2 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova adresa o zaplacení 15 815 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 815 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 815 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 19 900, 144 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], PhD.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované náhrady škody ve výši 15 815 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 30. 5. 2019 přenechala žalované k dočasnému užívání [značka automobilu] a ze strany žalované došlo k poškození uvedeného osobního vozidla, konkrétně poničení disku u předního kola, a to v době, kdy tento osobní automobil měla v užívání. Skutečnost, že vozidlo žalovaná poškodila, oznámila sama žalovaná žalobci e-mailem ze dne 2. 10. 2019 s tím, že toto poškození označovala jako pojistnou událost. Ačkoliv ji žalobkyně vyzývala k tomu, aby spolupracovala při nahlášení pojistné události, žalovaná se pokyny žalobkyně neřídila a 16. 10. 2019 předala vozidlo zpět žalobkyni. Žalobkyně byla nucena zajistit výměnu poničeného disku u autorizovaného servisu [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a za tuto službu zaplatila na základě faktury [číslo] ze dne 16. 12. 2019 této společnosti celkem 15 815 Kč. Na výše uvedené poškození vozu se vztahuje výluka z pojištění dle čl. 13 odst.1 písm. b) všeob. pojistných podmínek havarijního pojištění vozidel, tedy žalobkyni nebyla tato škoda pojišťovnou uhrazena ani zčásti. Žalované proto žalobkyně vystavila dne 30. 12. 2019 fakturu č. 2019 splatnou dne 13. 1. 2020 za přefakturaci nákladů na výměnu disku vozidla [anonymizováno], a ačkoliv žalovanou vyzvala 19. 10. 2020 předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky, žalovaná tuto nezaplatila.

2. Žalovaná uvedla, že skutečně užívala [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] jako jednatelka [právnická osoba] s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a že během tohoto užívání vznikla na automobilu škoda, a to konkrétně na disku kola. Nesouhlasila však s tím, že by bylo uvedené vozidlo zapůjčeno jí jako fyzické osobě, když uvedené vozidlo používala jako služební vozidlo sloužící k výkonu funkce jednatele společnosti [příjmení] [jméno] za účelem obstarávání klientely, dojíždění na pracovní schůzky, obstarávání drobného materiálu pro provoz společnosti, resp. stejnojmenného relaxačního centra apod. Automobil jí byl předán dne 30. 5. 2019 na základě ústní smlouvy o nájmu movité věci uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] poté, kdy se 20. 5. 2019 žalovaná stala jednatelkou a společnicí [anonymizována dvě slova]. Uvedeného si musel být vědom i jednatel a společník žalobkyně pan [jméno] [příjmení], který v té době zároveň byl a dosud stále je i jednatelem a společníkem [anonymizována dvě slova] Pasivní věcná legitimace žalované proto v tomto sporu není dána, neboť není účastníkem právního vztahu mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] založeného ústní smlouvou o nájmu movité věci. Předávací protokoly z 30. 5. 2019 a 16. 10. 2019 pak obsahují zavádějící údaje o označení zúčastněných osob. O tom, že uvedené vozidlo mělo sloužit žalované jako jednatelce [příjmení] [jméno] pro služební účely svědčí i to, že na přelomu měsíců května a června 2019 byl zahájen rebranding [právnická osoba], v jehož rámci byl předmětný automobil opatřen polepem sloužícím k propagaci [právnická osoba]. Realizaci návrhu pro [anonymizována dvě slova] činil [jméno] [příjmení] a toto dílo bylo vyfakturováno fakturou č. 2019 ze dne 4. 7. 2019 právě [právnická osoba], která ji také uhradila. Provedení úhrady z prostředků [právnická osoba] zajistila paní [jméno] [příjmení], která vedla účetnictví jak pro [anonymizována dvě slova], tak pro žalobkyni. Na výběru nabízených variant grafiky polepu se podílel i jednatel žalobkyně a současně [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], což dokládá e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, z níž také plyne, že žalovaná sdělovala [jméno] [příjmení], že na základě uvedeného polepu skutečně získávají pro [anonymizována dvě slova] více zákazníků. Na tom, že se jednalo o služební vozidlo, setrvávala žalovaná i v e-mailové komunikaci z října 2019 adresované žalobkyni, resp. [jméno] [příjmení] po předání vozidla žalobkyni. Není náhodou ani to, že k odevzdání automobilu zpět žalobkyni dne 16. 10. 2019 došlo v časové souvislosti s ukončením funkce žalované jako jednatelky [anonymizována dvě slova], jelikož žalovaná oznámila [právnická osoba] odstoupení z této funkce dne 20. 9. 2019 a funkce zanikla uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, tj. k 20. 10. 2019. Ve své funkci jednatelky [anonymizována dvě slova] skončila žalovaná proto, že komunikace s [jméno] [příjmení], dalším jednatelem této společnosti, byla velmi obtížná a navíc zjistila, že nejedná coby řádný hospodář a uzavírá v rozporu se společným jednatelským oprávněním [jméno] [příjmení] i žalované smlouvy nevýhodné pro [právnická osoba], resp. si nechává jako fyzická osoba vyplácet nájemné ve výši 102 000 Kč měsíčně za prostory welness centra provozované [anonymizována dvě slova], ač tato cena násobně překračovala v místě a čase obvyklou cenu nájmu nebytových prostor. Co se týče automobilu, již v květnu 2019 [jméno] [příjmení] vytvořil tabulku předpokládaných nákladů [anonymizována dvě slova] na provoz welness centra, kde bylo počítáno s tím, že společnost bude hradit náklady na vozidlo, což také bylo následně realizováno tak, že po dohodě s [jméno] [příjmení] předkládala žalovaná doklady týkající se nákupu pohonných hmot účetní [jméno] [příjmení] a tato jí tyto náklady proplácela, což dokladuje to, že se jednalo o služební vůz pro účely fungování [anonymizována dvě slova], neboť v opačném případě, pokud by mělo jít o vozidlo užívané výhradně pro soukromé účely žalované si lze jen těžko představit, že by jí účetní náklady na auto proplácela. V rozporu s původní dohodou mezi [jméno] [příjmení] (jednatel žalobkyně i [anonymizována dvě slova]) a žalovanou nedošlo k vyúčtování nákladů na provoz vozidla žalobkyní [právnická osoba], ale dne 16. 10. 2019, tedy po ukončení jejich spolupráce, bylo žalované vyfakturováno nájemné za automobil za celou dobu od 30.5.2019 do 16.10.2019 a ještě již proplacené náklady na PHM, parkovné apod. Skutečnost, že užívání tohoto vozidla souviselo s výkonem funkce žalované jako jednatelky [právnická osoba] lze dovodit i z časových souvislostí, kdy 20. 5. 2019 vzniká žalované funkce jednatelky [anonymizována dvě slova], 30. 5. 2019 přebírá od žalobkyně automobil, v červnu 2019 objednává návrh reklamního polepu automobilu u [jméno] [příjmení], 22. 8. 2019 přebírá od společnosti [právnická osoba] automobil s vyhotoveným reklamním polepem [anonymizována dvě slova], 16. 10. 2019 odevzdává automobil zpět žalobkyni a 20. 10. 2019 jí končí funkce jednatelky [anonymizována dvě slova]. V e-mailu z 10. 10. 2019 žalovaná píše, že by ráda využila možnosti užívat automobil ještě po nějakou dobu, nicméně, že by si hradila naftu ze svých prostředků oproti stávající praxi, kdy naftu hradila žalobkyně po předložení veškerých dokladů za nákup pohonných hmot, parkovného a dalších výdajů spojených s provozem automobilu od 30. 5. 2019 do 16. 10. 2019 s tím, že tento vůz by užívala pouze za předpokladu, že by měl [jméno] [příjmení] zájem, aby byl vůz s polepem [anonymizována dvě slova] dále vidět na silnicích jako reklama. Není možno zapomínat, že žalovaná i po zániku funkce jednatelky [anonymizována dvě slova] byla a stále je společníkem [anonymizována dvě slova] a měla zájem na ekonomickém profitu této společnosti. Když o to nebyl ze strany [jméno] [příjmení] zájem, žalovaná jeho postoj bez problému akceptovala a vozidlo vrátila zejména proto, že již nebylo zapotřebí s ohledem na zánik funkce jednatelky vykonávat služební cesty a na cestování veřejnou hromadnou dopravou byla zvyklá, neboť do doby než se stala jednatelkou [anonymizována dvě slova] takto cestovala běžně.

3. Dále žalovaná namítla, že v rozhodnou dobu ani nebylo uvedené vozidlo vlastnictvím žalobkyně, ale bylo ve vlastnictví leasingové společnosti [právnická osoba] a tedy podle jejího názoru není žalobkyně ani aktivně legitimována k vymáhání škody, která na předmětném vozidle měla vzniknout v době trvání vlastnického práva společnosti [právnická osoba]

4. Soud tedy nejprve posuzoval otázku aktivní legitimace žalobkyně. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (č.l. 119-123 spisu) vč. přílohy o pojištění ke smlouvě o úvěru [číslo] (č.l. 118 spisu) vyplývá, že v době od 4. 1. 2017 do 8. 11. 2019 byla vlastníkem předmětného vozidla společnost [právnická osoba] a žalobkyně byla pouze provozovatelem tohoto vozidla a vlastníkem se stala až od 8. 11. 2019. Uvedené vozidlo mohla v období od 4. 1. 2017 do 8. 11. 2019 používat na základě smlouvy o výpůjčce obsažené ve smlouvě o úvěru [číslo] s tím, že ve smyslu bodu [číslo] písm. a) a b) smlouvy byla žalobkyně oprávněna na základě zmocnění [právnická osoba] uplatňovat veškeré nároky z vad předmětného vozidla, případně vyřizovat pojistné a jiné škodné události. Současně se smlouvou o úvěru bylo sjednáno i pojištění u [právnická osoba] po dobu trvání smlouvy o úvěru s tím, že v bodě 4.2 úvěrové smlouvy udělila [právnická osoba] žalobkyni plnou moc k jednání s pojistitelem ve věcech likvidace pojistných událostí vyjma převzetí pojistného plnění. Případné pojistné plnění mělo být poukázáno na účet [právnická osoba] s tím, že nebylo-li by výslovně ujednáno jinak, je povinna celou likvidaci pojistné události zajistit žalobkyně. Dle bodu 4.11 smlouvy o úvěru rozdíl mezi pojistným plněním a skutečnou výší škody vyjádřenou v Kč (vč. sjednané spoluúčasti) nese zákazník, tedy zde žalobkyně. Z všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu [právnická osoba] bod 1. 6. 1. sice skutečně plyne, že žalobkyně měla oprávnění předmět leasingu (zde shora uvedený automobil) prodat, zastavit nebo jakkoliv zatížit ve prospěch 3. osoby, darovat, půjčit, zapůjčit ani pronajmout či podnajmout pouze na základě předchozího písemného souhlasu [právnická osoba], když za třetí osobu se pro účely leasingové smlouvy nepovažují zaměstnanci leasingového nájemce a osoby mu blízké, nicméně i za předpokladu, že žalobkyně poskytla uvedený předmět leasingu 3. osobě bez souhlasu leasingové společnosti, který v tomto případě nebyl nijak prokazován, nemělo by to vliv na samotnou platnost smlouvy o poskytnutí uvedeného předmětu leasingu 3. osobě, ale ve smyslu bodu 1. 3. 4. smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní by mohlo být sankcí odstoupení leasingové společnosti od úvěrové smlouvy, kteréhož práva leasingová společnost zjevně nevyužila, jak plyne z kopie technického průkazu vozidla, když vlastnické právo následně na žalobkyni k 8. 11. 2019 převedla. Příloha o pojištění ke smlouvě o úvěru [číslo] odkazuje na všeobecné pojistné podmínky [právnická osoba] s tím, že dle žalobkyní předložených všeobecných pojistných podmínek na č.l. 100-101 by měla být dána výluka pojištění na události dle čl. 13 bod 1 písm. b) při nichž došlo k poškození či zničení pneumatik, disků kol (ráfku), a to i v případě, když při opravě dochází k přeměření či seřízení geometrie, krytů kol (poklic) nebo el. zařízení zkratem, pokud nedošlo současně k jinému poškození za které je pojistitel povinen plnit. Z tohoto důvodu dle žalobkyně nebylo pojišťovnou žalobkyni za poškození disku vozidla [anonymizována dvě slova] ze dne 2.10.2019 nic plněno. Průběh vzniku škody popsala žalovaná ve svém e-mailu z 2. 10. 2019 (č.l. 92 spisu) tak, že na silnici pojící obec Srubec s hlavní silnicí při průjezdu na dané komunikaci musela žalovaná dle svého vyjádření jet do kraje vozovky, jelikož vůz projíždějící v protisměru jel vysokou rychlostí a částečně najel do její části vozovky jízdního pruhu, přičemž v daném místně úseku byla poničena vozovka viz. foto a nájezdem předního kola bylo způsobeno poničení disku. Zajistila tedy na vlastní náklady výměnu daného kola, za to jež bylo jako plnohodnotná rezerva uloženo v kufru vozu s tím, že bude nutné zajistit výměnu vadného kola v kufru za funkční rezervu. K uvedenému e-mailu připojila sama žalovaná fotografie stavu vozovky v místě nehody (č.l. 93-94 spisu) Z faktury [číslo] ze dne 16. 12. 2019 vyplývá, že [právnická osoba] centrum [právnická osoba] účtovala žalobkyni za přezutí jedné pneumatiky a výměnu slitinového disku celkem včetně DPH částku 15 815 Kč, splatnou dne 27. 12. 2019 s tím, že žalobkyně s ohledem na přesvědčení, že uvedená platba je škodou, kterou může žádat po žalované, tuto částku žádala po žalované fakturou č. 2019 vystavenou dne 30. 12. 2019 a splatnou dne 13. 1. 2020. V této faktuře uvedla, že se jedná o přefakturaci nákladů na výměnu disku vozidla [anonymizováno] dle e-mailu žalované ze dne 2. 10. 2019 s tím, že disky i pneu jsou ve výlukách z pojištění a pojišťovna jim toto neuhradila. Z pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla na míru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 21. 10. 2019 (č.l. 125-126 spisu) plyne, že vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] bylo od 21. 10. 2019 pojištěno u společnosti [právnická osoba], tedy k tomuto dalšímu pojištění došlo až po nehodě, při níž došlo k poškození disku kola vozidla dne 2. 10. 2019. Ze shora uvedených důkazů plyne, že k datu 2. 10. 2019 kdy i dle vyjádření žalované došlo k poškození disku kola vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] při tom, kdy jej řídila žalovaná, bylo vozidlo ve vlastnictví [právnická osoba], nicméně k vyřizování veškerých pojistných událostí byla zmocněna žalobkyně s tím, že z všeobecných pojistných podmínek [právnická osoba] plyne, že na toto konkrétní poškození se vztahovala výluka z pojištění a poté, co se stala žalobkyně vlastníkem vozidla 8. 11. 2019 zajistila opravu kola, resp. disku poškozeného kola a v prosinci 2019 za tuto opravu kola poškozeného dne 2. 10. 2019 zaplatila částku 15 815 Kč, když tuto částku by musela žalobkyně vynaložit ve smyslu bodu [číslo] úvěrové smlouvy i za předpokladu, že by v tu dobu ještě trvala úvěrová smlouva s [právnická osoba] Za situace, kdy tedy skutečně tím, kdo vynaložil uvedenou částku 15 815 Kč na opravu poškozeného disku kola předmětného vozidla, byla žalobkyně, je v této věci aktivně legitimována.

5. Další otázkou, kterou bylo nutno řešit, byla otázka, zda je v dané věci pasivně legitimována žalovaná, která fakticky od 30.5.2019 uvedené vozidlo užívala, nicméně zde byla rozpor mezi žalobkyní a žalovanou v tom, že dle tvrzení žalobkyně užívala žalovaná toto vozidlo jako fyzická osoba a žalovaná tvrdila, že uvedené vozidlo nevyužívala jako fyzická osoba pro své soukromé účely a pokud toto vozidlo převzala, tak jako jednatelka [anonymizována dvě slova] a jako jednatelce této společnosti jí byl automobil předán 30. 5. 2019 na základě ústní smlouvy o nájmu movité věci, uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba]. Odpovědnou za škodu vzniklou na vozidle by tedy měla být [právnická osoba], nikoliv žalovaná. Žalobkyně k svému tvrzení, že poskytla vozidlo k dočasnému užívání žalované, předložila dva předávací protokoly, a to z 30. 5. 2019, na němž je na hlavičkovém papíře [právnická osoba] uvedeno, že [jméno] [příjmení] předal žalované vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka], když žalovaná zde byla označena jako zaměstnanec a dále předávací protokol z 16. 10. 2019, kdy bylo auto vráceno a zde byla označena žalobkyně jako půjčitel a žalovaná jako vypůjčitel s tím, že zde byla poznámka, že ke dni 16. 10. 2019 nebyla nahlášena pojistná událost. Jiné doklady k tvrzenému právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovanou žalobkyně nepředložila, přičemž z uvedených předávacích protokolů plyne, že od [jméno] [příjmení] převzala žalovaná vozidlo [anonymizována dvě slova] a zase jej vrátila, nicméně o charakteru právního jednání mezi těmito osobami resp. žalobkyní a žalovanou z nich nic jednoznačného neplyne, zejména ne z předávacího protokolu z 30. 5. 2019, jímž měl být právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou dle tvrzení žalobkyně založen. Žalovaná oproti tomu předložila k osvětlení vztahů zúčastněných osob zejména výpis z OR žalobkyně, z něhož plyne, že jednatelem žalobkyně byl od 18. 8. 2003 nejpozději do ledna 2021 [jméno] [příjmení], který byl současně od 21. 5. 2019 nejpozději do ledna 2021 jednatelem i [právnická osoba], v níž žalovaná jako jednatel figurovala od 21. 5. 2019 do 20. 10. 2019. V uvedené společnosti pak byl od 20. 12. 2017 společníkem i [jméno] [příjmení] s obchodním podílem 50% a od 21. 5. 2019 je zde obchodním společníkem s podílem 50 % i žalovaná. Z tohoto výpisu dále plyne, že ve vztahu ke [právnická osoba] bylo 23. 4. 2020 rozhodnuto o úpadku a 24. 7. 2020 o prohlášení konkurzu na její majetek. Z e-mailové korespondence mezi žalovanou a jednatelem [anonymizována dvě slova] i žalobkyně [jméno] [příjmení] na č.l. 14 až 16 vyplývá, že v období června 2019 jednali o vytvoření loga [právnická osoba] na předmětném vozidle, za což bylo také dle faktury na č.l. 13 č. 2019 [právnická osoba] zaplaceno [jméno] [příjmení] celkem 23 293 Kč a to, jak uvedené logo vypadalo, je zřejmé z fotografie vozidla ze srpna 2019 jako na č.l. 17 spisu. Žalovaná dále uvedl, že vozidlo jako služební užívala po dobu výkonu funkce jednatelky, kterou zahájila dne 20.5.2019 a ukončila 20.10.2019. Důvody svého odchodu z funkce jednatelky [právnická osoba] popsala žalovaná tak, že měla pochybnosti o hospodaření [jméno] [příjmení] jako jednatele společnosti [příjmení] [jméno] a neměla v úmyslu se již nadále na takovém způsobu hospodaření podílet, což doložila smlouvou o úvěru ze dne 16. 9. 2019 na částku až 800 000 Kč, kterou měl uzavřít [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se [právnická osoba], aniž by ji konzultoval s žalovanou, která byla tehdy rovněž jednatelka a měli pouze společné jednatelské oprávnění a dále poté, co jej upozorňovala na nevýhodnou nájemní smlouvu, kterou chtěl [jméno] [příjmení] uzavřít jako fyzická osoba pronajímatel se [právnická osoba] k pronájmu nebytových prostor na adrese [adresa], kdy dle jejích zjištění podpořených předloženým odborným vyjádřením společnosti [spisová značka] a [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s.r.o., chtěl realizovat [jméno] [příjmení] uvedený pronájem v nemovitosti, které byl jako fyzická osoba vlastníkem, za násobně vyšší částku, než byla v té době pro pronájem nebytových prostor v [obec] obvyklá. Žalovaná dále zjistila, že aniž by byla platně uzavřena nájemní smlouva na nebytové prostory mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], jejíž koncept předložila, odčerpal si [jméno] [příjmení] z účtu [právnická osoba] s.r.o. 2x 102 000 Kč, a to dne 30. 7. 2019 a 30. 8. 2019. Z těchto důvodů odstoupila dne 20. 9. 2019 žalovaná z funkce jednatelky [právnická osoba] a její další kroky směřovaly právě k ukončení funkce jednatelky v této společnosti. Žalovaná se pak ještě jako jednatelka [anonymizována dvě slova] dne 1. 10. 2019 domáhala po [jméno] [příjmení] vrácení uvedených 204 000 Kč. Do této doby hradila veškerý provoz předmětného vozidla na základě dohody mezi [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] společnost [právnická osoba] a po [právnická osoba], ani po žalované žádnou částku odpovídající nájemnému nebo nákladům za pohonné hmoty, parkovné apod. nepožadovala, a to de facto po dobu více než 3 měsíců, kdy žádné takové částky žalované ani [právnická osoba] nebyly účtovány. Až poté, kdy ukončila svoji funkci jednatelky [anonymizována dvě slova] a žádala o to, aby její obchodní podíl 50% ze [právnická osoba] převzal syn [jméno] [příjmení] tak, aby mohla ukončit i svou činnost ve společnosti jako takové, což navrhla e-mailem z 27. 9. 2019, a poté co předala vozidlo [anonymizována dvě slova] žalobkyni, došlo ze strany žalobkyně k vyúčtování nákladů na zapůjčení vozidla [anonymizována dvě slova] za celé období od 30. 5. 2019 do 16. 10. 2019 fakturou č. 2019 jako na č.l. 68 spisu a vyúčtování tzv. neoprávněně vyplacených náhrad za pohonné hmoty, parkovné a vodu do ostřikovačů za stejné období dne 18. 10. 2019 fa č. 2019. Faktury z 16. 10. 2019 a 18. 10. 2019 vystavené na žalovanou co by fyzickou osobu žalovaná rozporovala, zaslala je žalobkyni zpět, na což reagovala žalobkyně dopisem ze 4. 12. 2019 a upomínkou z téhož dne v tom smyslu, že uvedené faktury byly zaslány žalované oprávněně. Vozidlo bylo 16. 10. 2019 vráceno na základě e-mailové výzvy k vrácení vozu, kterou zaslal [jméno] [příjmení] žalované dne 14. 10. 2019. Žalobkyně ke své argumentaci, že uvedené vozidlo nebylo vozidlem služebním předložila smlouvu o výkonu funkce jednatelky mezi [anonymizována dvě slova] a žalovanou jako na č.l. 40-42 a dále notářský zápis z [datum] [anonymizována dvě slova] 2019 na č.l. 43-46 spisu, kde jsou popsány povinnosti jednatele, jeho právo na sjednanou odměnu od 1. 6. 2019 s tím, že žádné další konkrétní benefity nebyly v této smlouvě obsaženy. Uvedené důkazy vzhledem k absenci právního jednání v listinné podobě, které by konkretizovalo právní vztah vznikající ve vztahu k předmětnému vozidlu, které bylo fakticky předáno žalované 30. 5. 2019 a které fakticky 16. 10. 2019 vrátila žalobkyni, nutno hodnotit v kontextu všech předložených důkazů, které popisují spletité vztahy mezi žalobkyní, resp. jejím jednatelem [jméno] [příjmení] a žalovanou resp. [právnická osoba] v níž fungovali v období od 20. 5. 2019 do 20.10. 2019 žalovaná i [jméno] [příjmení] jako jednatelé s tím, že dle výpisu z obchodního rejstříku měli při zastupování [právnická osoba] vystupovat společně, a to ve všech věcech bez omezení. Pokud se žalobkyně v rámci svých vyjádření pokoušela tvrdit, že došlo k uzavření nájemní smlouvy ve vztahu k movité věci ([značka automobilu] [anonymizováno]) mezi žalobkyní a žalovanou jako fyzickou osobou nutno říci, že pokud by tomu tak bylo, je s podivem, že po celou dobu kdy žalovaná fungovala coby jednatelka [právnická osoba] s jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] ve shodě, nebyla žádná částka nájemného za užívání tohoto vozidla, ani žádné náklady jako hotové výdaje na pohonné hmoty, parkovné apod., příp. opravy žalované účtovány, ani po ní vyžadovány a nejen z vyjádření žalované, ale též ze skutečnosti, že uvedené vozidlo bylo označeno s vědomím [jméno] [příjmení] (jednatel žalobkyně i [anonymizována dvě slova]) reklamními polepy [právnická osoba] v spojení se zjevnou časovou souvislostí mezi užíváním tohoto vozidla žalovanou a trváním její funkce jednatelky [právnická osoba] má soud za prokázané, že uvedené vozidlo bylo poskytnuto [právnická osoba], která jej fakticky využívala prostřednictvím své jednatelky na základě ústní dohody mezi jednatelem žalobkyně (který je současně i jednatelem [anonymizována dvě slova]) a žalovanou jako jednatelkou [právnická osoba]. Dále má soud za to, s ohledem na kontext veškerých shora uvedených důkazů, že pokud by měla žalobkyně v úmyslu přenechat vozidlo k dočasnému užívání [právnická osoba] (nebo žalované, jak tvrdí žalobkyně) úplatně, jednak by byla v tomto směru sepsána písemná smlouva, která by byla podkladem pro průběžné vyúčtovávání této částky [právnická osoba], pokud by to skutečně při předání vozidla měla žalobkyně v úmyslu a dále by již od měsíce června 2019 nepochybně docházelo k průběžnému vyúčtovávání nájemného tak, jak je to u nájemních smluv obvyklé, když k takovému vyúčtování nájemného i nákladů spojených s užíváním movité věci dochází zpravidla měsíčně a tato praxe byla jednateli žalobkyně známá, když sám např. převáděl finanční prostředky za pronájem nemovitosti ze [právnická osoba] na svůj účet měsíčně již od července 2019, a to dokonce za situace, kdy řádná nájemní smlouva ve vztahu k nebytovým prostorám, které měl [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba v úmyslu poskytovat [právnická osoba], ani nebyla podepsána, ačkoliv její písemný koncept byl vyhotoven a důvodem skutečnosti, že nebyla podepsána oběma jednateli [příjmení] [jméno] byl zřejmě rozpor mezi účtovaným nájemným a výší obvyklého nájemného v [obec], jak dokládala žalovaná. Z toho tedy plyne, že nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že poskytla uvedené vozidlo žalované co by fyzické osobě na základě ústně uzavřené nájemní smlouvy za nájem, který jí dodatečně v říjnu 2019 po skončení jejich obchodního vztahu vyúčtovala vč. náhrad za pohonné hmoty, parkovné apod., které žalobkyně hradila po celou dobu od června 2019 do října 2019, tedy v době, kdy žalovaná vykonávala funkci jednatelky [právnická osoba] a teprve dodatečně po jejich rozkolu, začala žalobkyně tvrdit, že se jednalo o neoprávněné vyplacení náhrad, když pokud by prvotní úmysl nesměřoval k zjevně bezplatnému zapůjčení vozidla [právnická osoba], pak by žalobkyně měla a mohla průběžně řádně vyúčtovávat nájemné i žádat úhradu pohonných hmot a veškerých ostatních nákladů přímo po [právnická osoba] nebo žalované již v průběhu této doby, a to zejména za situace, která plyne ze všech účetních dokladů i vyjádření účastníků, že účetnictví i fakturaci pro společnost žalobkyně i pro [právnická osoba] realizovala jedna osoba, a to [jméno] [příjmení]. Jestliže tedy uvedená praxe mezi žalobkyní a [právnická osoba], kde vykonávala žalovaná funkci jednatelky, probíhala od 30. 5. 2019 de facto do 16. 10. 2019 bez jakýchkoliv finančních nároků, má soud za to, že původní dohoda mezi [jméno] [příjmení] jako jednatelem žalobkyně (i [anonymizována dvě slova]) a žalovanou co by jednatelkou [právnická osoba] byla taková, že dojde k bezplatnému zapůjčení vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] s tím, že pokud by skutečně mělo být úmyslem žalobkyně poskytovat vozidlo [právnická osoba] či žalované za úplatu, mohla stejná korespondence probíhající v říjnu až prosinci 2019 mezi žalobkyní zastoupenou [jméno] [příjmení] a žalovanou proběhnout již v květnu či červnu 2019 a mohly být tyto věci postaveny na jisto. Z toho, že tomu tak nebylo, soud dovozuje, že žádná úhrada za užívání vozidla [právnická osoba] nebyla sjednána a z kontextu věci má soud za to, že nebylo ani sjednáno, že by bylo uvedené vozidlo poskytnuto žalované, co by fyzické osobě. Pokud pak byla předložena tabulka nákladů provozu [právnická osoba] (č.l. 74 spisu), která měla představovat kalkulaci ekonomických nákladů welness centra provozovaného [právnická osoba], z níž jasně vyplývá, že je zde uvedeno nájemné [anonymizována dvě slova] ve výši 102 000 Kč a provoz auta při předpokládaném nájezdu 2,5 tis. km á 5 [spisová značka], dále mzdy masérek, recepce, energie, pojištění a další náklady, nasvědčuje právě obsah této tabulky, byť nebyl zahrnut do žádného písemného ujednání, spíše tomu, že i náklady na auto měly být kalkulovány jako náklady [právnická osoba], ač jako takové následně po [právnická osoba] od června 2019 fakticky požadovány nebyly, než že by měly být tyto náklady osobními náklady žalované coby fyzické osoby. Z těchto důkazů shora popsaných tedy soud uzavírá, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] byla uzavřena ústní smlouva (tedy mezi jednateli žalobkyně a [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a žalovanou), že uvedené vozidlo bude zapůjčeno žalobkyní [právnická osoba] bezplatně.

6. Uvedené ujednání mezi žalobkyní a [právnická osoba] lze podřadit ust. § 2193 a násl. zák. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel (zde žalobkyně) přenechává vypůjčiteli (zde [právnická osoba]) nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Vypůjčitel nabývá dle § 2194 o.z. právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Podle § 2196 o.z.byl-li ujednán účel, k němuž se má věc užívat, zařídí se vypůjčitel tak, aby začal věc užívat bez zbytečného odkladu a aby ji po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátil. Ačkoliv ve smyslu § 2199 odst. 1 o.z. plyne, že obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého, platí, že tak je tomu za předpokladu, že není ujednáno mezi účastníky smlouvy jinak a v případě, že byly doklady za tyto běžné náklady spojené s užíváním věci jednatelkou [právnická osoba] předkládány žalobkyni a tato je proplácela po dobu více než 3 měsíců, nelze toto svádět na omyl, ale na zřejmou počáteční úmluvu mezi žalobkyní a žalovanou společností, neboť ust. § 2199 ods. 1 o.z. není kogentní a takovou úmluvu nevylučuje. Podle § 2194 o.z. nabývá vypůjčitel právo věc užívat ujednaným způsobem a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. V Komentáři k občanskému zákoníku VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 až 3014), 1. vydání 2014, str. 203-204 M. Hulmák se uvádí....„ vypůjčitel je povinen nahradit újmu, k níž došlo porušením povinností užívat věc řádným způsobem. Použije se stejné pravidlo jako u výprosy. Za stejných podmínek odpovídá též za náhodu (§ 2191)“ ... Na základě tohoto odkazu lze vycházet z ust. § 2191 o.z., podle něhož škodu na věci výprosník půjčiteli nahradí, ledaže prokáže, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze. Z uvedeného je zřejmé, že za škodu vzniklou na věci, odpovídá výprosník, resp. v tomto konkrétním případě vypůjčitel. Vzhledem k tomu, že smlouva o výpůjčce byla uzavřena mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova], odpovídá za škodu vzniklou za trvání této smlouvy, tedy po dobu přenechání uvedeného vozidla [právnická osoba] právě [právnická osoba] jako vypůjčitel nikoli žalovaná jako jednatelka této společnosti a z toho důvodu není v tomto řízení žalovaná jako fyzická osoba pasivně legitimována. Žaloba tedy byla ve vztahu k žalované jako fyzické osobě zamítnuta. Skutečnost, že je v současné době vedeno proti [právnická osoba] insolvenční řízení resp. byl na její majetek prohlášen konkurz, na tomto závěru ničeho nemění, neboť bylo věcí žalobkyně, jaký zvolí procesní postup a zda tvrzenou pohledávku ve výši 15 815 Kč včas uplatní vůči [právnická osoba] či nikoli, když o hospodářské situaci [právnická osoba] byl jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] nepochybně včas informován coby jednatel a společník [právnická osoba].

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšné žalované přiznal vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem za 7 úkonů po 1 740 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření z 2.2.2021, vyjádření z 30.3.2021, vyjádření z 5.11.2021, 1x účast u jednání 9.9.2021 a 1x účast u jednání 23.11.2021), tj. 12 180 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2 100 Kč, 2x jízdné osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět, to je celkem 356 km, přičemž z jízdného soud přiznal pouze náhradu za opotřebení vozidla 4,40 Kč za 1 km dle zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb. (když nebyl předložen doklad ohledně spotřeby a typu PHM), tedy jízdné ve výši 1 566,40 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 3 453, 744 Kč, tedy celkem 19 900, 144 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.