119 C 14/2021
č. j. 119 C 14/2021-131
V PLATNOSTICitované zákony (13)
Plný text
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1.100.000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.100.000 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 259.490 Kč k rukám zástupce žalobce [titul]. [jméno] [jméno], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 280 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.100.000 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení.
2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný byl výlučným vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemkové parcely [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Družkou žalovaného byla dcera žalobce [jméno] [příjmení]. V době, kdy žalovaný hodlal uvedenou nemovitost zakoupit, neměl dostatek finančních prostředků, a tak na jeho prosbu žalobce s manželkou poskytli [právnická osoba] jako záruku za úvěr, který si vzal žalovaný na její zakoupení, zástavní právo na svoji nemovitost, neboť měli původně za to, že nemovitost bude pořizovat žalovaný spolu s jejich dcerou a zároveň tato bude sloužit pro bydlení jejich rodiny. Ze stejného důvodu žalobce přistoupil i na rekonstrukci nemovitosti, o jejíž provedení ho žalovaný po jejím zakoupení požádal. O tom, že nemovitost koupil žalovaný do svého výlučného vlastnictví, se žalobce dozvěděl až po rekonstrukci prvního bytu v domě. Tento byt pak sloužil pro účely společného bydlení žalovaného, dcery a vnučky žalobce až do června 2018. Žalobce byl k rekonstrukci prvního bytu v domě motivován dále tím, že chtěl vyvázat svoji nemovitost ze zástavy. Žalobce neměl v úmyslu provádět rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví žalovaného, tedy ve prospěch pouze žalovaného, bez náležitého protiplnění. Žalovaný však opakovaně slíbil, že podíl na nemovitosti o velikosti jedné poloviny nechá převést na dceru žalobce, proto žalobce nakonec prováděl rekonstrukci celého domu. Žalobce měl dostatečné znalosti a dovednosti z předchozího profesního života a tak žalovanému na základě dohody účastníků provedl následující práce spojené s rekonstrukcí domu: rekonstrukci půdních prostor na ložnici, rekonstrukci pokojíku a chodbičky, obýváku a kuchyně, pokojíčku, koupelny a prostor komory, chodby, schodiště do podkroví včetně komor, v přízemí rekonstrukci dvou bytů, druhé místnosti, chodby včetně schodiště a dvou komor, komory horní a komory v přízemí, sklepních prostor, a prostor výměníků. Dále vypracoval potřebnou pracovní projektovou dokumentaci, provedl další odborné práce a řešil celou řadu stavebních úprav, detailů a organizaci přestavby. Žalovaný se s dcerou žalobce [jméno] [příjmení] v červnu 2018 rozešel, a následně oznámil, že na dceru žalobce podíl o velikosti ½ na nemovitosti, jak dříve sliboval, nepřevede a rozhodl se předmětnou nemovitost prodat. Žalobce se podílel na rekonstrukci nemovitosti nepřetržitě až do roku rozchodu žalovaného a dcery žalobce, kdy se ještě dokončovala pergola. Po rozchodu žalovaného s dcerou žalobce a po jeho následném sdělení, že zamýšlí nemovitost prodat, požadoval žalobce po žalovaném vyrovnání za výrazné zhodnocení nemovitosti jeho prací, s čímž žalovaný souhlasil. Žalobce proto v létě 2019 sepsal soupis provedených prací vlastní rukou, žalovaný soupis odsouhlasil a stvrdil i částku, kterou žalobci zaplatí. V písemné dohodě nebyl vepsán způsob úhrady sjednané částky ve výši 1.100.00 Kč. Žalobce očekával na základě sdělení žalovaného, že se tak stane okamžikem prodeje nemovitostí. Žalovaný nemovitosti následně 25. 8. 2020 prodal a zakoupil jiné nemovitosti v [obec]. Žalovaný příslib o zaplacení částky ve výši 1.100.000 Kč nedodržel, žalobci uvedenou částku nevyplatil. Žalobce se pokusil o smírné vyřešení sporu. Nechal připravit dohodu o úhradě nákladů na zhodnocení věci, ale žalovaný si to rozmyslel a dohodu odmítnul podepsat. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 1.100.000 Kč za rekonstrukci nemovitosti prostřednictvím svého právního zástupce dne 2. 2. 2021, avšak bezvýsledně.
3. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že není pravda, že práce na předmětném domě byly skončeny v roce 2014 a v roce 2017 byla zhotovena pergola. Práce na předmětné nemovitosti probíhaly minimálně do rozchodu žalobce s dcerou žalovaného. V létě 2019 žalovaný oznámil žalobci, že hodlá nemovitost prodat. Na tento popud sepsal žalobce v létě 2019 listinu o soupisu provedených prací a žalovaný mu dělil, že k okamžiku uskutečnění prodeje předmětných nemovitostí žalobci částku ve výši 1.100.000 Kč zaplatí. Žalobce žalovanému nevyhrožoval, a tedy nedonutil ho k podpisu soupisu prací výhrůžkou. Je pravda, že žalobce měl v minulosti zdravotní problémy a má je i dnes, přesto prováděl práce uvedené v soupisu prací. Žalobce na stavbě prováděl odborné práce, ke kterým, jak je ve stavebnictví obvyklé, potřeboval přidavače či pomocníka. Ve stavebnictví se účtuje samostatně položka přesuny hmot, kterou žalobce v soupisu neuplatnil, neboť pomocné práce a přesuny hmot prováděl buď žalovaný sám, nebo s dalšími osobami, které žalobce nezná. Žalobce prováděl odborné zednické práce, které jsou v soupisu, tj. netvrdil, že prováděl práce instalatérské, klempířské, topenářské. Dále se žalobce vyjádřil k jednotlivým položkám v soupisu prací, kdy vesměs uváděl, že odborné práce dle soupisu prací prováděl žalobce a pomocné práce jako je čištění cihel, navážení materiálu či přípravu terénu prováděl žalovaný, někdy i s dalšími osobami, které žalobce nezná. Výkresy pro potřebu rekonstrukce vyhotovil žalobce. Nárok není promlčen, neboť bezdůvodné obohacení nenastalo dříve, než okamžikem rozchodu žalovaného s dcerou žalobce, tedy ne dříve, než 8. 6. 2018 a ne dříve, než žalovaný sdělil dceři žalobce a následně žalobci, že příslib převodu podílu na nemovitosti na dceru žalobce nehodlá dodržet. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy nastalo nejdříve okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl, že žalovaný podíl na nemovitostech na dceru žalobce nepřevede, tj. po 8. 6. 2018.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává. K odůvodnění uvedl, že soupis provedených prací, na základě kterého je podána žaloba, byl ze strany žalovaného podepsán pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce, že zdemoluje dům [adresa] v ulici [ulice]. Žalobce měl k domu přístup, neboť v něm v té době stále bydlela jeho dcera, i když žalovaný již bydlel jinde. Vzhledem k tomu, že žalovaný podepsal soupis provedených prací nedobrovolně, resp. pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce, jednalo se od počátku o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 občanského zákoníku a nejednalo se tak o právní jednání a k takovému právnímu jednání se nepřihlíží ve smyslu § 554 občanského zákoníku. Není pravdou, že by se žalovaný s žalobcem dohodl na provedení rekonstrukce předmětné nemovitosti. Žalobce a další osoby – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému pomáhali při rekonstrukci zdarma. Žalovaný neměl žádný racionální důvod, proč žalobci zpětně podepsal soupis s úhradou částky 1.100.000 Kč, která nebyla ani řádně zdůvodněna. Dokonce žalobce sám považoval soupis za nedostatečný a chtěl uzavřít jinou dohodu a za tím účelem kontaktoval [anonymizováno] [příjmení]. Obsah soupisu provedených prací neodpovídá realitě, když žalobce neprováděl veškeré práce, které jsou v soupisu uvedeny. Žalovaný uznává, že mu žalobce pomáhal některé práce provést, protože žalobce je otcem bývalé přítelkyně žalovaného. Práce, které na domě byly prováděny, byly skončeny v roce 2014. V roce 2017 byla zhotovena pouze pergola. Dále žalovaný tvrdí, že žalobce absolvoval minimálně dvě operace, a proto nebyl schopen provádět žádné těžké práce. Žalovaný se dále konkrétně vyjádřil k jednotlivým položkám soupisu provedených prací, které měl dle soupisu provést žalobce a dalším položkám s tím, že práce zde uvedené neprováděl výlučně žalobce, ale s žalovaným a dalšími osobami, a to s [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], případně je prováděl někdo jiný, nebo prováděny nebyly. Ohledně dokumentace uvedl, že žalobce dělal pouze výkres pergoly. Dále i kdyby se ve vztahu k podpisu soupisu provedených prací nejednalo o zdánlivé právní jednání, musel by být tvrzený nárok žalobce soudem posouzen jako promlčený, když mezi účastníky v době provádění jednotlivých prací neexistovala žádná dohoda o úhradě jakýchkoliv prací ze strany žalovaného, neboť ten provádění těchto prací ze strany žalobce – otce své tehdejší přítelkyně považoval za společenskou úsluhu, je možné nárok žalobce posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení. Podle § 107 odst. 1 a 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku byla objektivní lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení 3 roky a subjektivní 2 roky. Podle § 638 odst. 1 o. z. je objektivní promlčecí lhůta u vydání bezdůvodného obohacení 10 let a subjektivní 3 roky. Obě lhůty počaly v obou případech běžet provedením jednotlivých prací a nárok je tak promlčen. Před zahájením prací na domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] existovala ústní dohoda, kterou potvrdil i žalobce, že práce budou prováděny zdarma, resp.„ pro ně“ (myšleno žalovaný a jeho tehdejší partnerka, dcera žalobce). Současně v případě investic do nemovitosti je třeba ocenit„ zhodnocení“ nemovitosti, nikoliv„ rozsah investic“. To v tomto řízení nebylo prokazováno. Žalovaný zároveň upozorňuje na to, že podstatný, pro běh promlčecí lhůty, je okamžik vložení investic. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
5. Z účastnické výpovědi žalobce, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (dcery žalobce a bývalé družky žalovaného), zástavní smlouvy k nemovitostem [číslo] ze dne 2. 8. 2012 a prohlášení [právnická osoba] o vzdání se zástavního práva ze dne 29. 3. 2017 soud zjistil, že se žalovaný po dohodě se svou tehdejší družkou [jméno] [příjmení] v roce 2012 rozhodl koupit nemovitost - stavební parcelu [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemkovou parcelu [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Dům zahrnoval tři byty. Na koupi domu si vzal žalovaný hypoteční úvěr, na jehož zajištění na požadavek banky z důvodu nedostatečné hodnoty kupované nemovitosti, na prosbu žalovaného s dcerou, poskytl žalobce s manželkou zástavní právo ke své nemovitosti. Žalobce měl za to, že nemovitost koupil žalovaný společně s jeho dcerou, tedy nikoli s úmyslem mít ho do budoucna ve výlučném vlastnictví. Nemovitost koupil do svého výlučného vlastnictví žalovaný po dohodě s [jméno] [příjmení] z toho důvodu, že [jméno] [příjmení] nebyla pro banku solventním hypotečním dlužníkem, měla jen mizivý příjem z podnikání a byla by pro účely poskytnutí úvěru coby spoludlužnice přítěží. Dle výpovědi žalobce i svědkyně žalovaný opakovaně sliboval, že [jméno] [příjmení] polovinu předmětné nemovitosti daruje, což však nedodržel a tento záměr sdělil svědkyni krátce po ukončení jejich vztahu 8. 6. 2018. Za pomoci žalobce byl zrekonstruován jeden z bytů v domě, který pak užíval k bydlení žalovaný s [jméno] [příjmení] a jejich nezletilou dcerou. Žalobce se následně dohodl s žalovaným na práci žalobce i na další rekonstrukci, kdy motivací žalobce bylo to, že dům sloužil a v budoucnu i měl sloužit a být k užitku jeho dceři a vnučce, dcera žalobce se měla stát jeho spoluvlastnicí a dále chtěl žalobce zvýšením hodnoty domu rekonstrukcí dosáhnout vyvázání své nemovitost ze zástavního práva k zajištění hypotečního úvěru žalovaného. Na rekonstrukci nemovitosti však pracoval žalobce i po zrušení tohoto zástavního práva, a to z důvodů shora uvedených. Žalobce měl dlouholetou praxi ve stavebnictví, kdy pracoval jako stavbyvedoucí. Na rekonstrukci prováděl proto odborné práce, zbytek (pomocné a přidavačské práce) prováděl žalovaný se svými kamarády. Žalobci jeho zdravotní potíže nezabránily v provádění rekonstrukčních prací na předmětném domě. V létě 2018 žalovaný ukončil vztah s [jméno] [příjmení], odešel z domu [adresa] s tím, že jej nadále může užívat [jméno] [příjmení] s jejich společnou nezletilou dcerou. Následně asi po roce oznámil svůj záměr dům prodat a to, že nehodlá darovat [jméno] [příjmení] podíl na domě, z čehož bylo zřejmé, že z domu nebude mít dcera a vnučka žalobce v budoucnu žádný užitek. Z tohoto důvodu žalobce přistoupil v létě 2019 k sepisu soupisu prací, které na rekonstrukci nemovitosti provedl, a který žalovaný dobrovolně podepsal včetně částky za provedené práce ve výši 1.100.000 Kč, která byla doplněna do soupisu po dohodě účastníků až při samotném podpisu soupisu prací. Současně došlo k ústní dohodě, že žalovaný zaplatí tuto částku žalobci po prodeji domu. Podpis soupisu proběhl na zahradě předmětné nemovitosti, u dojednávání částky byla přítomná svědkyně [jméno] [příjmení], která pak odešla ze zahrady do bytu a následně se od žalobce dozvěděla, že si žalovaným„ plácli“. Na žalovaného nebyl činěn žádný nátlak, aby soupis podepsal. Jednání probíhalo v přátelském duchu a byl to žalovaný, který namísto žalobcem navrhované částky 1.000.000 Kč nabídl 1.100.000 Kč. Tuto dohodu žalovaný nedodržel, proto se žalobce obrátil na právníka žádostí o sepis písemné dohody ohledně zaplacení, kterou však žalovaný odmítl podepsat.
6. Ze„ soupisu provedených prací obytného domu [adresa], [anonymizováno]. [příjmení], [obec] při jeho rekonstrukci“ soud zjistil, že tento obsahuje ručně psaný podrobný soupis prací strukturovaný dle jednotlivých místností a prostor v předmětné nemovitosti. V soupisu je dále na jeho konci uvedeno, že jej sepsal žalobce a že žalovaný souhlasí s rozsahem prací a částkou na zhodnocení a vypořádání, přičemž zhodnocená částka činí 1.100.000 Kč. Dále je zde uvedena„ dohoda o způsobu úhrady“. Soupis je podepsán žalobcem a žalovaným. Účastníci svůj podpis na soupisu v řízení nesporovali. Dále soud z návrhu„ dohody o náhradě nákladů na zhodnocení věci“ a sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 12. 2021 zjistil, že žalobce se obrátil na advokátní kancelář [titul] [příjmení] dne 2. 9. 2019 s žádosti o vypracování návrhu této dohody, která obsahovala uznání závazku žalovaného k úhradě částky 1.100.000 žalobci na základě shora uvedeného soupisu do 30 dnů ode dne uskutečnění prodeje předmětných nemovitostí. Dohoda nebyla ze strany žalovaného podepsána. Soud uzavírá, že obsah těchto listin zcela koresponduje s účastnickou výpovědí žalobce a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení].
7. Žalovaný v řízení uplatnil tvrzení, že podepsal soupis provedených prací nedobrovolně, resp. pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že mu žalobce vyhrožoval„ rozmlácením baráku“ a k prokázání svých tvrzení dále navrhl svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl pouze přítomen u telefonátu žalobce žalovanému, kdy žalobce žalovanému ve zjevném rozčilení do telefonu řekl, že pokud žalovaný dům prodá, roztříská ho palicí a dále, že se tam hrozně nadřel. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl podnájemníkem žalovaného v předmětné nemovitosti v době, kdy žil žalovaný s dcerou žalobce. Svědek měl jednou konflikt s žalobcem, kdy žalobce potkal svědka ve městě a stěžoval si na žalovaného kvůli„ baráku“ a rozchodu s jeho dcerou. O tomto rozhovoru svědek referoval žalovanému a následně mu bylo v hospodě vyhrožováno, že by si měl dát pozor na pusu, nebo by„ přes ni mohl dostat“. Soud uzavírá, že z provedeného dokazování svědeckými i účastnickými výpověďmi shora nemá za prokázáno tvrzení žalovaného, že podepsal soupis provedených prací pod přímou bezprávnou výhrůžkou žalobce. Dle názoru soudu ani z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nevyplývá a nelze učinit závěr, že by jimi uvedené„ výhrůžky“ žalobce byly způsobilé vzbudit reálně v žalovaném takové obavy, že by pod jejich vlivem podepsal daný soupis. Šlo spíše o zcela pochopitelné vyjádření prvotní frustrace žalobce z nastalé situace, než cokoli jiného, které rozhodně nebylo způsobilé vyvolat v žalovaném jakoukoli vážnou reálnou obavu, natož takovou obavu, pod vlivem které by podepsal předmětný soupis prací. K tomuto závěru soud dospěl i s přihlédnutím k charakteru tvrzených výhrůžek a např. i skutečnosti, že v předmětném domě měla nadále bydlet a reálně i bydlela dcera žalobce s jeho vnučkou. Současně naprostá dobrovolnost jednání žalovaného v tomto směru vyplývá i výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kterou soud zhodnotil jako věrohodnou.
8. Dále soud provedl podpůrné dokazování k rozsahu prací, které měl dle svého tvrzení provést žalobce a dle tvrzení žalovaného buď nikoli, nebo v nižším rozsahu. Svědek [jméno] [příjmení] v tomto směru vypověděl, že na rekonstrukci předmětné nemovitostí žalovaného pomáhal zdarma ve svém volnu, kdy dělal přípravné a pomocné práce (míchání betonu, čištění cihel, kopání základů pro pergolu). V té době pracoval pro žalovaného, prováděl oplášťování hal. Svědek dále vypověděl, že žalobce na stavbě potkával a dle něj žalobce„ pracoval dobře“ s tím, že pro žalobce např. připravili beton, nosili kameny a žalobce pak dělal tu odbornější práci. Dále svědek uvedl, že žalovaného viděl na domě pracovat každý den od rána do večera a následně k dotazu soudu uvedl, že na domě pracovali o víkendech. Tedy v této části (ohledně rozsahu času, který trávil prací na rekonstrukci žalovaný) soud zhodnotil výpověď svědka za rozpornou. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že při rekonstrukci předmětné nemovitosti pomáhal žalovanému tím, že čistil cihly, navážel materiál, kameny, připravoval terény a v jednom bytě dělal„ pár“ omítek a štuků, přičemž žalobce v domě pracovat viděl. Taktéž svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] (bratr žalovaného) vypověděl, že žalobce toho na rekonstrukci domu dělal„ spoustu“, a to např. zednické práce na hrubé rekonstrukci, koupelny, obklady, dlažby, pergolu, přičemž svědek není schopen vyjmenovat vše. Svědek prováděl stropy ze sádrokartonu v jednom bytě, na chodbě a předsazenky v ložnici na půdě. Konečně svědek [jméno] [příjmení], který byl nájemníkem jednoho bytu v předmětné nemovitosti do roku 2016, vypověděl, že dům byl před rekonstrukcí v zanedbaném stavu. Žalobce viděl svědek na rekonstrukci dělat veškeré zednické práce (omítky, štuky, příčky) s tím, že občas tam dělal pomocné práce žalovaný. Svědek sám poskytl občas pomocné práce žalobci. Svědek dále uvedl, že zaslechl rozhovor žalobce s žalovaným na zahradě nemovitosti, kdy žalobce říkal, že to dělá kvůli dceři, že půlka„ baráku“ bude její, což bylo ještě v době, kdy měli účastníci přátelský vztah. Dále byly k důkazu provedeny technické nákresy předložené žalobcem, které žalobce dle jeho tvrzení vyhotovil čistě pro potřeby rekonstrukčních prací, tedy nešlo o formální projektovou dokumentaci např. pro stavební úřad. Soud má za to, že shora uvedené svědecké výpovědi podporují a potvrzují tvrzení žalobce, že práce uvedené v soupisu skutečně provedl.
9. S ohledem na výše uvedené skutkové závěry soud neprováděl dokazování žalovaným navrhovanou zdravotnickou dokumentací žalobce (bylo prokázáno, že žalobce tvrzené zednické rekonstrukční práce skutečně dlouhodobě prováděl), projektovou dokumentací předmětné nemovitosti založenou na [anonymizováno] [obec] (žalobce netvrdil, že by vyhotovil projektovou dokumentaci pro stavební řízení), prohlídkou na místě a znaleckým posudkem (vzhledem ke skutkovým závěrům o soupisu provedených prací) pro nadbytečnost. Stejně tak soud neprováděl výslech dalších navrhovaných svědků, neboť ti měli vesměs provádět na rekonstrukci předmětné nemovitosti odborné práce, o kterých žalobce netvrdil, že je prováděl a současně by byl jejich výslech nadbytečný i vzhledem ke skutkovému závěru, který soud učinil k soupisu provedených prací.
10. Dle kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovité věci ze dne 25. 8. 2020 a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Trutnov předmětná nemovitost byla prodána třetí osobě kupní smlouvou ze dne 25. 8. 2020 za kupní cenu 8.120.000 Kč. Z předžalobní korespondence účastníků soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím zástupce k úhradě žalované částky výzvou ze dne 2. 2. 2021, na což žalovaný reagoval, taktéž prostřednictvím svého zástupce, odmítavě s tím, že soupis provedených prací podepsal nedobrovolně, což žalobce ve své reakci odmítl. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. <i>11. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Dle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.</i> <i>Dle § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Dle odst. 2 bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.</i> 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce provedl na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného práce sepsané v „ soupisu provedených prací obytného domu [adresa], [anonymizováno]. [příjmení], [obec] při jeho rekonstrukci“, který žalovaný dobrovolně podepsal, tedy vlastnoručním podpisem potvrdil rozsah v něm sepsaných prací provedených žalobcem. Žalobce tyto práce provedl původně bez požadavku na jakoukoli odměnu (protiplnění) pro sebe vůči žalovanému z toho důvodu, že žalovaný opakovaně přislíbil darovat podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitosti dceři žalobce, která byla v době tohoto příslibu životní družkou žalovaného a současně je matkou jejich společné dcery. Vzhledem k dalším prokázaným okolnostem (poskytnutí vlastní nemovitosti žalobce a jeho manželky do zástavy za účelem ručení za hypoteční úvěr žalovaného užitý na koupi nemovitosti) žalobce tento příslib zcela legitimně považoval za vážný a určitý. Tedy vzhledem k okolnostem shora popsaným, které vyplynuly z provedeného dokazování, tento příslib žalovaného budoucího darování podílu o velikosti jedné poloviny na předmětné nemovitosti dceři žalobce lze považovat za právní důvod plnění ze strany žalobce pro žalovaného, který následně odpadl. K tomu viz. rozsudek NS ČR ze dne 14. 3. 2018 sp. zn. 28 Cdo 46/2018, který uvádí:„ Bezdůvodné obohacení může nastat i na základě oprávněného předpokladu, že dojde k převodu vlastnictví konkrétní majetkové hodnoty, jenž se však posléze neuskuteční. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že důvod plnění odpadl, je pak založen v situaci, kdy vlastník odmítne podle příslibu dále jednat nebo vytvoří-li takový stav, kdy je zřejmé, že příslib nebude uskutečněn. V citovaném rozhodnutí se dále NS ČR vyslovil k otázce promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení následujícím způsobem:„ Subjektivní promlčecí lhůta se přitom počítá od okamžiku, kdy se kupující dozvěděl o tom, že vlastník odvolal příslib budoucího převodu nebo vytvořil stav, kdy je zřejmé, že příslib již nebude realizován. Objektivní promlčecí lhůta pak běží ode dne, kdy došlo k odvolání příslibu nebo vytvoření stavu, kdy je zřejmé, že tento již realizován nebude.“ Obdobně srovnej rozsudek NS ČR ze dne 30. 1. 2001, sp. zn. 25 Cdo 968/99, který mimo jiné uvádí:„ Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle ustanovení § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti, kterou je vědomost oprávněného o tom, že na jeho úkor došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se obohatil. Pro stanovení počátku běhu objektivní promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2 obč. zák. je rozhodující okamžik, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby proto nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Subjektivní promlčecí doba tedy může začít běžet nejdříve s počátkem lhůty objektivní. Bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl, vzniká okamžikem, kdy odpadl právní důvod již poskytnutého plnění. Dále citované rozhodnutí uvádí:„ Za dostatečný právní důvod k plnění (k poskytnutí zálohy na budoucí koupi) je třeba považovat i příslib budoucího úplatného převodu vlastnictví, pro nějž - na rozdíl od smlouvy o převodu - není forma předepsána. Jestliže v souvislosti s připravovanou koupí nemovitosti žalobce poskytl žalovanému peněžitou částku a žalovaný tuto částku přijal, stává se taková záloha bezdůvodným obohacením ve chvíli, kdy žalovaný odmítl nemovitosti žalobci prodat, popř. vytvořil stav, z něhož je zřejmé, že koupě již nebude realizována. Tímto okamžikem odpadá právní důvod, na jehož základě žalobce plnil žalovanému.“ Dle názoru soudu lze závěry uvedených rozhodnutí vztáhnout na danou věc, ve které jde o nedodržený příslib bezúplatného převodu vlastnictví nemovitosti (darování), ač se obě citovaná rozhodnutí konkrétně týkala příslibu úplatného převodu nemovitosti, neboť pro řešení právního posouzení dané věci, a to otázky existence a okamžiku vzniku bezdůvodného obohacení, není rozhodné, zda jde o příslib budoucího prodeje nebo darování majetkové hodnoty. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce je třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného vzniklého tím, že důvod plnění (příslib darování poloviny nemovitosti dceři žalobce) odpadl. Vzhledem k závěrům výše citovaných rozhodnutí uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen, neboť jak objektivní, tak subjektivní promlčecí doba počala běžet nejdříve od okamžiku, kdy žalovaný oznámil žalobci (resp. jeho dceři) svůj záměr nedodržet příslib daru podílu o velikosti jedné poloviny na nemovitosti dceři žalobce [jméno] [příjmení] a nemovitost prodat pro svůj výlučný prospěch. Toto mohlo logicky nastat nejdříve po prokázaném ukončení rodinného soužití žalovaného s dcerou žalobce dne 8. 6. 2018. Fakticky nastalo až následným oznámením záměru nedodržet příslib darování po tomto datu v průběhu roku 2019. Žaloba byla podána dne 18. 5. 2021, tedy včas. Výše bezdůvodného obohacení pak vychází ze„ soupisu provedených prací obytného domu [adresa], [anonymizováno]. [příjmení], [obec] při jeho rekonstrukci“, který soud zhodnotil jako jakousi neformální dohodu účastníků (uznávací projev žalovaného) právě o výši toho, co by měl žalovaný uhradit žalobci z titulu prací provedených žalobcem na nemovitosti žalovaného poté, kdy se žalovaný rozhodl nesplnit svůj příslib převodu vlastnického podílu na ní dceři žalobce. Jak již soud uvedl výše, po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že soupis podepsal žalovaný dobrovolně. Tvrzení žalovaného o jeho podpisu pod přímou bezprávnou výhružkou žalobce soud zhodnotil jako nepravdivé a účelové. Současně ze soupisu je zcela jednoznačně patrné, že je sepsán za účelem vypořádání se účastníků z titulu v něm sepsaných prací provedených žalobcem na nemovitosti žalovaného a tedy podporuje tvrzení žalobce, že sám žalovaný vnímal a uznal, že na jeho straně došlo ke vzniku majetkového prospěchu z titulu práce vykonané žalobcem, a že by tento prospěch měl vzhledem k daným okolnostem žalobci nahradit. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.
13. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalobci zaplacený soudní poplatek ve výši 55.000 Kč. Dále náleží žalobci na nákladech řízení náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení, a to odměna advokáta za 13 úkonů právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.) ve výši 1.100.000 Kč; 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl., 1 úkon za předžalobní výzvu k plnění, 1 úkon za sepis žaloby, 1 úkon za sepis vyjádření ze dne 16. 11. 2021, 1 úkon za sepis vyjádření ze dne 25. 11. 2021, 1 úkon za sepis vyjádření ze dne 15. 1. 2022, 1 úkon za písemný závěrečný návrh - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.; dále 1 úkon za účast u jednání dne 25. 10. 2021, 2 úkony za účast u jednání dne 20. 12. 2021, 1 úkon za účast u jednání dne 17. 2. 2022, 1 úkon za účast u jednání dne 7. 4. 2022; vše dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl.; 1 úkon za doloženou schůzku s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 pím. c) vyhl. Odměna za 1 úkon právní služby činí v této věci dle § 7 bodu 6 vyhl. 12.700 Kč. Žalobci proto náleží na odměně advokáta částka 165.100 Kč. Dále náleží žalobci paušální náhrada hotových výloh advokáta za tytéž úkony dle § 13 odst. 1, 4 vyhl., která činí 300 Kč za úkon, tj. 3.900 Kč. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad (169.000 Kč), tj. částka 35.490 Kč. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů v celkové výši 259.490 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uhradit k rukám zástupce žalobce.
14. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle výsledku řízení proto vznikla žalovanému povinnost nahradit státu jím zálohované náklady řízení, a to svědečné ve výši 280 Kč. Soud proto žalovanému uložil tuto povinnost výrokem III. rozsudku.
15. Lhůty k plnění byly ve výrocích I., II. a III. stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůt delších.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.