9 C 59/2018

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Dianou Fujdiak ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., Anonymizováno IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., Anonymizováno IČO účastníka sídlem Adresa účastníka pro zaplacení 884 587 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu, ČR – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě jeho nákladů částku , částka, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu, ČR – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě jeho nákladů částku , částka, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala ochrany osobnosti spojené s náhradou nemajetkové újmy ve výši , částka, (následně s příslušenstvím) s odůvodněním, že žalobkyně byla klientkou žalované od , datum, , kde proběhla konzultace a následně léčba neplodnosti. Klientka podstoupila IVF a z tohoto byla počata její dcera , jméno FO, , nar. , datum, . Otcem nezletilé je , tituly před jménem, , právnická osoba, , který poskytl genetický materiál (spermie) avšak následně odmítl uznat otcovství k nezletilé. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Mostě žalobu na určení otcovství a v průběhu řízení byla žalovaná vyzvána k součinnosti – předložení originálu listin ze zdravotnické dokumentace žalované. Žalovaná součinnost neposkytla s odůvodněním zničení dokumentace. Ohledně ztráty dokumentace pak probíhalo prošetřování PČR KŘP Ústeckého kraje na základě podaného trestního oznámení jednatelem žalované ve věci krádeže, a následně i na základě trestního oznámení žalobkyně. V průběhu prošetřování byly zjištěny okolnosti týkající se nestandardního nakládání se zdravotnickou dokumentací žalobkyně, zejména vylučující okolnost jejího zničení způsobené havárií na vodovodním potrubí s následkem vytopením objektu a současně i okolnost, že v kartotéce chyběla jediná zdravotní dokumentace, a to právě žalobkyně. Pochybení s nakládáním se zdravotnickou dokumentací shledal i ÚOOÚ a uložil žalované sankci. Jelikož žalovaná zasáhla do soukromí žalobkyně tím, že ztratila či znehodnotila předmětnou zdravotnickou dokumentaci a žalobkyni vystavila vleklému soudnímu procesu, ve kterém se žalobkyně ocitla v důkazní nouzi v řízení o určení otcovství, současně její nezletilá dcera tak v době podání ve svých téměř pěti letech neměla uvedeného otce a dále měla důvodné obavy o to, jak bylo naloženo s embryi, které měla na klinice uložené, požadovala žalobkyně přiměřené zadostiučinění ve výši , částka, s příslušenstvím.

2. O tomto nároku bylo rozhodnuto soudem částečným rozsudkem ze dne , datum, , č.j. 9 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , tak, že žalobkyni bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I) a v rozsahu částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení byla žaloba zamítnuta. Rozsudek okresního soudu ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, nabyl právní moci dne , datum, ve výroku I a ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, nabyl právní moci dne , datum, ve výroku II.

3. Soud podotýká, že k tomuto nároku již dokazování nevedl, jelikož byl zcela odklizen uvedeným rozhodnutím a při rozhodování ze závěrů učiněných v tomto rozsudku v potřebném rozsahu plně vycházel.

4. Žalobkyně podáním ze dne , datum, rozšířila žalobu ze dne , datum, o nárok spočívající ve ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, a bolestné ve výši , částka, , a to se zákonnými úroky z prodlení z uvedených částek od sedmého dne po doručení návrhu na změnu žaloby žalovanému, tedy od , datum, . Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek ke stanovení výše nemajetkové újmy, kde znalec konstatoval, že u žalobkyně se projevuje emoční nestabilita, hypomnézie, hypoprosexie, hypobulie, snížená psychická výkonnost, exhausce, snížená frustrační tolerance, dyssomnie, somatizace, narušení důvěry ke zdravotnickým zařízením a lékařům a obecně lidem, narušení intimity, strach co se stalo s embryi a z toho, že je známá nějakým cizím lidem její zdravotní situace, komplikovaná finanční situace, poruchy v sexuální oblasti, poruchy v partnerské oblasti, to vše jako příznaky anxiozně-depresivního syndromu se somatizací vzniklého jako reakce na ztrátu zdravotní dokumentace. Ze znaleckého posudku tak je zřejmé, že žalobkyně velmi těžce nese ztrátu zdravotnické dokumentace ze strany žalovaného a toto má negativní dopad na její duševní zdraví, takový stav pokračuje v rámci (tehdy) stále vedeného řízení o určení otcovství. Rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením ze dne , datum, , č.j. 9 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ve spojení s usnesením ze dne , datum, , č.j. 9 , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, .

5. Žalobkyně po poučení soudem uvedla, že nárok na bolestné opírá o okolnosti bolesti hlavy, které řešila na neurologii, když se jednalo o stresovou situaci, trpěla genitálními opary, které jsou velmi bolestivé a projevují se i bolestí hlavy a dále má poruchy menstruačního cyklu, které jsou způsobeny stresem. K tomuto označila jako důkazy zdravotnické zprávy z let , Anonymizováno, – , Anonymizováno, . Ztížení společenského uplatnění opírá o skutečnosti, že se u ní projevoval stres a neklid, který následně vedl k rozpadu druhého vztahu v roce 2016, kdy byla podruhé těhotná. Z důvodu genitálních oparů nemohla žít partnerský sexuální život, a to z důvodu jejich bolestivosti a nakažlivosti, touto nemocí trpí od roku , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Před událostí trpěla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která byla v klidové fázi, avšak v důsledku stresu od roku 2016 začala projevy lupénky opět trpět. Tyto projevy velmi komplikovaly vztah k ostatním lidem. Trpí nedůvěrou k lékařům a ačkoliv se odstěhovala, má nadále původní lékaře, ke kterým dojíždí. Rozvinula se u ní úzkost o děti a je vůči nim velmi ochranitelská. Nepříjemně na ní stále působí i jenom průjezd kolem kliniky žalované. Z důvodu oparů, bolestí hlav a bolestivé menstruace je omezená ve společenském životě.

6. Žalovaná se ke změně žaloby vyjádřila tak, že uvedené nároky ze ztížení společenského uplatnění a bolestného považuje za nedůvodné, a že tyto nejsou v příčinné souvislosti se ztrátou zdravotnické dokumentace žalobkyně. Není prokázán ani vznik uplatněných nároků. Poukázala na skutečnost, že v případě ztížení společenského uplatnění musí existující zdravotní následky vykazovat trvalý charakter s tím, že v jejich důsledku dochází k omezení z možnosti se společensky uplatnit. Má za to, že znalecký posudek je vadný i v rámci stanovené výše obou nároků, a to z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti a toho, že nesplňuje náležitosti znaleckého posudku stanovené právním předpisem. Znalec nezdůvodňuje, jakým způsobem dospěl k závěru, že u žalobkyně jsou příznaky anxiozně-depresivního syndromu se somatizací, vzniklého jako reakce na ztrátu zdravotní dokumentace. Z posudku není seznatelné, z jakých konkrétních zjištění znalec vychází, ani jakou cestou k těmto zjištěním dospěl, a na základě jakých úvah došel znalec ke svému závěru. Znalecký posudek neobsahuje konkrétní otázky, které měl znalec zodpovědět, nejsou konkretizovány podklady, není popsán a vysvětlen postup, kterým znalec dospěl k výsledku. Závěr o příčinné souvislosti mezi ztrátou zdravotnické dokumentace a popsaným stavem žalobkyně je zcela nepodložený a znalec vycházel takřka výlučně ze subjektivního popisu stavu žalobkyní. Co se týká bolestného, jsou zde uvedena jiná nitrolebeční poranění v hodnotě , hodnota, bodů bez jakéhokoliv zdůvodnění závěru. Žalovaná tak rozporuje jak vznik uváděných potíží, tak příčinnou souvislost se ztrátou dokumentace. K neexistenci uváděných potíží poukázala na výpověď žalobkyně před Okresním soudem v Mostě ze dne , datum, , v níž uvedla, že její zdravotní stav je dobrý. Dále (v podání ze dne , datum, ) namítla, že žalovaná neunáší ohledně ztížení společenského uplatnění a bolestného břemeno tvrzení, jelikož namísto tvrzení odkazuje na znalecký posudek a nahrazuje jím svá tvrzení. Současně žalobkyně neprokazuje, že jí vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti, když nespecifikuje to, v čem by mělo být její společenské uplatnění sníženo a nekonkretizuje, proč a z jakého důvodu je toto snížení společenského uplatnění trvalé7. Žalobkyně u jednání dne , datum, uvedla, že soudu nepředloží zprávy označené u jednání jako důkazy, jelikož má za to, že jejich předložení znalci bylo dostačující a obsah zdravotní zprávy by neměl být součástí spisu s ohledem na citlivost údajů v nich uvedených.

8. Žalobkyně podáním ze dne , datum, rozšířila žalobu o úroky z prodlení z částky , částka, a , částka, , a to ode dne doručení jejího návrhu žalované, tedy od , datum, . Změna žaloby byla připuštěna na jednání dne , datum, . Na tomto jednání byla žalobkyně poučena o okolnosti, že z důkazů nevyplývá příčinná souvislost mezi ztrátou předmětných listin a existencí tvrzené újmy na straně žalobkyně, pokud jde o ztížení společenského uplatnění a bolestné. Žalobkyně požádala o lhůtu k označení a předložení důkazů.

9. Žalobkyně na jednání dne , datum, v návaznosti na výsledek výslechu znalce, byla dotázána, zda trvá na svém negativním postoji ohledně předložení zdravotnických zpráv, jak sdělila na jednání dne , datum, a současně, zda souhlasí se zpřístupněním své zdravotnické dokumentace, a to zejména v oboru praktického lékařství, gynekologie a neurologie. Žalobkyně udělila souhlas s poskytnutím zdravotnické dokumentace (dne , datum, ) a dne , datum, (po poučení na jednání dne , datum, ) označila i konkrétní lékaře, kteří její lékařskou dokumentaci vedli.

10. Soud usnesením ze dne , datum, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vyzval žalobkyni ke složení zálohy , částka, na náklady důkazu znaleckým posudkem nařízeným soudem k prokázání skutečností uvedených žalobkyní s poučením, že pokud tak neučiní, nelze důkaz provést. Žalobkyně tuto zálohu neuhradila s odůvodněním, že ji považuje za excesivní. Soud tedy usnesením ze dne , datum, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, j., Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vyzval žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení, tedy znovuobjevení se ploskové lupénky a ohledně příčinné souvislosti mezi tvrzeným ztížením společenského uplatnění a škodní události (ztrátou/zničení/zcizení zdravotnické dokumentace) a tyto i předložila. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že k důkazu navrhuje zprávy od obvodního lékaře, neurologa a gynekologa před uvedenou událostí a po ní do současnosti, avšak tyto není schopná vzhledem ke krátké stanovené lhůtě, péči o dvě nezletilé děti a svému zaměstnání, opatřit. Odkázala na svůj souhlas s poskytnutím zdravotnické dokumentace s tím, ať si soud zprávy vyžádá sám. Soud tedy opětovně poučil žalobkyni na jednání dne , datum, , a to ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně požádala soud o poskytnutí lhůty, a to z důvodů, že lékaři požadovali osobní účast žalobkyně, kterou nemohla poskytnout. Soud žádosti žalobkyně o poskytnutí lhůty nevyhověl a rozhodl ve věci11. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že zadáním znaleckého posudku bylo stanovení nemateriální újmy na zdraví žalobkyně. Znalec obdržel zadání od právního zástupce žalobkyně na stanovení výše nemajetkové újmy v penězích dle metodiky NS ČR ve věci žalobkyně, která se svým tehdejším partnerem podstoupila umělé oplodnění, kdy daná klinika ztratila příslušnou dokumentaci, kterou soud potřeboval pro jednoznačné určení otcovství. Klientka kvůli tomu byla ve velkém stresu, rovněž trpěla velkými opary a tento stav víceméně trvá i v současné době. Při vypracování znaleckého posudku znalec vycházel z dokumentů, které mu předložila žalobkyně. Dle výpisu z dokumentace se tak jednalo o zprávy, které se týkaly léčby neplodnosti, rozhodnutí soudů ve věci určení otcovství nezletilé , jméno FO, , oznámení ve věci trestního stíhání, a lékařská zpráva neuroložky , tituly před jménem, , adresa, a gynekologa , tituly před jménem, , jméno FO, . Po vyšetření žalobkyně znalcem, kde se jednalo zejména o klinický pohovor, ve dnech , datum, a , datum, znalec zjistil, že u žalobkyně se nachází anxiozně-depresivní syndrom se somatizací vzniklý jako reakce na ztrátu zdravotní dokumentace – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Při určení výše nemajetkové újmy znalec postupoval dle metodiky NS ČR a u položek, které byly újmou dotčeny znalec uvedl, která konkrétní zjištění měla na stanovení rozsahu újmy vliv. Tato jednotlivá zjištění následně konkretizoval v rámci provedeného výslechu a dospěl k závěru, že vypočtená výše ztížení společenského uplatnění činí částku , částka, , když současně nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient. Bolestné uvedl analogicky dle S069 Jiná nitrolební poranění – 100 bodů. K tomu znalec uvedl, že ocenění bolestného se týkalo psychické bolesti, která je na úrovni bolesti fyzické, a proto použil pro kvantifikaci analogicky jiná nitrolební poranění. Znalec dále uvedl, že podklady, které použil pro znalecký posudek již nemá, jelikož je skartoval.

13. Žalovaná namítala, že znalecký posudek je nepřesvědčivý, u položek, kde docházelo ke snížení společenského uplatnění se opakují vždy shodná odůvodnění, čímž je znalecký posudek nepřezkoumatelný. Znalci vyčíslení částky za ztížení společenského uplatnění nepřísluší, to je otázka pouze pro soud. Pokud se týká bolestného, žalovaná má za to, že není přiléhavé psychické potíže přirovnávat k nitrolebečnímu poranění a duševní bolest se kompenzuje duševními útrapami dle ustanovení občanského zákoníku. Znalec vycházel z velmi malého množství zdravotních zpráv, které pouze parafrázovaly tvrzení žalobkyně a nebyly nijak objektivizovány. Současně má rozhodnutí vycházet z aktuálního stavu žalobkyně v době rozhodnutí. Žalobkyně uvedla, že v době vyhotovení znaleckého posudku byl stav již trvalý, jelikož byl znalecký posudek učiněn čtyři roky po události.

14. Soud neprovedl důkazy doplněním znaleckého posudku a revizním znaleckým posudkem znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a ani sám nevyžádal důkaz znaleckým posudkem k posouzení příčinné souvislosti mezi škodní událostí a újmou na zdraví. Byť žalobkyně souhlasila s poskytnutím zdravotní dokumentace, tak neuhradila zálohu na náklady důkazu. Zpřístupnění dokumentace bylo žádáno pro umožnění vypracování znaleckého posudku, když soud dospěl k závěru, že znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, neposkytuje potřebný podklad pro rozhodnutí. O tomto svém závěru soud účastníky vyrozuměl. Znalec ve znaleckém posudku zodpověděl na jeho zadání, tedy stanovil výši ztížení společenského uplatnění a tento svůj závěr i obhájil, soud námitky žalované týkající se stanovené výše nemajetkové újmy nepokládá za důvodné, když znalec řádně zdůvodnil hodnocení jednotlivých dotčených položek. Skutečnost, že se projev újmy dotkne několika hodnocených kritérií, nepovažuje za nesprávný, ale naopak za předpokládaný. Ze znaleckého posudku však nebylo možné dospět k závěru o příčinné souvislosti mezi újmou žalobkyně a škodnou událostí. Otázka příčinné souvislosti nebyla součástí zadání znaleckého posudku a znalec své závěry o příčinné souvislosti neobhájil. Závěry týkající se příčinné souvislosti učiněné znalcem byly podloženy pouze jednostrannými subjektivními sděleními ze strany žalobkyně jak v rozsahu poskytnutých listinných podkladů, tak údajů, které mu sdělila při vyšetřeních a tyto nebyly následně podrobené objektivizaci na základě např. odpovídající zdravotnické dokumentace, Respektive, objektivizace závěrů nebyla prokázána, když součástí znaleckého posudku nebyly zdravotní zprávy, ze kterých znalec vycházel, neboť podklady pro posudek již skartoval. Jelikož odpověď znalce týkající se stanovení míry snížení společenského uplatnění byla posudkem zodpovězena řádně, nebylo třeba jej doplňovat. Doplnění znaleckého posudku o otázku příčinné souvislosti v okamžiku, když již znalec k tomuto zaujal ve znaleckém posudku postoj na základě jednostranně předložených podkladů od žalobkyně a tento závěr neobstál, nepovažuje za postup, který by byl v souladu s ustanovením § 18 o. s. ř. Znalci navíc pro komplexní posouzení příčinné souvislosti mimo oblast psychiatrickou chybí odbornost a bylo by nutno minimálně ustanovit dalšího konzultanta. Revizní znalecký posudek nebylo třeba pro oblast stanovení nemajetkové újmy spočívající ve snížení společenského uplatnění pořizovat. To, že závěr o příčinné souvislosti učiněný znalcem je nesprávný, není odbornou otázkou, ale otázkou hodnocení důkazů, ke které je soud oprávněn kdykoliv v průběhu řízení. Pro úplnost soud uvádí, že závěry znalce týkající se bolestného nebylo možné použít. Jak znalec uvedl, ocenění bolestného, tak jak jej učinil se týkalo psychické bolesti, která je na úrovni bolesti fyzické, a proto použil pro kvantifikaci analogicky jiná nitrolební poranění. Žalobkyně však v rámci tvrzení uplatnila konkrétní bolesti, a to bolesti hlavy, menstruační bolesti a bolesti v souvislosti s genitálním oparem. Závěr znalce v otázce bolestného tak na projednávanou věc nedopadá.

15. Soud dále nevyžádal důkaz zprávami neurologa, praktického lékaře, dermatologa a gynekologa a současně neposkytl žalobkyni lhůtu pro předložení těchto zpráv.

16. Důvodem neposkytnutí lhůty byla skutečnost, že na potřebu důkazů byla žalobkyně dopředu upozorněna a ohledně lékařských zpráv byla žalobkyně opakovaně soudem vyzývána k jejich předložení, a to již od roku , Anonymizováno, . Přesto je soudu nepředložila. Ohledně nedostatků plynoucích ze závěrů znaleckého posudku byla žalobkyně taktéž opakované soudem upozorňována a nijak ve věci nereagovala, respektive pouze trvala na svých závěrech týkajících se toho, jak má soud ve věci postupovat. Uváděné okolnosti tak nejsou důvodem, aby byla žalobkyni poskytována opakovaně lhůta pro předložení důkazů. Soud má za to, že tímto způsobem nijak nezkrátil práva žalobkyně. Soud podotýká, že žalobkyni umožnil v okamžiku, když nesouhlasila s postupem soudu týkajícího se vyhotovení nového znaleckého posudku, respektive neuhradila stanovenou zálohu, aby sama označila a předložila důkazy prokazující příčinnou souvislost mezi škodní událostí a újmou na zdraví. Žalobkyně své příležitosti nevyužila, pouze neurčitě označila lékařské zprávy, aniž by specifikovala u kterého konkrétního lékaře a z jakého konkrétního dne tyto zprávy mají být. Žalobkyni nebránily žádné objektivní okolnosti, aby sama, případně prostřednictvím svého právního zástupce, konkrétní lékaře oslovila a navrhované zprávy vyžádala. Ustanovení § 120 o. s. ř. neznamená překlenování pasivity účastníka aktivitou soudu v okamžiku, kdy se nejedná o např. informační deficit. Soud podotýká, že ustanovení § 101 odst. 2 o. s. ř., kde soud postupuje v řízení i v okamžiku, když jsou účastníci nečinnými, neznamená že nahrazuje jejich nečinnost postupy platnými v nesporných řízeních podléhajících vyšetřovací zásadě. Toto řízení je vedeno zásadou sporného nalézacího řízení, kde úspěch či neúspěch ve věci v otázce prokázání svých tvrzení leží na účastnících, kteří nesou břemeno tvrzení i břemeno důkazní a v řízení je současně třeba i vycházet z ustanovení § 18 o. s. ř., tedy že účastníci mají v řízení rovné postavení.

17. Soud věc právně posoudil dle § 81 odst. 1 a 2, § 2910 a § 2911 a § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“)

18. V daném případě (tak jak již bylo učiněno závěrem částečného rozsudku) má soud za prokázané, že žalovaná neměla přijata dostatečná technicko-organizační opatření k zabezpečení zdravotnické dokumentace v listinné podobě, v důsledku čehož nezabránila tomu, aby pravděpodobně v létě 2014 nedošlo ke ztrátě zdravotnické dokumentace žalobkyně, kterou žalovaná vedla v souvislosti s umělým oplodněním, jež žalobkyně u žalované podstoupila. Žalovaná tím porušila povinnosti stanovené § 13 odst. 1 , Anonymizováno, , za což jí byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, uložena pokuta ve výši , částka, .

19. Žalobkyně dále prokázala, že ke dni , datum, trpěla anxiozně-depresivním syndromem se somatizací, kterým došlo ke snížení jejího společenského uplatnění. V řízení však nebylo prokázáno, že její onemocnění je v příčinné souvislosti s uvedeným protiprávním jednáním žalované, tedy, že vzniklo v souvislosti (časové návaznosti) se zjištěním žalobkyně o ztrátě zdravotnické dokumentace, v období března až května roku 2015. Žalobkyně trvala na tom, že závěr o příčinné souvislosti lze učinit pouze z jí předloženého znaleckého posudku, případně měl být soudem znalec vyzván k jeho doplnění a v případě pochybností mělo dojít ke zpracování revizního znaleckého posudku. Soud její názor nesdílí. Závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pro určení výše snížení společenského uplatnění má za dostačující, avšak pouze za předpokladu, že zdravotní obtíže žalobkyně by byly shledány v příčinné souvislosti se škodní událostí. Tedy jednoduše řečeno, soud má za zjištěné, že u žalobkyně existovalo uvedené onemocnění, jehož následkem bylo ztížení společenského uplatnění ke dni zpracování znaleckého posudku a má za zjištěnou i výši tohoto ztížení společenského uplatnění, avšak nemá za prokázané, že k tomu došlo v příčinné souvislosti se škodnou událostí, za níž odpovídá žalovaná.

20. Soud ve snaze zjistit zcela skutkový stav, chtěl postupovat dle ustanovení § 120 o. s. ř. a ustanovit znalce (znaleckou kancelář), který by odpověděl na otázku, jaký byl zdravotní stav žalobkyně před zjištěním ztráty dokumentace a jestli v době po zjištění této ztráty u žalobkyně došlo ke změně zdravotního stavu a jestli je znalcem zjištěné onemocnění důsledkem takovéto změny. Takovýto posudek by umožnil soudu učinit závěr o příčinné (zejména časové) souvislosti mezi změnou zdravotního stavu žalobkyně, který následně vedl ke snížení společenského uplatnění a škodní událostí. Jelikož jde o újmu v rámci několika lékařských oborů, oslovil soud znalecké kanceláře. Vzhledem k okolnosti, že se jedná o řízení sporné a současně, že tento důkaz byl ve prospěch žalobkyně, soud po konzultaci otázek se znaleckou kanceláří, zjištění doby nutné pro vyhotovení znaleckého posudku a zjištění předpokládané ceny znaleckého posudku uložil žalobkyni, aby složila zálohu na náklady důkazu. Žalobkyně s postupem soudu nesouhlasila a uloženou zálohu nesložila. Soud tak k vypracování znaleckého posudku nepřistoupil, jelikož nelze ve sporném řízení generovat náklady státu v okamžiku, když břemeno důkazní tíží žalobkyni. Otázka břemena důkazního nijak nemůže být ovlivněna tím, že soud postupuje dle § 120 o. s. ř., a tedy ani tato okolnost nevylučuje uložení složení zálohy na provedení důkazu se všemi následky plynoucími z jejího nesložení. U žalobkyně nebyly zjištěny důvody pro osvobození od soudního poplatku a na následky nesložení zálohy byla žalobkyně upozorněna. Současně, dosud zjištěný skutkový stav soudu umožňuje ve věci rozhodnout.

21. Pro vznik nároku na náhradu újmy je třeba, aby byly kumulativně splněny následující podmínky: Porušení (zákonné) povinnosti, zavinění, vznik újmy a příčinná souvislost mezi vznikem újmy a porušením povinnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila povinnost stanovenou zákonem, čímž byla i naplněna domněnka nedbalosti (§ 2911 o. z.), současně byl prokázán vznik škody u žalobkyně, a to jako nemajetková újma § snížení společenského uplatnění. Co však v řízení prokázáno nebylo, byla příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalobkyně (ztrátou zdravotní dokumentace) a nemateriální újmou na zdraví spočívající ve snížení společenského uplatnění u žalobkyně v důsledku anxiozně-depresivní syndrom se somatizací. Pokud v řízení není prokázána byť jen jedna z kumulativních podmínek pro vznik odpovědnosti za újmu, nárok na náhradu újmy nemůže být přiznán, jelikož není v řízení prokázáno, že za újmu žalobkyně odpovídá právě žalovaná. Soud se další procesní obranou žalované tak již nezabýval a neposuzoval, zda za případnou újmu odpovídá žalovaná zcela, tedy zda žalovaná újma byla výlučně způsobena porušením zákonné povinnosti žalované, nebo na její vznik měly vliv další okolnosti (dlouhodobé vedení soudního sporu žalobkyní o určení otcovství nezletilé , jméno FO, ).

22. Soud tak nárok žalobkyně na snížení společenského uplatnění a bolestné zamítl, když žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně kauzálního nexu (srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , [, právnická osoba, /, Anonymizováno, civ.] a Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně byla úspěšná co do přiznání přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy (částečným rozsudkem), kde výše zadostiučinění spočívala na uvážení soudu současně v druhém nároku byla zcela neúspěšná (nemajetková újma spočívající v bolestném a snížení společenského uplatnění, jejíž výše by spočívala na znaleckém posudku). Úspěch žalobkyně a žalované byl tak stejný a soud nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádné z nich.

24. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., a každému z účastníků uložil, aby náklady vzniklé státu ve výši , částka, , jakožto odměna znalce, hradil každý rovným dílem. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 o. s. ř., když neshledal důvody pro poskytnutí lhůty delší.