11 C 336/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Milanem Viragem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , 30. 10. 1951 bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Krejčím sídlem Špitálka 539/23e, 602 00 Brno o stanovení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované odstranit řadu 9 kusů Zeravů dlouhou cca 9,5 metru nacházející se na jižní straně jejího pozemku par. č. , hodnota, za vjezdovými vraty a 1 kus Pavlovnie plstnaté nacházející se na jižní straně téhož pozemku par. č. , hodnota, , vedeném jako zahrada, zapsaném na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , cca 3 metry od výše uvedené řady Zeravů, se zamítá.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zdržet se imisí spočívajících ve vnikání stínu a části dřevin z pozemku žalované par. č. , hodnota, , vedeného jako zahrada, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na pozemek žalobkyně par. č. , hodnota, , vedený jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 79, rodinný dům, pozemek par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedený jako zahrada a pozemek par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vedený jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p., jiná stavba, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta, AK sídlem , adresa, , do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 12. 2021domáhala rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost odstranit 1 kus Pavlovnie plstnaté vysazené roku 2016 a 9 kusů Zeravů vysázených roku 2008, umístěných na pozemku žalované parc. číslo , hodnota, , zapsaném na listu vlastnictví 961 pro katastrální území , adresa, , v těsné blízkosti s pozemkem žalobkyně parcelní číslo , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví 164, pro katastrální území , adresa, . Dále se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zdržet se imisí spočívajících ve vnikání stínu a částí předmětných dřevin na pozemek žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že mezi jejich pozemky je společná hranice tvořena zdí, na kterou přiléhají předmětné dřeviny, přičemž tyto jsou nevhodně umístěny, a v důsledku toho je zde vytvořen permanentní stín a dochází tak k výraznému vlhnutí a rozpadu zdiva. Dřeviny svou výškou přečnívají přes zeď a zanášejí svými semeny, listy a dalšími částmi drenážní síta vložená do dlažby na dvoře žalobkyně, do sudů s dešťovou vodou a rovněž zanášejí čerpadlo umístěné v sudu, jenž slouží k rozvodu vody po zahradě. Žalobkyně si nechala zpracovat odborný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovanou architektkou pro obor krajinářská architektura, z něhož plyne, že předmětné dřeviny dosáhnou značných rozměrů a bez včasného zásahu budou vlastnická práva žalobkyně omezena v daleko větší míře, a to zejména stínem a opadáváním listů a větví.

2. Žalovaná navrhla soudu žalobu zcela zamítnout. K žalobě se vyjádřila tak, že se jedná o sousedský spor již z roku 2011, kterým se zabývalo město , adresa, č. j. N 10/15/PŘ/2 a rovněž zdejší soud pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, . Žalobkyně v této době provedla zateplení přístavku – zdi a další následné zásahy, a to i ze strany pozemku žalované, za účelem odstranění vlhkosti zdiva, kdy žalovaná jí dobrovolně umožnila přístup a souhlasila i se zásahy dotýkajícími se jejího pozemku a vizuálního vzhledu stěn obrácených do jejího pozemku. Zateplení a následné zásahy byly prováděny neodborně, bez zpracované projektové dokumentace, bez podané žádosti o stavební povolení či bez oznámení příslušnému stavebnímu úřadu. Opatření proti vlhkosti byla prováděna tak laicky, že došlo k poškození povrchu stěny na straně žalované, kde zůstaly otevřené otvory, které mají za následek vnikání vlhkosti do zdiva. Stavební úřad při prohlídce na místě zjistil, že žalobkyně nedostatečně řešila hydroizolaci, která způsobuje vlhkost zdiva, oplechování z vnější strany nepřesahuje konstrukci a je nedokončen okap, který pak ostřikuje fasádu při přívalovém dešti. Vlhkost je nadále způsobena špatně navrženým sanačním řešením (zejména chemickou injektáží zdiva), rovněž je nevhodně zvolený zateplovací systém. Dále žalobkyně nezaslepila dešťový svod z jejího okapu, který ústí na pozemku žalované, což rovněž může navyšovat vlhkost v blízkosti zdi vzhledem k tomu, že tato se o něj dlouhodobě nestará a dochází k vytékání srážkové vody mimo jeho svod. Žalovaná stran vlhkosti zdi přístavku uvedla, že žalobkyně má udělaný dešťový svod z hlavní střechy na střechu přístavku, kdy v případě přívalových dešťů dojde k jeho zaplavení střešní plochy a může docházet k podtékání vody pod šindelovou krytinu, zahlcení dešťového žlabu. K žalobkyní vytýkanému zastínění žalovaná uvedla, že dotčené pozemky jsou umístěny severozápadně, tedy k zastínění dochází v závislosti na ročním období pouze v rozmezí několika hodin. Ke vzrůstu dřevin pak žalovaná uvedla, že udržuje stav dřevin dle dohody s žalobkyní ze dne , datum, , kdy v březnu 2022 byl zerav zkrácen na výškovou úroveň okapového žlabu, současně byl zerav ořezán tak, aby byla dostatečná mezera mezi zelení a zdivem, rovněž pavlovnie byla během let průběžně zkracována o větve. Poslední údržba dřevin proběhla na počátku listopadu. Dřeviny tedy nepřesahují hranici pozemku žalované. Nadto žalovaná uvedla, že předmětné zeravy byly vysazeny kolem roku 2000 a pavlovnie roku 2012, a to za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, k čemuž odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jenž uvádí, že nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před , datum, , tudíž nárok na odstranění dřevin je nedůvodný a neoprávněný. K odbornému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, žalovaná uvedla, že se primárně věnuje popínavé rostlině Parthenocissus, kdy tato dřevina není zahrnuta v žalobě, nadto v posudku uvádí maximální růst předmětných dřevin a případného omezení vlastnického práva, tedy poukazuje na prostou spekulaci.

3. Soud ve věci nařídil jednání a z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti:Ze shodných tvrzení účastnic vzal soud za svá skutková zjištění, že žalovaná a žalobkyně vlastní pozemky, které spolu přímo sousedí a jsou rozděleny hraniční zdí, která navazuje na přístavek žalobkyně. Na pozemku žalované rostou zeravy, tvořící živý plot v délce téměř 9 metrů, a to u hraniční zdi, v místě přístavku (na pozemku žalobkyně). Dále na pozemku žalované roste pavlovnie, která je umístěna dále od plotu, avšak přesahuje výši hraniční zdi. Žalovaná tyto dřeviny vysázela před účinností nového občanského zákoníku. Žalobkyně provedla stavební úpravy přístavku, který je umístěn za živým plotem tvořeným zeravy. Zeď přístavku je vlivem vlhka ve špatném stavu.Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v roce 2010 došlo ze strany žalobkyně k zateplení zdi domu, v roce 2011 žalobkyně zjistila, že dochází k nadměrnému vlhnutí uvnitř domu, ke kterému dříve nedocházelo, změnila se barva zdiva a vyskytl se zápach v dolním domu u paty pozemku, kde mají žalovaní z jejich strany jímku. Ohledně dřevin pak z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že žalovaná občas provádí zástřih, zkrátí je pod okap, a to jednou za 5 až 10 let, naposledy v roce 2022. Zeravy jsou vysazené asi 4 metry od hranice pozemku v délce 10 metrů a pavlovnie je umístěna asi 1,7 metru od hranice pozemku. Zeravy jsou vysoké 4,85 metru, když nejsou udržované, dosahují nad okapy domu žalobkyně. , adresa, zeď je dlouhá 16 metrů a vysoká 3,8 metru. Žalobkyně má na dvorku umístěné sudy na dešťovou vodu, kterou sbírá z okapu. Žalobkyně se cítí být omezená v tom, že kvůli stínu ji nevysychá zeď, dále větvě pavlovnie bouchají do střechy, odpadává z ní mnoho listí a semen do sudů na vodu, ucpávají čerpadla a ostřikovače na konci hadic, zanáší se drenážní sítě vložené v dlažbě na dvoře. Současně má žalobkyně obavy z kořenů pavlovnie, které by mohly do budoucna mechanicky poškodit základy hraniční zdi. K věci žalobkyně dále uvedla, že přístavek přesahuje na pozemek žalovaných, je nedílnou součást domu žalobkyně a trvale slouží jako chodba. Na pozemku nemá žalobkyně trvale žádný zahradní nábytek, dle počasí si sporadicky přinese židli, na které relaxuje, případně zde žehlí prádlo.Z výpovědi žalované soud zjistil, že v roce 2008 vysadili s manželem na jejich pozemku zeravy, z nichž vyrostl živý plot v délce 8–9 metrů, ve výšce 3 až 3,5 metru, kdy dvakrát do roka se o jejich úpravu stará zahradník, a to do výšky pod okap domu žalobkyně. Zeravy jsou od zdi přístavku umístěny asi 80 cm a pavlovnie je od společné zdi vzdálena 1,5 metru, kdy tato nehraničí s přístavkem, ale s betonovou zdí žalobkyně. Pavlovnie byla vysazena roku 2012 a je pravidelně udržována a zastřihována. Betonový plot žalobkyně je vysoký asi 2,5 metru. S ohledem na umístění zahrady žalobkyně, která je nad nádvořím a je na vyvýšeném místě má žalovaná za to, že k vlhnutí zdiva žalobkyně dochází tím, že se stahuje voda ze zahrady směrem k nádvoří a zdi, proto má na dvorku umístěny drenáže.Z listin nazvaných „Odborný posudek“ ze dne , datum, a ze dne , datum, , zpracovaných , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že zpracovatelka se zabývala se mírou vlivu dřevin na budovu a ohradní zeď. , tituly před jménem, , jméno FO, dospěla k závěru, že pavlovnie je dřevina nevhodná do zahrady o velikosti 200 m² a předpověděla, že ohradní zeď bude během růstu této dřeviny v budoucnosti poškozována mohutněním kořenů a tloustnutím kmene, bude zastiňovat sousední pozemek a znečisťovat je listy a větvemi. Ohledně zeravů , tituly před jménem, , jméno FO, zjistila, že tvoří souvislý živý plot podél zdi nemovitosti na parcele , Anonymizováno, a 0,5 od zdi, je tvarovaný a jeho výška sahá pod okap vedlejší nemovitosti (nemovitosti žalobkyně), v pozdějším odborném posudku je pak uvedeno, že výška je nad okap nemovitosti.Z černobílých fotografií předložených žalobkyní soud zjistil, že jsou zde zobrazeny túje tvořící souvislý živý plot, umístěný před hraniční zdí pozemků, dále jsou zde zobrazeny fotografie zdi exteriéru s opadanou barvou, dále fotografie s vývodem hadice, ve kterém jsou patrné větvě dřeviny, z fotografií domu žalobkyně, která zaznamenala rok pořízení 2022, je zřejmé, že strom pavlovnie zasahuje a dotýká se střechy domu žalobkyně.Z barevných i černobílých fotografií předložených žalovanou soud zjistil, že ve spodní části zdi přístavku je několik děr a je zřejmé tmavší zabarvení omítky, dále je zde zobrazena stěna přístavku s vytrženým okapem, který je umístěn až od výše jedné třetiny zdi, dále je zde zobrazena střecha žalobkyně a umístění dřevin u plotu. Z dalších fotografií, předložených žalovanou, soud zjistil, že předmětné túje byly zkracovány na výšku pod okap přístavku a dále došlo k zastřižení větví tak, aby vznikl prostor mezi zdí a stromy. Na fotografii zobrazující strom pavlovnie je zřejmé, že tato je ve výšce přesahující hraniční zeď mezi účastnicemi, nicméně větve má pravidelně zkracované, o čemž svědčí holý kmen stromu s náznaky ustřižených větví a v koruně stromu dochází rovněž k zástřihu. Z fotografií s přiloženými metadaty soud zjistil, že dřevina pavlovnie je zachycena na fotografii již v roce 2013 jako vzrostlý strom s dostatečnou šíří kmenu a zapuštěným kořenovým systémem, dále pak je opětovně zachycena na fotografii v roce 2015, kde je zřejmý přírůstek odpovídajícím 2 rokům od poslední pořízené fotografie.Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, – stavební odbor ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, došlo k vizuální prohlídce předmětného přístavku a okolí, včetně sousedního pozemku žalované, kde jsou vysázené předmětné dřeviny. Při vnitřní prohlídce stavby byla zjištěna vlhkost a stopy vzlínání vody po stěně přístavku. V oblasti vysázených tújí byla zjištěna svislá izolace z profilované folie, která má mimo jiné sloužit jako svislá hydroizolace, ta chybí, tedy nelze zaručit vodotěsnost v oblasti spojů, nadto je folie neodborně ukončena, tedy vlhkostní stav zdiva se může zhoršit v důsledku zatékání srážkové vody či vody z tajícího sněhu do mezery mezi profilovanou folií a zdivem. Z venkovní strany odvlhčované zdi pod úrovní terénu nedochází k proudění vzduchu a odvlhčování probíhá pouze vlivem expanze. Nadto byly zjištěny další nedostatky přístavku, a to oplechování z vnější strany, které nepřesahuje konstrukci, nedokončený okap, který při přívalovém dešti ostřikuje fasádu. Dle názoru stavebního úřadu je vlhkost způsobena poruchou hydroizolace spodní stavby, dále špatným navržením sanačního řešení, zejména chemickou injektáží do zdiva, nevhodně zvoleným zateplovacím systémem. Nadto bylo zjištěno, že tomuto návrhu sanačního řešení nepředcházel stavebně technický průzkum stavby, či dokumentace návrhu sanace zpracovaná odbornou osobou.Z daňového dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uhradila společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, s.r.o. celkovou částku , částka, za , Anonymizováno, včetně instalace a dopravy.Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , z něho zejména z žaloby a usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí soudu, kterým by soud uložil , tituly před jménem, , adresa, a , právnická osoba, povinnost zdržet se „zápachu, zplodin a kouře“ unikajících z pozemku žalovaných na pozemek žalobkyně, odstranit osm kusů tújí (shodné jako v tomto řízení) rostoucích na pozemku žalovaných a zdržet se zásahu do zdi nacházející se na hranici pozemků účastníků, nicméně žalobkyně vzala žalobu zpět, tudíž soud řízení zastavil.Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , z něho zejména z žaloby a usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil shodným žalovaným, jako ve věci výše uvedené, uhradit žalobkyní částku , částka, , která představuje škodu za vzniklou škodu na nemovitosti žalobkyně z důvodu vysázení tújí na pozemku žalovaných (shodné túje – Zeravy, jako v tomto řízení), který bezprostředně sousedí se zdí na pozemku žalobkyně, přičemž žalobkyně vzala žalobu zcela zpět, neboť došlo k mimosoudnímu vyřízení věci, tedy soud řízení ve věci zastavil.Z listin nazvaných „znalecký posudek“ v oboru ochrany přírody – dendrologie, ekologie a životního prostředí zpracovaného , tituly před jménem, Arch. , jméno FO, bez uvedení data, čísla znaleckého posudku a zadavatele soud zjistil, že zpracovatel zhodnotil, že živý plot tvořený tújemi nadměrně obtěžuje stíněním oken obytné místnosti sousedního obytného domu.Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná svým jednáním neomezuje žalobkyni na jejích právech a není nutné odstranění dřevin.Z protokolu o místním ohledání a na místě pořízených fotografií ze dne , datum, soud zjistil, že 8 kusů zeravů (tújí) je v přímé řadě vzdálené od zídky tvořící společnou hranici pozemků, jehož délka je 8,8 metrů a výška zeravů je 3,4 metru. Jsou sestříhané a nachází se průměrně 75 cm od společné zdi účastníc. Výška zídky je 3,4 metru. Vizuálně nebyla shledána vlhkost zídky. Strom pavlovnie je umístěn na pozemku žalované od zídky 140 cm a jeho větve jsou nad úrovní společné zdi, asi 1 metr zasahují nad přístavkem. Dřeviny jsou umístěny na jižní straně pozemku žalované. Žalobkyně má pod hraniční zdí umístěny sudy na sběr dešťové vody, které stojí na vydlážděném prostoru bez dalšího nábytku. V obydlí žalobkyně, v průchozí chodbě byly provedeny práce v souvislosti se zamezením vlhkosti zdiva – severní strana, přičemž chodbou bylo možné se dostat na dvorek, kde je zeď, jež je opravována a jsou zde viditelné mapy vlhkosti.Z ostatních provedených listinných důkazů soud nic podstatného nezjistil (informativní výpis z katastru nemovitostí, předžalobní výzva ze dne , datum, , úřední záznam ze dne , datum, , č. j. N 10/15/PŘ/2, zpráva od , tituly před jménem, , adresa, , e-mail ze dne , datum, od , právnická osoba, , výzva k účasti na kontrolní prohlídce, email od Doc. , tituly před jménem, Vladimíra Tichomiurova, , tituly za jménem, ze dne , datum, , některé černobílé fotografie předložené žalovanou i žalobkyní, nákresy pozemků a rozložení dřevin, technická zpráva se seznamem souřadnic, sdělení Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, , fotokopie mapy – zobrazení pozemku).

4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná vlastní sousední pozemky, které odděluje hraniční zeď, jež navazuje na přístavek žalobkyně. Na pozemku žalované roste živý plot ze zeravů, o délce téměř 9 metrů, kdy průměrně jsou umístěny 75 cm od společné zdi a dosahují výše 3,4 metru. Výška zídky je , právnická osoba, metru. Na pozemku žalované roste také strom pavlovnie, který je vzdálený 140 cm od hraniční zdi a jeho větve jsou nad úrovní společné zdi a 1 metr zasahují nad přístavkem. Žalobkyně od roku 2010 prováděla zateplení zdi přístavku a následně prováděla další dokončovací úpravy, a to i ze strany pozemku žalované, která s konečným výsledkem souhlasila. , právnická osoba, , adresa, – stavební odbor dne , datum, provedl vizuální prohlídku předmětného přístavku a okolí, včetně sousedního pozemku žalované, kde se nachází vysazené dřeviny, při vnitřní prohlídce stavby byla zjištěna vlhkost a stopy vzlínání vody na stěně přístavku, v oblasti vysazených tújí byla zjištěna chybějící hydroizolace a neodborné provedení; dalšími nedostatky přístavku je oplechování z vnější strany, které nepřesahuje konstrukci a nedokončený okap ostřikující fasádu. Stavební úřad dospěl k závěru, že vlhkost zdi je způsobena neodborným zpracováním, tedy poruchou hydroizolace spodní stavby, špatným navržením sanačního řešení, a to zejména chemickou injektáží do zdiva a rovněž nevhodně zvoleným zateplovacím systémem. , právnická osoba, , adresa, neshledal nutným dřeviny odstranit. , adresa, ohledáním bylo zjištěno, že zeravy jsou žalovanou udržovány pod úrovní okapu, větve pavlovnie jsou sice nad úrovní okapu žalobkyně, nicméně jsou rovněž pravidelně zastřihovány. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že předmětné dřeviny byly vysazeny ještě před účinností nového občanského zákoníku.

5. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně dostačující pro rozhodnutí ve věci samé, proto již další důkazy neprováděl.

6. Po právní stránce posuzoval soud věc zejména podle následujících ustanovení:Podle § 3028 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé od dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.Podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.Podle § 1017 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m (odst. 1). Ustanovení odst. 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu (odst. 2).Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.Stran pravé zpětné účinnosti právní úpravy je v teorii práva zakotven právní závěr o její nepřípustnosti. Pravá zpětná účinnost znamená zásadní porušení principu právní jistoty v právních vztazích tím, že by na právní vztahy, které vznikly před účinností příslušného právního předpisu a na skutečnosti v těchto právních vztazích nastalé v době před účinností příslušného právního předpisu, připustila aplikaci tohoto nového právního předpisu. Novou právní úpravou by bylo zasahováno zpětně do minulosti a právní posouzení v minulosti existujících právních vztahů i skutečností tehdy vzniklých, by se po účinnosti nové právní úpravy, měnilo. V této souvislosti je ovšem nutno odlišovat od pravé retroaktivity retroaktivitu nepravou. Nepravá retroaktivita spočívá v tom, že právní vztahy hmotného i procesního práva, které vznikly za platnosti práva starého, se spravují zásadně tímto právem, a to až do doby účinnosti práva nového; po jeho účinnosti se však řídí právem novým. Tato zásada však platí jen potud, pokud ostatní závěrečná ustanovení právní normy nestanoví, se zřetelem na zvláštnosti některých právních vztahů, něco jiného. Jestliže tedy přechodné ustanovení nepamatuje na specifické řešení určité dílčí konkrétní situace, pak je na místě dospět k závěru, že nová právní úprava ode dne své účinnosti do budoucna upravuje i právní vztahy a jednotlivé skutečnosti, které sice vznikly v minulosti, ale existují dále, jak uvádí usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 512/05.Jak bylo judikaturou upraveno, § 1017 o. z. spadá do oblasti tzv. sousedských práv, tedy v tomto režimu pak základní podstata spočívá v tom, že jednak omezuje negatorní nárok tím, že je vlastník v případě nepřímých imisí povinen strpět rušení přiměřené místním poměrům a dále konkretizuje, doplňuje tento nárok. Rozhodující tedy je, zda za účinnosti nové právní úpravy stále trvá vlastní působení rušitele, případně stále pramení ze sféry, za kterou odpovídá.Soud se nejprve zabýval nárokem žalobkyně na odstranění předmětných dřevin. Přitom provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná předmětné dřeviny vysadila ještě před účinností o. z. V době vysazení dřevin se tedy žalovaná mohla legitimně řídit občanskoprávní právní úpravou, která obdobu ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. neobsahovala, nároky spojené s úpravou obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „starý o. z.“) se omezovaly pouze na možnost domáhat se ochrany prostřednictvím imisní sousedské žaloby mající základ v § 127 odst. 1 starého o. z. Tou však nebylo možno domáhat se aktivního chování ze strany žalované, tj. nebylo možno domáhat se uložení aktivní povinnosti k odstranění zdroje rušení nebo obtěžování, ale petit žaloby ze sousedského práva musel být formulován negativně. Ochrana podle § 127 odst. 1 starého o. z. nesměřovala k tomu, aby byla žalované uložena povinnost provést konkrétní opatření. Aktivního jednání bylo možno se domáhat toliko v rámci předcházení hrozícím škodám v režimu § 417 odst. 2 starého o. z., a to i ve vztahu k požadavku na uložení odstranění stromu. Úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 o. z. je možné ve vztahu k požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po , datum, . Vzniklý stav založený výsadbou stromů na vlastním pozemku v době, kdy úprava sousedských práv ve starém o. z. neumožňovala domáhat se jejich odstranění (tj. do , datum, ), založil princip ochrany důvěry, jenž obstojí v konfrontaci s důsledky nepravé zpětné retroaktivity tím spíše, že úprava obsažená v o. z. neznamená v žádném směru nižší standard ochrany pro vlastníka domáhajícího se ochrany oproti prostředkům ochrany ve starém o. z., jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Proto soud nárok žalobkyně na odstranění dřevin zamítl.

7. Nárok žalobkyně na zamezení obtěžování imisemi soud posoudil podle ustanovení § 1013 o. z., přitom vycházel z toho, že obtěžování představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného – normálního – užívání věci. Ve vztazích mezi vlastníky sousedních pozemků je nutné kvalifikovat takové obtěžování jako nad míru přiměřenou poměrům. Stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, je věcí soudcovského uvážení. Soud má vždy zjistit, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry jak v daném typu lokalit, tak i v konkrétním místě. V daném případě žalobkyně namítala obtěžování stínem a spadem listí, větví a semen z dřevin. Soud zvolil pro určení míry „obtěžování“ kritérium, které by množství imisí – spadaného listí, nažek a větví, určilo nějakým způsobem objemově, neboť pouze tak může být míra imisí (v kterémkoliv období roku) objektivně posuzována. Soud si je vědom toho, že se množství imisí v tomto případě obtížně určuje, neboť u imisí spadem listí, nažek či větví, neexistují žádné veřejnoprávní limity, které by bylo možné při stanovení přiměřené míry imisí alespoň částečně využít, tudíž je třeba si vystačit se soudcovským uvážením. Takovým kritériem tedy může být množství shrabaného listí, nažek, případně větví z pozemku žalobkyně za určitou dobu od posledního úklidu, a to např. počtem naplněných pytlů, případně může být posuzována vrstva spadu listí na pozemek žalobkyně anebo třeba jaká procentuální část pozemku je imisemi zasažena, to vše ve srovnání s jinými obdobnými lokalitami, a na základě toho vždy stanovit okamžik, kdy se již jedná o obtěžování imisemi nad míru přiměřenou poměrům, aby bylo možné jednoznačně rozpoznat, kdy je již třeba učinit opatření ze strany žalované jako v reakci na tento nežádoucí stav. Míra přiměřenosti imisí se přitom může v jednotlivých částech pozemku i lišit – např. v části, kde se nachází okapy lze z důvodu možného vzniku škod tolerovat nižší množství spadu, než je tomu např. na volné travnaté ploše pozemku nebo vydlážděném volném prostoru, kde žádné riziko nehrozí. V dané věci soud zohlednil, že imise (spad částí dřevin a částečně i vrhání stínu) jsou působeny stromy jakožto významným krajinotvorným prvkem, který spoluutváří přírodní i vizuální poměry dané lokality – vilová oblast se zahradami; jde v zásadě o důsledky přírodních procesů, byť přičitatelné vlastníkovi pozemku, na kterém se dřeviny nacházejí. Vnikání stínu a částí dřevin pocházejících ze stromů vysazených na pozemku žalované, soud v projednávané věci neshledal obtěžováním nad míru přiměřenou místním poměrům, a to z následujících důvodů. Jedná se o stromy běžně vysazované na soukromých plochách, jak vyplývá ze stanoviska , právnická osoba, , adresa, . Nadto je zřejmé, že žalovaná předmětné dřeviny pravidelně zastřihuje do výše i do šíře, což je zřejmé z přiložených fotografií i místního ohledání a rovněž z odborného posudku z roku 2020 předloženého žalobkyní, z něhož vyplývá, že zeravy jsou zastřižené pod okapem přístavku žalobkyně (soudem místní ohledání proběhlo v roce 2023, tedy rozdíl 3 let). Je tedy patrné, že k zastřihování dochází pravidelně a v kratším časovém horizontu, než uváděla žalobkyně.Ohledně žalobkyní namítané vlhkosti a následné degradaci zdi přístavku pak nebyla prokázána přímá souvislost s umístěním dřevin, naopak provedeným dokazováním bylo zjištěno, že podstatný vliv na vlhkost zdiva má způsob provedení zateplení a následné úpravy zdi. Ze sdělení stavebního odboru , právnická osoba, v Proboštově bylo zjištěno, že vlhkost zdi je způsobena poruchou hydroizolace spodní stavby, dále špatným navržením sanačního řešení, zejména chemickou injektáží do zdiva a nevhodně zvoleným zateplovacím systémem, neboť k zateplení došlo neodborným způsobem, stavební úřad rovněž upozornil na další nedostatky, jež mohou navyšovat vlhkost zdi, a to oplechování z vnější strany, které nepřesahuje konstrukci a nedokončený okap, který při přívalovém dešti ostřikuje fasádu.

8. Ohledně vnikání částí dřevin na pozemek žalobkyně bylo provedeným dokazováním zjištěno, že k němu dochází, a proto se soud dále zabýval otázkou, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Soud přitom zejména přihlédl ke způsobu využití zahrady žalobkyní, kdy z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že zahradu využívá sporadicky, nemá trvale umístěn zahradní nábytek. Dále zohlednil, jaká část zahrady je zasažena - části dřevin dopadají dle doložených fotografií a provedeného místního ohledání na vydlážděný prostor, bez dalšího nábytku, bez známek častého využívání takového prostoru, kde jsou pouze umístěny sudy na sběr dešťové vody. Přitom pokud jde o zanášení sudů s dešťovou vodou listím, větvemi či semeny, lze tento z pohledu žalobkyně negativní vliv omezit například přikrytím sudů sítěmi. Z objektivního hlediska je nutno přihlédnout k tomu, že v horkých letních měsících je stín poskytovaný vegetací bezesporu benefitem a nikoli nedostatkem. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že se v daném případě nejedná o masivní a permanentní spad větví, listí či semen, jde pouze o přiměřené důsledky přírodních procesů, ke kterým dochází s ohledem na roční období a povětrnostní podmínky. V neposlední řadě soud přihlédl k tomu, že žalovaná dřeviny pravidelně zastřihuje a udržuje, čímž se snaží maximálně eliminovat míru imisí. Na základě těchto kritérií soud dospěl k závěru, že míra obtěžování zcela určitě nepřekračuje přípustnou míru přiměřenou poměrům, a proto i v druhém nároku žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s ř., neboť žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalované činí , částka, a představuje odměnu za právní zastoupení advokátem, které dle ust. § 9 odst. 1, § 7 řádek 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), náleží odměna ve výši , částka, za 1 úkon právní služby, tj. za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , písemné vyjádření k doplnění žaloby ze dne , datum, , účast na jednání přesahující dvě hodiny dne , datum, , písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne , datum, ) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g) a. t. v celkové výši , částka, (9 x , částka, ). Dále náleží právní zástupkyni 9 paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši , částka, a DPH ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalované rovněž vznikly náklady v souvislosti s cestou jejího právního zástupce k jednání nařízenému na den , datum, , , datum, , , datum, a , datum, tedy jízdné za cestu z Brna do Teplic a zpět (ujeto celkem , hodnota, km) osobním automobilem tovární značky Volvo XC90 s průměrnou spotřebou 5.6 l nafty/100 km a dále dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (48 x , částka, ). Soud přiznal žalobkyni náhradu za promeškaný čas (4 800) a cestovné částkou (, částka, ) ve výši , částka, , kdy výši takto přiznané náhrady za cestovní výdaje a promeškaný čas je zohledněna rovněž 21 % sazba daně z přidané hodnoty (, částka, ).

10. Stran nákladů spojených v souvislosti s cestou pak soud dospěl k nižší částce než bylo požadováno právním zástupcem žalované, když dle technického průkazu předmětného vozidla je průměrnou spotřebou paliva 5,6 l/100 km, nikoliv 6,2 l/100 km, jak uvádí ve svém výpočtu.

11. Žalovaná byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalobkyni zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).