15 C 231/2025

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Michaelou Koblasovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 33 703,92 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 611 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 000 Kč částečně zastavuje.

III. Žaloba se ve zbylé části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 11 361,23 Kč spolu s- Kapitalizovaným úrokem ve výši 514,46 Kč- Kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 505,86 Kč- Úrokem 9,8 % ročně z částky 31 591,92 Kč od 14. 5. 2025 do 1. 8. 2025- Úrokem 9,8 % ročně z částky 31 069,49 Kč od 2. 8. 2025 do 2. 9. 2025- Úrokem 9,8 % ročně z částky 30 561,65 Kč od 3. 9. 2025 do 24. 9. 2025- Úrokem 9,8 % ročně z částky 28 860,23 Kč od 25. 9. 2025 do 3. 11. 2025- Úrokem 9,8 % ročně z částky 26 860,23 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení- Zákonným úrokem z prodlení z částky 31 591,92 Kč od 14. 5. 2025 do 1. 8. 2025 ve výši 12 %- Zákonným úrokem z prodlení z částky 31 069,49 Kč od 2. 8. 2025 do 2. 9. 2025 ve výši 12 %- Zákonným úrokem z prodlení z částky 30 561,65 Kč od 3. 9. 2025 do 24. 9. 2025 ve výši 12 %- Zákonným úrokem z prodlení z částky 28 860,23 Kč od 25. 9. 2025 do 3. 11. 2025 ve výši 12 %- Zákonným úrokem z prodlení z částky 26 860,23 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení ve výši 12 %,zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení bylo zaplacení částek uvedených shora. Žalobkyně uvedla, že dne 23.07.2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 9.80 % p.a. Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou jistinu postupně. Počínaje dnem 15.09.2022 měl žalovaný povinnost splácet žalobkyni vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru 96měsíčními anuitními splátkami ve výši 607- Kč. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 27 pravidelných splátek. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil podmínky úvěrové smlouvy, žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 9 Podmínek smlouvy své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem – upomínkou. Jelikož žalovaný do dne stanoveného ve výzvě dlužné splátky neuhradil, byl úvěr zesplatněn ke dni 2.4.2025. Žalobkyni v důsledku zesplatnění úvěru vznikla pohledávka ze smlouvy, která byla ke dni 13.5.2025 vyčíslena celkem na částku ve výši 35 992.55 Kč, přičemž se skládá: z jistiny ve výši 31 591.92 Kč, z poplatků úvěru ve výši 2 112 Kč, z kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 1 782.77 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 505.86 Kč, a z úroků a z úroků z prodlení dosud nekapitalizovaných.Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu částečně zpět s tím, že po dni podání žaloby, tj. 4. 6. 2025 byly na dlužnou částku uhrazeny čtyři platby v celkové výši 6 000,- Kč, které byly započteny následovně:První platba ve výši 1 000,- Kč byla uhrazena dne 1. 8. 2025 ve výši 522,43 Kč na jistinu pohledávky a ve výši 477,57 Kč na dlužné úroky. Druhá platba ve výši 1 000,- Kč byla uhrazena dne 2. 9. 2025 ve výši 507,84 Kč na jistinu pohledávky a ve výší 492,16 Kč na dlužné úroky. Třetí platba ve výši 2 000,- Kč byla uhrazena dne 24. 9. 2025 ve výši 1701,42 Kč na jistinu pohledávky a ve výši 298,58 Kč na dlužné úroky. Čtvrtá platba ve výši 2 000,- Kč byla uhrazena dne 3. 11. 2025 na jistinu pohledávky. Soud proto výrokem ad

II. řízení v souladu s návrhem žalobkyně dle § 96 o.s.ř. zastavil.Žalobkyní byla v podání ze dne 25.11.2025 požadovaná nadále částka 28 972,23 Kč a příslušenství.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů a ostatních registrů a databází, dále příjmů a výdajů žalovaného, demografických a statistických informací (skóringový model). Schopnost žalovaného splácet úvěr byla žalobkyní před poskytnutím úvěru posouzena a vyhodnocena na základě Čestného prohlášení v návrhu na poskytnutí úvěru ze dne 23. 7. 2022, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši 55 000 Kč. Žalobkyně po posouzení příjmu žalovaného provedla také vyhodnocení všech rozhodných výdajů žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl, že vlastníkem domu/bytu. Dále uvedl, že je svobodný, bezdětný, tudíž bez vyživovacích povinností. Žalobkyně si také vyžádala Prohlášení o zdravotním stavu žalovaného, v němž žalovaný čestně prohlásil, že mu v současné době není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobkyně i v návaznosti na výdaje sdělené žalovaným v jeho žádosti v rámci provedení řádného posouzení úvěruschopnosti následně vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 16 108 Kč.Z úřední činnosti (věcí řešených u Okresního soudu v Trutnově mezi týmiž účastníky) je dále zřejmé, že:Žalovaný uzavřel dne 7.01.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 150 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 5.4.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 50 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 25.6.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 30 000.00 Kč. – viz úvěr řešený v této věci.Žalovaný uzavřel dne 23.07.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 40 000.00 Kč.Žalovaný uzavřel dne 20.08.2022 Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, – byl mu žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 41 000.00 Kč.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Tak tomu bylo v případě žalovaného. Takovýto závěr není v rozporu ani se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. Soudní dvůr EU konstatuje v cit. rozsudku, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí.Žalobkyně si dle názoru soudu před poskytnutím úvěru zjevně řádně neověřila skutečný příjem žalovaného. Tvrzený příjem ze závislé činnosti ve výši 55 000 Kč nebyl v řízení nikterak podložen! Zástupce žalobkyně navrhl učinit důkaz spisem 11 C 216/2025, v němž měl být doklad předložen. Soud vyhověl uvedenému návrhu, připojil spis dané spisové značky, ovšem žádný doklad nasvědčující tvrzenému příjmu 55 tis. Kč měsíčně v tomto spise nedohledal. Naopak, i ze spisu sp.zn. 11 C 216/2025 vyplývá, že žalovanému na jeho účet nebyla zasílána žádná mzda, plat ani výnos z podnikání, pouze tam buď sám vložil částku 20 tis. Kč (přes bankomat) nebo některé měsíce obdržel dávky od úřadu práce ve výši 6 934 Kč. Z dokladu o příjmech žalovaného na jeho běžném účtu tudíž nebyly prokázány skutečnosti, které dlužník (žalovaný) uvedl v čestném prohlášení (viz shora). Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru – žalobkyně má nárok toliko na bezdůvodné obohacení.Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 40 000 Kč bylo vráceno celkem 22 389 Kč (37 splátek po 607 Kč a 6000 Kč – viz částečné zpětvzetí). Proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal částku 17 611 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 doposud v prodlení, proto ve zbylém rozsahu byla žaloba výrokem II. rozsudku zamítnuta.Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl vyrovnaný (žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 33 703.92 Kč a vyhověno jí bylo co do částky 17 611 Kč), proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.