11 C 378/2016

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Určuje se, že z věcí, které měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví žalovaného myčka nádobí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 127 000 Kč, a to jako vypořádací podíl na vypořádání společného jmění manželů, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 25 000 Kč zamítá, kdy se jedná o část vypořádání vnosu žalobkyně do výlučného majetku žalovaného, a to domu [adresa] v obci [obec], okres [okres].

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 142,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

V. Žalovaný je povinen nahradit státu - Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení ve výši 37 047,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne [datum] domáhala vypořádání společného jmění manželů.

2. K odůvodnění žaloby uvedla následující skutečnosti.

3. S žalovaným žila jako druh a družka od roku 2000 do uzavření manželství dne [datum]. S žalovaným se dohodli, že postaví v [obec] rodinný domek. Z tohoto důvodu zde zakoupili pozemek p.č. st. [anonymizováno], kdy kupní cena za pozemek byla uhrazena z výlučných prostředků žalovaného a jako výlučný vlastník pozemku byl do katastru nemovitostí zapsán žalovaný.

4. Ze společných prostředků a z výlučných prostředků žalobkyně byla na pozemku do uzavření manželství zbudována první část rodinného domu, a to v přízemí kuchyně, koupelna a WC a v podkroví ložnice. Tato stavba byla zbudována svépomocí, kdy na její zbudování vynaložili ze společných prostředků nejméně 350 000 Kč. Dále žalobkyně do stavby vložila 64 000 Kč, ze svých výlučných prostředků, které jí darovali její rodiče.

5. Žalobkyně dále uvedla, že po uzavření manželství s žalovaným ve výše uvedeném rodinném domku dobudovali v přízemí obývací pokoj a v podkroví dětský pokoj. Následně byla k výše uvedenému rodinnému domku ještě přistavěna dílna a garáž. Vynaložené náklady na přístavbu obývacího pokoje, dětského pokoje a dílny a garáže z prostředků náležejících do společného jmění manželů byly nejméně ve výši 300 000 Kč. 6. [příjmení] 300 000 Kč, která byla investována ze společných prostředků za trvání manželství do domu [adresa] v obci [obec] zahrnovala: - schodiště 8 000 Kč, - úpravu interiéru (dveře a obklady) 20 000 Kč, - střešní okna 12 000 Kč, - podlahové topení a podlahová krytina 20 000 Kč, - vchodové dveře 10 000 Kč, - přístavba propojení, přístavba garáže, zateplení střech a obvodového zdiva, úprava exteriéru, zbudování plotu, položení dlažby a instalace kuchyňské linky vše za 230 000 Kč.

7. Žalobkyně dále uvedla, že za trvání manželství s žalovaným ze společných prostředků dále pořídili myčku, v roce [rok] za částku 11 000 Kč a krbová kamna v roce 2010 za částku 14 000 Kč.

8. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [obec] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] prodal žalovaný bez souhlasu žalobkyně pozemek včetně rodinného domu [adresa] [jméno] [příjmení] za částku 550 000 Kč a z této částky dosud žalobkyni žádný podíl nepředal.

9. Během jednání žalobkyně vzala zpět žalobu ohledně vypořádání krbových kamen, soud tedy v této části řízení zastavil. Na ceně obvyklé myčky se účastníci řízení shodli, tak, že k datu vypořádání společného jmění manželů činí částku 4 000 Kč a taktéž se shodli, že má být přikázána do vlastnictví žalovaného.

10. V části, ve které se žalobkyně domáhala vypořádání vložených prostředků do stavby domu [adresa] v obci [obec], před uzavřením manželství, byla věc vyloučena k samostatnému řízení.

11. Po provedených jednáních závěrem žalobkyně požadovala, nechť jí je jako vypořádání vnosu, který byl ze společných prostředků vložen za trvání manželství do stavby domu [adresa] v obci [obec], vyplacena částka ve výši 150 000 Kč, na vypořádání spoluvlastnického podílu k myčce nechť je jí vyplacena částka 2 000 Kč a myčka nechť je přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného.

12. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení obsáhle vyjádřil. Zejména nesouhlasil s požadovanou částkou vypořádacího podílu vnosu, kdy měl za to, že tato by měla být nižší. Vznesl velké množství námitek, nicméně v rámci soudního jednání dne [datum] jako repliku na tvrzení žalobkyně, že za trvání manželství manželé do domu investovali ze společných prostředků částku 300 000 Kč, uvedl, že s tímto nesouhlasí, že ze společných prostředků investovali částku 250 000 Kč. Dále při soudním jednání dne [datum] učinil předmětem vypořádání peněžní prostředky, které si žalobkyně naspořila během trvání manželství na stavebním spoření.

13. Žalovaný zejména dále namítal, že s žalobkyní uzavřeli mediační dohodu, a to dne [datum]. Tato mediační dohoda byla součástí spisu k rozhodnutí o péči o nezletilého syna [jméno] [celé jméno žalovaného] a při soudním jednání nebyla zpochybněna. Žalovaný dále uvedl, že mediační dohoda se týkala i movitého majetku a v tomto bodě byla naplněna. Závazky z mediační dohody žalobkyně odmítla plnit a následně ji ústně vypověděla a začala se dožadovat vyplacení podílu tak, jak je uvedeno v této žalobě. Žalovaný dále uvedl, že podíl tak, jak je uveden v mediační dohodě žalobkyni nevyplatil, a to z důvodu, že žalobkyně nesplnila své závazky, ke kterým se v mediační dohodě zavázala.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno [datum].

15. Z mediační dohody ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli v Centru poradenství pro rodinné a partnerské vztahy ve [obec] mediační dohodu, ve které se mimo jiné dohodli, že žalovaný se zavazuje vyplatit žalobkyni podíl na domu v [obec] ve výši 120 000 Kč.

16. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], které vydal [stát. instituce] [anonymizováno], a které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že stavební úřad povolil užívání novostavby rodinného domu vč. přípojek vodovodní, NN a kanalizační na pozemcích parc. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] (komunikace) v katastrálním území a obci [obec], stavebníku [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa]. Stavba rodinného domu obsahuje zádveří se schodištěm, kuchyň s jídelnou, WC a koupelnu, v podkroví chodbu a pokoj.

17. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prodal [jméno] [příjmení] dům [adresa] v obci [obec] včetně pozemku p.č. st. 264, vše zapsáno v k.ú. [obec] za kupní cenu 550 000 Kč.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], otce žalobkyně, bylo zjištěno, že stavbu domu [adresa] v obci [obec] sledoval, společně s manželkou se snažili žalobkyni i žalovaného při stavbě domu podporovat. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaný měli při stavbě domu finanční problémy, tak žalobkyni půjčili s manželkou 14 000 Kč a následně za žalobkyni zaplatili s manželkou spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Svědek vypověděl, že za částku 50 000 Kč nakoupila žalobkyně stavební materiál, což se pouze domnívá. Ve své svědecké výpovědi se svědek vyjádřil k hodnotě provedených prací včetně stavebního materiálu, které byly na domě [adresa] provedeny za trvání manželství ve výši 300 000 Kč, vesměs cenu těchto prací stanovoval odhadem, doklady od provedených prací či stavebního materiálu nedoložil.

19. Žalovaný se k výpovědi svědka vyjádřil tak, že z jeho výpovědi je pravda jenom něco. Následně se k výpovědi svědka podrobně písemně vyjádřil podáním ze dne [datum], kdy zejména rozporoval cenu svědkem tvrzených prací na domě. Uvedl, že svědek uváděl zjevně nepravdivé informace, někdy se jednalo o nepřesnosti, jindy o zcela úmyslné klamání soudu.

20. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] (dříve [příjmení]) bývalého souseda účastníků řízení v obci [obec] bylo zjištěno, že vůbec neví, jak stavba domu [adresa] v obci [obec] probíhala. Nastěhoval se do [obec], když už žalobkyně a žalovaný byli manželé a dům byl postavený, zbývalo dodělat nějaké dodělávky. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že je zedník a pomáhal na domě [adresa] v [obec] dodělat nějaké práce, při tom spolupracoval zejména s žalobkyní, která jej také vyplácela z peněz, které měla ve své peněžence, jednalo se maximálně o tisícové položky. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že neví, jakým způsobem žalobkyně a žalovaný stavbu domu v [obec] financovali.

21. Soud při jednáních provedl i další důkazy. Jelikož zjištění učiněná z těchto důkazů nejsou podstatná pro rozhodnutí ve věci, v rámci procesní ekonomie tedy nejsou uváděna do odůvodnění rozsudku. Na výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] následně žalobkyně netrvala.

22. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

23. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

24. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

25. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc při vypořádání společného jmění manželů posuzoval zejména dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále o.z.).

26. Nejdříve je třeba uvést, že mediační dohodu ze dne [datum] soud shledal v části, která hovoří o vyplacení podílu na domu v [adresa] ve výši 120 000 Kč jako neurčitou. Jelikož žalobkyně a žalovaný dům začali stavět před uzavřením manželství jako druh a družka a následně v dostavování domu pokračovali i po uzavření manželství ze společných prostředků, není zcela určité, na jaké období se částka 120 000 Kč vztahuje. Zda pokrývá pouze období po uzavření manželství, kdy byli finanční prostředky do stavby domu investovány ze společného jmění manželů či zda zahrnuje i období před uzavřením manželství, kdy žalobkyně investovala své výlučné prostředky do výlučného majetku žalovaného. Soud dospěl k závěru, že v této části se u mediační dohody jedná o zdánlivé právní jednání dle § 553 odst. 1 o.z., a proto k němu nelze dle § 554 o.z. přihlížet.

27. Dále soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že za trvání manželství do stavby domu [adresa] v obci [obec] bylo ze společných prostředků vloženo celkem 300 000 Kč. K této finanční částce nepředložila žádné listinné důkazy (např. faktury za nákup materiálu, za provedené práce atd.) Ze svědeckých výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] taktéž nebylo jednoznačně prokázáno výše uvedené.

28. Soud tedy vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, kdy žalobkyně tvrdila, že ze společných prostředků bylo do stavby domu za trvání manželství vloženo 300 000 Kč a žalovaný tvrdil při jednání [datum], že pouze 250 000 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že ze společných prostředků bylo za trvání manželství do stavby domu vloženo 250 000 Kč.

29. Dle ust. § 742 odst. 1 písm. a) o.z. jsou podíly manželů na vypořádání stejné. Žalovaný je pak povinen dle § 742 odst. 1 písm. b) o.z. nahradit žalobkyni co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek. Vzhledem k těmto zákonným ustanovením je žalovaný povinen nahradit žalobkyni na vypořádání částku 125 000 Kč.

30. Soud pak stanovil ve výroku č. II rozsudku, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání částku 127 000 Kč. Tato částka se skládá z částky 125 000 Kč (viz předchozí odstavec) a částky 2 000 Kč za myčku nádobí. Ve výroku č. I soud rozhodl, že myčka se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného, na čemž se účastníci řízení dohodli.

31. Ve výroku č. III pak soud rozhodl, že žaloba se zamítá co do částky 25 000 Kč, neboť žalobkyně ohledně této částky neunesla důkazní břemeno. Neprokázala, že ze společných prostředků bylo do stavby domu za trvání manželství investováno 300 000 Kč (300 000: 2 = 150 000). Prokázáno na základě shodných tvrzení účastníků pouze 250 000 Kč - viz výše (250 000: 2 = 125 000, 150 000 – 125 000 = 25 000).

32. Co se týče nároku na vypořádání stavebního spoření, který žalovaný učinil předmětem vypořádání při jednání [datum], k tomuto soud nepřihlížel. Nárok byl učiněn předmětem vypořádání po uplynutí zákonné tříleté lhůty od zániku společného jmění manželů, předmět vypořádání nelze po uplynutí této lhůty rozšiřovat.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 5 142,50 Kč.

34. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

35. Náklady řízení zahrnují dle § 137 odst. 1 o.s.ř. níže uvedené položky a byly vypočteny zejména dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu, dále jen a.t.: a) odměnu za zastupování účastníka advokátem v celkové výši 6 250 Kč dle § 7 a.t., a to za 3 úkony právní služby dle § 11 a.t.: -) účast na soudním jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny - 2 úkony (1/2 odměny proplacena ustanovenému zástupci z prostředků státu) – odměna 5 000 Kč. -) účast na soudním jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku - 1 úkon – odměna snížena o ½ dle § 11 odst. 2 a.t. (z této částky pak ½ proplacena ustanovenému zástupci z prostředků státu) – odměna 1 250 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby činí 5 000 Kč dle ust. § 12a odst. 2 a.t. b) 21 % DPH ve výši 1 312,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. (z částky odměny za zastupování) 36. [příjmení] režijního paušálu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby včetně 21 % DPH bude ustanovenému zástupci proplacena z prostředků státu).

37. Žalobkyni vznikly náklady řízení celkem ve výši 7 562,50 Kč. Se svojí žalobou byl úspěšná z 84 %, žalovaný byl úspěšný ve výši 16 %. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 68 % (84 - 16) tedy ve výši 5 142,50 Kč.

38. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.

39. Ve výroku č. V. pak bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen nahradit státu – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti částku ve výši 37 047,78 Kč.

40. Státu vznikly náklady ve výši 44 104,50 Kč. Přesné odůvodnění výše této částky obsahuje usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a soud na něj pro přehlednost odkazuje.

41. Jedná se o finanční prostředky, které budou ustanovenému zástupci proplaceny z prostředků státu. Jelikož byla žalobkyně úspěšná s žalobou z 84 %, je žalovaný povinen státu uhradit 84 % jeho nákladů (84 % z částky 44 104,50 Kč činí 37 047,78 Kč).

42. Žalovanému byla tato povinnost ve výroku č. V uložena na základě ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.

43. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

44. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.