5 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 15 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 400 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 598,93 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 859,81 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 4 516,66 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 11 859,81 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 400 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 20. 3. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 11 100 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a úrok ve výši 2 100 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 30. 4. 2018. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně rodinných, majetkových a pracovních poměrů a příjmů a výdajů její domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaná na předmětnou pohledávku dosud zaplatila pouze částku 10 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 20. 3. 2017, smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, kartou zákazníka k předmětné smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek z 29. 11. 2019, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 30. 4. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 20. 3. 2017 dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně smluvního poplatku ve výši 11 100 Kč představujícího odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a úrok ve výši 2 100 Kč při úrokové sazbě 23,72% ročně v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná 30. 4. 2018. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů v kartě zákazníka ohledně rodinných, majetkových a pracovních poměrů a příjmů a výdajů její domácnosti ve formě čestného prohlášení. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Žalovaná na předmětnou pohledávku dosud zaplatila pouze částku 10 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovanou. Soud přitom neshledal za neplatná ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalované na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaná se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitla vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 30. 11. 2019 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně jistiny dluhu a shora uvedených smluvních poplatků včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 4 516,66 Kč představující kapitalizovaný úrok do 30. 11. 2019 a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 11 859,81 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení úvěru. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 2 100 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalované trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo. Je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky, a soud proto žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta za 3 hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.