5 C 287/2020

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení a další úrok z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 614 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady majetkové újmy. Žalobu odůvodnil tím, že mu majetková újma v této výši vznikla v souvislosti s řízením o přestupku vedeným proti němu u stát. instituce pod sp. zn. anonymizováno číslo spisová značka zaplacením znalečného znalci příjmení jméno příjmení. V tomto řízení byl žalobce původně uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k/ zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších změn (dále jen zákon o provozu na pozemních komunikacích), kterého se měl dopustit tím, že dne 12. 10. 2018 v 8.05 hod. došlo na pozemní komunikaci na ulici ulice v obec před domem adresa k dopravní nehodě, při které se žalobce jedoucí ve vozidle Dacia specifikovaného v tomto rozhodnutí při objíždění zaparkovaného vozidla žalovaného příjmení pravou zadní částí svého vozidla střetl s levými zadními dveřmi vozidla žalovaného, které náhle otevřel žalovaný poutající svoji vnučku bezpečnostním pásem. Správní orgán rozhodl o vině žalobce na základě úředních záznamů Policie ČR sepsaných se žalovaným a jeho manželkou jméno příjmení, obsahujících nepravdivé údaje o průběhu dopravní nehody, a na základě znaleckého posudku správním orgánem ustanoveného znalce příjmení jméno příjmení číslo. Žalobce se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasil a nechal na vlastní náklady vyhotovit znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení číslo 2019, který obsahoval zcela odlišné závěry oproti závěrům znalce příjmení příjmení nasvědčující správnosti tvrzení žalobce, který svoji vinu na předmětné dopravní nehodě od počátku popíral. Za tento znalecký posudek zaplatil znalci příjmení příjmení jím vyúčtovanou odměnu ve výši 21 000 Kč. K odvolání žalobce Krajský úřad Kraje obec napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. V rámci tohoto dalšího řízení nechal správní orgán vypracovat nový znalecký posudek znalcem doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D., který ve znaleckém posudku číslo 2019 potvrdil správnost závěrů znalce příjmení příjmení a vyvrátil závěry posudku Ing. příjmení, které označil za zmatečné a neslučitelné s technickým posouzením dopravní nehody. Správní orgán prvního stupně poté společným rozhodnutím ze dne 30. 6. 2020 opět uznal žalobce vinným jiným přestupkem, neboť měl dle tohoto rozhodnutí žalobce porušit ustanovení § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o pozemních komunikacích, viníkem předmětné dopravní nehody byl určen žalovaný. Proti tomuto společnému rozhodnutí podali odvolání oba účastníci a na základě těchto odvolání Krajský úřad Kraje obec rozhodnutím ze dne 13. 8. 2020 napadené společné rozhodnutí zrušil a celé správní řízení pro zánik odpovědnosti za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí lhůty zastavil. O náhradě nákladů řízení žalobci vynaložených za znalecký posudek Ing. anonymizováno správní orgán druhého stupně nerozhodl. Odpovědnost žalovaného k náhradě majetkové újmy vzniklé žalobci zaplacením znalečného je dle jeho názoru dána tím, že žalovaný i jeho manželka uvedli v rámci šetření dopravní nehody Policii ČR zkreslené a nepravdivé údaje, na základě kterých dospěl ustanovený soudní znalec příjmení příjmení k nesprávným závěrům vedoucím správní orgán prvního stupně k rozhodnutí o vině žalobce ze shora uvedeného přestupku. Za této situace byly náklady žalobce na vypracování znaleckého posudku Ing. anonymizováno vynaloženy účelně v souvislosti s jeho odůvodněnou obhajobou v přestupkovém řízení a jejich výši nemohl žalobce ovlivnit.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že znalecký posudek Ing. anonymizováno nic nezměnil na výsledku přestupkového řízení žalobce a nejedná se ze strany žalobce o účelně vynaložený náklad, neboť byl v prvním stupni správním orgánem stejně uznán vinným z jiného přestupku a následně bylo kvůli prekluzi správní řízení zastaveno. Znalecký posudek Ing. anonymizováno se proto mohl podílet na výsledku správního řízení podílet pouze marginálním dílem. I kdyby se však soud s tímto názorem neztotožnil, pak je cena znaleckého posudku vyúčtovaná Ing. anonymizováno naprosto nereálná, neboť tento posudek byl časově podstatně méně náročný než posudek Ing. anonymizováno a při použití sazby odměny dle tehdy platné vyhlášky o odměnách znalců může mít znalecký posudek Ing. anonymizováno hodnotu maximálně 3 000 Kč a rozdíl mezi touto částkou a cenou zaplacenou žalobcem znalci nemůže jít k tíži žalovaného.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že mezi nimi došlo dne 12. 10. 2018 v obec asi v 8.05 hod. na ulici ulice k dopravní nehodě, při které došlo ke střetu vozidla Dacia řízeného žalobcem se stojícím vozidlem žalovaného příjmení. Při nehodě došlo k poškození obou vozidel, ke zranění osob nedošlo. Okolnosti této dopravní nehody byly šetřeny Městským úřadem v Náměšti nad Oslavou jako místně příslušným správním orgánem pod sp.zn. anonymizováno číslo spisová značka a v průběhu tohoto řízení si žalobce nechal vyhotovit shora uvedený znalecký posudek znalce příjmení příjmení, za který znalci zaplatil 21 000 Kč. příjmení zůstalo, zda je dána odpovědnost žalovaného za újmu takto vzniklou žalobci, a pokud ano, v jaké míře.

4. Podle § 2910 věta první občanského zákoníku ve znění platném ke dni předmětné dopravní nehody (dále jen občanský zákoník) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 věta první občanského zákoníku se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

5. Ze spisu Městského úřadu v Náměšti nad Oslavou sp. zn. anonymizováno číslo spisová značka vzal soud za prokázané, že v souvislosti se šetřením předmětné dopravní nehody mezi účastníky ze dne 12. 10. 2018 nechal správní orgán vypracovat znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení číslo. V tomto znaleckém posudku dospěl znalec vycházeje z popisu děje dopravní nehody zachyceného v úředních záznamech Policie ČR i MěÚ obec o podání vysvětlení účastníky a manželkou žalovaného, dodatečných vysvětlení účastníků i rekonstrukce dopravní nehody na místě k závěru, že žalovaný se svým vozidlem sice způsobil při nastupování a vystupování osob náhlou překážku na pozemní komunikaci, ale rozhodně nebyla tato překážka nepředvídatelná a žalobci jedoucímu velmi pomalou rychlostí nic nebránilo, aby se zapnutou směrovkou objel překážku větším bočním odstupem vzdáleností. Žalobce s tímto závěrem znalce nesouhlasil a nechal si vypracovat na vlastní náklady znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení číslo 2019, ve kterém tento znalec dospěl k odlišným závěrům než znalec příjmení příjmení a za hlavní příčinu dopravní nehody označil otevření pravých zadních dveří vozidla žalovaného v momentě, kdy kolem něj projíždělo vozidlo žalobce. MěÚ obec na základě takto provedeného dokazování společným rozhodnutím ze dne 17. 6. 2019 uznal žalobce vinným z nedbalostním přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k/ zákona o provozu na pozemních komunikacích a byla mu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 6 000 Kč. Stejná pokuta i povinnost nahradit náklady řízení byla dle stejného ustanovení zákona o pozemních komunikacích uložena i žalovanému. Na základě odvolání obou účastníků Krajský úřad Kraje obec rozhodnutím ze dne 16. 9. 2019, číslo jednací, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění a nesoulad výroků rozhodnutí s jeho odůvodněním. Správní orgán prvního stupně poté doplnil dokazování o znalecký posudek znalce doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D., číslo 2019. V tomto v podstatě revizním znaleckém posudku se znalec v podstatě ztotožnil se zjištěními a závěry znalce příjmení příjmení, ke znaleckému posudku Ing. příjmení uvedl, že tento posudek trpí formálními i věcnými vadami vedoucími k nesprávnému závěru o objíždění vozidla žalovaného místo správného závěru o míjení vozidel. Dalším společným rozhodnutím MěÚ obec ze dne 30. 6. 2020 byli oba účastníci uznáni vinnými z přestupku spočívajícího v porušení § 47 odst. 3 písm. g/ zákona o provozu na pozemních komunikacích tím, že oba účastníci z místa dopravní nehody odjeli, aniž sepsali společný záznam o dopravní nehodě, přestože na vozidle žalobce vznikla hmotná škoda. Žalovaný pak byl uznán dále vinným přestupkem dle § 26 odst. 1 stejného zákona. Každému z účastníků byla za tyto přestupky uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a byla jim dále uložena povinnost nahradit náklady řízení, a to ve výši 1 000 Kč žalobci a ve výši 6 000 Kč žalovanému. Stejným rozhodnutím bylo zastaveno původní přestupkové řízení žalobce kvůli jeho podílu na dopravní nehodě s tím, že skutek, o němž bylo vedeno řízení, se nestal nebo není přestupkem. Na základě dalšího odvolání obou účastníků Krajský úřad Kraje obec rozhodnutím ze dne 13. 8. 2020 napadené rozhodnutí zrušil a řízení pro uplynutí promlčecí doby dle § 90 odst. 4 správního řádu zastavil. Z potvrzení vydaného MěÚ obec vzal soud dále za prokázané, že za znalecký posudek Ing. anonymizováno zaplatil 8 780 Kč a za znalecký posudek soc. Ing. příjmení, Ph.D., zaplatil 12 250 Kč.

6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zaplacení majetkové újmy vzniklé mu zaplacením znalečného znalci příjmení příjmení je co do základu důvodný. Žalobce byl původně správním orgánem prvního stupně uznán vinným shora uvedeným nedbalostním přestupkem a byla mu uložena pokuta a povinnost k náhradě nákladů řízení. Tento správní orgán vycházel při svém rozhodnutí zejména ze zjištění a závěrů znaleckého posudku vypracovaného správním orgánem ustanoveným znalcem příjmení příjmení, které se následně ukázaly být nesprávnými při posouzení klíčové otázky, zda žalobce při předmětné dopravní nehodě stojící vozidlo žalovaného objížděl či míjel. Závěry znalce příjmení příjmení při posouzení této otázky byly vyvráceny znaleckým posudkem Ing. anonymizováno a znaleckým posudkem doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D., které akceptoval správní orgán ve svém druhém společném rozhodnutí ze dne 30. 6. 2020, jímž bylo mimo jiné zastaveno původní přestupkové řízení žalobce kvůli jeho podílu na dopravní nehodě s tím, že skutek, o němž bylo vedeno řízení, se nestal nebo není přestupkem. Nutno přitom zdůraznit, že žalobce při podání vysvětlení průběhu dopravní nehody Policii ČR i ve správním řízení nikterak neměnil svoje skutková tvrzení a nezavdal ke změně právního názoru správního orgánu prvního stupně ohledně zavinění nehody žádné důvody. Za této situace nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že znalecký posudek Ing. anonymizováno nic nezměnil na výsledku správního řízení, případně se na jeho výsledku podílel pouze marginálně. Naopak právě na základě tohoto posudku přistoupil správní orgán prvního stupně k zadání znaleckého posudku doc. Ing. příjmení, Ph.D., následně na základě v podstatě shodných závěrů obou těchto posudků změnil svůj právní názor a přestupkové řízení ohledně podílu žalobce na předmětné dopravní nehodě zastavil s tím, že skutek, pro který bylo zahájeno přestupkové řízení žalobce, se nestal nebo není přestupkem. Naproti tomu je ze znaleckých posudků Ing. anonymizováno i doc. Ing. příjmení, Ph.D., i společného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zřejmé, že dopravní nehodu zavinil žalovaný náhlým otevřením dveří svého vozidla, kterým vytvořil překážku v jízdě míjejícímu vozidlu žalobce. Náklady žalobce na pořízení znaleckého posudku Ing. anonymizováno proto soud shledává co do základu za náklady ve správním řízení účelně vynaložené. Pasivní legitimace žalovaného v řízení o zaplacení majetkové újmy je přitom dána tím, že přestupkové řízení žalobce bylo zahájeno na základě úředních záznamů Policie ČR o podání vysvětlení žalovaným a jeho manželkou, přičemž z důkazů provedených následně ve správním řízení, zejména znaleckých posudků Ing. anonymizováno a doc. Ing. příjmení, Ph.D., je zřejmé, že jejich popis průběhu dopravní nehody v těchto úředních záznamech neodpovídal realitě, byl zavádějící a vedl znalce příjmení příjmení a následně i správní orgán prvního stupně k nesprávným závěrům o zavinění dopravní nehody žalobcem.

7. Naproti tomu shledává soud za důvodnou námitku žalovaného vůči adekvátnosti nákladů zaplacených žalobcem ze znalecký posudek vypracovaný znalcem příjmení příjmení. Výši odměny znalců upravovala v době vypracování tohoto posudku vyhláška č. 37/1967 Sb. v tehdy platném znění, přičemž dle § 16 této vyhlášky odměna za znalecký posudek činí podle jeho náročnosti a podle míry odborných znalostí, které bylo nutné k jeho podání vynaložit, za jednu hodinu práce 100 až 350 Kč. Tato sazba odměny za znaleckou činnost byla závazná v případech, kdy byl zadavatelem posudku orgán veřejné moci, a výslovně nevylučovala možnost sjednání smluvní odměny za znalecké posudky objednané subjekty, které orgány veřejné moci nebyly, byť v § 29 věta druhá této vyhlášky se předpokládalo přiměřené použití shora uvedené sazby odměny i za znalecké posudky provedené na základě smlouvy mezi znalcem a občanem. Důvody pro výjimečné zvýšení odměny dle § 20 vyhl. č. 37/1967 Sb. či výjimečné snížení odměny dle § 21 téže vyhlášky soud v případě znaleckého posudku Ing. anonymizováno neshledal. Soud si je vědom, že shora uvedená sazba odměny znalců v roce 2019 již byla nepřiměřeně nízká a neodpovídala realitě mezd a odměn vysoce kvalifikovaných odborníků, kterým soudní znalec z podstaty věci být musí. Byla také následně s účinností od 1. 1. 2021 v § 2 odst. 1 vyhl. č. 504/2020 Sb. zvýšena na 300 Kč až 450 Kč za jednu hodinu. Tato nedokonalost právní úpravy do 31. 12. 2020 byla přitom v soudní praxi běžně řešena tím, že byly v převážné většině akceptovány požadavky znalců na odměnu na či při horní hranici hodinové sazby. I při zohlednění těchto skutečností však nelze částku 21 000 Kč zaplacenou žalobcem znalci za odpovídající shora uvedené právní úpravě v době vypracování znaleckého posudku Ing. anonymizováno. Z této právní úpravy v roce 2019 přitom soud při rozhodování o výši přiznané částky vycházel, neboť dle jeho názoru nemůže být při hodnocení výše majetkové újmy vzniklé žalobci jít k tíži žalovaného, že žalobce zaplatil za znalecký posudek cenu násobně převyšující odměnu znalce dle tehdy platné právní úpravy.

8. Při úvaze o výši odměny znalce odpovídající kritériím citovaných ustanovení vyhlášky č. 37/1967 Sb. ve znění platném v době vypracování znaleckého posudku znalce příjmení příjmení vyšel soud z porovnání náročnosti tohoto posudku s náročností ve stejné věci vypracovaných posudků Ing. příjmení a doc. Ing. příjmení, Ph.D., a cen zaplacených za tyto posudky MěÚ v obec jako orgánem veřejné moci, neboť dospěl k závěru, že tato metoda nejlépe odpovídá konkrétní individuální povaze věci i zásadám procesní ekonomie. Na rozdíl od znalce příjmení příjmení nemusel znalec příjmení příjmení provádět místní šetření ani vyšetřovací pokus, jeho posudek je podstatně stručnější a jeho podstatná část obsahuje pouze přepis obsahu ve spisu již existujících listin. Oproti znaleckému posudku doc. Ing. příjmení, Ph.D., který byl vypracován jako revizní znalecký posudek znalcem s vědeckou kvalifikací, byl znalecký posudek Ing. anonymizováno zejména v části týkající se znaleckých závěrů i zjištění nejen podstatně stručnější, ale i míra znalostí potřebných k podání revizního znaleckého posudku je zapotřebí vyšší než u běžného posudku. Je proto třeba dovodit, že při přiměřeném použití sazeb odměn dle vyhlášky č. 37/1967 Sb. ve znění platném v době vypracování znaleckého posudku Ing. anonymizováno musela být jeho odměna nižší oproti oběma dalším ve věci vypracovaným znaleckým posudkům. I při zohlednění obsáhlosti spisového materiálu, který musel Ing. anonymizováno před vypracováním svého posudku nastudovat, a zohlednění časové náročnosti vypracování vlastního posudku dospěl soud k závěru, že vypracování znaleckého posudku nemohlo trvat déle než 20 hodin, což při použití tehdejší maximálně přípustné vyhláškové sazby 350 Kč za hodinu odpovídá částce 7 000 Kč. Právě tuto částku proto soud považuje za účelně vynaložený náklad žalobce při hájení jeho zájmů v předmětném správním řízení, za který odpovídá žalovaný z titulu náhrady majetkové újmy, a v této části proto také žalobě jako důvodné vyhověl.

9. Soud žalobě vyhověl rovněž v části týkající se převážné části požadovaných úroků z prodlení z přiznané částky. Povinnost k náhradě majetkové újmy je dluhem splatným ihned na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce žalovaného ke splnění předmětného dluhu písemně vyzval výzvou doručenou žalovanému dle dodejky 16. 11. 2020 a k jeho zaplacení mu stanovil lhůtu do 20. 11. 2020. Dnem následujícím po tomto dni se žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění ve výši repo sazby ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí zvýšené o osm procentních bodů, přičemž k 1. 7. 2020 činila výše repo sazby ČNB 0,25%. Ze všech důvodů uvedených shora proto soud žalobě vyhověl ohledně částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 21. 11. 2020 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobci přiznanou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. Ve zbývající části ohledně částky 14 000 Kč a zbývající části žalobou uplatněného nároku na zaplacení příslušenství pohledávky pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl ve věci žalovaný a přísluší mu tak právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Tyto náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za 4 hlavní úkony písemné vyjádření žalobce, návrh na vstup vedlejšího účastníka a účast na dvou jednáních soudu po 1 940 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, 4 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 1 882 Kč, tedy celkem 10 842 Kč. Žalovaný byl v řízení úspěšný ze dvou třetin a přísluší mu tak právo na zaplacení jedné třetiny vzniklých nákladů (100 – 33,3 – 33,3), což ve finančním vyjádření odpovídá částce 3 614 Kč. Právě v této výši proto soud žalovanému právo na náhradu řízení přiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.