10 C 227/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození , a 2. celé jméno žalované , datum narození oba bytem adresa žalovaného a žalované , oba zastoupení Mgr. Bc. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa , o zaplacení částky 314 234 Kč s přísl. <b>I. Žaloba na zaplacení částky 314 234 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen uhradit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 77 084,02 Kč k rukám jejich právní zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou, podanou dne [datum], se žalobce domáhá přiznání práva na úhradu částky 314 234 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je podnikatelem v oboru stavebnictví, a že si žalovaní u něj objednali rekonstrukci bytů [číslo] až [anonymizováno] v ulici [adresa] ve [anonymizováno], které mají v podílovém spoluvlastnictví. Žalobce tvrdí, že provedl dohodnuté práce řádně a včas, a že za to vystavil dne [datum] žalobcům fakturu [číslo] na částku 634 234 Kč, splatnou [datum]. Žalovaní však fakturu neuhradili ani po dodatečných výzvách. Dále žalobce s žalovanými uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které si pronajal nemovitosti, a to pozemky parc. číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro administrativu (nemovitost, kde žalobce prováděl předmětnou rekonstrukci bytů), parc. číslo st. [číslo] - zastavěná ploch a nádvoří, jehož součástí je stavba pro dopravu, parc. číslo st. [číslo] - zastavěná ploch a nádvoří, jehož součástí je stavba pro dopravu, parc. číslo st. [číslo] - zastavěná ploch a nádvoří, jehož součástí je stavba pro dopravu, parc. číslo st. [číslo] - zastavěná ploch a nádvoří, jehož součástí je stavba technického vybavení a parc. číslo st. [číslo] - ostatní plocha. Účastníci sjednali nájemné ve výši 40 000 Kč měsíčně, splatných nejpozději k 25. dni předchozího měsíce, počínaje [datum]. Žalobce k [datum] dlužil žalovaným na nájemném za měsíce prosinec 2017 až červenec 2018 částku ve výši 320 000 Kč. Ke dni [datum] započetl žalobce vzájemné pohledávky, resp. část své pohledávky za žalovanými, vzniklé neuhrazením faktury [číslo] ze dne [datum], ve výši 320 000 Kč, vůči pohledávce žalovaných za žalobcem, vzniklé neuhrazením nájemného, ve výši 320 000 Kč. Dle žalobce žalovaní zápočet nerozporovali, dle žalobce jim proto k doplacení zbývá 314 234 Kč. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž je vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 314 234 Kč, k úhradě dlužné částky však nedošlo.

2. Ve věci byl dne [datum] podepsaným soudem vydán platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti platebnímu rozkazu byl dne [datum] podán včasný odpor a platební rozkaz tím byl ve smyslu ust. § 174 odst. 2 o. s. ř. zrušen.

3. V odporu žalovaní namítli, že uplatněný nárok neuznávají ani z části, neboť není oprávněný. Žalobce nemá vůči žalovaným žádnou pohledávku, naopak dluží on žalovaným. Žalovaní si u žalobce neobjednali rekonstrukci bytů [číslo] – [anonymizováno] v ul. [adresa], [obec], s žalobcem si nedohodli žádné práce, veškeré jím uplatněné nároky odmítli jako neoprávněné. Potvrdili, že žalobce s žalovanými uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu, a že žalobce dlužil žalovaným na nájemném částku 320 000 Kč. Žalobce zaslal žalovaným fakturu a zápočet, dne [datum] však byla faktura jako neoprávněná odmítnuta a žalobce zároveň vyzván k vyklizení pronajatých prostor. Výpověď z nájmu mu byla zaslána i doporučeným dopisem ze dne [datum], kterým mu byl nájem vypovězen bez výpovědní doby. Žalobce si výpověď na adrese svého sídla nepřevzal, nicméně i tak je nutné považovat zásilku za doručenou. Ve výpovědi byl žalobce upozorněn na skutečnost, že provádí stavební práce bez souhlasu pronajímatelů a že žádné stavební práce nebyly sjednané a odsouhlasené. Ve smlouvě sice byla možnost část nájemného nahradit ve formě protiplnění v podobě stavebních prací, které si strany sjednají, k tomu však dle žalovaných nedošlo. Žalovaní dále zjistili, že bez jejich souhlasu jakožto pronajímatele nemovitosti nechal žalobce jakožto nájemce k užívání dalším osobám, se kterými, prostřednictvím svého jednatele, uzavíral podnájemní smlouvy a inkasoval platby. Žalobce dále ve prospěch jiné své nemovitosti odčerpával vodu a na předmětu nájmu provedl práce pouze devastující, které nelze označit za odborný stavební zásah. Žalovaní poté dle svého tvrzení vynaložili značné prostředky, aby uvedli nemovitosti alespoň částečně do provozuschopného stavu. Vzhledem k tomu, že v době ukončení nájmu měl žalobce značné dluhy a sám se netajil svou špatnou finanční situaci, žalovaní, z obav o vynakládání dalších zbytečných prostředků, pohledávky žalobou neuplatňovali. Na právním zástupcem žalobce zaslanou předžalobní výzvu žalovaní reagovali replikou a další výzvou ze dne [datum], na které dosud nedostali žádnou odpověď. Začali se proto bránit a podali proti žalobci žalobu, která je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Tou uplatnili nárok na uhrazení nájemného za měsíc červenec 2018 a náhradu za vodné a stočné. Dále žalovaná, kvůli jednání žalobce, podala oznámení na Policii ČR, jeho prověřování je vedeno u PČR, Krajské ředitelství PK, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality pod [číslo jednací]. Žalovaní pak dále namítli, že pokud svůj nárok žalobce dovozuje ze smlouvy o dílo, není z žalobních tvrzení vůbec zřejmé, jaké dílo měl žalobce provést, kdy došlo k jeho sjednání (uzavření smlouvy), nebo kdy žalobce dílo žalovaným předal. S ohledem na skutečnost, že si žalovaní žádné plnění od žalobce neobjednali, ani žádné žalobce neprovedl, považují žalovaní žalobu za neoprávněnou. Z opatrnosti, byť nárok i po věcné stránce zcela odmítají, namítají žalovaní promlčení pohledávky, když k údajným pracím mělo dojít v roce 2017 2018, nejpozději však do [datum], tedy do data, kdy byla faktura vydána. Splatnost nebyla sjednána, faktura je tedy splatná na výzvu, a žalovaní tuto fakturu již [datum] odmítli, promlčecí doba tedy běží nejpozději od [datum] a žaloba byla podána až [datum]. Navrhli proto, aby soud žalobu zcela zamítl a přiznal žalovaným právo na náhradu nákladů řízení.

4. Protože podepsaný soud shledal námitky žalovaných důvodnými, vyzval žalobkyni usnesením ze dne [datum], aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení doplnila tvrzení v žalobě ze dne [datum], spočívající v tom, že žalovaní objednali rekonstrukci bytů [číslo] – [anonymizováno] v ulici [adresa] ve [anonymizováno] (kdy a jakým způsobem, jaké konkrétní práce byly sjednány a jakým způsobem / v jaké kvalitě měly být provedeny), že objednané práce žalobkyně provedla řádně a včas (že byly objednané práce žalobkyní provedeny do sjednané doby a ve sjednané kvalitě / rozsahu, nebo v kvalitě obvyklé pro provedení prací tohoto typu ve stavbách a prostorách určených k bydlení), že byly práce žalovaným předány a jimi převzaty (kdy se tak stalo, případně že byli k převzetí prací prokazatelně vyzváni a že se převzetí a předání bezdůvodně nezúčastnili), aby soudu předložila kompletní výtisk nájemní smlouvy ze dne [datum] a důkazy všech dalších tvrzení, které k prokázání svých žalobních tvrzení hodlá využít. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum] a až do data ústního jednání nebylo soudu požadované doplnění k dispozici.

5. Při jednání dne [datum] předložil právní zástupce žalobce soudu vyjádření, datované dnem [datum], které se však z nezjištěných důvodů nenachází ve spise a nebylo založeno ani ve spisu [spisová značka]. S vyjádřením se proto soud i právní zástupkyně žalovaných seznámila při jednání. Ve vyjádření právní zástupce žalobce uvádí, že dne [datum] zaslal žalovaným e-mailem cenovou nabídku na 3 byty, dne [datum] pak předložil žalobce žalovanému cenové nabídky na zbývajících 6 bytů. Téhož dne dle žalobce došlo k odsouhlasení všech cenových nabídek (a byl tedy odsouhlasen nejen předmět díla, ale i cena díla). Na téže schůzce bylo zároveň dohodnout i termín dokončení a předání bytů, a to na [datum]. Vyjma účastníků byly jednání přítomni svědkové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ohledně provedených prací žalobce odkazuje na soudu předložené soupisy provedených prací, které obsahují podrobný soupis veškerých prací, které byly v bytech [číslo] realizovány. O průběhu schůzky pak svědčí i e-mailová zpráva žalované, ve které na schůzku odkazuje. K faktickému předání díla žalovaným mělo dle žalobce dojít dne [datum]. Při předání byli přítomni svědkové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Kvalita díla nebyla mezi účastníky sjednána, platí proto ustanovení § 1915 občanského zákoníku, které stanovuje, že dlužník je povinen plnit ve střední jakosti, není-li mezi stranami sjednána jiná jakost, tedy v kvalitě obvyklé. Předmětem díla byly prostory bytové prostory určené k bydlení. Právní zástupce žalobce při jednání na žalobě setrval, na její odůvodnění a výše rekapitulované doplnění odkázal. Právní zástupkyně žalovaných odkázala na své vyjádření, zejména na námitku promlčen nároku. Právní zástupce žalobce ve vztahu ke sdělení ze dne [datum] / (požadavek na pronájem„ tří horních bytů ve stříbře … nebo všech [anonymizováno] bytů“, zaslání cenové nabídky„ na první byt v [obec]“) a reakci„ [celé jméno žalovaného]“ ze dne [datum], podepsaný„ [celé jméno žalované]“, (sdělení že je pronájem možný, a konstatování„ Co se týče stavebních prací, ty si zaplatíme sami.“) /, a ze dne [datum] / (neúplný návrh [jméno] [příjmení] ohledně ceny oprav„ bez dodání materiálu“ – byty [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno] – a„ včetně dodání materiálu“ – byty [číslo] a [anonymizováno] a chodba mezi byty [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno]), a nepodepsané reakci„ [celé jméno žalovaného]“ v ženském rodě (sdělení že pisatelka potřebuje„ nějakou obyčejnou základní nájemní smlouvu na ten převod energií, náklady na opravu budeme řešit postupně byt po bytu, jak jste se domlouvali s manželem. …“) /, poukázal na to, že v prvním případě obsahují zmínku o tom, že stavební práce si žalovaní zaplatí sami, v druhém případě, že náklady na opravu budou řešit postupně byt po bytu, tak jak se na to jednatel žalobce domlouval„ s manželem“. Dále upozornil, že sami žalovaní potvrzují, že předali žalobci dlažbu a plynové kotle a předpokládá, že by tak neučinili, pokud by smlouva o dílo, byť ústní, sjednána nebyla. Právní zástupkyně žalovaných soudu předložila kompletní komunikaci ze dne [anonymizováno] – [datum] s poukazem na to, že z listin je zřejmé, jak žalovaní reagovali na zaslanou fakturu, a jednoznačně z ní plyne i postoj jednatele žalobce [jméno] [příjmení] k jejich stanovisku. V korespondenci ze dne [anonymizováno] a [datum] zřejmě komunikoval někdo jiný, než žalovaná [celé jméno žalované], protože ta vdaná není. Komplikací je, že rodiče žalovaných se jmenují [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalované]. Ve vztahu k cenovým nabídkám upozornila, že je činí [jméno] [příjmení] svým jménem, nikoli jako zástupce žalobce, a na to, že cenová nabídka na byt [číslo] s poznámkou doplněná – snížení stropu, zřejmě není definitivní, protože předložené listiny obsahují další cenovou nabídku na byt [číslo] s vyšší celkovou cenou. Ve vztahu k námitce promlčení konstatovala, že vycházela z toho, že dne [datum] byla zástupci žalobce jednoznačně sdělena pozice žalovaných a to, že žádnou smlouvu o dílo za uzavřenou nepovažují a z tohoto důvodu s jakýmkoliv zápočtem jakkoli provedených prací nesouhlasí. Zjevné je i to, že komunikace probíhala převážně emailem a že tato pozice žalovaných byla zástupci žalobce jednoznačně známa, neboť ten na zmiňovaný email dne [datum] reagoval. Dovozuje z toho, že námitka neplatnosti údajné smlouvy o dílo byla žalobci jednoznačně doručena, a že ten tak měl nejpozději následujícího dne možnost obrátit se s vyřešením tohoto sporu na soud. Pokud byla žaloba podána [datum], byla tedy podána opožděně a nemůže být důvodná. Právní zástupce žalobce tento výklad nepovažoval za správný a to s ohledem ke znění ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého nesjednanou lhůtu ke splnění dluhu určuje věřitel. Byl to žalobce, který splatnost faktury [číslo] stanovil na [datum], a tuto splatnost nemůže nikdo ze žalovaných jednostranným právním jednáním změnit. Námitku promlčení proto pokládá za nedůvodnou. Soudce účastníkům sdělil, že dle jeho přesvědčení odmítnutí úhrady údajného dluhu s odkazem na neexistenci jeho právního důvodu přestala pro počátek běhu případné promlčecí doby být lhůta splatnost žalobcem vystavené faktury podstatná, a že pokud je sporný právní důvod údajného závazku, je na místě, aby se věřitel s návrhem na zaujetí stanoviska obrátil na soud a to v nejbližším dostupném termínu. Je proto přesvědčen, že první možnost obrátit se se žalobou na soud se žalobci otvírala [datum] a že obecná promlčecí lhůta tak skončila nejpozději ke dni [datum]. Protože námitku promlčení považuje za důvodnou, zamítl následně návrhy na provedení důkazů výslechy svědků [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako nadbytečné. Poté, co po poučení dle § 119a a 119 o. s. ř. právní zástupci účastníků prohlásili, že nemají žádné návrhy na doplnění dokazování, soud důkazní řízení ukončil. Na závěr právní zástupce žalobce se trval na svém stanovisku, že námitka promlčení není důvodná, neboť dle jeho názoru byla žaloba podána včas. Žádal proto, aby bylo žalobě vyhověno, a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Právní zástupkyně žalovaných na závěr odkázala na své stanovisko ohledně běhu promlčecí doby a navrhla, aby z důvodu promlčení pohledávky byla žaloba zamítnuta a žalovaným přiznáno náhrada na náhradu nákladů řízení.

6. Z v řízení provedených důkazů plyne, že žalovaní jsou vlastníky stavební parcely č. St [číslo] ve [anonymizováno], jejíž součástí je budova [adresa] v [anonymizováno] ulici, zapsané na LV [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj Katastrální pracoviště v [obec]. Důkaz byl proveden i e-maily, zmíněnými v odst. 5. rozsudku. Obsahem je sdělení z [datum], včetně požadavku na pronájem„ tří horních bytů ve stříbře … nebo všech 9 bytů“, a informace o zaslání cenové nabídky„ na první byt v [obec]“). Ze dne [datum] je reakce„ [celé jméno žalovaného]“, podepsaná„ [celé jméno žalované]“, obsahující sdělení že je pronájem možný, a konstatování„ Co se týče stavebních prací, ty si zaplatíme sami.“). Ze dne [datum] je (nekompletní) návrh ceny oprav bytů [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno]„ bez dodání materiálu“ a bytů [číslo] a [anonymizováno] a chodby mezi byty [číslo], [anonymizováno] a [anonymizováno]„ včetně dodání materiálu“, a (nepodepsaná, v ženském rodě psaná), reakce„ [celé jméno žalovaného]“, obsahující sdělení že pisatelka potřebuje„ nějakou obyčejnou základní nájemní smlouvu na ten převod energií, náklady na opravu budeme řešit postupně byt po bytu, jak jste se domlouvali s manželem. …“). Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva na užívání pozemků parc. číslo st. [číslo], parc. číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba, parc. číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba, parc. číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba, parc. číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba, parc. číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba, a parc. číslo st. [číslo], - ostatní plocha, na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno na částku ve výši 40 000 Kč měsíčně, splatné částkou 20 000 Kč nejpozději k 25. dni předchozího měsíce s tím, že„ … Pronajímatel postupně provede stavební práce, dle odsouhlasených jednotlivých rozpočtů v hodnotě 240 000 Kč za každý rok. Každý rok se bude provádět součet provedených prací. Rozdíl v provedených prací se bude převádět na následující rok. Každý rok bude o skutečně provedených prací sepsán zápis. V případě nedodržení prováděných prací bude nájemce platit obvyklé nájemné, a to 40 000 Kč za každý měsíc.“. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyzval žalobce žalované k úhradě částky 634 234 Kč do [datum], a to za„ … provedené práce dle jednotlivých soupisu přiložených k této faktuře. Rekonstrukce devíti bytů plus vyklizení stavba: [obec], [ulice a číslo] …“. V připojeném přípisu žalobce jménem jednatele [jméno] [příjmení] sděluje, že zasílá fakturu [číslo] za provedené práce na stavbě ve [anonymizováno], v ulici [ulice a číslo] – rekonstrukce devíti bytových jednotek. Zároveň uvádí, že posílá„ … soupisy skutečně provedených prací po jednotlivých bytech + vyklizení původního objektu + materiál dodaný na topení. …“. Konstatuje, že„ …Celková částka vystavené faktury činí 634 234 Kč, včetně DPH. Započtení vzájemných pohledávek za pronájem objektu 320 000 Kč. Zůstává doplatit 314 234 Kč, uhraďte prosím, na daný účet nejpozději do [datum]. …“. Přílohou přípisu pak byla listina nazvaná„ Započtení vzájemných pohledávek“, jejímž prostřednictvím žalobce vůči žalovaným započítává ke dni [datum] vzájemné pohledávky, respektive část své pohledávky ve výši 320 000 Kč vůči pohledávce dlužníků za věřitelem v téže výši. Rekapituluje, že věřitel a dlužníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě došlo k pronájmu nemovitostí věřiteli. Sjednáno bylo smluvní nájemné ve výši 40 000 Kč měsíčně, splatné nejpozději 25. dni předchozího měsíce, počínaje [datum]. Věřitel konstatuje, že dluží na nájemném ke dni zápočtu 320 000 Kč, a to za měsíce prosinec 2017 a dále za měsíce leden až červenec 2018. Dále konstatuje, že věřitel a dlužníci uzavřeli smlouvu o dílo na rekonstrukci bytů [číslo] ve [anonymizováno] v ulici [ulice a číslo] ve vlastnictví k dlužníkům a že věřitel tyto práce účtoval v souladu s cenovými nabídkami fakturou [číslo] ze dne [anonymizováno], splatnou [datum]. V listině jsou věřitelem dlužníci vyzýváni, aby rozdíl mezi vzájemnými pohledávkami ve výši 314 234 Kč uhradili do sedmi dnů od doručení tohoto zápočtu, nejpozději do [datum]. Předloženy byly i zmíněné soupisy provedených prací. Obsahem e-mailu ze dne [datum] je reakce„ [celé jméno žalovaného]“, podepsaná„ S pozdravem [celé jméno žalované]“, na„ zaslanou fakturu“, obsahující sdělení:„ … Žádné práce jsem si u vás neobjednával, tudíž vaši fakturu neakceptují. Od listopadu 2017 dlužíte na nájemném 8 × 40 tis, což je 320 tis Kč. … K dnešnímu dni, to je [datum] vám vypovídám nájemní smlouvu a žádám o zaplacení dlužného nájemného, úhrady za vodné stočné v částce 30 tis a penále … Dále vás žádám o vydání materiálu, který byl mnou zakoupen …“. Dne [datum] [jméno] [příjmení] na citovaný e-mail reagoval sdělením (mimo jiné):„ … 1. [příjmení] vystavená faktura je oprávněná, práce jste si objednala dle dohody a předchozích e-mailů a sms, máme na to dost svědků a důkazů.

2. Pronájem máte uhrazený, dle jednostranného zápočtu pohledávek. …“. Dále následuje žádost o řádnou výpověď, sdělení, že bude pisatelka žalována„ za falešné obvinění“ a že vodu si pisatel nechá připojenu do ukončení nájemní smlouvy. Dnem [datum] je datována výpověď nájemní smlouvy odeslaná žalobci dne [datum] a doručená mu dne [datum]. Důvodem výpovědi je provádění rozsáhlých stavebních úprav nemovitostí bez souhlasu pronajímatelů a opotřebovávání nemovitostí nad míru obvyklou jakožto důsledku toho. Součástí výpovědi je konstatování:„ … Žádné stavební úpravy nebyly řádně sjednané odsouhlasené klienty. Ve smlouvě sice byla možnost část nájemného nahradit protiplnění v podobě stavebních prací, které strany sjednají, avšak toto ustanovení klienti nevyužili a stavební práce si neobjednali. …“. Právní zástupkyně žalovaných vyzvala žalobce dne [datum] v zastoupení žalovaných k úhradě částky 927 414,54 Kč s tím, že pokud se tak nestane, bude nárok uplatněn soudní cestou. [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]„ zásadně odmítají jakékoliv nároky“ žalobce, neboť k uzavření smlouvy o dílo na rekonstrukci bytů [číslo] nikdy nedošlo, ze strany klientů nedošlo ani k žádné objednávce, a to ani ve formě odsouhlasení práci, které by měl vykonat žalobce. Přípis potvrzuje, že žalovaní nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajali [právnická osoba] s.r.o. prostory v ul. [adresa], konstatuje dále, že [právnická osoba] řádně nehradila nájemné a že zároveň bylo zjištěno, že provádí neobjednané a neodsouhlasené zásahy do nemovitosti. Nemovitost tím má být poničená a vzniklé škody museli žalovaní po vyklizení náročně opravovat, což bylo důvodem, proč byla žalobci dána dne [datum] výpověď z nájmu. [právnická osoba] dluží žalovaným na nájemném částku 320 000 Kč a nedoplatek na vodném a stočném ve výši 31 414,54 Kč. Fakturu [číslo] ze dne [datum] žalovaní„ … zcela odmítají, neboť plnění nebylo objednáno, provedeno ani dodáno. Ze stejných důvodů je odmítán zápočet jako neplatný. …“. S ohledem na tuto skutečnost byl žalobce vyzván, aby obratem, nejdéle do 7 dnů, uhradil částku 351 414,54 Kč z titulu nájemného a nedoplatku za vodné a stočné dle nájemní smlouvy ze dne [datum], a způsobenou škodu nejméně 576 000 Kč. Důkaz byl proveden i protokoly o jednání a částečným rozsudkem ve věci podepsaného soudu sp. zn. [spisová značka].

7. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 téhož zákona k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 tohoto zákona promlčecí lhůta trvá tři roky.

8. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva na užívání výše specifikovaných pozemků za nájemné ve výši 40 000 Kč měsíčně, splatné částkou 20 000 Kč a možností hradit zbylou část zápočtem ceny stavebních prací, provedených žalobcem,„ …dle odsouhlasených jednotlivých rozpočtů v hodnotě 240 000 Kč za každý rok. …“. O skutečně provedených pracích měl být každý rok sepsán zápis, tato povinnost však zjevně splněna nebyla. Rovněž nebylo mezi účastníky žádným způsobem najisto postaveno, že by žalovaní žalobci odsouhlasili jakékoli stavební práce, jejichž cenu, písemně odsouhlasenou, by byl žalobce oprávněn započíst na nesplacenou část nájemného. Nesporným rovněž mezi účastníky je, že žalobce jakési stavební práce na nemovitosti žalovaných prováděl, sporným však zůstává, zda se jednalo o práce nemovitosti zvelebující či devastující. V takovém případě bylo na žalobci, aby prokázal, že provedl práce na základě objednávky, souhlasu či alespoň srozumění na straně žalovaných, a že těmto pracemi došlo k zhodnocení majetku žalovaných (jejich obohacení). Kromě vystavené faktury [číslo] dne [datum] na částku 634 234 Kč, a zápočtu své tvrzené pohledávky z ní vůči nepochybnému dluhu z titulu neuhrazené části nájemného, však žalobce žádný důkaz existence svého smluvního nároku na úhradu stavebních prací na nemovitosti žalovaných nepředložil. Oproti tomu je zcela nepochybné, že žalovaní, prakticky okamžitě po obdržení [číslo] poprvé v e-mailu ze dne [datum], a následně ve výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum], naposledy pak v předžalobní výzvě právní zástupkyně žalovaných ze dne [datum], nárok žalobce na úhradu fakturovaných prací i samotnou existenci srozumění s tím, že tyto práce provede, odmítli. Za zcela nepochybné proto soud považuje to, že nejméně od [datum] muselo být žalobci známo, že je jeho nárok na úhradu ceny prací z údajné smlouvy o dílo sporným, resp. že není žalovanými uznáván. Dne [datum] se tedy žalobce jakožto oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, již ke dni [datum] tak ve smyslu ust. § 619 o. z. nastala situace, kdy jeho sporné právo, vymahatelné u orgánu veřejné moci, mohlo být uplatněno poprvé, a kdy tedy započala běžet promlčecí lhůta.

9. S ohledem na odmítnutí existence nároku žalobce na úhradu ceny provedených stavebních prací ze strany žalovaných, a v důsledku neschopnosti žalobce prokázat existenci nároku z jím tvrzené smlouvy o dílo, je pro počátek běhu promlčecí doby zcela nepodstatné, že splatnost faktury [číslo] žalobce stanovil na [datum].

10. Nárok žalobce by tak mohl být posouzen pouze jako nárok z titulu práva na vydání (případného) bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 621 o. z.. I pro počátek běhu promlčecí lhůty u tohoto práva je však rozhodující vědomost ochuzeného o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. I ve smyslu ust. § 621 o. z. tak nastala situace, kdy se žalobce tom, že je jeho sporné právo u orgánu veřejné moci uplatnitelné, již ke dni [datum], a promlčecí lhůta i v tomto případě tak započala běžet k tomuto datu.

11. Právní zástupkyně žalovaných již ve svém vyjádření, a následně i při jednání, námitku promlčení uplatněného nároku vznesla, soud byl proto ve smyslu § 610 odst. 1 o. z. námitkou zabývat. Protože je v daném případě ve smyslu ust. § 629 odst. 1 ve spojení s § 621 o. z. promlčecí lhůta tříletá, a jelikož dospěl soud k závěru, že začala běžet dne [datum], má za nepochybné, že uplynula nejpozději k datu [datum]. Pokud svůj nárok žalobce uplatnil žalobou, podanou dne [datum], stalo se tak nepochybně až po uplynutí promlčecí lhůty a uplatněný nárok je tak promlčen. Protože tedy námitku žalovaných shledal důvodnou, k promlčení nároku soud přihlédl a ve smyslu ust. § 609 o. z. musel dojít k závěru, že právo nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčelo se a že je proto vůči žalovaným nelze vymáhat. Žalobu proto výrokem I. zamítl, aniž by prováděl navržené důkazy, konkrétně důkazy výslechy svědků, kteří měli být dle žalobce přítomni údajnému odsouhlasení žalobcem provedených stavebních prací žalovanými.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši, kterou jejich právní zástupkyně uplatnila, tedy v částce 77 084,02 Kč, když dle výpočtu soudu činily prokazatelné náklady částku 77 163,22 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží za zastupování dvou či více osob odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 314 234 Kč, sestávající z částky 7 664 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada ve výši 1 259,26 Kč za 126 ujetých km v částce 859,26 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 771,26 Kč ve výši 13 391,96 Kč.