15 C 113/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro vydání náhradního pozemku - o povinnosti žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemku jako pozemkové náhrady dle §11 odst.2 zák. č. 229/1991 Sb.

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobcem, v tomto znění: „Převodce: Anonymizováno – Jméno žalovaného, se sídlem adresa, PSČ: adresa a Nabyvatel č. tel. číslo: Jméno žalobce A r. č. RČ bytem adresa a Nabyvatel č. tel. číslo: Jméno žalobce B r. č. RČ bytem Adresa žalobce B (Nabyvatel č. tel. číslo a Nabyvatel č. tel. číslo dále společně jako „Nabyvatelé“) uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku

I. Jméno žalovaného, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: − parc. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno vše nacházející se v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno, vše v katastrálním území Anonymizováno, − parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno oddělený geometrickým plánem č. hodnota-Anonymizováno/2025 ověřeným geodetem tituly před jménem jméno FO pod č. ov. Anonymizováno/2025 a schváleným dne 4. listopadu 2025 Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, v katastrálním území adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota a Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa v Anonymizováno, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území právnická osoba, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území Anonymizováno adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno, vše v katastrálním území právnická osoba, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/1, Anonymizováno/1, Anonymizováno a Anonymizováno/1, vše v katastrálním území jméno FO adresa, − parc. č. hodnota a Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota a Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, − parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa a − parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno oddělený geometrickým plánem č. hodnota ověřeným geodetem tituly před jménem jméno FO pod č. ov. Anonymizováno a schváleným dne 2. ledna 2026 Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, v katastrálním území adresa, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku vše zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví. státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 1 542 422,10 Kč. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z: - rozhodnutí Anonymizováno, Anonymizováno dne 22. února 1999, zn. Anonymizováno. III. - Nabyvatel č. tel. číslo nabývá spoluvlastnický podíl k pozemkům specifikovaným v čl. 1 této smlouvy ve výši id. 1/2 a - Nabyvatel č. tel. číslo nabývá spoluvlastnický podíl k pozemkům specifikovaným v čl. 1 této smlouvy ve výši id. 1/2.

IV. Převodce převádí na Nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a Nabyvatelé je do spoluvlastnictví přijímají. Vlastnické právo k pozemkům přechází na Nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

V. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že jim je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. a IV. této smlouvy. V Praze dne …………… V Praze dne ………………. …………………………… ……………………………… Anonymizováno – Jméno žalovaného Jméno žalobce A V Praze dne ………………. ……………………………… Jméno žalobce B‘‘

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady soudního řízení ve výši 517 162,57 Kč k rukám jejich zástupce právnická osoba, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Řízení se částečně zastavuje co do návrhu žalobců na uzavření smlouvy uvedené shora též ohledně převodu pozemků:  parc. č. hodnota v k.ú. adresa,  parc. č. hodnota v k.ú. Anonymizováno,  parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. Anonymizováno adresa,  parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa,  parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno v k.ú. adresa. Žalobci se touto žalobou domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalovaného, jímž by tento uzavřel se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu žalobou označených pozemků jako pozemkové náhrady podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě a svědčí jim restituční nárok vyplývající z pravomocného rozhodnutí Anonymizováno, Pozemkového úřadu, ze dne 22. 2. 1999, sp. zn. PÚ Anonymizováno, kterým bylo konstatováno, že jim nelze vydat původní pozemky, neboť tyto byly po přechodu na stát zastavěny či použity pro výstavbu. Tímto rozhodnutím jim byl současně přiznán nárok na poskytnutí náhrady ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o půdě, který však dosud nebyl zcela uspokojen. Podstatou žalobci uplatněné žaloby je skutečnost, že žalovaný dlouhodobě a setrvale oceňuje podstatnou část nevydaných pozemků jako pozemky zemědělské, ačkoliv byly podle odnímacích titulů, dobové územněplánovací dokumentace a následné realizace výstavby již v době odnětí určeny k zastavění, a měly proto být oceněny jako pozemky stavební ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Nesprávným oceněním restitučního nároku žalovaný fakticky znemožnil žalobcům plnohodnotně se účastnit veřejných nabídek náhradních pozemků a dosáhnout uspokojení jejich nároku zákonem předpokládaným způsobem. Přes opakované výzvy žalobců a předložení relevantních listinných i znaleckých podkladů žalovaný odmítá své pochybení napravit a setrvává na evidentně nesprávném vyčíslení nároku. Za této situace představuje podaná žaloba jediný efektivní prostředek ochrany práv žalobců proti liknavému a svévolnému postupu žalovaného. Žalobci se proto domáhají realizace zákonem přiznaného restitučního nároku v odpovídající výši, a to způsobem, který je dlouhodobě aprobován judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. Navrhované nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu konkrétních pozemků je v daném případě přiměřené, zákonné a nezbytné k naplnění smyslu a účelu restitučních předpisů. Restituční nárok žalobců se vztahuje k pozemkům, které byly jejich právnímu předchůdci, panu jméno FO, resp. následně jeho právnímu nástupci Jméno žalobce A, odňaty státem v období let 1963 až 1967 bez poskytnutí náhrady za účelem rozsáhlé bytové a infrastrukturní výstavby na území Anonymizováno. Konkrétně se jednalo o pozemky nacházející se převážně v katastrálním území adresa, a to parc. č. PK Anonymizováno o výměře 26 203 m², PK Anonymizováno o výměře 815 m², PK Anonymizováno o výměře 469 m², PK Anonymizováno o výměře 7 703 m², PK Anonymizováno o výměře 547 m², PK Anonymizováno o výměře 278 m², PK Anonymizováno o výměře 22 146 m², PK Anonymizováno o výměře 3 291 m², PK Anonymizováno o výměře 3 241 m², PK Anonymizováno o výměře 6 581 m² a PK Anonymizováno o výměře 10 604 m². Dále byl součástí odnětí rovněž pozemek parc. č. PK Anonymizováno o výměře 2 930 m² v katastrálním území adresa. Všechny uvedené pozemky byly podle jednotlivých vyvlastňovacích rozhodnutí odboru výstavby ONV adresa odejmuty výslovně za účelem výstavby bytových domů sídliště Zahradní město – západ, souvisejících komunikací, veřejné vybavenosti, železniční tratě a dalších staveb sloužících realizaci státního plánu rozvoje národního hospodářství. Tyto pozemky tedy nebyly odnímány za účelem jejich dalšího zemědělského využití, nýbrž jako součást ucelené urbanistické koncepce rozvoje daného území, což ostatně vyplývá jak z odnímacích titulů, tak z dobové územněplánovací dokumentace a následné faktické realizace výstavby. Právě tyto pozemky a tato území proto tvoří základ restitučního nároku žalobců, jenž byl rozhodnutím pozemkového úřadu uznán co do základu, avšak dosud nebyl žalovaným řádně vypořádán co do své výše. Restituční nárok žalobců se vztahuje k pozemkům, které byly jejich právnímu předchůdci panu jméno FO, původnímu vlastníkovi předmětných nemovitostí, v období komunistického režimu státem odňaty bez poskytnutí náhrady. Po úmrtí jméno FO přešla práva k těmto pozemkům na jeho synovce Jméno žalobce A, jenž se stal jeho zákonným dědicem a který v zákonné lhůtě restituční nárok řádně uplatnil u příslušného pozemkového úřadu. Právě na základě tohoto uplatnění byl Jméno žalobce A rozhodnutím Anonymizováno, Pozemkového úřadu, ze dne 22. 2. 1999, sp. zn. PÚ Anonymizováno, restituční nárok přiznán, přičemž bylo konstatováno, že původní pozemky nelze vydat a náleží za ně náhrada podle zákona o půdě. Po úmrtí Jméno žalobce A přešel restituční nárok na žalobce Jméno žalobce A a Jméno žalobce B jakožto jeho dědice, a to na každého z nich v rozsahu ideální jedné poloviny, takže žalobci jsou dnes oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o půdě. V podání ze dne 8. 12. 2025 se žalobci vymezili proti žalovaným uplatněné námitce promlčení a podrobně vysvětlili, proč restituční nárok žalobců ani právo na jeho správné ocenění promlčení nepodléhají, a to s odkazem na aktuální judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu i na skutkovou neporovnatelnost projednávané věci. Současně zdůraznili skutečnost, že žalovaný sám v průběhu roku 2024 přistoupil k částečnému přecenění restitučního nároku, čímž fakticky potvrdil, že nárok byl po dlouhé roky evidován v nesprávné výši. Žalobci vzali v průběhu řízení částečně žalobu zpět ohledně pozemků uvedených ve výroku III., proto soud dle § 96 o.s.ř. rozhodl o částečném zastavení řízení. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Nezpochybňoval, že žalobci jsou oprávněnými osobami, měl však za to, že nejsou splněny podmínky pro to, aby svůj nárok uplatnili náhradovou žalobou mimo postup, který předvídá ustanovení § 11a zákona o půdě. Nesouhlasil s výší restitučního nároku uplatňovanou v žalobě; vznesl námitku promlčení, kterou konkrétněji nedoplnil. K vybraným pozemkům (po jejich korekci prostřednictvím geometrického plánu – viz výše) námitky nevznesl; učinil nespornou jak otázku jejich převoditelnosti, tak otázku jejich ocenění. Soud v dané věci vycházel z následujících skutkových zjištění ohledně základu a výše nároku na vydání věcné náhrady: Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě, kteří jsou držiteli nevypořádaného restitučního nároku na vydání náhradních pozemků na základě shora uvedených správních rozhodnutí. Dále byla mezi účastníky nesporná celková hodnota pozemků uvedených ve výroku tohoto rozsudku, která v souhrnu činí částku 1 542 422,10 Kč, přičemž tato výše byla zjištěna na základě znaleckých posudků vypracovaných tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem Anonymizováno a jméno FO. Mezi účastníky však byla sporná výše dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobců ve smyslu shora uvedeném. Podle § 28a věta první z. č. 229/1991 Sb. se poskytují náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991 Sb., a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhl. č. 182/1988 Sb. (ve znění vyhl. č. 316/1990 právnická osoba výši náhrady za nevydaný pozemek podle § 28a z. č. 229/1991 Sb. je rozhodný charakter pozemků v době přechodu na stát, i když se při samotném výpočtu náhrady postupuje v souladu s cenovým předpisem platným ke dni účinnosti zákona o půdě. Pokud byly vydané pozemky ke dni odnětí vlastnického práva oprávněným osobám (resp. jejich právním předchůdcům) pozemky stavebními, popřípadě byly za tímto účelem vykupovány či odebírány, je za ně třeba poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu podle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb. (viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4401/2015, sp. zn. 28 Cdo 444/2014, sp. zn. 28 Cdo 3631/2013, usnesení sp. zn. 28 Cdo 779/2019). Žalobci se přecenění svého restitučního nároku domáhali opakovaně, přičemž žalovaný původně v roce 1999 ocenil nevydané pozemky jako zemědělské v částce cca 407 055 Kč; na základě jejich dlouhodobých výzev přistoupil žalovaný až po více než 15 letech pouze k částečnému přecenění (vyrozumění ze dne 28. 2. 2024), kdy uznal chybu jen u části pozemků, zatímco ve zbytku setrval na původním ocenění, s nímž žalobci nesouhlasili a nadále požadovali jeho opravu, zejména žádostí ze dne 20. 8. 2024, na kterou žalovaný reagoval odmítavým stanoviskem dopisem ze dne 15. 11. 2024, čímž podle žalobců odmítl provést řádné přecenění v souladu se zákonem a relevantní judikaturou. Tato zjištění o opakovaném domáhání se přecenění se opírají zejména o listinné důkazy, konkrétně o Vyrozumění žalovaného ze dne 28. 2. 2024 (Příloha č. 8), z něhož plyne, že žalovaný přistoupil k částečnému přecenění pouze na základě předchozích žádostí žalobců, dále o Dopis právního zástupce žalobců ze dne 20. 8. 2024 (Příloha č. 9), jímž žalobci výslovně požadovali přecenění zbývající části nároku, a konečně o Dopis žalovaného ze dne 15. 11. 2024, zn. SPU č. účtu (Příloha č. 10), kterým žalovaný odmítl žádost žalobců o přecenění nároku s tím, že stavební charakter nevydaných pozemků nebyl prokázán podle tehdy platné právní úpravy. Uznal jako stavební pouze malé části pozemků, které byly skutečně zastavěny domovem důchodců, a to na základě konkrétních stavebních rozhodnutí. Ostatní pozemky podle něj nelze považovat za stavební, protože chybí platná územní rozhodnutí vztahující se přímo k nim. Směrný územní plán z roku 1964 nepovažuje za závazný dokument pro určení stavebního charakteru. Skutečnost, že pozemky byly vyvlastněny pro výstavbu nebo později zastavěny, podle něj sama o sobě nestačí. U některých pozemků navíc podle SPÚ uplynula platnost územních rozhodnutí už před jejich odnětím. Konečně byla otázka chybného ocenění pozemků doložena přehledem nároku z 11. 11. 2024 (Příloha č. 11) a původním znaleckým posudkem z roku 1999, z něhož vyplývá počáteční nesprávné ocenění jako zemědělské půdy. Soud ve shodě se žalobci uvádí, že nevydané pozemky nelze oceňovat jako zemědělské, neboť z provedených důkazů vyplývá, že již v době jejich odnětí byly určeny k zastavění a skutečně sloužily k realizaci výstavby, což je rozhodující hledisko pro stanovení výše náhrady podle ustálené judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu. Z odnímacích titulů (rozhodnutí ONV v adresa ze dne 25. 2. 1963, 29. 11. 1963, 31. 1. 1967 a 6. 9. 1967 – Přílohy č. 4–7) jednoznačně vyplývá, že vyvlastnění proběhlo výslovně za účelem výstavby sídliště, komunikací a železniční infrastruktury, nikoli za účelem zemědělského využití. Tento závěr podporují i dobové územně plánovací podklady, zejména Návrh směrného územního plánu hl. m. Prahy z roku 1964 (Přílohy č. 13–15, 19, 26–28, 32–36, 42) a regulační plán z roku 1938 (Přílohy č. 22–23), které dotčené plochy řadí do území určených k výstavbě nebo veřejné vybavenosti. Stavební charakter dále potvrzují konkrétní územní rozhodnutí (např. rozhodnutí č. HA/1–2803/63 a HA/1–1086/61 – Přílohy č. 18 a 29), jakož i skutečnost, že výstavba byla následně fakticky realizována, což dokládají ortofoto mapy z let 1966 a 1974–75 (Přílohy č. 16–17, 20–21, 24–25, 30–31, 37–41, 43). Tento závěr je rovněž podpořen znaleckým posudkem č. 644/2427/2024 (Příloha č. 12), který vycházeje z uvedených podkladů jednoznačně dovozuje stavební charakter pozemků v době jejich odnětí. Judikatura přitom opakovaně zdůrazňuje, že rozhodující není evidenční zařazení pozemku jako zemědělského, ale jeho skutečné určení a účel odnětí. Pokud byl pozemek určen ke stavbě nebo byl za tímto účelem odňat, musí být oceněn jako stavební bez ohledu na formální evidenci. Postup žalovaného, který setrvává na zemědělském ocenění, tak nevychází z materiálního posouzení věci, ale pouze z formálního hlediska, a je proto v rozporu se smyslem restitučních předpisů. Takové ocenění vede k nepřiměřenému snížení hodnoty nároku žalobců a fakticky jim znemožňuje jeho plné uspokojení, proto je namístě vycházet ze skutečné stavební povahy pozemků a ocenit je jako pozemky určené k výstavbě. Ze znaleckého posudku č. 644/2427/2024 vyplývá, že výše restitučního nároku žalobců činila ke dni rozhodování částku 20 067 349,79 Kč (Příloha č. 12); uvedený posudek stanovil hodnotu nevydaných pozemků při jejich ocenění jako stavebních, přičemž základ nároku je současně prokázán uvedeným správním rozhodnutím (Příloha č. 3). Pro úplnost soud zmiňuje řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu řešících Záběhlice a obdobná pražská rozvojová území: zejména 28 Cdo 4185/2019, 28 Cdo 3080/2021, 28 Cdo 4091/2019, 28 Cdo 1444/2019, 28 Cdo 2776/2020, 28 Cdo 3400/2020, 28 Cdo 3267/2022, 28 Cdo 3403/2022, a starší stavební judikaturu 28 Cdo 1754/2016, 28 Cdo 1013/2016, 28 Cdo 1227/2015, 28 Cdo 4678/2014, 28 Cdo 2956/2014. Ústavněprávní konformitu této linie potvrdil Ústavní soud např. v

IV. ÚS 1253/20 a

IV. ÚS 1716/22. Společným jmenovatelem je flexibilní, kontextový přístup: soudy nelpí rigidně na jediné formální podmínce, ale hodnotí soubor indicií (plány, komise, programy výstavby, vyvlastnění, realizace). Pro praxi to znamená, že u pozemků v Záběhlicích (a analogických lokalitách) nelze restituční nárok uměle snižovat poukazem na domnělou neplatnost regulačního plánu; jeli prokázána reálná stavební funkce území v době odnětí, náleží stavební ocenění a odpovídající náhradní plnění. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Podle § 11a odst. 7 zákona o půdě musí žádost o nabídnutý pozemek obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Podle odstavce 8 téhož ustanovení s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Je zřejmé, že pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhají, mají hodnotu několikanásobně nižší, než jaká odpovídá celkové výši jejich aktuálního restitučního nároku. Restituční nárok žalobců ve výši přibližně 20 mil. Kč přitom plně postačuje k uspokojení jejich požadavku na vydání pozemků v celkové hodnotě 1 542 422,10 Kč. Žalobě proto bylo v plném rozsahu vyhověno, neboť žalobci disponují dosud neuspokojeným nárokem výrazně převyšujícím hodnotu požadovaných pozemků, přičemž všechny tyto pozemky splňují podmínky převoditelnosti. Žalobci byli ve věci zcela úspěšní, a to přes učiněné částečné zpětvzetí, na kterém žalobci nenesou procesní zavinění. V řízení bylo prokázáno, že žaloba je důvodná a že požadované náhradní pozemky jsou převoditelné. K částečnému zpětvzetí došlo z důvodu převodu žalobci zvolených náhradních pozemků v na třetí osoby po zahájení řízení před soudem. Žalobcům proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží plné právo na náhradu nákladů, které tvoří náklady na jejich právní zastoupení. Při stanovení výše odměny zástupce žalobců vycházel soud u každého z žalobců z tarifní hodnoty 1 542 422,10 Kč. Mimosmluvní odměna zástupce žalobců za úkon právní služby, kdy se jedná o společné úkony při zastoupení dvou osob, dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) tak činí 26 100 Kč. Celkem bylo účtováno 12 „společných“ úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby ze dne 6. 5. 2025 a následných vyjádření ze dne 1. 7. 2025, 31. 10. 2025, 8. 12. 2025, 14. 1. 2026, 10. 3. 2026 a 10. 4. 2026 a účast na čtyřech soudních jednáních konaných dne 21. 8. 2025, 6. 11. 2025, 9. 2. 2026 a 27. 4. 2026. K tomu náhrada hotových výdajů za 24 úkonů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů za čtyři cesty na trase Praha – Trutnov a zpět k jednáním ve dnech 21. 8. 2025, 6. 11. 2025, 9. 2. 2026 a 27. 4. 2026 v celkové výši 12 217 Kč, jakož i náhrada za promeškaný čas za 32 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Součástí nákladů je rovněž DPH ve výši 21 % z těchto částek. K nákladům řízení dále náleží účelně vynaložené náklady žalobců na znalecký posudek ve výši 84 700 Kč a náklady na zpracování geometrických plánů ve výši 9 776 Kč a 10 056 Kč. Celkové náklady činí 517 162,57 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.