5 C 287/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení a další úrok z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 614 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady majetkové újmy. Žalobu odůvodnil tím, že mu majetková újma v této výši vznikla v souvislosti s řízením o přestupku vedeným proti němu u [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] zaplacením znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení]. V tomto řízení byl žalobce původně uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k/ zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších změn (dále jen zákon o provozu na pozemních komunikacích), kterého se měl dopustit tím, že dne 12. 10. 2018 v 8.05 hod. došlo na pozemní komunikaci na ulici [ulice] v [obec] před domem [adresa] k dopravní nehodě, při které se žalobce jedoucí ve vozidle Dacia specifikovaného v tomto rozhodnutí při objíždění zaparkovaného vozidla žalovaného [příjmení] pravou zadní částí svého vozidla střetl s levými zadními dveřmi vozidla žalovaného, které náhle otevřel žalovaný poutající svoji vnučku bezpečnostním pásem. Správní orgán rozhodl o vině žalobce na základě úředních záznamů Policie ČR sepsaných se žalovaným a jeho manželkou [jméno] [příjmení], obsahujících nepravdivé údaje o průběhu dopravní nehody, a na základě znaleckého posudku správním orgánem ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo]. Žalobce se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasil a nechal na vlastní náklady vyhotovit znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2019, který obsahoval zcela odlišné závěry oproti závěrům znalce [příjmení] [příjmení] nasvědčující správnosti tvrzení žalobce, který svoji vinu na předmětné dopravní nehodě od počátku popíral. Za tento znalecký posudek zaplatil znalci [příjmení] [příjmení] jím vyúčtovanou odměnu ve výši 21 000 Kč. K odvolání žalobce Krajský úřad Kraje [obec] napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. V rámci tohoto dalšího řízení nechal správní orgán vypracovat nový znalecký posudek znalcem doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., který ve znaleckém posudku [číslo] 2019 potvrdil správnost závěrů znalce [příjmení] [příjmení] a vyvrátil závěry posudku Ing. [příjmení], které označil za zmatečné a neslučitelné s technickým posouzením dopravní nehody. Správní orgán prvního stupně poté společným rozhodnutím ze dne 30. 6. 2020 opět uznal žalobce vinným jiným přestupkem, neboť měl dle tohoto rozhodnutí žalobce porušit ustanovení § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o pozemních komunikacích, viníkem předmětné dopravní nehody byl určen žalovaný. Proti tomuto společnému rozhodnutí podali odvolání oba účastníci a na základě těchto odvolání Krajský úřad Kraje [obec] rozhodnutím ze dne 13. 8. 2020 napadené společné rozhodnutí zrušil a celé správní řízení pro zánik odpovědnosti za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí lhůty zastavil. O náhradě nákladů řízení žalobci vynaložených za znalecký posudek Ing. [anonymizováno] správní orgán druhého stupně nerozhodl. Odpovědnost žalovaného k náhradě majetkové újmy vzniklé žalobci zaplacením znalečného je dle jeho názoru dána tím, že žalovaný i jeho manželka uvedli v rámci šetření dopravní nehody Policii ČR zkreslené a nepravdivé údaje, na základě kterých dospěl ustanovený soudní znalec [příjmení] [příjmení] k nesprávným závěrům vedoucím správní orgán prvního stupně k rozhodnutí o vině žalobce ze shora uvedeného přestupku. Za této situace byly náklady žalobce na vypracování znaleckého posudku Ing. [anonymizováno] vynaloženy účelně v souvislosti s jeho odůvodněnou obhajobou v přestupkovém řízení a jejich výši nemohl žalobce ovlivnit.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že znalecký posudek Ing. [anonymizováno] nic nezměnil na výsledku přestupkového řízení žalobce a nejedná se ze strany žalobce o účelně vynaložený náklad, neboť byl v prvním stupni správním orgánem stejně uznán vinným z jiného přestupku a následně bylo kvůli prekluzi správní řízení zastaveno. Znalecký posudek Ing. [anonymizováno] se proto mohl podílet na výsledku správního řízení podílet pouze marginálním dílem. I kdyby se však soud s tímto názorem neztotožnil, pak je cena znaleckého posudku vyúčtovaná Ing. [anonymizováno] naprosto nereálná, neboť tento posudek byl časově podstatně méně náročný než posudek Ing. [anonymizováno] a při použití sazby odměny dle tehdy platné vyhlášky o odměnách znalců může mít znalecký posudek Ing. [anonymizováno] hodnotu maximálně 3 000 Kč a rozdíl mezi touto částkou a cenou zaplacenou žalobcem znalci nemůže jít k tíži žalovaného.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi nimi došlo dne 12. 10. 2018 v [obec] asi v 8.05 hod. na ulici [ulice] k dopravní nehodě, při které došlo ke střetu vozidla Dacia řízeného žalobcem se stojícím vozidlem žalovaného [příjmení]. Při nehodě došlo k poškození obou vozidel, ke zranění osob nedošlo. Okolnosti této dopravní nehody byly šetřeny Městským úřadem v Náměšti nad Oslavou jako místně příslušným správním orgánem pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] a v průběhu tohoto řízení si žalobce nechal vyhotovit shora uvedený znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], za který znalci zaplatil 21 000 Kč. [příjmení] zůstalo, zda je dána odpovědnost žalovaného za újmu takto vzniklou žalobci, a pokud ano, v jaké míře.

4. Podle § 2910 věta první občanského zákoníku ve znění platném ke dni předmětné dopravní nehody (dále jen občanský zákoník) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 věta první občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

5. Ze spisu Městského úřadu v Náměšti nad Oslavou sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] vzal soud za prokázané, že v souvislosti se šetřením předmětné dopravní nehody mezi účastníky ze dne 12. 10. 2018 nechal správní orgán vypracovat znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo]. V tomto znaleckém posudku dospěl znalec vycházeje z popisu děje dopravní nehody zachyceného v úředních záznamech Policie ČR i MěÚ [obec] o podání vysvětlení účastníky a manželkou žalovaného, dodatečných vysvětlení účastníků i rekonstrukce dopravní nehody na místě k závěru, že žalovaný se svým vozidlem sice způsobil při nastupování a vystupování osob náhlou překážku na pozemní komunikaci, ale rozhodně nebyla tato překážka nepředvídatelná a žalobci jedoucímu velmi pomalou rychlostí nic nebránilo, aby se zapnutou směrovkou objel překážku větším bočním odstupem vzdáleností. Žalobce s tímto závěrem znalce nesouhlasil a nechal si vypracovat na vlastní náklady znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2019, ve kterém tento znalec dospěl k odlišným závěrům než znalec [příjmení] [příjmení] a za hlavní příčinu dopravní nehody označil otevření pravých zadních dveří vozidla žalovaného v momentě, kdy kolem něj projíždělo vozidlo žalobce. MěÚ [obec] na základě takto provedeného dokazování společným rozhodnutím ze dne 17. 6. 2019 uznal žalobce vinným z nedbalostním přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k/ zákona o provozu na pozemních komunikacích a byla mu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 6 000 Kč. Stejná pokuta i povinnost nahradit náklady řízení byla dle stejného ustanovení zákona o pozemních komunikacích uložena i žalovanému. Na základě odvolání obou účastníků Krajský úřad Kraje [obec] rozhodnutím ze dne 16. 9. 2019, [číslo jednací], napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění a nesoulad výroků rozhodnutí s jeho odůvodněním. Správní orgán prvního stupně poté doplnil dokazování o znalecký posudek znalce doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [číslo] 2019. V tomto v podstatě revizním znaleckém posudku se znalec v podstatě ztotožnil se zjištěními a závěry znalce [příjmení] [příjmení], ke znaleckému posudku Ing. [příjmení] uvedl, že tento posudek trpí formálními i věcnými vadami vedoucími k nesprávnému závěru o objíždění vozidla žalovaného místo správného závěru o míjení vozidel. Dalším společným rozhodnutím MěÚ [obec] ze dne 30. 6. 2020 byli oba účastníci uznáni vinnými z přestupku spočívajícího v porušení § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o provozu na pozemních komunikacích tím, že oba účastníci z místa dopravní nehody odjeli, aniž sepsali společný záznam o dopravní nehodě, přestože na vozidle žalobce vznikla hmotná škoda. Žalovaný pak byl uznán dále vinným přestupkem dle § 26 odst. 1 stejného zákona. Každému z účastníků byla za tyto přestupky uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a byla jim dále uložena povinnost nahradit náklady řízení, a to ve výši 1 000 Kč žalobci a ve výši 6 000 Kč žalovanému. Stejným rozhodnutím bylo zastaveno původní přestupkové řízení žalobce kvůli jeho podílu na dopravní nehodě s tím, že skutek, o němž bylo vedeno řízení, se nestal nebo není přestupkem. Na základě dalšího odvolání obou účastníků Krajský úřad Kraje [obec] rozhodnutím ze dne 13. 8. 2020 napadené rozhodnutí zrušil a řízení pro uplynutí promlčecí doby dle § 90 odst. 4 správního řádu zastavil. Z potvrzení vydaného MěÚ [obec] vzal soud dále za prokázané, že za znalecký posudek Ing. [anonymizováno] zaplatil 8 780 Kč a za znalecký posudek soc. Ing. [příjmení], Ph.D., zaplatil 12 250 Kč.

6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení majetkové újmy vzniklé mu zaplacením znalečného znalci [příjmení] [příjmení] je co do základu důvodný. Žalobce byl původně správním orgánem prvního stupně uznán vinným shora uvedeným nedbalostním přestupkem a byla mu uložena pokuta a povinnost k náhradě nákladů řízení. Tento správní orgán vycházel při svém rozhodnutí zejména ze zjištění a závěrů znaleckého posudku vypracovaného správním orgánem ustanoveným znalcem [příjmení] [příjmení], které se následně ukázaly být nesprávnými při posouzení klíčové otázky, zda žalobce při předmětné dopravní nehodě stojící vozidlo žalovaného objížděl či míjel. Závěry znalce [příjmení] [příjmení] při posouzení této otázky byly vyvráceny znaleckým posudkem Ing. [anonymizováno] a znaleckým posudkem doc. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., které akceptoval správní orgán ve svém druhém společném rozhodnutí ze dne 30. 6. 2020, jímž bylo mimo jiné zastaveno původní přestupkové řízení žalobce kvůli jeho podílu na dopravní nehodě s tím, že skutek, o němž bylo vedeno řízení, se nestal nebo není přestupkem. Nutno přitom zdůraznit, že žalobce při podání vysvětlení průběhu dopravní nehody Policii ČR i ve správním řízení nikterak neměnil svoje skutková tvrzení a nezavdal ke změně právního názoru správního orgánu prvního stupně ohledně zavinění nehody žádné důvody. Za této situace nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že znalecký posudek Ing. [anonymizováno] nic nezměnil na výsledku správního řízení, případně se na jeho výsledku podílel pouze marginálně. Naopak právě na základě tohoto posudku přistoupil správní orgán prvního stupně k zadání znaleckého posudku doc. Ing. [příjmení], Ph.D., následně na základě v podstatě shodných závěrů obou těchto posudků změnil svůj právní názor a přestupkové řízení ohledně podílu žalobce na předmětné dopravní nehodě zastavil s tím, že skutek, pro který bylo zahájeno přestupkové řízení žalobce, se nestal nebo není přestupkem. Naproti tomu je ze znaleckých posudků Ing. [anonymizováno] i doc. Ing. [příjmení], Ph.D., i společného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zřejmé, že dopravní nehodu zavinil žalovaný náhlým otevřením dveří svého vozidla, kterým vytvořil překážku v jízdě míjejícímu vozidlu žalobce. Náklady žalobce na pořízení znaleckého posudku Ing. [anonymizováno] proto soud shledává co do základu za náklady ve správním řízení účelně vynaložené. Pasivní legitimace žalovaného v řízení o zaplacení majetkové újmy je přitom dána tím, že přestupkové řízení žalobce bylo zahájeno na základě úředních záznamů Policie ČR o podání vysvětlení žalovaným a jeho manželkou, přičemž z důkazů provedených následně ve správním řízení, zejména znaleckých posudků Ing. [anonymizováno] a doc. Ing. [příjmení], Ph.D., je zřejmé, že jejich popis průběhu dopravní nehody v těchto úředních záznamech neodpovídal realitě, byl zavádějící a vedl znalce [příjmení] [příjmení] a následně i správní orgán prvního stupně k nesprávným závěrům o zavinění dopravní nehody žalobcem.

7. Naproti tomu shledává soud za důvodnou námitku žalovaného vůči adekvátnosti nákladů zaplacených žalobcem ze znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [příjmení]. Výši odměny znalců upravovala v době vypracování tohoto posudku vyhláška č. 37/1967 Sb. v tehdy platném znění, přičemž dle § 16 této vyhlášky odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč. Tato sazba odměny za znaleckou činnost byla závazná v případech, kdy byl zadavatelem posudku orgán veřejné moci, a výslovně nevylučovala možnost sjednání smluvní odměny za znalecké posudky objednané subjekty, které orgány veřejné moci nebyly, byť v § 29 věta druhá této vyhlášky se předpokládalo přiměřené použití shora uvedené sazby odměny i za znalecké posudky provedené na základě smlouvy mezi znalcem a občanem. Důvody pro výjimečné zvýšení odměny dle § 20 vyhl. č. 37/1967 Sb. či výjimečné snížení odměny dle § 21 téže vyhlášky soud v případě znaleckého posudku Ing. [anonymizováno] neshledal. Soud si je vědom, že shora uvedená sazba odměny znalců v roce 2019 již byla nepřiměřeně nízká a neodpovídala realitě mezd a odměn vysoce kvalifikovaných odborníků, kterým soudní znalec z podstaty věci být musí. Byla také následně s účinností od 1. 1. 2021 v § 2 odst. 1 vyhl. č. 504/2020 Sb. zvýšena na 300 Kč až 450 Kč za jednu hodinu. Tato nedokonalost právní úpravy do 31. 12. 2020 byla přitom v soudní praxi běžně řešena tím, že byly v převážné většině akceptovány požadavky znalců na odměnu na či při horní hranici hodinové sazby. I při zohlednění těchto skutečností však nelze částku 21 000 Kč zaplacenou žalobcem znalci za odpovídající shora uvedené právní úpravě v době vypracování znaleckého posudku Ing. [anonymizováno]. Z této právní úpravy v roce 2019 přitom soud při rozhodování o výši přiznané částky vycházel, neboť dle jeho názoru nemůže být při hodnocení výše majetkové újmy vzniklé žalobci jít k tíži žalovaného, že žalobce zaplatil za znalecký posudek cenu násobně převyšující odměnu znalce dle tehdy platné právní úpravy.

8. Při úvaze o výši odměny znalce odpovídající kritériím citovaných ustanovení vyhlášky č. 37/1967 Sb. ve znění platném v době vypracování znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] vyšel soud z porovnání náročnosti tohoto posudku s náročností ve stejné věci vypracovaných posudků Ing. [příjmení] a doc. Ing. [příjmení], Ph.D., a cen zaplacených za tyto posudky MěÚ v [obec] jako orgánem veřejné moci, neboť dospěl k závěru, že tato metoda nejlépe odpovídá konkrétní individuální povaze věci i zásadám procesní ekonomie. Na rozdíl od znalce [příjmení] [příjmení] nemusel znalec [příjmení] [příjmení] provádět místní šetření ani vyšetřovací pokus, jeho posudek je podstatně stručnější a jeho podstatná část obsahuje pouze přepis obsahu ve spisu již existujících listin. Oproti znaleckému posudku doc. Ing. [příjmení], Ph.D., který byl vypracován jako revizní znalecký posudek znalcem s vědeckou kvalifikací, byl znalecký posudek Ing. [anonymizováno] zejména v části týkající se znaleckých závěrů i zjištění nejen podstatně stručnější, ale i míra znalostí potřebných k podání revizního znaleckého posudku je zapotřebí vyšší než u běžného posudku. Je proto třeba dovodit, že při přiměřeném použití sazeb odměn dle vyhlášky č. 37/1967 Sb. ve znění platném v době vypracování znaleckého posudku Ing. [anonymizováno] musela být jeho odměna nižší oproti oběma dalším ve věci vypracovaným znaleckým posudkům. I při zohlednění obsáhlosti spisového materiálu, který musel Ing. [anonymizováno] před vypracováním svého posudku nastudovat, a zohlednění časové náročnosti vypracování vlastního posudku dospěl soud k závěru, že vypracování znaleckého posudku nemohlo trvat déle než 20 hodin, což při použití tehdejší maximálně přípustné vyhláškové sazby 350 Kč za hodinu odpovídá částce 7 000 Kč. Právě tuto částku proto soud považuje za účelně vynaložený náklad žalobce při hájení jeho zájmů v předmětném správním řízení, za který odpovídá žalovaný z titulu náhrady majetkové újmy, a v této části proto také žalobě jako důvodné vyhověl.

9. Soud žalobě vyhověl rovněž v části týkající se převážné části požadovaných úroků z prodlení z přiznané částky. Povinnost k náhradě majetkové újmy je dluhem splatným ihned na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce žalovaného ke splnění předmětného dluhu písemně vyzval výzvou doručenou žalovanému dle dodejky 16. 11. 2020 a k jeho zaplacení mu stanovil lhůtu do 20. 11. 2020. Dnem následujícím po tomto dni se žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění ve výši repo sazby ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů, přičemž k 1. 7. 2020 činila výše repo sazby ČNB 0,25%. Ze všech důvodů uvedených shora proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 21. 11. 2020 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobci přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Ve zbývající části ohledně částky 14 000 Kč a zbývající části žalobou uplatněného nároku na zaplacení příslušenství pohledávky pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl ve věci žalovaný a přísluší mu tak právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Tyto náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za 4 hlavní úkony písemné vyjádření žalobce, návrh na vstup vedlejšího účastníka a účast na dvou jednáních soudu po 1 940 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, 4 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 882 Kč, tedy celkem 10 842 Kč. Žalovaný byl v řízení úspěšný ze dvou třetin a přísluší mu tak právo na zaplacení jedné třetiny vzniklých nákladů (100 – 33,3 – 33,3), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 3 614 Kč. Právě v této výši proto soud žalovanému právo na náhradu řízení přiznal.