130 C 22/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka se sídlem Adresa účastníka zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 3 648 643,77 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 3 648 643,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 648 643,77 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 168 432 Kč k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta B, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náklady řízení ve výši 212 826 Kč k rukám zástupkyně vedlejšího účastníka , Jméno advokátky, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 3 648 643,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 3. 2022 jako náhrady škody, kterou mu žalovaná způsobila při poskytování právních služeb. Žalobce uvedl, že dne 18. 4. 2017 uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , smlouvu o dílo a o výkonu autorského dozoru, kterou se společnost zavázala pro žalobce zhotovit projektovou dokumentaci na rekonstrukci , Anonymizováno, , předmětem smlouvy byl též výkon autorského dozoru. Dílo mělo být podle smlouvy provedeno (zhotoveno) ve třech stupních: 1) VSP (vstupní podklady) zahrnující podrobný geologický průzkum měly být předány do 20 týdnů od podpisu smlouvy (tj. do 5. 9. 2017); 2) společná DUR (dokumentace pro územní rozhodnutí) a DSP (projektová dokumentace pro stavební povolení) měly být předány do 20 týdnů od podpisu smlouvy (tj. do 5. 9. 2017); 3) dokumentace pro realizaci stavby v podrobnosti prováděcí dokumentace měla být předána do 4 týdnů od vydání stavebního povolení (k vydání stavebního povolení nedošlo). Společnost , právnická osoba, jako zhotovitel však dohodnuté termíny nedodržela a první dva stupně díla, tedy vstupní poklady a společnou dokumentaci do 5. 9. 2017 žalobci nepředala. K předání vstupních podkladů došlo ze strany společnosti dne 5. 3. 2018, přičemž žalobce převzal pouze vstupní podklady, neboť společná dokumentace nebyla kompletní. Jelikož ani poté nedošlo ze strany společnosti k předání společné dokumentace, odstoupil žalobce dne 12. 2. 2019 od smlouvy jako celku, jelikož vstupní podklady jako částečné plnění neměly bez navazujících stupňů projektové dokumentace pro objednatele žádný význam. Dne 23. 7. 2019 byla žalobcem vůči společnosti , právnická osoba, vystavena faktura č. 03/2019 se splatností 6. 8. 2019 na částku 2 958 773,67 Kč, kterou spolu s průvodním dopisem (výzvou k převzetí projektové dokumentace, vyúčtování smluvní pokuty) uplatnilo , adresa, svůj nárok na smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy o dílo. Ve věci smlouvy o dílo uzavřené se společností , právnická osoba, a ve sporu s touto společností zastupovala žalobce žalovaná, která převzala právní zastoupení žalobce na základě smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 11. 9. 2019 a plné moci udělené jí žalobcem stejného dne. V rámci právního zastoupení se žalovaná seznámila s veškerými podklady sporu a o nároku žalobce vedla korespondenci s právním zástupcem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . Z této vzájemné korespondence však konsensus o povinnosti dlužníka k úhradě nevzešel. Ke dni 30. 12. 2021 pak žalovaná sepsala závěrečnou zprávu o průběhu sporu, kterou doručila žalobci s tím, že k 31. 12. 2021 ukončuje výkon advokacie. Po převzetí právního zastoupení současným právním zástupcem žalobce byl přijat závěr, že větší část nároku žalobce za společností , právnická osoba, na smluvní pokutu je promlčena. Žalobce vycházel z ustálené judikatury a odborné literatury citované v žalobě, z níž vyplývá, že práva na zaplacení jednotlivých postupně přirůstajících částí smluvní pokuty se promlčují v závislosti na tom, kdy mohla být uplatněna poprvé (je-li například smluvní pokuta sjednána za každý den prodlení, vzniká každý den samostatné právo na smluvní pokutu, které může být tento den – není-li mezi stranami jiného ujednání – též poprvé uplatněno, takže se i začíná promlčovat).

2. Po změně právního zastoupení , adresa, , v postavení žalobce, žalobou proti , právnická osoba, uplatnilo smluvní pokutu za prodlení s předáním společné dokumentace za období 4. 2. 2022 až 12. 2. 2022 (tedy za 9 dní), jelikož tento nárok žalobce nebyl ke dni podání žaloby promlčen. Denní výše smluvní pokuty za prodlení s předáním společné dokumentace činila 0,25 % z 1 984 400 Kč (cena druhého stupně, vč. DPH) za každý započatý den prodlení, tedy 4 961 Kč denně. Celková dlužná částka na smluvní pokutě za 9 dní tedy byla 44 649 Kč. Úrok z prodlení z částky 44 649 Kč byl uplatněn v zákonné výši, tedy ve výši 10 % ročně z částky 44 649 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení. Soud o nároku žalobce rozhodl elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v , adresa, ze dne 17. 2. 2022, č. j. EPR , č. účtu, -5. Společnost , právnická osoba, si oprávněnosti nároku , Anonymizováno, , adresa, byla vědoma, a tak předmětnou částku spolu s náklady řízení obratem (po vydání elektronického platebního rozkazu) uhradila dne 2. 3. 2022. Celkem bylo na jistinu a příslušenství žalobci uhrazeno 56 135,41 Kč, uhrazeny byly též náklady právního zastoupení žalobce ve výši 9 530 Kč. Bez ohledu na žalobcem vystavenou fakturu č. 03/2019 se jeho nárok na smluvní pokutu začal promlčovat prvního dne prodlení se splněním povinností společnosti , právnická osoba, , tedy prvním dnem prodlení (a prvním dnem nároku na smluvní pokutu) byl den 6. 9. 2017. Posledním dnem nároku na smluvní pokutu pak byl den, kdy došlo k ukončení předmětné smlouvy odstoupením od této smlouvy žalobcem, tedy den 12. 2. 2019. Celková výše smluvní pokuty ke dni 12. 2. 2019 činila částku 2 958 773,67 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 958 773,67 Kč ve výši 10 % ročně od 7. 8. 2019 (den následující po splatnosti faktury, jíž byla smluvní pokuta dle smlouvy žalobcem společnosti , právnická osoba, vyčíslena) do zaplacení. Po odečtení částky 44 649 Kč, jež byla žalobci přiznána výše zmíněným elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v , adresa, , je tak možné dojít k závěru, že promlčenou výši smluvní pokuty činí částka 2 914 124,67 Kč. Škoda v uvedené výši byla způsobena žalovanou, která porušila svou povinnost nejpozději ke dni 5. 9. 2020 (tj. v době trvání právního zastoupení) nárok žalobce na smluvní pokutu uplatnit žalobou u soudu. Žalobce s odkazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 10. 3. 2010 uvedl, že nárok na úhradu úroků z prodlení se promlčuje spolu s nárokem na úhradu jistiny. Úrok z prodlení ze splatné pohledávky na smluvní pokutu vyčíslil žalobce na částku 745 773,09 Kč jako zákonný úrok z prodlení z částky 2 958 773,67 Kč ve výši 10 % ročně od 7. 8. 2019 do 12. 2. 2022. Od této částky pak odečetl poměrnou část úroku z prodlení uhrazeného společností , právnická osoba, ve výši 11 253 Kč a vypočtenou jako úrok z prodlení z nepromlčené části dluhu ve výši 10 % ročně z částky 44 649 Kč od 7. 8. 2019 do 12. 2. 2022 (ve zbývající části tj. od 13. 2. do 3. 3. 2022 pak byl tento nárok umořen jako příslušenství nepromlčeného dluhu do jeho zaplacení dle vydaného platebního rozkazu). Celkový dluh žalované tedy podle žalobce činí částku 3 648 643,77 Kč, což je škoda, která vznikla žalobci z důvodu promlčení jeho pohledávky za společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Promlčení bylo způsobeno nesprávným postupem a vyhodnocením situace žalovanou, jako osobou poskytující odborné právní služby v souladu se zákonem.

3. Žalobce emailem svého právního zástupce ze dne 15. 2. 2022 vyzval žalovanou k součinnosti související s úhradou vzniklé škody prostřednictvím zákonné odpovědnosti za výkon advokacie (ze zákonného pojištění odpovědnosti advokáta). Dne 1. 3. 2022 byla žalovaná při osobním jednání v advokátní kanceláři právního zástupce žalobce vyzvána k úhradě vzniklé škody, žalobce byl poučen o možnosti vzniklou škodu uplatnit prostřednictvím žalované u pojišťovny žalované. Nárok na náhradu škody se tak stal splatným nejpozději 1. 3. 2022. Žalovaná i žalobce shromáždili veškeré podklady pro uplatnění nároku u pojišťovny žalované , Jméno účastníka, ., IČO , IČO účastníka, , se sídlem , adresa, , , adresa, , a této doložili veškeré podklady, které pojišťovna k posouzení nároku na úhradu škody žalobci, jako poškozenému, požadovala. Oba byli přesvědčeni, že pojišťovna objektivně celou záležitost posoudí a nárok žalobce umoří. K nahrazení škody pojišťovnou na základě pojištění žalované ze zcela nepochopitelných důvodu nedošlo, žalobce je tak nucen domáhat se svého nároku po žalované soudní cestou.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že v době od 11. 9. 2019 do 31. 12. 2021 zastupovala žalobce ve sporu se společností , právnická osoba, Mezi žalobcem a jmenovanou společností byla uzavřena smlouva o dílo s obsahem popsaným v žalobě, od které žalobce odstoupil a následně vyúčtoval smluvní pokutu. Nárok na smluvní pokutu byl však podle žalované minimálně vysoce sporný, vyúčtovanou smluvní pokutu nelze považovat za beze vší pochybnosti oprávněnou. Žalovaná potvrdila, že k předání dokumentace ze strany společnosti , právnická osoba, došlo později, než bylo sjednáno ve smlouvě. Toto zpoždění bylo ale podle žalované ve značné míře způsobeno žalobcem samotným, když po zahájení projekčních prací se začaly k projektu vyjadřovat mnohé zúčastněné strany, s jejichž vyjadřováním nebylo počítáno při uzavření smlouvy. Společnost , právnická osoba, vycházela žalobci vstříc, a snažila se skloubit požadavky jak žalobce, tak společnosti , právnická osoba, a dalších subjektů. Dokumentace musela být přepracovávána na základě dodatečných požadavků žalobce.

5. Žalovaná zásadně odmítla interpretaci žalobce, že zaplacením bagatelní částky, která byla žalobci přiznána elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne 17. 2. 2022, společnost , právnická osoba, v podstatě uznala nárok žalobce na celou smluvní pokutu. Podle názoru žalované spíše společnost , právnická osoba, kvůli již jen takto bagatelní částce nechtěla absolvovat mimořádně složitý a dlouhý soudní spor, jehož náklady by nepochybně významně přesáhly žalovanou částku.

6. Žalovaná k odpovědnosti advokáta, odpovídajícího za škodu způsobenou svému klientovi při výkonu advokacie, uvedla, že se jedná se o objektivní odpovědnost, založenou na současném splnění tří předpokladů. Těmito předpoklady jsou porušení povinnosti při výkonu advokacie jako příčina, vznik škody jako následek a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody (kauzální nexus). Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že předpoklady pro vznik její odpovědnosti za škodu nebyly naplněny. Žalovaná samozřejmě průběžně informovala odpovědné zástupce žalobce o průběhu jednání se společností , právnická osoba, Ti si byli velmi dobře vědomi toho, jak vysoce riskantní by bylo vedení soudního sporu s uvedenou společností (z důvodu spornosti nároku na smluvní pokutu, a zejména z toho důvodu, že vzájemný nárok společnosti , právnická osoba, smluvní pokutu významně převyšoval), proto soudní spor vést nechtěli a žalované nikdy nedali pokyn k podání žaloby. O to více žalovanou mrzí, že nyní se z ní žalobce snaží učinit „obětního beránka“. Pokud tedy žalovaná nikdy neobdržela pokyn k zahájení soudního sporu o vymožení předmětné smluvní pokuty, nelze uvažovat o tom, že by porušila povinnosti při výkonu advokacie. Podle žalované nelze při interpretaci možnosti promlčení nároku na smluvní pokutu pominout ustanovení § 647 občanského zákoníku. Žalobce a společnost , právnická osoba, projevily konkludentní vůli vést jednání o okolnostech, které zakládají právo na smluvní pokutu, a to minimálně od ledna 2019. Trvání této shodné vůle obou stran je zdokladováno ještě k 17. 2. 2020, kdy právní zástupce společnosti , právnická osoba, vyzývá žalobce k dalšímu jednání o dohodě. Po tomto přípisu ani jedna ze stran výslovně neodmítla v jednání pokračovat; faktický stav byl totiž takový, že obě strany vyčkávaly na kroky druhé strany. Podle názoru žalované tedy od ledna 2019 až do 31. 12. 2021, kdy ukončila zastupování žalobce, promlčecí doba podle ustanovení § 647 občanského zákoníku neběžela. Na straně žalované tak nemůže být dovozováno porušení právní povinnosti spočívající v tom, že se nárok žalobce na smluvní pokutu promlčel.

7. I kdyby však žalovaná porušila nějakou právní povinnost, nemůže být v žádném případě dána příčinná souvislost mezi takovým porušením a škodou, kterou žalobce spatřuje ve smluvní pokutě, na kterou měl mít podle svého názoru nárok. Z hlediska příčinné souvislosti by totiž muselo být prokázáno, že v případě uplatnění nároku na smluvní pokutu v soudním řízení by se žalobce domohl přiznání tohoto nároku soudem, tedy smluvní pokuta by musela být vyúčtována nade vší pochybnost oprávněně a nesměla by existovat pohledávka protistrany. Ze strany žalobce došlo k odstoupení od smlouvy, v souvislosti s jejím zrušením vznikla smluvním stranám povinnost vypořádat vzájemné nároky. Jelikož společnost , právnická osoba, žalobci před odstoupením od smlouvy plnila jak vstupní podklady, tak dokumentaci pro územní rozhodnutí a projektovou dokumentaci pro stavební povolení, vznikla žalobci povinnost zaplatit zhotoviteli určitou částku jako kompenzaci za provedenou část díla, která zůstala ve vlastnictví žalobce jako objednatele. Tuto částku společnost , právnická osoba, vyčíslila v dopise svého právního zástupce ze dne 5. 8. 2019 na 13 921 000 Kč bez DPH. Je tedy na žalobci, aby beze vší pochybnosti prokázal, že společnost , právnická osoba, vůči němu neměla vzájemný nárok přesahující uplatňovanou smluvní pokutu. Podle žalované by se v případě soudního sporu společnost , právnická osoba, kromě jiných námitek nepochybně dovolávala i možnosti moderace smluvní pokuty. Žalovaná z hlediska výše škody poukázala rovněž na to, že žalobce ji v žalobě činí odpovědnou i za smluvní pokutu a úroky z prodlení přirůstající v době od 1. 1. 2022, přestože žalovaná předem upozornila žalobce disponujícího vlastním právním oddělením na to, že k 31. 12. 2021 ukončuje výkon advokacie a žalobce tudíž nadále zastupovat nebude. Ze všech popsaných důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

8. Vedlejší účastník, který podáním ze dne 5. 12. 2023 vstoupil do řízení na straně žalované, sdělil, že jako pojistitel žalované má právní zájem na výsledku řízení. Uvedl, že se zcela ztotožňuje s vyjádřením žalované. Z opatrnosti uvedl, že vzhledem k ukončení právního zastoupení žalované dne 31. 12. 2021 ji nelze činit odpovědnou za případnou škodu, ke které došlo po tomto datu. Žalovaná v době od 1. 1. 2022 do 12. 2. 2022, kdy došlo k promlčení nároku na smluvní pokutu za období od 1. 1. 2019 do 12. 2. 2019, žalobce již nezastupovala, případná škoda nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s tehdejším zastupováním žalobce žalovanou. Vedlejší účastník namítl, že úrok z prodlení nebyl ke dni ukončení právního zastoupení promlčen vůbec, neboť podle ustálené judikatury povinnost dlužníka platit úroky z prodlení nevzniká samostatně za každý den prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku. Tímto dnem počíná u tohoto práva promlčecí lhůta a jejím uplynutím se právo promlčí „jako celek“. Právo na zaplacení úroku z prodlení vzniklo žalobci dnem splatnosti faktury na zaplacení smluvní pokuty, tedy dnem 7. 8. 2019. K promlčení práva na úroky z prodlení jako celku tedy došlo uplynutím tříleté promlčecí lhůty dnem 7. 8. 2022, tj. v době, kdy žalovaná již žalobce nezastupovala. V případě zániku hlavního závazku (z důvodu promlčení) nemůže pouze výše úroků narůstat o „nový“ úrok vzniklý po zániku hlavního závazku. Trvá však povinnost zaplatit do té doby již dospělé úroky z prodlení, jež se promlčuje samostatně a jako celek ode dne, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním hlavního závazku. Podle vedlejšího účastníka žalobce sám nevyužil možnost zažalovat celý úrok z prodlení ve výši 745 773,09 Kč, když žalobou u Okresního soudu v Hradci Králové uplatnil pouze část úroku z prodlení ve výši 11 253 Kč za období od 13. 2. 2022 do 3. 3. 2022, ač mohl uplatnit úrok z prodlení za období od 7. 8. 2019 do 3. 3. 2022. Vedlejší účastník rovněž navrhl zamítnutí žaloby.

9. Soud má z obsahu smlouvy o právních službách a právním zastoupení uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 11. 9. 2019 za prokázané, že žalovaná se ve prospěch klienta (žalobce) zavázala uplatňovat nároky vzniklé na základě smlouvy o dílo č. 029/, právnická osoba, /17 na zhotovení projektové dokumentace na rekonstrukci krytého bazénu, zhotovitel , právnická osoba, , včetně právních vztahů vzniklých na základě odstoupení klienta od smlouvy a vést jednání s právním zástupcem zhotovitele před zahájením soudního řízení v případě uplatňování nároků , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zavázala se rovněž podat žalobu ve věci vyúčtované smluvní pokuty za prodlení s dodáním díla a jednat ve věcech případných nároků zhotovitele, které použije druhá strana na obranu proti nároků , Anonymizováno, . Žalovaná se jako advokátka zavázala poskytovat právní služby v rozsahu přípravy na jednání včetně právní argumentace, zjišťování rozhodných skutečností, včetně označení a zjišťování důkazních prostředků potřebných k prokázání rozhodných skutečností, sepisování návrhu na zahájení řízení a dalších procesních podání, vyjádření, závěrečných návrhů, účasti či zastoupení na ústních jednáních v řízení, zastupování klienta v řízení včetně provádění příslušných procesních úkonů a účasti při mimosoudních /smírčích jednáních. Advokátka se zavázala vyvíjet činnost ve prospěch klienta podle smlouvy odborně, s maximální péčí a včas. Smlouva byla uzavřena na základě usnesení Rady , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , datum10. Ze souhlasných prohlášení účastníků a z obsahu smlouvy o dílo učinil soud závěr, že žalobce dne 18. 4. 2017 uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , smlouvu o dílo a o výkonu autorského dozoru, kterou se uvedená společnost zavázala pro žalobce zhotovit projektovou dokumentaci na , Anonymizováno, , předmětem smlouvy byl též výkon autorského dozoru. Dílo mělo být podle smlouvy provedeno (zhotoveno) ve třech stupních. Do 20 týdnů od podpisu smlouvy o dílo tj. do 5. 9. 2017 měly být předány vstupní podklady zahrnující podrobný geologický průzkum a rovněž společná dokumentace pro územní rozhodnutí a projektová dokumentace pro stavební povolení. Třetí část (dokumentace pro realizaci stavby v podrobnosti prováděcí dokumentace) měla být předána do 4 týdnů od vydání stavebního povolení; k vydání stavebního povolení nedošlo. Společnost , právnická osoba, dohodnuté termíny nedodržela a první dva stupně díla, tedy vstupní poklady a společnou dokumentaci do 5. 9. 2017 žalobci nepředala. K předání vstupních podkladů došlo ze strany zhotovitele dne 5. 3. 2018, přičemž žalobce převzal pouze vstupní podklady, jelikož společná dokumentace nebyla kompletní.

11. Z dopisu žalobce společnosti , právnická osoba, ze dne 11. 12. 2018 má soud za prokázané, že objednatel vytkl zhotoviteli prodlení s dodáním projektové dokumentace ve stupni společné dokumentace pro územní rozhodnutí a projektové dokumentace pro stavební povolení. Upozornil zhotovitele, že město , adresa, dosud v rozporu se smlouvou neobdrželo kompletní dokumentaci pro společné povolení, a proto nemůže žádat stavební úřad o vydání společného povolení. Dopis obsahuje výslovný požadavek objednatele na předání dokumentace pro společné povolení nejpozději do 15. ledna 2019, s tím, že při pozdějším dodání by rekonstrukce krytého bazénu pozbyla pro město na významu, rekonstrukci by nebylo možno zahrnout do návrhu rozpočtu města na rok 2019 a čerpat investiční úvěr. Žalobce se ohradil proti nákladům cca 500 000 000 Kč, které zhotovitel uvedl v příloze dokumentace pro realizaci stavby jako její rozpočet, aniž s městem projednal výrazné navýšení nákladů, neodpovídající prezentovaným investičním nákladům při přípravě veřejné zakázky ve výši 100 – 150 milionů Kč.

12. Zhotovitel reagoval na dopis objednatele s výzvou k předání dokumentace pro společné povolení dopisem z 3. 1. 2019. Zhotovitel v něm zdůvodňoval prodlení s dokončením projektových prací problémy se skloubením požadavků všech zúčastněných stran, nutností vytvořit dokumentaci stávajícího stavu bazénu i nejasnou představou objednatele o předmětu, rozsahu a celkové ceně konečného díla. Zmínil řadu verzí a variant, o kterých se jednalo, což si vyžádalo podstatně obsáhlejší a náročnější práci, než očekával a podle zadání očekávat mohl. Poukázal na zdlouhavost a jiné obtíže při získávání vyjádření a povolení například od Krajské hygienické stanice, Hasičského záchranného sboru či Dopravního inspektorátu Policie ČR, se kterými se setkával při výkonu inženýrské činnosti. Termíny pro zpracování dokumentace a vydání povolení, ze kterých vychází smlouva o dílo, byly podle zhotovitele zadavatelem určeny chybně bez zohlednění místních podmínek a možností, dodržení požadovaných termínů nebylo objektivně možné. Zhotoviteli nebylo sděleno, že město má limit investičních nákladů, uzavřená smlouva o dílo ani zápisy z jednání žádný konkrétní požadavek na cenu neobsahují. Závěrem zhotovitel uvedl, že by měla být svolána schůzka k vyjasnění a odstranění rozporných představ objednatele a zhotovitele o rozpočtových nákladech díla.

13. Žalobce v dopise zhotoviteli z 8. 1. 2019 trval na splnění dodávky projektu pro společné územní a stavební řízení v termínu do 15. 1. 2019 s tím, že uvedený termín požaduje bezvýhradně dodržet. Žalobce dne 12. 2. 2019 odstoupil od smlouvy o dílo uzavřené se společnosti , právnická osoba, Jako důvod pro odstoupení uvedl pozdní dodání vstupních podkladů a nedodání společné projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Z důvodu prodlení s dodáním projektu byla ohrožena možnost realizovat stavební akci tj. možnost zahrnout rekonstrukci bazénu do návrhu rozpočtu města na rok 2019 a čerpat investiční úvěr, který si město , adresa, sjednalo za účelem financování této stavební zakázky, přičemž čerpání úvěru je možné pouze do konce roku 2019. Odstoupení odkazuje na dopis z 11. 12. 2018 s poslední výzvou k dodání společné projektové dokumentace do 15. 1. 2019, protože po tomto termínu dokumentace pro město ztrácí jakýkoli význam a není v možnostech města rekonstrukci bazénu realizovat. Dne 14. 1. 2019 předal zhotovitel městu Trutnovu projekt ve stupni společná DUR a DSP, avšak dokumentace vykazuje vady (podrobně specifikované v seznamu vad) pro které ji objednatel odmítl převzít dopisem ze dne 30. 1. 2019. Vzhledem k tomu, že zhotovitel nedodal řádné dílo ani v náhradním termínu do 15. 1. 2019 a pozdější dodání ztrácí pro objednatele význam, neboť v následujících letech již nebude možné realizovat investiční záměr, odstoupilo město , adresa, jako objednatel od smlouvy o dílo ze dne 18. 4. 2017.

14. Společnost , právnická osoba, s odstoupením od smlouvy nesouhlasila, pokusila se žalobci znovu předat upravenou projektovou dokumentaci. Ze zápisu ze schůzky ze dne 5. 3. 2019 vyplývá, že město opravenou projektovou dokumentaci nepřevzalo. Ve vyjádření z 26. 4. 2019 označil právní zástupce zhotovitele advokát , tituly před jménem, , jméno FO, odstoupení od smlouvy za účelový krok objednatele, kdy město , adresa, zjistilo, že nebude mít dostatek prostředků na opravu bazénu v takovém rozsahu, v jakém si objednalo projektovou dokumentaci. V souvislosti s odstoupením by mělo dojít k „vrácení vzájemného plnění“. K případnému uplatnění smluvních pokut ze strany investora zástupce zhotovitele poznamenal, že nároky ze smluvních pokut by byly velmi sporné, neboť zpoždění jeho klienta bylo způsobeno okolnostmi, které klient nemohl ovlivnit a očekávat, dokonce došlo ke zpoždění kvůli změnám na straně investora. , adresa, odstoupilo od smlouvy v situaci, kdy dílo bylo již hotové. Zástupce společnosti , právnická osoba, navrhl jako řešení uzavření dohody, která by narovnala vzájemné vztahy tak, že by investor byl oprávněn užívat provedené dílo a za to by jeho klientovi uhradil určitou částku.

15. Dne 23. 7. 2019 byla žalobcem vůči společnosti , právnická osoba, vystavena faktura č. 03/2019 se splatností 6. 8. 2019 na částku 2 958 773,67 Kč, kterou uplatnilo , adresa, svůj nárok na smluvní pokutu. Faktura obsahuje vyúčtování smluvní pokuty podle smlouvy o dílo č. 29/, právnická osoba, /17 za prodlení s provedením části díla vstupní podklady v částce 354 248,67 Kč (pokuta za 181 dnů prodlení od 6. 9. 2017 do 5. 3. 2018, 1 957,18 Kč za jeden den prodlení) a za prodlení s provedením části díla společná dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení v částce 2 604 525 Kč (pokuta za 525 dnů prodlení od 6. 9. 2017 do 12. 2. 2019, 4 961 Kč za den prodlení). Žalobci byla faktura vrácena zpět dne 8. 8. 2019 s vyjádřením, že , právnická osoba, považuje vyúčtování smluvní pokuty za neoprávněné.

16. Zástupce společnosti , právnická osoba, advokát , tituly před jménem, , jméno FO, v dopise z 5. 8. 2019 žalobci oznámil, že požádal klienta o vyčíslení ceny díla zhotoveného do odstoupení od smlouvy. Podle sazebníku UNIKA činí cena dodaných projektových prací 13 921 000 Kč bez DPH. Advokát opětovně zmiňoval vhodnost jednání účastníků smlouvy o dílo za účelem dosažení dohody. Řešení, při kterém by zhotoviteli byla vrácena projektová dokumentace a byla by po něm požadována smluvní pokuta, oproti tomu zhotovitel by nárokoval po městu , adresa, náklady své vynaložené práce, označil zástupce společnosti , právnická osoba, za krajně nevýhodné, a to zjm. pro město , adresa, .

17. Po převzetí právního zastoupení žalobce žalovanou se mezi zástupcem společnosti , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, a , Jméno žalované, uskutečnila schůzka v , adresa, . Náplň schůzky shrnuje email , tituly před jménem, , jméno FO, z 8. 11. 2019, v němž operuje částkami, které by mohly být východiskem pro kompromisní řešení sporu. Závěrem konstatuje, že k dohodě nedošlo. Žalovaná průběh schůzky hodnotí ve zprávě ze dne 11. 11. 2019, v níž žalobci sděluje, že bývalí účastníci smlouvy o dílo se shodli na tom, že odstoupením od smlouvy byl závazek zrušen od počátku. Neshoda přetrvala v otázce, zda má doposud vyhotovená dokumentace pro objednatele význam a je fakticky použitelná. Zhotovitel tvrdí, že dokumentace je využitelná i kdykoliv v budoucnu a požaduje proto k úhradě 1 678 500 Kč, což je polovina z ceny díla. Objednatel však trvá na tom že pro něj projektová dokumentace žádný význam a využití nemá, s požadavkem na částečnou úhradu ceny díla proto nesouhlasí. Navíc nebylo zhotovitelem dosud ničeho zaplaceno na vyúčtovanou smluvní pokutu.

18. Mezi žalovanou jako zástupkyní , Anonymizováno, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, probíhala další korespondence v měsíci únoru 2020. Žalovaná zaslala protistraně dopis ze dne 3. 2. 2020 s požadavkem na zaplacení smluvní pokuty. , tituly před jménem, , jméno FO, dne 17. 2. 2020 reagoval na upomínací email žalované sdělením, že jeho klient nic nezaplatí. Zdůrazňuje přitom úmysl společnosti , právnická osoba, trvat na úhradě obvyklé ceny za práci, kterou žalobci poskytl. Žalovaná na to dne 20. 2. 2020 odpovídá, že ve věci bývalých účastníků smlouvy o dílo se dosud nepodařilo věc dořešit. Její klient nemůže změnit názor na úhradu částky 2 958 773,67 Kč a trvá na její úhradě. Na druhé straně se nebrání jednání o případné dohodě, to však za předpokladu, že se změní nárok, který je vůči němu uplatněn - zde žalovaná vidí prostor pro jednání. , tituly před jménem, , jméno FO, dne 21. 2. 2020 potvrdil vhodnost schůzky s tím, že při odstoupení od smlouvy ani neexistuje u zhotovitele jiná možnost, jak dodávku nacenit. Mohli by ještě oslovit soudního znalce, avšak lze předpokládat, že se jím stanovená cena díla bude blížit požadavkům společnosti , právnická osoba, Takže i kdyby žalobce trval na zaplacení celé jeho faktury a soud by ji uznal za oprávněnou, pohledávka klienta , tituly před jménem, , jméno FO, je násobně vyšší.

19. Oba zástupci se ve vyměňovaných emailech shodují na prospěšnosti osobní schůzky, která se po několika odkladech uskutečnila dne 11. 6. 2020. Žalovaná o výsledku jednání informovala žalobce prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, (email z 13. 6. 2020), kdy ji měl , tituly před jménem, , jméno FO, sdělit, že jeho klient má zájem o mimosoudní řešení. Tlumočila mu konstantní stanovisko s tím, že případný návrh společnosti , právnická osoba, by měl být sdělen písemně, aby bylo možné jednat o konkrétních číslech. Dne 20. 10. 2020 žalovaná stejným způsobem žalobci sděluje, že nenastaly žádné změny a nebyly doručeny žádné námitky či požadavky protistrany. V emailu žalované žalobci ze dne 19. 4. 2021 se konstatuje, že od 20. 10. 2020 nenastala žádná změna, žalovaná nebude nic upomínat, zůstala nezaplacená faktura, z níž nelze ustupovat, snad pouze ve splatnosti. Žalovaná uvažuje o tom, že asi nechtějí podávat (míněno , právnická osoba, ) žalobu, neboť jde o velmi drahý spor a čekají na žalobce s tím, že vznesou kompenzační námitku, čímž by velmi ušetřili. Sdělení žalobci o setrvalé situaci bez změny žalovaná žalobci zopakovala v emailu ze dne 8. 6. 2021. Zprávou ke stavu věci plnění smlouvy o dílo ze dne 30. 12. 2021 žalovaná žalobce vyrozuměla o ukončení své advokátní činnosti ke konci roku 2021 s tím, že v jednáních dále nemůže pokračovat. K faktuře č. 03/2019 ze dne 23. 7. 2019 ve zprávě uvedla, že splňuje veškeré náležitosti a je podkladem pro případnou žalobu o zaplacení částky 2 958 773,67 Kč.

20. Ze shora provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že žalobce a , právnická osoba, prostřednictvím svých zástupců - žalované a advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , projednávali situaci nastalou v souvislosti odstoupením od smlouvy o dílo dne 12. 2. 2019. Zhotovitel poukazoval na své právo získat zpět obohacení, které do doby zrušení smlouvy žalobci poskytl provedením prvních dvou stupňů projektové dokumentace. Plnění zhotovitele bylo objektivně opožděné a v určité míře zřejmě vykazovalo vady, v rozhodné době však nebylo postaveno na jisto, že by hodnota plnění byla nulová ani že by pro žalobce bylo zcela neupotřebitelné. Nejistota ohledně výše prospěchu, kterou objednatel získal plněním zhotovitele, trvá ostatně doposud. Žalobce uplatňoval smluvní pokutu, na kterou mu začal vznikat nárok v důsledku prodlení s plněním závazků zhotovitele ze smlouvy o dílo. Pohledávky obou účastníků, opírající se o smlouvu o dílo (nárok objednatel na smluvní pokutu) a vzniklé po jejím zrušení (nárok zhotovitele na vydání bezdůvodného obohacení), lze hodnotit jako vzájemné a započitatelné. Žalobce vymezil a uplatnil svůj nárok na smluvní pokutu, naopak společnost , právnická osoba, vymezila svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy, který nejprve kvantifikovala částkou přesahující 13 milionů Kč, poté nárok ponížila cenu díla uvedenou ve smlouvě. Po odstoupení od smlouvy jedna ze stran zaniklého závazkového vztahu navrhla straně druhé, aby o vypořádání vzájemných nároků mimosoudně jednaly, druhá strana projevila vůli jednat. Z obsahu dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 5. 8. 2019 je zřejmé, že vyzývá , adresa, , následně zastoupené žalovanou, k jednání o dohodě. Shodné výzvy se opakují v emailové komunikaci mezi zástupcem zhotovitele a žalovanou z listopadu 2019 i z února 2020. Ze zmíněných emailů i dalších listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaná výzvu k jednání o mimosoudní dohodě akceptovala. Bylo doloženo konání několika schůzek za účelem jednání mezi zástupci bývalých smluvních stran zrušené smlouvy o dílo. Žalovaná o probíhajících jednáních, byť nepříliš často, informovala odpovědné pracovníky žalobce.

21. Žalobce v průběhu řízení požádal advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, o sdělení, zda byla mezi ním a žalovanou výslovně či konkludentně uzavřena dohoda o mimosoudním vyjednávání. Písemné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce předložil soudu a navrhl provedení tohoto listinného důkazu. Soud se v řízení dotazoval společnosti , právnická osoba, , zda svého právního zástupce ve věci závazků a souvisejících vztahů ze smlouvy o dílo ze dne 18. 4. 2017 zprostila či zprostí mlčenlivosti. Protože klient uvedeného advokáta mlčenlivosti nezprostil, neměl soud možnost , tituly před jménem, , jméno FO, vyslechnout ve věci jako svědka. Soudu nezbylo, než z uvedeného důvodu zamítnout důkazní návrh žalobce na provedení výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud nemohl ani přihlížet k obsahu písemného vyjádření uvedeného advokáta o jednáních, která s žalobcem v rozhodné době vedl prostřednictvím žalované.

22. Podle § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta plynout poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta plynout již dříve, po dobu jednání neběží.

23. Citované ustanovení zakotvuje pro případy uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka stavení promlčecí lhůty, která před uzavřením dohody o mimosoudním jednání již započala plynout. Vychází z principu poctivosti - znemožňuje dlužníku, aby nepoctivě vedeným jednáním oddaloval uplatnění práva věřitelem až do okamžiku, kdy se toto právo promlčí. Současně se snaží podporovat smírné řešení sporů. Pojem dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka je podle komentářů k ustanovení § 647 o. z. třeba vykládat velmi široce, tak aby nezahrnoval toliko formalizovaná ujednání, ale jakýkoli projev shodné vůle mezi věřitelem a dlužníkem, že mezi sebou povedou jednání o předmětném právu nebo okolnostech jej zakládajících. Z faktu, že spolu obě strany mimosoudně jednají, lze dovodit, že tak činí na základě přinejmenším konkludentně uzavřené dohody o tomto jednání. Rovněž pojem mimosoudního jednání je namístě interpretovat široce a zahrnout do něj jakoukoli výměnu stanovisek jednajících, která je může vést k opodstatněnému přesvědčení, že protistrana nárok s konečnou platností neodmítá.

24. V projednávaném případě byla provedeným dokazováním potvrzena snaha žalobce a společnosti , právnická osoba, navázat komunikaci o předmětných právech na smluvní pokutu a na vydání bezdůvodného obohacení získaného objednatelem po odstoupení od smlouvy o dílo. Předmětem pokračujících jednání byl skutkový děj jako celek, překážka běhu promlčecí lhůty se proto vztahovala na veškerá práva, jež z něj vyplývají. Vůle stran neomezila předmět mimosoudního jednání (a tedy rovněž účinky dle § 647) pouze na nárok objednatele nebo na nárok zhotovitele. V řízení bylo prokázáno jednání o obou nárocích, přičemž nelze říci, že by cílem jedné ze stran bylo vyčkávání na promlčení nároku druhé strany. Probíhala oboustranná výměna stanovisek týkajících se jak práva na smluvní pokutu, tak práva na vydání bezdůvodného obohacení. Do ukončení poskytování právních služeb žalované žalobci, respektive až do okamžiku uplatnění nároku na část smluvní pokuty žalobcem v soudním řízení, nezaznělo mezi žalobcem a společností , právnická osoba, výslovné odmítnutí pokračování v jednáních.

25. Na podporu závěrů o jednáních mezi žalobcem a společností , právnická osoba, s účinky podle § 647 o.z. lze uvést, že zástupci obou stran zrušené smlouvy o dílo si nepochybně byli vědomi možných peripetií při uplatňování vzájemných započitatelných nároků v soudním řízení. Nárok na smluvní pokutu následkem prodlení zhotovitele je co do základu jistě dán, skutečná výše přiznaná soudem by však závisela na řadě dalších okolností, které by byly soudem nutně zvažovány s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Rozhodnutí o vrácení plnění zhotoviteli předpokládá stanovení výše bezdůvodného obohacení jako peněžité náhrady odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele. Soud by se musel zabývat otázkou využitelnosti části provedeného díla objednatelem a přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti či neúplnosti poskytnuté projektové dokumentace. V soudním řízení by tedy nepochybně došlo ke korekci představy společnosti , právnická osoba, , že jí bude přiznána plná výše sjednané úplaty daná hodnotu prostředků vynaložených na tvorbu projektu. Za daných okolností tedy může být i taktické vyčkávání na kroky protistrany součástí procesu mimosoudního jednání.

26. Na schůzce žalované s , tituly před jménem, , jméno FO, dne 8. 11. 2019 došlo k odsouhlasení, že smlouva o dílo zanikla odstoupením, strany přitom vymezily své vyjednávací pozice. Podle názoru soudu v danou chvíli došlo k uzavření konkludentní dohody o mimosoudním jednání o závazcích z porušení smlouvy o dílo prodlením zhotovitele i následných závazcích po zániku smlouvy. Tento stav trval minimálně do doby ukončení zastoupení žalobce žalovanou. Protože podle ustanovení § 647 o. z. neběžela od 8. 11. 2019 do 31. 12. 2021 tříletá promlčecí lhůta, nemůže být u žalované dovozováno porušení právní povinnosti spočívající v tom, že se během trvání smlouvy o poskytování právních služeb nárok žalobce promlčel. Soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána existence majetkové újmy na straně žalobce v důsledku neodborného výkonu advokacie žalovanou. Soud považuje žalobu za nedůvodnou, rozhodl proto o jejím zamítnutí.

27. Výroky II. a III. o nákladech řízení vycházejí z § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi, který ji v řízení podporoval, vznikl nárok na náhradu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 3 648 643,77 Kč 22 900 Kč. Ke každému z úkonů právní služby náleží paušální náhrada 300 Kč. Zástupce žalované a zástupkyně vedlejšího účastníka doložili, že jsou plátci daně z přidané hodnoty.

28. Advokátovi žalované byla přiznána odměna za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání ve dnech 5. 3. 2024, 30. 4. 2024, 23. 7. 2024 a 25. 9. 2024) a 6 paušálních náhrad, tedy částka 139 200 Kč. Po připočtení DPH ve výši 21 % (29 232 Kč) činí náklady zástupce žalované 168 432 Kč.

29. Advokátce vedlejšího účastníka byla přiznána odměna za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 2 x písemné podání ve věci samé, účast u 4 jednání soudu) a 7 paušálních náhrad, tedy částka 162 400 Kč. Cestovné podle předpisů o cestovních náhradách za jízdu vozidlem s průměrnou spotřebou 6,3 l nafty na 100 km za celkem 1 280 km (4 x z Prahy do Trutnova a zpět) činí 10 289 Kč. Zástupkyni vedlejšího účastníka přísluší náhrada za ztrátu času při jedné cestě k jednání za 8 půlhodin po 100 Kč, celkové výše této náhrady tak činí 3 200 Kč. Daň ve výši 21 % z odměny a náhrad činí po zaokrouhlení 36 937 Kč. Důvodně vynaložené náklady zastoupení vedlejšího účastníka činí 212 826 Kč.

30. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalované a advokátce vedlejšího účastníka. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.