9 C 22/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o náhradu škody a odstranění závadného stavu

I. Žalovaný č. 1 [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobcům 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná č. 2 [celé jméno žalované] byla povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně se žalovaným č. 1 částku 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným uvést oplocení, které je ve vlastnictví žalobců a tvoří hranici mezi pozemky žalobců a žalovaných do původního stavu, zamítá.

IV. Žalovaní jsou povinni odstranit okapový svod umístěný na budově garáže, jež je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], [územní celek], vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], zapsaného na LV [číslo] to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobcům společně a nerozdílně k rukám [titul] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 36 444 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhají náhrady škody vůči žalovaným za opakované poškozování a odcizování dřevěných prvků na oplocení ve vlastnictví žalobců, které tvoří hranici mezi pozemky ve vlastnictví účastníků a dále se domáhají uložení povinnosti žalovaným odstranit okapový svod umístěný na budově garáže, jež je součástí pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], který přesahuje na pozemek žalobců. V průběhu řízení žalobci navrhli změnu žaloby tak, aby soud rozhodl rozsudkem, jímž bude žalovaným uložena povinnost uvést oplocení, které je ve vlastnictví žalobců a tvoří hranici mezi pozemky žalobců a žalovaných do původního stavu a pro případ, že žalovaní nedisponují plotovými dílci potřebnými k uvedení oplocení do původního stavu, navrhují žalobci in eventum, aby žalovaným bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobcům částku 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Zároveň se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným odstranit okapový svod tak, jak je již uvedeno shora. Soud s ohledem na splnění podmínek ustn. § 95 odst. 1, 2 o. s. ř. změnu žaloby připustil.

2. Žalobu odůvodnili žalobci tím, že jsou mimo jiné vlastníky (SJM) pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] a žalovaní jsou mimo jiné vlastníky (SJM) sousedního pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], jehož součástí je i stavba garáže. V průběhu roku 2018 žalobci zjistili, že na budovu garáže instalovali žalovaní okapový svod, který přesahuje na pozemek žalobců. Od srpna 2018 také dochází k opakovanému poškozování a odcizování dřevěných prvků na oplocení, jehož vlastníky jsou žalobci, čímž žalobcům vznikla škoda ve výši 500 Kč. Na výzvy žalobců, aby se žalovaní zdrželi neoprávněných zásahů do vlastnického práva, žalovaní nereagovali a tento stav trvá dosud.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí s odůvodněním, že stav oplocení byl již odsouhlasen minulým vlastníkem panem [jméno] [příjmení], mezi nimi a panem [příjmení] došlo již v roce 2005 k povolení přesahu garáže spolu se svodem dešťových vod na jeho pozemek (povolení pro stavební povolení garáže) a následně v roce 2015 bylo v písemné smlouvě mezi nimi sjednáno, že při stavbě oplocení s plnou dřevěnou výplní na pozemku pana [příjmení] bude svod dešťových vod stažen na pozemek žalovaných skrze dřevěnou výplň oplocení, kde je dešťová voda odvedena do nádrže na pozemku žalovaných. Jiným způsobem není možné dešťovou vodu z pozemku odvést. Žalobci v době, kdy dům kupovali, o této skutečnosti byli srozuměni.

4. S ohledem na zcela rozdílná stanoviska sporných stran, prováděl soud dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci a důkazy následně hodnotil dle § 132 a násl. o. s. ř. a vyvodil z nich tyto skutkové a poté i právní závěry.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou mimo jiné vlastníky (SJM) pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u Katastrálního úřadu Jihočeského kraje, [stát. instituce], a že žalovaní jsou mimo jiné vlastníky (SJM) pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u Katastrálního úřadu Jihočeského kraje, [stát. instituce] [anonymizováno] [obec].

6. Nespornou skutečností mezi účastníky bylo i to, že žalobci se stali vlastníky pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], jakož i pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], jehož součástí je budova [adresa] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s panem [jméno] [příjmení] (bratrem žalované). Tuto skutečnost má soud ostatně prokázanou rovněž obsahem kupní smlouvy ze dne [datum] (čl. 130 – 133 spisu) uzavřenou mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími manželi [titul] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Obsahem citované kupní smlouvy má soud mimo jiné prokázáno, že v odst. IV. ujistil prodávající kupující, že na nemovitostech neváznou žádná zatížení, právní či faktické vady, zejména zástavní práva, věcná břemena, služebnosti či reálná břemena nebo další věcná práva, pokud nejsou uvedena či zmíněna ve smlouvě. Prodávající dále ujistil kupující, že k nemovitosti se neváží žádná nájemní či jiná podobná práva třetích osob. Kupující prohlásili, že si nemovitosti osobně prohlédli a že se seznámili s jejich právním i faktickým stavem a v tomto stavu je akceptují.

7. Výzvou k odstranění protiprávního stavu ze dne 11. 12. 2018 (čl. 6) má soud prokázáno, že žalobci informovali žalované, že v průběhu srpna 2018 zjistili, že jim přesahuje na jejich pozemek okapový svod instalovaný na garáži žalovaných. Dne 11. 8. 2018 také dochází k opakovanému poškozování a odcizování dřevěných prvků na plotě, který tvoří hranici mezi sousedními pozemky účastníků. Vyzvali proto žalované ke zdržení se veškerých zásahů do vlastnických práv žalobců, a aby odstranili protiprávní stav ve lhůtě do 21. 12. 2018. Další výzvou ze dne 15. 1. 2019 jim lhůtu prodloužili až do 31. 1. 2019 s upozorněním na možnost podání soudní žaloby.

8. Fotografiemi ze dne 24. 8. 2018 (čl. 4, 8, 12, 14) má soud prokázánu instalaci okapového svodu skrz dřevěnou výplň plotu, odstranění tohoto svodu a zaslepení otvoru po něm dřevěnými prkénky.

9. Usnesením Městského úřadu Tábor – oddělení přestupků ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] (čl. 44 p. v., 45), má soud prokázáno, že Městský úřad v Táboře zastavil řízení o přestupku proti občanskému soužití vedeném proti žalovanému z důvodu způsobení škody [titul] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalovaného] instalací okapového svodu skrz dřevěnou výplň plotu oznamovatele. K zastavení došlo z důvodu uplynutí doby, ve které měl být přestupek projednán, a došlo také k zániku odpovědnosti. Odůvodněním rozhodnutí má soud mimo jiné prokázáno, že [titul] [celé jméno žalobce] v průběhu srpna 2018 zjistil, že na garáž byl instalován okapový svod, který přesahoval na jeho pozemek. Do [datum] došlo rovněž k poškození dřevěných prvků oplocení, které je ve vlastnictví manželů [příjmení] a tvoří hranici mezi pozemky obou rodin. Poškozený zjistil, že pan [celé jméno žalovaného] má svedený okapový svod ze své garáže na pozemek poškozeného, a proto jej vyzval, aby svod svedl na svůj pozemek, aby vodu odváděl mimo pozemek [titul] [celé jméno žalobce]. V měsíci srpnu 2018 toto pan [celé jméno žalovaného] provedl a to tím způsobem, že vyřízl v plotu poškozeného otvor a tudy protáhl svůj okapový svod. Tímto vznikla [titul] [celé jméno žalobce] škoda na oplocení ve výši 500 Kč.

10. Písemnou smlouvou uzavřenou mezi žalovanými, coby vlastníky pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], a [jméno] [příjmení], coby vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], ze dne [datum] (čl. 30), má soud prokázáno, že si smluvní strany mimo jiné odsouhlasily, že v souvislosti se změnou vybudování oplocení povoluje pan [jméno] [příjmení] manželům [příjmení] k odvodu dešťové vody ze střechy jejich garáže provedení potřebným otvorem skrz dřevěnou výplň tohoto oplocení.

11. Listinou nazvanou Souhlas s přesahem krovu garáže a dešťového svodu ze dne [datum] (č.l.31) má soud prokázáno, že vlastník pozemku pan [jméno] [příjmení] udělil dne [datum] manželům [příjmení] souhlas k ponechání přesahu kompletního krovu s dešťovým svodem garáže v maximální délce 1,5 m (pozemek [číslo] v kat. úz. [část obce]) na pozemek v jeho vlastnictví, tj. parc. [číslo] v kat. úz. [část obce].

12. Žalobci v řízení tvrdí, že nebyli nikdy v minulosti seznámeni s obsahem uvedených listin, nemohou se tedy vyjádřit ani k údajné době jejich vzniku. Zároveň však vznesli námitku pochybnosti o datu pořízení obou listin, když vizuálně vypadají obě stejně, jako kdyby byly vyhotoveny ve stejný čas a pokud tyto listiny porovnají s podobou listiny a písmem použitým v odvolání žalovaných v daném řízení viz čl. 29, listiny vypadají zcela stejně a ačkoliv má být mezi nimi časový rozdíl 15 let.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaní tvrdili, že žalobci byli v době, kdy kupovali nemovitosti od [jméno] [příjmení] seznámeni s přítomností, stavem a umístěním okapového svodu skrz dřevěnou výplň plotu v té podobě, jak to vypadá i dnes a žalobci toto popírají a tvrdí, že takto umístili žalovaní okapový svod až v průběhu roku 2018, vedl soud dokazování k této skutečnosti, neboť se jedná o stěžejní otázku v daném řízení.

14. K poučení soudu dle ust. § 118a) odst. 3 o. s. ř. předložili žalovaní fotografii (čl. 135), z níž vyplývá, že 3. 10. 2005 už byla hrubá stavba garáže s přesahem na pozemek žalobců. Tato okolnost však není předmětem sporu a fotografie tak nemá žádnou vypovídající hodnotu. Snímky z 25. 6. (čl. 136) a 1. 7. (čl. 137), oba z roku 2008, mají dokládat, že přesah je opatřen svodem dešťové vody (provizorním), což ze snímku skutečně vyplývá, avšak z obou fotografií je zároveň patrné, že provizorní svod ústí na pozemek žalovaných a není ani veden skrz dřevěnou výplň budoucího plotu, tudíž snímky tvrzení žalovaných neprokazují. Snímky z 10. 10. 2020 (čl. 138 – 140) prokazují prostrčení dešťového svodu skrz dřevěnou výplň plotu žalobců a opět neprokazují tvrzení žalovaných o takovém stavu v době koupě nemovitostí žalobci. Stejně tak toto neprokazují ani další žalovanými předložené fotografie ze dne 2. 1. 2011 (čl. 141 až 146), ze dne 4. 1. 2011 (čl. 147 – 149), ze dne 7. 4. 2011 (čl. 150 – 152), ze dne 23. 5. 2011 (čl. 153), ze dne 5. 8. 2012 (čl. 154), ze dne 26. 8. 2012 (čl. 155), ze dne 9. 9. 2012 (čl. 156 – 158), ze dne 22. 3. 2016 (čl. 159 – 165). Fotografie ze dne 22. 8. 2018 (čl. 166 – 170) a ze dne 31. 8. 2018 (čl. 171 – 174) dokládají stav a to cca 1,5 roce po koupi nemovitostí žalobci a opět neprokazují tvrzení žalovaných, že žalobci byli s umístěním svodu dešťové vody informováni před koupí nemovitostí. Pokud je na některých fotografiích vidět provizorní svod dešťové vody, je v podobě plastové roury, která ústí na pozemek žalovaných a nikde neprochází skrz dřevěnou výplň plotu žalobců (tehdy [jméno] [příjmení]).

15. Tvrzení žalovaných není prokázáno ani fotografiemi, které jsou součástí spisu Městského úřadu Tábor – stavebního úřadu (čl. 186 – 188) a které byly tímto úřadem pořízeny při místním šetření [datum]. Naopak fotografiemi žalobců ze dne 11. 5. 2018 (čl. 197 a 197 p. v.) pořízenými z mapového portálu mapy.cz vyplývá, že ještě v uvedený den nebylo skrz dřevěnou výplň plotu žalobců instalován žádný okapový svod dešťové vody.

16. Žalovaní k prokázání svých skutkových tvrzení o době instalace okapového svodu skrz dřevěnou výplň plotu již před koupí nemovitostí žalobci navrhli svědeckou výpověď [jméno] [příjmení], od kterého dne [datum] žalobci koupili nemovitosti, jež jsou předmětem daného řízení. Svědek byl vyslechnut soudem při místním šetření konaném dne [datum]. Svědek byl poučen o významu své výpovědi a o trestní odpovědnosti pro případ, že by svědčil křivě. Na věrohodnost výpovědi svědka měl zajisté vliv časový odstup od událostí, ke kterým se měl vyjadřovat (cca 4 roky) a i okolnost příbuzenského vztahu k žalované, jejímž je bratrem, a proto je pochopitelné, že mnohé z věcí, které se nyní jeví jako zásadní a podstatné, se v rodině řešily s nadhledem a jistou tolerancí a nepřikládal se jim větší význam. Soud svědek o věrohodnosti své výpovědi nepřesvědčil, a to jednak proto, že nekoresponduje s fotografiemi provedenými v řízení jako důkaz a jednak proto, že svědek nebyl např. schopen relevantně odpovědět na otázku soudu, kdy prodával nemovitosti žalobcům, ale věděl jistě, že ještě před prodejem nemovitostí byl instalován svod dešťových vod, který vypadal zcela stejně jako nyní, tj. byl provlečen skrz dřevěnou výplň plotu, akorát byl z jiného materiálu, byl to plast. Je tedy s podivem, že svědek si nepamatuje, kdy prodával nemovitosti žalobcům, což je dle názoru soudu mnohem významnější událost v životě lidském než to, že byl v době před tím (2 – 3 roky) již instalován svod dešťových vod skrz dřevěnou výplň plotu. Proto svědecká výpověď [jméno] [příjmení] neprokázala tvrzení žalovaných o době instalace svodu dešťových vod.

17. Takové tvrzení žalovaných nebylo prokázáno ani listinami předloženými žalovanými, a to Souhlas s přesahem krovu garáže a dešťového svodu z [datum] (čl. 31), ani Písemnou smlouvou mezi žalovanými a [jméno] [příjmení] z [datum] (čl. 30). Pokud totiž žalovaný tvrdil, že jsou tyto listiny součástí spisu Městského úřadu – Stavebního úřadu Tábor, soud provedl důkaz spisy tohoto úřadu sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [jméno] [číslo] [rok] a sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [jméno] [číslo] [spisová značka] [anonymizováno], když zjistil dle podacího razítka městského úřadu, že souhlas s přesahem krovu garáže se stal součástí spisu až [datum] a listina se nazývala jinak, než ta, kterou předložili žalovaní soudu (chybí další část označení listiny.... a dešťového svodu – viz porovnání s listinou v soudním spise čl. 31) a další listina nebyla ve spise Městského úřadu – Stavebního úřadu Tábor nalezena vůbec. K otázce soudu, proč byla listina založena do spisu Stavebního úřadu – Městského úřadu Tábor až v roce 2018, ačkoliv byla vyhotovena v roce 2005, žalovaný uvedl, že není schopen doložit listinu s jiným podacím razítkem proto, že se jim ztratila při stěhování a na stavebním úřadě k dohledání nebyla. Žalovaní rovněž neprokázali, že listina – souhlas s přesahem krovu garáže a dešťového svodu (čl. 31) byla skutečně vyhotovena v roce 2005, ačkoliv je datována [datum]. Soud má v souladu se žalobci pochybnosti o době jejího pořízení, neboť typ písma, který byl na listině použit, se v roce 2005 ještě nepoužíval. To má soud prokázáno a ověřeno zprávou z internetu o písmu„ Calibri“ (čl. 191), ze které vyplývá, že tento typ písma v Microsoft Office 2007 nahradil Times New Roman jako výchozí typ písma ve Wordu apod. V dalších nahradil stávající až v letech 2010, 2013 a 2016.

18. Ostatně provlečení okapového svodu dešťových vod skrz dřevěnou výplň v plotě žalobců tvrdil i sám žalovaný, a to na straně 3 úředního záznamu o podání vysvětlení při výslechu na Velitelství vojenské policie Tábor ze dne [datum] (čl. 119). Doslova uvedl:„ Vyřízl jsem jeden dřevěný díl v plotě, kterým jsem provlekl svod na svůj pozemek.“. Tento protokol pak žalovaný podepsal, čímž stvrdil jeho správný obsah.

19. Na základě výše uvedeného skutkového stavu lze učinit závěr o tom, že žalovaní provedeným dokazováním neprokázali tvrzení o tom, že žalobci v době koupě nemovitostí, jež jsou předmětem daného řízení, byli srozuměni o přítomnosti svodu dešťových vod v jeho současné podobě, tj. protažením skrz dřevěnou výplň plotu žalobců a že naopak bylo prokázáno, že k takové instalaci žalovanými došlo až v roce 2018. Žalobci nebyli ani prodávajícím [jméno] [příjmení] v rozporu s kupní smlouvu seznámeni s tím, že by byl dán souhlas s přesahem dešťového svodu a jeho protažením skrz dřevěnou výplň plotu kupujících.

20. Pokud jde o nárok žalobců na zaplacení škody žalovanými společně a nerozdílně ve výši 500 Kč, soud má provedeným dokazováním prokázáno, a to zejména výpovědí žalovaného na Vojenské policii v Táboře ze dne [datum], že škodu svým jednáním způsobil toliko žalovaný bez součinnosti žalované, a proto žalobu proti ní v této části soud zamítl jako nedůvodnou. Pokud jde o výši škody, vyšel soud z jejího vyčíslení žalobci, k němuž neměli žalovaní žádné výhrady. Dle tohoto vyčíslení vynaložili žalobci na opravu poškozeného plotu – za nátěr lazurou Golt T23 Teak 279 Kč, štětec 29 Kč, smrkové prkno 18 x 400 x 800 169 Kč, 3x brusný papír 27 Kč, vše dle on-line nabídky obchodu Baumax, přičemž oprava bude provedena svépomocí bez nároku na honorář. Soud z důvodu ekonomie procesu a s ohledem na výši požadované náhrady škody nezadával na určení škody znalecký posudek, když vyčíslení považuje za adekvátní a reálné.

21. Po právní stránce nahlížel soud, pokud jde o nárok o náhradě škody, dle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Dle citovaného ustanovení povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dále dle ust. § 2910 o. z., dle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

22. Předpoklady vzniku odpovědnosti nahradit újmu jsou 1) porušení absolutního práva, 2) porušení ochranné normy, 3) příčinná souvislost mezi porušením práva a vznikem škody a 4) zavinění. Aby mohl být škůdce odpovědný za způsobenou škodu, musí být splněny všechny výše uvedené předpoklady najednou. V daném případě tomu tak bylo, neboť žalovaný porušil absolutní – vlastnické právo žalobců tím, že jim poškodil plot a porušil tím povinnost ochrany vlastnického práva, která je dána zákonem. Mezi porušením této povinnosti a vznikem škody byla prokázána příčinná souvislost, neboť bez škodného jednání žalovaného by nedošlo ke vzniku škody. Byl to sám žalovaný, který uvedl (přiznal se), že vyřízl v plotě žalobců otvor, kterým provlékl okapový svod dešťové vody a tedy zavinil vznik škody. Soud proto uzavírá, že žalovaný způsobil žalobcům škodu a je povinen jim jí nahradit.

23. Jelikož žalobci formulovali žalobní petit v podobě„ in eventum“ a soud vyhověl až tzv. sekundárnímu, tj. eventuálnímu petitu, neboť s ohledem na podobu a estetické ztvárnění plotu žalobců a s ohledem na to, že žalovaní žádnou částí tohoto plotu nedisponují, musel soud primární petit zamítnout (§ 153 o. s. ř.).

24. Pokud jde o nárok žalobců, že žalovaní jsou povinni odstranit okapový svod, nahlížel soud na tento nárok dle ust. § 1042 o. z., dle kterého se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Jde o tzv. negatorní žalobu, jíž se vlastník domáhá ochrany proti zásahům do jeho práva, které spočívají v jiném rušení, než v neoprávněném zadržování jeho věci. Takovou žalobou se žádá, aby soud zakázal žalovanému neoprávněné rušení vlastníka ve výkonu jeho vlastnického práva, což je totéž jako zavázání žalovaného, aby se zdržel neoprávněného rušení. V širším slova smyslu je však třeba za zápůrčí žalobu považovat i žalobu, kterou se žalobce domáhá i toho, aby žalovaný odstranil následky už vykonaných rušivých zásahů (Rc 65/1972). Negatorní žalobou se vlastník věci domáhá, aby se žalovaný zdržel jiných neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobce; domáhá se jí, aby žalovanému bylo určité rušivé konání zakázáno (aby se určitého konání zdržel) anebo aby věc uvedl do původního stavu, tj. odstranil věci, které na nemovitosti dříve nebyly. Lze se tedy touto žalobou domáhat i toho, aby žalovaný odstranil následky už vykonaných rušivých zásahů. A právě o takovou situaci se v dané věci jedná. Jelikož bylo prokázáno porušení vlastnického práva žalobců konáním žalovaných, uložil jim soud odstranit následky takového jednání, čímž dojde k uvedení věci do původního stavu.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení převážně úspěšní, když jejich neúspěch byl pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce žalobců za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]) v částce 1 540 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. §6, § 7, a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), počítaný ze součtu tarifních hodnot samostatných žalob podle § 12 odst. 3 AT ve výši 500 Kč dle § 8 odst. 1 AT a ve výši 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT. Vzhledem k tomu, že se jedná o společné úkony při zastupování dvou osob, náleží právnímu zástupci mimosmluvní odměna za každou takto zastupovanou osobu snížená o 20 % dle ust. § 12 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 24 640 Kč (2 x 12 320 – 20%) plus 21 % DPH ve výši 5 174 Kč, tj. 29 814 Kč. Dále pak paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 10 úkonů právní služby po 300 Kč, ve výši 3 000 Kč (§ 13 odst. 4 AT) plus 21 % DPH ve výši 630 Kč, tj. 3 630 Kč. Součástí je i náhrada za zaplacené soudní poplatky ve výši 1000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku a ve výši 2 000 Kč dle položky 4 bod 1. písm. c) sazebníku. V součtu tedy náklady řízení ve výši 36 444 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovaným žalobcům na nákladech řízení nahradit. Platební místo bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.