24 C 358/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 161 767 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 161 767 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 18. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 94 560 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou jí měla způsobit žalovaná tím, že při čištění koryta vodního toku poškodila síť elektronické komunikace – SEK (dále jen SEK) a tvrdila zároveň, že žalovaná se k poškození doznala a zavázala se k úhradě způsobené škody.

2. O žalobě bylo rozhodnuto ve zkráceném řízení vydáním platebního rozkazu dne [datum rozhodnutí] č. j. 24 C 358/2020-21, proti kterému se žalovaná bránila podáním odporu v zákonné lhůtě s odůvodněním, že žalovaná si najala na čištění stoky, spočívající v odstranění cca 20 cm bahna a kořenového systému plevelného porostu subdodavatele, a to firmu [právnická osoba], která tedy nevykonávala uvedenou činností žádné výkopové ani zemní práce. Bagrista, který koryto stavby čistil, v jednom kompletně zarostlém místě na dně stoky, zachytil lžící bagru volně položené kabely, které nemohl pohledem spatřit. Tyto kabely nebyly vůbec uložené v zemi a místo nebylo ani označeno ničím, čím by mohl být o přítomnosti kabelu informován. Došlo k narušení datového kabelu pro síť internetu a výpadku sítě v místě. Zhotovitel se sice k incidentu přihlásil, nikoliv však k plné odpovědnosti za škodu a její neomezené náhradě v penězích. K žádné takové dohodě, ani k uznání mezi stranami nedošlo. Jelikož kabely nebyly uloženy a zakopány v zemi, v obvyklých 70 cm hloubky či více a navíc jejich přítomnost nebyla řádně označena, má žalovaná za to, že svým jednáním nikterak neporušila žádnou svou právní povinnost a byl to naopak žalobce, kdo vznik škody na svém zařízení způsobil. Žalovaná navíc svou aktivní pomocí napomohla výrazně k opravě nastalé havárie a poskytla součinnost v takovém rozsahu, že předpokládala, že tím došlo k nápravě závadového stavu bez dalších nároků žalobkyně. Žalovaná zároveň zpochybnila vyčíslení výše způsobené škody, které je neadekvátní a neodpovídá skutečně odvedené práci na odstranění závady. Navrhla proto žalobu, jako nedůvodnou, zamítnout.

3. Vzhledem k rozdílným stanoviskům stran sporu, prováděl soud podrobné dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci. Důkazy pak hodnotil samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a vyvodil tento skutkový a následně i právní stav věci.

4. Písemnou objednávkou Obce Tučapy (čl. 52), jakož i svědeckou výpovědí starosty Obce Tučapy pana [jméno] [příjmení] (čl. 58 p. v.) má soud prokázáno, že Obec Tučapy si [datum] objednala u [právnická osoba] s. r. o. [okres] vodního toku v kat. úz. [obec], v místě čistírny odpadních vod v celé délce cca 500 m. Výpovědí starosty má soud dále prokázáno, že za obec uzavíral se žalovanou ústní smlouvu o dílo cca 2 měsíce po učinění objednávky. Možná to bylo i ve dvou etapách a cena díla byla dle dohody smluvních stran.

5. Písemnou objednávkou ze dne 1. 1. 2019 (čl. 53) má soud prokázáno, že žalovaná si objednala u [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], práce bagrem a dopravu nákladním vozem v období 1. 1. 2019 až 31. 12. 2019 s termínem dodání ve stejné lhůtě.

6. Úplným výpisem z obchodního rejstříku má soud prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně k dané věci, coby nástupnickou společnosti [právnická osoba]. Výpisem z obchodního rejstříku má soud dále prokázánu existenci [žalované ] s.r.o. s předmětem podnikání mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování, jako i výrobu, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jednatelkou této společnosti je paní [jméno] [příjmení]. Výpisem z obchodního rejstříku má soud dále prokázánu existenci [právnická osoba] s.r.o. s předmětem podnikání výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, kde jednatelem je pan [jméno] [příjmení].

7. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] (čl. 88 p. v.) částečně potvrzenou i výpovědí svědka [jméno] [příjmení] (čl. 90) a svědka [titul] [jméno] [příjmení] (čl. 152) má soud prokázány okolnosti uložení a přítomnosti kabelů elektronické komunikace. Svědek [jméno] [příjmení], starosta Obce Tučapy (čl. 88 p. v.) vypověděl, že vodní tok mají vedený v povodňových materiálech jako odlehčovací větev Černovického potoka a čistí se zhruba každý rok, záleží na tom, jaké se tam během roku vytvoří nánosy v důsledku určité výšky vodní hladiny. Tuto činnost jim nařídilo Povodí Vltavy a poblíž se také nachází majetek obce. Obec si na čištění potoka žádné stavební povolení nevyžadovala, ani nic stavebnímu úřadu neohlašovala. Tok, který byl čištěn, je stoka, bývalá přepadová stoka z lihovaru, který už dávno neexistuje a když byla stavěna čistírna odpadních vod, tak bylo počítáno i s tímto tokem pro využití na čištěnou vodu. Stoka, nebo-li nepojmenovaný tok, je tam cca 250 let. Má bahnité dno a část toku okolo hřiště je vydlážděná cihlami z důvodu, že v nedaleké Obci [obec] byla kruhová cihelna, tak se její výrobky využily i pro tyto potřeby. K čištění využívají různé subjekty, často to bývá i [právnická osoba] a.s., ale tentokrát to byla žalovaná společnost, neboť pro Obec Tučapy prováděla jiné práce v blízkosti, a proto si objednali zároveň i čištění toku. Za 10 let, co je starostou, zhruba ví, kde optické a datové kabely vedou, ale žádnou podrobnou dokumentaci o tom obec nemá. Nánosy se mohou dle počasí a množství vody ve stoce pohybovat od pár cm až po půl metru, pokud je sucho. Čistit tok musí obec dle manipulačního řádu Obce Tučapy, ten schvaluje obec s rozšířenou působností Soběslav, odbor životního prostředí. Na schůzce na úřadu obce Tučapy dne [datum] byl zástupce [žalobkyně ], zástupce [žalované ], možná i ten bagrista, to už neví. Bylo řešeno, že ti, co způsobili havárii, takto musí napravit. I on sám se tam byl podívat, byl však již večer a viděl pouze rozbagrované místo samé. Viděl následně, že bagrista odhrnul zeminu a pak došlo k opravě, která trvala asi 2 dny. Přítomnost kabelů je možná označena sloupkem, ale zda tam byl i tehdy, kdy došlo k poškození kabelu, neví. Ten rok, co čištění žalovaná prováděla, bylo sucho a čistil se tok v místě cca 50 – 100 m od hřiště. Neví, zda se havárie stala v tom bahnitém či vydlážděném dně. Není mu známo, zda žalovaná v době objednání díla si vyžadovala od správce elektronické komunikace vyjádření o přítomnosti kabelů. Žádný z předchozích subjektů, které čištění toku prováděly v předchozích letech, si žádné vyjádření od správce elektronických komunikací nevyžadovaly.

8. Svědek [jméno] [příjmení] (čl. 90), bagrista, který čištění stoky prováděl a zároveň jednatel společnosti [právnická] [osoba] vypověděl, že mezi [žalovanou] a [právnickou osobou] [anonymizováno] byla uzavřena písemná rámcová smlouva na celý rok. Potom on uzavřel ústně s panem [příjmení], coby stavbyvedoucím a zástupcem [žalované ], smlouvu o vyčištění potoka od nánosu bahna po celé délce, kam až se dostane. Díky příjezdovým můstkům došlo k rozdělení tohoto čištění na dvě etapy, první byla spodní část toku a při té se zjistilo, že tok je dlážděn cihlami, a to dno i boky a od můstku až na konec těch prací. Celý úsek byl dlážděný. Bylo mu řečeno, ať to nechá, ať to v žádném případě nerozebírá a nic nebagruje pod to vydlážděné dno, i boky. Potom byla druhá etapa, ta horní část toku. Tam došlo k té havárii. Ta byla rovněž dlážděná cihlami, boky i dno a potom na konci až bylo dno kamenné. Řádově bylo nánosu bahna 30 – 40 cm. Čistil ho lžící bez zubů, tzv.„ pravítkem“ a měl šíři 110 cm. Bagr stál na pevném terénu na zemi a rameno měl vychýlené do boku zhruba 90 stupňů a bagroval ten nános z potoka, kde stále protékala voda, a nános vyhrnoval do boku. Pod ten cihlový povrch se nedostal, měl to i zakázané, říkal mu to starosta i pan [příjmení]. Vždy lžící odebral část nánosu, postupně až na cihly. Objednatel (žalovaná) ho neinformovala o přítomnosti kabelu elektrické komunikace. On sám se na to neinformoval proto, že to nebylo třeba, nedělal žádné zemní práce, jednalo se pouze o odstranění nánosu bahna a k takové činnosti se vyjádření nevyžaduje. Kabel v potoce neviděl, protože tam stále tekla voda, viděl ho, až když ho vytáhl, a to bylo v okamžiku, kdy už byl na cihlách, neboli kdy už cítil tou lžící nebo tím pravítkem, že je na dně potoka. Hned volal panu [příjmení], a když mu řekl, že vytáhl z potoka nějaký kabel, řekl, že je to nesmysl. Ptal se, zda nešel do hloubky, což nešel, a proto trval na tom, že je to nesmysl, že by tam byly kabely a říkal to i pan starosta. V okamžiku, kdy došlo k havárii, čistil dno potoka a rohem pravítka, které je nasazené na lžíci, vytáhl oba kabely do výšky nad hladinu, resp. kousek nad hladinu, a když to zjistil, tak je hned pustil zpět. Pak kontaktoval pana [příjmení], jak uvedl, bylo mu řečeno, aby popojel a pracoval dál, takže pokračoval na dalším úseku toho koryta, a když se vrátil z oběda, pokračoval dál v čištění. Pak přijel zástupce [žalobkyně] a on stále pokračoval dál v čištění a na schůzce na obci přítomen nebyl. K odstranění havárie poskytl potřebnou součinnost, není si jistý, zda to bylo ten samý den, nebo až následně, ale když přejeli pracovníci žalobce, opravit ten datový kabel, přivezli si malý bagřík a viděli, že to tím nebudou schopni udělat. Požádali ho proto o součinnost, ten bagřík ani neskládali z vozu. Odhrnul proto na bocích toku v terénu vrstvu zeminy, nejprve na jedné straně, ti pracovníci našli kabel, vykopali ho ručně, a to samé se pak udělalo na druhé straně. Ve výkopu to pak pospojovali provizorně a nechali to být. Pak přijeli jiný den nebo další den a musel vyhrabat ve dně potoka rýhu pro položení kabelu. Bylo to v hloubce asi 60 – 80 cm a musely se tedy narušit ty cihly, které tvořily dno potoka. Pod nimi tedy potom poté, co se to odstranilo, vyhrabal tu rýhu. Tekla tam stále voda, teče tam stále voda, takže to nikdo nezměří, jak je to tam přesně hluboko. I když provedl určité přehrazení, tak tam voda stále prosakovala. Poté, co v potoce kabely uložili, tyto zahrnul, ale na těch březích nikoli. To zahrnutí nakonec dělal také on, protože když to tam bylo asi týden odhrnuté, tak se o to zajímal, kdy to bude moci zahrnout, protože potřeboval to dílo dodělat, takže pak zástupci [žalobkyně] řekli, že je to možné zahrnout, takto udělal. To bylo asi týden poté. Na opravě kabele nebyli více jak 3 pracovníci žalobkyně, byli tam jeden den, kdy prováděli spojkování. Další den opravovali ten datový kabel a další den opravovali chráničku optiky. Jeden den tam byli asi půl dne, druhý den asi ¾ dne, ale nepřijeli hned od rána, přijeli později. Při práci používali pouze spojovací materiál, veškeré zemní práce a odhrnutí kabelu dělal on. Pokud měli používat kompresor, muselo to být někdy jindy, když tam byl on, kompresor neviděl. Když odhrnul zeminu před tou opravou, byl kabel položen zhruba v hloubce 80 cm. Dno potoka bylo asi 1 metr od úrovně terénu. Kabely byly určitě na dně potoka, nikoli pod dnem. Někteří pamětníci v Tučapech říkají, že tu pokládku nebo ty otvory pro položení kabelů dělal nějaký stroj, ten dělal drážkování v terénu na louce, pak přišli k potoku, přehodili to a pokračovali na té louce dál. Žádost o součinnost s opravou přišla od pana [příjmení]. S tím on má smluvní vztah, a proto musel počkat na jeho rozhodnutí. Provedenou práci ničím neúčtoval. Nedělal žádné zemní práce, protože nebylo hrabáno pod stávající terén, šlo pouze o čištění od bahna. Koryto bylo dlážděné a to bahno, které mělo být odstraněno, byla pouze náplava neboli nános toho materiálu. Dláždění končilo asi 20 cm před vozovkou a kabel byl poškozen asi v půlce té druhé etapy toku, která končila u vozovky. Pak už následovalo kamení a tam už to dláždění nebylo. Nebyl přítomen po celou dobu, kdy se havárie opravovala. Je tedy možné, že opravovací práce mohly probíhat i v době, kdy pracoval na jiné zakázce.

9. Svědek [titul] [jméno] [příjmení] (čl. 91 p. v.) vypověděl, že pracuje v oblasti správa a ochrana sítě pro okres Tábor [společnosti žalobkyně] a.s. a dříve u předchůdce této společnosti. Tuto specializaci vykonává asi 6. rok, s ohledem na období, ve kterém má na starosti okres Tábor, tedy nebyl přítomen a obeznámen se situací v roce 1997 při pokládce kabelů sítě elektronických komunikací v Tučapech. Neví o tom nic bližšího, nicméně může garantovat, že pokud byly kabely do pozemku nějakým způsobem zapraveny, tak muselo proběhnout řádné stavební řízení, musely být vyžádány veškeré podklady, projektová dokumentace a musely být ty dotčené osoby o tom informovány. Každý starosta ví, kudy vedou sítě elektronické komunikace, včetně těch kabelů dálkových a komunikačních a v případě, že to neví, tak se může kdykoliv na příslušné společnosti o tom informovat. Práce, které prováděl bagrista v rámci čištění koryta potoka, jsou podle něho zemní práce, za které považuje každou práci, kterou někdo dělá bagrem či pracuje s lopatou. Tyto práce proto vyžadovaly informaci o přítomnosti kabelů. Poškození kabelu byl přítomen pouze po havárii a následně asi 2x až 3x, to už si nepamatuje, byl přítomen, i když se prováděla oprava. Pamatuje si, že k určitému přehrazení té vody tam došlo, aby mohla proběhnout oprava, ale nepamatuje si detaily, jestli tam bylo dno či boky potoka vydlážděné. Když se dozvěděl o havárii, dostavil se na místo samé, protože v den havárie byl nedaleko. Viděl to poškození, pak se dostavil ke starostovi, kde sepsal hlášení a předpokládal nebo tuší, že druhý den ho kontaktoval starosta a proběhla schůzka u něho. Té byl přítomen pan [příjmení], který přiznal pochybení, bylo to v podstatě nesporné, byla na tom shoda. Ve stejném duchu o tom hovořil i starosta. Jelikož se jednalo o škodu většího rozsahu, chtěl, aby byl podepsán škodní protokol. Jednalo se o opravu na delší dobu, protože to byly páteřní optické kabely. Jednání konkrétně proběhlo [datum], šlo o dva kabely metalické, které byly poškozeny, ty byly přetržené a potom 3x zničené trubky, které jsou specifikovány v zápise, přičemž se jednalo o ochranné schránky optického kabelu. Pokud jde o přítomnost optického kabelu v té schránce, tak ten kabel se tam musí zafouknout pod vysokým tlakem, který se získává z kompresoru, a proto je potřeba i tento kompresor pro instalaci a případně i opravu těchto kabelů. U tohoto optického kabelu tedy nedošlo k jeho přetržení, ten měl funkce zachovány, ale byla poškozená ochranná schránka, ve které ten kabel v podstatě plave. Pokud v zápise ze dne [datum] označil hloubku uložení telekomunikačního zařízení 20 – 100 cm, tak toto neměřil, nešlo to, byl to jeho odhad, protože tam byla voda a bahno a měl tedy asi uvést do toho zápisu„ nezjištěno“. Pokud uvedl v bodě 5 popis té závady, tak kabely neviděl na místě samém, a to poškození se mu v tu dobu a v ten okamžik tak jevilo, proto jej tak popsal. Naštěstí se ukázalo, že tomu tak nebylo. Údaje o poškození a následné opravě měl od mistra, následně nakalkuluje materiál, hodiny, které byly odpracovány na té opravě a to je potom přílohou kalkulace. Opravu prováděli zaměstnanci žalobkyně. Účtování činností a materiálů kontroluje vedoucí kabelového střediska. Zápis o havárii podepsal zřejmě až druhý den, tj. [datum]. Dostali se k němu během jeho praxe i informace, že v některých případech jinde došlo např. ke křížení kabelů, které neodpovídá, pak činili úkony k tomu, aby se to napravilo. Pokud bylo označeno několik pracovníků v konkrétní den na místě opravy, bylo jich maximálně 6 a bylo jich tam více proto, že to byli pracovníci dvou specializací. Jednak na ty metalické kabely a jednak na ty optické kabely. Rozsah těch účtovaných hodin, vynaložených na opravu, odpovídá např. rozsahu té opravy, kdy museli třeba 200 drátů z jedné i z druhé strany pospojovat a dělalo se to nejprve v té fázi provizorní a následně potom na čisto na trvalo. Proto je tam takový rozsah té činnosti.

10. Za velmi podstatnou a stěžejní považuje soud výpověď svědka [titul] [jméno] [příjmení] (čl. 152), který byl u žalované společnosti v rozhodné době zaměstnán na základě dohody o provedení práce, dnes už u ní zaměstnán není. Pracoval v pozici vedoucího stavby, která se týkala rekonstrukce sportovního areálu v Tučapech, objednatelem a investorem byla Obec Tučapy. Jelikož na této stavbě byl přítomen bagr, požádal je starosta Obce Tučapy ještě o vyčištění bezejmenné vodoteče a on byl požádán jednatelem [žalované společnosti], aby prováděl dohled nad touto objednávkou, tak tak činil. Bagr, který na čištění použili, byl svou velikostí odpovídající, naopak ten bagřík, který si přivezli pracovníci [žalobkyně] k opravě, nebyl schopen práci provést. Hloubka vody v toku byla 30 – 50 cm, vytékala z nějakého rybníka, možná tam byl i přepad z čistírny odpadních vod. Voda v té vodoteči byla kalná. Od starosty obce měli informaci o tom, že dno je vydlážděné, aby ho proto čistili opatrně a nepoškodili to dláždění. Bagrista proto musel citlivě jet po tom korytě a čistit ty nánosy. Když už to bylo vyčištěné, hotové, bylo na bocích koryta nad hladinou vidět dláždění, zpevnění. V době škodné události byl na jiné stavbě, vracel se, bagrista mu zavolal, že se ve vodě nachází kabel. Když přijel, viděl v té vodoteči něco vhozeného, byla kalná voda, viděl kraj. Vypadalo to jako kabel nebo klacek, nechtěl to znovu vytahovat, aby nedošlo k dalšímu poškození. Za nějakou dobu přijeli páni z [právnická osoba], bylo to už na večer. Neví, zda to bylo v ten samý den nebo následující. S tím pánem šli na obec, udělal se záznam o poškození, chtěl to podepsat. K tomu on však nebyl kompetentní, podepsal to starosta. Nepopírali, že k poškození došlo, ale zároveň říkali, že by k tomu nedošlo, kdyby byly kabely položeny správně, což nebylo, protože byly na dně potoka a nebyly pod jeho dnem. Přímo na vlastní oči viděl, že kabely ležely na dně potoka, viděl to při otevírání dna potoka, při opravě, že nejsou uložené pode dnem v té správné hloubce. Měly by být správně až 120 cm pode dnem bezejmenné vodoteče. Předpokládá, že v době výstavby a ukládání kabelů asi došlo k tomu, že se drážkovalo až k vodoteči, cca 5 – 7 metrů, před tou vodotečí se skončilo a v určitém úhlu 20 – 30 stupňů má být uložen ten kabel a to samé má být i na druhé straně té vodoteče. To se dělá buď krtkováním, tzn., že se to podvrtává nebo by se musel zavřít přítok vody, muselo by se rozebrat dno potoka, to překopat a kabely dát pod úroveň potoka do hloubky 80 – 120 cm a potom vše vrátit do původního stavu. Nemohlo se stát, že by bagrista lžící hrábnul hlouběji, než měl a dostal tímto způsobem kabel na povrch, neboť tou lžící nejde najednou odbagrovat velký kus zeminy. To se musí po částech několikrát. Při tom jednom záběru lze odbagrovat maximálně kolem 40 cm zeminy. K takovému intenzivnímu bagrování tam nedošlo a ani tomu neodpovídalo množství toho vytěženého materiálu z koryta potoka. Byla tam tak 1/5. Byl osobně přítomen následné opravě poškozeného kabelu. Muselo se otevřít dno potoka a vykopat na každou stranu 5 – 7 metrů, zhruba do hloubky 1 metru pod dno potoka, našel se kabel a bylo vidět, že je vhozen na dně potoka, to už u toho byli i ti pracovníci žalobkyně. Šíře potoka je asi 3,5 m, museli dát několik metrů nového kabelu, protože ten původní neodpovídal délkou právě proto, že byl pouze vhozen na dno potoka. Tzn., že pokud by byl kabel původně položen správně a šel pode dnem potoka, tak by musel být mnohem delší. Pracovníci žalobkyně proto museli další den přivézt delší kabel, pak se dělaly spojky na každé straně, to se svařuje. Pakliže se ten původní kabel natáhnul správně, tak byl krátký, a proto se musel dát nový mnohem delší. Pokud by byl ten původní kabel správně dlouhý, byl by několikrát stočený, ale ten poškozený byl naopak krátký, a proto museli přivést nový a delší. On tedy sám viděl, že teprve při té opravě mohlo dojít ke správnému uložení kabelu tak, jak už to mělo být uloženo tenkrát. Na schůzce s [žalobkyní ] u starosty v Tučapech se řešilo pouze to, že se něco poškodilo a kdy se to opraví. Peníze se v té době vůbec neřešily a neřešila se ani odpovědnost, a to i proto, že viděl, že ten kabel byl té vodě pouze vhozen, volně položen. Před započetím prací na čištění toku žádali Obec Tučapy o sdělení, zda jsou v tom úseku sítě, které by se mohly poškodit, nadzemní nebo zemní, protože žádné podzemní práce nedělali. Starosta jim oznámil, že tam nic není. Nános ve stoce mohl být 20 – 30 cm a při vyndávání nánosu ven do těch břehů tam mohlo jít i trochu zeminy s tím břehem, ale gró byla tráva z toho koryta. Je stavař a zná normy na pokládku kabeláže.

11. Zápisem [žalobkyně] č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] (čl. 9) a výpovědí svědků [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a starosty [územní celek, jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že v uvedený den byl tento zápis [titul] [příjmení] sepsán. Jednalo se o poškození dvou páteřních optických kabelů, které byly metalické. Ty byly přetržené a potom 3x zničené trubky specifikované v zápise, přičemž se jednalo o ochranné schránky optického kabelu. V ostatním lze odkázat na svědeckou výpověď [titul] [příjmení] uvedenou již výše. Obsahem zápisu má soud dále prokázáno, že k havárii mělo dojít v [obec], parc. [číslo] (koryto vodního toku) dne [datum], mělo dojít ke zničení přechodu vodního toku, konkrétně k přetržení kabelu [anonymizována čtyři slova], 3x zničené trubky HDPE40, 2x poškozené optické kabely 12f, hloubka uložení telekomunikačního zařízení 20 – 100 cm. Mechanická ochrana (cihlování, desky, žlaby a jiné) 3x PVC 125, k havárii došlo při čištění koryta vodního toku prováděné mechanizací. Přítomnost kabelů nebyla vyznačena v dokumentaci stavby, podle které byly práce prováděny, nebylo vydáno vyjádření o existenci SEK v dané stavbě, vytyčení nebylo provedeno, přítomnost kabelů v terénu byla vyznačena výstražnou tyčí, systematický náčrtek umístěný telekomunikačního vedení v místě dotčení nebyl pořízen, událost ohlásila právnická osoba [žalovaná] s.r.o. Zápis obsahuje i informaci o tom, že poškoditel se zavazuje k úhradě vzniklé škody na majetku společnosti [právnická osoba], za [žalovanou] je zápis podepsán paní [příjmení], za společnost [právnická osoba] podepsán [jméno] [příjmení].

12. Kalkulací oprav poškození SE ze dne [datum], vypracované [titul] [jméno] [příjmení] (čl. 10), má soud prokázáno, že za zpracování dokumentace CZ si žalobkyně účtuje 2 565 Kč, za odborné montážní práce si účtuje 157 hodin po 916,53 Kč na hodinu, tj. celkem 143 896 Kč, za 0,75 hodin administrativní činnosti po 446,22 Kč za hodinu si účtuje celkem 335 Kč, za dopravu mechanizace – rypadla, kompresoru, atd. za 200 km při sazbě 5,68 Kč za 1 km si účtuje celkem 1 137 Kč, za výkon velké mechanizace (rypadlo, kompresor, plošina, atp.) za 2 hodiny po 421,72 Kč za hodinu, tj. 843 Kč, za materiál 12 991 Kč Celkem tedy částku 161 767 Kč. Přílohou kalkulace byl i seznam použitého materiálu (čl. 10 p. v.). Fakturou [číslo] ze dne [datum] (čl. 11) má soud prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému škodu na pozemních SEK 161 767 Kč. Rozpisem hodin na opravu SE v [obec] (čl. 41) má soud prokázáno, že pokud žalobkyně účtovala 157 započatých hodin na opravu havárie, dne [datum] pracovali 4 pracovníci 8 hodin 41 minut, dne [datum] pracovalo 5 pracovníků 6 hodin 20 minut, dne [datum] pracovalo 6 pracovníků 7 hodin 23 minu, dne [datum] pracovali 3 pracovníci 8 hodin 11 minut a dne [datum] pracovali 3 pracovníci 6 hodin 56 minut.

13. Fotografiemi čl. 62 – 64 a čl. 34 (ta je v příloze č. 2 spisu i v barevném provedení) má soud prokázáno, že došlo k havárii na SEK a že byla tato havárie pracovníky žalobkyně odstraňována.

14. Spisovou dokumentací ke stavebnímu řízení čistírny odpadních vod [obec] I. etapa, tvořící přílohu spisu, má soud prokázáno, že hlavní kanalizační stoka A v délce 0,515 km, je popisována v technické zprávě na čl. 20 projektové dokumentace, není stokou, která je předmětem daného řízení. Tou je stoka, která je v projektové dokumentaci nazývána„ bezejmenná vodoteč“ a měla by být délce cca 650 m. Součástí projektové dokumentace [číslo jednací] [anonymizováno] je dále vyjádření [právnická osoba] z [datum] o existenci podzemních vedení telekomunikačních sítí (dále jen PVTS). Ve zprávě [právnická osoba] z uvedeného data je sdělení o tom, že při realizaci kanalizace v [obec] dojde ke střetu s podzemním vedením telekomunikačních sítí ve správě [právnická osoba] [anonymizováno], v trase může být uloženo několik kabelů a trubek, z nichž některé mohou být chráněny ochranným pásmem. Zpráva se tedy týká stavby kanalizace a pro dané řízení je irelevantní, neboť se jedná i jiný úsek, než ten, který je předmětem daného řízení. Obsahem územního rozhodnutí [stát. instituce], odbor výstavby a RR ze dne [datum] (příloha spisu), vydaného pro vymezení,,Pásma ochrany pro ČOV,, v [obec], zejména bodem č. 6 tohoto územního rozhodnutí, má soud prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] poukazoval na to, že dojde ke střetu s podzemním vedením telekomunikačních sítí, proto budou dodrženy podmínky ze druhé strany vyjádření [číslo] [anonymizováno] tj. například, že před zahájením zemních prací vyznačit polohu PVTS přímo na staveništi a přizvat na místo samé pracovníka ochrany sítí, dále odkryté podzemní telekomunikační vedení zabezpečit proti poškození při provádění zemních prací, zhutnit zeminu pod vedením a vyzvat příslušnou organizaci [právnická osoba] k provedení kontroly před zakrytím vedení, zda není viditelně poškozeno a zda byly dodrženy příslušné normy a stanovené podmínky, při provádění zemních prací postupovat tak, aby nedošlo ke změně hloubky a prostorového uspořádání telekomunikačního vedení. Obsahem rozhodnutí [stát. instituce], odbor výstavby, ze dne [datum] sp. zn. [číslo] (příloha spisu) má soud prokázáno, že tento úřad povolil obci Tučapy napojení stavby ČOV na silnici [spisová značka]). To samé se týká dokumentu z [datum] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno], jímž MÚ [obec] udělil obci [obec] povolení k vypouštění předčištěných odpadních vod z ČOV BC 2x250 Tučapy do vod povrchových případně do bezejmenné vodoteče a následně do Černovického potoka. Rozhodnutím MÚ [obec] odboru výstavby a životního prostředí, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], má soud prokázáno, že tento úřad vydal spol. [právnická osoba] rozhodnutí o umístění stavby„ [příjmení] [anonymizována tři slova], [obec] – [obec a číslo]. část, [obec] – [obec]. V bodě 1. se mimo jiné uvádí, že stavba bude umístěna dle situací shora uvedených s malou úpravou trasy v [obec] dle doložené změny. V odůvodnění citovaného rozhodnutí se mimo jiné uvádí, že proběhlo místní šetření dne [datum]. Protokolem z místního šetření ze dne [datum] má soud prokázáno, že OÚ [příjmení] [jméno] [příjmení] upozorňuje na budovu ČOV pro obec a požaduje vést kabel těsně nad zahradami u č. parc. [číslo] a [číslo]. Dále upozorňuje na křížení vodovodu pro kravín a dále pro obec – parcely [číslo] přibližně.

15. Obsahem spisu [stát. instituce] nazvaného„ [příjmení] [číslo], [příjmení] [číslo], [obec] – [obec a číslo]. část [obec] – [obec]“, investor [právnická osoba] z roku 1997, má soud prokázáno, že dne [datum] rozhodl [stát. instituce] o umístění stavby pod [číslo jednací]. Jednalo se o umístění liniové stavby„ [příjmení] [číslo]“ tak, jak je již název uveden shora, a to na pozemcích mimo jiné i v [obec] Okresní úřad [okres], referát životního prostředí, vodní hospodářství, měl podmínku, že budou dodrženy všechny podmínky rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], stejně tak i Státní meliorační správa, Územní pracoviště [okres], vyžadovala dodržení všech podmínek z vyjádření ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a že také bude přizvána k předání a přejímání staveniště. Citovaným vyjádřením Státní meliorační správy ze dne [datum] má soud prokázáno, že pracovník Státní meliorační správy informoval [stát. instituce] o tom, že při výstavbě [anonymizováno] [obec] – [obec] dochází ke křížení s vodotečemi v jejich správě. Státní meliorační správa souhlasí s křížením za podmínek, že křížení bude provedeno v hloubce minimálně 1 metr pod stávajícím pevným dnem vodoteče, při souběhu tras nesmí být porušen svah vodoteče, koryto vodoteče nesmí být zasypáváno výkopkem a výkopek ovládán na břehové hraně, koryto vodoteče bude uvedeno do původního stavu, hutnění rýhy, obnovení pevnění, svahování, osetí. Před zahrnutím rýhy v místě křížení bude přizvána ke kontrole hloubky uložení [anonymizováno] Státní meliorační správa a při ukončení prací budou přizváni k převzetí křížení a jejich stanovisko bude nedílnou součástí kolaudačního rozhodnutí. [právnická osoba], [anonymizováno] [okres] vymínilo dodržet podmínky vyjádření ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a další. Dále má uvedeným spisem soud prokázáno, že dne [datum] se konalo územní řízení ke stavbě„ [příjmení] [číslo]“ 2. část na odboru výstavby a životního prostředí v [obec], jehož se účastnil mimo jiné i zástupce meliorační správy a požadoval, aby byla Státní meliorační správa přizvána k předání a přejímce staveniště.

16. Oznámením záměru výstavby –„ [příjmení] [číslo]“ Jihočeského regionu ze dne [datum] společností [právnická osoba] [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že podstatou díla je uložení optických kabelů v dané trase mimo jiné i druhá část [obec] – [obec] společně s překříženími místních kabelů. Optické kabely jsou chráněny ochrannými trubkami HDPE o průměru 40 mm, které jsou ve volném terénu ukládány do hloubky s krytím 1 metr, po dokončení pokládky trubek HDPE se provede zakopnutí optického kabelu po výrobních délkách cca 6 km a provede se napojení. Jedná se o páteřní síť navazující na obdobně provedené sítě přímo na trase podle přesného plánu [právnická osoba] [obec]. Tato síť je provedena optickými kabely pro vysoké přenosové kapacity. Na tuto síť jsou přesně umístěných telefonních ústřednách napojeny místní metalické sítě pro přímé rozvody vlastních telefonních, faxových linek pro občany a organizace.

17. Rozhodnutím Okresního úřadu, referátu životního prostředí v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] má soud prokázáno udělení souhlasu ke stavbě dálkového optického kabele ve vodních tocích a jejich korytech a na pozemcích při nich a k přechodu, týkající se jiných bezejmenných vodotečí, než té, která je předmětem daného řízení, je vyžadováno splnění týž podmínek jako u bezejmenné vodoteče v kat. úz. [obec] [právnická osoba] souhlasilo dne [datum], sp. zn. [číslo], s průběhem trasy pro výše uvedený„ [anonymizováno]“.

18. Rozhodnutím Okresního úřadu, referátu životního prostředí ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], má soud prokázáno, že tento úřad udělil souhlas [právnická osoba] [anonymizováno] dle § 13 odst. 1 písm. a) zák. č. 138/1973 Sb. o vodách, ke stavbě ve vodních tocích a jejich korytech a na pozemcích při nich, přičemž pod písmenem i) a zejména j) se jedná o přechod na dvou místech pravostranné přítoku Černovického potoka, parc. [číslo] kat. úz. [obec] – překop. Pod bodem č. 8 tohoto rozhodnutí je uvedena podmínka, že křížení vodoteče bude vyznačeno na obou březích povrchovými značkami. Rozhodnutím téhož úřadu ze dne [datum] sp. zn. [číslo], má soud prokázáno, že ve věci vydání souhlasu ke stavbě ve vodních tocích a na pozemcích při nich písm. h) přechod bezejmenného potoka parc. [číslo] v kat. úz. [obec] – překop, bude kabel ukládán do výkopu hlubokého cca 1,2 m pode dnem potoka, nejméně 1,1 m. Při podvrtu bude kabel uložen v ocelové nebo PE chráničce.

19. Obsahem technické zprávy pro vydání územního rozhodnutí společnosti [právnická osoba], bez uvedení data, má soud prokázáno, že tato společnosti zpracovala projektovou dokumentaci liniové stavby dálkového optického kabelu [anonymizována tři slova], [obec] – [obec], rozdělená do dvou částí: první část [obec] – [obec], druhá část [obec] – [obec] Technická zpráva ohledně přechodu vodních toků a melioračních stok uvádí, že budou řešeny rovněž podvrty nebo překopy s uložením DOK do chrániček minimálně 1,2 metrů pode dnem toku.

20. Výkresem řez A-a nazvanému Přechody vodních toků a meliorací (čl. 128) má soud prokázáno, jak by správně a dle technické normy měly být umístěny dálkové kabely DK, a to minimálně v hloubce 110 cm pode dnem stoky. Částí geometrického plánu [titul] [příjmení] (čl. 131) má soud prokázáno, že došlo k zaměření a vytyčení dráhy dálkového kabele v rámci stavebního řízení.

21. Projektovou dokumentací společnosti [právnická osoba] (čl. 133 – 142), zejména pak technickou zprávou o této dokumentaci obsaženou v oddíle„ E“ bod č. 5 odst. 5, je zaznamenán způsob křížení vodních toků a meliorací na základě výkresu č. 68.

22. Geometrickým plánem [titul] [příjmení] (čl. 131) má soud prokázáno pouze to, že kabely měly být uloženy v hloubce 1,3 m, avšak není z něj patrno, zda v zemi či i až 1,3 m pode dnem vodoteče.

23. Po skutkové stránce lze tedy uzavřít, že provedeným dokazováním má soud prokázáno, že Obec Tučapy si u žalované na základě písemné objednávky a následné ústní smlouvy o dílo objednala vyčištění vodního toku v kat. úz. [obec], v místě u čistírny odpadních vod v celé délce cca 500 m. Žalovaná si na základě písemné objednávky objednala u [právnická osoba] s.r.o. práce bagrem a dopravu nákladním vozem v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 mimo jiné i vyčištění vodního toku v Tučapech v blízkosti čistírny odpadních vod. Obec Tučapy, žalovaná, ani její subdodavatel [právnická osoba] a.s. nevyžadovaly od žalobkyně vyjádření o přítomnosti kabelů elektronické komunikace, když ve shodě všechny vycházely z toho, že nejsou prováděny žádné zemní, ani podzemní práce, a takové vyjádření proto není třeba. Vodním tokem, který byl předmětem čištění, je tzv.„ bezejmenná vodoteč“ stará více jak 200 let, jejíž existence je využívána pro čistírnu odpadních vod pro vypouštění předčištěné odpadové vody. Bagrista, který čistil koryto bezejmenné vodoteče, při čištění v jednom místě narazil na kabely elektronické komunikace, které nebyly ve vodě vidět, tyto lžící bagru nadzvedl, datový kabel přetrhl a optický kabel měl porušenou ochrannou schránku, ve které plave. Z dokumentace [stát. instituce], odbor výstavby a regionálního rozvoze, jakož i z projektové dokumentace k výstavbě čistírny odpadních vod v Tučapech, má soud prokázáno, že se o využití bezejmenné vodoteče, jak při výstavbě čistírny odpadních vod, tak při stavbě ukládání kabelů dálkové komunikace jednalo, a byly stanoveny podmínky, za jakých musí být dálkové kabely – liniové stavby v terénu uloženy, které orgány a instituce mají nad způsobem uložení kabelů dálkové komunikace a nedodržením příslušných norem dohled, čeho se musí a čeho se chtějí osobně účastnit apod. Ze spisového materiálu vyplývá několik zásadních skutečností, které měly vliv na rozhodnutí soudu ve věci. Kabel elektrické komunikace měl být ukládán do výkopu hlubokého 1,2 m pode dnem potoka, nejméně 1,1 m. Přechody vodných toků a melioračních stok měly být řešeny podvrty nebo překopy s uložením DOK do chrániček minimálně 1,2 m pode dnem toku. Státní meliorační správa souhlasila se stavbou dálkového kabele za následujících podmínek křížení a to, že toto křížení bude provedeno v hloubce minimálně 1 m pod stávajícím pevným dnem vodoteče, koryto vodoteče bude uvedeno do původního stavu (hutnění rýhy, obnova opevnění, svahování, osetí), při poškození. [stát. instituce], odborem výstavby, bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby, kde je mimo jiné stanovena závazně podmínka stavby [příjmení] [číslo], [anonymizováno] [číslo], tj. stavbu umístit dle situací s malou úpravou trasy v Tučapech dle doložené změny (křížení s vodovodem, opadem a zohlednění budoucí výstavby čističky odpadních vod v Tučapech, dle protokolu z ústního jednání v příslušném územním řízení), dodržení technické normy ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání sítě technického vybavení, dodržet všechny podmínky stanovené vodoprávním úřadem a dodržet všechny podmínky stanovené ve vyjádření Státní meliorační stavby, rovněž pojednat stavbu včas s vlastníky dotčených nemovitostí. Shodnými výpověďmi svědků pana [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že kabely, k jejichž poškození došlo, ležely volně na dně potoka – bezejmenné vodoteče, přičemž bagrista neprováděl žádné zemní práce, při nichž by lžící bagru bagroval pod povrch země, ale pouze čistil nános náletových rostlin a bahna ve vodoteči, jejíž dno v inkriminovaném úseku bylo vydlážděno cihlami a tvořilo tak pevnou bariéru, která nebyla při čištění narušena. Vzhledem k podmínkám úřadu při ukládání kabelů dálkové elektronické komunikace do země, a zejména podle dna vodoteče, není reálně možné, aby při čištění dna vodoteče naznačeného rozsahu, došlo k poškození dálkových kabelů, pokud by byly uloženy pode dnem potoka dle požadavků České státní normy a organizací, k jejichž uložení dávaly svůj souhlas. V řízení vyšlo rovněž najevo, že kabely byly na poslední chvíli umístěny v rozporu se stavebním povolením, kabel byl umístěn jinde, než měl být. Zejména soud o nesprávném uložení kabelu přesvědčila výpověď svědka [příjmení] [příjmení], kterou považuje soud za zcela věrohodnou, přesnou a hodnotnou, i z hlediska technického posouzení problematiky. Svědek vypovídal jednoznačně, přesvědčivě a v zásadě ve shodě s výpovědí [jméno] [příjmení] a starosty [jméno, příjmení]. Jeho výpověď považuje soud za objektivní, nestrannou a to i proto, že již pro žalovanou nepracuje a není tedy zatížen ani žádnými vazbami, zejména pracovními, a tím ani není zainteresovaný na výsledku řízení. Svědek [příjmení] zcela logicky soudu vysvětlil, že pokud by byl kabel, k jehož přetržení došlo, uložen ve správné hloubce, tj. 1 – 1,2 m pode dnem potoka (vodoteče), musel by být delší, dokonce při havárii zkroucený, což však nebyl, ale naopak, když se správně pod dno vodoteče natáhl, byl krátký a musel být přivezen kabel nový, mnohem delší, který se pak svorkoval a napojoval. Při provádění opravy kabelů musela být voda ve vodoteči přehrazena, dlážděné dno rozebráno, vybagrovaná rýha pro řádné položení kabelů v souladu s Českou státní normou, tj. více jak 1 metr pode dno potoka, čímž až při opravě byly kabely uloženy správně. Nebylo dále prokázáno, že by břehy vodoteče byly řádně a viditelně označeny značkami upozorňujícími na přítomnost kabelů elektronické komunikace. Svědek [příjmení] sice v zápisu ze dne [datum] uvedl, že přítomnost kabelů v terénu byla vyznačena výstražnou tyčí, ale ve své výpovědi se k této otázce nevyjádřil a naopak ohledně jiných svých záznamů uvedených v zápise vypověděl, že je učinil pouze odhadem a že to měl uvést raději jinak, neboť se nakonec ukázalo, že to tak nebylo. Proto jeho zápis o označení přítomnosti kabelů v terénu nepovažuje soud za věrohodný. Soud tedy ohledně uložení kabelů a jejich následného poškození uzavírá, že kabely nebyly správně uloženy více jak 1 m pod pevným dlážděným dnem vodoteče, byly pouze volně vhozeny na její dno a jejich přítomnost nebyla řádně v terénu označena, a proto žalobce nese plnou odpovědnost za jejich poškození a byly-li by kabely uloženy správně, nemohlo dojít k jejich poškození a vzniku škody.

24. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 2926 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

25. Soud si s ohledem na rozdílná stanoviska sporných stran nejprve musel vyřešit, zda odpovědnost žalované je odpovědností dle výše uvedeného ustanovení o. z., či nikoli a zda SEK jsou inženýrské sítě a tudíž věcí nemovitou, zda se jedná o liniovou stavbu a zda jsou či nejsou součástí pozemku. Soud vyšel z toho, že ustn. § 104 odst. 10 zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích uvádí, že síť elektronických komunikací (včetně stožárů nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu o. z. a je ve smyslu o. z. považováno na inženýrskou síť. Dle § 509 o. z. inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Komentář o. z, Lavický P. a. kol. Občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654), Komentář I. vydání Praha: C. H. Beck 2014 na straně 1803 uvádí, že u pojmu inženýrské sítě používá veřejná správa stavebně obecnější pojem a to tzv.„ liniové stavby“. Rozumí se jím takové stavby, u nichž převládá jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou. Liniové stavby zahrnují nejen inženýrské sítě, které demonstrativním výčtem vymezuje § 509 o. z.), ale i stavby dopravní infrastruktury, zejména pozemní komunikace. Lze usuzovat, že § 509 o. z. zahrnuje pouze určitou podmnožinu liniových staveb, a to inženýrské sítě. V tomto směru lze do demonstrativního výčtu zahrnout i všechny další sítě technické infrastruktury, jako vodovody, vodojemy, kanalizace, energetická vedení, komunikační vedení, veřejné komunikační sítě a produktovody. Inženýrské sítě nejsou ex lege součástí pozemků, jedná se tedy o samostatný předmět práv, jedná se o věc movitou, a to proto, že výčet věcí nemovitých § 498 odst. 2 o. z. je taxativní. Dle § 498 odst. 1 o. z., nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Stavební zákon č. 183/2006 v platném znění definuje v § 2 odst. 1 písm. m), že veřejnou infrastrukturou jsou pozemky, stavby, zařízení a to pod bodem č. 2 mimo jiné i komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě. Metodické doporučení Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu upravující vztah mezi zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací, zákonem č. 194/2017 Sb. o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a zákonem č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací definuje podzemní komunikační vedení jako kabelové vedení včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země, a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu ochranné trubky kabelů. Podzemní komunikační vedení je liniovou stavbou podle ustn. § 509 občanského zákoníku; není součástí pozemku. V zastavěném území obcí se komunikační vedení SEK umisťuje primárně pod zem. Dále pod písmenem h) uvádí tato metodická pomůcka, že sítí elektronických komunikací neboli SEK se rozumí přenosové systémy, popř. spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí a komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize bez ohledu na druh přenášené informace, přičemž zákonná definice je uvedena v § 2 písm. h) zákona o elektronických komunikací. Síť elektronických komunikací není součástí pozemku a je ve smyslu občanského zákoníku považována za inženýrskou síť, resp. liniovou stavbu.

26. Na základě výše uvedeného lze tedy učinit závěr, že SEK je věcí nemovitou, avšak není správný výklad žalobkyně o ustanovení § 2926 o. z. o škodě na nemovité věci, když žalobkyně je toho názoru, že odpovědnost škůdce za škodu způsobenou na nemovité věci je absolutně objektivní, bez možnosti liberace. Citované ustanovení je na místě vykládat v kontextu s obecnými ustanoveními o odpovědnosti za škodu, tj. s § 2895 o. z. To stanoví, že škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Neboli není-li tedy zákonem zvlášť výslovně určeno, že je odpovědnost objektivní (s podmínkami liberace), pak všechny ostatní případy zvláštní odpovědnosti je třeba posuzovat v kontextu s § 2895 o. z. a tedy zkoumat, i zavinění škůdce. Absence liberačních důvodů škůdce u tohoto typu zvláštní odpovědnosti neznamená, že zákonodárce měl v úmyslu zakotvit absolutní objektivní odpovědnost bez možnosti liberaci škůdce. Takový názor by byl nepřiměřeně tvrdí, a jde proti smyslu a účelu občanského zákona. Je to proti základním zásadám zakotveným v § 4 a 5 občanského zákoníku a je to i v rozporu s § 2895 o. z., který spojuje objektivní odpovědnost s případy zvlášť stanovenými, tj. explicitně a jasně definovanými, jež pojmově lze rozeznat právě tím, že jsou její meze dány explicitně vyjmenovanými liberačními důvody. Za této situace je na místě použít analogie tak, jak to umožňuje ustn. § 10 o. z., dle kterého nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Odstavec 2 citovaného ustanovení pak uvádí, že není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. Nestanoví-li tedy občanský zákoník absolutní objektivní odpovědnost bez možnosti liberace ani u případů zvláštních činnost jako např. z provozní činnosti a jiné, u provozovatelů určité činnosti či provozu, není spravedlivé, aby taková absolutní odpovědnost bez možnosti liberace stíhala jakéhokoliv škůdce, jež způsobil škodu na nemovité věci bez možností jakkoliv zohlednit individuální okolnosti konkrétního případu, zejména to, kdo je osobou škůdce, zda tato osoba jednala protiprávně a zda svým jednáním škodu zavinila a zároveň, zda tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním škůdce. Soud má tedy za to, že na odpovědnost škůdce dle § 2926 o. z. je na místě nahlížet jako na odpovědnost subjektivní, při které je třeba zkoumat, jak protiprávnost jednání žalovaného, tak jeho zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti. V daném případě má soud prokázáno, že žalovaná společnost nevykonávala žádné podzemní ani zemní práce, neboť dle § 3 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jím podobné a související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost, prováděnou hornickým způsobem, např. skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Činnost žalované však spočívala pouze v čištění náplav, rostlin, trav a bahna na dně bezejmenné vodoteče. Tato činnost dle názoru soudu tedy nevyžadovala vyjádření správce elektronické komunikace, coby vlastníka ve smyslu § 161 odst. 1 stavebního zákona o poloze SEK, o ochraně SEK atd., neboť se nejednalo o zemní či podzemní práce. Žalovaná, resp. subdodavatel žalované, tedy prováděl činnost oprávněně a po provedení nezbytných úkonů, které v rámci přípravy na výkon prací mohla a měla s náležitou péčí provést. Žalovaná neporušila svým jednáním ani obecnou prevenční povinnost, jednala s náležitou péčí a vycházela z informací vlastníka pozemku a objednatele prací Obec Tučapy, která jí výslovně neupozornila na křížení sítě elektronických komunikací s vodotečí, byť obecně informaci o možném místě vedení sítě elektronických komunikací na svém území nepochybně z minulosti měla. Avšak i v případě, že by byla žalovaná o křížení sítě elektronických komunikací s vodotečí, byla vlastníkem pozemku nebo třetí osobou informována a upozorněna, události by nebylo možné předejít, a to z toho důvodu, že kabely elektronické komunikace nebyly umístěny v místě, kde být umístěny měly a nebyly umístěny v hloubce podle České státní normy a podle požadavků orgánů, které k jejich umístění dávaly souhlas. Právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] totiž nepostupoval v souladu s vlastní projektovou dokumentací a s požadavky veřejnoprávních správních orgánů, došlo k umístění kabelu v rozporu se stavebním povolením, souhlasem vodoprávního orgánu, souhlasem Státní meliorační správy, projektovou dokumentací a uložení kabelů neodpovídalo závazné technické normě, ani veřejnoprávním povolením, ani obvyklému způsobu uložení, kdy nelze položit kabely nad pevné dno vodoteče, ale je nutné je uložit při křížení do bezpečné hloubky. Tímto jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně v roce 2019 zavinila vznik škody, která je kladena za vinu žalované. V řízení bylo prokázáno mnohými důkazy, i svědeckými výpověďmi, že kabel měl být umístěn v hloubce minimálně 1 m pod pevným dnem vodoteče, dle projektové dokumentace dokonce v hloubce 1,2 až 1,3 m pod pevním dnem vodoteče a tento způsob křížení byl důležitou podmínkou pro vedení stavby. V místě křížení kabelu s vodotečí mělo být osazeno povrchovými značkami označení přítomnosti těchto kabelů, což opět v řízení nebylo prokázáno. Žalobkyně tak zanedbala svou další povinnost a opět přispěla svým jednáním k následnému vzniku škody. Zároveň je na místě přihlédnout i k součinnosti žalované při odstraňování vzniklé havárie a škody, kdy svou zásadní aktivní činností napomohla žalobkyni k odstranění následků havárie a k rychlému obnovení funkčnosti sítě elektronických komunikací. Žalovaná totiž provedla kromě jiných prací ve prospěch žalobkyně na své náklady zemní práce spočívající ve vykopání zeminy pro správné uložení kabelu tak, jak měl být správně uložen před vznikem této události dle projektové dokumentace a platných povolení. Soud tedy uzavírá, že pokud by žalobkyně a její právní předchůdkyně postupovaly v souladu s výše uvedenými podmínkami stavebního řízení a dodržely Českou státní normu o hloubce uložení kabelů dálkové elektronické komunikace, řádně přítomnost kabelů v terénu označily, nedošlo by ke škodě, která je nyní kladena za vinu žalované. Proto soud 100 % zavinění a vinu na vzniku škody přičítá žalobkyni a spatřuje tak důvod pro vyvinění žalované z této odpovědnosti. S ohledem na tento právní názor tedy soud považuje žalobu za nedůvodnou ve své podstatě, a proto se blíže nezabýval výší žalované částky, která představuje náklady žalobkyně na odstranění havarijního stavu, které byly žalovanou rovněž rozporovány.

27. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ustn. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení účelně vynaložených při bránění svého práva. Náklady jsou představovány náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění při ceně úkonu právní pomoci stanovené z hodnoty sporu ve výši 7 580 Kč. Soud za důvodné považuje 12 úkonů právní pomoci, a to převzetí věci a studium spisu, odpor + odůvodnění odporu, účast na ústním jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], kde délka jednání přesáhla 2 hodiny, tj. 2 úkony za toto ústní jednání, dále účast na ústním jednání [datum], nahlížení do spisu [datum], vyjádření v rámci koncentrační lhůty, účast na ústním jednání dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny, tedy 2 úkony za toto ústní jednání a písemný závěrečný návrh žalované. Za nedůvodný považuje soud úkon účtovaný žalovanou v podobě nahlédnutí do spisu a seznámení a obsahem po převzetí právního zastoupení, neboť tento úkon by měl být součástí úkonu převzetí věcí a studium spisu. Celkem tedy 12 úkonů po 7 580 Kč, tj. 90 960 Kč + 12 x 300 Kč režijní paušál, tj. 3 600 Kč. V součtu tedy rozhodl soud o povinnosti neúspěšné žalobkyně nahradit úspěšné žalované na nákladech řízení 94 560 Kč, přičemž platební místo vyplývá z ustn. § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř.