4 C 157/2020

Plný text

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, obec a číslo zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec o zaplacení částky 52 332 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 155,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 155,11 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně částky 11 463,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 792 Kč od datum do datum ve výši 271,07 Kč, ve výši 10 % ročně z částky 45 792 Kč od datum do datum ve výši 831,60 Kč, ve výši 10 % ročně z částky 42 792 Kč od datum do datum ve výši 570,56 Kč, ve výši 10 % ročně z částky 42 618,11 Kč od datum do zaplacení, ve výši 1,75 % ročně z částky 11 463 Kč od datum do zaplacení, částky 9 713,43 Kč a úroku ve výši 75,91 % p. a. z částky 39 859,40 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 153 849 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení pohledávky ve výši 52 332 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odvodnil tím, že s žalovaným jako klientem uzavřel smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluveným úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 671 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobce o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně, když před zesplatněním úvěru byla uhrazena pouze jedna splátka po 2 671 Kč v srpnu 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalobce si dále nárokuje uhrazení smluvních pokut za prodlení s jednotlivými splátkami v délce 30 dnů ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč), jak vyplývá ze smlouvy o úvěru bodu 6.1., za prodlení u splátek číslo. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč u splátek číslo). Dle ustanovení smlouvy pod bodem 6.3. vzniklo žalobci právo zesplatnit celý úvěr, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splátkou úvěru v délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. Úvěr byl tedy zesplatněn ke dni datum. Před zesplatněním byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky se lhůtou 30 dnů. Dle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu v celkové výši 47 394,96 Kč byl žalovaný povinen zaplatit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Po zesplatnění žalovaný uhradil celkem 6 173,89 Kč. Dle bodu 6.5. smlouvy žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, v daném případě ode dne datum do úplného zaplacení. Dle bodu 2.2. smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobce požaduje úhradu i zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu zkapitalizovanou ke dni vyhotovení žaloby, tj. ke dni datum. Úrok za poskytnutí úvěru požaduje žalobce pouze do částky 153 849 Kč. Úroky za poskytnutí úvěru byly vyjádřeny prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby, touto žalobou však žalobce požaduje pouze úroky v nominální úrokové míře.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání nedostavil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, na který žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil celkem částku 2 671 Kč a po zesplatnění částku 6 173,89 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % ročně. Výše RPSN činí 108,77 %. Úvěr byl splatný ve 48 měsíčních splátkách po 2 671 Kč. Dle článku 6 smluvních ujednání byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu v případě porušení povinnosti žalovaného. Dle bodu 6.

1. činí výše smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti 499 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení a je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2. má poskytovatel vůči klientům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitne v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle článku 6.4. byl sjednán vznik tzv. nové jistiny po zesplatnění úvěru, tvořené nezaplacenou původní jistinou a úrokem z úvěru. Dle článku 6.5. byla sjednána smluvní pokuta pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny v den zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl tento zesplatněn a žalovanému bylo zesplatnění oznámeno dopisem žalobce ze dne datum. Před zesplatněním byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne datum a datum. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce prověřoval schopnost žalovaného řádně splatit úvěr jednak pracovní smlouvou, výpisy z účtu žalovaného, historií žalovaného v databázích příjmení.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, vráceno mělo být 128 208 Kč a roční úroková sazba činila 108,77 % (efektivní), popř. 75,91 % ročně (nominální). Dále smlouva o úvěru obsahuje ujednání o smluvních pokutách v neprospěch dlužníka, o dalších nákladech v souvislosti s prodlením dlužníka a výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr činí 108,77 %. Navíc smlouva o úvěru vytváří institut tzv. nové jistiny, kterou představuje dlužná částka s připočtením neuhrazeného úroku, smluvních pokut a dalších nákladů a z takto stanovené nové jistiny pak dle smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Výše úroku byla sice sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Je třeba podotknout, že ačkoliv úvěr byl poskytován nebankovní institucí, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok několikanásobně převyšuje výši obvyklé úrokové míry, a to i přes to, že žalobce se rozhodl uplatnit úrok za dobu po zesplatnění úvěru do limitu 153 849 Kč. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou soud zjistil, že obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností 1 – 5 let činila v červenci 2019 8,81 %. Výše úroku sjednaná ve smlouvě o úvěru tak převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru více než dvanáctkrát (u efektivní úrokové sazby 108,77 %), případně více než osmkrát (u nominální úrokové sazby ve výši 75,91 %). Smluvní pokuta pak byla sjednaná v nejvyšší přípustné výši dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud soud zhodnotil tyto okolnosti ve svém souhrnu, dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním dle § 580 o. z. V uvedené věci je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (např. 64 Co 198/2018, 25 Co 131/2019, 25 Co 228/2019, 25 Co 413/2019, 25 Co 351/2019, 25 Co 10/2010, 25 Co 28/2020), která se týkají věcí téhož žalobce, kdy předmětem řízení bylo zaplacení peněžních částek na základě uzavřených smluv o úvěru, které jsou prakticky totožné se smlouvou o úvěru v daném případě, a ve kterých rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva účastníky uzavřená je absolutně neplatnou vcelku, pro její rozpor s dobrými mravy.

8. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný uhradil částku 8 844,89 Kč. Jednotlivé splátky žalovaného pak mohou být započteny pouze přímo na žalovanou jistinu, která v takovém případě nebyla uhrazena ve výši 31 155,11 Kč. Soud proto vyhověl žalobě ohledně nesplacené části jistiny ve výši 31 155,11Kč spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, a ve výši dle § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, ačkoliv žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neuplatnil žádné námitky proti žalobě.

10. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný měl v řízení částečný úspěch, žádné náklady řízení mu však nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.