19 C 349/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky 753 589 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 733 236 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění, dále částku ve výši 20 353 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 753 589 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 63 385,85 Kč k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 12. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 753 589 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 2. 11. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 20. 12. 2021 došlo k úrazu žalobce, který utrpěl po pádu prázdné palety o hmotnosti 57 kg z výšky 8,56 metru. Tuto paletu shodil žalovaný při úklidu po stavebních pracích na střeše rekonstruované haly. Tento čin žalovaného byl následně kvalifikován jako přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaný byl pro spáchání tohoto přečinu shledán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 11. 11. 2022, č.j. spisová značka. V důsledku zásahu touto paletou shozenou žalovaným utrpěl žalobce ložiskové zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, kousnutou ránu jazyka, uvolnění 2. řezáku vlevo dole z lůžka, zlomeninu přední části těla 3. hrudního obratle, zlomeninu 2. – 4. nártní kosti pravé nohy a vykloubení malíku pravé nohy. Popsaná zranění si vyžádala vyšetření na Klinice urgentní medicíny FN adresa dne 20. 12. 2021 a následnou hospitalizaci na neurochirurgické klinice Anonymizováno adresa od 20. 12. do 27. 12. 2021, poté léčbu ambulantní, přičemž žalobce byl omezen v běžném způsobu života, vegetativními příznaky - bolestmi hlavy, závratěmi, pocitem na zvracení, lokálním spontánním dotykem či pohyby vyvolané bolestivostí příslušných partií obličeje, trupu a pravé nohy, postupně odeznívající po období asi 3 týdnů od data vzniku poranění, dále nutností dodržování režimových opatření po dobu hospitalizace, přičemž toto omezení je třeba považovat za podstatné nejméně po dobu trvání hospitalizace, pravděpodobně však ještě v řádu týdnů poté, přičemž utrpěná poranění zanechala trvalé následky.

2. Ohledně sporu mezi stranami již bylo rozhodováno v řízení o nárocích žalobce (bolestném, znalečném a další nemajetkové újmě) z předmětného úrazu, přičemž rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 27. 2. 2024 s č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 11. 3. 2024, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 10. 2023 s č. j. spisová značka, kterým bylo žalobě vyhověno.

3. Žalobce utrpěl v důsledku předmětného úrazu ze dne 20. 12. 2021 mj. zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, zlomeninu přední části těla 3. hrudního obratle, zlomeninu 2. – 4. nártní kosti pravé nohy, přičemž v důsledku tohoto úrazu doposud trpí bolestmi, což mu brání v běžných činnostech každodenního života. Po úrazu již nezvládá těžší manuální práci, kterou předtím zvládal a kterou se živil. Nevydrží pracovat v předklonu, není schopen ležet na zádech a je mu nepříjemné déle sedět. Mezi lopatkami cítí neustálý chlad. Záda jej stále bolí a velmi vadí jednostranná zátěž. Jakýkoli přesun zvládá jen na krátké trasy. I plavání je pro žalobce problém, stejně tak i běhat a skákat. adresa sice zvládá, ale jiné práce na zahradě, domu a bytu nezvládá. Před úrazem chodil žalobce do posilovny, boxoval, hodně sportoval, ale nyní nic z toho již není možné. S ohledem na uvedené byl v souladu s metodikou vypracovanou pro účely posouzení ztížení společenského uplatnění Nejvyšším soudem dne 21. 10. 2024 vypracován tituly před jménem jméno FO, soudní znalkyní v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, znalecký posudek, jímž bylo vyčísleno ztížení společenského uplatnění, kterým bylo stanoveno ztížení společenského uplatnění žalobce na částku ve výši 733 236 Kč (včetně uplatněného modifikačního koeficientu z důvodu věku).

4. Na vyhotovení znaleckého posudku vynaložil žalobce náklady ve výši 13 758 Kč. Žalobce dále vynaložil náklad spojený s překladem lékařských zpráv z ukrajinského jazyka do českého jazyka, které byly nezbytné pro vyhotovení znaleckého posudku ve výši 6 595 Kč.

5. Žalobce tedy podanou žalobou požaduje ve smyslu ustanovení § 2956 ve spojení s ustanovením § 2958 občanského zákoníku celkem 753 589 Kč (733 236 + 13 758 + 6 595). Žalovanému byla dne 25. 10. 2024 zaslána předžalobní výzva, ve které žalobce požadoval zaplacení požadované částky do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy. Tato lhůta marně uběhla dne 1. 11. 2024. Žalobce tak požaduje též zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z požadované částky od 2. 11. 2024.

6. Žalovaný se v podání ze dne 12. 2. 2025 k žalobě vyjádřil, že nárok žalobce neuznává. Souhlasí se skutkovými okolnostmi, jak jsou vylíčeny v žalobě ohledně vzniku úrazu žalobce. Nesouhlasí s tvrzením žalobce, v čemž byl žalobce omezen v běžném způsobu života. Zde žalovaný souhlasí pouze s okolnostmi uvedenými v lékařských zprávách FN adresa. Uplatněná částka vychází z posudku podaného znalkyní tituly před jménem jméno FO. Ta tvrdí, že žalobce osobně vyšetřila dne 17. 10. 2024. Není ale patrno, zda byl vyšetřen u ní v ordinaci nebo na Ukrajině. Protože v době úrazu se žalobce zdržoval v ČR protiprávně, považuje žalovaný tuto okolnost za zásadní. Žalobce má za povinnost v rámci svého tvrzení uvést, proč se on zdržoval na místě, kde došlo k úrazu. Sám neměl živnostenské oprávnění, a i když neměl ani povolení v ČR pracovat, fakticky práci vykonával. V rámci trestního řízení žalobce tvrdil, že je zaměstnán u firmy právnická osoba adresa. Žalovaný se domnívá, že v daném případě se u žalobce jednalo o pracovně právní vztah, a proto je nutno jeho případné odškodnění řešit dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Náklady za překlad a znalecký posudek by měly být uplatňovány v rámci nákladů řízení. Protože žalobce pobýval v ČR nelegálně a nelegálně i pracoval, pak toto jeho porušení právních povinností předchází porušení právních povinností žalovaného a tím je přetržena příčinná souvislost protiprávního jednání žalovaného a vzniku škody. Žalovaný si je vědom toho, že soud již svůj právní názor vyslovil, ovšem dosud nebylo rozhodnuto o jeho dovolání. Žalovaný navíc, aby splnil povinnost stanovenou předchozím rozsudkem, si musel navýšit úvěr a nyní je zatížen tak, že zřejmě bude muset vše řešit insolvencí. V podání ze dne 9. 2. 2026 žalobce uvedl, že je zcela bez finančních prostředků, když na již pravomocně přiznaný nárok žalobce si musel vzít půjčku a neutěšená rodinná situace vedla k rozvodu jeho manželství a v současné době je v insolvenci. Co se týče postoje k žalobě, dokázal na vyjádření z 12. 2. 2025, které je ve shodě se stanoviskem insolvenčního správce. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

7. Ze spisu vedeného u OS v Trutnově pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že na základě obžaloby OSZ adresa ze dne 1. 11. 2022 byl žalovaný trestním příkazem OS v Trutnově ze dne 11. 11. 2022 uznán vinným z toho, že dne 20. prosince 2021 kolem 16:00 hod. na staveništi závodu KRPA form a.s. v adresa, adresa, při úklidu po stavebních pracích na střeše rekonstruované haly ze střechy z výšky 8,56 metrů shodil dřevěnou prázdnou paletu o hmotnosti 57 kg, která zasáhla Jméno žalobce, narozeného Datum narození žalobce, který procházel pod halou, který tak utrpěl zranění, a to ložiskové zhmoždění tkáně levého čelního a pravého spánkového laloku mozku s prokrvácením, otřes mozku, kousnutou ránu jazyka, uvolnění 2. řezáku vlevo dole z lůžka, zlomeninu přední části těla 3. hrudního obratle, zlomeninu 2. – 4. nártní kosti pravé nohy a vykloubení malíku pravé nohy, popsaná zranění si vyžádala vyšetření na Klinice urgentní medicíny FN adresa dne 20. 12. 2021 a následnou hospitalizaci na neurochirurgické klinice FN adresa od 20. 12. do 27. 12. 2021, poté léčbu ambulantní, přičemž poškozený byl omezen v běžném způsobu života, vegetativními příznaky - bolestmi hlavy, závratěmi, pocitem na zvracení, lokálním spontánním dotykem či pohyby vyvolané bolestivostí příslušných partií obličeje, trupu a pravé nohy, postupně odeznívající po období asi 3 týdnů od data vzniku poranění, dále nutností dodržování režimových opatření po dobu hospitalizace, přičemž toto omezení je třeba považovat za podstatné nejméně po dobu trvání hospitalizace, pravděpodobně však ještě v řádu týdnů poté, přičemž utrpěná poranění jsou s rizikem zanechání trvalých následků při zhmoždění mozku a omezené pohyblivosti při zlomenině těla 3. hrudního obratle a zlomeninách nártních kostí pravé nohy, tedy jinému z nedbalosti způsobil těžkou újmu na zdraví, čímž spáchal přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 6. 12. 2022.

8. Ze spisu Policie ČR č.j. KRPH-Anonymizováno/TČ-Anonymizováno-Anonymizováno, který je součástí trestního spisu vedeného u OS v Trutnově pod sp. zn. spisová značka, soud dále zjistil, že žalobce byl vyslechnut coby svědek dne 22. 12. 2021 ve Fakultní nemocnici v adresa a za přítomnosti tlumočnice vypověděl, co si pamatoval o průběhu dne, kdy se mu stal úraz. Uvedl, že měl na sobě pracovní boty, tepláky, montérky, dva svetry a pracovní bundu a na hlavě kapuci a na ní helmu a že podepsal před nástupem bezpečnost práce. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení p. jméno FO, hlavního stavbyvedoucího na stavbě závodu Krpa form v adresa. Žalobce (stejně jako žalovaný) byl seznámen a proškolen z bezpečnosti práce na staveništi a toto proškolení rovněž podepsal. Povinnost nosit osobní ochranné pomůcky, tj. pracovní boty, ochrannou helmu a reflexní vestu byla dodržena. Dle technologického postupu provádění střešního pláště, který byl předán dodavateli střešního pláště společnosti právnická osoba, byl zákaz shazovat jakékoliv předměty ze střechy. Pro účely sundávání předmětů ze střechy byl na stavbě manipulátor. P. Brož uved, že žalobce byl zaměstnancem společnosti právnická osoba, což byl subdodavatel pomocných stavebních prací. Dle úředního záznamu o podaném vysvětlení p. jméno FO, který pro společnost VCES vedl stavbu regenerace závodu Krpa form v adresa, tento zadal žalovanému, coby pracovníkovi společnosti právnická osoba provedení úklidu střechy. Popsal dění bezprostředně po pádu palety s tím, že zraněný muž měl na sobě helmu, reflexní vestu, pracovní obuv, pracovní oděv. Byl na stavbě první den, ráno prošel proškolením bezpečnosti práce a podepsal protokol o proškolení. Byl to bezproblémový pracovník, plnil řádně zadané úkoly. Z prezenčních listin – Školení právnická osoba a ŽP na staveništi VCES soud zjistil, že oba účastníci byli proškoleni z BOZP na daném staveništi a svým vlastnoručním podpisem stvrdili odpovědnost za případné nedodržení školené problematiky. Soud na základě výše popsaného dokazování dospěl k závěru, že žalobce neporušil žádnou povinnost ohledně bezpečnosti práce při výkonu práce na daném pracovišti (staveništi). Z provedeného dokazování vyplývá, že vykonával práci dle zadání a v místě a čase, kde ji měl vykonávat a měl na sobě předepsané ochranné pomůcky. Naopak žalovaný porušil zcela elementární povinnost k zajištění bezpečnosti práce na staveništi, když na staveništi, kde se pohybovali pracovníci několika subdodavatelů, shodil ze střechy z výšky osm a půl metru předmět o hmotnosti 57 kg, aniž by předem bezpečně zajistil místo možného dopadu tohoto předmětu před pohybem osob, za což byl pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin, konkrétně pro přečin těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Ze sdělení Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký a Pardubický kraj ze dne 23. 5. 2022 soud zjistil, že v souvislosti s žalobcem utrpěným úrazem zaslala společnosti právnická osoba., IČ IČO záznam o úrazu žalobce jako jejího zaměstnance. Při následném běžném úředním postupu uvedená společnost popřela pracovněprávní vztah s žalobcem s tím, že není jejím zaměstnancem, proto se nejedná o pracovní úraz. Kontrolou u uvedené společnosti byl prokázán výkon nelegální práce a s kontrolovanou osobou bylo zahájeno správní řízení. Ze zprávy Policie ČR, odboru cizinecké policie ze dne 7. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce v době, kdy utrpěl úraz, pobýval na území ČR krátce bez platného oprávnění k pobytu a současně k němu nebylo evidováno žádné platné povolení k zaměstnání. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství soudního znalce tituly před jménem jméno FO ze dne 7. 3. 2022 byla prokázána existence žalobcem tvrzených zranění včetně obtíží, kterými se projevovala.

9. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu pod sp. zn. spisová značka soud dále zjistil následující. Žalobou ze dne 8. 2. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném náhrady bolestného ve výši 136 034,02 Kč, nákladů na vyhotovení odborného vyjádření při uplatnění bolestného ve výši 500 Kč a další nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, a to na základě shodného skutkového základu, jak je popsán shora. Okresní soud rozsudkem ze dne 26. 10. 2023 č.j. spisová značka žalobě vyhověl výrokem I. v části nároku a náhradu za bolest ve výši 136 034,02 Kč, náhradě za další nemajetkovou újmu ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím a nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. V části o zaplacení náhrady za další nemajetkovou újmu ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím žalobu výrokem II. zamítl a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v adresa k odvolání žalovaného rozsudek okresního soudu v jím napadených výrocích I. a III. rozsudkem ze dne 27. 2. 2024 č.j. spisová značka potvrdil (výrok I.). K odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že je nesporné, že žalobci byla způsobena újma na zdraví a že k tomu došlo v důsledku protiprávního jednání žalovaného. Dále uvedl, že nelze přisvědčit námitce žalovaného, že v důsledku toho, že žalobce nedisponoval platným povolením k pobytu ani pracovním povolením, by mohlo dojít k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou. Absenci pracovního povolení nelze považovat ani za okolnost, v jejímž důsledku by bylo možno přičítat zavinění žalobce na vzniklé škodě. Újma na zdraví žalobce vznikla pouze v důsledku jednání žalovaného. I kdyby žalobce disponoval platným povolením k pobytu a platným pracovním povolením, nemohl by tím nijak zamezit vzniku škody či alespoň snížit její následky. K námitce žalovaného, že při výpočtu bolestného podle pracovněprávních předpisů by byla výše bolestného stanovena v menší míře, odvolací soud uvedl, že žalobce uplatnil náhradu újmy nikoli vůči zaměstnavateli z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou pracovní úrazem, ale vůči žalovanému jakožto osobě, která škodu způsobila, postupem dle aplikace ustanovení občanského zákoníku. Na takovou náhradu má žalobce podle zákona nárok a bylo jen na něm, vůči komu a z jakého právního titulu svůj nárok uplatní. K tomu dále odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021.

10. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 4. 3. 2025 rozhodl tak, že dovolání proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 27. 2. 2024, č.j. spisová značka, pokud jím byl potvrzen výrok I. rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 10. 2023 č.j. spisová značka se zamítá. Jinak se dovolání odmítá. V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud k otázce, zda nelegální pobyt žalobce a ČR a skutečnost, že žalobce nemá ani pracovní povolení, ani živnostenské oprávnění vliv na spoluzavinění žalobce a tím i na výši náhrady škody, když škodu utrpěl v ČR při výkonu práce a způsobil ji bezprostředně žalovaný, Nejvyšší soud uvedl, že právní úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným, který pak poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jednou z nezbytných podmínek spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy je existence příčinné souvislosti mezi okolnostmi, jež lze přičítat poškozenému, a vznikem újmy, tj. vznikla-li újma (zcela či zčásti) též následkem jednání (či opomenutí) poškozeného. Vycházeje ze skutkových zjištění okresního a krajského soudu Nejvyšší soud uvedl, že žalobce sice porušil své povinnosti tím, že neměl příslušná povolení (povolení k pobytu, pracovní povolení), avšak tato skutečnost shození palety a jeho úraz nezpůsobila. Z hlediska příčin úrazového děje je absence povolení k pobytu cizince na území České republiky i pracovního povolení bez významu (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. spisová značka).

11. Dle Nejvyššího soudu by však bylo možné namítat, že by ke vzniku újmy nedošlo, kdyby poškozený respektoval, že povolení nemá, a v souladu s právem by práci nevykonával, resp. ani by nepobýval na území České republiky, tedy by se v okamžiku pádu palety ani nemohl nacházet na místě, kde utrpěl úraz. Takové pojetí by ovšem znamenalo víceméně neredukovaný řetězec příčin a následků neboli neomezenou kauzalitu, která by „znamenala jít až na počátek světa“ (viz Tichý, L., Hrádek, J. Deliktní právo, 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 140). Právní kauzalita je v tomto případě užší než kauzalita faktická, a to s ohledem na průběh škodní události a povahu a účel právní normy, jejichž porušení má podle dovolatele zakládat spoluúčast žalobce na vzniklé újmě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05, nebo ze dne 23. 1. 2025, sp. zn. I. ÚS 818/24). Z žádné právní normy obsažené v právních předpisech upravujících povolení k pobytu cizinců a povolení k zaměstnání cizince neplyne, že by povinnost mít oprávnění k pobytu nebo povolení k práci měla bránit vzniku újmy na zdraví způsobené pracovníkovi jiným pracovníkem. I z hlediska kritéria ochranné normy je tedy zcela jasně patrné, že porušení povinností ze strany žalobce se žádným způsobem nepodílelo na vzniku jeho újmy. Žalovaný jednáním, za něž byl i trestně odsouzen, porušil právní normy, jež mají mimo jiné sloužit k ochraně zdraví osob, což způsobilo újmu na zdraví žalobce. Na tomto skutkovém ději se nijak nepodílelo protiprávní jednání žalobce porušující právní normy, jejichž účelem je regulování migrace, prevence nelegální práce cizinců, ochrana českého trhu práce, ochrana před vykořisťováním zaměstnanců a placení povinných odvodů a daní. Pro posouzení míry účasti je rozhodující, jak si žalobce počínal na daném místě v průběhu škodní události a nakolik svým jednáním přispěl k tomu, že byl zasažen paletou shozenou žalovaným. Jestliže v tomto směru nebyly zjištěny žádné okolnosti, které se podílely na vzniku úrazu (nepozornost, porušení zákazu výskytu na daném místě či jiné porušení bezpečnostních pravidel), je správný závěr odvolacího soudu, že žalobce ničím nepřispěl k mechanismu samotného úrazového děje a že by podobný následek utrpěl i v situaci, že by příslušná povolení měl, resp. že by se totéž stalo komukoliv jinému. Při způsobu, jakým nakládal žalovaný s paletou, nezměnily formální nedostatky povolení k pobytu a k práci na straně poškozeného nic na průběhu nehody, a jsou tedy z hlediska právně relevantních příčin úrazového děje bez významu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. spisová značka). Nejvyšší soud shrnul, že porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z. Právní závěr, že za újmu vzniklou na zdraví žalobce výlučně odpovídá žalovaný, neboť spoluúčast žalobce není dána, je zcela správný.

12. K prokázání výše požadované satisfakce za ztížení společenského uplatněn žalobce předložil znalecký z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 21. 10. 2024, pořadové číslo v evidenci posudků č. účtu (č. posudku dle znalkyně 2505/2024), který obsahoval doložku, že je si znalkyně vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. tituly před jménem jméno FO vycházela při vypracování znaleckého posudku jednak zdravotnické dokumentace žalobce (viz 2.Výčet podkladů - 2.1 Dokumenty ke znaleckému posudku) a jednak provedla dne 17. 10. 2024 vlastní vyšetření žalobce (viz 4.2 – Posouzení stavu poškozeného). Znalkyně provedla zhodnocení ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolet a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoník, kdy obtíže žalobce byly objektivně zhodnoceny za použití Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Pro výpočet výše ztížení společenského uplatnění byl použit Informační systém pro „Ocenění odškodňování újem na zdraví – ztížení společenského uplatnění“ společnosti právnická osoba Pro stanovení náhrady znalkyně použila Modifikační koeficient 120 % a vypočtená částka ztížení společenského uplatnění dle Metodiky NS činí dle závěru znaleckého posudku částku 733 236 Kč.

13. Z faktury - daňového dokladu tituly před jménem jméno FO č. F/2024662 ze dne 21. 10. 2024 soud zjistil, že znalkyně touto fakturou vyúčtovala za vypracování znaleckého posudku č. Anonymizováno/2024 -jméno FO celkem částku 13 758 Kč včetně DPH. Faktura byla splatná dnem 5. 11. 2024. Z faktury – daňového dokladu právnická osoba. č. 230600778 ze dne 30. 6. 2023 soud zjistil, že touto fakturou byla vyúčtována částka 6 595 Kč včetně DPH za „Překlad UA-CZ, lékařské zprávy“. Faktura byla splatná dnem 14. 7. 2023. Předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 25. 10. 2024 vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě částky v celkové výši 753 589 Kč skládající se z dílčích nároků: ztížení společenského uplatnění 733 236 Kč, náklady na vyhotovení znaleckého osudku 13 758 Kč a nálady spojené s překladem lékařských zpráv 6 595 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvu žalobce platbou nereagoval, na požadovanou částku neuhradil ničeho, pak v řízení nebyl tvrzen ani prokazován.

14. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Dle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Je dána plná odpovědnost žalovaného za újmu na zdraví žalobce způsobenou shora popsaným úrazem, který žalobce utrpěl v důsledku jednání žalovaného, za které byl žalovaný pravomocně odsouzen dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku. Toto jednání naplnilo znaky skutkové podstaty přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Bylo jednoznačně prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalovaného, újma na zdraví na straně žalobce a příčinná souvislost mezi nimi.

16. K argumentaci žalovaného, že pokud by žalobce jednal v souladu se zákonem (měl by platné povolení k pobytu a k práci v ČR či živnostenské oprávnění), pak by mu žádná škoda nevznikla a došlo tedy k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, případně, že újma vznikla spoluzaviněním žalobce, soud uvádí následující. Z konkrétních prokázaných okolností věci nepochybně vyplývá, že případné platné povolení žalobce k pobytu v ČR, pracovní povolení či živnostenské oprávnění by zcela jistě nemohlo odvrátit daný škodný děj, nemělo by žádný vliv na vznik předmětné újmy na zdraví žalobce a odpovědnost žalovaného za jím způsobené poškození zdraví žalobce. Pro posouzení míry účasti je rozhodující, jak si žalobce počínal na daném místě v průběhu škodní události a nakolik svým jednáním přispěl k tomu, že byl zasažen paletou shozenou žalovaným. Ve shodě se shora citovaným právním názorem Nejvyššího soudu má soud za to, že jestliže v tomto směru nebyly zjištěny žádné okolnosti, které se podílely na vzniku úrazu (nepozornost, porušení zákazu výskytu na daném místě či jiné porušení bezpečnostních pravidel), pak je třeba dojít k závěru, že žalobce ničím nepřispěl k mechanismu samotného úrazového děje a že by podobný následek utrpěl i v situaci, že by příslušná povolení a oprávnění měl, resp. že by se totéž stalo komukoliv jinému. Při způsobu, jakým nakládal žalovaný s paletou, nezměnily formální nedostatky povolení k pobytu a k práci na straně poškozeného nic na průběhu nehody, a jsou tedy z hlediska právně relevantních příčin úrazového děje bez významu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. spisová značka). Soud tedy shrnuje, že porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z. Nedošlo proto k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou újmou ani není dáno jakékoli spoluzavinění žalobce na vzniklé újmě. Za újmu vzniklou na zdraví žalobce tedy odpovídá výlučně žalovaný.

17. Soud i s ohledem na právní závěry shora citovaných rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího soudu vyslovenými v řízení vedeném týmiž účastníky za identických skutkových i právních okolností věci ohledně základu uplatněného nároku na náhradu újmy na zdraví neshledal žádný důvod na svých shora uvedených právních závěrech cokoli měnit. Soud se proto dále zabýval otázkou výše uplatněných nároků na náhradu za ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

18. V prvé řadě soud uvádí ve shodě se shora citovaným právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové, že žalobce uplatnil náhradu újmy nikoli vůči zaměstnavateli z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou pracovní úrazem, ale vůči žalovanému jakožto osobě, která škodu způsobila, postupem dle aplikace ustanovení občanského zákoníku. Na takovou náhradu má žalobce podle zákona nárok a bylo jen na něm, vůči komu a z jakého právního titulu svůj nárok uplatní. Navíc Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021 se vyjádřil v tom smyslu, že principy rovnosti a úplného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví vyžadují takový ústavně konformní výklad, aby osobě, která utrpěla újmu v důsledku pracovního úrazu, náležité odškodnění, jaké by jí náleželo při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy.

19. Soud tedy postupoval dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Ustanovení § 2958, které upravuje mj. odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, je velmi obecné. Proto byla Nejvyšším soudem přijata Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) – dále „Metodika“. Metodika je doporučujícím materiálem, který umožňuje v soudní praxi nastavit přiměřené poměry mezi jednotlivými poškozeními způsobem odpovídajícím zásadě slušnosti podle § 2958 o. z., jakož i požadavku zakotvenému v ust. § 13 o. z., dle kterého by mělo být v právních případech, které se shodují v podstatných znacích, rozhodováno obdobně.

20. V případě ztížení společenského uplatnění se vychází z ohodnocení obtíže v jednotlivých doménách komponenty Aktivity a participace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Vychází se z toho, že komponenta Aktivity a participace pokrývá ve svých doménách veškeré v úvahu přicházející oblasti lidského života, v nichž může ke ztížení uplatnění dojít. Princip určení výše satisfakce za ZSU spočívá ve vynásobení celkového procenta obtíže za celou komponentu Aktivity a participace tzv. výchozí částkou, kterou představuje 400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil stav poškozeného.

21. Určení procenta obtíže, z něhož se vychází při určení výše satisfakce za ztížení společenského uplatnění, je činností vyžadující odborné medicínské znalosti. Žalobce předložil k důkazu znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví tituly před jménem jméno FO, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který obsahoval doložku, že je si znalkyně vědoma následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku a současně tento posudek obsahuje všechny náležitosti dle platné právní úpravy (§ 28 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech). Proto soud v souladu s ustanovením § 127a občanského soudního řádu při provádění tohoto důkazu potupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. tituly před jménem jméno FO vycházela jednak ze zdravotnické dokumentace žalobce popsané ve znaleckém posudku a jednak provedla dne 17. 10. 2024 vlastní vyšetření žalobce. Soud uvádí, že je zcela irelevantní, zda toto vyšetření proběhlo v ČR nebo na Ukrajině. Na výsledek vyšetření to logicky nemůže mít žádný vliv. Znalecký posudek tituly před jménem jméno FO má stanovené náležitosti i v tabulkové části, v níž bylo určeno celkové procento obtíží žalovaného. V souladu s Metodikou bylo určeno procento obtíží u jednotlivých komponent D1 až D9, přičemž v rámci poznámek u jednotlivých kapitol a domén, na které jsou komponenty rozčleněny, byla uvedena konkrétní postižení tělesných struktur a funkcí, která byla důvodem pro určení konkrétního procenta obtíží. Součet korigovaných procent vyjadřující celkové procento obtíží činil 4,037037037. Soud z odborných závěrů znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO vycházel.

22. Při určení náhrady za ztížení společenského uplatnění soud vycházel z toho, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo k 20. 12. 2022 (viz posudek právnická osoba). Základní částka se tak určuje dle průměrné mzdy za rok 2021, která činila 37 839 Kč, výchozí částka odpovídající 400násobku činila 15 135 600 Kč. Při celkové míře obtíží určené znaleckým posudkem na 4,037037037 % by tak dle Metodiky na náhradě za ztížení společenského uplatnění žalobci příslušelo 611 029 Kč. Tato částka představuje ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. spisová značka „objektivizovanou náhradu, kterou soud do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit nebo okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z.“ Procentní podíl (odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného) z výchozí rámcové částky představuje základní ohodnocení nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích (v dané věci jde o ztrátu životních příležitostí a možností, včetně abstraktní ztráty možností pracovního uplatnění a zapojení do dalších životních činností) a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro určitý typ postižení. Individuální přístup a zohlednění zvláštností každého jednotlivého případu předpokládá, že takto zjištěná částka základního ohodnocení může být modifikována výjimečnými okolnostmi na straně poškozeného: a) věkem, b) ztrátou skutečně výjimečné lepší budoucnosti (kariéry), i na c) straně škůdce (důvody podle § 2957 o.z.). Významnou okolností, kterou samotné ocenění podle domén Aktivit a participací povětšinou nezohledňuje, je věk, v němž trvalé následky nastanou. Vzhledem k tomu, že vrcholu sil i intenzity společenského zapojení se obvykle dosahuje ve věku od 45 do 55 let, je na místě základní částku stanovenou výše popsaným postupem zvýšit přibližně o 10 %, utrpěl-li poškozený zranění ve věku 35 až 44 let, o 20 % ve věku 25 až 34 let a o 30 až 35 % ve věku 0 až 24 let (viz Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví-Žďárek/Těšinová/Škárová/Waltr/Púry a kol., 1.vydání C.H. Beck 2015). Žalobce utrpěl úraz ve věku 32 let, tedy odpovídající navýšení je 20 %. Výsledná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění tedy činí částku 733 236 Kč, kterou soud žalobci přiznal v plné výši.

23. Žalobce v řízení důvodně uplatnil i nárok na zaplacení tlumočného uhrazeného žalobcem za předklad lékařských zpráv z ukrajinského do českého jazyka ve výši 6 595 Kč a znalečného uhrazeného znalkyni za vypracování znaleckého posudku ve výši 13 758 Kč. Jde nepochybně o důvodně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky před zahájením řízení (nikoli náklady řízení), proto soud přiznal žalobci ve výroku I. rozsudku i tyto částky, resp. částku ve výši 20 353 Kč (6 595 + 13 758). Nezaplacením ve lhůtě splatnosti se žalovaný ocitl v prodlení, žalobce má proto dle § 1970 o.z. nárok též na úrok z prodlení, který žalobce požaduje od data marného uplynutí lhůty k zaplacení žalované částky stanovené v předžalobní výzvě k plnění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni vzniku prodlení.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, náleží mu proto nárok na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Žalobce má právo na náklady zastoupení, jejichž výši soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025. Náhrada nákladů za zastoupení advokátem se v dané věci skládá z odměny advokáta za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 753 589 Kč. Odměna za 1 úkon právní služby v této věci proto dle § 7 bodu 5 vyhl. činí 11 340 Kč. Odměna pak náleží za následující úkony právní služby: 1 úkon za přípravu a převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 1 úkon za předžalobní výzvu k plnění, 1 úkon za sepis žaloby, obojí dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 1 úkon za účast u jednání dne 24. 2. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Odměna advokáta činí tedy v této věci částku 45 360 Kč. Dále náleží žalobci náhrada hotových výloh advokáta dle § 13 odst. 4 AT. Náhrada hotových výloh v případě úkonů provedených do 31. 12. 2024 činila 300 Kč za úkon, v případě úkonů provedených po 1. 1. 2025 činí 450 Kč za úkon. Žalobci proti náleží na náhradě hotových výdajů advokáta 3 x 300 Kč a 1 x 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč. Dále náleží žalobci náhrada za promeškaný čas advokáta dle § 14 odst. 1,3 vyhl. za celkem 12 započatých půlhodin strávených na cestě k jednání soudu na trase Brno -Trutnov a zpět po 150 Kč ve výši 1 800 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné k jednání soudu na trase Brno -Trutnov a zpět částkou 3 875 Kč, když bylo celkem ujeto 412 km (s vozidlem s průměrnou spotřebou 10,1 benzinu BA 95 na 100 km při vyhláškové ceně benzinu 34,70 Kč/l a sazbě základních náhrad 5,90 Kč/km). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 52 385 Kč. Daň činí 11 000,85 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 63 385,82 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

25. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. l o.s.ř.

26. Žalobce je v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – ve znění účinném ke dni podání žaloby). Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích tak poplatková povinnost přechází podle výsledku řízení na žalovaného. Nicméně i žalovaný je v tomto řízení od soudních poplatků osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích – ve znění účinném ke dni podání žaloby). Proto soud o povinnosti žalovaného zaplatit odpovídající soudní poplatek nerozhodl. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.