Okresní soud v Táboře · Rozsudek

6 C 56/2025

č. j. 6 C 56/2025-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTA:2025:6.C.56.2025.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Evou Otáhalovou ve věci žalobkyně: SMT – energy, s.r.o., IČO 08674531 sídlem Malšice 811, 391 75 Malšice zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 84 016,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84 016,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 84 016,35 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 33 308,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 3. 2025 domáhá po žalovaném úhrady částky uvedené v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím představující škodu, která byla žalobkyni způsobena žalovaným při dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2024. Žalovaný dne 30. 10. 2024 způsobil dopravní nehodu nákladního vozidla tov. zn. , Anonymizováno, zn. , SPZ, , ve vlastnictví žalobkyně, které se střetlo s vozidlem žalovaného umístěným na přívěsném vozidle, když otevřel dveře daného vozidla do vozovky. V důsledku tohoto střetu došlo k poškození projíždějícího vozidla žalobkyně. Škoda byla vyčíslena na částku 84 016,35 Kč. Žalovaný přislíbil škodu nahradit, ale po zjištění, že nebude plněno z povinného ručení vozidla, které řídil žalovaný, se žalovaný odmlčel a ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí v plném rozsahu, neboť při hlášení dopravní nehody na tísňovou linku řidič vozidla žalobkyně uvedl, že dveře vozidla žalovaného byly pootevřené, avšak později pojišťovně žalobkyně uvedla, že dveře otevřel žalovaný aktivně. Tento rozpor má dle žalovaného zásadní význam pro posouzení odpovědnosti za škodu.

3. Žalobkyně následně doplnila, že žalovaný svou odpovědnost bezprostředně po nehodě nijak nerozporoval a v záznamu o dopravní nehodě svou odpovědnost přiznal. Dle toho měl žalovaný zaparkované vozidlo s převozním přívěsem u komunikace, po níž přijížděl žalovaný, a vozidlo umístěné na daném přívěsu nezabezpečil tak, aby nezasahovalo do komunikace. Měl odpovědnost za obě vozidla a pojišťovna odmítla plnit, neboť se jednalo o škodu způsobenou vozidlem přepravovaným. Dle žalobkyně se žalovaný chystal s vozidlem umístěným na přívěsu sjet dolů, tedy couvat, a proto otevřel dveře, aby lépe viděl. Dle žalobkyně jedině žalovaný nese odpovědnost za to, že dveře zasahovaly do vozovky. Pokud by byly zcela otevřené, řidič žalobkyně by se jim vyhnul. Pokud by byly pouze přiotevřené, jak tvrdí žalovaný, řidič žalobkyně by bez pochyby musel narazit i do přívěsu, tzv. podvalníku.

4. Mezi účastníky byla v průběhu řízení označena jako nesporná tato skutková tvrzení, jež soud vzal podle ust. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) za svá a s ohledem na zásadu hospodárnosti k nim nevedl dokazování:

5. Dne 30. 10. 2024 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo ve vlastnictví žalobkyně tov. zn. , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , při střetu s vozidlem umístěném na tzv. podvalníku, reg. zn. , SPZ, , ve vlastnictví žalovaného. Škoda na vozidle žalobkyně byla vyčíslena na částku 84 016,35 Kč.

6. Spor je mezi účastníky o zavinění dané nehody.

7. Ke zjištění skutkového stavu věci pak soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

8. Z technického průkazu č. , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem vozidla reg. zn. RZ: , SPZ, .

9. Z faktury č. , hodnota, ze dne 25. 11. 2024 ve spojení s cenovou nabídkou na opravu vozidla a záznamem o dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad na částku 84 016,35 Kč se splatností ke dni 9. 12. 2024 představující náklady na opravu nabouraného vozidla.

10. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2024 sepsaného v čase 18:50 hod má soud za prokázané, že toho dne došlo v , adresa, k dopravní nehodě. Účastníkem dané dopravní nehody byl žalovaný, jehož vozidlo bylo zaparkované u krajnice vozovky, přičemž měl další vozidlo umístěné na tzv. podválu, reg. zn. , SPZ, , a dále vozidlo žalobkyně tov. zn. , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , které projíždělo kolem zaparkovaného vozidla žalovaného po komunikaci a které řídil řidič , jméno FO, , narozený 5. 4. 2001. Dále má soud z tohoto záznamu za prokázané, že vozidlo umístěné na podválu mělo otevřené dveře, o které zavadilo projíždějící vozidlo žalobkyně a tím došlo k uražení bočního zrcátka a odření laku na daném vozidle. Na vozidle žalovaného umístěného na podválu byly poškozeny levé přední dveře. Žalovaný do záznamu uvedl, že vozidlo bylo taženo na podválu a že se zaviněním dopravní nehody souhlasí.

11. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 13. 1. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný k danému dni měl živnostenské oprávnění pod identifikačním číslem , hodnota, .

12. Z upomínky faktur v prodlení ze dne 18. 12. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě částky 84 016,35 Kč do 25. 12. 2024.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2025 ve spojení s dokladem o jejím odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky z titulu škody vzniklé na jejím vozidle při dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2024.

14. Ze sdělení Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje ze dne 15. 5. 2025 k žádosti o vydání záznamu telefonického oznámení dopravní nehody ze dne 5. 5. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný dne 5. 5. 2025, tj. po podání žaloby, žádal policii o vydání zvukového záznamu o telefonickém oznámení dopravní nehody ze dne 30. 10. 2024 v 18:33 hod, který mu nebyl poskytnut.

15. Z vyjádření , právnická osoba, ze dne 4. 11. 2024 má soud za prokázané, že ze strany pojišťovny nebyla uhrazena škodní událost vzniklá dne 30. 10. 2024 pojištěným vozidlem reg. zn. , SPZ, , neboť ke škodě došlo dle hlášení škodní události při manipulaci s nákladem zaparkovaného vozidla.

16. Z dopisu ze dne 18. 12. 2024 ve spojení s vyjádřením , právnická osoba, ze dne 4. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný nesouhlasil s tím, že ke škodě došlo při manipulaci s nákladem stojícího vozidla, neboť v době nehody stál vedle vozidla a s vozidlem na přívěsném vozíku nijak nemanipuloval.

17. Z fotografií a videa pořízených bezprostředně po nehodě (č. l. 16 – 22 spisu) má soud za prokázané, že tzv. podvalník reg. zn. , SPZ, stál přímo na vnější hranici krajnice vozovky. Na něm bylo umístěno tmavé vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, jehož přední levé dveře u řidiče jsou viditelně poškozeny. Z fotografií není zřejmé žádné poškození podvalníku ani jiné poškození daného vozidla. Dále je z těchto fotografií prokázáno, že na podvalníku jsou vytaženy nájezdy, aby vozidlo mohlo sjet, popř. najet. Fotografie dále prokazují poškození vozidla žalobkyně, které je bílé barvy a jedná se o dodávku. Má utržené pravé boční zrcátko a poškozený lak na pravém boku, zejména dveřích u spolujezdce, ve výšce zrcátka a kliky, těsně u skla. Jinde na vozidle známky poškození patrné nejsou. Rovněž je z této fotografie spolu se záznamem o dopravní nehodě prokázáno, že v době nehody byla tma.

18. Ze záznamu telefonického hovoru na tísňovou linku , právnická osoba, ze dne 30. 10. 2024 v čase 18:33 hod má soud za prokázané, že na linku volal řidič vozidla žalobkyně, , jméno FO, , narozený 5. 4. 2001, za přítomnosti žalovaného. Bezprostředně po nehodě uvedl, že žalovaný sundával vozidlo umístěné na podvalníku, přiotevřel dveře a došlo tak ke střetu jejich vozidel. Zároveň řidič uvedl, že přesně neví, jak se daná dvířka otevřela, neboť se v tu chvíli díval do zpětného zrcátka. Sám žalovaný pak při daném hovoru potvrdil, že auto skládal a že nejspíš nechal dveře otevřené tak, že sahaly do vozovky a vozidlo žalobkyně je nabralo zrcátkem.

19. Z výpovědi svědka , adresa, ve spojení se záznamem o dopravní nehodě, záznamem telefonického hovoru z místa nehody a fotografiemi z místa nehody má pak soud za prokázané, že při dané dopravní nehodě došlo k poškození vozidla žalobkyně střetnutím s vozidlem umístěném na tažném vleku. Svědek si nebyl jist, jakým způsobem došlo k otevření daných dveří, neboť byla tma a odstavené vozidlo s přívěsem nebylo osvětleno. Odstavené vozidlo však spatřil na zhruba 6-10 metrů a nevšiml si, že by v té době dveře vozidla na tažném zařízení byly viditelně otevřené. Bezprostředně po nehodě mu žalovaný sdělil, že se chystal sjíždět s daným vozidlem z vleku a pootevřenými dveřmi chtěl kontrolovat, aby nesjel mimo, čemuž odpovídá také nahlášení dané nehody na tísňovou linku a fotografie z místa nehody, kde má podvalník vytažené nájezdy. Dále má soud za prokázané, že předmětný záznam o dopravní nehodě sepisovali účastníci nehody společně a že žalovaný popis nehody nijak nerozporoval, naopak k němu připojil vlastnoruční podpis a souhlasil se zaviněním dané nehody. Na podkladě tohoto záznamu pak byla ze strany žalobkyně podána zpráva o škodní události pojišťovně žalovaného. Z výpovědi svědka soud rovněž zjistil, že policie nakonec k nehodě nevyjížděla.

20. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co účastníci uvedli, učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

21. Dne 30. 10. 2024 kolem 18:30 hodin došlo k dopravní nehodě v , adresa, v , Anonymizováno, . Při této dopravní nehodě došlo ke střetu vozidla ve vlastnictví žalobkyně, které řídil , jméno FO, , s vozidlem umístěným na tzv. podvalníku, který byl připojen za vozidlem odstaveným na kraji vozovky těsně za krajnicí a který obsluhoval žalovaný. Ke střetu vozidel došlo v momentě průjezdu vozidla žalobkyně kolem vozidla na podvalníku, neboť dveře daného vozidla byly otevřené tak, že sahaly do vozovky a vozidlo žalobkyně o ně zavadilo zrcátkem. Při sepisu záznamu o nehodě žalovaný zavinění dané nehody nijak nerozporoval. V důsledku dané nehody vznikla žalobkyni škoda na vozidle ve výši 84 016,35 Kč. Žalobkyně proto žalovaného vyzvala k její úhradě. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, neboť mu bylo odepřeno plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s odůvodněním, že k poškození vozidla došlo manipulací s nákladem stojícího vozidla. S tím žalovaný nesouhlasil, neboť s nákladem v době nehody nijak nemanipuloval.

22. Právně byla věc posouzena dle ust. § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), dle kterého je povinností řidiče zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete a bezpečnou přepravu nákladu. Dle ust. § 52 odst. 2 zákona o silničním provozu nesmí být při přepravě nákladu překročena maximální přípustná hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu vozidla. Náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neznečišťoval nebo nepoškozoval pozemní komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky a registrační značku, rozpoznávací značku státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou například plachta, řetězy nebo lana. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po straně vyčnívat. Dle odst. 7 daného ustanovení nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen tehdy, nelze-li to provést mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být složen a naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Dle ust. § 26 odst. 1 zákona o silničním provozu otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. Dle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že při dopravní nehodě ze dne 30. 10. 2024 došlo k poškození vozidla žalobkyně při střetu s nákladem umístěným na vozidle žalovaného, které bylo odstaveno na kraji komunikace. K poškození daného vozidla došlo bez pochyb střetem s dveřmi vozidla, které bylo umístěno na tzv. podvalníku. Z provedených důkazů je dále zřejmé, že dveře vozidla nemohly být otevřeny dokořán a stejně tak nemohly být otevřeny na pouhých 5 cm, jak uváděl žalovaný. Pokud by byly otevřeny dokořán, tak by při nárazu zcela jistě došlo k jejich utržení a řidič žalobkyně by je rovněž musel zřejmě i včas zahlédnout a vyhnout se jim. Pokud by byly otevřené jen na 5 cm, tak by jejich pootevření nepřesáhlo ani hranici podvalníku a řidič žalobkyně by musel zavadit o samotný podvalník. Došlo by tak k jeho poškození a k poškození vozidla žalobkyně na úrovni podvalníku, nikoli na úrovni dveří naloženého vozidla. Je proto nanejvýš pravděpodobné, že dveře vozidla na podvalníku byly otevřené tak, že již zasahovaly do vozovky, neboť vozidlo žalovaného s tažným zařízením bylo odstaveno těsně na krajnici. Vozidlo nebylo ani nijak osvětleno či reflexně označeno, přičemž tmavá barva naloženého vozidla ještě jeho viditelnost zhoršovala. Žalovaný sám uvedl, a to jak do telefonického hlášení na tísňovou linku, tak do záznamu o dopravní nehodě, že dveře daného vozidla nechal nejspíš otevřené, chystal se s daným vozidlem sjíždět a nijak tedy nerozporoval, že danou nehodu zavinil. Jeho tvrzení o plánovaném složení vozidla korespondovalo i s ostatními důkazy. Faktu, že se žalovaný chystal dané vozidlo z podvalníku složit, nasvědčovaly i připravené nájezdy na podvalníku. Bezprostředně po nehodě pak žalovaný řidiči žalobkyně uvedl, že dveře otevřel proto, aby lépe viděl a s vozidlem při sjíždění nesjel mimo. Svědek, řidič vozidla žalobkyně, si nebyl jist, kde žalovaný ve chvíli nehody byl a kdy došlo k otevření daných dveří. Byl si však jist, že si otevřených dveří na vzdálenost 6 – 10 metrů nijak nevšiml, a proto jej následná rána překvapila. Soud neměl pochybnost o věrohodnosti jeho výpovědi, ačkoli nesprávně uvedl období, kdy se daná nehoda stala. Byl si správně vědom, že v době nehody již byla tma. Vzhledem k tomu, že den, kdy se stala daná nehoda, byl mezi účastníky nesporný, neměl tento časový rozpor vliv na posouzení věrohodnosti výpovědi svědka, když podstatný byl zejména popis dané nehody a způsob jejího oznámení ze strany svědka, v čemž se jeho výpověď shodovala a doplňovala s žalobními tvrzeními, i s tvrzením žalovaného a ostatními provedenými důkazy. Po dohodě s žalovaným pak žalobkyně nahlásila danou pojistnou událost pojišťovně žalovaného, a to v souladu se záznamem o dopravní nehodě, jak potvrdil i svědek. Teprve když se žalovaný dozvěděl, že bylo odmítnuto pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla reg. zn. , SPZ, (podvalník) s odůvodněním, že k nehodě došlo při manipulaci s nákladem, na což se vztahuje výjimka z povinného ručení, ozval se žalovaný s tvrzením, že v okamžiku nehody v daném vozidle neseděl a dveře tedy aktivně neotevřel, resp. že stál v okamžiku nehody na straně u spolujezdce. Zároveň však nijak nerozporoval, že se skutečně pokoušel vozidlo složit a že mohl nechat dveře daného vozidla otevřené. Dle jeho tvrzení si složení vozidla na daném místě s ohledem na bezpečnost provozu nakonec po poradě s kamarádem rozmyslel.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný rozporoval průběh nehody, soud jej poučil dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy k prokázání způsobu zavinění dané dopravní nehody, a to zejména ohledně manipulace s dveřmi v momentě nehody, když z předložených důkazů toto nijak nevyplývalo. Žalovaný po tomto poučení nenavrhl soudu žádné důkazy, a proto soud vycházel z důkazů, které měl k dispozici.

25. Žalobkyni se naopak podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a z provedených důkazů nelze než uzavřít, že žalovaný při pokusu o skládání nákladu (vozidla z podvalníku) ohrozil bezpečnost provozu na pozemní komunikaci, když náklad řádně nezajistil a tento zasahoval do vozovky bez jakéhokoli upozornění či označení. Vytvořil tak nepředvídatelnou překážku, se kterou se střetlo vozidlo žalobkyně a došlo k jeho poškození. Žalobkyni v souvislosti s touto nehodou vznikla škoda ve výši 84 016,35 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný jako škůdce vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou výše uvedeným právním předpisem, vyhověl soud tímto rozsudkem žalobě v plném rozsahu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 308,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 361 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 4 500 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní upomínka, 3. návrh ve věci samé, 4. vyjádření žalobkyně k odporu žalovaného ze dne 13. 6. 2025, 5. účast na soudním jednání dne 5. 9. 2025), tj. celkem 22 500 Kč, dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky v částce 450 Kč za každý z těchto pěti úkonů právní služby, tj. celkem 2 250 Kč, a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 24 750 Kč částkou 5 197,50 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.