Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

14 C 126/2020

č. j. 14 C 126/2020-127

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2021:14.C.126.2020.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované , země 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a k pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], se zrušuje. Nařizuje se prodej pozemku p. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [obec] [adresa], rodinný dům, a pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], v dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen těmito podíly: -) žalobce a) [číslo] -) žalobkyně b) [číslo] -) žalobkyně c) [číslo] -) žalobkyně d) [číslo] -) žalovaný 1) [číslo] -) žalovaná 2) [číslo] -) žalovaná 3) [číslo] -) žalovaná 4) [číslo].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaní 1), 2), 3), 4) jsou povinni rovným dílem zaplatit na nákladech státu ½, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude tato výše určena.

IV. Žalobci a), b), c), d) jsou povinni rovným dílem zaplatit na nákladech státu ½ sníženou o zaplacenou zálohu na znalecký posudek, kdy výše nákladů státu bude určena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude tato výše určena.

1. Žalobci se domáhali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku p.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku p. [číslo] vše v katastrální území a obci [obec], jelikož neužívají nemovitosti a nemají zájem o jejich přikázání, navrhli, aby byly nemovitosti přikázány do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, kterému bude stanovena povinnost zaplatit ostatním spoluvlastníků přiměřenou náhradu in eventum byl nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

2. Žalovaný 1) a žalovaná 2) ve věci uvedli, že jsou proti nabytí podílu jak u žalobců, tak u žalovaných po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť jen žalovaný 1) a žalovaná 2) vyplatili podíl sestře [jméno] [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalovaného] nedodržel slovo a udělal na ně podvod. Jednalo se o platby – 3 000 Kč soudní poplatek, 8 000 Kč záloha advokátovi, 20 000 Kč znalecký posudek + cena podílu, celkově 200 000 Kč. Žalovaní uvedli, že uznávají jen podíl po smrti otce [číslo] z hodnoty domu. Žalovaní chtěli podat žalobu na [jméno] [celé jméno žalovaného], ale z důvodu vyčerpávající péče o nemocnou matku od července 2010 se touto záležitostí nezabývali. Žalovaní žádali o prošetření situace, poukázaly na to, že hradí všechny investice do domu, v domě bydlí 40 let a jsou spoluvlastníky s většinovým podílem. Trvali na tom, aby zůstal dům v jejich vlastnictví, neboť žalovaná 2) zde má zařízený zrekonstruovaný byt s tím, že jsou ochotni vyplatit jen podíl po [jméno] [celé jméno žalovaného], který získal po smrti otce v roce 2002. Dále uvedli, že vykoupení všech podílů za cenu 7 mil. Kč je lichvářská cena. Žalovaný 1) a žalovaná 2) se k nařízenému jednání dne [datum] bez omluvy nedostavili. Žalovaná 2) se dostavila k jednání soudu dne [datum], avšak toto jednání bylo zrušeno dne [datum]. Žalovaní se k dalšímu jednání dne [datum] nedostavili, svoji nepřítomnost omluvili (žalovaný 1) dlouhodobou nemocí, žalovaná 2) zájezdem mimo ČR) a nežádali o odročení jednání. Z těchto důvodů proběhla jednání soudu bez přítomnosti žalovaného 1) a žalované 2).

3. Žalovaná 3) k věci uvedla, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví, nemá zájem o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví a nemovitosti by měly být přikázány některému ze spoluvlastníků, který vyplatí ostatní spoluvlastníky. Žalovaná 3) nesouhlasila s tím, aby jí byla uložena náhrada nákladů řízení, neboť souhlasí s žalobci,„ nic nevyvedla, jen je žalovaná, právě protože je spoluvlastník.“ U jednání [datum] žalovaná 3) navrhla prodej nemovitostí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky podle velikosti podílů.

4. Žalovaná 4) k věci uvedla, že souhlasí se zrušením spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí do vlastnictví spoluvlastníka, jemuž bude uložena povinnost zaplatit ostatním vypořádací podíl dle ceny stanovené soudem nebo aby bylo rozhodnuto o nařízení prodeje v dražbě. Rovněž žalovaná 4) se k nařízeným jednáním soudu nedostavila a svoji nepřítomnost omluvila.

5. V rámci provedeného dokazování soud z výpisu z katastru nemovitostí [anonymizováno] [rok] pro obec a k.ú. [obec] zjistil, že účastníci jsou zapsáni jako spoluvlastníci nemovitostí, a to pozemku pč.st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa] a pozemku p. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí]. Účastníci mají v katastru nemovitostí zapsány tyto podíly na nemovitostech – žalobce a) [číslo], žalobkyně b) [číslo], žalobkyně c) [číslo], žalobkyně d) [číslo], žalovaný 1) [číslo], žalovaná 2) [číslo], žalovaná 3) [číslo], žalovaná 4) [číslo]. Mezi nabývacími tituly jsou uvedena mimo jiné také rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [číslo jednací], sp. zn. [číslo jednací] a sp. zn. [číslo jednací].

6. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou zapsáni jako spoluvlastníci totožných nemovitostí o totožné výši podílů, jako bylo uvedeno ve výpisu z katastru nemovitostí.

7. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] s právní mocí od [datum] bylo zjištěno, že z dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně] se vydal žalovanému 1) id. podíl o velikosti [číslo] na nemovitostech – rodinném domu [adresa] na pozemku pč.st. [číslo], pozemku pč st. [číslo], pozemku p. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí].

8. Z usnesení [název soudu] [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] s právní mocí od [datum] bylo zjištěno, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřelému dne [datum] byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, podle které mimo jiné nabývá žalobkyně c) podíl ve výši [číslo], žalobkyně d) podíl ve výši [číslo], žalovaný 1) podíl [číslo], žalovaná 2) podíl [číslo], [jméno] [příjmení] podíl [číslo], žalovaná 4) podíl [číslo] a [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřelý dne [datum] podíl [číslo], na nemovitostech v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] [rok] podíl ve výši id. [číslo] pozemku p.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], stojící na pozemku p.č. st. [číslo], pozemku p. [číslo] v obvyklé ceně 720 440 Kč. Při zjišťování obvyklé ceny soud tehdy vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] vyhotoveného dne [datum]. Mezi pasiva pozůstalosti nebyla zahrnuta sporná pohledávka žalované 2) z titulu úhrady nutných výdajů na dani za roky 2015 až 2017, na úhradách plynu za rok 2016 až 2017, elektřině 2016 a zálohách za rok 2017 vše v souvislosti s rodinným domem [adresa] v obci [obec]. Z usnesení vyplynulo, že v řízení nebyla uplatněna pohledávka žalovaného 1) a žalované 2) za zůstavitelem z titulu úhrady ceny za jeho spoluvlastnický podíl o vel. [číslo] na předmětných nemovitostech.

9. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] s právní mocí od [datum] bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřelém dne [datum] byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, podle které nabyla žalobkyně b) podíl 1/6, žalovaná 3) podíl 1/6, [jméno] [příjmení] podíl 1/6, žalobkyně c) podíl [číslo], žalobkyně d) podíl [číslo], žalovaný 1) podíl [číslo], žalovaná 2) podíl [číslo] a [jméno] [příjmení] podíl [číslo] na nemovitostech v [katastrální uzemí] na [anonymizováno] [rok] podíl ve výši id. [číslo] pozemku p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], stojící na pozemku p.č. st. [číslo], pozemku p. [číslo] v obvyklé ceně 144 088 Kč. V řízení nebyly zjištěny dluhy a další pasiva pozůstalosti.

10. Ze snímku katastrální mapy včetně orthofoto bylo zjištěno polohopisné umístění nemovitostí. Pozemek p. č. st. [číslo] je v celé šíři zastaven domem, který je řadovou zástavbou a na pozemek p. [číslo] je přístup pouze přes pozemek p.č. st. [číslo].

11. Ze snímku domu [adresa] na ulici [ulice], [obec], pořízeného z [webová adresa], bylo zjištěno, že se jedná o řadový, dvouposchoďový dům, určený k bydlení s jedním vstupem vjezdem a garáží.

12. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobci před podáním žaloby vyzývali žalovaného 1) k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

13. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobci před podáním žaloby vyzývali žalovanou 2) k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

14. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobci před podáním žaloby vyzývali žalovanou 3) k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

15. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobci před podáním žaloby vyzývali žalovanou 4) k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

16. Z reakce žalovaného 1) a žalované 2) na výzvu žalobců ze dne [datum] bylo zjištěno, žalovaný 1) a žalovaná 2) navrhovali, že odkoupí podíl žalobkyně a) (označovaný jako„ podíl [jméno] [příjmení]“) nabytý po [jméno] [příjmení] dražbou za cenu 24 014 Kč, a to podle znaleckého posudku bez ohledu na cenu, za kterou byl podíl v dražbě pořízen. Dále žalovaní sdělovali, že by si měli ostatní spoluvlastníci uvědomit, jakým způsobem přišel k podílu zemř. [jméno] [celé jméno žalovaného], který získal podíl„ jen jako“ podpisem, protože se do finanční pasti dostala vlastní sestra. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] platila žalovaná 2) a jsou na to doklady. Zdůraznili, že oni také po rodičích žalobkyně 2) nic nedědili a považují to nemorální. Žalovaní dále odmítali, že by se na úkor ostatních obohacovali, neboť obývají v domě jen svůj podíl, hradí daň, náklady s údržbou.

17. Z listiny předložené žalovaným 1) a žalovanou 2) jimi označené jako„ výňatek z posudku [anonymizováno] [příjmení]“ bylo zjištěno, že se jedná o jednu stranu obsahující obvyklou cenu nemovitostí identifikovaných jen podle [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] 2 170 000 Kč, a podle [anonymizováno] [částka].

18. Z dopisu žalovaného 1) a žalované 2) adresovanému panu [příjmení] (jednateli žalobkyně a)) bylo zjištěno, že žalovaní zde opakovali svoji totožnou argumentaci jako v reakci na výzvu ze dne [datum].

19. Z reakce žalované 4) ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 4) souhlasí s převedením svého podílu na jiného spoluvlastníka případně i s prodejem nemovitosti.

20. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] včetně jeho doplnění bylo zjištěno, že obvyklá cena všech nemovitostí - pozemku p.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku p. [číslo] vše v katastrální území a obci [obec], činí 3 300 000 Kč. Ocenění bylo provedeno na základě zevnější prohlídky, kdy zůstaly neúspěšné pokusy o vnitřní prohlídku.

21. Soud neprovedl výslech znalce, neboť znalec se k výslechu bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl znalec řádně předvolán. Současně za dané procesní situace nebylo zjištění obvyklé ceny nemovitostí nezbytné pro rozhodnutí soudu, neboť o nemovitosti projevili zájem pouze žalovaný 1) a žalovaná 2), kteří byli ochotni vyplatit jen podíl ve výši [číslo], ačkoliv podíly ostatních spoluvlastníků tuto výši převyšují a současně zůstala neprokázaná jejich solventnost, čímž nedošlo k naplnění subjektivních předpokladů pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků. Z těchto důvodů soud výslech znalce pro nadbytečnost zamítl.

22. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že z provedených listin účastníci uplatnili námitky jen proti znaleckému posudku [celé jméno znalce] spočívající v neprovedení vnitřní prohlídky nemovitostí. Jelikož se v průběhu řízení stalo zjištění obvyklé ceny nemovitostí nadbytečným pro neprokázanou solventnost žalovaných 1) 2), bylo nadbytečné zabývat se také důvodností uplatněných námitek proti znaleckému posudku a ve vztahu k zjištění o obvyklé ceně soud konstatoval, že nebyla prokázána obvyklá cena nemovitostí. Žalovaný 1) a žalovaná 2) vedle toho namítali, že obvyklá cena je prokázána znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], jehož výňatek byl předložen a který, jak bylo zjištěno z rozhodnutí soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] byl podkladem pro stanovení obvyklé ceny spoluvlastnického podílu zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] o velikosti [číslo] na předmětných nemovitostech částkou 720 440 Kč. Soud však neshledal tuto námitku důvodnou, neboť při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je třeba při stanovení přiměřené náhrady vycházet z obvyklé ceny nemovitostí stanovené ke dni rozhodnutí soudu. Byla-li obvyklá cena nemovitostí znalecky stanovena před čtyřmi lety, neodpovídá obvyklé ceně ke dni rozhodnutí soudu a nemůže být tato cena podkladem pro právní závěr o přiměřenosti náhrady. Vůči ostatním provedeným listinám účastníci neuplatnili námitky pravosti a správnosti, a proto soud vzal zjištění učiněná z listin za prokázaná, kdy ve vztahu k vzájemné korespondenci žalobců s žalovanými 1) a 2) bylo prokázáno, že žalobci vyzývali žalované a tito jim na výzvu odpovídali. Soud podotýká, že obsah dopisu žalovaných týkající se okolností nabytí podílu [jméno] [celé jméno žalovaného] dopisem žalovaných, prokázán nebyl. Nicméně i tak se soud námitkou žalovaných o zaplacení ceny za spoluvlastnický podíl [jméno] [celé jméno žalovaného] zabýval z pohledu procesní obrany žalovaných. Žalovaní z této námitky odvozovali to, že„ uznávají jen podíl po smrti otce ve výši [číslo]“. Existenci spoluvlastnictví i výši spoluvlastnického podílů každého z účastníků vzal soud za prokázanou výpisem z katastru nemovitostí, kdy současně dle § 980 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) vycházel z vyvratitelné domněnky spočívající ve správnosti katastrálních zápisů. Žalovaní v rámci své obrany sice zpochybňovali výši spoluvlastnického podílu zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného], avšak k této skutečnosti soudu neoznačili žádné důkazy a soud při provedení listin sloužících jako podklad katastrálního zápisu (rozhodnutí také rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [číslo jednací], sp. zn. [číslo jednací] a sp. zn. [číslo jednací]) nezjistil okolnosti, dle kterých by měl některému ze spoluvlastníků náležet spoluvlastnický podíl v jiné výši, neboť předmětem pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] byl spoluvlastnický podíl zemřelého na předmětných nemovitostech ve výši [číslo] (nikoliv jen [číslo]„ uznávaná“ žalovanými). Podíl na nemovitostech o velikosti [číslo] byl dělen mezi dědice podle stanovených podílů připadajícího na každého z dědiců, kdy i žalovanému 1) se z tohoto dostalo podílu o vel. [číslo] a i žalované 2) se dostalo podílu o vel. [číslo]. Námitka žalovaných o zaplacení kupní ceny za podíl zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] může představovat samostatnou pohledávku žalovaných 1) a 2) vůči právním nástupcům [jméno] [celé jméno žalovaného], avšak není to okolnost, která by odůvodňovala nižší výši přiměřené náhrady vyplácené ostatním spoluvlastníkům. Jednak je nepřípustné (díky konstitutivním účinkům rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) provádět zápočet jiných nároků proti výši vypořádacímu podílu a jednak v daném případě tato pohledávka není nárokem z titulu tzv. širšího vypořádání, neboť okruh stávajících spoluvlastníků není totožný s okruhem právních nástupců po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného]. ([anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] prokazovalo, že [jméno] [příjmení] byla dědičkou, avšak již není spoluvlastníkem, jak prokazoval výpis z [anonymizováno] [rok] a obdobně totéž bylo prokázáno u [jméno] [příjmení] rozhodnutím sp. zn. [spisová značka]). Jelikož nejsou všichni dědicové po [jméno] [celé jméno žalovaného] nyní také spoluvlastníky, nejde o vzájemnou pohledávku mezi spoluvlastníky, která může být vypořádána při zrušení spoluvlastnictví dle § 1148 odst. 1 o.z. Z těchto důvodu by i případná existence této pohledávky neměla vliv ani na velikost podílu účastníků ani na stanovení přiměřené náhrady při přikázání nemovitostí a současně by nemohla být v tomto řízení úspěšně uplatněna jen proti některým z dědiců po [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z těchto důvodů soud konstatoval, že nedůvodnost námitky o zaplacení ceny za podíl Františka [celé jméno žalovaného] pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků.

23. Dosavadní účel nemovitostí, jako nemovitostí sloužících k bydlení vzal soud za prokázaný nejen snímkem domu p.č. [rok], ale také okolností, která vyšla v řízení najevo, a to že oba žalovaní 1) a 2) uvádějí tuto adresu jako adresu svého bydliště, což koresponduje i s vyjádřením žalovaných, kteří uvedli, že v domě dlouhodobě 40 let bydlí. Snímkem domu [adresa] a snímkem katastrální a orthofoto mapy vzal soud za prokázané polohopisné umístění nemovitostí na místě samém.

24. Podle § 1143 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některé ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastnictví.

25. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi účastníky vzniklo spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Jelikož všichni účastnici usilovali o zrušení spoluvlastnictví (žalovaný 1 a žalovaná 2 navrhovali jen jiný způsob vypořádání), nikdo netvrdil skutečnosti rozhodné pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle § 1154 a násl. o.z. ani skutečnosti rozhodné pro zamítnutí návrhu na zrušení spoluvlastnictví dle § 1140 odst. 2 o.z. zrušil soud spoluvlastnictví účastníků a provedl jeho vypořádání dle § 1143 a násl. o.z. Vázán zákonnou posloupností způsobů vypořádání se soud nejprve zabýval [anonymizováno] společné věci dle § 1144 o.z., avšak konstatoval, že rozdělení není možné, neboť věc by díky šíři pozemku p.č. st. [číslo], přístupu na pozemek p. [číslo] jen přes pozemek p.č. st. [číslo] nemohla sloužit dosavadnímu účelu bydlení. Následně se soud zabýval druhým způsobem vypořádání - přikázáním jednomu ze spoluvlastníků za náhradu dle § 1147 o.z. Jak už bylo výše zmíněno, subjektivní předpoklad přikázání věci spočívající v projeveném zájmu splnili jen žalovaný 1) a žalovaná 2) a soud posuzoval jejich zájem i ve vztahu k přikázání věci do jejich spoluvlastnictví. Nicméně další subjektivní předpoklad, spočívající v solventnosti žalovaných 1) a 2) tedy jejich schopnosti zaplatit včas všem ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu, nebyl žalovanými 1) a 2) ani tvrzen ani prokázán. Za situace, kdy se žalovaní nedostavili k jednání soudu, se také sami zbavili možnosti, aby se jim dostalo poučení ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. a oni mohli na toto poučení reagovat doplněním tvrzení a označením důkazů. Z těchto důvodu nezbylo soudu než uzavřít, že žádnému ze spoluvlastníků nelze věc přikázat, a proto dle § 1147 o.z. nařídil prodej nemovitostí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K zániku spoluvlastnictví v tomto případě dochází až prodejem nemovitostí a rozdělením výtěžku. Soud zvážil také okolnost, že tento způsob vypořádání nebrání žalovanému 1) a žalované 2), aby nemovitosti získali v rámci nařízeného prodeje a tím fakticky osvědčili svoji solventnost.

26. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. při zvážení závěru plynoucího z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2081/21, ze dne [datum], podle kterého nejsou-li naplněny výjimečné okolnosti případu, je třeba § 142 o.s.ř. interpretoval v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že (plný) úspěch a neúspěch procesních stran podle § 142 odst.1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li obecný soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na úspěch částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení. V kontextu tohoto rozhodnutí, soud neuložil žádnému z účastníků povinnost k náhradě nákladů řízení, když vzal v úvahu povahu řízení iudicium duplex, úspěch žalobců ve vztahu k zrušení spoluvlastnictví i postoj žalovaných, kteří netvrdili okolnosti rozhodné pro zamítnutí návrhu nebo odklad zrušení spoluvlastnictví. Žalovaná 3) i žalovaná 4) také navrhovaly totožný způsob vypořádání jako žalobci. Žalovaní však mají v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví postavení nerozlučných společníků dle § 91 odst. 2 o.s.ř. a z tohoto důvodu nemohl soud uložit povinnost k náhradě nákladů jen žalovanému 1) a žalované 2), kteří navrhovali jiný způsob vypořádání než žalobci. Rozdílné způsoby vypořádání navrhované jednotlivými žalovanými jsou dalším důvodem, pro který se soudu jeví spravedlivé, aby žádný z účastníků nebyl zavázán k náhradě nákladů řízení při vyváženém úspěchu a neúspěchu obou stran, neboť v opačném případě by musela být uložena povinnost k náhradě nákladů řízení i žalované 3) a žalované 4), které s žalobou v plném rozsahu souhlasily.

27. O náhradě nákladů státu rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř., když výsledkem řízení spočívající ve vyváženém úspěchu a neúspěchu stran, z nichž žádná nesplňovala předpoklady osvobození od placení soudních poplatků, odůvodňuje rozdělení nákladů státu mezi strany sporu na polovinu. Jelikož ke dni rozhodnutí soudu nebyla známa výše těchto nákladů, rozhodl soud jen o základu náhrady nákladů a výše bude dle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení. Žalobci byla již složena záloha na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, o kterou bude výše stanovených nákladů pro žalobce ponížena.

28. Lhůtu plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.