9 C 349/2023

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Anonymizováno sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 1 890 004 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 717 719,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 549 702 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do 15. 12. 2023, úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 1 007 001 Kč za dobu od 16. 12. 2023 do 4. 9. 2025 a úrok z prodlení ve výši 11 % p. a. z částky 1 717 719,40 Kč za dobu od 5. 9. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 172 284,60 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení z vyšší částky a za delší dobu, než je uvedeno ve výroku I., žaloba se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 100 350 Kč k rukám , Jméno advokáta A, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení 47 464,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 7. 12. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 007 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl trestním příkazem zdejšího soudu ze dne 12. 4. 2023, č.j. , spisová značka, , uznán vinným ze spáchání , podezřelý výraz, činu úmyslného ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zák, jehož se dopustil dne 13. 2. 2022 jednáním vůči žalobkyni, kterou fyzicky napadl. V příčinné souvislosti s jednáním žalovaného vznikla žalobkyni nemajetková újma. Konkrétně jde o bolestné, jehož výše byla určena podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to za zlomeninu dolní čelisti (střední hodnota 80 bodů), hlubokou ránu 2. prstu levé ruky (5 bodů), hlubokou ránu 3. prstu levé ruky (5 bodů), poranění šlachy 2. prstu levé ruky (40 bodů), poranění šlachy 3. prstu levé ruky (40 bodů), zlomeninu báze posledního článku malíku levé ruky (15 bodů), posttraumatickou stresovou poruchu (150 bodů) a ztrátu zubu v zadní části chrupu (15 bodů). Celkem jde o 350 bodů, což při aktuální hodnotě bodu v roce 2023 ve výši 432 Kč (1 % průměrné hrubé nominální mzdy) představuje částku 151 200 Kč. Trvalé následky jsou představovány ztuhlostí ukazováku levé nedominantní ruky ve 3 kloubech (600 bodů), ztuhlostí 3. prstu nedominantní ruky ve 3 kloubech (300 bodů) a ztrátou zubu (40 bodů). Při celkovém počtu 940 bodů činí náhrada 406 080 Kč. V příčinné souvislosti s jednáním žalovaného dále vznikla žalobkyni ztráta na výdělku za dobu pracovní neschopnosti 25 455 Kč. Za rehabilitaci v zařízení , právnická osoba, bylo vynaloženo 1 280 Kč, náklady na dopravu z místa bydliště na stomatologickou chirurgii v Hradci Králové a zpět činily 2 000 Kč (pětkrát 400 Kč – viz uplatnění nároku poškozené na č. l. 62 spisu sp. zn. , spisová značka, ), náklady na stomatologické ošetření ve společnosti DenTu činily 1 800 Kč a náklady na léky činily 4 666 Kč. Na právní zastoupení žalobkyně jako poškozené v trestním řízení bylo vynaloženo celkem 14 520 Kč.

2. Jednáním žalovaného došlo k zásahu do integrity osobnosti žalobkyně, a tím ke vzniku další nemajetkové újmy. Žalovaný se dopustil útoku na žalobkyni v místě jejího bydliště, tedy v místě, které do té doby považovala za bezpečné a nedotknutelné útočiště. Do tohoto místa žalovaný vnikl násilím kolem páté hodiny ranní, v době, kdy žalobkyně spala, a to tak, že vykopl dveře. O brutalitě útoku žalovaného svědčí skutečnost, že na několika místech prokopl sádrokartonovou zeď. Zranění žalovaný žalobkyni způsobil tím, že ji chytil pod krkem, zvedl nad zem, hodil na gauč, ze kterého ji stáhl na zem, kde do ní nejméně pětkrát kopl a následně ji ohrožoval nožem. Šlo o zranění velmi bolestivá, žalobkyně při útoku utrpěla velký šok. Důvodně se obávala o život, neboť s ohledem na jednoznačnou fyzickou převahu žalovaného bylo od počátku jasné, že se mu nedokáže ubránit, a tak jeho útok neměla možnost zmírnit, natož zastavit. Stav šoku, bezmoci a strachu měl zásadní vliv na vznik posttraumatické stresové poruchy. Poté, co žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyni dostatečně ublížil, odešel z jejího bytu a nechal ji tam zraněnou bez pomoci. Ukončení útoku přitom bylo závislé pouze a výhradně na vůli žalovaného. Žalovaný žalobkyni zničil dva mobilní telefony. Žalobkyně zůstala na místě útoku v šoku dalších 9 hodin, když byla zraněná se zlomenou čelistí, krvácela z pořezané ruky, byla zmlácená s tělem plným modřin, v šoku z toho, co se stalo, a v obavě, aby se žalovaný nevrátil a v útoku nepokračoval.

3. Léčení způsobených zranění bylo velmi náročné. Na chirurgickém oddělení nemocnice v Trutnově jí byly přes dvě hodiny sešívány šlachy poraněné ruky. Musela absolvovat fixaci čelisti šrouby a gumičkami, což bylo velmi bolestivé. Od 23. 2. 2022 do 23. 3. 2022 mohla jíst pouze tekutou stravu. Nemohla běžně komunikovat, pouze formou SMS zpráv, nemohla se smát, byla omezena v běžném způsobu života. Šrouby ke zpevnění čelisti se jí zarývaly do tváře, která místy hnisala a bolela, tvořily se afty. Tyto komplikace měly za důsledek nespavost a celkové vyčerpání. I po odstranění šroubů musela měsíc jist kašovitou stravu. Po dobu, kdy měla sádru na ruce, byla odkázána na pomoc druhé osoby při přípravě jídla, úklidu, nákupech a při běžných úkonech, jako je oblékání a hygiena. Po sundání sádry bylo zjištěno, že měla zlomený malíček, který bylo nutné fixovat. V lednu 2023 musela z důvodu srůstu čelisti a zánětlivých komplikací absolvovat extrakci zubu. To vše zasáhlo do její důstojnosti.

4. Žalobkyně trpí trvalými následky. Trpí bolestmi hlavy, při skusu jí bolest vystřeluje do spánku a ucha. Motá se jí hlava. Nemůže ohnout ukazováček a prostředníček. Při dotyku ukazováčkem cítí mravenčení a brnění, v chladu trpí špatnou citlivostí až bolestivostí. Zakřivení špatně pohyblivého malíku jí komplikuje úkony drobné motoriky. Poranění ruky ji omezuje v pracovní činnosti, není schopna psát na klávesnici všemi deseti prsty, jako tomu bylo před zraněním. I když od útoku uplynula poměrně dlouhá doba, má žalobkyně ze žalovaného strach, jakož i z toho, že by se podobné jednání žalovaného mohlo opakovat. Událost změnila její život a ovlivnila její přístup k lidem v okolí. Trpí nespavostí, budí se v noci kvůli špatným snům. V bytě se necítí v bezpečí, je bojácná a lekavá. Nějakou dobu trpěla poruchou řeči. Žalobkyni tak byla způsobena další nemajetková újma, kterou nelze kompenzovat v rámci bolestného a ztížení společenského uplatnění. Tato další nemajetková újma by měla být kompenzována přiměřeným zadostiučiněním ve výši 400 000 Kč.

5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody dopisem ze dne 15. 9. 2023 s upozorněním, že pokud nebude škoda nahrazena, bude nucena nárok řešit soudní cestou. Žalovaný na výzvu nereagoval, a proto byla podána žaloba v této věci.

6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žalobní nároky opírá žalobkyně o bodové ohodnocení zranění, které není stanoveno znaleckým posudkem. Výši bodových ohodnocení tak žalovaný rozporoval. Žalovaný však popřel i vznik zranění popsaných v žalobě. Ke zlomenině dolní čelisti nedošlo dle žalovaného v souvislosti s jednáním, za které byl odsouzen. Sama poškozená toto zranění zjistila s odstupem času, přičemž si zranění mohla způsobit i kdykoliv poté, co došlo k jednání žalovaného, za které byl odsouzen. K poraněním prstů nedošlo zaviněným jednáním žalovaného, nýbrž přímým konáním žalobkyně, které si nepočínala opatrně, v rámci povinnosti předcházení škodám, když zcela neodůvodněně v okamžiku, kdy žalovaný poškozoval nožem tapety v jejím bytě, uchopila ostří nože, přičemž z pohybů žalovaného nožem musela být srozuměna se způsobením zranění. Uvedené si tak výlučně zavinila sama. Ostatně v přípravném řízení sama uvedla, že v tu chvíli nevěděla, co má dělat, když žalovaný bodl do tapety, chtěla mu v tom zabránit a sáhla po noži a levou rukou ostří sevřela. K posttraumatické stresové poruše žalovaný uvedl, že tuto žalobkyně konstruuje zcela záměrně s cílem vymoci plnění od žalovaného. Žalobkyně takovou poruchou z důvodu jednání žalovaného netrpí. Uvedená porucha může být prokázána pouze znaleckým posudkem, který žalobkyně nepředložila. K osobě žalobkyně žalovaný uvedl, že již před jejich vztahem navštěvovala psychiatry a byla různými způsoby léčena s psychickými obtížemi. Žalobkyně je osobou psychicky labilní. Trvalé následky spočívající v údajné ztuhlosti prstů deklarované žalobkyní nejsou v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, když zranění prstů si přivodila žalobkyně svým zaviněným jednáním. Dle znaleckého posudku v trestním spisu vyhotoveného , jméno FO, . , jméno FO, došlo u všech zranění k odeznění potíží ve lhůtě cca 2 až 3 týdnů. Přesto žalobkyně nárokuje na bolestném 151 200 Kč, na trvalých následcích 406 000 Kč a na „doprovodných škodách“ 48 569 Kč. Nárok týkající se nemajetkové újmy za způsobené duševní útrapy nemá rovněž oporu v důkazech. Žalovaný žádné duševní útrapy žalobkyni nezpůsobil. Požadovaná částka ve výši 400 000 Kč je nesmyslná, částka v této výši je přiznávána obětem znásilnění. S ohledem na osobu žalobkyně a jednání žalovaného, za které byl odsouzen, se jeví poskytnutí jakékoliv finanční kompenzace za způsobené duševní útrapy nedůvodným.

7. V průběhu řízení poté, kdy byl soudem ustanoveným znalcem zpracován znalecký posudek, v souladu se závěry tohoto posudku žalobkyně podáním doručeným soudu dne 29. 8. 2025 žalobu rozšířila. Dle znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, bylo bolestné ohodnoceno 333 body, čemuž odpovídá částka 143 856 Kč (oproti původně požadované částce 151 200 Kč). Naproti tomu náhradu za ztížení společenského uplatnění znalec určil na 1 269 427 Kč (oproti původně požadované částce 406 080 Kč). Žalobkyně proto na bolestném a náhradě za ztížení společenského uplatněn nově požadovala 1 269 427 Kč. V souladu s tím soud usnesením ze dne 9. 9. 2025, č.j. , spisová značka, , řízení ve vztahu k bolestnému zastavil co do částky 7 344 Kč, ve vztahu k nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění připustil rozšíření žaloby o částku 890 347 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení. Po těchto procesních úkonech žalobkyně požadovala na bolestném 143 856 Kč, na náhradě za ztížení společenského uplatnění 1 269 427 Kč, na další nemajetkové újmě 400 000 Kč a na dalších nárocích 49 721 Kč (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náklady na dopravu, na ošetření a rehabilitaci, na léky a na zastoupení poškozené v , podezřelý výraz, řízení). Celkem tedy bylo požadováno 1 862 004 Kč.

8. V průběhu řízení bylo usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. KSHK , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /celk. 6 ze dne 23. 12. 2025 rozhodnuto, že se zjišťuje úpadek žalovaného , Jméno žalovaného, a že se povoluje řešení úpadku oddlužením. Soud řešil otázku, zda a jaké dopady má úpadek žalovaného na řízení v této věci, které je řízením o náhradu újmy na zdraví.

9. Podle § 169 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou mj. pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

10. Podle § 169 odst. 3 insolvenčního zákona není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.Anonymizovaný odstavec12. Žalobkyně i po provedeném dokazování na žalobě v rozsahu po jejím rozšíření trvala. Uplatněný nárok je co do základu dán. To vyplývá z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde byly popsány skutkový děj i následky jednání žalovaného. Byla doložena i výše nároku, a to listinami a znaleckým posudkem , jméno FO, . , jméno FO, . Argumentace žalovaného, že by se mělo uvažovat o spoluzavinění žalobkyně, nemůže obstát. K brutálnímu útoku žalovaného na žalobkyni došlo v nočních hodinách, kdy žalovaný vnikl do bytu žalobkyně a napadl ji. Argumentace, že si žalobkyně za této situace měla počínat tak, aby vzniku škody zabránila, je absurdní, protože žalovaný v bytě žalobkyně neměl co dělat. Jednání žalovaného ve svých důsledcích podstatným způsobem ovlivnilo další život žalobkyně.

13. Žalovaný po provedeném dokazování trval na zamítnutí žaloby. Trval na tom, že si vznik škody spoluzavinila žalobkyně, která sáhla na ostří nože, ačkoliv na ni žalovaný neútočil. Žalobkyně tak musela být srozuměna s tím, že může dojít k jejímu poranění. Posouzení míry spoluzavinění je věcí soudu. Dle žalovaného by se mělo jednat o úplné zavinění žalobkyně.Anonymizovaný odstavec15. V průběhu trestního řízení podala žalobkyně opakovaně vysvětlení. Uvedla, že zhruba kolem 05:00 hodiny dne 13. 2. 2022 slyšela, že na její byt někdo dole u vchodu zvoní. Nereagovala na to, tušila, že je to žalovaný. Po chvíli jí začal někdo klepat od ulice na okno. Bydlí v přízemí. Myslela si, že když nebude reagovat, žalovaný odejde. Po chvíli se asi dostal do domu a najednou uslyšela velkou ránu a v bytě v obývacím pokoji se objevil žalovaný. V té chvíli seděla na gauči, žalovaný jí vzal klíče, které ležely v kuchyni na stole, a dva telefony značky Honor 10 a Sony, které rozlomil a praštil s nimi o stůl. Tím jí znemožnil se kamkoliv dovolat. Opakovaně na něho křičela, že tam nemá co dělat, aby ihned odešel. Žalovaný přišel k ní, chytil ji pravou rukou pod krkem a vyzvedl ji do vzduchu, následně s ní hodil na gauč v obýváku. Ihned poté ji z gauče stáhl na zem, začal do ní na zemi kopat do oblasti levé části zad a boku. Následně šel do chodby bytu, kde prokopal několika ranami sádrokartonovou zeď, rukou rozbil dveře do koupelny a pak šel do ložnice, kde opět rukou poničil dveře šatní skříně. Z ložnice odešel do kuchyně, kde bylo položené klubko nové tapety, které si vzal, položil ho na stůl, následně si z kuchyně vzal jeden větší nůž a do tapety začal bodat. Jak bodal do tapety, stále na něho křičela, aby odešel, ale on jí stále sprostě nadával, že je kurva. Na to, co mu říkala, nereagoval. Nevěděla v tu chvíli, co má dělat. Když bodal do tapety, chtěla mu v tom zabránit, sáhla po noži a levou rukou ostří sevřela. Žalovaný ale nožem vyjel vzhůru a tím se řízla do dvou prstů, které si silně pořezala. On pak nůž položil, neohrožoval ji s ním, ani jí s ním nevyhrožoval. Jak viděl, že žalobkyni krvácí ruka, začal jí to zavazovat fáčem z lékárničky. Narychlo jí ruku ovázal a odešel pryč. Její sestra , jméno FO, ji pak odpoledne odvezla na chirurgii v Trutnově v oblastní nemocnici, jelikož ji ruka hodně bolela a hodně krvácela.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec18. Výše uvedená zjištění uvedená v odstavcích 14. až 17. tohoto odůvodnění byla učiněna ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, .Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec21. U položky D1 Učení se a aplikace znalostí byla míra obtíží určena na 0,60 %, za příčiny byla označeny deprese, tenze, emoční nestabilita, snížení frustrační tolerance, poruchy pozornosti, poruchy paměti, snížená psychická výkonost a katathymní myšlení. U položky D2 Všeobecné úkoly a požadavky byla míra obtíží určena na 1,21 %, za příčiny byla označeny deprese, tenze, emoční nestabilita, snížení frustrační tolerance, poruchy pozornosti, poruchy paměti, snížená psychická výkonost a katathymní myšlení, dále následky omezení hybnosti 2. 3. a 5. prstu LHK, necitlivost bříška 2. prstu LHK a výrazné omezení hybnosti a bolestivost záprstového skloubení palce PHK, omezení hybnosti a bolestivost pravého ramene při a po zátěži. U položky D3 Komunikace byla míra obtíží stanovena na 0,36 %, za příčiny byly označeny deprese, tenze, emoční nestabilita, snížení frustrační tolerance, poruchy pozornosti, poruchy paměti, snížená psychická výkonost a katathymní myšlení. U položky D4 Pohyblivost byla míra obtíží stanovena na 0,59 %, za příčiny byly označeny omezení hybnosti a bolestivost pravého ramene při a po zátěži – neunese těžší předměty v pravé ruce, zhoršená úchopová funkce palce PHK (dominantní končetiny), omezení hybnosti 2. 3. a 5. prstu LHK, necitlivost bříška 2. prstu LHK a výrazné omezení hybnosti a bolestivost záprstového skloubení palce PHK, omezení hybnosti a bolestivost pravého ramene při a po zátěži, strach z obviněného, strach z chození sama ven, vyhýbavé chování, bolestivost pravé horní končetiny při delším řízení pro obtíže s kloubem palce i ramenem, deprese, emoční nestabilita, snížená frustrační tolerance, porucha pozornosti, snížená psychická výkonnost, katathymní myšlení. V případě položky D5 Péče o sebe byla míra obtíží stanovena na 0,24 %, důvodem bylo výrazné omezení hybnosti a bolestivost záprstového skloubení palce PHK – obtížné stříhání, bolestivý skus tuhé stravy s propagací do levého čelistního kloubu a levého spánku po zlomenině dolní čelisti. U položky D6 Život v domácnosti byla míra obtíží stanovena na 1,26 %. Důvodem byly deprese, tenze, emoční nestabilita, snížení frustrační tolerance, porucha pozornosti, poruchy paměti, snížená psychická výkonost a katathymní myšlení, strach z obviněného, strach vycházet sama ven, sociální stažení, určitá omezení pro postižení obou rukou horních končetin a pravého ramene. V případě položky D7 Mezilidská jednání a vztahy stanovil znalec míru obtíží na 0,81 % pro deprese, tenze, emoční nestabilitu, snížení frustrační tolerance, poruchy pozornosti, poruchy paměti, sníženou psychickou výkonnost, katathymní myšlení a sociální stažení. U položky D8 Hlavní oblasti života byla určena míra obtíží na 1,21 % pro deprese, tenze, emoční nestabilitu, sníženou frustrační toleranci, poruchy pozornosti, poruchy paměti, sníženou psychickou výkonnost, katathymní myšlení a sociální stažení, dále pro omezení jak v práci švadleny (obtížné stříhání a jemná manipulace), tak jako překladatelky. Konečně u položky D9 Život komunitní byla určena míra obtíží na 1,21 % (deprese, tenze, emoční nestabilita, snížená frustrační tolerance, poruchy pozornosti, poruchy paměti, snížená psychická výkonnost, katathymní myšlení a sociální stažení). Celková míra obtíží činila 7,48 %.Anonymizovaný odstavec23. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (č. l. 154 a 155) soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 13. 2. 2022 do 3. 6. 2022. Jako zaměstnavatel žalobkyně je v rozhodnutí uvedena společnost , právnická osoba24. Žalobkyně vykonávala závislou činnost pro společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , na základě dohody o provedení práce ze dne 2. 1. 2018. V ní byla sjednána odměna 7 000 Kč (viz č. l. 19). Odměna v této výši byla žalobkyni vyplácena měsíčně po celý rok 2021, dále v lednu 2022. Za únor 2022 bylo vyplaceno 3 500 Kč, za březen až květen 2022 nebylo vyplaceno nic. V červnu 2022 bylo vyplaceno 6 045 Kč (viz č. l. 152 až 153).

25. Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vyúčtovala žalobkyni dne 31. 10. 2022 za rehabilitace částku 1 280 Kč (viz č. l. 20). Společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zaplatila žalobkyně dne 4. 11. 2022 částku 900 Kč za ošetření komplikací zánětu perikoronárního vaku zubu 38 ve 3 návštěvách. Stejné společnosti zaplatila žalobkyně dne 21. 12. 2022 částku 900 Kč za zubní ošetření (viz pokladní doklady č. l. 21).

26. Pokladními doklady bylo doloženo, že došlo k zaplacení za léky společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . dne 3. 3. 2022 částky 1 180 Kč, dne 21. 4. 2022 částky 1 570 Kč, dne 21. 6. 2022 celkem 512 Kč a dne 15. 12. 2022 částky 868,02 Kč. Společnosti , Anonymizováno, lékárna a. s., IČO , IČO, , bylo za léky zaplaceno dne 14. 2. 2022 celkem 127 Kč, dne 7. 3. 2022 celkem 686 Kč, dne 24. 3. 2022 celkem 195 Kč a dne 3. 6. 2022 celkem 970,23 Kč. Konečně , právnická osoba, FN , adresa, , IČO , IČO, , bylo dne 6. 1. 2023 zaplaceno celkem 326 Kč (viz č. l. 22 – 26). Podle uvedených dokladů tak byly pořízeny léky v celkové ceně 6 434,25 Kč.

27. Žalobkyni byla dne 26. 5. 2023 společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , vyúčtována částka 14 520 Kč včetně DPH za právní služby (viz faktura č. l. 27). Žalobkyni jako poškozenou v , podezřelý výraz, řízení zastupoval , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát ze jmenované advokátní kanceláře (viz plná moc č. l. 148 ve spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

28. Dopisem ze dne 15. 9. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného z titulu náhrady škody k zaplacení celkové částky 574 682 Kč nejpozději do 15. 10. 2023 (135 183 Kč náhrada za bolest, 379 318 Kč trvalé následky, 25 455 Kč „ušlý zisk“ po dobu pracovní neschopnosti, 1 280 Kč náklady na rehabilitaci, 2 000 Kč doprava na stomatologickou kliniku do Hradce Králové a zpět, 1 800 Kč stomatologické ošetření v denTu a 4 666 Kč náklady na léky, náklady na zastoupení poškozené v , podezřelý výraz, řízení 14 520 Kč a náklady za sepis předžalobní výzvy k plnění 10 460 Kč). Dopis obsahující předžalobní výzvu k plnění byl předán k přepravě poště dne 20. 9. 2023 (viz č. l. 28 - 29).

29. Dne 28. 8. 2025 byl , právnická osoba, vystaven posudek o invaliditě čj.: LPS/2025/778-NR-JHM_CSSZ. Výsledek posouzení byl takový, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepřiznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č,. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je invalidní dle § 39 odst. 1 uvedeného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého , podezřelý výraz, stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Dnem vzniku invalidity je den 23. 7. 2024. Žalobkyně je schopna po vzniku invalidity I. stupně vykonávat výdělečnou činnost jen s menšími nároky na tělesné a , podezřelý výraz, schopnosti, na kvalifikaci a jen v menším rozsahu a intenzitě (viz č. l. 165).

30. Při jednání soudu dne 9. 1. 2026 soud žalobkyni dotázal na skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. V rámci profesního uplatnění žalobkyně v minulosti působila jako obchodní zástupkyně pro společnost , právnická osoba, , která se věnuje spedici. Žalobkyně zajišťovala vztahy s německými zákazníky, komunikovala v němčině, byla schopná při psaní používat všech 10 prstů, což nyní nemůže. Jako obchodní zástupkyně také jezdila autem do zahraničí. Tato činnost byla po napadení žalovaným někdy ovlivněna horší koncentrací, byla schopná komunikovat podle toho, jak se konkrétně cítila. Tuto činnost ukončila dne 31. 7. 2023. Poté působila jako OSVČ v oboru krejčová, ve kterém je vyučena. Při výkonu této činnosti byla omezena tím, že 2 prsty na levé ruce neohne a jeden necítí. Více tedy zatěžovala pravou ruku, což nyní na pravé ruce pociťuje. Uvedené ji omezuje i při běžných činnostech. Od napadení se v podstatě stále zdržuje doma, nerada chodí ven. I doma má strach. Bydlí stále v původním bytě, který se nachází v přízemí. U domu jsou dva vchody, přední a zadní. Neustále kontroluje, zda jsou dveře zavřené, žádá o to i sousedy. Špatný úchop ruky a necitlivost ji omezují i v dalších aktivitách, např. v míčových hrách. Došlo u ní k omezení sociálních kontaktů. Pokud se nyní stýká s kamarádkami, tyto chodí na návštěvy k ní domů, ale to je málokdy. V minulosti se setkávaly i venku, k tomu nyní dochází také málokdy. Je omezena při řízení auta, má problémy se řazením. V minulosti jezdila i do zahraničí, teď podniká jen nejnutnější cesty po městě, a to podle toho, jak se právě cítí. Žádného partnera nemá, přetrvávají u ní obavy z mužů. Po roce 2013 kromě léku Sanval žádné jiné léky neužívala. Tento lék nebrala pravidelně, pouze příležitostně. Od roku 2022 do současnosti užívá léky pravidelně, jde o Cipralex, Mertazapin a někdy Neurol. V době napadení měla placeno zdravotní pojištění v Německu. K , podezřelý výraz, , jméno FO, . , jméno FO, se po napadení dostala ze známosti s tím, že je to jen na určitou dobu, protože jmenovaná měla plný stav pacientů. Následně tedy sehnala novou , podezřelý výraz, , jméno FO, . , jméno FO, . Péči , jméno FO, . , jméno FO, si musela platit, totéž pak platilo i pro první návštěvu u , jméno FO, . , jméno FO, . Teprve pak získala pojištění i v České republice. Léky užívala po celou dobu, i v době mezi péčí , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , protože jí , jméno FO, předepsala léky na delší dobu.

31. Žalovaný navrhl provedení důkazu k tomu, jaké léky, konkrétně psychofarmaka, byly žalobkyni předepisovány od napadení do současnosti. Tento důkazní návrh byl odůvodněn tím, že podle zprávy , jméno FO, . , jméno FO, byla žalobkyně u této lékařky vyšetřena dvakrát, dále „se na kontrolu bez omluvy nedostavila“ (viz č. l. 43). Soud považoval navržený důkaz za nadbytečný. Soud považuje skutečnost, že se u žalobkyně rozvinuly v důsledku napadení žalovaným psychické poruchy zjištěné znalcem za dostatečné prokázanou znaleckým posudkem i výpovědí znalce. Proto je nadbytečné zjišťovat, jaké léky byly žalobkyni po napadení předepisovány.

32. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

33. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán , podezřelý výraz, čin, přestupek nebo jiný správní delikt podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

34. V posuzované věci je soud vázán rozhodnutím, konkrétně trestním příkazem, který zdejší soud vydal v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný dne 13. 2. 2022, kdy vnikl do bytu žalobkyně, tuto napadl a způsobil jí újmu na zdraví a na majetku, dopustil úmyslného protiprávního jednání, které bylo kvalifikováno jako přečin ublížení na zdraví, porušování domovní svobody a poškození cizí věci. Žalovaný v tomto řízení namítal, že si vznik újmy na zdraví, konkrétně pořezání prstů levé ruky, způsobila výlučně sama žalobkyně, když ostří nože drženého žalovaným uchopila. Tím porušila obecnou prevenční povinnost.

35. Dle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

36. Dle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škody se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jsou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

37. Předně je třeba konstatovat, že obecnou prevenční povinnost stanovenou v § 2918 o. z. porušil sám žalovaný, který úmyslným protiprávním jednáním zasáhl do základních práv žalobkyně garantovaných LISTINOU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (viz ústavní zákon č. 23/1991 Sb.). Jde o práva garantovaná v článku 7. větě prvé (Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena.), v článku 10 odst. 2 (Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.) a v článku 12 odst. 1 (Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí). Je otázkou, zda se za situace, kdy žalovaný úmyslným protiprávním jednáním zasáhl do uvedených základních práv žalobkyně, vůbec může legitimně dovolávat porušení prevenční povinnosti ze strany žalobkyně. Pokud by žalovaný do obydlí žalobkyně nevnikl a nezačal nožem poškozovat věci nacházející se v bytě, pak by vůbec nemohlo dojít k tomu, že by žalobkyně ostří nože uchopila. Ustanovení § 2900 o. z. ukládá povinnost počínat si tak, aby nedošlo k újmě, v situacích, kdy to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Žalobkyně sice neuchopila ostří nože v situaci, kdy by na ni žalovaný tímto nožem přímo útočil, ale tímto způsobem konala v situaci, kdy žalovaný bez jejího souhlasu za použití násilí v brzkých ranních hodinách vnikl do obydlí žalobkyně, zmocnil se nože a tímto začal poškozovat věci nacházející se v bytě. Za tohoto stavu nebylo možno po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby si počínala jinak obvyklým způsobem, za který lze považovat, že nikdo neuchopí ostří nože drženého jinou osobou. Žalobkyně ostří nože uchopila v situaci, kdy došlo k nepředvídatelnému a flagrantnímu porušení jejích základních práv, kdy byla vystavena stresu, legitimně se obávala o svůj život a zdraví. Za tohoto stavu nebylo možno po ní spravedlivě požadovat, aby jednala způsobem předvídaným v ustanovení § 4 odst. 1 o. z. (má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat). Naopak lze dle soudu dovodit, že pokud se žalovaný za tohoto skutkového stavu dovolává použití ustanovení § 2918 o. z., pak postupuje v rozporu s ust. § 2 odst. 3 o. z. (výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění). Lze tedy shrnout, že v posuzované věci nelze uvažovat o tom, že by si vznik újmy částečně či dokonce výlučně zavinila svým konáním žalobkyně.

38. V návaznosti na uvedený právní závěr se soud zabýval tím, zda a v jakém rozsahu jsou ze strany žalobkyně důvodně uplatněny jednotlivé dílčí nároky. Přitom soud vycházel z dále uvedených zákonných ustanovení.

39. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené , podezřelý výraz, útrapy.

40. Dle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

41. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

42. Ustanovení § 2958, které upravuje mj. odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, je velmi obecné. Proto byla Nejvyšším soudem přijata Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku) – dále „Metodika“. Metodika je doporučujícím materiálem, který umožňuje v soudní praxi nastavit přiměřené poměry mezi jednotlivými poškozeními způsobem odpovídajícím zásadě slušnosti podle § 2958 o. z., jakož i požadavku zakotvenému v ust. § 13 o. z., dle kterého by mělo být v právních případech, které se shodují v podstatných znacích, rozhodováno obdobně.

43. V případě náhrady za bolest Metodika obsahuje přehled jednotlivých poškození zdraví (bolestivých stavů) a jim přiřazuje počty bodů. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisejí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Posuzující lékař vychází ze , podezřelý výraz, dokumentace a hodnotí každý bolestivý stav, který je v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Při zjištění výsledné hodnoty se sčítají body z jednotlivých bolestivých stavů a v jejich rámci z jednotlivých položek. Hodnota bodu činí 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž byla bolest vytrpěna.

44. V případě ztížení společenského uplatnění se vychází z ohodnocení obtíže v jednotlivých doménách komponenty Aktivity a participace Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Vychází se z toho, že komponenta Aktivity a participace pokrývá ve svých doménách veškeré v úvahu přicházející oblasti lidského života, v nichž může ke ztížení uplatnění dojít. Princip určení výše satisfakce za ZSU spočívá ve vynásobení celkového procenta obtíže za celou komponentu Aktivity a participace tzv. výchozí částkou, kterou představuje 400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil stav poškozeného.

45. Bodové ohodnocení bolestivých stavů i určení procenta obtíže, z něhož se vychází při určení výše satisfakce za ztížení společenského uplatnění, je činností vyžadující odborné medicínské znalosti. Soud proto ustanovil znalcem , jméno FO, . , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví náhrada nemajetkové újmy, jenž obě uvedené veličiny svým posudkem určil. , jméno FO, . , jméno FO, je znalcem působícím v odvětví , podezřelý výraz, , který se proto soustředil na posouzení následků protiprávního jednání žalovaného v psychické oblasti. Při určení , podezřelý výraz, dopadů v somatické oblasti spolupracoval s , jméno FO, . , právnická osoba, , znalcem v odvětví stanovení nemateriální újmy a soudní lékařství. Soud považuje takový postup ustanoveného znalce za legitimní. Stěží lze po znalci z odvětví , podezřelý výraz, požadovat, aby posuzoval velmi specifické dopady jednání žalovaného na zdravotní stav žalobkyně v somatické oblasti.

46. Soud vycházel z toho, že znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, má stanovené náležitosti, a to i v tabulkové části, v níž bylo určeno celkové procento obtíží žalobkyně. V souladu s Metodikou bylo určeno procento obtíží u jednotlivých komponent D1 až D9, přičemž v rámci poznámek u jednotlivých kapitol a domén, na které jsou komponenty rozčleněny, byla uvedena konkrétní postižení tělesných struktur a funkcí, která byla důvodem pro určení konkrétního procenta obtíží. Součet korigovaných procent vyjadřující celkové procento obtíží činil 7,48. Obdobně byly bodově ohodnoceny bolestivé stavy vyvolané protiprávním jednáním žalovaného na celkovou hodnotu 333 bodů. Znalci nepříslušelo, aby zohledňoval žalovaným namítané spoluzavinění žalobkyně zejména u poranění prstů levé ruky. S touto námitkou se mohl vypořádat pouze soud, což také učinil (viz odstavec 37. tohoto odůvodnění). Obdobně soud považuje za logický a správný závěr znalce, že posttraumatická stresová porucha a porucha adaptace na somatické následky napadení byly vyvolány protiprávním jednáním žalovaného. Tento závěr nemůže vyvrácen ani tím, že v roce 2013 byla u žalobkyně diagnostikována anxiozně-depresivní porucha reaktivního charakteru pro psychickou šikanu v práci. Jak znalec uvedl, stav žalobkyně se v následujících letech stabilizoval a žalobkyně se pro psychické obtíže dále neléčila (pouze příležitostně užívala lék Sanval kvůli poruchám spánku). Dle soudu v posuzované věci neexistují okolnosti, které by vyvolávaly pochybnosti o závěru znalce, že obě diagnostikované poruchy v psychické oblasti byly důsledkem protiprávního jednání žalovaného. Soud proto ze závěrů znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, vycházel.

47. V případě náhrady za bolest soud vycházel z toho, že bolestivé stavy žalobkyně vytrpěla v podstatné části v roce 2022, částečně pak i v roce 2023, kdy došlo k extrakci zubu. Celkem bylo bolestné ohodnoceno 333 body. Bolestné v souvislostí s extrakcí zubu a následnými komplikacemi bylo celkem ohodnoceno 26 body. Soud tudíž vycházel z toho, že náhradu za bolest je třeba určit ve vztahu k 307 bodům z bodové hodnoty za rok 2021, ve vztahu ke zbývajícím 26 bodům z bodové hodnoty za rok 2022 (viz odst. 43. tohoto odůvodnění). Hodnota bodu bolestného pro rok 2021 činila 356,11 Kč, hodnota bodu bolestného pro rok 2022 činila 378,39 Kč. Náhradu za bolest tak soud celkem určil na 119 164 Kč (307 bodů x 356,11 Kč + 26 bodů x 378,39 Kč).

48. Při určení náhrady za ztížení společenského uplatnění soud vycházel z toho, že k ustálení , podezřelý výraz, stavu žalobkyně došlo v roce 2024 (viz posudek , jméno FO, . , jméno FO, ). Základní částka se tak určuje dle průměrné mzdy za rok 2023 (viz odstavec 44. tohoto odůvodnění), která činila 40 353 Kč, výchozí částka odpovídající 400násobku činila 16 141 200 Kč. Při celkové míře obtíží určené znaleckým posudkem na 7,48 % by tak dle Metodiky na náhradě za ztížení společenského uplatnění žalobkyni příslušelo 1 207 362 Kč. Tato částka představuje ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. , spisová značka, , objektivizovanou náhradu, kterou soud do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit nebo okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z.

49. Výše přiměřeného zadostiučinění musí být podle § 2957 o. z. určena tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné, mezi kterými je výslovně uvedeno rovněž úmyslné způsobení újmy. Žalovaný žalobkyni způsobil újmu úmyslným protiprávním jednáním, jímž naplnil skutkovou podstatu několika přečinů. Jak již soud uvedl, tohoto jednání se žalovaný dopustil poté, kdy v brzkých ranních hodinách násilně vnikl do bytu žalobkyně. Jde o okolnost, kterou soud nemůže při svém rozhodování nezohlednit. Došlo-li k újmě na zdraví za těchto okolností, musí být výše náhrady takové újmy vyšší, než kdyby stejná újma vznikla „nechtěně“, například v důsledku nedbalostního jednání žalovaného. V nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/19, se v této souvislosti uvádí: Otázka míry zavinění původce zásahu pro stanovení výše relutární náhrady podle § 13 odst. 3 obč. zák. se tak stává zásadním způsobem spoluurčujícím a bezpochyby i jedním z klíčových hledisek pro navýšení relutární náhrady. To ostatně odpovídá i základnímu smyslu relutární náhrady, tj. smyslu satisfakčnímu, kdy potřeba finanční satisfakce narůstá v přímé úměře s mírou zavinění původce zásahu, neboť vyšší mírou zavinění je vždy neoprávněnost zásahu do osobnostních práv zesílena (je zesílena křivda, za niž má přijít zadostiučinění). V tomto směru lze dojít k závěru, že v případě zlého úmyslu (záměru) na straně původce neoprávněného zásahu by měl soud svůj odsudek nad tímto společensky i právně zvlášť odsouzeníhodným chováním vyjádřit právě citelným určením výše peněžitého zadostiučinění. Byť nebylo prokázáno, že žalovaný do bytu vnikl s úmyslem způsobit žalobkyni újmu na zdraví, konkrétně řezné rány na ruce, mohl a měl předpokládat, že nastane minimálně psychická újma. Důsledkem neoprávněného vniknutí do bytu a dalšího jednání žalovaného pak byl rovněž vznik zranění v somatické oblasti. Zranění způsobená žalobkyni ve svých důsledcích vedla i ke snížení její schopnosti dosahovat příjmu soustavnou výdělečnou činností (viz odst. 29.). Jak již bylo uvedeno, žalovaný se nemůže úspěšně dovolávat toho, že si poranění ruky způsobila výlučně žalobkyně (viz odst. 37. tohoto odůvodnění). Uvedené skutečnosti se v soudem určené výši náhrady nemajetkové újmy musí projevit. Soud se zřetelem ke všem okolnostem považuje za přiměřené navýšení objektivizované náhrady vyplývající ze znaleckého posudku o 20 %, tedy z částky 1 207 362 na částku 1 448 834,40 Kč.

50. Žalobkyně se konečně domáhala přiznání částky 400 000 Kč jako tzv. další nemajetkové újmy. Soud při posuzování důvodnosti tohoto nároku vycházel z judikatorních závěrů vyslovených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017. V tomto rozhodnutí se mj. uvádí: Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Dovolací soud proto uzavírá, že nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Opačný výklad by znamenal, že za účinnosti původní úpravy zákonem č. 40/1964 Sb. a vyhláškou č. 440/2001 Sb., jež pojem další nemajetkové újmy neznaly, nebyly vůbec duševní obtíže spojené s léčením odškodnitelné. Tak tomu však prokazatelně nebylo, neboť duševní útrapy byly odškodňovány v rámci bolestného, a pokud překročily obvyklou zátěž a staly se trvalými, byly odškodňovány v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 7/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Z uvedeného vyplývá, že další nemajetkové újmy jsou novou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací, které dosud odškodňovány nebyly. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (např. nečekaně závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení, jako je mnohatýdenní přišití končetiny v nepřirozené , rodné přijmení, za účelem tvorby a přenosu laloků při rekonstrukční chirurgii, nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, potrat těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoli škodnou událostí samotnou, atd.). Nepřiměřené rozšíření zbytkové kategorie další nemajetkové újmy by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví.

51. V souladu s citovaným rozhodnutím se soud zabýval otázkou, zda u žalobkyně došlo rovněž k dalšímu zásahu do přirozených práv, který není odškodněn v rámci náhrad nemajetkové újmy za bolest a za ztížení společenského uplatnění. V této souvislosti soud nemohl přehlédnout, že žalobkyně uplatnění nároku na náhradu další nemajetkové újmy zčásti odůvodňovala skutečnostmi, které byly zohledněny při určení nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění (přístup k lidem v okolí, obavy ze žalovaného, zhoršený psychický stav). K těmto následkům tedy soud při rozhodování o další nemajetkové újmě nemohl přihlížet, protože by k odškodnění došlo duplicitně. Soud přesto dovodil, že v posuzovaném případě lze shledat okolnosti, které nenastávají pravidelně a které zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Ke zranění žalobkyně došlo v důsledku fyzického útoku ze strany žalovaného v obydlí žalobkyně, kam žalovaný neoprávněně a násilím vnikl. Uvedené okolnosti vyvolaly u žalobkyně stav, kdy se ve svém obydlí necítí v bezpečí, trpí poruchami spánku. Se zřetelem k okolnostem případu to soud považuje za logické. Tyto duševní útrapy jsou bezpochyby důsledkem protiprávního jednání žalovaného, přičemž jde o útrapy, které nebyly odškodněny v rámci náhrady nemajetkové újmy za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Navíc lze předpokládat, že ztráta pocitu bezpečí ve vlastním obydlí bude u žalobkyně přetrvávat i do budoucna. Dle soudu je proto namístě i přiznání tzv. další nemajetkové újmy. Soud si je vědom toho, že popsané útrapy nikdy nemohou být plně vyváženy finanční náhradou a finanční satisfakce bude vždy jen částečnou kompenzací. Soud žalobkyni z titulu tzv. další nemajetkové újmy přiznal 100 000 Kč.

52. Celkově soud žalobkyni na náhradě za újmu na zdraví podle § 2957 o. z. přiznal částku 1 667 998,40 Kč (náhrada za bolest 119 164 Kč + náhrada za ztížení společenského uplatnění 1 448 834,40 Kč + náhrada za další nemajetkovou újmu 100 000 Kč). Žalobkyně na náhradách podle § 2957 celkem požadovala 1 813 283 Kč (náhrada za bolest 143 856 Kč + náhrada za ztížení společenského uplatnění 1 269 427 Kč + náhrada za další nemajetkovou újmu 400 000 Kč). Z uvedeného je zřejmé, že na náhradě za ztížení společenského uplatnění bylo soudem přiznáno více, než žalobkyně požadovala. Soud si přitom byl vědom ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud může překročit návrhy účastníků pouze v zákonem stanovených případech. Otázku vázanosti soudu návrhem v případě nároků podle § 2958 o. z. řeší judikatura, například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2076/2020. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud mj. uvedl: Je pravda, že § 2958 o. z. zakládá tři relativně samostatné nároky, byť vycházejí z téže škodní události, a je nutné je v žalobě přesně vyčíslit a každý nárok podložit konkrétními skutečnostmi. Žaloba v takových případech musí obsahovat (třeba i laickým popisem) specifikaci okolností, z nichž poškozený dovozuje vznik škodní události (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3584/2012, publikované pod C 14698 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck), a popis negativních projevů, s nimiž spojuje své obtíže, které požaduje odčinit. Protože soud je při rozhodování o těchto nárocích vázán žalobním návrhem, který nesmí překročit, je na žalobci, aby v návrhu na zahájení řízení vedle konkrétních skutečností rovněž uvedl, v jaké výši jednotlivé nároky požaduje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2596/2018, ústavní stížnost proti němu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. I. ÚS 3006/19). Přiřazení jednotlivých plnění, jichž se žalobce domáhá na základě různých skutkových tvrzení, k jednotlivým nárokům zakotveným v § 2958 o. z., je však věcí právní kvalifikace, která náleží soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 219/2021). V souladu s tímto právním názorem proto soud byl oprávněn překročit dílčí nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, a to za podmínky, že nepřekročil celkovou částku, kterou žalobkyně požadovala z titulu ust. § 2958 o. z. Tato podmínka splněna byla (žalobkyně požadovala z titulu ust. § 2958 o. z. celkem 1 813 283 Kč, přiznáno bylo 1 667 998,40 Kč).

53. Dle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

54. Jak již soud uvedl v odstavci 11. tohoto odůvodnění, náklady na stomatologické ošetření a rehabilitaci, náklady na léky, náklady na dopravu ke stomatologickému zákroku a náklady na právní zastoupení žalobkyně jako poškozené v trestním řízení soud považuje za náklady, na které má poškozený právo podle ust. § 2960 Kč. Žalobkyně doložila vynaložení požadovaných částek 1 280 Kč za rehabilitaci, 1 800 Kč za stomatologické ošetření a 14 520 Kč za právní zastoupení poškozené. Tyto částky soud žalobkyni přiznal. Žalobkyně dále doložila, že za léky v době od 14. 2. 2022 do 6. 1. 2023 (stomatologický zákrok v Hradci Králové – viz zpráva č. l. 17) celkem zaplatila 6 434,25 Kč. Částky za léky byly vynaloženy v době po napadení žalobkyně do stomatologického zákroku v , adresa, . Nepochybně tak pořízení léků souviselo zejména s léčením následků zranění způsobeného žalovaným. Proto soud žalobkyni přiznal rovněž požadovanou částku za léky ve výši 4 666 Kč. Na nákladech za dopravu z místa bydliště na stomatologickou chirurgii v Hradci Králové bylo celkem požadováno 2 000 Kč, přičemž z trestního spisu vyplývá, že šlo o 5 cest po 400 Kč. Žalobkyní požadovaná částka tak nepochybně nepřevyšuje částku, na kterou by měla nárok podle § 156 a násl. zákoníku práce a prováděcích vyhlášek (při vzdálenosti 100 km na každou cestu by i jen základní náhrada převyšovala žalobkyní požadovanou částku 400 Kč za každou cestu). Lze tedy shrnout, že na nákladech spojených s léčením soud žalobkyni přiznal požadovaných 24 266 Kč.

55. Dle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

56. Žalobkyně byla v době škodné události pojištěna u zdravotní pojišťovny , Anonymizováno, . Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyně obdržela za dobu pracovní neschopnosti od do jakékoliv , podezřelý výraz, dávky. Naopak bylo prokázáno, že po celý rok 2021 a v lednu 2022 žalobkyně pobírala od společnosti , právnická osoba, částku 7 000 Kč měsíčně. V únoru 2022 obdržela 3 500 Kč, následně v červnu 2022 obdržela 6 045 Kč. Lze vycházet z toho, že nebýt škodné události, žalobkyně by pobírala i v měsících únoru až červnu 2022 celých 7 000 Kč. Rozdíl mezi tím, co by žalobkyně od února do června 2022 obdržela, nebýt škodné události (35 000 Kč), a tím, co skutečně obdržela (9 545 Kč), činí 25 455 Kč. I tuto částku tedy soud žalobkyni přiznal.

57. Celkově tak bylo žalobkyni přiznáno 1 717 719,40 Kč (1 667 998,40 Kč na náhradě podle § 2957 o. z. + 24 266 Kč na náhradě podle § 2960 o. z. + 25 455 Kč na náhradě podle § 2962 o. z.). Z přisouzené částky byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení. Soud vycházel z toho, že předžalobní výzvou k plnění byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do 15. 10. 2023. Žalobkyně proto oprávněně požaduje úrok z prodlení od 7. 12. 2023. Úroková sazba v případě prodlení vzniklého ve 2. pololetí roku 2023 podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila 15 % p. a. Úrok v této výši však byl přiznán pouze z částky 549 702 Kč, k jejímuž zaplacení byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou. V žalobě se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení z částky 1 007 001 Kč. Žaloba byla žalovanému doručena dne 14. 12. 2023. V případě nároku na náhradu škody ze zákona nevyplývá lhůta k plnění. Dle soudu tak je dlužník povinen plnit následujícího dne poté, kdy byl k plnění vyzván, tj. 15. 12. 2023. Od dne 16. 12. 2023 se žalovaný v prodlení se zaplacením částky 1 007 001 Kč. Konečně podání, jímž byla žaloba rozšířena na výslednou částku 1 890 004 Kč, bylo žalovanému doručeno dne 3. 9. 2025. Žalovaný tak měl nově požadovanou částku zaplatit dne 4. 9. 2025 a od následujícího dne je v prodlení se zaplacením zbývající části přisouzené částky. Ve 2. pololetí roku 2025 činila úroková sazba 11 % p. a. Lze tedy shrnout, že soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 549 702 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do 15. 12. 2023, z částky 1 007 001 Kč za dobu od 16. 12. 2023 do 4. 9. 2025, dále pak úrok z prodlení z přisouzené částky 1 717 719,40 Kč za dobu od 5. 9. 2025 do zaplacení.

58. Žaloba byla zamítnuta co do částky 172 284,60 Kč s příslušenstvím. Dále byla žaloba zamítnuta v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z vyšší částky a za delší dobu, než je uvedeno ve výroku I. (viz výrok III.).

59. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

60. V posuzované věci záviselo rozhodnutí o výši plnění jednak na znaleckém posudku, jednak na úvaze soudu. Žalobkyně přitom byla v řízení neúspěšná přibližně v rozsahu 10 % hodnoty předmětu sporu. Dle soudu tak jsou naplněny podmínky pro použití ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., tedy pro přiznání nákladů řízení žalobkyni v plném rozsahu. Žalobkyně má právo na náklady zastoupení, jejichž výši soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025. Soud přitom musel vzít v úvahu, že se v průběhu řízení měnila výše tarifní hodnoty. Původně byla předmětem sporu částka 1 007 001 Kč, dne 25. 8. 2025 žalobkyně žalobu rozšířila na částku 1 890 004 Kč. Soud však v případě úkonů provedených v době po 25. 8. 2025 vycházel z tarifní hodnoty 1 717 719,40 Kč, která odpovídá skutečně přisouzené částce. Odměna z tarifní hodnoty 1 007 001 Kč činí 12 340 Kč za úkon, odměna z tarifní hodnoty 1 717 719,40 Kč činí 14 380 Kč za úkon (viz § 7 vyhlášky). Náhrada hotových výloh v případě úkonů provedených do 31. 12. 2023 činila 300 Kč za úkon, v případě úkonů provedených po 1. 1. 2025 činí 450 Kč za úkon (viz § 13 odst. 4 vyhlášky). Odměna ve výši 12 340 Kč byla přiznána za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne 19. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 13. 3. 2024). Odměna ve výši 14 380 Kč byla přiznána za 2 úkony právní služby (rozšíření žaloby ze dne 25. 8. 2025, účast při jednání soudu dne 9. 1. 2026). Poloviční odměna 7 190 Kč pak byla přiznána za účast při vyhlášení rozsudku dne 30. 1. 2026. Náhrada hotových výloh po 300 Kč byla přiznána za 6 úkonů právní služby, náhrada výloh po 450 Kč byla přiznána za 2 úkony právní služby. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu výloh za 2 úkony právní služby. Bylo-li nutno po převzetí zastoupení před sepisem žaloby seznámit se s obsahem trestního spisu, pak je třeba vycházet z toho, že se jednalo o součást přípravy zastoupení. Ve vztahu k vyjádření ze dne 19. 3. 2024 pak je nutno konstatovat, že v jeho rámci došlo na základě výzvy soudu k doplnění skutkových tvrzení, která však měla být obsažena již v samotné žalobě. Celkově tak bylo žalobkyni na nákladech zastoupení přiznáno 100 350 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1o.s.ř.).

61. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

62. Ze strany státu bylo vyplaceno na znalečném , jméno FO, . , jméno FO, celkem 47 464,50 Kč (44 104,50 Kč za písemný posudek, 3 360 Kč za výslech znalce). Tuto částku soud podle výsledku řízení uložil zaplatit neúspěšnému žalovanému.

63. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

64. Žalobkyně je v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – ve znění účinném ke dni podání žaloby). Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích tak poplatková povinnost přechází podle výsledku řízení na žalovaného. Nicméně i žalovaný je v tomto řízení od soudních poplatků osvobozen podle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích – ve znění účinném ke dni podání žaloby). Proto soud o povinnosti žalovaného zaplatit odpovídající soudní poplatek nerozhodl.