splatná 30 12. 2022 na částku 277 684,65 Kč za práce do 30. 11. 2022, kdy práce a materiál jí vyúčtované dokládá zjišťovací protokol č. 2 za sledované období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022 a z dokladu o zaplacení této částky na č. l. 145 plyne, že byla zaplacená 30. 12. 2022. Z faktury č. , hodnota, ze dne 31. 12. 2022 splatné 30. 1. 2023 znějící na částku 218 725,55 Kč vyplývá, že jí byly spol. , právnická osoba, . vyúčtovány práce a materiál uvedené ve zjišťovacím protokolu č. , hodnota, za sledované období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 a zjišťovacím protokolu č. 4 též za období 1.12.2022 až 31.12.2022. Zaplacení této faktury pak plyne z dokladu o zaplacení na č. l. 151 ze dne 27. 1. 2023. Dále byla spol. , právnická osoba, . vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2023 s datem splatnosti 2. 3. 2023 na částku 152 802,75 Kč za období do 31. 1. 2023, k níž se váže zjišťovací protokol. č. 5 dokládající provedené práce a vynaložený materiál za období od 1. 1. 2023 do 31. 1. 2023 a jejíž zaplacení vyplývá z dokladu o platbě na č. l. 184 ze dne 1. 3. 2023. , adresa, . , právnická osoba, . byla dále vystavena faktura č. , hodnota, dne 28. 2. 2023 splatná 30. 3. 2023 znějící na částku 78 631,63 Kč, k níž se váže zjišťovací protokol č. 6 za práce od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 a jejíž zaplacení plyne z dokladu o zaplacení na č. l. 199 p. v. ze dne 28. 3. 2023. Dále byla spol. , právnická osoba, . vystavena faktura č. , hodnota, dne 31. 3. 2023 splatná 30. 4. 2023 znějící na částku 243 868,82 Kč jako na č. l. 224 za práce od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023, k nimž se váže zjišťovací protokol č. 7 a jejíž zaplacení plyne z dokladu o zaplacení na č. l. 231 dne 4. 5. 2023 a konečně byla spol. , právnická osoba, . vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 31. 5. 2023 splatná 30. 6. 2023 na částku 774 605,91 Kč, jíž odpovídají práce provedené dle zjišťovacího protokolu č. 8 v období od 1. 4. 2023 do 31. 5. 2023 a zaplacení této faktury vyplývá z dokladu o zaplacení na č. l. 235 dne 7. 7. 2023. Celkem tedy žalobkyně za realizaci odstranění nepovolené střechy zbudované žalovaným a vybudování nové střechy dle požadavku stavebního úřadu zaplatila 2 455 773,20 Kč, přičemž sv. , jméno FO, potvrdil, že faktury hradil většinou on ze společných prostředků manželů (ze SJM), neboť nemají rozsah SJM nijak zúžen, přičemž si uplatňoval odpočet DPH prostřednictvím jejich účetní a DPH jim byla vracena. Ze všech žalobkyní a jejím manželem uhrazených faktur v této věci v celkové hodnotě 2 622 157 Kč činí DPH částku 24 103,80 Kč, neboť ve fakturách společnosti , právnická osoba, ., které představují největší částku a rovněž ve faktuře , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla DPH vůbec žalobkyni účtována.

7. Protokol o předání díla mezi žalobkyní, respektive jejím manželem a spol. , právnická osoba, . byl sepsán 31. 5. 2023. Z tohoto protokolu o převzetí stavby objektu souboru či její části z 31. 5. 2023 je zřejmé, že přejímající žalobkyně a její manžel převzali od dodavatele spol. , právnická osoba, . dílo nazvané Odstranění nepovolené stavby a uvedení do původního stavu , adresa, , charakterizované jako stavební úpravy stropní konstrukce na 2. NP a provedení nové střešní konstrukce s tím, že stávající střešní konstrukce byla odstraněna na základě vydaného rozhodnutí o odstranění stavby. Dále bylo provedeno doplnění a úprava římsy, přičemž odpovědným stavbyvedoucím byl , jméno FO, . , jméno FO, , generálním projektantem , jméno FO, . , Anonymizováno, . , jméno FO, a projektantem ucelených částí , jméno FO, . , jméno FO, s tím, že práce byly zahájeny 21. 9. 2022 a dokončeny 31. 5. 2023. Byl zaměřen skutečný stav (k tomu bylo nezbytné již zmíněné zaměření , jméno FO, . , jméno FO, ), záruční doba dle smlouvy o dílo byla sjednána v trvání 60 měsíců a jako zástupce objednatele zde byl , jméno FO, , jako technický dozor investora , jméno FO, . , jméno FO, a jako zástupce zhotovitele jednatel , právnická osoba, . , jméno FO, . , jméno FO, . Dílo bylo předáno bez vad. O tom, že stavba byla skutečně realizována vypovídají dále fotografie předložené žalobkyní z průběhu rekonstrukce, které byly soudem provedeny jako důkaz a především výpovědi jednotlivých svědků, a to svědka , jméno FO, , manžela žalobkyně, který se účastnil uzavírání smluv o dílo i hrazení faktur vystavených spol. , právnická osoba, . a rovněž se pohyboval na stavbě v průběhu odstraňování střechy vybudované na jaře 2007 žalovaným i během realizace střechy nové dle nařízení stavebního úřadu. Dalším, kdo podstatným způsobem přispěl k popisu jednotlivých prací na rekonstrukci i jejich průběhu byl svědek , jméno FO, . , jméno FO, , který byl tzv. technickým dozorem investora. Měl na starosti především fyzicky kontrolovat, zda to, co bylo , právnická osoba, . vyúčtováno ve fakturách a popsáno v tzv. zjišťovacích protokolech k jednotlivým fakturám, bylo skutečně na stavbě zrealizováno a zda vyúčtované práce a materiál odpovídají skutečnému stavu. Svědek , jméno FO, potvrdil, že jednak kontroloval veškeré zjišťovací protokoly i fakturaci ze strany spol. , právnická osoba, ., což probíhalo zpravidla měsíčně a také kontroloval, zda to odpovídá reálnému stavu na stavbě, přičemž se stavby jako dozor aktivně zúčastňoval a snažil se využít co největší část materiálu z původní nepovolené stavby realizované žalovaným tak, aby žalobkyni a jejímu manželovi vznikly co nejnižší náklady. Popsal detailně, že použili např. střešní krytinu a asi 75 % dřeva z krovů, neboť při stavbě nového krovu bylo nezbytné část dřeva odřezat a pro výstavbu nového krovu se již nehodila. Stejně tak bylo nezbytné použít nové laťování a folii, neboť ty, co tam byly, se nedaly použít. Dále tam proběhly nějaké stavební úpravy, musely se ubourat věnce, zakotvit do štítů, přičemž po dohodě se stavebním úřadem tam byla ponechána část železobetonového věnce, kdy část se ubourala a nadezdila, neboť jinak by se musely opět bourat stropy a bylo by to hodně složité a v podstatě by to vyšlo ještě dráže. Potvrdil, že pokud bylo něco ponecháno z původní staré střechy vybudované žalovaným, pak byly tyto položky odečteny v těch zjišťovacích protokolech k jednotlivým fakturám, např. právě ve vztahu ke střešní krytině, dřevu apod. Dále zdůraznil, že s ohledem na to, že chtěli využít původní střešní krytinu, musela být sundávána jednotlivě, po taškách tak, aby se nepoškodila, tedy tato práce byla opět o něco složitější. Pokud tam byly ve zjišťovacích protokolech uvedeny nějaké tašky, tak to bylo pouze doplnění v tom smyslu, že některé musely být přiříznuty nebo bylo potřeba některé místo zakrýt jinak. Důvodem, proč byla vybrána spol. , právnická osoba, . bylo především to, že již pracovali na rekonstrukci 1. NP a 2. NP (pro jejíž rekonstrukci získala žalobkyně stavební povolení již v listopadu 2020) a pro investora bylo lepší, když zvolil stejnou firmu, neboť by bylo komplikované předávat staveniště jinému zhotoviteli ve vztahu k tomu, kdo dělal celé 1. NP a 2. NP. Navíc se tam musely provázat i stropy 2. NP s ohledem na nutnost postavit tu střechu znovu a jinak. Dále zdůraznil, že období, kdy poptávali nějakou firmu na tu práci, bylo období covidu a v tu dobu nebylo snadné získat jakoukoliv firmu. Navíc tenkrát práce bylo hodně a nikdo nedělal pod cenu stanovenou ÚRS. Všichni dělali za ceníky a ještě si tu práci vybírali. Tato práce byla navíc tak komplikovaná, že o ni ani nikdo nestál, takže byli rádi, že spol. , jméno FO, tuto práci vzala. Co se týče kontroly staveniště, tak tam měli pravidelné kontrolní dny, má za to, že to bývalo v pondělí a tu práci tam skutečně pravidelně kontroloval. Žalobkyně a její manžel ho v podstatě najali právě pro to, aby podrobně kontroloval, zda to, co jim je účtováno, tam je skutečně prostavěno a zrealizováno, to byla jeho práce a za to odpovídal. Bez toho, že by potvrdil tuto skutečnost žalobkyni, resp. jejímu manželovi, tak by ani ty faktury nebyly společnosti , právnická osoba, . proplaceny. Dále dělal také koordinátora BOZP, neboť to je ze zákona na takové stavbě nezbytné. Co se týče toho, jak má vypadat horní část, ta střecha, tak to již bylo dáno, zejména vyjádřením statika. Tam on pouze kontroloval, zda jsou dimenze a počty dodrženy. Dále potvrdil, že krov, původně udělaný žalovaným, byl staticky nevyhovující. Byly tam nějaké ocelové svařence a bylo potřeba to zcela předělat. Co se týče těch tzv. ocelových svařenců, tak to se odvezlo, má za to, že někam do šrotu nebo někam ve firmě, když z výpovědi svědka , Anonymizováno, , stavbyvedoucího , právnická osoba, . vyplývá, že uvedená kovová konstrukce se dosud nachází ve skladu areálu spol. , právnická osoba, ., ale je tak atypická, že se k ničemu nehodila. Dále uvedl, že součástí těch vyúčtování jsou i nějaké prozatímní práce, které byly realizovány např. výstavba pracovní podlahy, pracovního lešení, neboť se jednalo o vysoké krovy a bylo nezbytné to vždy udělat tak, aby se tam dělníci dostali, nešlo to dělat ze žebříku. Pokud potvrdil, že došlo k ušetření nějakých nákladů, např. z důvodu použití materiálu, který se tam již nacházel na původní střeše, tak to bylo vždy zapsáno do zjišťovacích protokolů. Co se týče zjišťovacích protokolů, tak kontrolu realizoval formou e-mailu a poté, co to odsouhlasil, podpisoval zjišťovací protokoly sv. , jméno FO, , což sv. , jméno FO, potvrdil, včetně toho, že se sám 1x týdně účastnil i kontrolních dnů na stavbě a že pro realizaci odstranění a vybudování střechy zvolili spol. , právnická osoba, . na doporučení , jméno FO, . , jméno FO, , který byl průvodcem stavby jako takové a když už dělali tu spodní část, tak mu doporučil, že by v návaznosti na to konstrukčně i stavebně měla spol. , jméno FO, pokračovat i na té horní části. I při vyjednávání ceny díla se snažili se spol. , právnická osoba, . vyjednat cenu co nejnižší, v tom jim pomáhal sv. , jméno FO, a v určitých bodech se jim to i podařilo. Alfou i omegou celého konání bylo, aby zachovali co nejvíce z původní střechy žalovaného, tedy co nevíce , právnická osoba, . Použili střešní krytinu a nějaké dřevo. Naopak kontralatě se musely vyhodit, protože to bylo napůl shnilé. Co se týče nějaké kovové konstrukce zhotovené tam žalovaným, tak ta byla absolutně nepoužitelná. Cena, kterou museli spol. , právnická osoba, . zaplatit, je výsledkem toho, že se skutečně snažili tu cenu tlačit co nejvíce dolů i prostřednictvím sv. , jméno FO, . Svědek , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že je zaměstnancem spol. , právnická osoba, . v pozici stavebního technika a na stavbě , adresa, v , Anonymizováno, působil jako stavbyvedoucí po p. , jméno FO, , který odešel do důchodu. Nahradil ho v průběhu stavby, ale u rekonstrukce střechy byl od počátku, protože v době, kdy přišel, se ještě řešilo původní provedení té střechy a nebyla vyřešena její finální podoba. S demontáží staré střechy a stavbou nové začali někdy na podzim 2022, kdy dostali projekt od , jméno FO, . , jméno FO, , podle nějž tu novou střechu realizovali. Nejprve museli postavit kolem objektu lešení kvůli rekonstrukci, pak došlo k demontáži celé střechy včetně krovu a nějakých ocelových konstrukcí, které tam podpíraly střechu. Celá střecha se odvezla někam na nějakou meziskládku, pak provedli znovu montáž nové střechy podle projektu s tím, že některé části krovu tam zůstaly, protože podle toho projektu bylo zadáno, že se mají snažit zachovat co nejvíce trámů, které se nechají použít. Část se použít nedala, protože se rozřezaly nebo nevyhovovaly profily či rozměry. Poté provedli znovu montáž krovu a střešní krytiny. Byla tam tašková krytina. Tašky se vracely zpět ty, co se demontovaly. Bylo potřeba udělat nové laťování, novou hydroizolaci a díky té střeše tam proběhly i nějaké změny oproti původnímu projektu rekonstrukce objektu, neboť tam bylo zapotřebí zesílit stropy kvůli vynesení sloupku z toho nového krovu. Tvar střechy se snížil. Dále tam měnili tu ozdobnou římsu, která tam původně byla. Ta římsa se musela zkrátit. Ví, že jeli podle nějakého rozpočtu, ale to on neřešil. Ze strany investorů tam byl stavební dozor , jméno FO, . , jméno FO, , který dělal technický dozor investora. Mívali tam kontrolní dny a , jméno FO, . , jméno FO, kontroloval faktický průběh prací a na měsíční bázi i to, co fakturovali. Potvrdil, že tzv. ocelové svařence ze střechy realizované žalovaným leží do současné doby ve skladu spol. , právnická osoba, . v , adresa, . Lešení měli nejprve pro rekonstrukci a pak i pro fasádu, která se dělala zhruba rok poté, co se dokončovala střecha. Svědkyně , Anonymizováno, potvrdila, že je zaměstnankyní spol. , právnická osoba, . v pozici přípravářka staveb. V rámci výběrového řízení pro tuto zakázku dostali nějaké podklady, byla zpracována cenová nabídka s tím, že je to rekonstrukce, takže se předpokládá, že se v průběhu mohou vyskytnout změny, které nemohou dopředu znát. Cena byla podle položkového rozpočtu, individuální nebo dle ceníku. Cenu posuzuje investor. Část té střechy se dělala odděleně z toho důvodu, že tam bylo něco, že investor nepředpokládal, že by tu střechu musel kompletně odstranit, přičemž to plyne z položkového rozpočtu z května 2021 na č.l. 59-60, kde se ještě počítalo pouze se snížením výšky střechy. Na množství prací a materiálu v tomto případě měli nějaké výchozí dokumenty zpracované projektantem. Původní výkaz prací se ověřoval ještě u konkrétní dokumentace, která přišla od statika. Nejprve měli poptávku na rekonstrukci spodní části domu č. p. , Anonymizováno, a následně se ta střecha dělala samostatně, protože se tam čekalo na rozhodnutí o odstranění stavby a na další stavební povolení. Všechno se tam zdržovalo, protože to tak nebylo původně v plánu, to odstranění té staré střechy a výstavba nové. To se doplňovalo až dodatečně. Domnívali se původně při té celkové rekonstrukci domu č. p. , Anonymizováno, , že tam půjde pouze o opravy v podkroví, nikoliv o to, že by se měla sundávat celá střecha a celý dům snižovat. Realizovali tam i stropní konstrukci, to bylo zvlášť. Ta byla v rámci rekonstrukce jako takové, kdy se tam musel vyztužovat strop s ohledem na statiku toho nového krovu. Potvrdila, že tam byla snaha ze strany majitele stavby a jeho stavebního dozoru cenu díla co nejvíc snižovat. Co se týče obecné cenové roviny, tak ta pro tu spodní část (1. a 2. NP) byla stejná jako pro tu střechu. Potvrdila, že v době, kdy se to realizovalo, tak za covidu významně narostly náklady, zvýšily se ceny, konkrétně hodně vylétly tepelné izolace i železo. Ty ceny vyletěly tak, že ten nárůst nemohl být z jejich strany očekáván, takže ty ceny, které oni dali do té smlouvy, byly spíše podhodnocené. V požadavku investora pak bylo použít co nejvíce původního materiálu, zejména se to týkalo krovu, řezivo ap., na to byl udělaný nějaký odhad, kolik % se bude moci znovu použít a v rámci toho soupisu prací pak už bylo konkrétně vyčísleno to množství materiálu, který se dal použít, také byla použita střešní krytina, jen pár tašek muselo být dokoupeno (to plyne např. i ze zjišťovacího protokolu č.8). Klempířina se musela udělat nová, tu nelze po odstranění použít. Vždy, když to šlo, tak se používal původní materiál. Potvrdila, že co se týče nějakého toho kovu, který tam podpíral tu původní střechu, tak to se nedalo pro tento případ použít. Její výpověď pak dále prokazuje, že minimálně 1x týdně investor i jeho dozor kontroloval, co je tam realizováno, a to i pro účely fakturace, přičemž zjišťovací protokoly odpovídaly reálnému provedení. Ta rekonstrukce byla náročná a skutečně se snažili tu realizační cenu stanovit co nejnižší, kdy tento tlak byl zejména ze strany investora i jeho stavebního dozoru. Z hlediska obvyklosti cen má za to, že se jednalo o zcela standartní ceny. Jakékoliv zvýšení ceny by investor nepřipustil a někde dělali i ústupky tak, aby cenu snížili.

8. Kromě již shora zmíněných informací o zjištěné existenci problému se střechou vybudovanou žalovaným na jaře 2007 bez stavebního povolení, které poskytl žalovanému již v květnu 2020 a následně dle předložených e-mailů ještě v červnu a listopadu 2020 sv. , jméno FO, , byl pak žalovaný, jak plyne z předložené korespondence a doručenek, dne 21.6.2021 písemně informován právním zástupcem žalobkyně o dosavadním jednání, vzniku nákladů v důsledku zjištěné právní vady na nemovitosti čp. 96 v Táboře a o tom, že jejich úhradu bude žalobkyně nucena po něm vymáhat. Na uvedené reagoval žalovaný dopisem svého tehdejšího právního zástupce ze dne 18.8.2021, v němž pouze sdělil, že vzal informaci na vědomí a upřednostňuje mimosoudní řešení věci. Sv. , jméno FO, dále uvedl, že mu následně někdy žalovaný 1x telefonoval, že je mu nastalá situace líto a nabízel mu vyrovnání cca 100 000 Kč, což však neodpovídalo žalobkyní vynaloženým nákladům. Předžalobní výzva k úhradě další části nároku vzniklého za období do 31.12.2022 byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána dne 30.1.2023 a doručena dne 6.2.2023. Ačkoliv žalovaný na písemnou výzvu z 21. 6. 2021 reagoval prostřednictvím dopisu právního zástupce z 18. 8. 2021, k reálnému řešení a náhradě škody z jeho strany vůči žalobkyni nedošlo. Naopak bezprostředně po této informaci, a to v měsíci září 2021, žalovaný převedl prakticky veškerý svůj hodnotný majetek na osoby blízké, jak vyplývá jednak z přehledů o vlastnictví nemovitostí žalovaným ke dni 10. 12. 2018 a 31. 8. 2021 ve spojení s přehledem vlastnictví k nemovitostem nacházejícím se v SJM žalovaného a jeho manželky , jméno FO, ke dni 31. 8. 2021. Z předložené darovací smlouvy ze dne 7. 9. 2021 je patrné, že žalovaný daroval svému synovi , jméno FO, parcelu č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, všechny zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Dále žalovaný převedl darovací smlouvou ze dne 30. 9. 2021 na svého syna , jméno FO, parcelu č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , kat. úz. , adresa, a dále notářským zápisem ze dne 20. 9. 2021 sp. zn. , Anonymizováno, zúžil rozsah SJM tak, že do výlučného vlastnictví manželky , jméno FO, převedl byt č. jednotky , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se spoluvlastnickým podílem , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a spoluvlastnickým podílem , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v kat. úz. a obci , adresa, a byt č. jednotky , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, se spoluvlastnickým podílem , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, a spoluvlastnickým podílem , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , tedy se již s vědomím toho, že po něm žalobkyně bude žádat náhradu za způsobenou škodu, zbavil většiny svého majetku, který měl nějakou hodnotu a který by byl pro případnou náhradu škody postižitelný.

9. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2084 o. z. prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci, o nichž ví. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Podle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a v § 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání stavby. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle § 2128 odst. 1 o. z. při koupi a prodeji nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560 o. z., tedy písemnou formu. Podle § 2129 odst. 2 o. z. neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do 5 let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Podle § 2131 o. z. se v ostatním na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu jaké právo si zvolil při oznámení vady nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě, či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit. Podle § 2106 odst. 3 o. z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

10. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně s žalovaným uzavřela kupní smlouvu dne 10. 12. 2018. Jednalo se o koupi nemovitosti, tedy se na tuto smlouvu vztahují jak § 2079 a následující o. z., tak zejména speciální ustanovení § 2128 a následující o. z. V kupní smlouvě ze dne 10. 12. 2018, v článku IV. bod 1.1. žalovaný žalobkyni výslovně ujistil, že na předmětu převodu neváznou žádné právní závady, dluhy, věcná břemena, zástavní práva, právo nájmu či jiná práva či povinnosti, které by straně kupující jakkoliv ztěžovala nebo znemožňovala výkon jejího vlastnického práva, vyjma zástavního práva smluvního pro pohledávku ve výši 300 000 Kč ze smlouvy o úvěru z oprávnění pro město , adresa, . Žalobkyně se ujala svých vlastnických práv a následně k 5. 6. 2019 uzavřela se svým manželem smlouvu o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu, jejímž důsledkem bylo rozšíření společného jmění manželů právě o nemovitost nabytou od žalovaného. Od června 2019 je tak tato nemovitost ve společném jmění manželů žalobkyně a , jméno FO, .

11. Ze shora specifikovaných listin tvořících součást spisů stavebního úřadu je zřejmé, že jednotlivá stavební řízení týkající se nástavby střechy na nemovitosti čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ul. v , Anonymizováno, prokazatelně probíhala za účasti žalovaného od 7. 11. 2005, kdy bylo vydáno první stanovisko orgánu památkové péče, v němž žalovanému závazně stanovili, jak má vypadat nová střecha po jím navrhované rekonstrukci a kterým mu bylo uloženo předložit další stupeň dokumentace stavby až do 11. 6. 2013, kdy došla stavebnímu úřadu žádost žalovaného o posečkání úkonů v řízení o dodatečném povolení stavby nástavby domu č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, , které krátce předcházel dopis vlastnice sousední nemovitosti , Anonymizováno, , jméno FO, ze dne 15. 4. 2013, v němž sdělila stavebnímu úřadu, že souhlas s nepovolenou nástavbou střechy domu č.p. , Anonymizováno, nikdy nedá, neboť přesah střechy na jejich pozemek a podstatné zvýšení střechy znehodnocují její majetek, nesouhlasila ani s případným poskytnutím výjimky pro přesah nad její pozemek a žádala výslovně o odstranění černé stavby realizované žalovaným. Žalovaný byl dle předložených spisů stavebního úřadu v tomto období účastníkem jak stavebního řízení o odstranění nepovolené stavby nástavby č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, , tak k jeho žádosti opakovaně zahájeného řízení o dodatečné povolení stavby s tím, že mu bylo z průběhu celého řízení i jemu doručených rozhodnutí stavebního úřadu nepochybně zřejmé, že nástavbu střechy domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici na jaře 2007 provedl bez stavebního povolení, neboť se jej sice dle vyjádření orgánu památkové péče z 7.11.2005 pokoušel získat, nicméně již tehdy mu bylo uloženo předložit další stupeň dokumentace stavby, který nepředložil, a místo toho na jaře 2007 vystavěl nástavbu střechy, jejíž nevhodné provedení neodpovídající stanovisku orgánu památkové péče a nelegálnost stavby mu vytkl stavební úřad již při místním šetření dne 5. 12. 2007. V dalším řízení žalovaný neplnil požadavky stavebního úřadu, opakovaně žádal o přerušení řízení či další prodlužování lhůty, avšak doklady potřebné pro eventuální dodatečné povolení stavby nikdy nepředložil (např. projektovou dokumentaci, stanoviska dotčených orgánů, žádost o výjimku z přesahu části stavby na sousední cizí pozemky, doložení práva k pozemkům, na které střecha již fakticky přesahovala či vyjádření MěÚ , adresa, odboru dopravy, když, jak se dále ukázalo v řízení s žalobkyní, některé fakticky ani nebylo možné získat, což zřejmě žalovaný zjistil již tehdy) a po posledním podání z 11.6.2013 nechal společně s liknavě postupujícím stavebním úřadem řízení o dodatečné povolení stavby i řízení o odstranění stavby ve stavu přerušeném, ačkoli řízení o odstranění stavby by mohlo zdárně pokračovat, neboť již 7.7.2010 získal stavební úřad k němu potřebné geodetické zaměření, z něhož bylo zřejmé, že střecha byla oproti původnímu provedení žalovaným o 1–2,4 m zvýšena a přesah střechy byl o 0,5–1,1 m rozšířen, přičemž již tehdy vycházel stavební úřad ohledně původních rozměrů střechy z jemu dostupné studie architektonického studia , jméno FO, , která byla zpracována ve vztahu k domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v roce 1996, tedy v době, kdy bylo jeho vlastníkem město , adresa, a původní vzhled střechy byl doložen i fotografiemi z roku 2005 předloženými ve stavebním řízení , jméno FO, . , jméno FO, , přičemž ze studie i fotografií je patrné, že původní střecha byla nižší a především, že žádným způsobem nepřesahovala přes okraj zdiva domu. Žalovaný tedy ponechal od roku 2013 do 10. 12. 2018 nepovolenou nástavbu střechy na nemovitosti, aniž by s ní dále něco dělal, a svého problému s nepovolenou stavbou se zbavil tak, že nemovitost prodal žalobkyni, kterou na zásadní právní vadu spočívající v tom, že nástavba střechy na domě nebyla stavebním úřadem povolena a že je stavebním úřadem ohledně ní vedeno řízení o jejím odstranění (tehdy sice přerušené, ale neskončené) nijak neupozornil, ačkoli o tom jak plyne ze shora uvedených důkazů věděl. Naopak ji v čl. IV. kupní smlouvy výslovně ujistil, že na nemovitosti neváznou žádné závady a nic, co by mohlo jakýmkoliv způsobem ztěžovat či znemožňovat výkon jejího vlastnického práva, vyjma shora zmíněného práva zástavního.

12. V lednu 2020 podala žalobkyně prostřednictvím , jméno FO, . , jméno FO, žádost o stavební povolení na celkovou rekonstrukci nemovitosti (vyjma střechy, kterou považovala za novou a nechtěla s ní nic dělat), neboť měli v úmyslu v původně bytovém domě vybudovat v II.NP byt pro majitele a v I. NP výrobnu zmrzliny a souběžně s tím stavební úřad na základě dotazu , jméno FO, . , jméno FO, z listopadu 2019 na stav vyřizování věci , Anonymizováno, , č. účtu, po 6 letech zjistil, že původní řízení o dodatečném projednání stavby i o odstranění stavby nebyla skončena. Předvolal tedy žalobkyni, zastoupenou , jméno FO, . , jméno FO, , k místnímu šetření na den 14.1.2020, při němž bylo zjištěno, že rekonstrukce neprobíhá, dům je vyklizen a dále bude pokračováno dle stavebního zákona. Teprve dopisem ze dne 30. 1. 2020 sdělil stavební úřad žalobkyni a jejímu manželovi, že vzhledem k tomu, že 14. 1. 2020 podali žádost o pokračování stavebního řízení na stavbu celková rekonstrukce objektu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , bylo stavebním úřadem zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby, respektive v něm bude pokračováno, nicméně zde ještě úřad výslovně neuvedl nic o nepovolené stavbě a možnosti nařízení jejího odstranění. Na stavební úřad se dne 14.2.2020 dostavila , jméno FO, . , jméno FO, a sdělila, že nesouhlasí s ponecháním nepovolené stavby střechy v aktuálním hmotovém řešení z důvodu zastínění její nemovitosti a zásadního zhoršení kvality bydlení a znehodnocení její nemovitosti. Své výhrady pak ona i další vlastník sousední nemovitosti , Anonymizováno, upřesnili svými dopisy z 19. 2. 2020. Teprve poté dne 29. 4. 2020 nařídil stavební úřad termín ústního jednání na místě samém na den 20. 5. 2020, o čemž byl informován zástupce žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, i všichni sousedé. Z protokolu o ústním jednání ze dne 20. 5. 2020 plyne, že zde , jméno FO, . , jméno FO, , , Anonymizováno, a p. , jméno FO, i , jméno FO, sdělili své námitky vůči nepovolené stavbě a žádali její odstranění a vcelku oprávněně se ptali, proč řízení o odstranění této stavby trvá tak dlouho. Dle vyjádření svědka , jméno FO, se tohoto jednání zúčastnil k jeho výzvě i žalovaný, který však nebyl v rámci protokolu uveden. Teprve při tomto jednání se žalobkyně i její manžel jako noví spoluvlastníci nemovitosti č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, dozvěděli, že nástavba střechy ve stávajících rozměrech provedená žalovaným nebyla nikdy stavebním úřadem povolena a že jsou zde dokonce stále vedena řízení jak o dodatečném povolení stavby, tak zejména o odstranění této stavby. Dle výpovědi sv. , jméno FO, jim i tehdy žalovaný sděloval, že to není možné a víceméně tato zjištění popíral. Z emailů předložených žalobkyní pak plyne, že sv. , jméno FO, žalovaného dále informoval o průběhu obnoveného řízení o dodatečném povolení stavby, respektive o odstranění stavby v květnu, červnu a listopadu 2020 s tím, že dne 21. 6. 2021 byl dle obsahu písemné výzvy žalovaný právním zástupcem žalobkyně informován o tom, že v důsledku zjištěné právní vady na nemovitosti jí vznikly další náklady, a že jejich úhradu bude žalobkyně po žalovaném vymáhat, na což žalovaný reagoval prostřednictvím tehdejšího právního zástupce dopisem z 18. 8. 2021, že upřednostňuje mimosoudní řešení věci, což potvrzuje, že výzvu z 21. 6. 2021 obdržel. Pokud bylo ze strany žalovaného namítáno, že notifikace právní vady ze strany žalobkyně byla vůči žalovanému opožděná, tak jednak nutno zdůraznit, že soudem nebyl tento nárok žalobkyně posuzován jako nárok z odpovědnosti za vady, nicméně i tak by ve smyslu § 2129 odst. 2 o. z. bylo vytčení vady ze strany žalobkyně včasné, neboť prodávající ( zde žalovaný) v tomto konkrétním případě právo na námitku nemá, neboť vada je důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, když to, že žalovaný vybudoval na jaře 2007 na nemovitosti nepovolenou nástavbu střechy věděl, což plyne z obsahu spisů stavebního úřadu a jím ve stavebních řízeních činěných úkonů. Úpravu práv z vadného plnění ve smyslu § 2129 o. z., § 2131 o. z. a tedy i § 2099 a následující o. z. však nelze na tuto situaci přiléhavě použít. Odpovědnost za vady totiž stíhá nedostatky vlastního plnění prodávajícího a sleduje, aby se kupujícímu dostalo ze závazkového právního vztahu plnění bez jakýchkoliv vad, tedy, aby jím koupená věc měla sjednané vlastnosti a netrpěla vadami (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 464/2011). Pokud by se chtěla žalobkyně domáhat v tomto případě práv z vadného plnění ve smyslu § 2131 o. z. ve spojení s § 2106 o. z. pak by měla právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, což u nemovitosti prakticky nepřichází v úvahu, za b) na odstranění vady opravou věci, přičemž vada tu nespočívala ve stavebně technickém problému ve smyslu např. vadných tašek či komína a tedy ji prostou opravou věci nebylo možno odstranit, navíc za předpokladu, že již žalovaný po prodeji nemovitosti ani nemohl být účastníkem původního stavebního řízení o odstranění stavby či o dodatečném povolení stavby, jehož účastníkem se nedobrovolně stala žalobkyně a musela v něm za účelem vyřešení situace způsobené žalovaným činit úkony. Jednalo se tedy o vadu žalovaným neopravitelnou. Pokud by žalobkyně chtěla za c) po žalovaném žádat slevu z ceny věci, pak by bylo možné se takové slevy z ceny věci domáhat pouze za situace, kdyby si žalobkyně byla ochotna ponechat věc s právní vadou (nepovolenou nástavbou), která je žalovaným neodstranitelná, a to pouze na úhradu újmy spočívající v rozdílu hodnoty věci bezvadné a věci, která má právní vadu, případně d) by mohla žalobkyně odstoupit od smlouvy, což je jejím právem, nikoli povinností. V tomto případě se však jedná o jinou situaci, kdy nezáviselo na volbě žalobkyně, zda si ponechá vadnou věc a bude pouze žádat slevu z kupní ceny, ale byla v rámci stavebního řízení, kterého byla nedobrovolně účastníkem a které bylo zahájeno již s žalovaným, nucena se buď pokusit pokračovat v řízení o dodatečném povolení stavby, čímž by v případě dodatečného povolení zabránila vzniku vysokých nákladů spojených s nutností bourání nepovolené nástavby střechy a výstavbou nové nebo mohla rovnou přistoupit nato, že jí stavební úřad nařídí odstranit nepovolenou nástavbu střechy vybudovanou žalovaným a tyto vysoké náklady bude muset vynaložit rovnou. Pokud se tedy žalobkyně pokusila prostřednictvím svého zástupce , jméno FO, . , jméno FO, o získání dodatečného povolení stavby, lze to považovat za jednání v souladu s § 2900 o.z. o tzv. prevenční povinnosti.

13. Pokud pak žalovaný uváděl, že žalobkyně sama zavinila, že jí nebyla stavba střechy dodatečně povolena, a to proto, že 20. května 2021 vzala žádost o dodatečné povolení stavby zpět v řízení, které bylo podruhé zahájeno žalovaným v červenci 2010, nutno říci, že zejména z příslušných spisů stavebního úřadu má soud za prokázané, že nebylo v moci žalobkyně získat dodatečné stavební povolení nástavby střechy tak, jak byla realizována žalovaným na jaře 2007 a zjevně to nebylo ani v silách žalovaného, jak pravděpodobně zjistil po 8 letech stavebního řízení již v červnu 2013, kdy se naposledy v řízení o dodatečném povolení stavby angažoval žádostí o posečkání úkonů. S dodatečným povolením stavby totiž bylo spojeno hned několik problémů, které, jak se ukázalo v rámci stavebních řízení, a jak plyne z podrobného rozboru stavebních řízení uvedeného shora, nebylo možno překonat. Kromě prvého zásadního problému, spočívajícího v tom, že žalovaný postavil nástavbu střechy bez toho, že by na ni měl předem stavební povolení tak, jak by to mělo podle stavebního zákona správně být, to byl především nesouhlas vlastníků sousedních nemovitostí s přesahy nad jejich stavební pozemek, kam žalovaným vybudovaná nástavba střechy zasahovala, aniž by měl žalovaný k těmto pozemkům jakékoli právo, které by mu stavět nad těmito pozemky dovolovalo (konkrétně nad pozemek , jméno FO, ). V řízení o dodatečném povolení stavby vedeném již s žalobkyní se pak stavební úřad soustředil na další otázky s tím spojené, když k řešení těchto otázek v původním řízení s žalovaným ani nedošlo, neboť nesplnil ani jiné požadavky, které na něj úřad kladl. Stavební úřad tak po žalobkyni požadoval kromě doložení práva k pozemku mj. , jméno FO, parc. č. , hodnota, , nad který konstrukce nepovolené střechy přesahovala, také předložení studie osvětlení a oslnění sousedních objektů a zhodnocení padání sněhu do sousedních ulic. Z obsahu spisů stavebního úřadu (konkrétně z žádosti žalovaného ze dne 14.6.2013 o posečkání úkonů) je přitom zřejmé, že problém se souhlasem majitele sousedního pozemku se zřízením stavby střechy nad jeho pozemek v případě rodiny , jméno FO, nebyl schopen uspokojivě vyřešit ani žalovaný, dokud byl ještě účastníkem řízení a nepodařilo se mu jej vyřešit ani do prosince 2018. Dosažení smlouvy, tj. právního jednání založeného na souhlasném postoji rodiny , jméno FO, tak nebylo v silách žalobkyně opatřit, když jednak k uzavření smlouvy nelze vlastníky sousedních pozemků nijak nutit, a navíc postoje vlastníků sousedních pozemků (i , jméno FO, ) byly negativně ovlivněny především tím, že žalovaný bez jakékoliv předchozí dohody s vlastníky sousedních nemovitostí a bez stavebního povolení vystavěl na jaře 2007 nepovolenou nástavbu střechy, tedy nelze tento stav klást k tíži žalobkyni. K další povinnosti uložené žalobkyni, a to povinnosti předložit studii osvětlení a oslnění sousedních objektů, konkrétně č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , jejichž vlastníci s výstavbou střechy v rozměrech realizovaných žalovaným na jaře 2007 nesouhlasili, uvedla sv. , Anonymizováno, , že nebylo možno nástavbu střechy vůbec povolit bez toho, že by tato studie jednoznačně uvedla, že nebudou poměry oslunění a osvětlení sousedních nemovitostí výstavbou nástavby střechy nijak zhoršeny. Ze studie oslunění vyhotovené dne 21.8.2020 , jméno FO, . , jméno FO, a z vyjádření sv. , jméno FO, . , jméno FO, ve spojení se studií zastínění vyhotoveného společností , právnická osoba, . v období srpen - září 2023 je zřejmé, že studie , jméno FO, . , jméno FO, připouštěla realizaci střechy v rozměrech dle žalovaného pouze za předpokladu, že by okolní domy bylo možno hodnotit jako byty, nicméně takový přístup možný není, neboť domy č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, jsou rodinnými domy nikoli byty a pro rodinné domy jsou stanoveny normami jiné požadavky oslunění. V závěru studie , právnická osoba, . je přitom konstatováno, že i střecha domu č.p. , Anonymizováno, po navrácení do původní podoby (tj. do stavu před nástavbou z jara 2007 tak, jak je zaměřena studií , jméno FO, z r. 1996) způsobuje v domě č.p. , Anonymizováno, nevyhovující hodnoty denní osvětlenosti. Ostatně i z vyjádření , jméno FO, . , jméno FO, vyplývá, že v tomto případě již ani střecha domu č.p. , Anonymizováno, v původních rozměrech nesplňovala současné normy osvětlení a oslunění okolních domů, a pokud by došlo ke zhoršení, k čemuž nepochybně rozšířením a zvýšením střechy oproti původním rozměrům z roku 1996, resp. 2005, došlo, tak nebylo možno za žádných okolností takové zhoršení poměrů v místě z hlediska osvětlení a oslunění legalizovat dodatečným povolením stavby (obdobně se k tomu vyjadřuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2577/2012, v němž dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že při posuzování vlivu stavby na stavby okolní platí zásada, že obytné místnosti, které normovým hodnotám vyhovují před realizací, musí těmto hodnotám vyhovovat i po realizaci stavby a v obytných místnostech, které již před realizací stavby normovým hodnotám nevyhovují, se nemá po realizaci navrhované stavby tento stav zhoršit. Norma nedává v případě prohloubení současného nevyhovujícího stavu žádný prostor pro posouzení, zda lze toto zhoršení označit za přiměřené nebo nikoliv a zakazuje zhoršení jakékoliv). Z výpovědi svědka , jméno FO, , z uvedené studie , právnická osoba, . i výpovědi svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, , vedoucí stavebního úřadu, má proto soud za prokázané, že ani při existenci střechy domu č.p. , Anonymizováno, , v původní podobě před nástavbou provedenou na jaře 2007 žalovaným nebyly splněny u domu č.p. , Anonymizováno, podmínky oslunění požadované stávajícími normami a tím spíše by nemohlo těmto normám odpovídat ani zjevně zhoršené oslunění po rozšíření střechy na domě č.p. , Anonymizováno, , která byla podle geodetického zaměření ze 7.7.2010 rozšířena o 0,5–1,1 m do šířky a zvýšena o 1 – 2,4 m do výšky. Důvodem, proč žalobkyně nezískala dodatečné povolení nástavby vystavěné na jaře 2007 žalovaným, tak není to, že vzala žádost o dodatečné povolení 20. 5. 2021 zpět, ale to, že v průběhu stavebního řízení vyšlo najevo, že nepovolenou nástavbu domu č.p. , Anonymizováno, v podobě, jak jí postavil na jaře 2007 žalovaný, nelze povolit za žádných okolností. Bylo tedy bezpředmětné v takovém řízení pokračovat. Přímým důsledkem této situace pak bylo, že stavební úřad vydal rozhodnutí o odstranění nepovolené stavby nástavby střechy domu č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, vystavěné žalovaným na jaře 2007 a uložil žalobkyni uvést střechu do původního stavu, a to v rozměrech tak, jak vyplývají ze skutečného zaměření dle studie architektonického studia , jméno FO, z roku 1996, o níž zde již bylo několikrát hovořeno. Toto rozhodnutí , právnická osoba, v , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2020, nabylo právní moci 16. 8. 2022, a teprve tehdy byl dán definitivně rámec pro vyřešení problému vzniklého na straně žalobkyně z důvodu činnosti žalovaného spočívajícího v realizaci nástavby střechy na jaře 2007 bez stavebního povolení.

14. Po právní stránce je na místě nastalou situaci podřadit ustanovením týkajícím se náhrady škody ve smyslu § 2 894 a násl. o.z., protože u žalobkyně došlo k újmě na jmění (škodě) odpovídající nákladům, které byla nucena vynaložit v souvislosti s tím, že musela sanovat porušení právní povinnosti ze strany žalovaného, které spočívalo ve výstavbě nepovolené stavby nástavby střechy na domě č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici na jaře roku 2007. Na tuto situaci pak nelze aplikovat ustanovení § 1925 o.z. podle něhož právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Zde je totiž podstatné to, že nejde o to získat po žalovaném jakékoli finanční prostředky, ale jde o výše popsaný rozdíl mezi tím, co sleduje institut odpovědnosti za vady a co institut odpovědnosti za škodu. V rámci institutu odpovědnosti za vady by mohla žalobkyně žádat to, aby jí byl žalovaným uhrazen rozdíl v hodnotě nemovitosti bezvadné a nemovitosti s právní vadou spočívající v existenci nepovolené nástavby za předpokladu, že by nebyla ničím nucena uvedený nepovolený stav odstranit a nevznikly by jí žádné další náklady související s existencí nástavby střechy za předpokladu, že by problém spočíval pouze v tom, že nebyla úředně povolena. V tomto konkrétním případě však došlo k tomu, že v důsledku porušení povinnosti žalovaným spočívajícím v tom, že vybudoval na jaře 2007 nástavbu střechy domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, bez stavebního povolení, musela žalobkyně vynaložit další náklady, přičemž příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaným ( stavět ve smyslu § 2910 o.z. v souladu se stavebními předpisy) a nutností vynaložit další náklady ze strany žalobkyně v důsledku toho, že musela být nedobrovolně účastna stavebního řízení zahájeného již s žalovaným a dále vynaložit náklady na stavebním úřadem nařízené odstranění nepovolené stavby a výstavbu střechy v původních rozměrech, je zřejmá, neboť pokud by žalovaný postavil nástavbu střechy až poté, co by na ni získal stavební povolení od stavebního úřadu a v souladu s takto získaným stavebním povolením, nemusela by žalobkyně vynaložit náklady, jejichž úhrady se v tomto řízení po žalovaném domáhá. Škoda, která žalobkyni vznikla, se pak skládá ze dvou částí. Jednou částí jsou náklady, které musela žalobkyně vynaložit v přímé souvislosti s tím, že se v důsledku koupě nemovitosti zatížené právní vadou stala bez vlastního přičinění účastnicí stavebního řízení o odstranění stavby a stavebního řízení o dodatečném povolení stavby ( zastoupení v řízení a podklady stavebním úřadem požadované), druhou pak náklady z majetku žalobkyně vynaložené na přímou realizaci rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění nástavby střechy a vybudování nové střechy v původních rozměrech. Smyslem odpovědnosti za škodu oproti odpovědnosti za vady je, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení právní povinnosti nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti. V souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného stavět v souladu se stavebními předpisy, zatížil žalovaný převáděnou nemovitost vadou spočívající v nepovolené nástavbě a běžícím řízení o odstranění této nástavby, což bylo následně příčinou vzniku škody na straně žalobkyně (obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1612/2004 publikovaný pod číslem 17/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož může být vadným plněním způsobena nabyvateli další újma spočívající ve zmenšení majetku nebo v ušlém zisku. Takovou majetkovou újmu však nelze z titulu odpovědnosti za vady odčinit, neboť práva z odpovědnosti za vady slouží pouze k vyrovnání újmy spočívající ve vadnosti samotného předmětu plnění, nikoliv k náhradě za znehodnocení jiných věcí, popřípadě jiné újmy, jež v důsledku vady vznikla (srovnej Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák ml. a kolektiv., Občanský zákoník, 2 § 460 až 880 komentář 2 vydání Praha CHB 2009, str. 1526). Jak dovodila judikatura již za účinnosti zák č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 je třeba oba uvedené právní instituty odlišovat, kdy oba nároky obstojí samostatně a lze uplatňovat nárok na náhradu škody nezávisle na nárocích z titulu odpovědnosti za vady. Již tehdy bylo judikováno, že nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady se nelze domáhat z titulu náhrady škody ( viz např. hodnocení rozhodování soudu bývalého Nejvyššího soudu ČR Cpj 39/88 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1618/2001) a žalovaným uváděné znění ust. § 1925 o. z. pak není ničím jiným, než uvedením již dříve přijaté soudní praxe do textu zákona. Na shora uvedenou úvahu zdejšího soudu o tom, že má být nárok žalobkyně posouzen podle ustanovení o náhradě škody tak nemá existence ust. § 1925 o.z. vliv, když je zřejmé, že i před 1.1.2014 judikatura dospěla k závěru, že nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se nelze domáhat z titulu náhrady škody a přesto v situaci skutkově téměř identické jako v tomto případě dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 464/2011 k tomu, že v případě, že vzniknou kupujícímu věci zatížené vadou nějaké další náklady, které byly zapříčiněny existencí vady, jde o jiný nárok, a to nárok na náhradu škody, který je v tomto případě s ohledem na dobu vynaložení nákladů podřazen ust. § 2894 a následující o. z. o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněním porušení zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Žalovaný porušil povinnost stanovenou zákonem tím, že v rozporu se stavebními předpisy neoprávněně provedl nástavbu domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici bez stavebního povolení, a přestože věděl, že tato skutečnost je šetřena stavebním úřadem, předmětnou nemovitost prodal žalobkyni s tvrzením, že převáděné nemovitosti nemají žádné vady (vyjma zástavního práva, které na toto řízení nemá žádný vliv). V souvislosti s odstraněním nepovolené stavby a s tím spojenou účastí v řízení o dodatečném povolení stavby a o odstranění stavby pak vynaložila žalobkyně finanční prostředky, které jsou jí vzniklou škodou, neboť tyto finanční prostředky musela vynaložit v příčinné souvislosti s tím, že žalovaný provedl nástavbu střechy domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici v , Anonymizováno, na jaře 2007 bez stavebního povolení a následků se zbavil tím, že stavbu převedl na žalobkyni, ač o tomto řízení věděl a do června 2013 se jej také aktivně účastnil.

15. Žalobkyně pak vynaložila finanční prostředky, které lze typově rozdělit na dvě skupiny, a to jednak prostředky popsané podrobně v odstavci 5. tohoto rozsudku, v celkové výši 166 383,80 Kč, které vynaložila v přímé souvislosti s tím, že se v rámci stavebního řízení, jehož se stala nedobrovolně účastnicí po žalovaném, musela nechat zastupovat odborníky , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť sama není odbornicí na stavební řízení, ani s tím spojenou právní problematiku a dále musela pro uvedená stavební řízení dle požadavku stavebního úřadu zajišťovat jimi požadované projektové dokumentace, například konkrétně projektovou dokumentaci pro bourací práce, dále změnovou dokumentaci stavby spočívající ve snížení hřebene krovu a snížení a zkrácení říms, studii oslunění okolních objektů, které prováděl , jméno FO, . , jméno FO, , dále projektovou dokumentaci bouracích prací, kterou zpracoval , jméno FO, . , jméno FO, , dále výpočet slunění a denního osvětlení okolí a studie zastínění bytového domu od společnosti , právnická osoba, . i kontrolní měření výšek a geodetické práce provedené , právnická osoba, , jméno FO, . , jméno FO, . Z dokladů o zaplacení těchto částek v souhrnu ve výši 166 383,80 Kč pak plyne, že byly skutečně žalobkyní, respektive jejím manželem z prostředků společného jmění manželů zaplaceny. Další skupinou nákladů, které žalobkyně musela vynaložit, byly náklady popsané v odstavci 6. tohoto rozsudku, kdy se jedná o konkrétní náklady spojené s realizací rozhodnutí o odstranění stavby a výstavby nové střechy v původních rozměrech dle zaměření provedeného architektonickým studiem , jméno FO, z roku 1996, tak, jak bylo stavebním úřadem nařízeno v konečném rozhodnutí v rámci stavebního řízení z 18. 7. 2022. Konkrétní práce, s tím související pro žalobkyni realizovala společnost , právnická osoba, . a celkově za období od 1.1.2022 do 31. 5. 2023 žalobkyně za realizaci odstranění nepovolené střechy zbudované žalovaným a vybudování nové střechy dle požadavku stavebního úřadu zaplatila prostřednictvím svého manžela sv. , jméno FO, z prostředků SJM celkem 2 455 773,20 Kč. Vynaložení těchto prostředků ze SJM žalobkyně a sv. , jméno FO, vyplývá nejen z předložených faktur a dokladů o jejich zaplacení, ale především z výpovědi svědka , jméno FO, , svědka , jméno FO, , svědka , jméno FO, , svědkyně , Anonymizováno, i svědka , Anonymizováno, . Sv. , jméno FO, . , jméno FO, popsal průběh stavebního řízení nad rámec toho, co již plyne ze spisů stavebního úřadu, když dále potvrdil i svoji osobní účast na tomto stavebním řízení a detailně popsal, co konkrétně v rámci stavebního řízení a z jakých důvodů pro žalobkyni dělal. Z výpovědi sv. , jméno FO, , který působil jako stavební dozor na realizaci odstranění nepovolené stavby střechy a výstavby střechy nové dle nařízení stavebního úřadu, plyne, že vypracovával dokumentaci bouracích prací pro stavební úřad tak, jak bylo žalobkyni uloženo a rovněž popsal svou aktivní účast na chodu stavby, zejména to, jak dohlížel na skutečné provádění prací ze strany spol. , právnická osoba, . a ověřoval v místě použití materiálů i realizaci prací, které byly žalobkyni a jejímu manželovi společností , právnická osoba, . vyúčtovány fakturami a uváděny ve zjišťovacích protokolech k fakturám. Reálné provedení prací prokazuje i výpověď svědka , Anonymizováno, , který dělal stavbyvedoucího při realizaci stavby odstranění nepovolené nástavby střechy a výstavby střechy nové a svědkyně , Anonymizováno, , která působila u společnosti , právnická osoba, . jako rozpočtářka a realizovala konkrétní rozpisy prací a jejich rozpočty i ve vztahu k fakturám, které společnost , právnická osoba, . žalobkyni vystavila. Realizované práce a použitý materiál včetně odpočtů pak samozřejmě dokládají i zjišťovací protokoly, které byly k jednotlivým fakturám žalobkyni předány a dle výpovědi sv. , jméno FO, podepsány svědkem , jméno FO, poté, co byly sv. , jméno FO, podrobně prozkoumány a porovnávány s reálně použitým materiálem a realizovanými pracemi na stavbě. Pokud pak žalovaný namítal, že se jedná o vysoké náklady a měl by být zpracován znalecký posudek za účelem zjištění obvyklých nákladů na takovou stavbu, má soud za to, že provedenými důkazy, zejména výpověďmi svědka , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, i , Anonymizováno, bylo nepochybně prokázáno, že práce i materiál, které společnost , právnická osoba, . žalobkyni vyúčtovala a byly obsaženy ve zjišťovacích protokolech na této stavbě, byly realizovány. Podle výpovědi sv. , jméno FO, i sv. , Anonymizováno, toto bylo ze strany žalobkyně a jejího manžela sv. , jméno FO, velmi pečlivě kontrolováno a ve spolupráci s , jméno FO, . , jméno FO, dělali vše pro to, aby tyto náklady, které museli primárně hradit ze svých prostředků (ze SJM žalobkyně a sv. , jméno FO, ) byly co nejnižší, když v žádném případě nebylo jejich zájmem v průběhu stavby tyto náklady navýšit tak, aby je následně mohli požadovat po žalovaném, když tento ani tehdy, ani teď žádnou vážně míněnou ochotu k úhradě těchto nákladů neprojevil, když za takovou ochotu nelze považovat vyjádření právního zástupce žalovaného, že by zaplatil zhruba 300 000 Kč, když reálné náklady žalobkyně jsou násobně vyšší a žalobkyni je známo, že vzápětí po doručení výzvy z 21.6.2021 v září 2021 žalovaný převedl na své rodinné příslušníky velkou část svého hodnotného majetku, z něhož by eventuálně její nárok mohl být uhrazen. Dále nutno upozornit na článek IV. bod 3 kupní smlouvy, v níž se smluvní strany dohodly, že pokud se jakékoliv prohlášení či ujištění obsažené v odstavci 1. nebo 2. článku IV. ukážou nebo se stanou nepravdivými, má oprávněná strana nárok požadovat náhradu škody, která v důsledku takového prohlášení vznikla a/nebo uvedení takové skutečnosti do souladu se zjištěními a tvrzeními v tomto článku uvedenými, případně od této smlouvy jednostranně odstoupit, z čehož rovněž vyjma zákonných ustanovení § 2894 a násl. o.z. plyne povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni škodu, která jí v důsledku jeho nepravdivého prohlášení v článku IV. bod 1. 1. o neexistenci právních vad na nemovitosti vznikla a jejíž výši v částce 2 622 157 Kč prokázala. Žalovanému tedy bylo výrokem I. tohoto rozsudku uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 622 157 Kč s příslušenstvím ve lhůtě stanovené § 160 ods.t 1 o.s.ř. Toto příslušenství činí úroky z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to z dílčích částek tak, jak bylo jejich uhrazení žalobkyní po žalovaném žádáno, a to konkrétně ve vztahu k částce 267 111,26 Kč od 28. 5. 2022, neboť výzva k zaplacení této částky byla žalobkyní zaslána žalovanému 23. 5. 2022 a tomuto doručena dne 26. 5. 2022, přičemž soud v tomto i následujících případech vychází z povinnosti plnit bez zbytečného odkladu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., neboť u náhrady škody nebyla doba plnění logicky sjednána. Z částky 496 410,20 Kč pak byly úroky z prodlení přiznány žalobkyni od 8. 2. 2023, neboť výzva k zaplacení této částky byla žalovanému žalobkyní zaslána 30. 1. 2023 a doručena žalovanému 6. 2. 2023, dále z částky 794 180,81 Kč od 10. 6. 2023, neboť výzva k zaplacení této částky byla žalovanému doručena 8. 6. 2023 a z částky 1 064 454,73 Kč od 3. 8. 2023, neboť výzva k zaplacení této částky byla žalovanému doručena 1. 8. 2023, přičemž výzvy v posledních dvou případech byly součástí rozšíření žaloby a byly žalovanému doručeny do vlastních rukou soudem.

16. Výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 6. 2021 do zaplacení, přičemž v tomto případě se jedná o nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednána v kupní smlouvě z 10. 12. 2018, v článku VI. bod 5. smlouvy, kdy pro případ, že některá ze smluvních stran uvede v této smlouvě prohlášení, které se ukáže být nepravdivým, je druhá smluvní strana oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Nepravdivým je pak s ohledem na vše shora uvedené prohlášení žalovaného v článku IV. bod 1.1. kupní smlouvy, že na předmětu převodu neváznou žádné závady. Z toho důvodu bylo žalovanému, jehož prohlášení v čl. IV. bodě 1.1. smlouvy se ukázalo být nepravdivým, uloženo zaplatit žalobkyni dalších 10 000 Kč, přičemž výzva k zaplacení této částky byla žalovanému doručena ze strany žalobkyně již 24. 6. 2021 a byla obsažena v písemné výzvě z 21. 6. 2021. Žalovaný se tak dostal ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. do prodlení s úhradou této částky dne 26. 6. 2021.

17. Pokud pak žalovaný navrhoval, aby soud snížil náhradu škody z důvodů zvláštního zřetele ve smyslu § 2953 odst. 1 o.z. s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, když zejména zdůrazňoval, že cena, za kterou žalovaný nemovitost žalobkyni prodal byla nízká, že není znalý práva a tedy ani sjednávání smluv, a také zdůrazňoval jeho vysoký věk, má soud za to, že důvody zvláštního zřetele zde dány nejsou. Především pak za situace, kdy to byl žalovaný, který zcela vědomě postavil nástavbu střechy na jaře 2007 bez stavebního povolení, byl si vědom toho, že je proti němu vedeno řízení o odstranění této stavby, žalobkyni o tom nijak neinformoval a nemovitost žalobkyni prodal, přičemž cenu nemovitosti si dle sv. , jméno FO, určil sám a oni ji pouze respektovali a vzápětí po tom, co byl 21.6.2021 žalobkyní upozorněn na to, že jí v důsledku nepovolené stavby vznikají a dále vzniknou vysoké náklady, které bude muset po žalovaném požadovat, převedl žalovaný prakticky obratem v září 2021 i jako laik, i přes svůj vysoký věk ( tehdy 79 let), veškerý svůj hodnotný majetek na osoby blízké, jak je podrobně specifikováno v odst. 8. rozsudku, tedy se vědomě zbavil většiny svého majetku, který měl nějakou hodnotu a který by byl pro případnou náhradu škody postižitelný.

18. Pokud pak byly dále navrhovány důkazy daňovými doklady bez přesného určení, dotazem na finanční úřad apod. za účelem zjištění, zda si sv. , jméno FO, uplatnil odpočet DPH či důkaz účetnictvím manžela žalobkyně za tímto účelem a přiznání k dani z příjmu manžela žalobkyně za roky 2020–2023 s poukazem žalovaného na to, že by odpočet DPH provedený ze strany manžela žalobkyně neměl být účtován jako součást náhrady škody, má soud za to, že tyto důkazy nebylo zapotřebí provádět, neboť eventuální výši DPH bylo možno snadno zjistit z faktur popsaných v odstavci 5. tohoto rozsudku a toto DPH činilo pouze zanedbatelnou část náhrady škody ve výši 24 103,80 Kč a ve většině faktur, a to ve veškerých fakturách společnosti , právnická osoba, . i ve faktuře , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla DPH žalobkyni vůbec účtována. Pokud pak byl navrhován důkaz provedením znaleckého posudku k určení rozsahu a ceny ocelových svařenců za účelem snížení výše náhrady škody žalovaným s tvrzením, že na nepovolené nadstavbě střechy byly nějaké ocelové svařence, které zůstaly žalobkyni v jejím majetku, pak bylo v průběhu řízení výpovědí sv. , Anonymizováno, prokázáno, že byly odstraněny společností , právnická osoba, . v rámci odstranění nepovolené nástavby střechy, neboť nebyly nadále použitelné a nyní se nachází někde v areálu společnosti , právnická osoba, ., přičemž z ničeho neplyne, že by v důsledku existence těchto svařenců, které byly na původní nepovolené střeše umístěny žalovaným, došlo k snížení náhrady škody, která vznikla žalobkyni, resp. že by z jejich existence měla žalobkyně jakýkoliv majetkový prospěch. Zadávání znaleckého posudku za účelem zjištění rozsahu a ceny těchto svařenců proto považoval soud za bezpředmětné. Rovněž tak nebylo zapotřebí zadávat znalecký posudek o přiměřenosti nákladů na rekonstrukci, znaleckého posudku na určení, zda byly na díle skutečně provedeny vykazované stavební práce dle jednotlivých zjišťovacích protokolů, zda byly příslušné práce vynaloženy účelně za účelem provedení díla odstranění nepovolené střechy a znovuzhotovení střechy v původních rozměrech, zda účtované a žalobkyní vynaložené náklady na uvedené práce byly v místě a čase obvyklé a důkaz původní smlouvou o dílo na rekonstrukci spodní části domu, kdy, jak již bylo řečeno shora, z ničeho neplyne, že by tyto náklady žalobkyně skutečně nevynaložila, naopak jejich reálné vynaložení, umístění materiálů i realizace prací uvedených v těchto fakturách i zjišťovacích protokolech bylo podrobně kontrolováno , jméno FO, . , jméno FO, jako stavebním dozorem žalobkyně a z vyjádření sv. , Anonymizováno, i sv. , Anonymizováno, plyne, že se snažili maximálně snížit tyto náklady a soud neshledal žádný náznak toho, že by snad mělo dojít ke snaze žalobkyně tyto náklady uměle navyšovat. Žalobkyně pak má právo na náhradu škody, která jí reálně vznikla a vzhledem k tomu, že prokázala, že uvedené částky skutečně v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti žalovaného postavit stavbu se stavebním povolením, vynaložila, byla žalovanému uložena povinnost nahradit jí škodu v prokázané výši 2 622 157 Kč. Pokud byly dále navrhovány výslechy sv. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , sv. , jméno FO, . , adresa, nebo sv. , Anonymizováno, , bylo zřejmé, že sv. , Anonymizováno, se podílel spíše na rekonstrukci 1. a 2. NP, přičemž rekonstrukci střechy realizoval jako stavbyvedoucí sv. , jméno FO, a jeho výslech považoval soud za dostačující. Stejně tak výslech jednatele společnosti , právnická osoba, . , jméno FO, . , jméno FO, nebo sv. , Anonymizováno, , který se měl zabývat řešením otázek využití dřevěných částí, nepovažoval soud za nezbytný, neboť to, co by mohl říct , jméno FO, . , jméno FO, plyne i z listin, které byly společností , právnická osoba, . vystaveny a to, do jaké míry bylo využito původní dřevo, bylo sděleno i sv. , jméno FO, , sv. , Anonymizováno, i sv. , Anonymizováno, , kteří potvrdili, že byla použita veškerá krytina i část zhruba v rozsahu 75 % původního dřeva, což plyne i ze zjišťovacího protokolu č. 7 a 8 bylo to také z faktur odečteno, tedy tento materiál nebyl společností , právnická osoba, . žalobkyni účtován, a tedy jej ani jako náhradu škody neuplatnila. , právnická osoba, a sv. , Anonymizováno, tak nebylo nutné k této problematice vyslýchat. Pokud byl dále navrhován výslech sv. , tituly před jménem, , jméno FO, , pak soud považuje za dostatečný výslech vedoucí stavebního odboru , právnická osoba, v , Anonymizováno, , jméno FO, . , jméno FO, , která podrobně vysvětlila, o co v daném stavebním řízení šlo, i obvyklou praxi úřadu a ve spojení s rozsáhlými spisovými materiály stavebního úřadu , právnická osoba, v , Anonymizováno, má soud tuto problematiku za dostatečně prokázanou i bez výslechu sv. , jméno FO, . Obdobně pokud byly navrhovány výslechy sv. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ml. či žalobkyně, pak se toto týkalo především nákladů, které byly vynakládány v souvislosti se stavebním řízením, tj. na stavební dokumentaci vyhotovenou , jméno FO, . , jméno FO, a právní rady , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci stavebního řízení a to má soud za dostatečně prokázané předloženými fakturami ve spojení s doklady o jejich zaplacení a z obsahu stavebních spisů, z nichž plyne provázanost úkonů vyúčtovaných , tituly před jménem, , jméno FO, či realizace stavební dokumentace , jméno FO, . , jméno FO, , kterou stavební úřad výslovně požadoval. Co se týče výslechu žalobkyně, pak výslech účastníka má být realizován pouze za předpokladu, že nelze požadované skutečnosti prokázat jinak a v tomto případě byl k prokázání nároku žalobkyně proveden dostatek důkazů, které nárok žalobkyně prokazují, její výslech tedy rovněž nebyl nutný. Pokud pak byl navrhován výslech , jméno FO, . , jméno FO, , p. , jméno FO, , , Anonymizováno, a p. , jméno FO, , pak rovněž tyto soud nepovažuje za potřebné slyšet osobně, neboť jejich vyjádření jsou zřejmá z obsahu spisů v průběhu celého stavebního řízení jak o odstranění stavby, tak o dodatečném projednání stavby od roku 2008 do roku 2022. Rovněž důkaz znaleckým posudkem ke zjištění, zda nepovolenou nadstavbou došlo ke zhoršení podmínek oslunění a zda byly splňovány či zhoršovány podmínky pro oslunění dle příslušných technických norem objektu. č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici považuje soud za bezpředmětný, neboť tato zjištění plynou ze studie zastínění společnosti , právnická osoba, ., která byla rovněž provedena jako důkaz. Pro účely rozhodnutí o náhradě škody pak nebylo zapotřebí ani realizovat znalecký posudek na určení slevy z kupní ceny věci, tj. rozdílu mezi hodnotou bezvadné nemovitosti a hodnoty nemovitosti s vadami, kdy jak shora uvedeno, právo z odpovědnosti za vady řeší jiný nárok žalobkyně, neboť právo z odpovědnosti za vady slouží pouze k vyrovnání újmy spočívající ve vadnosti samotného předmětu plnění, nikoliv k náhradě za znehodnocení jiných věcí, případně jiné újmy, jež v důsledku vady vznikla, tj. nikoli k náhradě nákladů, které musela následně žalobkyně vynaložit v souvislosti s odstraněním nepovolené nástavby střechy a opětovnou realizací střechy v původních rozměrech, když rozdíl v ceně nemovitosti s vadou a bez vady by byl podstatný pouze za situace, pokud by žalobkyně nebyla stavebním úřadem nucena k odstranění nepovolené stavby a mohla si tuto nepovolenou nástavbu střechy, jejíž vada spočívá právě v nedostatku stavebního povolení, ponechat, aniž by musela ve vztahu k této nepovolené nástavbě nuceně vynakládat jakékoliv úsilí.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem a náhrada hotových výdajů odpovídající paušální náhradě podle § 7 a § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony po 9 420 Kč z předmětu řízení ve výši 277 111,26 Kč (předžalobní výzva z 21.6.2021, podání žaloby z 18.8.2022, vyjádření z 21.11.2022), za 3 úkony po 11 420 Kč z předmětu řízení ve výši 773 521,46 Kč (porada s klientem 18.2.2023, rozšíření žaloby z 22.2.2023, účast na jednání soudu , datum, ), za 2 úkony po 14 580 Kč z předmětu řízení ve výši 1 567 702,27 Kč (rozšíření žaloby z 11.4.2023, porada s klientem 18.6.2023) a za 11 úkonů po 18 860 Kč z předmětu řízení ve výši 2 632 157 Kč ( rozšíření žaloby z 21.7.2023, účast na jednání soudu , datum, – 2 úkony, účast na jednání soudu , datum, – 1 úkon, porada s klientem 20 6 2024, doplnění tvrzení a důkazů z 26.6.2024, účast na jednání soudu , datum, – 2 úkony, účast na jednání soudu , datum, – 1 úkon, sepis písemného vyjádření z 30.1.2025 a účast u jednání soudu dne , datum, ), celkem tedy , hodnota, úkonů za 299 140 Kč, jízdné osobním automobilem z , adresa, do , Anonymizováno, a zpět, a to 6 x 2 x 63,6 km ( 2x v roce 2023, 2x v roce 2024 a 2x v roce 2025) při průměrné spotřebě benzinu 98 ve výši 8,4 l /100 km v ceně 45,20 Kč dle § 4 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb. a náhrady za opotřebení vozidla 5,20 Kč za 1 km dle zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) vyhl. č. 467/2022 Sb., v ceně 42,60 Kč dle § 4 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. a náhrady za opotřebení vozidla 5,60 Kč za 1 km dle zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. a v ceně 40,50 Kč dle § 4 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb. a náhrady za opotřebení vozidla 5,80 Kč za 1 km dle zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) vyhl. č. 475/2024 Sb., tedy jízdné ve výši 6 871 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 14 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 400 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 131 608 Kč, tedy celkem 439 019 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.