6 C 276/2023

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení, že žalobkyně je dědicem zůstavitele z titulu zákonné dědické posloupnosti I. Žaloba žalobkyně na určení, že je dědicem zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelého dne 16.01.2023, naposledy bytem , adresa, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 23 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně rozhodnutí o určení ve smyslu výrokové části rozsudku. K odůvodnění svého návrhu mimo jiné uvedla, že delší dobu žila ve společné domácnosti se zůstavitelem , jméno FO, , který jako bezdětný zemřel dne 16.1.2023 bez zanechání závěti. V rámci souvisejícího dědického řízení bylo žalobkyni uloženo podání civilní žaloby proti zákonným dědicům, a to na určení, že je dědicem ze zákonné dědické posloupnosti po zůstaviteli. Žalobkyně se přitom se zůstavitelem seznámila již v roce 2017, nejprve se jen potkávali a v roce 2018 se žalobkyně nastěhovala do jeho bydliště. Během soužití společně vykonávali údržbu domu a zahrady, žalobkyně vařila, uklízela, nakupovala a činila domácí práce. Po celou dobu společného bydlení a zejména v letech 2021 - 2022 žalobkyně se zůstavitelem společně hospodařila a společně řešili náklady na bydlení, stravování, kulturní vyžití, dopravu apod. Společný účet neměli, avšak přispíval každý svým dílem. Uvažovali o sňatku, ke kterému však již v důsledku onemocnění a následného úmrtí zůstavitele nedošlo. Podáním žaloby žalobkyně plní povinnost jí plynoucí z usnesení soudního komisaře číslo jednací 19D 150/2023-69 ze dne 1.8.2023, neboť její dědické právo se v řízení jeví jako slabší.

2. Žalované navrhly zamítnutí žaloby zejména s odůvodněním, že žalobkyně jako potenciální dědic nesplnila podmínku vedení společné domácnosti se zůstavitelem nejméně rok před jeho úmrtím.

3. Po provedeném řízení učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:

4. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že dne 16.1.2023 došlo k úmrtí zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, v důsledku kterého došlo k zahájení řízení o jeho pozůstalosti a pověření notáře se sídlem v Třebíči , tituly před jménem, , jméno FO, k provedení úkonů v tomto řízení. Mezi stranami dále není sporu o tom, že usnesením soudního komisaře číslo jednací 19D 150/2023-69 ze dne 1.8.2023 byla žalobkyni uložena povinnost podání předmětné žaloby proti žalovaným jako zákonným dědicům o určení, že je dědicem.

5. Z čestného prohlášení zůstavitele ze dne 31.3.2021 soud dovodil, že žalobkyně u zůstavitele k tomuto dni u něj měla přechodné bydliště.

6. Soud důkazně provedl čestná prohlášení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a fotodokumentaci, kterými je potvrzováno společné soužití žalobkyně se zůstavitelem v rozhodném období.

7. Z písemného prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 16.4.2023 soud zjistil, že zůstavitel byl jejich přímým sousedem, byl spíše samotář, po čase se u něho začala objevovat nějaká žena, spíše o víkendech, což poznali podle jejího auta. Zhruba rok před úmrtím zůstavitele ji u něj neviděli, až po novém roce v době vážného stavu zůstavitele a jeho pobytu v nemocnici přijelo auto a někdo nakládal věci z domu.

8. Z písemného prohlášení , jméno FO, soud zjistil, že jde o jednoho ze spolupracovníků zůstavitele, ten měl spoustu kamarádů, byl to hodný člověk, o žádné přítelkyni nikdy nemluvil a už vůbec že by s někým žil. O nějaké Ivetě sice mluvil, ale negativně a říkal, že je nechce vpustit do domu, že by mu to tam rozebrala. Neměla klíče od domu a ani přístup do něj. Dva dny před smrtí zůstavitele přijela do práce a vyžadovala vydání klíčů od , jméno FO, domu.

9. Z písemného prohlášení , jméno FO, ze dne 6.4.2023 soud zjistil, že se jedná o dlouholetého kamaráda zůstavitele. Ten za poslední roky nikdy nemluvil o nějaké přítelkyni, natož aby s někým žil ve společné domácnosti. Ani jednou domů nechvátal a tvrdil, že je raději venku v přírodě než doma.

10. Soud dále k důkazu provedl mobilní komunikaci zůstavitele i žalobkyně s , jméno FO, , bytem , adresa, a fotodokumentaci domácnosti zůstavitele.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se zůstavitelem byl dlouhodobě dobrý kamarád, měl klíče od jeho domu, staral se mu v době nepřítomnosti o psa, po smrti rodičů žil , jméno FO, v domě sám, poté u něj také pobývala Iveta, která však také jezdila za dcerami v , adresa, . Měla však u něj věci a bydlela u něj. Takto spolu žili až do smrti zůstavitele.

12. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitel se žalobkyní byli partneři s tím, že žalobkyně se cítila doma u zůstavitele v , Anonymizováno, . Společně hospodařili, chodili spolu do obchodu, a to již roky před úmrtím zůstavitele.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se zůstavitelem byli sousedé, a to asi 11 let, potkávali se a běžně komunikovali. , jméno FO, žil v rodinném domě v , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , vnímal je jako partnery. Nikdy u nich však nebyl a není mu známo, zda a jak spolu hospodařili.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že jde o švagrovou zůstavitele, ten před úmrtím žil ve svém rodinném domě, kde prožil celý život. Zde žil sám a nikdo další s ním trvale nežil. Se žalobkyní společně vyřizovala zůstavitelův pohřeb a tehdy jí žalobkyně sdělila, že už „zde tři roky není“. Svědkyně se se žalobkyní setkala poprvé až při příležitosti pohřbu. Se švagrem se nijak cíleně nestýkali, ale potkávali se na různých místech a vždy byl sám. Nikdy se nezmínil, že by měl přítelkyni. , právnická osoba, byla naposledy v roce 2016, měl doma strašný nepořádek a nic nenasvědčovalo tomu, že by s někým žil. Byl starý mládenec, nikdy nebyl ženatý a neměl žádný vztah. Dům navštívila po jeho smrti, nic nenasvědčovalo, že by dům mohla obývat žena, a to pro hrozný nepořádek, zůstavitel spával na gauči pro dvě osoby, v domácnosti zůstavitele žádná žena neměla prostor pro hospodaření, nebylo kde vařit, vše bylo zarovnané věcmi. Na lince to bylo stejné a když se otevřela spíž, létali tam moli a byla cítit myšina. O běžných problémech se se švagrem bavila, nikdy se však nesvěřil, že by měl partnerku. Pohřeb zůstavitele vypravila svědkyně a též uhradila náklady s tím spojené. Žalobkyně však hradila vykopání hrobu. Ačkoli měla žalobkyně možnost vypravit , jméno FO, pohřeb, neučinila tak, proto se toho ujala svědkyně. Záležitosti spojené s domem po úmrtí zůstavitele a s jeho dalším majetkem řešila a hradila svědkyně, přitom žalobkyně se o toto nikdy nestarala.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitel za ní chodil jako ke kadeřnici, znali se a běžně komunikovali. Poznala i žalobkyni, tykali si, komunikovaly i o soukromí. Došla řeč i na to, zda je partnerkou pana , jméno FO, , žalobkyně odpověděla, že nikoli, že by to ani nešlo, že měla nějaké problémy a zůstavitel jí nabídnul pomoc v tom smyslu, že může u něj bydlet a může tam mít věci. To bylo v roce 2018 nebo 2019. Svědkyně žalobkyni na její žádost půjčila peníze, ta je dosud nevrátila a přestala komunikovat. Toto svědkyně sdělila zůstaviteli, který reagoval tak, že ho to mrzí a že má žalobkyně napůjčováno i jinde. Svědkyně nikdy žalobkyni a zůstavitele nevnímala jako partnery, sám , jméno FO, jí řekl, že je svobodný a partnera ani děti nemá. Sama žalobkyně přitom potvrdila, že partnera nemá. V roce 2020 po ní žalobkyně žádala, aby ji učesala na svatbu, což vnímala jako překvapení. Svědkyně v neposlední řadě vyjádřila přesvědčení, že nemohli být partneři, a to již jen z toho pohledu, jak pan , jméno FO, o žalobkyni hovořil. Komunikovala s ním v roce 2022 v listopadu, chtěla, aby jí pomohl získat zpět půjčku od žalobkyně, na to on odpověděl, že už tady stejně není. Takto se přitom vyjadřoval v průběhu celého roku 2022.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o kamaráda zůstavitele ještě z dob dětství. Svědek pracuje v soukromém kamenosochařství a v této souvislosti se dozvěděl o jeho úmrtí, přitom zůstavitel byl umístěn na pitevně a nikdo o něj nejevil zájem. Byl připraven vypravit mu pohřeb, toho se však nakonec ujala jeho švagrová, kterou kontaktoval. Svědek zcela jednoznačně vyloučil, že by u zůstavitele někdo žil v jeho domácnosti jako partnerka, v domě měl hrozný nepořádek, jeho partnery byli psi a kočky. Před úmrtím se přitom vídali třeba 5x do týdne a prodiskutovali spolu hodiny. Žalobkyni zahlédnul pouze jednou, a to asi dva roky před smrtí zůstavitele. Nikde nezachytil, že by žalobkyně měla být , jméno FO, přítelkyně. Od zůstavitele se o nějaké jeho dlouhodobější známosti nikdy nedozvěděl a nedomnívá se, že by kdy , jméno FO, žil v nějakém svazku.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se zůstavitelem se znal velmi dobře již od základní školy, běžně se stýkali. O jeho špatném zdravotním stavu věděl, byl také obeznámen s tím, že již v prosinci 2022 z důvodu zhoršeného zdravotního stavu zůstavitel plánoval cestu do nemocnice, nabízel mu pomoc v podobě odvozu z nemocnice, protože věděl, že žije sám. Žalobkyni viděl v životě celkem dvakrát, jednou na pohřbu a podruhé u jednání soudu. O žádné partnerce zůstavitele se nikdy od něj nedozvěděl, sám zůstavitel mu řekl, že žádnou nemá. Naposledy jej navštívil doma v roce 2022, dál jak za branku však se nedostal, jelikož návštěvy zůstavitel domů nepouštěl. Pokud byl v jeho domě předtím, pak psi a kočky běhaly po stole, domácnost byla děs a hrůza. Zůstavitele hodnotil jako samotáře a spíše podivína, z jeho pohledu nic nenasvědčovalo, že by žil v nějakém trvalém svazku.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitel byl jeho sousedem, se kterým se před jeho úmrtím vídali každý den. Jednalo se o zvláštního člověka, moc se nebavil, přes týden u něj nikoho neviděl. , adresa, zaregistroval, že o víkendu odjíždí s nějakou paní na kole. Zůstavitel byl velký samotář, žil jen se psy, párkrát viděl za ním přijet nějakého známého, jinak za ním nikdo nejezdil. V roce 2022 už za ním ani žádná osoba ženského pohlaví nejezdila.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná a spolupracovníka a přítele zůstavitele, s nímž byl v každodenním kontaktu. Zůstavitele popsal jako šetřílka, který si vařil i pral v hale v zaměstnání, kde společně působili, domů nechtěl nikoho pouštět. V roce 2022 zůstavitel najisto nežil s nikým ve vztahu, přičemž v podstatě pobýval v zaměstnání, kde společně trávili celé dny včetně víkendů. Poslední pes mu zemřel v roce 2022. Vztah mezi zůstavitelem a žalobkyní byl nějaký možná dříve, přičemž žalobkyně z něj jenom tahala peníze. Když spolu žili, neměla klíč od domu. Když byl na tom , jméno FO, špatně, přiběhla žalobkyně k nim na halu a chtěla klíč od jeho domu, který pak nějak sehnala. Zůstavitel si kupoval dvě kola, jedno v roce 2020 a druhé v roce 2022, obě pro sebe. V jeho domě v podstatě bylo skladiště, ženská ruka tu nebyla znát, byl sběratelem věcí ze sběrného dvora.

20. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitele považoval za strýce, byť příbuzenský poměr mezi nimi nebyl, i v roce 2022 se vídali, jezdil k němu domů, hrávali karty, i v tomto roce se zůstavitelem bývala , Anonymizováno, jako přítelkyně a nejspíše u něj i přespávala. I v roce 2022 bylo v domácnosti zůstavitele uklizeno, , Anonymizováno, při návštěvě vždy něco připravila, např. buchty, u stolu se dalo najíst. V domácnosti pana , jméno FO, se dalo sice přejít, ale kolem byl binec.

21. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitele znal osobně a důvěrně, stýkali se spolu jako přátelé od roku 2019, chodil za ním na návštěvy do jeho domu. Když zůstavitele navštěvoval v roce 2022, byla u něj žalobkyně, bylo navařeno, napečeno, byla i káva, žalobkyně žehlila. Bábovku pekla v troubě, která v domě byla.

22. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitele znala jako souseda, který kolem ní jezdil na kole do práce. Setkávali se každý den, když zastavil, říkal, že už musí jet, že na něj , Anonymizováno, už čeká, přičemž takto tomu bývalo i v roce 2022. Žalobkyni u , jméno FO, vídala asi 2x do týdne na zahradě, v roce 2018 řekl, že to je přítelkyně. Fyzicky se s ní viděla až na pohřbu. , jméno FO, si střežil soukromí a nikoho do domu nepouštěl, působilo to tak, že od roku 2018 se žalobkyní soustavně žil, avšak byla tam nějaká pauza.

23. Z připojeného spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 18C 237/2021 soud zjistil, že dne 26.9.2020 žalobkyně uzavřela manželství s , jméno FO, , nar. , datum, , které bylo následně rozvedeno rozsudkem ze dne 30.11.2021 s právní mocí k témuž dni.

24. Soud ve věci provedl i další důkazy, jejichž bližší hodnocení však neshledal významným pro právní posouzení věci a rozhodnutí o ní.

25. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem (ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

26. Podle ustanovení § 1637 odst. 1 občanského zákoníku nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

27. Pokud jde o naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pak tato podmínka je ve věci splněna již jen tím, že předmětem žaloby je upřesnění okruhu dědiců nezbytného pro úspěšné vedení a ukončení dědického řízení a není tedy třeba jej prokazovat.

28. V daném řízení nebylo tvrzeno, že by žalobkyně byla odkázána výživou na zůstavitele, tedy se soud zabýval pouze tím, zda byla osobou spolužijící se zůstavitelem ve společné domácnosti a zda o tuto domácnost také pečovala, a to po dobu jednoho roku před úmrtím zůstavitele, tedy v minimálně období od 17.1.2022 do 16.1.2023 a zda tak žalobkyně z tohoto titulu přichází do úvahy jako dědic ve třetí třídě dědiců. Po zhodnocení všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti však dospěl k závěru, že žalobkyně na ní spočívající důkazní břemeno ohledně existence společné domácnosti se zůstavitelem a společné péče o ni v rozhodné době v řízení neunesla. Z provedené fotodokumentace interiéru domu zůstavitele ve spojení s výpověďmi většiny svědků vyplývá, že v této souvislosti minimálně v roce 2022 snad ani nelze hovořit o funkční domácnosti jako takové dávající prostor pro stravování, přípravu jídla a jeho skladování, praní a údržbu šatníku a další běžné, byť jen základní činnosti s vedením domácnosti spojené, když lze spíše usuzovat na to, že se jednalo o formu skladiště umožňující volný pohyb domácích zvířat, byť s možností provizorního přespání. Do tohoto kontextu mimo jiné zapadá i svědecká výpověď spolupracovníka zůstavitele , jméno FO, , dle které zůstavitel v roce 2022 valnou většinu času trávil v zaměstnání, kde si i pral a vařil, sledoval televizi a žádnou družku přitom neměl. Skutečnosti, že zůstavitel v roce 2022 již žil sám (pokud vůbec kdy předtím měl partnerský vztah) dále kromě řady svědeckých výpovědí nasvědčuje i výpis z jeho mobilní komunikace se svědkyní , jméno FO, v rámci které jí sám sdělil, že žalobkyně u něj v roce 2022 již nebyla. Sama tato svědkyně dále potvrdila, že i přímo od žalobkyně měla informaci potud, že se zůstavitelem nejsou partneři, že by to ani nešlo a zůstavitel jí v této souvislosti pouze nabídnul jistou pomoc, mimo jiné s uložením věcí. V řízení bylo dále objasněno, že zůstavitel po jeho úmrtí byl v nemocnici uložen na pitevně, kdy delší dobu o jeho další osud nikdo nejevil zájem. Zpráva o jeho úmrtí tak byl předána ze strany svědka , jméno FO, jako jeho kamaráda švagrové zůstavitele, která se až následně ujala vypravení pohřbu. Ani tato skutečnost nenasvědčuje tomu, že by v době pobytu zůstavitele v nemocnici a jeho následného úmrtí s ním žalobkyně sdílela společnou domácnost či dokonce společný život. V neposlední řadě nelze pominout, že žalobkyně sice tvrdí, že se zůstavitelem žila v družském poměru již řadu let před jeho úmrtím, přesto v roce 2021 uzavírá manželství s jiným mužem, které je následně na sklonku roku 2022 rozvedeno. V řízení tedy nejenže nebyla prokázána samotná existence domácnosti zůstavitele, o kterou by bylo společnými silami se žalobkyní pečováno (a od které by mimochodem žalobkyně měla v době úmrtí zůstavitele vlastní klíč), ale nic také spolehlivě nenasvědčuje tomu, že by vůbec žalobkyně v rozhodném období se zůstavitelem partnersky žila. Pokud jde o výpovědi svědků, soud vycházel obecně z jejich subjektivního charakteru. Výpovědím svědků , jméno FO, a , jméno FO, objasňujícím péči žalobkyně o domácnost však pro vnitřní rozpory nelze přičítat věrohodný význam, a to tím spíše, že se obsahově zcela vymykají skutkovému stavu v podobě, jak byl zjištěn výpovědí ostatních svědků i důkazy listinnými. Bez ohledu na výše uvedené je každopádně zřejmé, že výsledky provedeného důkazního řízení provázejí tak zásadní pochybnosti, v důsledku kterých jednoznačně nelze hovořit o spolehlivě prokázaném stavu věci spočívajícím v existenci alespoň standardní domácnosti zůstavitele před jeho úmrtím a tím méně v jeho společné péči se žalobkyní o ní po dobu vyžadovanou ustanovením § 1637 občanského zákoníku. Soud proto přistoupil k zamítnutí žaloby.

29. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšným žalovaným přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:1. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 10x 2 000 Kč za pět úkonů právní služby poskytnutých dvěma osobám (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, 3x účast na jednání soudu), a to se zohledněním snížení dle ustanovení § 12 odst. 4 Vyhlášky,2. 10x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

30. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaných nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.