7 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vypořádání SJM

I. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů se ve vztahu k položkám LCD televizor SONY, kávovar zn. ETA, 2 ks závěsných stropních světel zahradní sekačka, lyže, kola, helmy, brusle, vše patřící dětem účastníků, vybavení dětských pokojů,zastavuje.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného: masivní stůl a 8 ks masivních židlí, sedačka ve tvaru U, stolek pod TV z masivu, konferenční stůl, skříně s knihovnou (součást obývacího pokoje), skříně v šatně, osobní automobil Ford Mondeo – rok výroby 2008, osobní automobil Toyota Avensis – rok výroby 1999.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání vypořádacího podílu částku 69 043,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Návrh žalobkyně na vypořádání 2 ks nočních stolků, manželské postele, komody z ložnice a kuchyně, se zamítá.

V. Návrh žalovaného na vypořádání investice do vozidla Ford Mondeo ve výši 40 000 Kč, se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 1 709,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Třebíči na nákladech řízení státu částku 32 092,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 3. 2021 domáhá se žalobkyně vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též jen „SJM“). Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2019, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2019. Mezi účastníky proběhla korespondenční jednání ohledně vypořádání SJM, avšak bezúspěšně. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení vypořádacího podílu ve výši 2 300 000 Kč. V roce 2000 žalovaný zdědil darovací smlouvou ze dne 20. 12. 2000 rodinný dům, jehož hodnota tehdy činila 700 000 Kč. V průběhu manželství nemovitost zrekonstruovali ze společných peněz, přistavěli patro, udělali oplocení, zasázeli stromy, včetně jezírka na zahradě a úpravy zahrady. V tomto rodinném domě manželé společně bydleli. Aktuální odhadovaná cena domu k datu rozvodu činí cca 4 700 000 Kč. Dále se v této nemovitosti nachází vybavení, které bylo pořízeno za trvání manželství a které zde zůstane. Polovina hodnoty tohoto vybavení činí cca 180 000 Kč. Žalobkyně proto požaduje vyplatit na vypořádacím podílu částku 2 300 000 Kč, kdy v této částce je zahrnuta i částka 59 400 Kč představující platbu placeného úvěru u , právnická osoba, spořitelny (dále též jen „ČMSS“) ze smlouvy č. , hodnota, , který v období od srpna 2019 do března 2021 hradila a nadále hradí výlučně za svých finančních prostředků žalobkyně. V případě, že nebude dořešeno zrušení úvěru, bude žalobkyně požadovanou částku navyšovat.

2. Usnesením ze dne 9. 7. 2021 soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá žalobní tvrzení a sice, aby specifikovala movité vybavení domácnosti tak, aby bylo možné jej ocenit, aby navrhla, komu mají být konkrétní movité věci přikázány do vlastnictví, aby upřesnila, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru u ČMSS, jaká byla dlužná částka tohoto úvěru ke dni zrušení SJM a dále, aby doplnila data investic specifikovaných v příloze k žalobě u těch položek, kde uvedena nejsou.

3. Žalobkyně svá tvrzení doplnila podáním ze dne 4. 8. 2021, kde specifikovala jednotlivé movité věci, mezi které zahrnula i sportovní vybavení , právnická osoba, a vybavení dětského pokoje. Dále doplnila seznam movitých věcí o automobily Ford Mondeo a Toyota Avensis. Upřesnila také podrobnosti ohledně úvěrové smlouvy a investic do nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalobkyně doplnila, že s rekonstrukcí ze společných prostředků započali v roce 2001. Rekonstrukce probíhala ve dvou částech, kdy se začalo přístavbou prvního patra o velikosti 5+1. Později se započalo s přestavbou dolního patra, včetně koupelny. Šlo o vybudování koupelen, a sice rohové vany, sprchového koutu, záchodu, umyvadla, obkladů pro podomítkové baterie, vytápění v podlahách asi za 250 000 Kč. Vrchní patro bylo zbouráno a bylo vybudováno zcela nové. V roce 2008 byla provedena rekonstrukce jídelny a obýváku za cca 110 000 Kč a dále též rekonstrukce terasy, kterou však žalobkyně neumí ocenit. Veškerou dokumentaci o stavbě si vedl bývalý manžel a veškeré doklady od toho si ponechal v domě. V celém domě byla dána nová euro okna, interiérové dveře, dřevěná podlaha, byla zakoupena ložnice z masivního dřeva, byly vybudovány tři dětské pokoje a schodiště z masivního dřeva. V celém domě byla provedena kompletní rekonstrukce elektrických rozvodů, včetně zásuvek, vypínačů a revize. Venkovní dveře byly pořízeny zhruba za 40 000 Kč. Ploty kolem domu byly zbudovány přibližně v roce 2015 za částku 90 000 Kč, dlažba kolem celého domu za asi 140 000 Kč, kamerový systém v roce 2017, v roce 2011 bylo vybudováno koupací jezírko s filtrací za 30–40 000 Kč. Dům je o velikosti 7+1, má dvě koupelny a je celý podsklepený. Věci nacházející se v domě byly pořízeny jako nové za trvání manželství.

4. Z vyjádření k žalobě ze dne 11. 10. 2021 vyplývá, že žalovaný uplatněný nárok na vyplacení částky 2 300 000 Kč z titulu vypořádání SJM neuznává. Žalovaný nevidí žádný důvod žalobkyni cokoli z titulu vypořádání investic vyplácet, neboť žalobkyně po celou dobu manželství, respektive až do konce roku 2018, v domě žalovaného bezplatně bydlela, tento odmítala opustit i v době složitého rozvodového řízení a její případný nárok na vypořádání je touto skutečností dostatečně kompenzován. Žalovaný dále namítl, že veškeré investice do úprav či oprav domu byly provedeny do roku 2012 a tyto by bylo nutné vypořádávat dle pravidel platných v dané době. Pokud se jedná o částku 59 400 Kč představující platby úvěru u ČMSS ze smlouvy č. , hodnota, , žalovaný se vypořádání této položky nebrání. Žalovaný navrhl vypořádat rovněž zůstatek z dalšího úvěru (meziúvěru) u ČMSS dle úvěrové smlouvy , Anonymizováno, , hodnota, –, Anonymizováno, –, Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2011, který i v době po rozvodu žalovaný splácí v měsíčních splátkách po 1 800 Kč ze svých výlučných prostředků. Pokud se jedná o vozidla Ford a Toyota, je pravdou, že tyto byly pořízeny za trvání manželství. Žalovaný však používá pouze vozidlo Ford, vozidlo Toyota měla k dispozici žalobkyně, avšak o jeho užívání neměla zájem, toto vozidlo žalovaný nepoužívá a je proto dlouhodobě odstavené. Věci patřící k dětem, které žalobkyně ve svém podání zmiňuje nemají s vypořádáním SJM nic společného.

5. Žalobkyně reagovala na vyjádření žalovaného přípisem svého právního zástupce ze dne 2. 11. 2021, ve kterém uvedla, že je velká lež, že odmítala opustit dům žalovaného. Žalobkyně žádala o přidělení bytu od Městyse Stařeč, který jí byl přislíben, ale bylo nutno posečkat na vyklizení bytu předešlými nájemci. Žalovaný se choval nevhodně, neboť například nakoupil hmyz a v době nepřítomnosti žalobkyně ho vysypal do jejího pokoje. Policie konstatovala, že není prokázáno, kdo tento hmyz vysypal. Žalobkyně dále požádala, aby spolu soud připojil oba spisy ohledně výchovy a výživy nezletilých dětí a ohledně rozvodu manželství. Jak se choval žalovaný, doložila žalobkyně plakátem, který byl vyvěšen na několika místech ve Starči s názvem „BYT ZDARMA“.

6. Ve věci proběhlo dne 14. 3. 2022 přípravné jednání, na kterém soud udělil účastníkům procesní poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) a dále bylo účastníkům dáno poučení o koncentraci řízení ve smyslu ust. § 114 c odst. 5 o.s.ř. Řízení bylo přerušeno do 14. 6. 2022, neboť účastníkům bylo nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem.

7. Podáním ze dne 7. 6. 2022 doplnila žalobkyně svá tvrzení, kdy uvedla, že ze začátku jí rodiče věnovali částku 140 000 Kč, polovinu matka a polovinu otec. Z těchto částek zakoupili novou lednici asi za 15 000 Kč, pračku za 16 000 Kč a zbytek peněz použili na rekonstrukci rodinného domu. V roce 2012 žalobkyni její otec daroval 50 000 Kč na zakoupení automobilu Ford Mondeo, který dodnes užívá žalovaný. V roce 2006 pořídili nový kotel na uhlí za částku 60 000 Kč. V novostavbě tehdy ještě nežili. Žalobkyně dále uvedla, že netrvá na vypořádání položky položek televizor, kávovar, světla, zahradní sekačka, lyže, kola, helmy a brusle, dětské vybavení dětského pokoje. Dále doplnila, že nábytek na míru do ložnice se kupoval v roce 2002 nebo 2003. Hodnota osobního automobilu Ford Mondeo odpovídá částce 40 000 Kč, se kterou žalobkyně souhlasí. Obvyklá cena automobilu Toyota Avensis patřícího do SJM činí dle žalobkyně 15 000 Kč. Žalobkyně žádá, aby obě vozidla byla přikázána žalovanému, neboť od obou vozidel má klíče a užívá je. Zůstatek smlouvy o úvěru u ČMSS č. , hodnota, –4–01 ze dne 20. 8. 2008 je celý uhrazen. Tento splácela žalobkyně v měsíčních splátkách 2970 Kč až do 16. 3. 2022. Za 32 měsíců uhradila celkem 95 040 Kč. Zůstatek druhé smlouvy o úvěru u ČMSS splácel žalovaný. Žalobkyně žádá, aby dluh z této smlouvy byl připsán žalovanému. Žalobkyně dále doplnila, že ploty kolem domu byly pořízeny v letech 2015 a 2016 za zhruba 90 000 Kč. Dlažba kolem domu v roce 2008 za částku 120 000 Kč, kamerový systém v roce 2017 za cca 7 000 Kč. Pokud se jedná o garáž, tak v roce 2007 byla provedena fasáda za 20 000 Kč, byla usazena okna za 8 000 Kč a garážová vrata za 45 000 Kč. Střecha garáže, vazba a pokrytí střechy stálo přibližně 40 000 Kč. Zahradní koupací jezírko bylo pořízeno v roce 2011 včetně filtrace, fólie podobně za částku cca 30 000 Kč, centrální vysavač v roce 2002 za cca 20 000 Kč. Žalobkyně dále doplnila svá tvrzení v tom směru, že manžel měl mimomanželské vztahy. Chtěl děti do své péče, avšak soudy rozhodly ve prospěch žalobkyně. Žalovaný sliboval, že když děti zůstanou u otce, že manžel bývalé manželce zakoupí byt 3+1 v Borovině. Žalobkyně trvá na vypořádání sem v minimální výši 1 500 000 Kč.

8. Žalovaný doplnil svá tvrzení podáním ze dne 12. 9. 2022, kdy se vyjádřil zejména k tomu, kdy byly provedeny investice do nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví a dále specifikoval opravy na vozidle Ford Mondeo, které řešil a hradil po rozvodu manželství. Tyto vyčíslil na částku 49 770 Kč.

9. Při jednání konaném dne 14. 9. 2022 oba účastníci shodně uvedli, že na fotografii se dvěma dorty a dvěma střešními okny je budoucí koupelna. Účastníci dále učinili nesporným, že za dobu trvání manželství byly vybudovány ploty v podobě ztraceného bednění, kdy v přední části jsou betonové sloupky s dřevěnou výplní a vrata i branka jsou dřevěné. Účastníci dále učinili nesporným, že byla položena probarvená zámková dlažba okolo domu a u vjezdu do garáže. Dále shodně uvedli, že obě koupelny byly vybudovány, respektive spodní byla opravena, za dobu trvání manželství.

10. Z vyjádření právní zástupkyně žalovaného ze dne 4. 12. 2023 bylo zjištěno, že jeho babička zemřela dne 12. 12. 2007.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, . Jedná se o parcelu č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je objekt k bydlení č. p. 361 a dále o zahradu.

12. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, –4–01 uzavřené dne 20. 8. 2008 mezi ČMSS jako věřitelem, žalobkyní jako dlužníkem a žalovaným jako spoludlužníkem bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru do výše 500 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření do výše 310 000 Kč.

13. Z přehledu odchozích plateb na č. l. 16 bylo zjištěno, že v období od 14. 5. 2018 do 14. 6. 2021 hradila žalobkyně pravidelně každý měsíc částku 2 970 Kč jako platbu úvěru ČMSS.

14. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 20. 4. 2002.

15. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. 6. 2019, č. J. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 22. 7. 2019, bylo zjištěno, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno. Příčiny rozvratu manželství shledal soud v názorových odlišnostech účastníků a jejich rozdílných představách o vedení společného soužití.

16. Na č. l. 29 spisu se nachází dokument označený Byt zdarma, který obsahuje informace, jak získat byt zdarma v Městysi , adresa, . Dokument není podepsán ani datován.

17. Z oznámení Městyse , adresa, ze dne 11. 6. 2018 bylo zjištěno, že dne 4. 10. 2017 byla na úřad městyse doručena žádost , Jméno žalobkyně, , starosta doporučil radě městyse přidělit přednostně byt v majetku městyse paní , jméno FO, z důvodu tíživé sociální situace. Rada o přidělení bytu rozhodne po ukončení stávající nájemní smlouvy.

18. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, –0–01 ze dne 10. 5. 2011 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi ČMSS jako věřitelem, dlužníkem , tituly před jménem, , jméno FO, a spoludlužníkem , Jméno žalobkyně, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření do výše 180 000 Kč a úvěru ze stavebního spoření do výše 111 600 Kč.

19. Z tržního posouzení hodnoty nemovitosti, a sice rodinného domu , adresa, ze dne 12. 4. 2022 provedeného realitní kanceláří Remax vyplývá, že hodnota tohoto rodinného domu činila k uvedenému datu 7 406 654 Kč.

20. Z fotografií založených v přílohové obálce na č. l. 56 spisu je patrný stav předmětného domu v den svatby účastníků tohoto řízení. Na fotografii se svatebními dorty je zachycen stav koupelny v podkroví.

21. Podáním ze dne 10. 7. 2022 doplnil žalovaný svá tvrzení ohledně investic do údržby, respektive oprav vozidla Ford Mondeo v hodnotě cca 40 000 Kč.

22. Z faktury vystavené společností , jméno FO, ČIKOM dne 30. 3. 2001 vyplývá, že žalovanému jako odběrateli vyfakturoval zálohu na provedení stavebních prací, včetně dodávky materiálu na rekonstrukci RD ve Starči v částce 130 000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 30. 3. 2001 pak vyplývá, že tato částka byla žalovaným uhrazena.

23. Z faktury vystavené dodavatelem. , jméno FO, ČIKOM dne 3. 7. 2001 vyplývá, že uvedená firma vyfakturovala žalovanému jako odběrateli za dokončené stavební práce na částečné rekonstrukci RD ve Starči částku 62 482,30 Kč, neboť částka 130 000 Kč byla již uhrazena zálohově. , adresa, 482,30 Kč byla dle příjmového pokladního dokladu ze dne 3. 7. 2020 uhrazena žalovaným.

24. Z faktury vystavené firmou Eko-doma, s.r.o. dne 25. 6. 2001 vyplývá, že žalovanému jako odběrateli byla vyfakturována částka 32 233,10 Kč se splatností dne 9. 7. 2001.

25. Na č. l. 61 spisu se nachází první dvě strany smlouvy o dílo č. S 727–919 uzavřené mezi společností Dare eurookna, s.r.o. , adresa, jako zhotovitelem a žalovaným jako odběratelem. Předmětem smlouvy byla výroba a montáž stolařských prvků - systém euro za celkovou částku 68 052 Kč. Jednalo se o dřevěná eurookna a jejich montáž. Dne 10. 8. 2001 byla uvedenou firmou vystavena žalovanému faktura na částku 35 000 Kč jako zálohy dle smlouvy o dílo. Forma úhrady byla sjednána hotově. Že byla částka 35 000 Kč žalovaným uhrazena, dokládá příjmový pokladní doklad ze dne 10. 8. 2001. Zálohovou fakturou ze dne 27. 9. 2001 vyfakturovala společnost Dare eurookna žalovanému zálohu ve výši 33 000 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 27. 9. 2021 byla žalovaným tato částka uhrazena. Konečnou fakturu pak vystavila společnost Dare eurookna dne 27. 9. 2001 na celkovou částku 72 949,39 Kč, kdy k úhradě po odečtení uhrazených záloh zbyla částka 4 949,40 Kč. Tato byla dle příjmového pokladního dokladu žalovaným uhrazena dne 27. 9. 2001.

26. Ze zprávy ČSOB stavební spořitelna ze dne 29. 7. 2022 bylo zjištěno, že účet k úvěrové smlouvě č. , hodnota, vykazoval ke dni 22. 7. 2019 dlužnou částku ve výši – 90 220,83 Kč a účet číslo , hodnota, , vykazoval k témuž dni dlužnou částku – 60 257,12 Kč. Uvedené též vyplývá z předloženého výpisu z účtu stavebního spoření číslo , č. účtu, vedeného jméno žalovaného. Dále z něj vyplývá, že žalovaný v období od 19. 8. 2019 do 29. 7. 2022 uhradil na tento úvěr celkem částku 63 576 Kč. Z výpisu z účtu stavebního spoření číslo , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni 24. 7. 2019 činil zůstatek na tomto účtu – 88 176,49 Kč. Z tohoto výpisu dále vyplývá, že v období od 24. 7. 2019 do. 29. 7. 2022 uhradila žalobkyně na předmětný úvěr celkem částku 97 749 Kč.

27. Z čestného prohlášení na č. l. 76 spisu bylo zjištěno, že , jméno FO, prohlašuje, že v letech 2001–2005 provedl stavební práce na rodinném domě , adresa, v obci , adresa, , a sice sádrokarton a fasádu domu. Prohlášení je ze dne 1. 8. 2022, podpis na něm není úředně ověřen, ale je zde razítko firmy. Na rubové straně téhož čísla listu je potom čestné prohlášení , jméno FO, o tom, že v letech 2001–2007 dodal stavebně truhlářské výrobky do rodinného domu na , adresa, , a sice dveře, okna a schodiště, k čemuž doložil kopie faktur. Prohlášení je podepsáno, opatřeno razítkem a datováno dnem 7. 8. 2022.

28. Z faktury vystavené Truhlářstvím , jméno FO, , adresa, ze dne 14. 2. 2005 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyfakturovaná částka 13 480 Kč za výrobu a montáž interiérových dveří, včetně dopravy. Z faktury vystavené stejným truhlářstvím dne 21. 7. 2004 vyplývá, že žalovanému byla vyfakturována částka 12 041 Kč, a to za tři eurookna, včetně jejich montáže a dopravy. Z faktury vystavené stejným truhlářstvím dne 23. 10. 2007 žalovanému jako odběrateli bylo zjištěno, že truhlářství vyfakturovalo částku 19 110 Kč za výrobu nových nášlapů, jejich montáž a dopravu. Fakturou vystavenou dne 12. 11. 2004 vyfakturovalo stejné truhlářství žalovanému částku 27 618 Kč za výrobu a montáž euro dveří meranti. Součástí ceny je i doprava. Fakturou vystavenou dne 21. 3. 2003 stejným truhlářstvím byla žalovanému vyfakturována částka 49 949 Kč za výrobu a montáž interiérových dveří se zárubněmi. Fakturou ze dne 16. 12. 2002 vyfakturovalo stejné truhlářství žalovanému částku 11 266 Kč za montáž oken a jejich dopravu, když z původní částky byla odečtena záloha 10 000 Kč.

29. Na číslech listů 84–87 jsou fotografie skříní z podkroví, kdy je patrné, že se nejedná o vestavné skříně, ale o skříně samostatně stojící, provedené na míru k danému prostoru.

30. Z faktury číslo 33/2022 vystavené , jméno FO, Hlaváčem vyplývá, že žalovanému vyfakturoval dne 11. 10. 2022 částku 500 Kč za prohlídku vozidla Ford Mondeo. Na rubové straně čísla listu 97 je odborné vyjádření , jméno FO, Hlaváče ohledně posouzení provedení oprav vozidla Ford Mondeo, rok výroby 2008, RZ , SPZ, tím, že ve druhé polovině roku 2021 byla opravena spojka a setrvačník za částku 24 750 Kč, ve stejném období byla provedena oprava pístu spojky za částku 5 000 Kč a v první polovině roku 2021 byla provedena oprava označená jako ERG ventil za částku 6000 Kč. , jméno FO, potvrdil, že uvedené položky jsou ve vozidle namontovány a jejich opotřebení odpovídá výše uvedenému období výměny, což ale nelze určit zcela přesně. Odpovídá však i počtu najetých kilometrů. Uvedené ceny jsou ceny obvyklé.

31. Dle internetového výpisu z živnostenského rejstříku je pan , jméno FO, podnikatelem v oboru opravy silničních vozidel.

32. Na č.l. 99 jsou doklady o nákupu kamer. První z nich byla dodána žalovanému 31. srpna 2018 za částku 18,83 USD, druhá z nich byla žalovanému dodána 12. června 2018 za částku 21,83 USD.

33. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 4. 2023 vyhotoveném podle stavu ke dni 22. 3. 2023 bylo zjištěno, že náklady na provedení rekonstrukce rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného provedené za dobu trvání manželství, tj. od 20. 4. 2002 do 22. 7. 2019 si vyžádaly v čase a místě obvyklé celkové náklady ve výši 870 967 Kč. Součástí znaleckého posudku je i fotodokumentace, tato se na nachází na číslech listu 151–162 spisu.

34. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, provedeného při jednání dne 27. 11. 2023 bylo zjištěno, že znalec na závěrech písemného znaleckého posudku trvá. Vysvětlil, že ceníkové položky zahrnují kromě hodnoty materiálu též další náklady, které vypočetl na hodnotu 28 %. Jedná se o odvody ze mzdy, zisk a režii. Jde přitom o průměrné hodnoty z cen, které jsou uvedeny za jednotlivé položky v položkovém rozpočtu. Znalec odečetl 28 % za zisk režii a odvody na zaměstnance. Obecně znalec uvedl, že toto je jediný objektivní způsob určení ceny.

35. Ze znaleckého posudku číslo 23/2023 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 6. 2023 vyplývá, že celková obvyklá cena movitých věcí nacházejících se v rodinném domě ve Starči, , adresa, ke dni podání znaleckého posudku činila 66 000 Kč. Znalec hodnotil obvyklou cenu jednotlivých věcí, a sice jídelního stolu (20 000 Kč), konferenčního stolu (5 000 Kč), televizního stolku (8 000 Kč), otevřené knihovny (9 700 Kč), 8 ks jídelních židlí (12 000 Kč), sedací soupravy (1 000 Kč), nábytkové sestavy (9 900 Kč) a dvou kusů bezpečnostních kamer 400 Kč.

36. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k místně obvyklému nájemnému pro rodinný dům č. p. 361 v obci , adresa, za období od května 2002 do prosince 2018 bylo zjištěno, že toto nájemné by činilo 1 920 000 Kč.

37. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , která byla slyšena při jednání konaném dne 8. 1. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně je její sestra a žalovaný je její bývalý švagr. Do domu ve Starči jezdila za sestrou od roku 2002, kdy měla svatbu až do Vánoc roku 2018, kdy ji z tohoto domu odvážela. Po svatbě bydleli v domě její sestra s manželem a jeho babička. Ta tam bydlela asi do roku 2007. Babička bydlela v přízemí, kde byla asi společná kuchyň, nahoře kuchyň nebyla. V patře byl obývák, ložnice a dva pokojíčky, které později využívaly děti. Po smrti babičky předělávali dole kuchyň a byl tam pak i obývák. Za trvání manželství proběhla kompletní rekonstrukce celého domu. Sociální zařízení bylo dole i nahoře, nemovitost měla garáž, kterou užívali oba manželé.

38. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobkyně je její dcera a žalovaný je její bývalý zeť. Dům ve Starči původně patřil babičce žalovaného, která mu ho později darovala a bydleli tam spolu asi od roku 2000. Babička zemřela krátce po narození dvojčat v roce 2006. Mohl to být rok 2007. Po narození dětí babička bydlela dole a účastníci řízení po svatbě bydleli už nahoře. Předtím bydleli dole s babičkou, v červenci po svatbě už bydleli nahoře, dole byla kuchyň a další dvě místnosti, zřejmě i koupelna, nahoře tři pokoje a koupelna. Kuchyň nahoře nebyla. Po smrti babičky začali předělávat kuchyň a všechno dole a pak už obývali celý dům. V období, kdy účastníci řízení v domě bydleli, tak přistavěli celý vršek, museli předtím sundat střechu.

39. Ze znaleckého posudku o určení místně obvyklého nájemného vypracovaného dne 22. 4. 2024 znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že obvyklé nájemné za užívání půdní vestavby a společné kuchyně v přízemí rodinného domu č. p. 361 v obci , adresa, a garáže náležející k tomuto domu za období od 1. 5. 2002 do 31. 12. 2007 činí 417 000 Kč. Obvykle obvyklé nájemné za užívání stejného rodinného domu, včetně veškerého příslušenství za období od 1. 1. do 31. 12. 2008 činí 130 000 Kč a za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018 činí 1 917 000 Kč.

40. Při jednání konaném dnem 5. 8. 2024 byla slyšena znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která stvrdila závěry svého písemného znaleckého posudku. Z jejího výslechu bylo zjištěno, že místně obvyklé nájemné určila pomocí srovnatelných pronajímaných nemovitostí v předmětném období. Ze zákona je potřeba mít minimálně tři, ale ve svém znaleckém posudku jich uvedla pět. Při vypracování posudku brala v potaz, že výše nájemného, kterou se jí podařilo zjistit za pronajímané byty, nejde zcela srovnávat s rodinným domem, který má nadstandardně veliké plochy a nadstandardní vybavení. A proto tyto skutečnosti brala při stanovení výše nájemného v potaz.

41. Ze sdělení informací na č. l. 324 ze dne 1. 8. 2024 vyplývá, že Městys , adresa, vlastní obecní byty ve dvou bytových domech, a sice v bytovém domě U , adresa, , kde minimální nájemné na 1 m² podlahové plochy bytu činí 48 Kč a dále bytový dům U Potoka, kde nájemné za 1 m² užitné plochy bytu činí 100 Kč. Uvedené ceny jsou platné k 31. 7. 2024.

42. Na č. l. 325 spisu je emailové sdělení , jméno FO, z Odboru správy majetku a investic , adresa, , která sděluje znalkyni, že nájemné z plochy bytu bylo v letech 2002–2018 v městských bytech stanoveno na částku 52,23 Kč za metr2 , v bytech o velikosti nad 65 m² činilo nájemné 55–70 Kč za metr2.

43. K tvrzením doplněným a důkazům předloženým žalobkyní a žalovaným po koncentraci řízení soud nepřihlížel, neboť neshledal důvody uvedené v § 118b odst. 2 o.s.ř., které by odůvodňovaly výjimku zpravidla koncentrace řízení. Jedná se zejm. o doplnění tvrzení žalobkyně ze dne 3. 10. 2022, čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 16. 6. 2023 na č. l. 205 a čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 21. 12. 2023 na č. l. 239 i 241.

44. Při vypořádání SJM vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Soud proto odmítl právní argumentaci žalovaného, že investice do úprav a oprav domu je třeba posuzovat dle staré právní úpravy.

45. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že SJM účastníků zaniklo již za účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tj. po 1. 1. 2014, konkrétně dne 22. 7. 2019, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků, soud SJM účastníků vypořádal za použití níže uvedených ustanovení o. z.

46. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

47. Podle ustanovení § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

48. Podle ustanovení § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

49. Podle ustanovení § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

50. Podle ustanovení § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

51. Dle ust. § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

52. Dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

53. Dle ust. § 96 odst. 3 věty první o.s.ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.K výroku I.

54. Při přípravném jednání právní zástupce žalobkyně uvedl, že na vypořádání položek specifikovaných v tomto výroku I. netrvá. Soud posoudil jeho vyjádření dle obsahu ve smyslu ust. § 43 odst. 2 o.s.ř. jako částečné zpětvzetí žaloby ohledně specifikovaných položek. Žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že úkon byl učiněn před prvním jednáním ve věci samé, neuplatní se ust. cit. § 96 odst. 3 o.s.ř. Soud proto řízení ohledně položek LCD televizor SONY, kávovar zn. ETA, 2 ks závěsných stropních světel, zahradní sekačka, lyže, kola, helmy, brusle, vše patřící dětem účastníků a vybavení dětských pokojů, zastavil.K výroku II.

55. Mezi účastníky řízení od počátku nebylo sporu o tom, že součástí SJM jsou movité věci, a sice stůl a 8 ks židlí z masivu, sedačka ve tvaru U, stolek pod TV z masivu, konferenční stůl, skříně s knihovnou (součást obývacího pokoje), skříně v šatně a osobní automobily Ford Mondeo – rok výroby 2008 a Toyota Avensis – rok výroby 1999. Na ceně obvyklé osobních automobilů se účastníci řízení shodli, a sice u vozidla Ford Mondeo na ceně 40 000 Kč a u vozidla Toyota Avensis na ceně 15 000 Kč. Obvyklá cena ostatních movitých věci byla znaleckým posudkem zjištěna v celkové výši 66 000 Kč. Hodnota všech movitých věcí k vypořádání tedy činila 121 000 Kč. Oba účastníci shodně navrhovali, aby veškerý nábytek a vozidlo Ford Mondeo byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Rozpor existoval pouze ohledně vozidla Toyota Avensis, které od rozvodu manželství má v držení žalovaný. Žalobkyně navrhla přikázat jej do výlučného vlastnictví žalovaného, žalovaný navrhl přikázat jej do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že vozidla je dlouhodobě odstaveno. S ohledem na skutečnost, že všechny movité věci má od ukončení společného soužití v držení žalovaný, přikázal soud všechny věci specifikované ve výroku II. žalovanému.K výroku III.

56. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že za trvání manželství byly provedeny investice z prostředků SJM do rekonstrukce rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Nebylo též sporu o tom, že účastníci v tomto domě vedli rodinnou domácnost. Z provedeného dokazování vyplynulo, že po uzavření manželství užívali dům společně s babičkou žalovaného. Ta žila v přízemí a účastníci s ní měli společnou kuchyň. Po její smrti (12. 12. 2007) začali účastníci užívat celý dům. Na základě předložené fotografie ze svatebního dne účastníků řízení bylo zjištěno, že ke dni uzavření manželství byla hotova pouze hrubá stavba podkroví rodinného domu. Na základě tohoto důkazu a navazujících faktur o úhradě oken a dveří byl zadán znalecký posudek ke zjištění hodnoty provedených investic. Pokud se jedná o další tvrzené investice, pak žalobkyně, ačkoliv byla soudem poučena dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby svá tvrzení doplnila a navrhla důkazy k jejich prokázání, toto neučinila ve lhůtě stanovené soudem, resp. neučinila tak v koncentrační lhůtě dle ust. § 114c odst. 5 o.s.ř. Nadto tvrzení žalobkyně zůstala i nadále vágní a neurčitá, co je v rozporu s níže uvedenou judikaturou. Žalobkyně přitom netvrdila ani žádné skutečnosti, které by mohly být významné pro posouzení výjimky z pravidla koncentrace řízení.

57. Soud účastníky řízení jak v rámci přípravného jednání, tak i v průběhu celého řízení informoval o tom, jakou judikaturu bude v této věci aplikovat.

58. Při posuzování hodnoty investic ze SJM do rekonstrukce domu ve výlučném vlastnictví žalovaného soud aplikoval, zejm. rozsudek NS ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. , spisová značka, , z jehož odůvodnění vyplývá následující: „V řízení o vypořádání SJM nelze vždy trvat na podrobném a zcela exaktním vyúčtování všech dílčích investic, vynaložených v rámci základní investice; proto Nejvyšší soud při vypořádání nákladů vynaložených na podnik opakovaně uvedl, že je tu často značná obtížnost vyčíslení toho, co by měl podnikající manžel nahradit ve prospěch společného jmění ve smyslu § 150 věty druhé obč. zák. Ze sporu o vypořádání společného jmění nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. … Stejně tak je značně obtížné přesné vyčíslení nákladů na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, zejména pokud probíhala v době, kdy manželství bylo funkční a manželé neměli důvod uchovávat všechny doklady, a dokumentovat provedené práce a vyplacené částky a nepočítali s tím, že tyto otázky budou v budoucnosti předmětem dokazování. Z toho vychází i soudní praxe. …… judikatura v zájmu spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky a při vědomí obtížnosti dokázat vynaložené investice a jejich výši doklady připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice byly skutečně vynaloženy, a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy (tučně zvýrazněno soudem prvního stupně), připouští tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z účastníků byla za podmínek § 136 o. s. ř. stanovena úvahou soudu; tím spíše je třeba připustit její stanovení znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé práce a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit (nikoliv tedy zhodnocení věci či „hodnotu rekonstrukce“). Není žádný důvod vyloučit pro tyto případy to, co se uvádí v § 125 o. s. ř. Znalec přihlédne k dokladům, které jsou k dispozici a ke skutečnostem, které vyšly najevo, jejich posouzení je však již věcí jeho odborných znalostí (§ 127 odst. 1 o. s. ř.).“59. V projednávané věci soud zadal vypracování znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty investic blíže specifikovaných v usnesení na č.l. 121, neboť právě o těchto investicích neměl soud pochybnost, že byly provedeny za trvání manželství. Tyto investice byly částečně prokázány listinnými důkazy (faktury za okna a dveře – Truhlářství , jméno FO, ), fotografiemi předmětného domu ze svatebního dne účastníků. Na části provedených investic se účastníci řízení shodli, a to souhlasným prohlášením při jednání konaném dne 14. 9. 2022 (ploty v podobě ztraceného bednění – betonové sloupky s dřevěnou výplní, dřevěná vrata a branka, probarvená zámková dlažba okolo domu a u vjezdu do garáže, vybudování koupelny v podkroví a oprava koupelny v přízemí). Další investice prokázány nebyly, neboť žalobkyně svá tvrzení nedoplnila, resp. neoznačila důkazy k jejich prokázání v soudem stanovené lhůtě (viz protokol o přípravném jednání ze dne 14. 3. 2022, strana 2). Znalec zjistil hodnotu investic položkovým rozpočtem, kdy ceny ponížil o 28 %. Zohlednil přitom i skutečnost, že část prací na domě byla prováděna svépomocí. Znalec určil hodnotu investic na částku 870 967 Kč a z té částky soud vycházel. Metoda ke zjištění hodnoty investic použitá znalcem je standardní. Tuto metodu používají také jiní znalci, což je soudu známo z vlastní praxe v obdobných sporech. Soud považuje znalecký posudek za správný, přičemž znalec jeho závěry obhájil též při osobním výslechu u jednání.

60. Nejen ohledně výše investic aplikoval soud judikaturu platnou ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí (tj. nemohl zohlednit nález pléna Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24.) Ohledně investic ze SJM do výlučného majetku žalovaného soud aplikoval proto rozsudek NS ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. , spisová značka, , jehož právní věta zní: „Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli.“ V projednávané věci přitom žalobkyně existenci dohody o valorizaci investic netvrdila.

61. Žalovaný již v prvním vyjádření k žalobě namítl, že si žalobkyně investice do jeho domu tzv. odbydlela. S tímto názorem se ztotožnil též soud, když aplikoval rozsudek NS sp. zn. , spisová značka, ze dne 28. 1. 2021, jehož právní věta zní: „Je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazen hypoteční úvěr na nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, ve které bydlí (respektive ji užívá) rodina manželů, a jde-li tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Kdyby částka vynaložená na splátky hypotečního úvěru byla stejná nebo nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Kdyby však měsíční splátky hypotečního úvěru byly vyšší než náklady na zajištění obdobného bydlení z jiného právního důvodu, bude třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo vynaloženo na splátky hypotečního úvěru.“62. V projednávané věci bylo prokázáno, že za trvání manželství účastníci tohoto řízení na sebe společně převzali závazky ze dvou úvěrů ze stavebního spoření: první (smlouva ze dne 20. 8. 2008) na částku 500 000 Kč (meziúvěr), resp. částku 310 000 Kč (úvěr) a druhý (smlouva ze dne 10. 5.2011) na částku 180 000 Kč (meziúvěr), resp. 111 600 Kč (úvěr). V rámci první smlouvy se účastníci zavázali hradit vklad ve výši 1 949 Kč měsíčně a splátku úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně. Dle druhé smlouvy činila výše měsíčního vkladu na meziúvěr 716 Kč a měsíční splátka úvěru činila 1 440 Kč. Zůstatek první smlouvy činil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství – 90 220,83 Kč, zůstatek druhé smlouvy činil k témuž dni – 60 257,12 Kč. Oba úvěry byly účastníkům řízení poskytnuty za účelem údržby, změny rodinného domu. Ke dni zániku SJM byly oba zcela splaceny.

63. Znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, byla zjištěna výše obvyklého nájemného za užívání půdní vestavby, resp. celého rodinného domu za období, kdy jej účastníci řízení užívali společně na částku 2 464 000 Kč. Znalkyně obhájila svůj písemných posudek i při osobním slyšení. Vysvětlila, jaké použila metody ke stanovení obvyklého nájemného v jednotlivých letech. Soud považuje její posudek za správný a nemá o něm pochybnosti, proto vycházel ze znalkyní zjištěné částky obvyklého nájemného. Výše obvyklého nájemného přitom koresponduje i s odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, .

64. Vzhledem k tomu, že výše obvyklého nájemného, které by rodina účastníků musela za dobu užívaní rodinného domu ve výlučném vlastnictví manžela 2,8krát převyšuje výši investic ze SJM do tohoto domu, jsou investice tímto tzv. odbydleny. Žalobkyně by měla při vypořádání nárok na polovinu z částky 870 967 Kč, tj. na částku 435 483,50 Kč. Nadto je třeba zdůraznit, že meziúvěry a úvěry ze stavebního spoření byly spotřebovány právě na investice do domu, kde společně účastníci žili od uzavření manželství až do konce roku 2018.

65. Pokud se jedná o částku obvyklého nájemného, které by rodina účastníků musela za pronájem obdobného rodinného domu ve výši převyšující nárok žalobkyně, pak se právní zástupce žalobkyně mýlí v tom, že by se snad mělo jednat o příjem žalovaného, který by měl být zdaněn. Žalovaný totiž z tohoto titulu nemá vůči žalobkyni nárok na jakýkoliv doplatek nájemného a žádné nájemné mu nikdy hrazeno nebylo.

66. Každý z účastníků hradil po rozvodu manželství jeden z úvěrů ze stavebního spoření. Výpisem z účtu ze stavebního spoření č. , č. účtu, (první smlouva) bylo prokázáno, že žalobkyně na tento úvěr uhradila od 24. 7. 2019 do 13. 4. 2022 celkem 95 040 Kč. Úvěr byl ke dni 29. 7. 2022 zcela splacen. Výpisem z účtu ze stavebního spoření č. , č. účtu, (druhá smlouva) bylo prokázáno, že žalovaný na tento úvěr uhradil od 19. 8. 2019 do 18. 7. 2022 celkem 63 576 Kč. Úvěr byl ke dni 29. 7. 2022 zcela splacen.

67. S ohledem na shora uvedené soud při stanovení výše vypořádacího podílu zohlednil pouze hodnotu movitých věcí, které byly ke dni zániku prokazatelně součástí SJM a částky, které každý z účastníků uhradil po zániku SJM na společné závazky. Bylo přitom zohledněno, že movité věci specifikované ve výroku II. přikázal soud do výlučného vlastnictví žalovaného.

68. Celková hodnota majetku v SJM činí součet částek 40 000 Kč (Ford Mondeo), 15 000 Kč (Toyota Avensis) a 66 000 Kč (nábytek atd.), tj. 121 000 Kč. Od této částky soud odečetl vnosy účastníků, tj. 48 874,50 Kč (½ částky, kterou žalobkyně plnila ze svých výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh) a 31 788 Kč (½ částky, kterou žalovaný plnil ze svých výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Výše rozdílu pak činí 40 337,50 Kč a takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení podílu každého z účastníků. Vzhledem k rovnosti podílů se jedná o polovinu z této částky, tj. 20 168,75 Kč. K podílu žalobkyně byl připočten vnos 48 874,50 Kč, který žalobkyně plnila ze svých výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh. Podíl žalobkyně tak činí 69 043,25 Kč. Podíl žalovaného po započtení vnosu ve výši 31 788 Kč, který plnil ze svých výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh, tak činí 51 956,75 Kč. Součet částek 69 043,25 Kč a 51 956,75 Kč dává ve svém souhrnu částku 121 000 Kč, což je celková hodnota aktiv SJM. Žalovanému je přikazován majetek v celkové hodnotě 121 000 Kč, přičemž tato hodnota přesahuje vypořádací podíl manželky o 69 043,25 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal vypořádací podíl právě v této výši.

69. Pokud snad právní zástupce žalobkyně v průběhu řízení uváděl některé skutečnosti, které by mohly vést k závěru o disparitě podílů, pak tato tvrzení byla velmi vágní a v průběhu celého řízení k nim navrhl pouze jediný důkaz, a sice leták s označením „BYT ZDARMA“. Netvrdil však vůbec kdy a kde jej měl žalovaný vyvěšovat a nenavrhl ani žádný důkaz k prokázání tvrzení, že autorem tohoto letáku byl žalovaný. Také tvrzení ohledně vypuštění hmyzu do pokoje žalobkyně nebyla ničím podložena, přestože právní zástupce žalobkyně tvrdil, že věc byla policejním orgánem odložena, protože se nepodařilo zjistit, kdo hmyz vypustil. Stejně tak byla nekonkrétní tvrzení ohledně předběžné dohody o vypořádání SJM (byt 3+1 v Borovině). Dle názoru soudu nebylo přitom namístě poučovat žalobkyni v této souvislosti dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Návrhy na provedení důkazů z opatrovnického spisu vedeného zdejším soudem ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí účastníků vzal právní zástupce žalobkyně zpět, resp. na jejich provedení netrval poté, co byl soudem vyzván ke konkretizaci důkazů, které ze spisu navrhuje provést k důkazu. Soud v průběhu řízení neučinil žádné zjištění na základě, kterého by bylo namístě aplikovat tzv. disparitu podílů z vlastní iniciativy soudu.K výroku IV.

70. Ve vztahu k návrhu žalobkyně na vypořádání 2 ks nočních stolků, manželské postele, komody z ložnice a kuchyně byla žaloba zamítnuta, neboť při přípravném jednání konaném dne 14. 3. 2022 byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. žalobkyně poučena, aby doplnila svá tvrzení ohledně doby pořízení těchto položek a aby označila všechny důkazy k jejich prokázání, jinak může být v této části se svým žalobním nárokem neúspěšná. Žalobkyně však ve lhůtě stanovené soudem svá tvrzení řádně nedoplnila a neoznačila žádné důkazy, proto soudu nezbylo než její návrh ohledně uvedených položek zamítnout.K výroku V.

71. Žalovaný tvrdil a prokazoval odborným vyjádřením servisního technika, že po zániku SJM provedl ze svých výlučných prostředků investice do vozidla Ford Mondeo v hodnotě 40 000 Kč a požadoval je vypořádat. Soud tento návrh zamítl, neboť je to výlučně žalovaný, kdo vozidlo od zániku SJM výhradně užívá a bylo mu též přikázáno výrokem II. do výlučného vlastnictví. Účastníci řízení se přitom již při přípravném jednání shodli, že obvyklá cena tohoto vozidla činí právě 40 000 Kč. Žalovaný bezprostředně poté navrhl zohlednit investice do vozidla ve stejné výši. Pokud si opravy vozidla vyžádaly náklady převyšující jeho obvyklou cenu, pak tyto bylo žalovaným vynaloženy zcela neúčelně a soudu není zřejmé, z jakého důvodu je žalovaný vůbec vynakládal a nezakoupil si za své výlučné prostředky jiné vozidlo, které by již bylo v jeho výlučném vlastnictví. Ze všech shora uvedených důvodů soud tento nárok žalovaného zamítl.K výroku VI.

72. Pokud se jedná o náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023, dle kterého „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ V projednávané věci se jedná o vypořádání SJM, kdy řízení o něm má též povahu iudicii duplicis. I samotný Ústavní soud připustil použití shora uvedeného stanoviska v tomto typu řízení. V projednávané věci přitom soud neshledal žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení některému z jeho účastníků odůvodňovaly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.K výrokům VII. a VIII.

73. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

74. S ohledem na skutečnost, že žádnému z účastníků nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, je dle citovaného zákonného ustanovení namístě, aby každý z nich uhradil polovinu nákladu řízený vzniklých státu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků co do 90 % (usnesení ze dne 13. 12. 2023, č.l. 112), byla tato skutečnost při stanovení výše částky, kterou je povinna uhradit, zohledněna.

75. Dne 17. 5. 2023 zaplatila žalobkyně zálohu ve výši 500 Kč na vypracování znaleckého posudku ke zjištění obvyklé ceny movitých věcí a dne 6. 2. 2024 zálohu ve výši 1 000 Kč na vypracování znaleckého posudku ke zjištění obvyklého nájemného.

76. Na základě pravomocného usnesení o přiznání znalečného ze dne 4. 5. 2023 (č.l. 169) a platebního poukazu ze dne 30. 6. 2023 byla znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků soudu částka 35 395 Kč.

77. Na základě pravomocného usnesení o přiznání znalečného ze dne 30. 6. 2023 (č.l. 197) a platebního poukazu ze dne 8. 9. 2023 byla znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků soudu částka 8 260 Kč.

78. Na základě pravomocného usnesení o přiznání znalečného ze dne 8. 12. 2023 (č.l. 238) a platebního poukazu ze dne 21. 2. 2023 (č.l. 261) byla znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků soudu částka 900 Kč.

79. Na základě pravomocného usnesení o přiznání znalečného ze dne 26. 4. 2024 (č.l. 305) a platebního poukazu ze dne 28. 5. 2024 byla znalkyni , tituly před jménem, Ivě , jméno FO, vyplacena z rozpočtových prostředků soudu částka 18 630 Kč.

80. Náklady řízení státu proto představují součet částek 35 395 Kč, 8 260 Kč, 900 Kč a 19 630 Kč, tj. celkem 64 185 Kč. Každý z účastníků by přitom měl soudu uhradit jednu polovinu těchto nákladů. Žalovanému byla proto výrokem VIIII. uložena povinnost zaplatit na účet soudu částku 32 092,50 Kč v obecné pariční lhůtě. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků co do 90 %, byla by povinna uhradit na účet soudu pouze 10 % z této částky, tj. 3 209,25 Kč. S ohledem a skutečnost, že na zálohách již uhradila částku 1 500 Kč, byla jí uložena povinnost uhradit náklady řízení státu pouze ve výši 1 709,25 Kč. S ohledem na výši této částky neshledal soud důvody ke stanovení delší lhůty k plnění než té obecné.