25 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 186 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 53 186 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 146 814 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 200 000 Kč od , datum, do , datum, a z částky 146 814 Kč od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 456 Kč k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako nezletilé dítě byla účastníkem řízení vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení bylo zahájeno dne , datum, a skončilo dne , datum, , kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Uvedenou délku řízení v trvání 4 let a 8 dní považuje žalobkyně za nesprávný úřední postup soudu. Řízení bylo poznamenáno masivními průtahy zejména v důsledku chybného postupu soudu prvého stupně. Přitom ve věcech péče o nezletilé soud podle § 471 zákona č. 292/2013 Sb., rozhoduje s největším urychlením, zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení, nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné. Liknavý přístup soudu prvého stupně pak byl příčinou řady návrhů na předběžná opatření. Průtahy v uvedeném řízení způsobily žalobkyni nemajetkovou újmu v podobě dlouhodobé nejistoty a frustrace z nekončícího soudního řízení a z opakovaných výslechů před OSPOD a soudy. Žalobkyně proto požadovala ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. z důvodu zadostiučinění za nemajetkovou újmu částku 200 000 Kč, která sestávala ze základní sazby odškodnění a jejího zvýšení za význam řízení pro žalobkyni, postup orgánů veřejné moci a za to, že žalobkyně se o vznik průtahů nepřičinila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k mimosoudní formě vypořádání dopisem ze dne , datum, doručeným žalované téhož dne. Žalovaná nárok žalobkyně byť zčásti neuspokojila.

2. Ve věci byl vydán dne , datum, elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla mimo jiné, že opatrovnické řízení trvalo 4 roky, přičemž soudu nelze vyčítat žádné průtahy, neboť se snažil rozhodovat o návrzích s ohledem na jejich prioritu v porovnání s jinými návrhy rodičů. V meritu sice rozhodl soud každé instance jednou, nicméně soud prvého stupně rozhodoval 19krát o návrhu na nařízení předběžného opatření a 5krát o návrhu na výkon rozhodnutí. Soud druhého stupně pak rozhodoval 10krát o odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a jednou o odvolání proti rozhodnutí o výkon rozhodnutí. Řízení bylo abnormálně složité, soud se musel vypořádat s řadou návrhů účastníků (opakované návrhy na nařízení předběžného opatření a opakované návrhy na výkon rozhodnutí), dále byl vypracován znalecký posudek k psychickému stavu nezletilé a obou rodičů. Rodiče se podíleli na délce řízení nadměrnou procesní aktivitou, která místy paralyzovala smysluplnou činnost opatrovnického soudu, dále činili častá obsáhlá písemná podání s vyjádřením k procesním krokům druhé strany či s vyjádřením se k aktuální situaci. Návrhů na nařízení předběžného opatření bylo podáno celkem , hodnota, , některé byly podávány opakovaně za sebou poté, co byl předchozí návrh zamítnut, přičemž v případě návrhu matky na nařízení předběžného opatření ohledně změny intervalu střídavé péče (2 týdny matky a 1 týden otec), který byl usnesením ze dne , datum, zamítnut, podal otec dne , datum, stejný návrh (v opačném režimu), který byl zamítnut usnesením ze dne , datum, . Takovou aktivitu lze hodnotit nejméně zčásti jako podávání dysfunkčních návrhů. Význam řízení pro žalobkyni je typově vyšší, uvedené skutečnosti však významnost zpochybňují. Opatrovník nezletilé žalobkyně uvedl v dubnu 2019, že shledává přetrvávající značný rodičovský spor v otázce péče o nezletilou, včetně řádné nespolupráce a kooperace rodičů týkající se podstatných záležitostí dítěte. Doporučil proto doplnit dokazování znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a klinické psychologie a dával rovněž soudu podnět k udělení napomenutí rodičům podle § 925 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku s tím, že tito svým negativním postojem vůči sobě narušují vztah nezletilé k nim samotným a narušují řádnou péči a nezletilou. Celkovou délku řízení tak lze hodnotit jako přiměřenou, kdy zásadní podíl na délce řízení má zejména antagonistický vztah mezi rodiči žalobkyně.

3. Soud z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z obsahu spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z návrhu otce žalobkyně (dále jen „otec“) bylo zjištěno, že dne , datum, byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (dále také jen „okresní soud“) doručen návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilé žalobkyně (dále také jen „nezletilá“) pro dobu před a po rozvodu manželství jejích rodičů, kterým se otec domáhal, aby nezletilá byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Dne , datum, podala návrh na úpravu péče a výživy nezletilé rovněž matka žalobkyně (dále jen „matka“) s tím, že nezletilá má být svěřena do její péče.

6. Dne , datum, okresní soud nařídil jednání na den , datum, a usnesením z téhož dne č. j. , spisová značka, ustanovil nezletilé opatrovníka. Ze zprávy opatrovníka došlé soudu dne , datum, bylo zjištěno, že opatrovník vedl spis ohledně nezletilé od srpna 2018 v souvislosti s vykázáním otce ze společného obydlí rodiny, když společné soužití rodičů nezletilé bylo ukončeno dne , datum, . Uvedl mimo jiné, že po ustanovení kolizním opatrovníkem nebylo zjišťováno stanovisko nezletilé s ohledem na její nízký věk s tím, že mezi rodiči panuje neutěšená, problémová komunikace, nejsou schopni se domluvit, hádají se a vzájemně se osočují. Otec se vyjádřil k návrhu matky podáním doručeným soudu dne , datum, , ve kterém navrhl, aby nezletilá byla svěřena do jeho výlučné péče.

7. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne se konalo jednání před okresním soudem, přičemž oba rodiče trvali na svých návrzích na svěření nezletilé do jejich výlučné péče. Otec navrhl nařízení předběžného opatření, kterým by nezletilá byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Při jednání byl proveden účastnický výslech matky a jednání bylo odročeno z důvodu časové tísně, provedení výslechu otce a dalších důkazů na den , datum, . Jednání trvalo od 10:30 hodin do 12:20 hodin.

8. Z podání matky doručeného soudu dne , datum, bylo zjištěno, že matka navrhla vydání předběžného opatření, kterým by nezletilá byla svěřena do její péče, otci byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé a byl upraven styk otce s nezletilou. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud rozhodl o podaných návrzích otce a matky na vydání předběžného opatření tak, že uložil rodičům žalobkyně povinnost strpět její střídavou výchovu (výrok I.) a návrh matky zamítl (výrok II.). Ze zpětvzetí návrhu ze dne , datum, soud zjistil, že otec vzal svůj návrh na nařízení předběžného opatření učiněný při jednání dne , datum, zpět s tím, že se s matkou dohodl na prozatímní péči o nezletilou. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud řízení o návrhu otce pro zpětvzetí návrhu zastavil za současného zrušení výroku I. usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, podala matka dne , datum, odvolání.

9. Dne , datum, okresní soudu odročil na neurčito jednání nařízené na , datum, za účelem předložení odvolání matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, odvolacímu soudu. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, (dále také jen „krajský soud“ nebo „odvolací soud“) dne , datum, .

10. Podáním doručeným soudu dne , datum, otec navrhl vydání předběžného opatření, kterým by rodičům nezletilé byla uložena povinnost strpět střídavou péči své dcery. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud řízení o tomto návrhu otce zastavil podle § 83 odst. 1 o. s. ř.

11. Z přípisu krajského soudu datovaného , datum, vyplývá, že spis byl vrácen okresnímu soudu s tím, že předložení věci je předčasné, neboť odvolání nelze projednat dříve, než nabyde právní moci usnesení č. j. , spisová značka, . Dne , datum, podal otec odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Otec dále podal dne , datum, návrh na výkon rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výzvou ze dne , datum, okresní soud vyzval matku, aby respektovala rozhodnutí soudu o péči o nezletilou žalobkyni a poučil ji o tom, že usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, je pro ni vykonatelné od , datum, . Matka se vyjádřila k výzvě podáním datovaným , datum, a doručeným soudu dne , datum, .

12. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že spis byl dne , datum, předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Krajský soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, o odvolání matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a o odvolání otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

13. Dne , datum, otec podal návrh na výkon rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Otec dále podal dne , datum, návrh na vydání předběžného opatření, kterým navrhl, aby bylo rozhodnuto tak, že rodiče nezletilé jsou povinni strpět její střídavou výchovu. Z návrhu doručeného soudu dne , datum, bylo zjištěno, že matka podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by nezletilá byla svěřena do její výlučné péče. O návrzích ze dne , datum, a dne , datum, okresní soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že uložil otci a matce, aby strpěli střídavou péči své dcery (výrok I.) a řízení o návrhu matky zastavil z důvodu překážky věci rozsouzené (výrok II.).

14. Okresní soud dne , datum, nařídil jednání na den , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, dále okresní soud zamítl návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne , datum, . Z podání matky doručeného soudu dne , datum, vyplývá, že matka podala odvolání proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Podáním doručeným soudu dne , datum, se otec vyjádřil k návrhu matky na předběžné opatření ze dne , datum, .

15. Ze zprávy opatrovníka datované , datum, bylo zjištěno, že opatrovník mimo jiné shledal přetrvávající rodičovský spor s tím, že předpoklad dohody mezi rodiči není patrný. Doporučil dokazování znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a pedo-psychologie ke zjištění vhodnosti výchovných předpokladů obou rodičů a účast rodičů na rodinné mediaci, popř. v poradně pro mezilidské vztahy. Sdělil, že rodiče svým negativním postojem vůči sobě narušují vztah nezletilé k nim a narušují řádnou péči o nezletilou, přičemž dal okresnímu soudu na zvážení udělení napomenutí oběma rodičům podle § 925 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku.

16. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne se konalo jednání před okresním soudem. Oba rodiče trvali na svěření nezletilé do své výlučné péče. Při jednání byl proveden účastnický výslech otce s tím, že opatrovníku nezletilé bude dán prostor ke kladení otázek na oba rodiče při dalším jednání soudu. Jednání bylo odročeno na neurčito z důvodu předložení spisu krajskému soudu k rozhodnutí o odvolání matky, přičemž trvalo od 9:05 hodin do 11:15 hodin. Otec doplnil své vyjádření k odvolání matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, podáním doručeným soudu dne , datum, .

17. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . O odvolání rozhodl krajský soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým odvoláním napadené rozhodnutí č. j. , spisová značka, ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že se návrh matky zamítá. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Podáním doručeným soudu dne , datum, se matka vyjádřila k účastnickému výslechu otce, který byl proveden při jednání dne , datum, . Otec reagoval podáním ze dne , datum, .

18. Usnesením ze dne , datum, okresní soud nařídil jednání na , datum, . Z podání otce doručeného soudu dne , datum, bylo zjištěno, že otec navrhl vydání předběžného opatření, kterým by okresní soud uložil rodičům nezletilé povinnost zprostředkovat jí telefonický hovor nebo videohovor s druhým rodičem, jenž aktuálně o nezletilou nepečuje. Tento návrh byl zamítnut usnesením okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dne , datum, otec podal další návrh na vydání předběžné opatření, o němž okresní soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým bylo řízení o návrhu zastaveno, neboť o návrhu shodného znění již bylo pravomocně rozhodnuto. Podáním ze dne , datum, otec sdělil soudu, že matka zmařila logopedickou péči nezletilé. Dne , datum, bylo soudu doručeno vyjádření matky.

19. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, se konalo jednání před okresním soudem. Oba rodiče trvali na svěření nezletilé do své výlučné péče. Při jednání byly provedeny listinné důkazy, účastnický výslech matky a účastnický výslech otce. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru dětské psychologie. Jednání trvalo od 9:25 hodin do 12:20 hodin, přičemž bylo přerušeno od 11:11 hodin do 11:25 hodin. Podáním ze dne , datum, navrhl otec, aby byl ke znaleckému zkoumání přibrán znalec z oboru psychiatrie pro účely vyšetření obou rodičů.

20. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud ustanovil znalkyni, jejíž úkolem bylo ve lhůtě do 60 dnů od doručení opatrovnického spisu vyšetřit psychický stav nezletilé a jejích rodičů a zodpovědět zde popsané otázky. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, a spis byl odeslán znalkyni dne , datum, .

21. Z podání, které bylo doručeno okresnímu soudu dne , datum, , vyplývá, že otec navrhl nařízení předběžného opatření, které se týkalo telefonického hovoru nebo videohovoru s druhým rodičem. Tento návrh byl zamítnut usnesením okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

22. Podáním došlým soudu dne , datum, navrhla matka nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil rodičům žalobkyně povinnost strpět střídavou péči dcery tak, že nezletilá bude v péči matky po dobu dvou týdnů a v péči otce po dobu jednoho týdne. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud tento návrh matky zamítl. Otec se vyjádřil k návrhu matky podáním datovaným , datum, . Podáním doručeným soudu dne , datum, dále otec navrhl nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil rodičům žalobkyně povinnost strpět střídavou péči dcery tak, že nezletilá bude naopak v péči otce po dobu dvou týdnů a v péči matky po dobu jednoho týdne. O tomto návrhu okresní soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že jej zamítl.

23. Dne , datum, otec podal návrh na výkon rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výzvou datovanou , datum, okresní soud vyzval matku, aby respektovala usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Matka se k této výzvě vyjádřila podáním došlým soudu dne , datum, .

24. Z přípisu odeslanému znalkyni dne , datum, vyplývá, že okresní soud vzhledem k ukončení nouzového stavu prodloužil znalkyni lhůtu ke zpracování znaleckého posudku o 30 dnů od doručení uvedeného sdělení. Přípis byl doručen znalkyni dne , datum, . Dne , datum, byl okresnímu soudu doručen písemný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, k otázce duševního stavu rodičů nezletilé a dále byl soudu doručen znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, datovaný , datum, . Ze znaleckého posudku vyplývá, že nezletilá podstoupila za přítomnosti otce dne , datum, psychologické vyšetření, ve kterém bylo pokračováno s ohledem na nesoustředěnost nezletilé a nouzový stav v České republice dne , datum, , a za přítomnosti matky podstoupila psychologické vyšetření dne , datum, .

25. Usnesením ze dne , datum, okresní soud nařídil jednání na den , datum, . Z přípisu datovaného , datum, vyplývá, že opatrovník nezletilé okresnímu soudu mimo jiné sdělil, že s ohledem na nízký věk nezletilé nepovažuje vedení pohovoru s ní za nezbytné a vhodné.

26. Z podání, které bylo doručeno okresnímu soudu dne , datum, , bylo zjištěno, že zástupce matky požádal o odročení jednání nařízeného na , datum, z důvodu kolize s jiným jednáním, přičemž okresní soud usnesením ze dne , datum, jednání odročil na , datum, . Dne , datum, dále okresní soud odročil jednání na , datum, , a to z důvodu aktuální epidemiologické situace v ČR ohledně onemocnění COVID-19.

27. Z návrhu doručeného soudu dne , datum, vyplývá, že otec učinil návrh ve smyslu ustanovení § 877 odst. 1 občanského zákoníku, jímž se domáhal určení základní školy, ve které bude nezletilá plnit školní docházku v roce 2021/2022. Zároveň navrhl vydání předběžného opatření shodného znění. Podáním došlým soudu dne , datum, se matka vyjádřila k aktuální situaci ohledně péče o nezletilou. Návrh otce na vydání předběžného opatření ze dne , datum, byl usnesením okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zamítnut.

28. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, se konalo jednání před okresním soudem, kdy oba rodiče trvali na svých předchozích návrzích. Při jednání byl proveden účastnický výslech matky a otce, výslech znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , jako svědek byl vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, a byl proveden výslech dalších dvou svědků. Jednání trvalo od 9:25 hodin do 16:30 hodin (s přerušením od 11:25 hodin do 13:10 hodin a dále od 15:20 hodin do 15:35 hodin) a bylo odročeno na , datum, za účelem pokračování účastnického výslechu otce.

29. Z podání doručeného okresnímu soudu dne , datum, soud zjistil, že otec podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dne , datum, okresní soud jednání nařízené na , datum, odročil z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu na den , datum, . Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že spis byl doručen krajskému soudu dne , datum, , přičemž usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, odvolací soud rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadeném výroku potvrdil. Matka se podáním ze dne , datum, vyjádřila k návrhu otce ze dne , datum, a k jeho odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

30. Dne , datum, zástupce matky požádal o odročení jednání nařízeného na , datum, z důvodu kolize s jiným jednáním, přičemž okresní soud usnesením ze dne , datum, jednání odročil na , datum, .

31. Z podání matky doručeného okresnímu soudu dne , datum, bylo zjištěno, že tato učinila návrh v rámci řízení ve smyslu § 877 odst. 1 občanského zákoníku a dále navrhla vydání předběžného opatření, kterým by soud určil základní školu, ve které bude nezletilá plnit školní docházku. O návrhu na vydání předběžného opatření bylo rozhodnuto okresním soudem usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti kterému podal otec dne , datum, odvolání. Podáním ze dne , datum, dále otec rozšířil svůj návrh o požadavek na určení bydliště nezletilé a navrhl vydání předběžného opatření v tomto směru. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud rozhodl o návrhu otce na nařízení předběžného opatření ze dne , datum, , přičemž otec podal proti tomuto rozhodnutí dne , datum, odvolání.

32. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, se konalo jednání před okresním soudem, přičemž oba rodiče trvali na svých předchozích návrzích. Při jednání bylo pokračováno v účastnickém výslechu otce a provedeny listinné důkazy. Po přerušeném jednání v době od 11:30 hodin do 13:25 hodin bylo skončeno dokazování a předneseny závěrečné návrhy. Jednání bylo odročeno na , datum, za účelem vyhlášení rozsudku a skončeno v 15:00 hod. Z protokolu o vyhlášení rozsudku bylo dále zjištěno, že dne , datum, okresní soud vyhlásil rozsudek, kterým rozhodl o svěření nezletilé pro dobu před i po rozvodu manželství jejích rodičů do péče matky (výrok I.), otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilé (výrok II.), upravil styk otce s nezletilou (výrok III.), určil základní školu, ve které bude nezletilá plnit povinnou školní docházku (výrok IV.) a dále rozhodl tak, že se neurčuje, že obvyklé bydliště nezletilé je na adrese , adresa, v Teplicích (výrok V.). Rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud vyhotovil písemně dne , datum, .

33. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že dne , datum, byl spis předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o němž rozhodl odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

34. Dne , datum, podal otec blanketní odvolání proti rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s tím, že odvolání bude dodatečně odůvodněno.

35. Podáním doručeným soudu dne , datum, matka navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by soud upravil styk otce s nezletilou. O tomto návrhu matky okresní soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, tak, že jej zamítl. Z dalšího návrhu matky doručeného soudu dne , datum, vyplývá, že matka se domáhala nařízení předběžného opatření, kterým by soud určil základní školu, ve které bude nezletilá plnit povinnou školní docházku. O tomto návrhu matky okresní soud rozhodl usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Matka se dále návrhem ze dne , datum, domáhala vydání předběžného opatření, kterým by nezletilá byla svěřena do její péče a byl upraven styk otce s nezletilou. O tomto návrhu matky rozhodl okresní soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

36. Z podání doručeného okresnímu soudu dne , datum, vyplývá, že otec odůvodnil své odvolání proti rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

37. Dne , datum, otec podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Z předkládacích zpráv datovaných , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl spis předložen krajskému soudu k rozhodnutí o odvolání otce proti rozhodnutím na č. l. , Anonymizováno, . Matka se vyjádřila k odvolání otce proti rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, podáním došlým soudu dne , datum, a dále se téhož dne vyjádřila k odvolání otce proti usnesení ze , datum, , č. j. , spisová značka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, krajský soud rozhodl o odvolání otce proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Usnesením z téhož dne č. j. , spisová značka, dále bylo krajským soudem rozhodnuto o odvolání otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Odvolací soud dne , datum, nařídil jednání na , datum, .

38. Podáním doručeným okresnímu soudu dne , datum, navrhl otec vydání předběžného opatření, jímž by soud určil základní školu, ve které bude nezletilá plnit školní docházku v roce 2021/2022, přičemž okresní soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tento návrh zamítl. Podáním doručeným okresnímu soudu dne , datum, otec navrhl výkon rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dne , datum, otec podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud zamítl návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne , datum, .

39. Z překládací zprávy datované , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byl spis předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o kterém rozhodl odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Podáním doručeným okresnímu soudu dne , datum, otec podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dne , datum, byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce proti tomuto usnesení, jak je patrné z předkládací zprávy datované , datum, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, odvolací soud změnil uvedené rozhodnutí okresního soudu tak, že nařídil výkon rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

40. Dne , datum, podal otec další návrh na výkon rozhodnutí (usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Podáním došlým soudu dne , datum, se otec domáhal nařízení předběžného opatření, kterým byl rodičům nezletilé byla uložena povinnost umožnit telefonický kontakt či videohovor s rodičem, který o nezletilou aktuálně nepečuje. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, okresní soud tento návrh otce na vydání předběžného opatření zamítl. Okresní soud dále usnesením ze dne , datum, vyzval otce, aby odstranil vady návrhu na výkon rozhodnutí ze dne , datum, , což otec učinil podáním ze dne , datum, .

41. Z podání doručeného okresnímu soudu dne , datum, vyplývá, že otec podal odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Matka se podáním doručeným soudu dne , datum, vyjádřila k návrhu otce na výkon rozhodnutí a dále se vyjádřila k odvolání otce proti rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

42. Z předkládací zprávy datované , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl spis předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výzvou ze dne , datum, byla matka okresním soudem vyzvána, aby respektovala rozhodnutí soudu o střídavé péči nezletilé podle usnesení č. j. , spisová značka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že jej potvrdil. Podáním ze dne , datum, otec popsal aktuální stav a doplnil své důkazní návrhy. Podáním došlým soudu dne , datum, se matka vyjádřila.

43. Ze zprávy opatrovníka nezletilé doručené odvolacímu soudu dne , datum, a zprávy datované , datum, bylo zjištěno, že opatrovník provedl s nezletilou dne , datum, pohovor. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem vyplývá, že dne , datum, se konalo v době od 13:22 hodin do 15:05 hodin jednání před odvolacím soudem.

44. Dne , datum, matka podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil rodičům nezletilé strpět její střídavou výchovu za zde popsaných podmínek. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud návrhu matky vyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podal otec dne , datum, odvolání. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že spis byl dne , datum, předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, krajský soud změnil odvoláním napadené rozhodnutí tak, že se návrh matky zamítá.

45. Dne , datum, se konalo v době od 13:00 hodin do 14:30 hodin jednání před odvolacím soudem (protokol o jednání před odvolacím soudem ze dne , datum, ). Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne , datum, bylo dále zjištěno, že tohoto dne se v době od 13:05 hodin do 15:37 hodin konalo jednání před odvolacím soudem. Při jednání byla za přítomnosti opatrovníka vyslechnuta nezletilá žalobkyně. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den , datum, . Z protokolu o vyhlášení rozsudku před odvolacím soudem ze dne , datum, soud zjistil, že krajský soud svým rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, mimo jiné tak, že se nezletilá svěřuje do střídavé péče obou rodičů, návrh otce na úpravu styku zamítl, určil školu, ve které bude nezletilá plnit povinnou školní docházku a zamítl návrh otce na určení obvyklého bydliště nezletilé na adrese , adresa, v Teplicích. Rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nabyl právní moci dne , datum, , jak je zřejmé z jeho písemného vyhotovení.

46. Podáním doručeným okresnímu soudu dne , datum, otec navrhl vydání předběžného opatření, kterým by soud upravil prázdninový styk rodičů s nezletilou. Okresní soud rozhodl o návrhu usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti kterému podal otec dne , datum, odvolání. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že dne , datum, byl spis předložen krajskému soudu s odvoláním otce proti usnesení okresního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , odvolací soud řízení o odvolání zastavil pro zpětvzetí odvolání, které bylo učiněno dne , datum, .

47. Dne , datum, okresní soud vydal doplňující rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým rozhodl o nákladech státu tak, že matka a otec jsou povinni uhradit každý ½ těchto nákladů. Proti doplňujícímu rozsudku podal otec dne , datum, odvolání. Z předkládací zprávy datované , datum, vyplývá, že spis byl předložen krajskému soudu dne , datum, . O odvolání otce bylo rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

48. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

49. Z přípisu datovaného , datum, , který byl doručen žalované dne , datum, (viz doručenka datové zprávy) bylo zjištěno, že žalobkyně uplatnila prostřednictvím svého právního zástupce u žalované nárok z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v celkové výši 200 000 Kč. Svoji žádost odůvodnila tím, že délku řízení vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, (4 roky a 8 dnů) považuje s ohledem na jeho charakter za nesprávný úřední postup soudu, když řízení bylo poznamenáno masivními průtahy, které způsobily žalobkyni nemajetkovou újmu v podobě dlouhodobé frustrace z nekončícího soudního řízení provázené opakovanými výslechy nezletilé žalobkyně.

50. Přípisem ze dne , datum, žalovaná potvrdila, že jí bylo doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Okresním soudem v Teplicích pod sp. zn. , spisová značka, .

51. Ze stanoviska žalované datovaného , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žádost žalobkyně ze dne , datum, shledala nedůvodnou.

52. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabyly právní moci dne , datum, , byla otci žalobkyně přiznána z titulu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, částka 51 372 Kč.

53. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkové stavu: Žalobkyně byla účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno dne , datum, podáním návrhu otce na úpravu výchovy a výživy nezletilé žalobkyně pro dobu před a po rozvodu manželství jejích rodičů. Návrhem doručeným okresnímu soudu dne , datum, dále otec navrhl určení základní školy, ve které bude nezletilá plnit povinnou školní docházku, a podáním ze dne , datum, určení obvyklého bydliště nezletilé na jím označené adrese. Jednání před okresním soudem se konala ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Okresní soud provedl opakovaně výslechy otce a matky, dále provedl důkaz listinami a výslechy několika svědků. Okresním soudem byla usnesením, které nabylo právní moci dne , datum, , ustanovena znalkyně k podání znaleckého posudku ve lhůtě do 60 dnů, spis byl znalkyni odeslán dne , datum, a písemný znalecký posudek soudu doručen dne , datum, , přičemž znalkyně byla vyslechnuta při jednání konaném dne , datum, . Okresní soud meritorně rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti kterému podal otec odvolání, přičemž dne , datum, nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V době od , datum, do , datum, podali otec a matka mimo jiné 20 návrhů na nařízení předběžného opatření a 5 návrhů na výkon rozhodnutí, přičemž okresní soud o návrzích na nařízení předběžného opatření rozhodoval 19krát, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí 2krát (3krát vyzval matku, aby respektovala rozhodnutí soudu o nařízeném předběžném opatření) a krajský soud o těchto návrzích rozhodoval v takto vymezené době celkem 10krát. Otec a matka se opakovaně vyjadřovali k návrhům a odvoláním druhého z rodičů, činili protinávrhy či se vyjadřovali k aktuální situaci ohledně péče o nezletilou. Žalobkyně byla v průběhu řízení vyšetřena psychologem za přítomnosti každého z rodičů, účastnila se pohovoru s opatrovníkem a byla vyslechnuta při jednání u odvolacího soudu. Nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku uvedeného opatrovnického řízení žalobkyně uplatnila u žalované dopisem doručeným dne , datum, . Žalovaná ničeho nezaplatila. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byla otci žalobkyně přiznána částka 51 372 Kč představující zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného opatrovnického řízení.

54. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle § 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte vyhlášené pod č. 104/1991 Sb., čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) a vycházel rovněž ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010.

55. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

56. Podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 (odst. 1). Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (odst. 3). Podle § 15 tohoto zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku (odst. 1). Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen (odst. 2).

57. Podle § 31a zákona č. 82/1998 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

58. Podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010 (dále také jen „stanovisko Nejvyššího soudu“) nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona. Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona.

59. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení. K tomu dochází, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na průtahy řízení, přičemž je nutno posuzovat, zda řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. V posuzované opatrovnické věci bylo řízení zahájeno dne , datum, (§ 82 odst. 1 o. s. ř.) a bylo skončeno dne , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo mimo jiné meritorně rozhodnuto o úpravě péče k nezletilé žalobkyni. Celkem tak řízení trvalo 4 roky a 8 dnů. Při hodnocení otázky přiměřenosti délky řízení soud vycházel z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, zejména se tedy jedná o složitost věci, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného.

60. Ke složitosti věci podle soudu přispěla skutečnost, že věc byla rozhodována dvěma instancemi, neboť s rostoucím počtem soudních instancí přirozeně narůstá délka řízení. Na délku řízení měla vliv rovněž skutečnost, že bylo prováděno dokazování znaleckým posudkem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a složitost věci po procesní stránce, která byla dána značnou procesní aktivitou účastníků řízení, četností jejich podání a procesních návrhů a jimi podaných opravných prostředků (srov. stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého musí být při hodnocení složitosti řízení uvažována i složitost procesní). Jak je podrobně popsáno výše, v době od , datum, do , datum, bylo účastníky mimo jiné navrženo 20krát vydání předběžného opatření a podáno 5 návrhů na výkon rozhodnutí, přičemž krajský soud o odvoláních proti rozhodnutím okresního soudu o těchto návrzích rozhodoval celkem 10krát. Přestože je opatrovnický spis rozsáhlý, když ke dni vydání rozsudku krajského soudu čítal více než 900 listů, neshledal soud řízení abnormálně složitým, jak tvrdila žalovaná, neboť ve své podstatě (co do povahy řízení, nikoliv však rozsahu) šlo o standartní opatrovnické řízení (za abnormálně složité by bylo možno považovat například řízení s mezinárodním prvkem, ve kterém by bylo nutno realizovat úkony formou právní pomoci). Soud se rovněž neztotožnil s argumentem žalované v tom směru, že v případě návrhů otce a matky šlo o návrhy dysfunkční, když žádný z nich nesměřoval primárně k tomu, aby jím řízení bylo prodlužováno a nelze je považovat za podání ryze obstrukčního charakteru. K argumentům žalobkyně soud uvádí, že procesní složitost ve smyslu výše popsaného je podle soudu nutno zohlednit objektivně (tj. bez ohledu na to, že samotná žalobkyně návrhy nečinila a opravné prostředky nepodávala), neboť rovněž se zvýšenou procesní aktivitou účastníků přirozeně narůstá délka řízení. Pouze příčiny prodloužení řízení spočívající na straně státu mohou vést k závěru o porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, přičemž procesní aktivitu účastníků řízení nelze přičítat k tíži státu, je-li na vzniklou situaci adekvátně reagováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

61. Pokud jde o chování žalobkyně, ta svým jednáním k délce řízení jakkoliv nepřispěla v negativním či pozitivním smyslu.

62. Z hlediska postupu orgánů veřejné moci soud uzavřel, že v posuzovaném opatrovnickém řízení došlo k postupu, který již lze považovat za průtahy, neboť především jednotlivá jednání probíhala s odstupy řady měsíců. První jednání se konalo dne , datum, v době od 10:30 hodin do 12:20 hodin a bylo odročeno na , datum, (po provedení toliko účastnického výslechu matky) z důvodu časové tísně a za účelem výslechu otce a pokračování v dokazování. Jednání nařízené na , datum, bylo odročeno na neurčito z důvodu předložení spisu odvolacímu soudu s odvoláním matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Další jednání, při kterém byl proveden účastnický výslech otce, se konalo dne , datum, , trvalo od 9:05 hodin do 11:15 hodin, přičemž bylo odročeno na neurčito za účelem předložení spisu s odvoláním matky proti usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s tím, že opatrovníku bude umožněno klást otci a matce otázky v rámci jejich výslechu při dalším jednání. Další jednání se konalo až dne , datum, a bylo odročeno na neurčito za účelem ustanovení znalce. Usnesení o ustanovení znalkyně nabylo právní moci dne , datum, a spis jí byl odeslán dne , datum, . Přestože lhůta ke zpracování posudku činila 60 dnů, byl znalecký posudek doručen okresnímu soudu až dne , datum, (poté, co okresní soud prodloužil přípisem doručeným znalkyni dne , datum, lhůtu k podání posudku o 30 dnů od doručení přípisu), tj. zhruba o 4 měsíce déle, než byla původně stanovená lhůta k jeho vypracování (byť určité prodloužení této lhůty si vyžádaly objektivní okolnosti). Další jednání bylo nařízeno až na , datum, a bylo odročeno na základě žádosti právního zástupce matky a následně z důvodu nepříznivé epidemiologické situace ohledně onemocnění COVID-19. Další jednání se tak konalo až dne , datum, . Byť okresní soud prováděl mezi jednotlivými jednáními řadu dalších úkonů (rozhodoval o návrzích na nařízení předběžného opatření a výkonu rozhodnutí, proti nimž byla podávána odvolání) má soud za to, že tím nelze odůvodnit takto významné časové prodlevy mezi jednáními ve věci, lze-li očekávat, že okresní soud je seznámen se spisem natolik, že je schopen učinit vhodná opatření, aby mohl pokračovat v řízení ve věci samé. Na délku opatrovnického řízení, v němž se rozhoduje o způsobu péče o nezletilé dítě, totiž nemůže mít negativní vliv průběh jiných s ním souvisejících řízeních, v nichž se nerozhoduje o předběžné otázce důležité pro meritorní rozhodnutí ve věci samé, neboť prioritním zájmem rozhodujícího soudu musí být zajištění pokračování opatrovnického řízení, když nejlepší zájem dítěte může být v řízení naplněn jen tehdy, pokud je dokončeno v nejkratším možném čase. Soud proto uzavřel, že postup okresního soudu nelze považovat po celou dobu řízení za koncentrovaný, efektivní a směřující k co nejrychlejšímu vyřízení věci v souladu s nejlepším zájmem dítěte ve smyslu § 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (srov. § 471 z. ř. s.).

63. Při hodnocení kritéria významu řízení pro žalobkyni, vycházel soud především z toho, že řízení týkající péče o nezletilé jsou obecně řízeními, u kterých se zvýšený význam presumuje. Při této úvaze hraje roli to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce pro poškozeného (srov. stanovisko Nejvyššího soudu). Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že při posuzování kritéria významu řízení pro poškozeného je třeba přihlédnout ke všemu, co bylo pro účastníka „v sázce“, neboť zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, které je tím větší, čím větší je pro něj význam předmětu řízení. Předmětem daného opatrovnického řízení byla mimo jiné úprava péče a výživy k nezletilé žalobkyni (následně rovněž určení základní školy, ve které bude plnit školní docházku, a určení jejího obvyklého bydliště), šlo tak nepochybně o práva a povinnosti, jež byla zcela zásadní součástí života žalobkyně, a to rovněž s přihlédnutím ke konfliktnímu vztahu mezi jejími rodiči. Pro úplnost soud podotýká, že nízký věk žalobkyně obecně význam daného řízení nezvyšuje, když tato okolnost má význam pouze z hlediska konkrétního předmětu řízení, tj. v tom smyslu, že jde právě o řízení ve věcech péče o nezletilé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

64. S ohledem na délku daného řízení a s přihlédnutím k jeho povaze, složitosti věci, chování žalobkyně, postup orgánů veřejné moci a významu předmětu řízení pro žalobkyni, jak je výše popsáno, soud uzavřel, že délka řízení byla nepřiměřeně dlouhá. Za daných okolností podle soudu mohlo být řízení skončeno do 30 měsíců (2,5 roku), kdy tuto dobu soud považuje za nejzazší délku trvání takového řízení. Řízení tak trvalo zhruba o 18 měsíců (1,5 roku) déle a celková dosavadní délka řízení je tedy podle názoru soudu 1,6krát delší, než mohla být s přihlédnutím ke všem uvedeným okolnostem.

65. Soud proto dospěl k závěru, že došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení a tedy k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku o tom, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma. K otázce vzniku újmy soud dodává, že podle judikatury Nejvyššího soudu se nemajetková újma projevuje v těžce definovatelné sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem do základních lidských hodnot. Protože vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, obvykle se v řízení pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit dotčena ve složkách tvořících nemajetkovou sféru jednotlivce. Také účastníku, který si neuvědomuje průběh řízení v důsledku svého nízkého věku, vzniká nemajetková újma, a to taková, která by vznikla každé jiné osobě v obdobném postavení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyni tak nepochybně nemajetková újma vznikla a náleží jí proto přiměřené zadostiučinění, které se poskytne v penězích, neboť újmu v daném případě není možné nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva není dostačující (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva je třeba přistupovat za výjimečných okolností, a to například tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný). Pro úplnost soud uvádí, že účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je odškodnit skutečnost, že poškozený byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení. Skutečnost, že se žalobkyně účastnila některých úkonů v rámci řízení (s čímž je pochopitelně spojeno i určité nepohodlí, stres či zátěž na psychiku), pak samo o sobě k tíži žalované klást nelze (ostatně soud byl podle § 100 odst. 3 o. s. ř. ke zjištění názoru žalobkyně ve věci povinen), přičemž žádné zvláštní okolnosti v tomto směru tvrzeny nebyly.

66. Pokud jde o stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, postupoval soud v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu, podle kterého tzv. základní částka zadostiučinění činí v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení s tím, že je třeba zohlednit, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá, proto jsou první dva roky řízení ohodnocovány částkou o polovinu nižší. Posouzení, zda bude stanoveno zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok či v částce vyšší, je zcela na úvaze rozhodujícího soudu, přičemž při stanovení základní částky odškodnění hraje roli zejména celková doba řízení, která je v tomto směru klíčovým ukazatelem. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, je částka 15 000 Kč částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu. O použití jiné základní sazby lze uvažovat spíše výjimečně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Délka řízení sice byla v posuzované opatrovnické věci nepřiměřená, nelze ji však považovat za extrémní (např. násobky doby, za kterou by bylo možno očekávat skončení takového řízení). S přihlédnutím k povaze řízení a významu věci pro poškozenou žalobkyni soud určil základní částku ve výši 16 000 Kč, když ohledem na celkovou délku řízení, která je v tomto směru klíčovým ukazatelem, neshledal důvod ke stanovení základní částky ve vyšší sazbě. Celkem tak základní částka odškodnění činí 48 351 Kč (první a druhý rok po 8 000 Kč, třetí a čtvrtý rok po 16 000 Kč a za dalších 8 dnů trvání řízení částka 351 Kč).

67. Dále soud přistoupil k úpravě základní částky v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedených v ustanovení § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona č. 82/1998 Sb., přičemž při hodnocení jednotlivých kritérií vycházel ze skutečností, které jsou podrobně popsány výše. Takto soud s ohledem na složitost věci základní částku snížil o 25 %. Chování žalobkyně soud neshledal jako důvod ke zvýšení ani snížení základní částky. Pro postup orgánů veřejné moci soud navýšil základní částku o 5 %, neboť v posuzovaném řízení došlo k průtahu. Zvýšený význam věci pro žalobkyni soud ohodnotil 30 %, o které základní částku zvýšil. Soud tak dospěl k závěru, že přiměřená výše zadostiučinění představuje částku 48 351 Kč v souhrnu navýšenou o 10 % (4 835 Kč) a výše zadostiučinění činí tak činí celkem částku 53 186 Kč.

68. Žalobkyně rovněž splnila podmínky stanovené v ustanovení § 14 a § 15 zákona č. 82/1998 Sb., podle kterých se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobkyně dopisem doručeným dne , datum, vyzvala žalovanou k zaplacení částky 200 000 Kč, žalovaná však nárok žalobkyně do 6 měsíců byť zčásti neuspokojila. Počínaje dnem , datum, je žalovaná dále povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (srov. stanovisko Nejvyššího soudu).

69. S ohledem na výše uvedené soud ve výroku I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 53 186 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a ve zbylé části žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.

70. O nákladech řízení soud rozhodl ve výroku III. rozsudku tak, že přiznal žalobkyni ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, neboť podle judikatury Nejvyššího soudu dosáhne-li žalobce v řízení o odškodnění nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. satisfakce, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše, lze tuto skutečnost hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobkyně činí celkem 18 456 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu ze dne , datum, učiněné k výzvě soudu, účast u jednání dne , datum, ) ve výši 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) vypočtenou podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč, a 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 2 856 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů právního zastoupení za výzvu k plnění, kterou žalobkyně uplatnila svůj požadavek na zaplacení žalobou požadované částky, neboť náhradu za tento úkon přímo vylučuje ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

71. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., neboť neshledal důvod pro odklad plnění žalované nad rámec zákonem stanovené lhůty.