3 C 318/2021

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 222 576,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 222 576,09 Kč s úrokem z prodlení p.a. z částky 391 164,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 381 146,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 378 146,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 375 146,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 373 646,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 372 646,88 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 %. částky 371 646,88 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %. a na nákladech řízení částku 12 654 Kč, to vše splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit na účet ČS – Okresního soudu v Tachově na nákladech státem zálohovaných částku 17 582,82 Kč, splatnou do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že pracovníky společnosti [právnická osoba], pracující pro žalobce v souvislosti s odhalováním neoprávněných odběrů elektrické energie, byl dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovaným na odběrném místě ve [anonymizováno], [ulice a číslo] z elektrizační soustavy. Následkem uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Kontrolou odběrného místa bylo zjištěno neoprávněné napojení na část elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Dále bylo kontrolou elektroměrového rozvaděče zjištěno neoprávněné napojení na neměřené přívodní vodiče do svorkovnice elektroměru. Neoprávněné napojení bylo provedeno v prostoru za elektroměrovou deskou, kde z neměřených vodičů byla odstraněna část izolace. V místě odstranění izolace byly na neměřených přívodních vodičích před elektroměrem ve všech třech fázích připojeny neměřené vodiče AL-4 mm2, které vedly do podružné části rozvaděče. Pomocí těchto neměřených vodičů byla do objektu přivedena neměřená elektřina. Toto bylo prokázáno kontrolním měřením napětí a průtoku proudu. Za přítomnosti policie bylo neoprávněné napojení zdokumentováno a ukončeno.Výsledek kontroly odběrného místa byl sdělen žalovanému, který byl přítomen kontrole a převzal oznámení o kontrole za přítomnosti policie. Žalovaný byl seznámen po zpracování údajů z kontroly [číslo] s vyčíslením škody a informacemi o zjištěném neoprávněném odběru písemně dopisem ze dne [datum]. Pro výpočet škody byly vzaty v úvahu poznatky ze znaleckého posudku zpracovaného v rámci trestního řízení, kdy délka neoprávněného odběru byla stanovena od [datum] do [datum]. Daný znalecký posudek byl vypracován znalcem [anonymizováno] v [anonymizováno] řízení [spisová značka], vedeném u zdejšího soudu. Tento znalec stanovil neevidovanou denní spotřebu ve výši 25 kW pro časové období od [datum] do [datum]. Výpočet náhrady škody byl stanoven částkou 376 786,45 Kč a dále náklady na zjištění neoprávněného odběru dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. byl stanoveny v částce 14 378,43 Kč. V trestním řízení 8 T 142/2019 vedeném u zdejšího soudu byla uznána vina žalovaného s tím, že žalobkyni byla přiznána náhrada škody ve výši 168 588,79 Kč s tím, že co do zbytku byl žalobce odkázán na nařízení ve věcech občanskoprávních. Neoprávněným odběrem byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 391 164,88 Kč s tím, že v trestním řízení byla žalobci přiznána náhrada škody v částce 168 588 Kč. Rozdíl v těchto částkách tvoří částku žalovanou. Žalobce požaduje současně s přiznáním dlužné částky i přiznání příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný požadoval zamítnutí návrhu. Poukázal na to, že žalobce neprokázal výši a oprávněnost svého nároku. Z technické zprávy firmy, která neoprávněný odběr odhalila, vyplynulo, že při instalaci neoprávněného odběru došlo k okamžitému poklesu denní spotřeby na cirka 1,5-2 kW vzhledem k tomu, že přes elektroměr bylo vedeno pouze osvětlení fitness salonku a kanceláře. Z toho jednoznačně vyplývá, že v letech 2006 [číslo], kdy byl denní odběr cca 6-7 kW se na odběru podílely další přístroje, které musely jít přes elektroměr a ještě nebyl neoprávněný odběr instalován. Po odstranění neoprávněného odběru již nebyla denní spotřeba 6-7 kW, ale [číslo] kW denně, což bylo způsobeno nákupem a instalací nových spotřebičů v roce 2016 a doloženo doklady o jejich nákupu. Je tedy zřejmé, že od roku 2009 do roku 2016 byla skutečná spotřeba v provozovně 6-7 kW za den a od roku 2016 do roku 2018 [číslo] kW za den. Jediný ze tří znalců a to znalec [příjmení] byl osobně na místě a prohlédl přístroje a štítky na nich, vzal v potaz tržby, otvírací dobu a dobu pořízení přístrojů.. [anonymizováno] škody ze strany žalobkyně není nijak podloženo. Bylo také rozporováno tvrzení znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Dle žalovaného měl žalobce povinnost předcházet vzniku škod pravidelnou a řádnou kontrolou, což bylo zanedbáno. Náhrada škody, která byla přiznána žalobci v trestním řízení ve výši 168 588,79 Kč, představuje plné vyčíslení reálné škody, která v předmětném období vznikla. V trestním řízení byla vzata v úvahu i spoluúčast žalobkyně jako poškozené na vzniku škody. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ve vztahu k svému nároku.

3. Dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny ze dne [datum] vyplývá, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru.

4. Dle odst. 2 shora citovaného paragrafu v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odst. 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3-8.

5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z oznámení žalobce ze dne [datum], že společnost [právnická osoba] sídlem [adresa]. V oznámení bylo uvedeno, že při kontrole odběrného místa společností [právnická osoba] dne [datum] bylo kontrolou zjištěno neoprávněné napojení na část elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina. Toto zjištění bylo učiněno za přítomnosti Policie ČR, dále bylo zdokumentováno a šetření ukončeno. Uvedená skutečnost byla vyhodnocena jako neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., kdy došlo ke škodě provozovateli distribuční soustavy [právnická osoba] Distribuce. Distributor má nárok na skutečnou škodu po dobu trvání neoprávněného odběru. Žalovaný měl prokázat jednoznačně a nezpochybnitelně dobu trvání neoprávněného odběru případně dát informace, mající vliv na výpočet výše náhrady škody. Toto mělo být sděleno ze strany žalovaného žalobci neprodleně. Výše náhrady škody včetně nákladů vynaložených v souvislosti s neoprávněným odběrem byla vyčíslena částkou 492 504,53 Kč. Z protokolu / č.l. 38 spisu/ ze dne [datum] vyplývá, že u obchodní firmy [právnická osoba], jejímž zástupcem je [celé jméno žalovaného], byla dne [datum] provedena kontrola techniky s tím, že byl zjištěn trojfázový neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaný byl přítomen kontrole za přítomnosti policie a převzal oznámení o kontrole. Z rozsudku zdejšího soudu č.j.. 8 T 142/2019 - 5 ze dne 11. 8. 2020 / s právní mocí dne [datum] ve výroku o vině a trestu/ a /dne [datum] ve výroku o náhradě škody/ bylo zjištěno, že žalovaný v blíže nezjištěné době nejméně od [datum] do [datum] po výměně elektroměru na odběrném místě v ulici [ulice] [adresa] v obci [obec], kde je firmou [právnická osoba] provozována restaurace - pizzerie, neoprávněně odebíral elektřinu za stavu, kdy dosud neznámý pachatel v uzamčené rozvodné skříni elektřiny odstranil na krycí desce elektroměru rozvaděče provozní plombu [právnická osoba], provedl neoprávněné napojení na neměřené přívodní vodiče do svorkovnice elektroměru za elektroměrovou deskou mezi hlavním jističem a elektroměrem [číslo] kdy z neměřených vodičů odstranil část izolace a poté provedl odbočení ve třech fázích jednotlivými vodiči [příjmení] 4 mm2 v plastových svorkách, které vedly do podružné části rozvaděče. Přes toto spojení protékala neměřena elektřina k jednotlivým elektrickým spotřebičům v domě, čímž způsobil dodavateli elektrické energie společnosti [právnická osoba] škodu, která byla za období od [datum] do [datum] znaleckým posudkem vypočítána na částku 168 588,79 Kč. Tímto jednáním spáchal žalovaný [anonymizována dvě slova] dle § 205 odst. 1) a odst. 3) tr. zákoníku a byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 80 000 Kč, splatným ve splátkovém režimu po 8 000 Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody o výměře 8 měsíců pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán. Dále podle § 228 odst. 1 tr. řádu byl žalovaný povinen uhradit škodu poškozené [právnická osoba] Distribuce v částce 168 588,79 Kč s tím, že se zbytkem škody byla poškozená společnost a to žalobce dle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Z revizního znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], vyhotoveného pro řízení sp. zn. 8 T 142/2019 vedeného u zdejšího soudu je mimo jiné patrno, že škoda způsobená [právnická osoba] Distribuce v časovém období s koncem prokázaného neoprávněného odběru dne [datum] činila částku 492 504,54 Kč s DPH s tím, že prokázaný počátek neoprávněného odběru zjištěného znalcem nebyl uveden. Znalec sdělil, že délka neoprávněného odběru byla stanovena od [datum] do [datum] tzn. po dobu 730 dnů. Dále znalec určil na straně 14 posudku teoretickou výši škody v částce 168 588,79 Kč, tj. od [datum] do [datum]. Z výpočtu náhrady škody vypracované žalobcem / č.l. 19 spisu/ vyplývá, že celková náhrada škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. včetně DPH činila 391 164,88 Kč s tím, že náhrada škody za neoprávněný odběr představovala částku 376 786,45 Kč a celkové náklady neoprávněného odběru částku 14 378,43 Kč. Z daňového dokladu žalobce ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyplývá, že žalovaný měl uhradit celkově částku 391 164,88 Kč jako náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny a náklady zjišťování neoprávněného odběru. [příjmení] bez DPH činila 323 276,76 Kč. Z upomínky žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl upomínán o úhradu částky 391 164,88 Kč do [datum]. Dne [datum] byl žalovaný upomínán opět o zaplacení částky dlužné 222 576,09 Kč, kterou měl uhradit do [datum]. Z čestného prohlášení pracovnice žalobce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že prokazatelné nezbytné nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] představovaly částku 14 378,43 Kč a byly uhrazeny ke dni [datum]. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ze dne [datum] vyplynulo, že místní šetření nebylo provedeno, neboť při zpracování posudku by s odstupem času nepřineslo nová poznání. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že dle úkolu, který mu byl zadán soudem, provedl zjištění množství neoprávněně odebrané elektrické energie v časovém období od [datum] do [datum] v objektu žalovaného v odběrném místě na adrese [adresa]. Při stanovení množství neoprávněné odebrané elektřiny postupoval dle vyhlášky č. 82/2011 Sb.. Metodou výpočtu stanovil množství neoprávněné elektrické energie v částce 379 640,41 Kč včetně DPH. Pro tento případ znalec zvolil výpočet dle odst. [číslo] posudku podle vyhlášky č. 82/2011 Sb. - odst. 3.. Výpočet dle názoru znalce nelze zjistit z množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru. Při výslechu u zdejšího soudu dne [datum] znalec trval na závěrech podaného znaleckého posudku. Poukázal na to, že použil metodu, uvedenou v posudku, pro výpočet množství neoprávněně odebrané energie za situace, kdy neměl k dispozici základní měřená data o spotřebičích, které se podílely na neoprávněném odběru. Pouze znal skladbu spotřebičů, která v konečném důsledku nemusela být konečná. [jméno] použitá předchozími znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] a v trestním spisu uvedeném posudku znalce [příjmení] [příjmení] není akceptovatelná za stavu, kdy sběr dat probíhal fyzickým sběrem těchto dat v provozovně. Nebylo ověřitelné, zda skladba spotřebičů byla konečná, jestli se v průběhu sledovaného období neměnila. Určitá data v posudcích byla vzata z tvrzení získaných stranou žalovaného. Znalec [příjmení] provedl výpočet neoprávněného odběru s poukazem na fyzickou skladbu spotřebičů a z toho důvodu je tento výpočet pro znalce [příjmení] [celé jméno znalce] neakceptovatelný. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] také zpochybnil to, že důkazem pro skutečný odběr elektrické energie je doklad o nákupu elektrických spotřebičů. Nebyl přesvědčen, že znalec [příjmení] ve svém výpočtu kalkuloval s nasazením denní doby neoprávněného odběru po celou dobu otevření provozovny. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se přiklonil k výpočtu neoprávněného odběru metodou naměřených hodnot. Znalec dále uvedl, že spotřeba elektrické energie v provozovně žalovaného ve sledovaném období neodpovídala rozsahu a určení spotřebičů, které se podílely na neoprávněném odběru. Toto je uvedeno ve znaleckém posudku v odstavci [číslo] kdy průměrná denní spotřeba v měřeném období byla 2,03 kW za den, což je pro znalce nepřijatelné, neboť takovouto spotřebu by bylo možno přiřadit k mikrovlnné troubě, která by běžela 24 hodin denně, případně to odpovídá spotřebě 10ti 100 wattových žárovek po dobu 20 hodin. Jedná se o odběr nepatrný. Počet spotřebičů, které se podílely na neoprávněném odběru, byl více jak 10× větší než spotřebiče měřené. Při výpočtu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] využil stav elektroměru na začátku neoprávněného odběru a na jeho konci. Jejich rozdíl podělil počtem dnů, čímž vyšla spotřeba na 1 den a s touto hodnotou dále pracoval. Tzn. případné propady či nárůsty ve sledovaném období v jednotlivých letech nebyly pro výpočet podstatné. Pro daný výpočet, který znalec zvolil, není podstatná skladba jednotlivých spotřebičů, v jakém časovém období byly pořízeny ani vývoj spotřeby tak, jak již bylo zmíněno. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [název soudu], týkající se [právnická osoba] v.o.s., [IČO] s datem vzniku [datum] je patrno, že předmětem podnikání byla hostinská činnost. Společníkem firmy tehdy byl žalovaný, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Sídlo společnosti bylo uvedeno na adrese [adresa]. Z facebookových náhledů / [číslo listu] spisu/ je zřejmé, že zde byla vyobrazena restaurace [anonymizováno] - italská restaurace s otvírací dobou [číslo] hodin s tím, že daná stránka byla vytvořena dne [datum]. Dále zde byla připojena také mapa, dle níž bylo možno zjistit adresu, na které se provozovna žalovaného nacházela, konkrétně na adrese [adresa]. října 750. Současně bylo na tomto profilu prezentováno, že již 25 let si daný podnik drží svoji image s nabídkou 20 druhů jídla- pizza, česká kuchyně, saláty s těstovinami, pivo z [obec], limonáda z [obec].

6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází z následujících skutečností. Žalobce dodával žalovanému do objektu ve [anonymizováno], [ulice a číslo] elektrickou energii. [právnická osoba] pracující pro žalobce, dne [datum] provedla kontrolu v uvedeném objektu, týkající se spotřeby elektrické energie a odhalila neoprávněný odběr a následně žalobce žádala o úhradu škody v původní výši 492 504,53 Kč včetně nákladů vynaložených v souvislosti s neoprávněným odběrem. Kontrolou bylo zjištěno neoprávněné napojení na část elektroinstalace, kterou prochází neměřená elektřina a dále kontrolou elektroměrového rozvaděče neoprávněné napojení na neměřené přívodní vodiče do svorkovnice elektroměru. Daná kontrola byla provedena za přítomnosti policie. Žalovaný byl následně uznán vinným z [anonymizováno] krádeže dle [ustanovení pr. předpisu] rozsudkem Okresního soudu v Tachově sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který je již pravomocný. Z daného rozsudku je patrno, že v době od [datum] do [datum], kdy po výměně elektroměru na odběrném místě v ulici [ulice] [adresa] ve Stříbře žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu za stavu, kdy neznámý pachatel provedl toto neoprávněné připojení. Žalovaný svým jednáním způsobil škodu [právnická osoba] ve výši 168 588,79 Kč za uvedené v období. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným a byl mu uložen peněžitý trest v částce 80 000 Kč, splatný ve splátkovém režimu po 8 000 Kč měsíčně. Dále byl povinen žalovaný uhradit podle § 228 odst. 1 tr. řádu poškozenému [příjmení] [jméno] škodu ve výši 165 588,79 Kč s tím, že se zbytkem náhrady škody byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V trestním řízení vypracoval [anonymizováno] náhrady způsobené škody znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], který stanovil škodu ve výši 492 504,54 Kč včetně DPH za 77 368,32 kW za neoprávněně odebranou elektrickou energii. Dle uvedeného znalce se jednalo o časové období od [datum] do [datum], to je 730 dnů s tím, že počátek neoprávněného odběru nebyl zjištěn. Dne [datum] byl technikem společnosti [právnická osoba] oznámen výsledek kontroly odběrného místa a zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě u žalovaného. Ve věci byl vypracován znalecký posudek znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], kdy znalec neprovedl místní šetření, neboť bylo konstatováno, že s odstupem času by nepřineslo nová zjištění. Znalec pracoval s časovým obdobím od [datum] do [datum] dle zadání soudu, když v tomto období byla vyčíslena hodnota neoprávněného odběru v částce 379 640,41 Kč včetně DPH. Žalovaný v řízení nerozporoval délku trvání neoprávněného odběru tak, jak je specifikována v návrhu na zahájení řízení, ale pouze jednotku spotřeby ve výši 25 kW za den. S ohledem na výše uvedené, soud považuje za stěžejní důkaz pro posouzení této věci znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který je přesvědčivý a který se vypořádal s obsahem znaleckého posudku znalce [příjmení], který byl proveden v daném řízení k důkazu. Znalec [celé jméno znalce] čerpal v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku z údajů ze spisu včetně přiloženého [anonymizováno] spisu [spisová značka] a znaleckých posudků znalce [příjmení] a znalce [příjmení] založených v trestním spise. Zvolil metodu výpočtu, která je uvedena v jeho znaleckém posudku s tím, že jiné metody pro výpočet škody neoprávněného odběru neexistují. Zdůraznil, že neexistují základní měřená data o spotřebičích, které se podílely na neoprávněném odběru. Jediný údaj, který byl k dispozici, byla jejich skladba, která dle znalce nemusela být konečná, chybí údaje o době, po kterou byly v provozu a jak se na neoprávněném odběru podílely. Z tohoto důvodu při tomto postupu vzniká odchylka, která je dle znalce neakceptovatelná. [jméno], kterou použil znalec [příjmení] a [příjmení] je nepřesná, tzn. metoda skutečně osazených spotřebičů v provozovně, které se na neoprávněném odběru podílely. Znalec ing. [celé jméno znalce] se proto skladbou spotřebičů tak, jak ji hodnotili znalci [příjmení] a [příjmení] nezabýval. Nezabýval se ani zkoumáním spotřebičů s vyšší energetickou náročností, protože pro výpočet to nebyla rozhodující informace. Znalecký posudek Ing. [příjmení] a to fyzický sběr dat ohledně spotřebičů v provozovně nebylo možno ověřit tzn. zda skladba spotřebičů byla konečná, zda se v průběhu sledovaného období neměnila. Znalec [příjmení], což je uvedeno v trestním spisem [spisová značka] zdejšího soudu vycházel zejména z dat žalovaného, která taktéž nebyla ověřitelná. Znalec ing. [celé jméno znalce] také nezkoumal dobu trvání odběru, neboť jí měl danou soudem. Rozpor ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] je ten, že i když nemohl ověřit množství a typy spotřebičů, které se v místě odběru nacházely a metodu výpočtu podle typu spotřebičů považuje za nevhodnou, přesto výpočet provedl dle fyzické skladby spotřebičů. Výpočet neoprávněného odběru vypracovaný znalcem [příjmení] je proto nevhodný. Znalec ing. [celé jméno znalce] proto zvolil metodu naměřených hodnot, když tato metoda je dle názoru soudu nejpřesnější pro výpočet bezdůvodného obohacení, kdy zjistil, že spotřeba elektrické energie ve sledovaném období neodpovídá rozsahu a určení spotřebičů, které se měly podílet na neoprávněném odběru. Znalec využil stav elektroměru na začátku a na konci neoprávněného odběru, rozdíl podělil počtem dnů a tím vyšla spotřeba na 1 den a s tou hodnotou dále pracoval. Propady a nárůsty ve sledovaném období v jednotlivých letech nejsou pro výpočet podstatné a není podstatná ani skladba spotřebičů, v jakém časovém období byly pořízeny ani vývoj spotřeby. Z uvedeného důvodu vzal soud za prokázané, že v časovém období od [datum] do [datum], kdy toto období nebylo zpochybněno žalovaným, byl stanovena škoda ve formě neoprávněného odběru elektrické energie žalovaným znalcem [celé jméno znalce] částkou 379 640,41 Kč, když však žalobce požadoval pouze náhradu škody v částce 376 786,45 Kč a náklady související s neoprávněným odběrem v částce 14 378,43 Kč. Za stavu, kdy žalobci byla přiznána v trestním řízení za neoprávněný odběr částka 168 588,79 Kč, zbývá k úhradě částka uvedená ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný také vznesl v řízení námitku promlčení nároku žalobce, kdy v tomto soud poukazuje na ustanovení § 620 o. z. V tomto ustanovení jsou vymezeny okolnosti rozhodné pro běh promlčení lhůty u práva na náhradu škody a to je vědomost o škodě a dále musí být známa osoba povinná k její náhradě. O tom kdo konkrétně je povinnou osobou k náhradě škody se prokazatelně žalobce dozvěděl až dnem právní moci rozsudku vydaného v trestním řízení, to je dnem [datum] s tím, že návrh ve věci byl podán dne [datum], kdy subjektivní promlčecí lhůta u tohoto typu nároku je stanovena v délce 3 roky / § 629 o.z. případě námitky žalovaného ohledně nedostatku prevence žalobce v souvislosti se vznikem škody soud uvádí,že v řízení nebylo prokázáno,že by žalobce svoji preventivní povinnost porušil za stavu,kdy trestná činnost žalovaného byla prokázána v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie až v trestním řízení.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech přiznána částka ve výši 12 654 Kč, představující cestovné zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět na 3 jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] v celkové částce 2 250 Kč, dále 3 režijní paušály- celkově 1 500 Kč / § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. a zaplacený soudní poplatek v částce 8 904 Kč.

8. Dále soud uložil s poukazem na procesní výsledek řízení žalovanému jako neúspěšnému ve věci uhradit náklady státem zálohované / § 148 odst. 1 o. s. ř., které představují náklady související s podáním znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] a jeho výslechem u soudu, které činí celkově částku 17 582,82 Kč.