10 C 117/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Adélou Ganajovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení existence služebnosti

I. Žaloba o určení, že služební pozemek žalované parc. č. hodnota Anonymizováno travní porost o výměře 236 m2, zapsaný na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, je zatížen věcným břemenem odpovídající služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č. hodnota Anonymizováno zahrada o výměře 1026 m2, zapsaného na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/2024 zpracovaném Anonymizováno a ověřeném úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem jméno FO dne 8. 3. 2024 pod č. Anonymizováno, který je nedílnou součástí rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen odstranit terénní úpravy, spočívající ve zpevnění povrchu, zřízené na pozemku ve vlastnictví žalované parc. č. hodnota zapsaný na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zdržet se jakéhokoli užívání pozemku žalované parc. č. hodnota zapsaný na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 80 522 Kč, k rukám právní zástupkyně žalované advokátky Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky, na účet č. č. účtu do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svou žalobou podanou soudu dne 4. 4. 2024 domáhal toho, aby soud svým rozhodnutím určil, že služební pozemek žalované parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, zapsaný na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, je zatížen věcným břemenem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č. hodnota - zahrada o výměře 1026 m2, zapsaného na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu č. hodnota-37/2024 zpracovaném Filipem Votrubcem-GEOVOT a ověřeném úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem jméno FO dne 8. 3. 2024 pod č. 186/2024, který je nedílnou součástí rozsudku.

2. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota - zahrady o výměře 1026 m2, zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota - zastavěné plochy a nádvoří o výměře 687 m2, jehož součástí je stavba č.p. hodnota - obč. vyb., a pozemku parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. Žalobce se stal vlastníkem pozemku parc. č. hodnota na základě kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2023 od své tehdejší družky, nyní manželky, prodávající Jméno žalobce, rozené jméno FO, která jej nabyla od svých rodičů na základě kupní smlouvy ze dne 22. 8. 2022, kteří jej nabyli od prodávajícího právnická osoba ČR na základě kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2003, přičemž již od roku 1989 na předmětném pozemku hospodařili, neboť ho měli v pronájmu. Žalobce a jeho právní předchůdci, Jméno žalobce a dále jméno FO a jméno FO jméno FO, jako jedinou přístupovou cestu pro chůzi i vjezd na pozemek parc. č. hodnota používali dle žalobce cestu, která byla a je v terénu jasně patrná, a kterou v roce 2022 žalobce zpevnil a vyštěrkoval. Žalobce, jeho manželka (tehdy družka) Jméno žalobce i její rodiče jméno FO (jméno FO a jméno FO), při podpisu kupní smlouvy dne 22. 8. 2022 zjistili, že jimi používaná cesta k pozemku parc. č. hodnota leží na části pozemku žalované, ačkoli je jako cesta na pozemek parc. č. hodnota v místě používaná odnepaměti. Žalobce tvrdí, že v režimu mimořádného vydržení vydržel na části pozemku žalované specifikované v geometrickém plánu právo odpovídající věcnému břemeni služebnosti stezky a cesty.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 19. 7. 2017 od své matky jméno FO, narozené datum. Žalovaná namítá, že přes její pozemek parc. č. hodnota nikdy žádná stezka ani cesta nevedly. Žalovaná namítá, že žalobce zřídil cestu na jejím pozemku neoprávněně, bez jejího souhlasu a vědomí. Namítá, že tvrzení žalobce, že byla cesta v terénu jasně patrná, není pravdivé. Žalovaná nikdy neudělila žalobci souhlas, aby její pozemek jako cestu užíval. Pokud žalovaná či její matka v Anonymizováno byly, nikdo přes jejich pozemek nechodil, učinil tak pouze pan jméno FO, kterého matka žalované upozornila, že si nepřeje, aby na její pozemek vstupoval a on slíbil, že se to nebude opakovat. Žalovaná namítá, že žalobce má zajištěn přístup na svůj pozemek, a to smlouvou o zatížení služebnostmi ze dne 22. 8. 2022, jíž byla zřízena služebnost práva stezky a cesty k pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa, ve prospěch pozemku žalobce. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a domáhá se vzájemným návrhem, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit cestu zřízenou neoprávněně na pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa, obec adresa, zapsáno na LV č. hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, která je ve vlastnictví žalované, a to ve lhůtě 30 dnů. Dále navrhuje, aby soud žalobci stanovil povinnost zdržet se jakéhokoli dalšího užívání předmětného pozemku parc. č. hodnota, k.ú. adresa, obec adresa. Namítá, že žalobce od počátku ví, že mu právo cesty přes pozemek žalované nenáleží, stejně tak to věděla jeho manželka, když mu pozemek parc.č.hodnota prodávala a věděli to i její rodiče, když při prodeji pozemku parc. č. hodnota své dceři zřídili služebnost cesty a stezky přes jiný svůj pozemek, a to pozemek parc. č. hodnota. Namítá, že se nemůže jednat o mimořádné vydržení, neboť jméno FO sporný pozemek jako cestu neužívali, na pozemek žalobce vstupovali ze svého pozemku, a to červenou bránou, která vede z cesty do zahrady k domu č. p. Anonymizováno, kteří vlastnili jméno FO. Žalobce koupil pozemek parc. č. hodnota již s nepoctivým úmyslem, neboť věděl, že k němu nevede přístupová cesta. Věděl, že věcné břemeno, které je k němu zřízeno, za současného stavu jako přístupová cesta sloužit nemůže. Nedostatek přístupu na svůj pozemek si tak žalobce způsobil z vlastní hrubé nedbalosti.

4. K tomu žalobce namítl, že pozemek parc. č. hodnota Anonymizováno obci adresa ze své podstaty není a nemůže být pozemkem, jímž lze na pozemek žalobce parc. č. hodnota chodit a vjíždět. Jedná se o pozemek v podílovém spoluvlastnictví jméno FO a jméno FO, oba ideální podíl ½ (dříve ve vlastnictví jméno FO a později Jméno žalobce) který slouží jako vstup do domu č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota (opět ve spoluvlastnictví jméno FO a jméno FO), k tomuto účelu je stavebně přizpůsoben, oplocen a ční nad terénem pozemku žalobce, přičemž hranici mezi pozemky tvoří zeď vysoká 1,5 metru. Služebnost na pozemku parc. č. hodnota Anonymizováno nemá reálný obsah, nejde o reálný přístup k pozemku žalobce. Služebnost přes tento pozemek byla zřízena z důvodu opatrnosti, neboť si smluvní strany byly vědomy, že na pozemek parc. č. hodnota jiná cesta nevede.

5. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, zahrady o výměře 1026 m2, zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. Na uvedeném listu vlastnictví je zapsáno věcné břemeno služebnost stezky a cesty k povinnému pozemku parc. č. hodnota ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. hodnota na základě smlouvy ze dne 22. 8. 2022.

6. Dále bylo z výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota - zastavěné plochy a nádvoří o výměře 687 m2, jehož součástí je stavba č. p. hodnota -obč. vyb., a pozemku parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa.

7. Dále bylo z výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že jméno FO a jméno FO jsou podílovými spoluvlastníky každý podíl ideální ½ pozemku parc. č. hodnota - zastavěné plochy a nádvoří o výměře 473 m2, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno – rodinný dům, a pozemku parc. č. hodnota – zahrada o výměře 53 m2, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno služebnost stezky a cesty jako oprávnění pro pozemek parc. č. hodnota (pozemek ve vlastnictví žalobce) pro povinný pozemek parc. č. hodnota (pozemek ve vlastnictví jméno FO, jméno FO) na základě smlouvy ze dne 22. 8. 2022.

8. Dopisem ze dne 6. 4. 1989 jméno FO jméno FO (tchán žalobce) požádal právnická osoba adresa o pronájem pozemku parc. č. hodnota k.ú. adresa, s odůvodněním, že pozemek, jako zahrada, přiléhá k jeho pozemku, kde má rodinný dům, žádá o souhlas ke vstupu na pozemek, který by rád obdělal.

9. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 8. 4. 2002 uzavřel právnická osoba ČR jako pronajímatel s Jiřím Bartoněm jako nájemcem nájemní smlouvu č. spisová značka k pozemku parc. č. hodnota o výměře 1033 m2 v obci a k.ú. adresa za účelem „zahrádka u domu“ a to od 1. 5. 2002 na dobu neurčitou s ročním nájemným 100 Kč ročně. Dohodou ze dne 8. 4. 2002 byla ke dni 30. 4. 2002 ukončena nájemní smlouva č. spisová značka uzavřená mezi pronajímatelem a nájemcem dne 2. 8. 1993 o pronájem pozemku parc.č.hodnota k.ú. adresa s odůvodněním, že pokračování vztahu bude řešeno novou nájemní smlouvou č. spisová značka od 1. 5. 2002.

10. Z kupní smlouvy ze dne 17. 7. 2003 bylo zjištěno, že právnická osoba ČR jako prodávající a manželé jméno FO a jméno FO jméno FO jako kupující uzavřeli kupní smlouvu na pozemek parc. č. hodnota, trvalé travní porosty, obce adresa, k.ú. adresa za kupní cenu 2 980 Kč. V článku VI bod1) smlouvy je uvedeno, že kupující berou na vědomí, že prodávající nezajišťuje zpřístupnění a vytyčení pozemku. Vlastnické právo kupujících bylo vloženo do katastru nemovitostí s účinky ke dni 18. 7. 2003.

11. Ze smlouvy ze dne 22. 8. 2022 bylo zjištěno, že manželé jméno FO a jméno FO jméno FO jako prodávající a současně jako strana povinná uzavřeli kupní smlouvu a současně smlouvu o zatížení služebnostmi s dcerou, jméno FO jméno FO (nyní jméno FO), jako kupující a současně jako stranou oprávněnou. Předmětem kupní smlouvy byl pozemek parc. č. hodnota, zahrada a o výměře 1026 m2 v obci adresa, k.ú. adresa za kupní cenu 240 000 Kč. Současně smlouvou o zatížení služebnostmi, uzavřené na stejné listině jako uvedená kupní smlouva, byla zřízena služebnost stezky a cesty k povinnému pozemku jméno FO parc. č. hodnota, zahrada o výměře 53 m2, obce adresa, k.ú. adresa, jehož vlastníkem jsou povinní na základě kupní smlouvy ze dne 4. 8. 1988. Služebnost byla zřízena bezplatně na dobu neurčitou ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. hodnota.

12. Ze smlouvy ze dne 1. 11. 2023 bylo zjištěno, že jméno FO jméno FO (nyní jméno FO) jako prodávající uzavřela s žalobcem jako kupujícím kupní smlouvu na prodej pozemku parc. č. hodnota, zahrada o celkové výměře 1026 m2 obec adresa, k.ú. adresa, za kupní cenu 290 000 Kč. V článku III bod 1. kupní smlouvy bylo uvedeno, že prodávající prohlašuje, že na nemovitosti neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná břemena ani jiné právní povinnosti či vady, vyjma věcného břemene zapsaného na příslušném listu vlastnictví LV Anonymizováno ze dne 24. 10. 2023. Ke vkladu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí došlo dne 13. 11. 2023.

13. Dopisem ze dne 8. 1. 2024 sděluje žalobce žalované, že jediná přístupová cesta k jeho pozemku parc. č. hodnota vede přes pozemek žalované parc. č. hodnota, žalobce a jeho právní předchůdci tuto cestu, která je v terénu jasně patrná, užívali od nepaměti a žalobce tuto cestu v roce 2022 zpevnil a vyštěrkoval. Žalobce v dopise žalované uvádí, že vydržel služebnost odpovídající právu stezky a cesty, přičemž nastalou situaci má zájem řešit odkupem, případně uzavřením smlouvy o věcném břemeni a jejím vkladem do katastru nemovitostí, které by do budoucna zavazovala vlastníka pozemku žalované ve prospěch vlastníka pozemku žalobce a které by reflektovala existenci stezky a cesty na části pozemku žalované. Uvádí, že pokud by k prodeji pozemku nedošlo a ani by nedošlo k uzavření smlouvy o věcném břemeni, obrátí se žalobce se svým nárokem spočívajícím v mimořádném vydržení služebnosti odpovídající právu stezky a cesty na soud.

14. Dle podacího lístku byl dopis žalované odeslán dne 15. 1. 2024.

15. Dopisem ze dne 15. 2. 2024 žalovaná sděluje žalobci, že se jedná o důležitou věc a musí se obrátit na právního zástupce.

16. Geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno a ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem tituly před jménem jméno FO dne 8. 3. 2024 pod č. Anonymizováno je šrafovaně vyznačena sporná část pozemku žalované parc.č.hodnota, vůči níž žalobce žalobou žádá soud o určení existence věcného břemene odpovídající služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č. hodnota.

17. Dopisem ze dne 10. 4. 2024 žalobce sděluje žalované, že byla k soudu podána žaloba.

18. Z darovací smlouvy ze dne 19. 7. 2017 bylo zjištěno, že jméno FO, matka žalované, darovala žalované touto darovací smlouvou pozemek parc. č. hodnota - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 687 m2, jehož součástí je stavba č.p. hodnota - obč. vyb., a pozemku parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, vše zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa.

19. Z doložených map a fotografií sporného pozemku žádná cesta v terénu patrná není.

20. Místopřísežným prohlášením ze dne 8. 5. 2025 podepsaná svědkyně jméno FO, nar. datum, matka žalované, sděluje, že nemovitost (konkr. pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, a pozemek parc. č. hodnota v obci adresa) koupily s matkou, protože se jim líbila poloha obce adresa v přírodě, současně poblíž města adresa. Nemovitost byla v horším stavu. O nemovitost pečovala ona sama, nebo její dcery či kamarád řemeslník. V místopřísežném prohlášení je výslovně uvedeno, že na pozemku se nikdy nenalézala stezka k pozemku pana jméno FO. Je uvedeno, že kdyby se tam tato stezka nacházela, nikdy by svědkyně pozemek nekoupila. Dále je v místopřísežném prohlášení uvedeno, že jméno FO jednou viděla pana jméno FO jít přes její pozemek k zahradní brance, vyšla z chaty a řekla mu, že si nepřeje, aby přes pozemek chodil. jméno FO jméno FO se dle svědkyně omluvil a slíbil, že se to již nestane. Jednou mu, na žádost pana jméno FO, povolila průjezd přes pozemek s tím, že se jednalo o výjimku. Dále uvedla, že jí jednou po jejím příjezdu do Anonymizováno jiný soused řekl, že viděl pana jméno FO chodit přes její pozemek. Ona toto nechtěla, tak když pana jméno FO potkala, řekla mu, aby přes její pozemek nepřecházel, aby po něm nechodil a navrhla mu, aby odstranil svou zahradní branku, protože přes její pozemek nesmí chodit. Dále uvedla, že se přátelila s manželi Anonymizováno, ale ostatní sousedi ji neměli rádi, nemluvili s ní, nechtěli ji tam. Výslovně uvedla, že žalobce provedl stavební úpravy na jejich pozemku bez jejich souhlasu, to je pro ni nepřijatelné, jejich adresa je na obecním úřadu, mohl to s nimi vše předem projednat. Vnímá nemovitost jako svou, ačkoli byla z důvodu jejího špatného zdravotního stavu převedena na dceru (žalovanou). Odmítá, že by se na pozemku někdy nacházela cesta či stezka.

21. Ze spontánní části výslechu svědkyně jméno FO (matky žalované) bylo zjištěno, že se svědkyně domnívá, že žalobce neměl právo na zpevnění cesty, jednal protiprávně, přičemž svědkyně jeho chování označila za zločin. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že nemovitost koupila od kamarádky v roce 1999, nemovitost obnovovala, navštěvovala ji tak 1 x za měsíc. V roce 2017 nemovitost prodala dceři, tj. žalobkyni, a od té doby, kdy se zhoršil její zdravotní stav, už nemovitost nenavštívila. Svědkyně uvedla, že na pozemku neměl nikdo co pohledávat, uvedla, že je nesmysl, že by tam někdy byla cesta, žádná cesta se tam nikdy nevytvořila. V katastru nemovitostí žádná cesta vyznačena nebyla, kamarádka, která jí nemovitost prodávala, se o žádné cestě nezmiňovala. Svědkyně výslovně uvedla, že řekla panu jméno FO, že „si nepřeje, aby někdo pobíhal okolo“. Jeden soused svědkyni řekl, že tam pan jméno FO chodil. Svědkyně připustila, že je možné, že po pozemku někdo chodil, když zrovna v nemovitosti nebyla. Opakovaně ji někdo kontaktoval, že chce nemovitost koupit. Svědkyně potvrdila, že napsala a podepsala místopřísežné prohlášení ze dne 8. 5. 2025 založené ve spise. Svědkyně potvrdila, že přes její pozemek jezdily bagry, traktory a auta z brány pana jméno FO, nelíbilo se jí to, dovolila to panu jméno FO jednou, pak chtěla svůj souhlas odvolat. Uvedla, že si myslí, že tam technika a auta jezdila v době, kdy tam ona nebyla, protože věděli, že si to nepřeje. Když v Anonymizováno svědkyně byla, tak tam přes její pozemek auta jela tak dvakrát, pak je oslovila, že si to nepřeje. Svědkyně výslovně uvedla, že dala najevo, že si to nepřeje.

22. Ze spontánní části výslechu svědkyně jméno FO (sestry žalované) bylo zjištěno, že svědkyně ví, že maminka oslovila předchozí majitelku sousedního domu, aby jí nechodila přes pozemek, že si to nepřeje, že to nechce. Svědkyně byla u tohoto rozhovoru přítomná. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že nikdy neviděla, že by přes pozemek jezdila žádná auta, ani bagry, traktory ani zemědělská technika. Svědkyně uvedla, že do Anonymizováno jezdila od 90. let do roku 2017, kdy maminka nemovitost prodala sestře, byla tam třeba 20 x, konkr. 2x, 3x, 4x za rok, naposledy byla v Anonymizováno v roce 2020, nemovitost už nebyla v dobrém stavu. K pozemku žalobce uvedla, že se jednalo o zahradu, zelenou travnatou plochu. Svědkyně uvedla, že neví nic o tom, že by její matka či žalobkyně udělily někdy někomu souhlas s tím, aby projížděl nebo procházel po jejich pozemku.

23. Z výslechu svědkyně jméno FO (sestry žalované) bylo zjištěno, že jezdila na pozemek s maminkou velmi často, ale poslední tři až čtyři roky tam nebyla. Před tím pozemek navštěvovala minimálně jednou měsíčně. Svědkyně výslovně uvedla, že přes pozemek nikdy nevedla žádná cesta a v případě, že tam oni byli na chatě, tak přes pozemek nikdo nechodil. Svědkyně uvedla, že ví od své maminky, že asi 2x nebo 3x měla se sousedy nějaký problém ohledně chůze po pozemku. Jednou se jí soused ptal, zda by tam mohl projít nebo projet a ona mu to jednou dovolila. Pak svědkyně uvedla, že jí maminka vyprávěla, že jednou viděla souseda procházet po pozemku, ona mu řekla, že tam nemá co pohledávat a zakázala mu to. Svědkyně výslovně uvedla, že neví nic o tom, že by její matka udělila někomu souhlas s tím, aby procházel či projížděl po pozemku, nikdy neviděla, že by po pozemku jezdily auta, bagry, či traktory. Svědkyně uvedla, že její matka nikdy neřešila zasahování jakýchkoli osob na její pozemek s úřady.

24. Z výslechu svědka jméno FO (souseda žalované v Anonymizováno) bylo zjištěno, že zná pozemek žalované asi 20 let, nikdy tam žádná cesta nebyla, nebyla tam žádná vyšlapaná stezka, nikdy nikoho neviděl, že by přes pozemek jezdil nebo chodil. Asi před 10 lety ho žalovaná, nebo její matka, požádala, aby na pozemek jezdil, mohl tam trávit dovolenou, měl pozemek a dům kontrolovat, či opravovat, například na střechu dal novou lepenku. Od roku 2015 tam jezdil často, přibližně jednou za měsíc s výjimkou zimy. Nakoupil stavební materiál a nářadí, uskladnil ho v domě, ale vždycky to někdo ukradl, tak že rozbil okno, vloupal se dovnitř. Naposledy byl na pozemku v roce 2020. Svědek výslovně uvedl, že matka žalované zakázala starším lidem, kteří dříve bydleli v sousedství, přes její pozemek chodit. Svědek uvedl, že na pozemek žalované jezdil s kamarádem (svědkem jméno FO), který je řemeslně nadaný, někdy tam jezdil s žalovanou, s její matkou a jejími sestrami. Někdy tam přijeli třemi až čtyřmi auty, někdy tam byl sám s kamarádem, měl od domu klíče.

25. Z výslechu svědka Anonymizováno jméno FO (kamaráda žalované) bylo zjištěno, že se zná s žalovanou déle než 30 let, poprvé v Anonymizováno byl před 20 nebo 25 lety, všechno tam bylo zelené, nebyla tam vidět žádná cesta, nikdy tam nikoho neviděl chodit nebo jezdit přes pozemek žalované, neví nic o tom, že by žalovaná či její matka udělily někomu souhlas s tím, že by mohl někdo chodit či jezdit přes pozemek. Svědek uvedl, že na pozemku žalované nikdy nebyl sám, vždy se svědkem jméno FO, od roku 2015 tam někdy jezdil 2x měsíčně, někdy vůbec. Opravovali dům, podlahu, střechu, pracovali na zahradě. Ani když byl na pozemku žalované v zimě, tak nebyla v terénu patrná žádná cesta, vše bylo zasněžené.

26. Ze spontánní části výslechu svědka jméno FO, souseda žalobce, bylo zjištěno, že přístupová cesta kousek před brankou žalobce byla vždy. K dotazu soudu svědek uvedl, že od svých 4 let do Anonymizováno jezdil na chatu, ve které od roku 2008 bydlí. Svědek dlouhodobě zná žalobce i jeho ženu, i její rodiče, manžele jméno FO. Svědek po nahlédnutí do geometrického plánu a katastrální mapy potvrdil, že k pozemku žalobce, k bráně na jeho pozemek, vždy vedla štěrková vyježděná přístupová cesta. Od rohu domu jméno FO vedla velká široká brána na pozemek žalobce, na níž navazoval plot. Branou se na pozemek jezdilo autem, traktorem. Pozemek byla zahrada jméno FO, nyní na ní stojí dům žalobce. Jednalo se o jedinou přístupovou cestu na pozemek. Pozemek byl dle svědka vždy oplocen. Brána je tam i v současné době, žalobce tudy jezdí, potřebuje se dostat na svůj pozemek. Žalobce se o to stará, cestu zpevnil, aby tam nebylo bláto. Svědek uvedl, že se tam vždy nacházel štěrk, byla to štěrková cesta. Svědek tudy chodil od dětství na pozemek žalobce, děti si tam hrály, koupaly se v bazénku. V domě žalované byl v minulosti dle svědka národní výbor, promítaly se tam pohádky. Od té doby, co dům koupila žalovaná od své matky, tak tam nikdo nejezdí, je to tam zarostlé, pokud někdo přijel, tak třeba jen na jeden den. Svědek uvedl, že tam matku žalované a její auto viděl za 15 let asi 3x. Nikoho jiného tam svědek neviděl. Svědek uvedl, že byl před deseti lety předseda kontrolního výboru na obecním úřadu v obci, dům a pozemek žalované byl zanedbaný, tak starostka obce paní jméno FO psala do Anonymizováno na radnici dopis stížnost, že dům je v dezolátním stavu a ať s tím majitelka něco udělá. Svědek dopis nepsal, neviděl, nečetl, ví o tom zprostředkovaně z rady obce. Neví, zda na dopis byla nějaká reakce, myslí si, že ne. K dotazu soudu svědek uvedl, že si myslel, že sporný pozemek je pozemek obce. Obec pozemek sekala, respektive ho sekal pan jméno FO. jméno FO pozemek žalobce a sporný pozemek žalované užívali dle svědka asi od roku 1991. Svědek neví nic o tom, že by žalovaná někdy projevila nějaký nesouhlas s tím, že po pozemku někdo chodí nebo jezdí.

27. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že je obyvatel Anonymizováno od roku 1972. Svědek žalovanou nezná, její matku viděl jednou, asi před 10 nebo 15 lety. V domě žalované byla v minulosti v padesátých letech škola, kulturní dům, národní výbor, pošta, obecní úřad. Svědek uvedl, že jméno FO pozemek žalobce začali užívat asi před 30 lety, neví zda to bylo tehdy oplocené, ale nyní to oplocené je, jsou tam vrata, tudy na pozemek jezdily zemní stroje. Svědek neví nic o tom, že by žalované či její matce vadilo, že jí někdo jezdí či chodí po pozemku, že by byly nějaké konflikty, svědek nevěděl, komu pozemek patří. Myslel si, že to patří jméno FO. Svědek uvedl, že cesta na pozemek žalobce byla travnatá, vyježděná a teď je tam štěrk.

28. Z výslechu svědkyně jméno FO, sousedky žalobce, bylo zjištěno, že pochází z Anonymizováno, od roku 2000 do roku 2020 bydlela v Anonymizováno a nyní bydlí zase v Anonymizováno. adresa pravidelně navštěvovala, jezdila za otcem, svědkem jméno FO. K pozemku žalobce uvedla, že se jedná o pozemek, který patřil jméno FO, sázely se tam brambory, byl tam bazén, dřevo, zahrada, byl oplocený. Na pozemek se vcházelo přes sporný pozemek žalované, ale k dotazu soudu, zda vedla na pozemek i jiná cesta svědkyně uvedla, že z druhé strany domu jméno FO přes zahrádku se dalo na pozemek žalobce projít brankou. Byla to cesta pro člověka, nedalo se tam projet. Na pozemek žalobce vedla vrata, jezdilo se tam traktorem. V terénu byla dle svědkyně patrná vizuálně travnatá cesta, vyštěrkovaná byla v minulém roce. Žalovanou ani její matku nebo kohokoli jiného svědkyně na pozemku či v domě žalované nikdy neviděla. Neví nic o tom, že by někdo vyjadřoval nesouhlas s tím, aby se po pozemku chodilo, že by se něco řešilo v obci či mezi lidmi. Stav nemovitosti žalované svědkyně označila jako brutální, nemovitost je před samovolným zhroucením, je to nebezpečné právnická osoba, zadní stěna domu se už zbortila. Svědkyně neví nic o tom, že by někdo z obce nějak apeloval na vedení obce, aby se situace s domem žalované řešila. Svědkyně uvedla, že asi před 8 lety kontaktovala majitelku domu emailem, že by měla zájem o koupi domu, ale odpověď byla negativní.

29. Z výslechu svědkyně jméno FO, sousedky a kamarádky žalobce, bylo zjištěno, že bydlí v adresa let, k pozemku žalobce vždy vedla přístupová cesta, jezdilo se tam traktorem, byla tam vrata, asi 20 či třicet let. Pozemek žalobce byl dle svědkyně oplocen, jinou cestou se na něj dostat nedalo. Svědkyně uvedla, že žalovanou nezná, ale pamatuje si, že její maminka požádala nějaké osoby z Anonymizováno,Anonymizováno aby jí pomáhaly udržovat pozemek kolem domu, sekat. Cesta vypadala jako posekaná tráva, zpevněná, vyjeté koleje, jezdilo se tam traktorem. Následně svědkyně upřesnila, že cesta byla travnatá a štěrk je tam dva nebo tři roky. Svědkyně nevěděla o žádném konfliktu ohledně chůze či jízdy po pozemku žalované 30. Z výslechu svědkyně jméno FO, sousedky žalobce, bylo zjištěno, že bydlí v obci od roku 2003. Svědkyně potvrdila, že znala matku žalované, když dům koupila, tak tam jezdila, měla tam i nějakého pána, který to sekal, vždy přijel a odjel s ní. Svědkyně neví, kdy to bylo, pak tam matka žalované přestala jezdit a dům zchátral. Cesta k pozemku žalobce tam byla dle svědkyně vždy, byla to hlína s trávou, když pršelo, tak tam bylo bláto, žalobce to asi před rokem, dvěma zpevnil štěrkem. Po cestě jezdí žalobce, bydlí tam, dřív tam jezdili jméno FO, to tam byla tráva. Pozemek žalobce dříve užívali jméno FO jako zahradu, autem tam jezdili přes pozemek žalované, byla tam vrata, jinak zadem mohli chodit přes dvorek malými vrátky. Hospodařili na pozemku dlouho, 40, 50 let. Svědkyně uvedla, že ví, že obec chtěla dům a pozemek žalované koupit, bylo to v dezolátním stavu, ale majitelka na to nepřistoupila. Svědkyně uvedla, že už strašně dlouho na pozemku žalované nikoho neviděla, možná 10 nebo 20 let.

31. Ze spontánní části výslechu svědkyně jméno FO jméno FO, tchýně žalobce, bylo zjištěno, že v obci bydlí 35 let, vždycky tam byla cesta, jezdili tudy vždy a pak to koupili od pozemkového fondu, před tím to patřilo statku. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že v roce 1987 dům č.p. Anonymizováno koupili jako chalupu, jezdili tam každý víkend, její manžel tam prakticky bydlel, a v roce 1992 se tam přestěhovali s manželem natrvalo. Pozemek parc. č. hodnota užívali hned od začátku, byly to pastviny, měli slepice, králíky, manžel svědkyně to tam sekal, nebylo to oplocené, měli tam políčko na brambory. Pozemek se oplotil, až když jim to pozemkový fond prodal. Na pozemek se dle svědkyně vstupovalo ze silnice z boku, tam, jak je nyní štěrk, ale dříve tam byla dle svědkyně jen tráva. Branku vzadu na pozemku si na pozemek parc. č. hodnota jméno FO udělali, až když pozemek koupili, do té doby se tam chodilo z boku ze silnice. Před nimi pozemek užívaly statky, jezdily tam technikou, sekaly to tam. V tu dobu tam statky jezdily přes současný sporný pozemek. Jinak se tam dostat nedalo. V terénu byla cesta patrná, byla tam tráva a bylo to vyježděné. Autem se na pozemek č. hodnota jezdilo vždycky přes sporný pozemek, brankou, kterou měli jméno FO na pozemku u domu č.p. 11 se nedalo jezdit, jenom chodit. Spornou cestu užívali stejně, jako statek před nimi. Žalovaná, resp. její matka, dle svědkyně svůj dům moc neužívala, občas tam přespala. Svědkyně uvedla, že nevěděli, že pozemek, přes který chodí na pozemek žalobce, není jejich. Mysleli si, že je to pozemek obce. Není to dlouho, co zjistili, že pozemek nepatří obci, ale patří žalované. Dle svědkyně toto zjistila dcera, až když začala na pozemku parc. č. hodnota stavět dům. Svědkyně neví, jak to dcera zjistila. Svědkyně si není vědoma, že by se žalovaná nebo její matka někdy ohradily proti tomu, aby se přes jejich pozemek na pozemek č. hodnota jezdilo. Svědkyně uvedla, že byly s matkou žalované docela kamarádky, pomáhala jí sázet stromky, manžel nebo vnuk jí pomáhali přidělat schránku. Obec sporný pozemek dle svědkyně nesekala, sekal to manžel. Svědkyně výslovně uvedla, že jí nikdy ani nenapadlo zeptat se žalované či její matky, zda můžou po pozemku chodit, protože nevěděli, že je to její. Nikdy se dle svědkyně žalovaná ani její matka neohradily proti tomu, že jméno FO přes sporný pozemek chodili. Žalovanou svědkyně u domu viděla jen jednou, jinak tam jezdila její matka, tu tam viděla naposledy asi před 8 lety. Žádné muže tam nikdy neviděla. Manžel se dle svědkyně snažil sekat pro maminku žalované její pozemek, nevycházeli s ní špatně. Pokud přijeli, tak parkovali na obecním pozemku nahoře na cestě, ne na té vyštěrkované části.

32. Ze spontánní části výslechu svědkyně Jméno žalobce, manželky žalobce, bylo zjištěno, že si mysleli, že cesta je pro všechny, ale když zjistili, jaká je situace, tak to začali řešit, ale žalovaná s nimi nekomunikovala. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že do Anonymizováno jezdila jako dítě od roku 1987, když to rodiče koupili. Když začali být nemocní, tak se o ně začala starat, tatínek před 2 lety zemřel. Maminka se odstěhovala a svědkyně tam zůstala. Dům prodali. Pozemek parc. č. hodnota rodiče svědkyně užívali od začátku jako zahradu. Na pozemek se jezdilo přes sporný pozemek, i když nebyl oplocen, když rodiče pozemek oplotili, tak v tomto místě nechali bránu a jezdilo se tam dál. Z počátku nebyl na pozemek č. hodnota žádný jiný vstup, ale když rodiče pozemek pronajali, tak udělali ze svého dvora na pozemek vstupní branku. Dle výpovědi svědkyně, když prodávala zahradu (pozemek parc. č. hodnota) manželovi, tak zjistili, že sporný pozemek patří žalované. Do té doby si mysleli, že se jedná o veřejný pozemek, že patří všem. Když zjistili, že pozemek patří žalované, tak šli na obec, zjistili na žalovanou kontakt a telefonovali jí, ale neúspěšně. Kontaktovali tedy emailem matku žalované, ale bez reakce. Svědkyně uvedla, že asi před 2 roky cestu vyštěrkovali a začali věc řešit s právníky. Neví nic o tom, že by žalovaná nebo její matka se někdy ohradily proti tomu, že užívají jejich pozemek a jezdí přes něj na svůj pozemek. Svědkyně uvedla, že její otec měl s matkou žalované dobrý vztah, pomáhal ji tam i její syn. Pozemek parc. č. hodnota vlastnil před rodiči svědkyně Statek adresa. Pozemek byl využíván jako pastvina a jezdilo i chodilo se tam spornou cestou. Cesta byla patrná v terénu, byla zatravněná. Poté, co pozemek začala užívat rodina svědkyně, se v rozsahu či způsobu užívání cesty nic nezměnilo. Sporný pozemek vyštěrkovali se souhlasem obce. Ví o tom, že obec oslovila žalovanou nebo její matku, že do nemovitosti nejezdí, je zarostlá, jsou tam kočky a krysy a strom u silnice padá, ale bylo to bez reakce. Svědkyně uvedla, že matku žalované neviděla na pozemku několik let, žalovanou nikdy. Jednou viděla na pozemku žalované její matku s nějakým mužem. Když matka žalované přijela, neparkovala nikdy na vyštěrkovaném místě, ale na obecní silnici. Služebnost cesty zřídili v kupní smlouvě na radu pana jméno FO, který jim sdělil, že sporný pozemek není obecní, když svědkyni pozemek prodávali rodiče, protože zjistili, že pozemek, přes který chodí, patří žalované. Služebnost cesty dali do smlouvy, protože věděli, že kdyby bylo nejhůř, tak se na svůj pozemek nedostanou, tak by tam svědkyně dle svých slov slézala z předzahrádky rodičů po žebříku. Takto zřízenou cestu neužívají, protože dům už prodali a věří, že se domluví s žalovanou. Domnívali se, že sporný pozemek je veřejná komunikace, protože tam chodili všichni.

33. Z výslechu svědka jméno FO bylo zjištěno, že jezdil do obce adresa od roku 1997, pomáhal svému tchánovi a panu jméno FO, přes sporný pozemek jezdili mechanizací (traktor, valník, nebo malý traktor), protože tam žádná jiná cesta nebyla, u domu jméno FO byla předzahrádka a jiným způsobem se na pozemek žalobce nedalo dostat. Svědek uvedl, že nevěděl, komu to místo patří. Nikdy neslyšel o žádných sporech mezi žalobcem a žalovanou, nebo panem Anonymizováno a právní předchůdkyní žalované, nikdy na pozemku žalované nikoho neviděl. Od té doby, co jezdí do Anonymizováno, tak je nemovitost žalované ve špatném stavu a chátrá. Nikdy tam z vlastníků nikoho neviděl, ani žádnou návštěvu. Vzpomíná si, že asi v roce 2022 ho požádala Jméno žalobce, dcera jméno FO, aby jim pomohl s převodem zahrady jméno FO na jejich dceru. Řekla mu, že to chce za účelem zajištění svého bydlení do budoucna. To ještě žili její rodiče, svědek si připravil podklady k převodu a při té příležitosti zjistil, že k zahradě není přístup, že se jedná o pozemek žalované, a to jim sdělil. Všichni byli překvapeni, jméno FO jméno FO řekl, že tam je ta cesta odjakživa, a od té doby se to začalo řešit. Svědek navrhl, aby bylo zřízeno věcné právo přístupu na pozemek žalobce (parc. č. hodnota) přes předzahrádku jméno FO. Svědek uvedl, že měl pocit, že jméno FO se do té doby domnívali, že sporný pozemek patří jim, protože ho celou dobu užívali. Svědek nemá právnické vzdělání. Svědek uvedl, že se mu nikdo nesvěřoval o tom, že by měli jméno FO, nebo jméno FO problém s přístupovou cestou na zahradu. V terénu byla patrná vyježděná cesta, možná už od roku 1998, neví přesně, ale zpevněná nebyla. Neví nic o tom, že by nemovitost žalované byla někdy oplocena zezadu směrem od hřiště. Nikdy si nevšiml, že by před domem žalované parkovalo nějaké auto.

34. Ze spontánní části výslechu svědkyně jméno FO, bývalé starostky obce adresa, bylo zjištěno, že byla 16 let starostka obce adresa (od roku 2000 či 2002 čtyři volební období), zajímala se z pozice této funkce o koupi nemovitosti žalované. Stavěli v obci sportoviště, nemovitost žalované nebyla v dobrém stavu, nebyla obývaná. Obec mohla dostat nějaké dotace, myslela si, že by bylo dobré je využít na koupi a opravu domu žalované, že by tam znovu mohl být obecní úřad, nebo nějaké zázemí spojené se sportovištěm. Žádala majitelku o odprodej, ale byla odmítnuta. Objekt chátral, majitelka tam moc nejezdila, obec pozemek udržovala. Ví, že měla majitelka dobrý vztah s panem Anonymizováno, on tam část jejího pozemku sekal. jméno FO jméno FO měl zahradu vedle svého domu, obhospodařoval ji, vozil tam dříví a jezdil tam traktorem. Vždy tam byla vyježděná příjezdová cesta a byla tam i cesta podél plotu na sportoviště. K dotazu soudu svědkyně uvedla, že se pozemky žalované užívaly, chodili tam lidi, na sportoviště a na pozemek pana jméno FO. Na sportoviště chodili podél pozemku pana jméno FO, podél jeho plotu, po cestě, která tam byla. jméno FO jméno FO měl domluveno s matkou žalované, že jí bude sekat pozemek, sekal jí pozemek před domem směrem k silnici parc. č. Anonymizováno dále pak podél domu směrem k silnici do obce. K bráně pana jméno FO byla dle svědkyně patrná vyježděná cesta, kterou pan jméno FO používal, sekal, současně sekal i pozemek podél svého plotu na straně u žalované, v podstatě až k hřišti. Obec se o pozemek také starala v rámci veřejně prospěšných prací byl pozemek udržován, aby to bylo v obci hezké, byla to obvyklá praxe, že když se o pozemek nestarali majitelé, starala se o ně obec. Svědkyně uvedla, že se domnívala, že pozemek před branou pana jméno FO je obce, pak v rámci pozemkových úprav zjistila, že to není obce, ale protože nebyla upozorněna na žádné nesrovnalosti, tak žila v domnění, že pozemek je pana jméno FO. Domnívala se, že pruh pozemku podél plotu pana jméno FO směrem k hřišti, je obecní, ale pak zjistila, že obecní není a domnívala se, že je pana jméno FO. právnická osoba se dělaly v rámci digitalizace katastrálních map. Kdyby se zjistilo, že se jedná o pozemek obce, tak by ho obec prodala panu jméno FO, protože to byl obvyklý postup, když se zjistilo při digitalizaci map, že lidé mají přeploceno, nebo užívají pozemek obce jako cestu. To však v tomto případě zjištěno nebylo, neboť pozemek obce to nebyl. Svědkyně opakuje, že se domnívala, že se jedná o pozemek pana jméno FO. I přesto obec dál v rámci veřejně prospěšných prací pozemek sekala, v podstatě až do konce jejího starostovského období. Svědkyně si není vědoma žádných konfliktů mezi panem Bartoněm a paní jméno FO. Svědkyně komunikovala s matkou žalované písemně v němčině, ohledně zabezpečení a stavu nemovitosti. Matka žalované však o kontakt s obcí neměla zájem. Občané obce adresa chodili po cestě podél plotu pana jméno FO na sportoviště. Nikdo jim v tom nebránil. Žili v domnění, že se jedná o pozemek obce a pak pana jméno FO. Svědkyně si nepamatuje, že by se paní jméno FO s čímkoli obracela na obec. Pozemek žalované nikdy nebyl oplocen, ani ze spodní části u hřiště. Svědkyně uvedla, že o prodej nemovitosti žalované žádala jednou nebo dvakrát.

35. Při místním šetření bylo zjištěno, že na zemi před vjezdem na pozemek žalobce parc. č. hodnota, a to na pozemku žalované parc. č. hodnota, je oranžovým sprejem žalobcem vyznačen sporný pozemek. Na hranicích mezi pozemkem žalobce a žalované je plot, na sporném pozemku je velká vjezdová brána na pozemek žalobce, vedle zeď, o níž jsou opřená, dle žalobce, původní vjezdová vrata. Sporný pozemek je zpevněn a vysypán štěrkem. Při místním šetření bylo zjištěno, že žalobce užívá sporný pozemek jako vjezd na svůj pozemek, kde má dům, žalovaná s tímto užitím nesouhlasí a vylučuje smírné vyřešení sporu. Žalovaná chce uvést stav sporného pozemku do původní podoby. Při prohlídce okolí domu č. p. Anonymizováno, který původně patřil manželům jméno FO, bylo zjištěno, že před domem je malá předzahrádka na pozemku parc. č. hodnota, která je od sporného pozemku oddělena vysokou zídkou. Dále pak při prohlídce okolí domu č. p. Anonymizováno bylo zjištěno, že za domem je zahrada, na níž stojí garáž spojená s domem plotovou zdí, která odděluje pozemek žalobce, přičemž za garáží je plot (nikoli zeď) a branka (pro lidi, nikoli auta) vedoucí na pozemek žalobce. Na pozemek k domu č. p. Anonymizováno vede velká červená brána, která je původní. Touto branou dle žalované vstupovali jméno FO na svůj pozemek a dále skrz svou zahradu brankou na pozemek parc. č. hodnota. Při prohlídce okolí pozemku parc. č. hodnota, na němž v současné době již stojí mobilhome, bylo zjištěno, že pozemek žalobce je od pozemku žalované parc. č. hodnota oddělen dřevěným plotem, podél něhož je na pozemku žalované vyšlapaná cestička místními obyvateli, kteří si tudy zkracují cestu na místní hřiště. Spodní část pozemku žalobce parc. č. hodnota je oplocena, spodní část pozemku žalované parc. č. hodnota oplocena není, ale jsou zde postaveny plotové sloupky naznačující hranici pozemku. Oba pozemky ve své spodní části sousedí s pozemkem obce, který sousedí s hřištěm. Strana pozemku žalované parc. č. hodnota sousedící s místní komunikací není oplocena, stejně tak není oplocena ani přední strana pozemku ve směru ke spornému pozemku. Jediný plot, který vytváří optickou hranici pozemku žalované, je plot žalobce a sloupky na spodní části pozemku. Sporný pozemek vyznačený na geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno jméno FO na pozemek parc. č. hodnota, Anonymizováno se částečně dotýká. Pozemek i stavba ve vlastnictví žalované je na první pohled v zanedbaném stavu s předpokladem, že nemovitosti nejsou často užívány a nejsou renovovány.

36. Z kolaudačního rozhodnutí právnická osoba adresa, odbor dopravy, životního prostředí a stavebního úřadu, ze dne 6. 8. 2025 č.j. MUBI č. účtu bylo zjištěno, že bylo vydáno žalobci kolaudační rozhodnutí, které je dokladem o povoleném účelu užívání stavby pro rodinou rekreaci na pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa. V rozhodnutí je uvedeno, že závěrečná kontrolní prohlídka byla provedena dne 11. 7. 2025 a stavební úřad konstatuje, že stavba byla provedena dle schválené projektové dokumentace. Stavbě bylo přiděleno č. ev. Anonymizováno. V rozhodnutí je uvedeno, že stavební úřad neshledal důvody, které by bránily povolení užívání stavby. V rozhodnutí není žádná zmínka o probíhajícím soudním řízení či o možnosti přístupu k pozemku žalobce, na němž stavba stojí.

37. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že když zjistil, že sporná část pozemku není jeho, tak ihned začal jednat. Uvedl, že to nemusel řešit, žalovaná na pozemek nejezdí, nikdy by se to nedozvěděla, ale on chtěl, aby bylo vše v pořádku. Skutečnost, že sporný pozemek patří žalované se dozvěděl žalobce, když mu manželka pozemek parc. č. hodnota prodávala, když nahlédl do katastru nemovitostí. Smlouvu o převodu pozemku manželů jméno FO na manželku žalobce viděl, ale existenci věcného břemene služebnosti si vysvětlit nedokáže. Sporný pozemek vyštěrkoval v době, kdy začal stavět dům na svém pozemku, udělal to se souhlasem obce a nevěděl, že sporný pozemek není jeho. Má stavební povolení na stavbu domu na pozemku parc. č. hodnota, absence příjezdové cesty na pozemek není dle žalobce problém, nikdo to v rámci kolaudace a stavebního řízení dle žalobce neřeší.

38. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota - zastavěné plochy a nádvoří o výměře 687 m2, jehož součástí je stavba č.p. hodnota -obč. vyb., a pozemku parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa. Právní předchůdkyní žalované je její matka jméno FO, která nemovitosti vlastnila dle své výpovědi od roku 1999 a žalované darovala nemovitosti smlouvou ze dne 19. 7. 2017. Žalobce je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. hodnota, zahrady o výměře 1026 m2, zapsané na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa, na základě kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2023. Právními předchůdci žalobce jsou jeho manželka Jméno žalobce, která manželovi pozemek parc.č.hodnota prodala kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2023 a jejími právními předchůdci jsou její rodiče manželé jméno FO a jméno FO jméno FO, kteří jí nemovitost prodali kupní smlouvou ze dne 22. 8. 2022. Na uvedeném listu vlastnictví LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa je zapsáno věcné břemeno služebnost stezky a cesty k povinnému pozemku parc. č. hodnota ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. hodnota na základě smlouvy kupní ze dne 22. 8. 2022. Vlastníky povinného pozemku jsou jméno FO a jméno FO, jsou podílovými spoluvlastníky každý vlastní podíl o velikosti ideální ½ pozemku parc. č. hodnota - zastavěné plochy a nádvoří o výměře 473 m2, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno – rodinný dům, a pozemku parc. č. hodnota – zahrada o výměře 53 m2, zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa a obec adresa. Právními předchůdci jméno FO a jméno FO byli manželé jméno FO a jméno FO jméno FO, rodiče Jméno žalobce, manželky žalobce. Manželé jméno FO koupili dům č.p.Anonymizováno v Anonymizováno dle výpovědi svědkyně jméno FO v roce 1987, přičemž již od této doby užívali i sousední pozemek parc. č. hodnota jako pastviny, ačkoli nebyli jeho vlastníky. Od 8. 4. 2002 užívali manželé jméno FO pozemek parc. č. hodnota jako nájemci a kupní smlouvou ze dne 17. 7. 2003 se stali jeho vlastníky. Poté co nabyli pozemek parc. č. hodnota do vlastnictví, jej dle výpovědi svědkyně jméno FO oplotili a vytvořili si k němu přístup i ze svého vlastního pozemku parc. č. hodnota malou zahradní brankou. Na pozemek parc. č. hodnota však dle svědkyně od samého počátku vjížděli autem či traktorem přes pozemek žalované, aniž by tušili, že se jedná o pozemek žalované. Nevěděli, čí pozemek to je, užívali ho jako cestu. Dlouhodobé užívání pozemku žalované jako cesty na pozemek žalobce a jako cesty (zkratky) přes její pozemek na sportoviště obce potvrdili i svědci jméno FO, Anonymizováno, jméno FO, jméno FO, jméno FO, Jméno žalobce, Anonymizováno, jméno FO. Svědkyně jméno FO jako bývalá starostka obce po dobu 16 let ve funkci, tj. 4 volební období, od roku 2000 či od roku 2002, dokonce při své svědecké výpovědi uvedla, že po celou dobu nevěděla, komu pozemek parc. č. hodnota patří, domnívala se že obci, přičemž když se dozvěděla při digitalizaci map, že obci nepatří, domnívala se, že patří panu jméno FO, neboť pozemek sekal a užíval. Skutečnost, že se jedná o pozemek žalované se dle svědecké výpovědi svědkyně jméno FO a svědka jméno FO manželé jméno FO a Jméno žalobce dozvěděli od svědka jméno FO, který to zjistil z katastru nemovitostí, při převodu pozemku parc. č. hodnota z manželů jméno FO na jejich dceru kupní smlouvou ze dne 22. 8. 2022. S ohledem na toto zjištění uzavřeli současně se smlouvou kupní i smlouvu o zatížení služebnostmi o zřízení služebnosti stezky a cesty k povinnému pozemku parc.č.hodnota, zahrada o výměře 53 m2, tehdy ve vlastnictví jméno FO ve prospěch pozemku Jméno žalobce. Uvedená služebnost byla dle svědkyně jméno FO a svědka jméno FO zřízena z toho důvodu, aby byl zajištěn přístup na pozemek parc. č. hodnota. Dle vyjádření žalobce ze dne 18. 11. 2024 byla služebnost zřízena z důvodu předběžné opatrnosti, když si smluvní strany byly vědomy toho, že na pozemek parc. č. hodnota jiná cesta, než přes pozemek žalované nevede. Žalobce tedy nejpozději již při koupi pozemku parc. č. hodnota dne 1. 11. 2023 věděl, že k němu není zajištěn přístup, že přístupová cesta vede přes pozemek žalované, a obratem tuto situaci začal řešit s žalovanou, když jí dopisem ze dne 8. 1. 2024 tuto skutečnost sděluje a navrhuje jí situaci řešit odkupem pozemku žalované či zřízením věcného břemene stezky a cesty a jeho zaspáním do katastru nemovitostí. Žalovaná, její matka, její sestry (jméno FO, jméno FO) zcela popírají, že by kdy přes pozemek žalované vedla jakákoli cesta, že by kdykoli daly jakýkoli souhlas (s výjimkou jednorázového) s užíváním pozemku parc. č. hodnota či jeho části k chůzi či jízdě někomu z obce. Naopak uvádějí, že pokud někdo přes pozemek žalované chodil či jezdil, matka žalované se proti tomu důrazně ohrazovala, nechtěla to. Absenci cesty přes pozemek žalované potvrzují i svědci jméno FO a jméno FO. Současně žalovaná, její matka, její sestry (jméno FO, jméno FO) i svědci jméno FO a jméno FO potvrzují, že po celou dobu vlastnictví nemovitosti žili v zahraničí, v Německu, a nemovitosti navštěvovali pouze rekreačně a od roku 2020 (pandemie covid) velice zřídka. Pozemek parc. č. hodnota ani jeho část není dle výpisu z katastru nemovitostí zatížen věcným břemenem. V katastru nemovitostí není vyznačena žádná cesta přes pozemek žalované. Z doložených fotografií a katastrálních map není žádná cesta přes pozemek žalované patrná. Nemovitost žalované, dům č. p. hodnota je na základě zjištění z místního šetření v havarijním stavu, zcela neudržovaný, pozemek žalované není nijak obhospodařován, není oplocen, jediný plot, který vytváří optickou hranici pozemku žalované, je plot žalobce a sloupky na spodní části pozemku žalované.

39. Žalobce se žalobou domáhá toho, aby soud svým rozhodnutím určil, že pozemek žalované parc. č. hodnota - trvalý travní porost o výměře 236 m2, je zatížen věcným břemenem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty ve prospěch panujícího pozemku žalobce parc. č. hodnota, a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu č. hodnota-37/2024.

40. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 1257 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.

41. Podle ustanovení § 1257 odst. 1 o.z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

42. Podle ustanovení § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

43. Podle ustanovení § 1259 o.z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 o.z. se použijí obdobně.

44. Podle ustanovení § 1040 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. (2) Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

45. Podle ustanovení § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

46. Podle ustanovení § 1043 o.z. na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. (2) Nabyl-li někdo držby vlastnického práva bezúplatně a jiný za úplatu, považuje se bezúplatné nabytí za slabší právní důvod.

47. Podle ustanovení § 1044 o.z. má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem.

48. Podle ustanovení § 1260 o.z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. (2) Při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou obec, na jejímž území se věc nalézá.

49. Podle ustanovení § 1262 o.z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě. Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy.

50. Podle ustanovení § 1274 o.z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. (2) Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

51. Podle ustanovení § 1276 o.z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. (2) Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. (3) Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

52. Podle ustanovení § 1277 o.z. plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.

53. Žalobce tvrdí, že v režimu mimořádného vydržení vydržel na části pozemku žalované parc. č. hodnota specifikované v geometrickém plánu právo odpovídající věcnému břemeni služebnosti stezky a cesty. Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdci Jméno žalobce a její rodiče jméno FO a jméno FO jméno FO zjistili při podpisu kupní smlouvy dne 22. 8. 2022, že jimi používaná cesta k jejich pozemku parc. č. hodnota leží na části pozemku žalované parc.č.hodnota, ačkoli je jako cesta na pozemek parc. č. hodnota v místě používaná odnepaměti.

54. Jak uvedeno výše služebnost může vzniknout dle § 1260 o.z. smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Vydržení a mimořádné vydržení je upraveno v ustanovení § 1089 a násl. o.z.

55. Podle ustanovení § 1089 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. (2) Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

56. Podle ustanovení § 1090 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. (2) Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

57. Podle ustanovení § 1091 o.z. k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky. (právnická osoba vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

58. Podle ustanovení § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

59. Podle ustanovení § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

60. Podle ustanovení § 1096 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. (2) Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

61. Podle ustanovení § 992 o.z. Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. (2) Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával. (3) Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

62. Podmínkami pro vydržení práva odpovídajícího služebnosti jsou: existence věci, která může být služebností zatížena, pravá držba poctivého držitele zakládající se na právním důvodu, který by postačil ke vzniku služebnosti, a uplynutí zákonné vydržecí lhůty. Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Musí být tedy se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo patří. Držba služebnosti je držbou jiného práva. K vydržení služebnosti k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky, k nemovitosti deset let. Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Služebnost lze vydržet i mimořádně. Při splnění zákonných podmínek dojde k vydržení přímo ze zákona (uplynutím vydržecí doby), a to i když jde o věc zapisovanou do veřejného seznamu. K vydržení však nedojde, užívá-li někdo věc se souhlasem vlastníka nebo jestliže může právo vykonávat více blíže neurčených osob (NS ČSR 3 Cz 42/87). Výjimkou je vydržení služebnosti veřejného statku (§ 1260 odst. 2 o.z.). K vydržení nestačí pouhé chování, i když dlouhodobé, které by mohlo být obsahem práva odpovídajícího služebnosti (NS 22 Cdo 595/2001, NS 22 Cdo 1417/2001). Právo musí být vykonáváno jako právo odpovídající služebnosti a ten, kdo se tak chová, musí být v dobré víře, že je subjektem vykonávaného práva. Soud zdůrazňuje, že vůle držet právo odpovídající služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva (NS 22 Cdo 1612/2015, 22 Cdo 2274/2021). Je pojmově vyloučeno, aby se ten, kdo je v dobré víře, ujal výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, a to bez vědomí vlastníka služebné věci (NS 22 Cdo 3598/2017). Držitel musí být přesvědčen, že mu svědčí oprávnění ze služebnosti, nikoliv že věc, kterou užívá, je jeho. Poctivý držitel musí být přesvědčen, že mu právo odpovídající služebnosti platně vzniklo, tj. že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy (či jiného právního jednání), které se vkládá do katastru nemovitostí a které je časově neomezené a přechází na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovitosti, k níž se toto právo váže (NS 22 Cdo 1949/2021, 22 Cdo 473/2020, 22 Cdo 587/2018, 22 Cdo 1612/2015) (Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace, 2024): D. Havlík).

63. Ze starší judikatury ještě komentář zmiňuje a soud má za to, že je podstatné zmínit i následující: Do vydržecí doby služebnosti cesty nelze započíst dobu užívání cesty jako veřejné obecní cesty. (Vážný 6258/26). K mimořádnému vydržení stačí držení bezelstné, přičemž se bezelstnost držitelů předpokládá. Bezelstnost držby tu musí býti vždy. Výprosa (prekarium) vylučuje bezelstnost. (Vážný 4889/25). Závěr tedy z výše uvedeného je, že se uživatel sám musí domnívat, že je oprávněný ze služebnosti k dané věci ((z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474) JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.)).

64. Soud, v rámci prevence překvapivosti soudního rozhodnutí, v průběhu řízení opakovaně účastníky řízení upozorňoval na následující judikaturu: Ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží, či nikoli. Samotné faktické užívání věci cizí proto bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Důkazní břemeno ohledně držby práva pak tíží toho, kdo se vydržení (ať už řádného či mimořádného) domáhá. (NS 22 Cdo 2914/2024).

65. S ohledem na výše uvedený zjištěný skutkový stav, skutkový závěr a právní hodnocení věci, včetně uvedené judikatury, při zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a ve výroku I rozsudku ji zamítl.

66. Žalobce pozemek parc. č. hodnota koupil od své manželky Jméno žalobce kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2023. Při koupi pozemku věděl, že k němu nevede řádná přístupová cesta, neboť již k pozemku jako oprávněnému vázlo věcné břemeno služebnosti stezky a cesty ve vztahu k povinnému pozemku parc. č. hodnota, zřízené smlouvou ze dne 22. 8. 2022. Žalobce si tak byl při koupi pozemku parc. č. hodnota zcela nepochybně vědom absence přístupové cesty. Téměř ihned po nabytí vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota se žalobce obrátil na žalovanou dopisem ze dne 8. 1. 2024, v němž žalované sděluje, že jediná přístupová cesta k jeho pozemku vede přes její pozemek parc. č. hodnota, uvádí, že tuto cestu on a jeho právní předchůdci užívali odnepaměti, upozorňuje ji, že cestu zpevnil a vyštěrkoval již v roce 2022, sděluje žalované, že vydržel služebnost odpovídající právu stezky a cesty a nastalou situaci chce řešit odkupem pozemku či zřízením věcného břemene. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že si byl žalobce vědom toho, že při vstupu na pozemek parc. č. hodnota používá pozemek žalované, že tento pozemek používá, aniž by k tomu byl oprávněn, resp. aniž by k tomu měl nějaký právní titul. Je si vědom toho, že neexistuje žádné obligační právo mezi ním a žalovanou k užívání pozemku žalované, je si vědom toho, že neexistuje ani věcné právo zapsané do katastru nemovitostí, neboť jeho zřízení teprve dopisem ze dne 8. 1. 2024 navrhuje. Jak bylo uvedeno výše s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2914/2024 ze dne 30. 12. 2024 samotné faktické užívání věci cizí bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti a nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Žalobce pozemek žalované užíval, dokonce ho zpevnil a vyštěrkoval ještě před nabytím svého vlastnického práva k němu, avšak z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že žalobce či jeho právní předchůdci toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné drželi, tj. fakticky vykonávali jeho obsah (corporalis possessio - fyzické ovládání věci) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi - úmysl nakládat s věcí jako s vlastní). Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že pozemek žalované žalobce a jeho právní předchůdci užívali z titulu výprosy (lze hovořit o tichém souhlasu nepřítomného vlastníka), když žalovaná a její matka se většinu doby užívání svého pozemku nijak nebránily, nebyly přítomny, neviděly, co se na jejich pozemku děje, neboť bydlely v zahraničí, pozemek užívaly jako rekreační chatu, navštěvovaly ho zřídka a pokud jej užívaly, tak dle jejich prohlášení přes něj nikdo nechodil. Pokud v jejich přítomnosti přes jejich pozemek někdo chodil či jezdil, tak se proti tomu matka žalované ohradila s tím, že si to nepřeje. Co se děje s pozemkem v jejich nepřítomnost žalovaná ani její matka fakticky nevěděly. Žalovaná, její matka, její sestry a svědci jméno FO a jméno FO uvedli, že na pozemku nikdy nebyla žádná viditelná cesta, a to ani v zimě. Žalobce sám ve své účastnické výpovědi připustil, že kdyby on sám neinicioval „vyřešení“ věci, tak by se žalovaná o tom, že část jejího pozemku vyštěrkoval a zpevnil ani nedozvěděla, neboť na pozemek nejezdila. Užíváním pozemku žalované, jako nepřítomného vlastníka, tím, že přes něj žalobce a jeho právní předchůdci jezdí a chodí bez souhlasu žalované, prostě jen proto, že vlastník (žalovaná) není přítomen, pozemek není oplocen a vlastník (žalovaná) se nijak nebrání, protože o počínání žalobce a jeho právních předchůdců neví, nemůže zakládat domněnku, že k pozemku žalované žalobce či jeho právní předchůdci kdykoli v minulosti drželi či v současnosti drží věcné právo.

67. Z provedeného dokazování, zejména z výslechu svědků navržených žalobcem, bylo zjištěno, že nikdo ze svědků se nikdy nedomníval, že sporný pozemek je pozemek žalované, svědci uvedli, že se sporný pozemek vždy užíval jako cesta či vstup na pozemek žalobce či jeho právních předchůdců. Svědci navržení žalobcem potvrdili, že se přes pozemek žalované podél plotu žalobce (dříve podél plotu jméno FO) chodilo „zkratkou“ na sportoviště obce, které sousedí s pozemky žalobce a žalované. Toto potvrdila i svědkyně jméno FO, bývalá starostka obce, která byla ve funkci starostky 4 volební období, 16 let od roku 2000 či od roku 2002 a po celou dobu se domnívala, že sporný pozemek a „zkratka“ přes pozemek žalované na sportoviště obce náleží obci. Po digitalizaci map svědkyně dle své výpovědi zjistila, že pozemky obci nenáleží, tak se, aniž by zjistila skutečnou realitu, domnívala, že pozemky náleží jméno FO jméno FO. S ohledem na uvedená zjištění je možné dospět k závěru, že pozemek žalované parc. č. hodnota užíval nejen žalobce a jeho právní předchůdci ke vstupu na pozemek parc. č. hodnota, ale i obyvatelé či návštěvníci obce adresa, a to ke zkrácení si cesty na sportoviště obce přes pozemek žalované. Z uvedené však nelze vyvodit, že užívání pozemku žalované (všemi uživateli) bylo drženo jako právo věcné. Je zřejmé, že se po celou dobu (nejpozději do uzavření smlouvy ze dne 22. 8. 2022, jíž byla zřízena služebnost, tedy bylo zjištěno, že se jedná o pozemek žalované) jednalo o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, bylo však prokazatelně realizováno z jiného právního důvodu – výprosa (tichý souhlas nepřítomné žalované, která o tomto chování nevěděla), - či veřejné užívání, když ani dlouholetá starostka obce jméno FO nevěděla, komu pozemek patří, zda patří obci, právním předchůdcům žalobce či žalované. Žalobce ani jeho právní předchůdci nevykonávali držbu práva služebnosti, a takové právo tedy nemohli nabýt vydržením, neboť pozemek žalované parc. č. hodnota užívali toliko na základě místní, obecně (nikoli však žalovanou a její právní předchůdkyní) akceptované zvyklosti. Žalobce se tak snaží žalobou proměnit v trvalé to, co mu bylo danou zvyklostí akceptováno (NS 22 Cdo 2098/2023). Předmětem dokazování nebyla skutečnost, na základě, jakého právního titulu je žalobce oprávněn pozemek žalované užívat, ale skutečnost, zda žalobce a jeho právní předchůdci měli vůli držet právo odpovídající služebnosti stezky a cesty (NS 22 Cdo 3750/2023).

68. Jak bylo výše několikrát zmíněno důkazní břemeno ohledně držby práva tíží toho, kdo se vydržení (ať už řádného či mimořádného) domáhá. (NS 22 Cdo 2914/2024, 22 Cdo 2098/2023). Žalobce své důkazní břemeno neunesl, z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by právo stezky a cesty k pozemku žalované parc. č. hodnota držel on a jeho právní předchůdci jako právo věcné, že by z titulu mimořádného vydržení žalobce vydržel služebnost stezky a cesty k danému pozemku v tvrzeném rozsahu stanoveném doloženým geometrickým plánem. Pouze na okraj soud uvádí, že žalobce nebyl poctivým držitelem podle ustanovení § 992 o.z. Podle uvedeného ustanovení nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu věc či právo náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, tedy i k těm, za nichž mohlo věcné právo vzniknout, tedy k právními titulu (NS 22 Cdo 1991/2013). Žalobce si byl dobře vědom již při koupi pozemku parc. č. hodnota, že mu právo chůze a jízdy po pozemku žalované nenáleží, že k pozemku nevede přístupová cesta. Je až s podivem, že ke stavbě žalobce na pozemku parc. č. hodnota bylo za daných okolností vydáno dne 6. 8. 2025 kolaudační rozhodnutí, v němž není žádná zmínka o absenci přístupové cesty.

69. Žalovaná vznesla v řízení dle ustanovení § 97 o.s.ř. vzájemný návrh. Tímto návrhem se domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit cestu zřízenou neoprávněně na pozemku žalované parc. č. hodnota, a to ve lhůtě 30 dnů. Dále se vzájemným návrhem domáhá, aby soud žalobci stanovil povinnost zdržet se jakéhokoli dalšího užívání předmětného pozemku žalované parc. č. hodnota právnická osoba ohledem na skutečnost, že bylo mezi účastníky řízení nesporné, že žalobce spornou část pozemku žalované parc. č. hodnota zpevnil a vyštěrkoval, přičemž tato bylo prokázáno i místním šetřením soudu, soud s ohledem na zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné, vzájemnému návrhu žalované v plném rozsahu vyhověl. Podle ustanovení § 1040 a násl. o.z. vlastnické právo nesmí být rušeno. Podle ustanovení § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Soud tak uložil žalobci povinnost odstranit terénní úpravy, spočívající ve zpevnění povrchu, zřízené na pozemku ve vlastnictví žalované parc. č. hodnota ve lhůtě dle návrhu žalované v žalobním petitu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaná má za to, že se jedná o narušení jejího vlastnického práva, zpevnění terénu bylo učiněno bez jejího vědomí a souhlasu a ona se teď domáhá nápravy a uvedení v původní stav, resp. odstranění těchto úprav. S ohledem na výše uvedené, kdy užívání pozemku žalované parc. č. hodnota žalobcem bylo soudem zhodnoceno jako neoprávněné, soud návrhu žalované vyhověl. Dále pak uložil žalobci povinnost zdržet se jakéhokoli užívání pozemku žalované parc. č. hodnota. Soud si je vědom skutečnosti, že žalobci tímto rozhodnutím znesnadňuje přístup na pozemek parc. č. hodnota, avšak důrazně připomíná, že žalobce si byl vědom absence přístupové cesty k pozemku již když jej kupoval, přesto na něm vybudoval dům, aniž by cestu k pozemku právně vyřešil. Žalované tak nemůže být uvedené jednání žalobce přičítáno k tíži, a to na úkor ochrany jejího vlastnického práva.

70. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Částka 80 522 Kč představuje soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 10 000 Kč, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, dále dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 12 právních úkonů právní zástupkyně žalované (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 27. 3. 2025, účast na jednání soudu dne 9. 4. 2025, vyjádření ze dne 8. 5. 2025, účast na jednání soudu dne 28. 5. 2025 v délce 4 hodiny, vyjádření ze dne 25. 7. 2025, účast na místním šetření dne 30. 7. 2025, účast na jednání soudu dne 30. 7. 2025, účast na jednání soudu dne 15. 10. 2025 v délce 2 hodiny 15 minut) ve výši 12 x 3 700 Kč = 44 400 Kč, DPH z odměny ve výši 9 324 Kč, dále 12 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH z těchto paušálů výši 1 134 Kč, dále za účast na čtyřech jednání soudu dne 9. 4. 2025, 28. 5. 2025, 30. 7. 2025, 15. 10. 2025 náhradu za zmeškaný čas v délce 4 x 4 půlhodin po 150 Kč podle ustanovení § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH z této částky, tj. ve výši 504 Kč, jízdné z Prahy do Teplic a zpět při spotřebě motorové nafty motorového vozidla SPZ SPZ 7,1 litrů na 100 km, celkem jízdné na trase 4 x 184 km ve výši 6 082,10 Kč, DPH z této částky ve výši 1 277,24 Kč, dle vyhl. č. 475/2024 Sb.

71. Soud žalované nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 26. 9. 2024, jímž pouze právní zástupkyně žalované informuje soud o převzetí právního zastoupení; za poradu s klientem, kterou právní zástupkyně žalované nijak nedoložila.

72. Protože byla žalovaná v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalobci povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta, včetně uvedeného čísla účtu.

73. Lhůta k plnění v délce tří dnů u výroku IV byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

74. Lhůta k plnění v délce třiceti dnů u výroku II byla soudem stanovena na návrh žalované (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), když ji soud hodnotí jako zcela adekvátní a reálnou. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.