9 C 232/2024

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované číslo popisné Adresa žalované pro vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. hodnota ve Anonymizováno Anonymizováno. nadzemním podlaží domu v adresa číslo popisné adresa, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo pozemku, k.ú. adresa, sestávající se z jednoho pokoje, kuchyně, WC a koupelny, a vyklizený ho předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 5 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 21. 8. 2024 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalované uložil povinnost vyklidit ve výroku I. označený byt. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. st. číslo pozemku, jehož součástí je stavba bytového domu, č.p. číslo popisné adresa, vše zapsané na LV č. hodnota katastru pro obec a katastrální území adresa, vedeného právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa. Žalobce uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu č. 17/1116/2020, kterou pronajal žalované byt označený v jeho evidenci jako č. hodnota ve 2. nadzemním podlaží shora uvedeného bytového domu, sestávající z kuchyně, pokoje, WC a koupelny, a to na dobu určitou od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021 s automatickým prodloužením vždy o jeden rok. Jelikož žalovaná opakovaně porušovala domovní řád a pravidla soužití v domě, rozhodl se pronajímatel předmětný nájem ukončit, resp. v nájmu nepokračovat po uplynutí lhůty. Výzva k opuštění bytu po skončení nájmu byla žalované doručena 3. 5. 2024. Protože žalovaná byt doposud nevyklidila a nadále jej užívá, žalobci nezbylo než podat žalobu v této věci. Žalobce reagoval i na sdělení žalované po nařízení jednání soudu, že se k jednání nemůže dostavit, protože je nechodící, a že se nemá kam vystěhovat. Žalobce doložil, že žalované nabízel pomoc například s podáním žádosti o umístění do právnická osoba ve adresa. Žalovanou rovněž upozorňoval na nevyhovující způsob užívání bytu z její strany, konkrétně na umístění velkého množství nepotřebných věcí v bytě. Žalovaná reagovala tak, že všechny věci potřebuje.

2. Žalovaná telefonicky omluvila neúčast při nařízeném jednání soudu s tím, že jí zdravotní stav neumožňuje k jednání se dostavit. Jde přitom o dlouhodobý stav. Soud žalované sdělil, že má právo udělit plnou moc ke svému zastupování některé z osob, která pro ni vyřizuje potřebné záležitosti (sousedka nebo syn). Žalovaná dále byla vyrozuměna o tom, že v případě, pokud se ona ani její zástupce k nařízenému jednání nedostaví, bude jednáno v její nepřítomnosti s tím, že neúčast při jednání omluvila. Žalovaná ani žádná zmocněná osoba se k jednání soudu nedostavily. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytového domu č.p. číslo popisné, který je součástí pozemku parc. č. st. číslo pozemku v obci a katastrálním území adresa. Žalobce přenechal žalované do užívání byt č. hodnota ve Anonymizováno. NP tohoto domu. Nájemní vztah vznikl dnem 1. 5. 2020, byl sjednán na dobu určitou do 30. 4. 2021. V článku 4 odst. 2. smlouvy bylo dohodnuto: „Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu šesti (6) měsíců po dni, kdy měl nájem bytu dle této smlouvy skončit a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu jednoho (1) roku.“ Dopisem ze dne 2. 5. 2024, který byl žalované doručen do vlastních rukou dne 3. 5. 2024, sdělil žalobce žalované, že nájem bytu skončil uplynutím doby ke dni 30. 4. 2024. V souladu s ust. § 2285 o. z. a článku 4 odst. 2 nájemní smlouvy vyzval žalobce žalovanou k opuštění bytu. K tomu žalované poskytl lhůtu do 31. 5. 2024. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, z nájemní smlouvy a z dopisu žalobce ze dne 2. 5. 2024 s doručenkou.

4. Dne 20. 9. 2024 bylo provedeno sociální šetření v domácnosti žalované, a to jméno FO, pracovnicí právnická osoba ve adresa. Důvodem byla nepříznivá sociální situace žalované, která je ohrožena rizikem ztráty bydlení. Žalovaná uvedla, že je upoutána na lůžko, je schopna se pouze přemístit na klozetové křeslo nacházející se vedle lůžka. V bytě se nacházelo velké množství neuspořádaných nepotřebných věcí (více než při předchozích šetřeních), což bylo zdokumentováno fotografií. Dále v bytě žijí 2 kočky. Žalované byla opětovně nabídnuta pomoc s podáním žádosti o umístění do právnická osoba ve adresa, což odmítla. Uvedla, že nikam nepůjde, a to kvůli kočkám i kvůli věcem, které nutně potřebuje a které by v domově pro seniory neměla kam dát. Při předchozích návštěvách v bytě ve dnech 7. 3. a 12. 3. 2024 byly v bytě i další osoby, a to syn žalované Jiří a jeho dcera. Syn přislíbil úklid bytu a odnos nepotřebných věcí, avšak k nápravě nedošlo. Pomoc s řešením situace navrhl i rodinný přítel jméno FO, avšak ničeho nedosáhl a měl se synem žalované konflikt. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k nápravě stavu bytu. Uvedla, že všechny věci potřebuje. Její syn se v bytě nezdržuje od května 2024. Do bytu dochází, aby jí pomohl, nosí jí jídlo. Tyto skutečnosti soud zjistil ze záznamu ze sociálního šetření a z fotografie dokumentující stav bytu.

5. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Dle § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

7. Dle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

8. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, konkrétně na dobu od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021. Ve smlouvě přitom bylo výslovně sjednáno, že pokud bude žalovaná byt užívat nejméně po dobu 6 měsíců po uplynutí posledně sjednané doby nájmu, prodlouží se doba trvání nájmu o další rok. Jde o obdobu výše citovaného ustanovení § 2285 o. z., které výslovně připouští sjednávání individuálních podmínek, za kterých dojde k prodloužení doby nájmu. V souladu s uvedeným smluvním ujednání tak nastala fikce opětovného sjednání doby nájmu do 30. 4. 2024. Bezprostředně po uplynutí této doby žalobce žalovanou vyzval k vyklizení bytu, tedy dal najevo, že s dalším prodloužením doby nájmu nesouhlasí. K tomu byl veden mj. neuspokojivým stavem bytu, který byl zjištěn při místních šetřeních v březnu 2024. Žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu do 31. 5. 2024. Žalovaná byt nevyklidila, a to ani do doby rozhodnutí v této věci. Je tedy zřejmé, že žalované nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu a že požadavek žalobce na vyklizení bytu má oporu ve výše citovaném ustanovení § 1040 odst. 1 o. z..

10. Žalobce nerozporoval tvrzení žalované o jejím nepříznivém zdravotním stavu. Soud se proto zabýval i tím, zda postup žalobce, jenž se domáhá vyklizení bytu, neodporuje dobrým mravům. Dle soudu však k takovému závěru nelze dospět. Žalovaná nemohla legitimně očekávat, že dojde k prodloužení doby nájmu o další rok, a to zvlášť za situace, kdy žalobce žalovanou i osoby jí blízké upozorňoval na závadný způsob užívání bytu (hromadění nepotřebných věcí v bytě). Dle § 2256 odst. 2 o. z. nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů. Žalobce dával najevo, že se způsobem užívání bytu žalovanou nesouhlasí a žalovanou, jakož i osoby jí blízké, vyzýval k nápravě neuspokojivého stavu. K tomu je třeba uvést, že žalobce jako územně samosprávný subjekt je povinen spravovat majetek ve svém vlastnictví s péčí řádného hospodáře, protože tento majetek má sloužit k uspokojování potřeb obyvatel města. Žalobce tak je mj. povinen postupovat tak, aby nemohlo dojít k poškození majetku, například hrozícím požárem uskladněných věcí. Jestliže k nápravě neuspokojivého stavu, na který žalobce opakovaně upozorňoval, nedošlo, pak žalovaná mohla stěží očekávat, že dojde k prodloužení doby trvání nájmu o další rok. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobce nabízel žalované pomoc se zařízením záležitostí spojených s umístěním do domova pro seniory. Je přitom nepochybné, že v zařízení tohoto typu by pro žalovanou vzhledem k jejím zdravotním omezením byla zajištěna kvalitnější péče, než je tomu v dosavadním bydlišti. Nelze tudíž dovodit, že by žalobce nepříznivou situaci žalované nijak nezohledňoval a nesnažil se žalované napomoci s jejím řešením.

11. Lze tedy shrnout, že právo nájmu sporného bytu žalované zaniklo uplynutím sjednané doby dne 30. 4. 2024. Od následujícího dne žalovaná byt užívá bez právního důvodu. Žalobce podal žalobu v této věci dne 21. 8. 2024. Právní domněnka zakotvená v článku 4. 2. nájemní smlouvy nemohla nastat. Podle ustanovení § 2285 o. z. má smluvní ujednání přednost před zákonnou úpravou obsaženou v tomto ustanovení. Bylo-li proto dohodnuto, že fikce sjednání nájmu na další období nastane, pokud žalobce nevyzve žalovanou k opuštění bytu ve lhůtě 6 měsíců po skončení původně sjednané doby nájmu, má toto ujednání přednost před zákonnou úpravou obsaženou v ust. § 2285 o. z. Žalobce navíc žalovanou k opuštění bytu vyzval již dne 3. 5. 2024. Žalobce tedy s dalším užíváním bytu žalovanou nesouhlasí a v souladu s ust. § 1040 odst. 1 o. z. se domáhá ochrany svého vlastnického práva. Jeho postup přitom neodporuje dobrým mravům. Žaloba tak byla podána důvodně, a proto jí soud vyhověl.

12. Dle § 160 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Lhůtu k plnění proto soud stanovil v souladu s citovaným ustanovením. Vzal v úvahu, že žalobce žalovanou vyzval k vyklizení bytu již na počátku května 2024, pro vyklizení bytu poskytl lhůtu do konce května 2024. Od té doby uplynuly další 4 měsíce, aniž by k vyklizení bytu žalovanou došlo.

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení požadoval částku 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Tuto částku proto soud žalobci přiznal. Lhůtu k plnění stanovil soud podle výše citovaného ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. shodně jako v případě povinnosti k vyklizení bytu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.