15 C 16/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno svědkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného, svědkyně a žalované 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného, svědkyně a žalované oba zastoupeni anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o: určení dědice

I. Určuje se, že [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], narozena dne [datum], trvalý pobyt v České republice [obec], [část obce], [adresa], je dědičkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], a to ve druhé dědické skupině podle ust. § 1636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 18 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovaným prostřednictvím své právní zástupkyně domáhala určení, že jí svědčí zákonné dědické právo po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném dne [datum], posledně bytem [adresa žalovaného, svědkyně a žalované], zemřelém dne [datum] na následky pracovního úrazu v [anonymizováno] (dále jen„ zůstavitel“). Své dědické právo dovozovala z toho, že se zůstavitelem žila jako družka od roku 2007, kdy se seznámili, od roku 2010 s ním vedla společnou domácnost. Ohledně společného soužití se zůstavitelem argumentovala žalobkyně tím, že se zůstavitelem žili společně po dobu jednoho roku v [země], dalších 7 let pak ve [anonymizováno]. [příjmení] jejich soužití popsala tak, že bydleli ve společně pronajatém bytě, společně řešili záležitosti běžného života, udržovali společnou domácnost a rovněž společně uhrazovali náklady na své životní potřeby. [příjmení] vedení společné domácnosti se zůstavitelem také pracovala v oboru klempířství a pokrývačství, a to jak v [obec], tak i v zahraniční. Od srpna 2017 do [datum] se žalobkyně dočasně, z důvodu plánované operace zůstavitele, vrátila společně s ním do ČR. Před operací bydleli různě po ubytovnách v okolí [obec], po operaci pak přebýval zůstavitel u svých rodičů v obci [obec], kam jej jezdila navštěvovat. Žalovaná se zůstavitelem u jeho rodičů bydlet nemohla, a to pro špatné vztahy s širší rodinou. K prokázání vedení společné domácnosti navrhla výslech své matky, [celé jméno svědkyně], která měla partnerům mimo jiné i finančně vypomáhat. V návaznosti na tvrzené vedení společné domácnosti se zůstavitelem měla za to, že by měla být zahrnuta do okruhu dědiců II. dědické třídy dle § 1636 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle které by dědila společně s žalovanými, jakožto rodiči zůstavitele. Protože její dědický nárok nebyl v pozůstalostním řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] pro námitku pozůstalých rodičů [jméno] [celé jméno žalovaného] akceptován, učinila ve stanovené dvouměsíční lhůtě předmětné žalobní podání.

2. Žalovaní nárok žalobkyně ani z části neuznali a navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Předně popřeli, že by žalobkyně byla družkou zůstavitele, natož aby s ním tvořila společnou domácnost. Měli za to, že nájemní smlouva k bytu, na níž je uvedeno i jméno žalobkyně, bez dalšího rozhodně neznamená, že zde se zůstavitelem vedla společnou domácnost, či že by dokonce společně jako pár hradili náklady tohoto bydlení. Poukázali na to, že je třeba důsledně odlišit situace, kdy osoba žije společně se zůstavitelem ve společné domácnosti a kdy jen žije v zůstavitelově domácnosti. V případě žalobkyně se jedná o případ druhý, kdy žalobkyně pouze žila v domácnosti zůstavitele, neb tento byl po všech stránkách soběstačný a žalobkyně mu občas vypomohla při pracovních záležitostech, nikoli v rámci společné domácnosti či dokonce péče o ni. Závěrem poukázali na to, že kdyby zůstavitel chtěl, aby byla žalobkyně jeho dědičkou, učinil by k tomuto příslušné kroky již za svého života. Zmínili, že žalobkyni navrhli smírné vyřešení sporu nabídkou [číslo] z dědictví, což ale ona odmítla.

3. U jednání soudu dne [datum] pak nad uvedené vznesli námitku dědické nezpůsobilosti žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1481 o.z., spočívající ve skutečnosti, že ač v rámci pozůstalostního řízení ve [anonymizováno] žalobkyně uvedla, že zůstavitel neměl na území [anonymizováno] žádný majetek, šetřením žalovaných bylo zjištěno, že toto tvrzení není pravdivým. Zůstavitel měl na území [anonymizováno] veden účet u [právnická osoba], jehož stav jim nebyl znám; v květnu 2018 vybral ze svého účtu v Rakousku částku 15 000 EUR, a protože ani další osud těchto peněz není znám, vyslovili domněnku, že prostředky mohly být vloženy právě na zmíněný účet.

4. Z provedených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

5. V řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalovaného] odkázala notářka projednávající pozůstalost [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyni, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Uherském Hradišti návrh na určení, že je dědičkou zůstavitele. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Žalovaní před soudní komisařkou prostřednictvím svých zmocněnců namítali, že žalobkyně nežila po dobu 1 roku se zůstavitelem ve společné domácnosti, nýbrž že zde žila pouze po dobu 3 měsíců. 6. [celé jméno svědkyně] (matka žalobkyně) podala dne [datum] příkaz k úhradě k zaplacení částky 80 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (příkaz k úhradě vydaný Fio bankou ze dne [datum]). Dne [datum] [celé jméno svědkyně] podala u Fio banky příkaz k úhradě do zahraničí ve prospěch účtu [bankovní účet], jehož majitelem byla žalobkyně k úhradě částky 4 473 CHF (příkaz k úhradě do zahraničí ze dne [datum]). Další příkaz k úhradě do zahraničí k zaplacení částky 1 500 CHF podala [celé jméno svědkyně] ve prospěch stejného účtu dne [datum] (příkaz k úhradě do zahraničí ze dne [datum]). Dne [datum] zaslala [celé jméno svědkyně] ve prospěch účtu žalobkyně částku 1 077 CHF (příkaz k úhradě do zahraničí ze dne [datum]). V roce 2016 zaslala [celé jméno svědkyně] ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] částku 40 000 Kč se zprávou pro příjemce„ dividendy pro [anonymizováno]“ (příkaz k úhradě ze dne [datum]). Následně dne [datum] zaslala [celé jméno svědkyně] na zahraniční bankovní účet žalobkyně částku 3 000 CHF (příkaz k úhradě do zahraničí ze dne [datum]).

7. V době od [datum] až do svého úmrtí byl zůstavitel hlášen k pobytu ve [anonymizováno] na adrese: [adresa]. Zůstavitel byl hlášen na stejné adrese jako žalobkyně (potvrzení o pobytu ve [anonymizováno], povolení pobytu žalobkyně). Na této adrese žili žalobkyně se zůstavitelem v pronajatém bytě, kdy zde měli sjednán nájem od [datum] na dobu neurčitou, nájemné bylo sjednáno částkou 915 CHF a oba dva byli ve smlouvě uvedeni jako nájemníci (nájemní smlouva ze dne [datum]).

8. Potvrzením migračního úřadu [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova], ze dne [datum], byly doloženy adresy, na nichž se zůstavitel v době pobytu na území [anonymizováno] zdržoval. Vedle toho bylo doloženo to, že na týchž adresách měla vždy hlášen pobyt i žalobkyně (potvrzením migračního úřadu [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova] ze dne [datum]).

9. Zůstavitel obdržel turistické vízum na Nový Zéland na dobu 3 měsíců od [datum] (kopie cestovního pasu zůstavitele [číslo]). 10. [jméno] [příjmení], jednatel společnosti [příjmení] [jméno], písemně prohlásil, že vždy vnímal žalobkyni a zůstavitele jako pár žijící v životním společenství podobajícímu se manželství (prohlášení [jméno] [příjmení]).

11. V probíhajícím řízení u [anonymizováno] zemského soudu ve [anonymizováno] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] požádala žalobkyně, aby jí bylo umožněno nahlédnout do spisu z důvodu, že byla spolužijící osobou [jméno] [celé jméno žalovaného] (žádost žalobkyně ze dne [datum] k řízení [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] ke [anonymizováno] zemskému soudu ve [anonymizováno]).

12. Rozsudkem [anonymizováno] zemského soudu ve [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [příjmení] [anonymizováno], byl zde jmenovaný obžalovaný uznán vinným, že nedbalostí způsobil smrt [jméno] [celé jméno žalovaného]. V probíhajícím trestním řízení žalobkyně vystupovala jako poškozená a byla podle tamního práva označena jako životní partnerka zemřelého [jméno] [celé jméno žalovaného] a jejich svazek označen jako svazek obdobný svazku manželskému (rozsudek [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] zemského soudu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [příjmení] [anonymizováno], sdělení knížecího zemského soudu ze dne [datum], sp.zn. [anonymizována dvě slova] [rok] [příjmení] [anonymizováno], potvrzení advokátní kanceláře [anonymizováno] ze dne [datum], zápis z veřejného ústního jednání před uvedeným soudem ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] [příjmení] [anonymizováno]).

13. Po úmrtí zůstavitele obdržela žalobkyně z Finančního úřadu, oddělení Dědické a finanční daně, [anonymizována dvě slova] sdělení, že zůstavitel zanechal z daňového hlediska jen nepatrný majetek, proto neexistuje povinnost odvést daň z pozůstalosti (zpráva Finančního úřadu [anonymizována dvě slova] ze dne [anonymizováno] [datum]).

14. S ohledem na skutečnost, že příslušným soudem byla žalobkyně v trestním řízení s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, uplatnila před civilním soudem nárok na náhradu škody/ bolestného následkem usmrcení zůstavitele z nedbalosti vůči jmenovanému odsouzenému z trestního řízení. V tomto zápisu je konstatováno, že se na žalobkyni podle tamních předpisů pohlíží jako na příbuznou (zápis z veřejného ústního jednání před uvedeným soudem ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] [příjmení] [anonymizováno]). Deklarace žalobkyně jako příbuzné zůstavitele podle předpisů Lichtenštejnska vyplynula i z potvrzení Střediska pomoci obětem ze dne [datum].

15. Výpisem z účtu u PostFinance AG s anonymizovaným číslem účtu vedeném na žalobkyni, žalobkyně dokladovala přehled platebních transakcí včetně úhrad, které prostřednictvím tohoto účtu byly prováděny k úhradě závazku zůstavitele (výpis z účtu u Postfinance za období od [datum] [datum]). Takto hrazena byla částka 70,15 CHF dne [datum], částka 33,50 CHF dne [datum], částka 29 CHF dne [datum] a částka 29 CHF dne [datum], vše ve prospěch [právnická osoba], jako plátce byl v poznámce uveden zůstavitel, v posledním případě byl příkaz opatřen poznámkou M-BUDGET MOBILNÍ PLATBA, dále dne [datum] byla z účtu žalobkyně zúčtována částka 398,60 Kč CHF CSS pojištění ve prospěch [jméno] [celé jméno žalovaného], uhrazeny pak byly ve prospěch pronajímatelky [jméno] [příjmení] částky 3 745,70 CHF dne [datum] a 1 750 CHF dne [datum].

16. Právní zástupce žalovaných žádal pracovní agenturu Job4you o sdělení čísla bankovního konta, na které byla zůstaviteli vyplácena mzda (dopis Mgr. [příjmení] ze dne [datum]). V reakci na to mu bylo sděleno, že číslo účtu zůstavitele bylo [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] 1 (kopie bankovní karty, zpráva od Job4you). V rámci řízení o pozůstalosti bylo projednávající notářce sděleno, že zůstavitel měl zřízen bankovní účet u PostFinance [anonymizována tři slova] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]

1. Ke dni jeho úmrtí byly na účtu uloženy peněžní prostředky ve výši 7 895,66 CHF. Účet byl zrušen ke dni [datum], zůstatek na účtu k tomuto dni činil – 5,01 CHF (listina označená jako prověření zákaznického vztahu ze dne [datum]).

17. Žalobkyně vypověděla, že v květnu 2017 utrpěl zůstavitel úraz kolene, proto se v létě 2017 společně vrátili do ČR, kde prvně probíhala rehabilitace nutná před operací a v říjnu 2017 samotná operace. V uvedené době pobývali různě po ubytovacích zařízeních v okolí [obec], od září do května 2018 byl zůstavitel u svých rodičů, ona za ním jezdila na 2-3 denní návštěvy. Po dobu jejích návštěv spolu pobývali v hospodářské budově za domem rodičů z důvodu předchozích konfliktů se sestrami zůstavitele. Možnost společného bydlení u jejích rodičů v [obec] vyloučila. Po dobu přechodného pobytu na území ČR žili z úspor, po vyčerpání úspor půjčovala žalobkyni peněžní prostředky její matka. Ohledně jejich soužití v zahraničí uvedla, že zůstavitel pracoval jak v oboru klempířství a pokrývačství, v němž byl vyučen, tak i v jiných profesích, jimž se v průběhu života naučil. Příslušné zaměstnání jim bylo většinou agenturně zprostředkováno. V letech 2012 2017 spolupracovali se zprostředkovatelem [jméno] [příjmení], s agenturou Job4you spolupracoval jen zůstavitel v roce 2018 v období před svou smrtí. Ona pracovala příležitostně, po většinou ale byla výživou odkázána na zůstavitele. Její role byla taková, že se starala o domácnost, zařizovala potřebné věci na úřadech, zajišťovala nákupy a chod domácnosti. Žili skromně, na koupi věcí vyšší hodnoty se společně domlouvali. Jediné hodnotné věci, které v bytě měli, byly hudební nástroje, v nichž měl zálibu zůstavitel a které byly po jeho smrti převezeny do domu žalovaných. Do roku 2015 měl bankovní účet ve Švýcarsku zřízen i zůstavitel, později zde měla konto jen žalobkyně. Z jejího účtu u Postfinanc AG odcházely platby za nájem, telefon, pojištění a jiné výdaje její, tak i zůstavitele. Naopak na tento účet přicházela i mzda zůstavitele, byla-li vyplácena bezhotovostně. Zůstavitel měl účet v Rakousku, ten zrušil a vybral z něj kolem 13 000 EUR, které společně spotřebovali zejména k úhradě dluhů po návratu z ČR do Švýcarska v květnu 2018 - v ČR totiž byli nuceni strávit delší dobu, než předpokládali, a proto jim vznikly dluhy např. na nájemném. Žalobkyně zdůraznila, že k rakouskému účtu zůstavitele dispoziční oprávnění neměla. Doplnila, že k překlenutí finančních potíží jim občasně vypomáhala její matka. Společenský život při soužití na území Švýcarska popsala žalobkyně jako minimální ovlivněný častým stěhováním a také povahou zůstavitele, který byl spíše samotářský a rád se věnoval svým zájmům, především hudbě. K návratu do Švýcarska došlo až v květnu 2018, léčba zůstavitele byla ukončena v lednu 2018, a protože nechtěli více zatěžovat matku žalobkyně, zachovali stávající podoba soužití, kdy žalobkyně zůstavitele u jeho rodičů pravidelně navštěvovala. V období září 2017 května 2018 nebyl žádný z partnerů zaměstnán. Byt pronajatý ve Švýcarsku po svém návratu postupně vyklidili, neb se rozhodli odcestovat na Nový Zéland, o vízum však již nestihli zažádat, neb zůstavitel utrpěl smrtelné zranění. Žalobkyně doplnila, že pokud bydleli v posledním pronajatém bytě ve Švýcarsku, užívali jeden ze 2 pokojů jako obývák a ložnici, druhý sloužil jako sklad, byly zde cenné hudební nástroje zůstavitele, sušili tam prádlo. Zůstavitel nakoupil 5-6 kusů nástrojů při pořizovací ceně 100- 250 000 Kč, v jednom případě 300 000 Kč. Dříve mívali byt pouze o jedné místnosti, kterou společně sdíleli. Podobu soužití v ČR v době zůstavitelovy léčby popsala tak, že pro averzi sester zůstavitele nemohla tohoto navštěvovat v domě rodičů, kde se přechodně zdržoval, při jejích pravidelných návštěvách, obvykle v intervalu 14 dnů, přebývali v hospodářské budově za domem. Protože byl partner bez příjmu, nakupovala mu, vozila jej k lékaři, přinášela mu pravidelné finanční příspěvky ve výši 2- 3 000 Kč poskytované jí matkou. Takové chování pokládala za normální, neb stejně tak jí finančně podporoval zůstavitel v zahraničí, pokud neměla zaměstnání.

18. K listinnému důkazu bylo provedeno písemné vyjádření matky žalobkyně, v němž potvrdila existenci trvalého partnerského soužití žalobkyně se zůstavitelem (písemné vyjádření matky žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno]). Při své svědecké výpovědi u soudního jednání stvrdila dlouhodobost vztahu žalobkyně a zůstavitele, popsala svůj blízký vztah k zůstaviteli a důvody, které ji vedly k finanční výpomoci oběma partnerům, jak po dobu jejich pobytu v zahraničí, tak i v době kdy zůstavitel podstupoval léčbu a následnou rehabilitaci na podzim 2017 do května 2018. Doplnila, že partnerům poskytla peněžní prostředky dosahující 600 000 Kč, které s ohledem na skutečnost, že byli partnery, poskytla oběma. K rozhodnému období jednoho roku před úmrtím zůstavitele popsala, že se na území ČR zdržovali z důvodu léčení zůstavitele. Po proběhnuvší operaci zůstavitel bydlel u svých rodičů, žalobkyně bydlela u ní z důvodu, že ji rodiče zůstavitele neměli rádi. Žalobkyně jezdila zůstavitele pravidelně navštěvovat, na tyto cesty ji vždy vybavila částkou 2 000 Kč + 3000 Kč, které žalobkyně předala zůstaviteli, neb jí bylo známo, že po dobu pobytu v ČR neměl žádný z nich příjmy z výdělečné činnosti. Vztahy se zůstavitelem označila za nadstandardní, když o podobě soužití měla přehled z pravidelné audiovizuální elektronické komunikace.

19. Svědkyně [celé jméno svědkyně], která se se zůstavitelem dlouhodobě znala a se žalobkyní se setkávala při výkonu zaměstnání pracovnice místního infocentra, popsala, že vztah žalobkyně a zůstavitele vnímala v rozhodné době jako partnerský v tom smyslu, že měla za to, že tvořili pár. Tento závěr dovodila podle toho, jak se k sobě chovali a také z obsahu sdělení zůstavitele.

20. Ze svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně], sestry zůstavitele, soud zjistil přetrvávající antipatii rodiny zůstavitele vůči žalobkyni a příčinu jejího vzniku. Rodina zůstavitele vnímala žalobkyni jako nežádoucí, cizorodý prvek, který se vměšoval do rodinných záležitostí a bral jim soukromí. Mezi sestrou zůstavitele a žalobkyní došlo k fyzickému napadení, proto od roku 2010 do roku 2017 žalobkyně dům žalovaných nenavštívila, navštívila jej až v září 2017, kdy ji však sestra zůstavitele opět vykázala. K rozhodnému období uvedla, že zůstavitel pobýval s ohledem na zdravotní indispozici v domě rodičů, žalobkyně jej jezdila pravidelně navštěvovat. Doprovázela ho ke kontrolám k lékaři do [obec], když přijela, přebývali se zůstavitel v hospodářském stavení za domem rodičů, zde však nebyla ani kuchyně a pokud jedla žalobkyně v domě, přinesl jí zůstavitel jídlo na chodbu. Ke svému vztahu k zůstaviteli uvedla, že si názorově nerozuměli, v kontaktu byli jen po dobu jeho pobytu v ČR, po dobu jeho pobytu v zahraničí o něm neměla žádné zprávy. V období pobytu zůstavitele v ČR mezi lety 2017 2018 uvedla, že zůstavitel rodičům ničím nepřispíval, nebylo to u nich zvykem, takto nepřispívala ani další sestra. Svědkyně zmínila existenci konfliktů mezi rodinou a zůstavitelem pro rozdílnost názorů na hospodaření, kdy v rodině bylo zvykem šetřit, zůstavitel však„ rozhazoval“.

21. Svědek [celé jméno svědka], bratr zůstavitel, uvedl, že vnímal vztah žalobkyně se zůstavitelem jako pracovní, zemřelý bratr ji označoval za„ kamarádku“, na přímý dotaz v nespecifikované minulosti, zda s ní„ chodí“, toto vyloučil. Žalobkyni znal ještě z doby před odchodem do zahraničí, kdy pracovala společně s ním a s bratrem na stavbách. Stran okolností jejich soužití v zahraničí neměl žádné informace, ale potvrdil, že ví, že společně žili v pronajatém bytě. Potvrdil, že v rozhodném období před smrtí bratra, přebýval bratr v domě u svých rodičů, žalobkyně za ním pravidelně jezdila a vozila ho na kontroly k lékařům, když v domě žádná osoba řidičským oprávněním nedisponovala. Připustil, že postupem času se mohl vztah žalobkyně a jeho zemřelého bratra změnit na partnerský. Postavení žalobkyně v rámci společného soužití se zůstavitelem charakterizoval jako manažerské.

22. Pokud byl k důkazu předložen výňatek elektronické komunikace s pozvánkou na výlet do Granady ze dne [datum], pak soud s ohledem na skutečnost, že důkaz byl soudu předložen po koncentraci řízení, nadto nikoli žalující stranou, nýbrž svědkyní [příjmení] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], tento důkazní návrh zamítl. Zamítnut byl rovněž návrh na doplnění dokazování bankovními výpisy z účtu zůstavitele [číslo] u [právnická osoba] [anonymizováno] za dobu [anonymizováno] [rok] [rok], a to z důvodu hospodárnosti, neb překračoval rámec předmětného soudního řízení.

23. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: <i>24. Podle § 3069 o.z., v platném a účinném znění, se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.</i> <i>25. Podle ustanovení § 1636 odst. 1 o.z., nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé dědické třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.</i> <i>26. Podle § 1672 o.z. uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.</i> <i>27. Podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném a účinném znění, v případě, že v řízení o pozůstalosti vyvstane spor o dědické právo, odkáže soud usnesením toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.</i> 28. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po zhodnocení důkazů v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že důvodnost podané žaloby byla nade vší pochybnost prokázána.

29. Dle citovaného zákonného ustanovení § 1636 odst. 1 o.z. dědí spolužijí osoba (v praxi nejčastěji druh či družka), pokud žila nejméně po dobu jednoho roku před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti se zůstavitelem a z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla na zůstaviteli odkázána výživou.

30. Dle platných judikaturních závěrů (rozhodnutí KS v Plzni pod sp. zn. 5 Co 54/67) předpokládá společná domácnost zpravidla společné bydlení a je spotřebním společenstvím trvalé povahy představující skutečné a trvalé soužití fyzických osob, v němž jeho členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišení hospodaří se svými příjmy.

31. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo byla odkázána výživou na zůstavitele (NS 21 Cdo 436/2001).

32. Dle závěrů rozhodnutí KS v Praze sp. zn. 21 Ok 44/52 pak společná domácnost nemusí být automaticky přerušena z důvodu přechodného pobytu na jiném místě (studium nebo práce v zahraničí, strávení několika měsíců před smrtí v nemocnici).

33. Společné uhrazování nákladů na potřeby členů společné domácnosti pak dle závěrů Nejvyššího soudu ČR prezentovaných v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4795/2009 nemusí nutně znamenat jen poskytování finančních prostředků, ale může spočívat též v poskytování materiálních výhod plynoucích z péče o společnou domácnost.

34. Vztaženo na projednávaný případ, pak v kontextu se skutkovými zjištěními, zákonnou dikcí a citovanými judikaturními závěry nutno uzavřít, že žalobkyně zákonnou podmínku § 1636 odst. 1 o.z. splňuje. Vztah žalobkyně a zůstavitele byl vztahem dlouhodobým, když jak sama žalobkyně, tak svědci ve věci slyšení, zejména sourozenci zůstavitele, [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], jakož i matka žalobkyně, Prof., [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], dlouhodobost vztahu potvrdili. K povaze vztahu a podobě společného soužití pak se rovněž jednotliví svědci vyjádřili, zde se však promítla vzdálenost míst jejich bydlišť a zejména sourozenci [příjmení] popsaný nikoliv důvěrný a blízký sourozenecký vztah. Pakliže tito svědci o charakteru a povaze společného soužití žalobkyně a zůstavitele ničeho neuvedli, přičemž neměli ani povědomost o případném způsobu jejich společného hospodaření, nutno vyjít z obsahu účastnické výpovědi žalobkyně a svědecké výpovědi její matky, která byla s dcerou, tedy žalobkyní a zůstavitelem, alespoň v pravidelném elektronickém kontaktu. Nutno poznamenat, že skutková zjištění učiněná ze zmíněných důkazů pak nebyla žádným z důkazů v řízení provedených zpochybněna, ani vyvrácena. Nepřímo pak existenci společného soužití ve smyslu ustanovením § 1636 odst. 1 o.z., jako první nezbytné podmínky pro zákonný dědický nárok žalobkyně, svědčí fakt totožné adresy žalobkyně a zůstavitele na území Švýcarska, kdy je tento zřejmý z nájemní smlouvy ze dne [datum], potvrzení o pobytu ve Švýcarsku a povolení k pobytu žalobkyně. Existence totožného místa pobytu žalobkyně a zůstavitele na území Švýcarska byla prokázána také potvrzením Migračního úřadu ze dne [datum]. Ze všech citovaných listin nade vší pochybnost vyplývá, že tomu tak bylo nejméně v období od [datum] do data úmrtí zůstavitele dne [datum] na následky pracovního úrazu. Osoby blízké zůstaviteli- jeho sourozenci, s nimiž však neudržoval dle jejich vlastních výpovědí nijak blízký a důvěrný vztah, připustily, že žalobkyně dlouhodobě se zůstavitelem pracovala, přátelila se, byla mu v blízkosti, pomáhala mu a jeho života se nespecifikovanou měrou účastnila, to vše nepřetržitě již od roku 2007. Pro konflikty v rodině zůstavitele, která nesporně žalobkyni nepřijala, jak ve shodě vypověděli sourozenci [celé jméno žalovaného], jakož i žalobkyně a její matka, nebyla žalobkyně blízkými příbuznými zůstavitele osobnostně akceptována, nicméně přes popsaný nesouhlas rodiny zůstavitel se žalobkyní nejméně v jedné domácnosti, potažmo na totožné adrese, žil a činil tak řadu let. [příjmení] o společnou domácnost ze strany žalobkyně pak vyplynula především z výpovědi žalobkyně samotné, když žádný ze slyšených svědků o způsobu a podobě společného hospodaření neměl žádné osobní poznatky a veškeré informace byly pouze informacemi zprostředkovanými. Z výpisů z účtu žalobkyně však vyplynulo, že tato měla zadány v době rozhodné, tj. v době jednoho roku před úmrtím zůstavitele, trvalé příkazy ze svého účtu na bezhotovostní operace týkající se úhrady nákladů jak společného bydlení, tak pouze plateb na úhradu závazků samotného zůstavitele (např. náklady telefonu). Z obsahu připojeného dědického spisu sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že zmocněnci žalovaných při jednání o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] namítli, že žalobkyně nežila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, avšak připustili, že tomu tak bylo po dobu pouze 3 měsíců před jeho smrtí. Tuto skutečnost pak v rámci soudního řízení již neuvedli a pouze nekonkrétně popisovali vztah žalobkyně a zůstavitele, ač právě z obsahu jejich výpovědí vyplynulo, že i přes rozdílnost bydlišť na území ČR v době přechodného pobytu zůstavitele zde při jeho léčebném procesu na přelomu let 2017 2018 tomuto žalobkyně zásadním způsobem vypomáhala, když jej doprovázela na veškerá lékařská ošetření, pravidelně jej v místě přechodného bydliště navštěvovala a její stálé přítomnosti zde bránila již výše popsaná osobní nevraživost v rodině. Pominout nelze obsah podkladů lichtenštejnských státních orgánů, kdy ač nepochybně se jedná o důsledky aplikace tamních zákonných norem, nutno přiznat validitu těchto listin taktéž pro předmětné řízení, neb hodnotí posuzovanou a sporovanou skutečnost společného soužití žalobkyně a zůstavitele, kdy tamní úřady uzavřely, že žalobkyně byla„ životní partnerkou“ zůstavitele, pročež jí byl přiznán statut poškozené osoby v trestním a následně občanskoprávním řízení. Přes shora zjištěnou dlouhodobost vztahu žalobkyně a zůstavitele podstatnou jest ryze doba od [datum] do [datum]. Právě toto období pak zahrnuje dobu, kdy jak žalobkyně, tak zůstavitel, dočasně a společně území Švýcarska opustili, a to z důvodu plánované léčby zůstavitele na území ČR. [příjmení] fakt, že i v tomto případě žalobkyně zůstavitele doprovázela, nepřímo svědčí výše přijatým závěrům o tom, že žalobkyně a zůstavitel žili po zákonem požadovanou dobu ve společné domácnosti a že z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost, jejíž náklady nesli také v době svého pobytu v ČR, kdy jak bylo výpisy z účtu žalobkyně prokázáno, hradila žalobkyně náklady bydlení prostřednictví bezhotovostních plateb ze svého účtu i po toto období. S ohledem na výše rozvedené skutečnosti a faktu, že k dočasné přetržce společného soužití zůstavitele a žalobkyně došlo z objektivních důvodů zahrnujících již zmiňovanou nevraživost v rodině zůstavitele vůči žalobkyni, neexistenci společného bydliště na území ČR, dočasnou povahu tohoto pobytu vyvolanou potřebou na straně zůstavitele podrobit se poúrazové léčbě má soud za to, že ani v tomto období nedošlo k ukončení vedení společné domácnosti, když i v tomto období žalobkyně, jak bylo prokázáno, nesla náklady společné domácnosti, zůstaviteli finančně i jinak vypomáhala a v návaznosti na to pak došlo na jaře roku 2018 k obnovení společného soužití na území Švýcarska. Jako partneři byli žalobkyně a zůstavitel vnímáni také osobami, s nimiž docházeli do kontaktu na území ČR, o čemž vypověděla svědkyně [celé jméno svědkyně], tak na území Švýcarska- viz písemné vyjádření [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [příjmení] [jméno].

35. Pokud se týká namítané dědické nezpůsobilosti žalobkyně pro tvrzený fakt údajně zamlčených finančních prostředků na účtu zůstavitele, pak je soud toho názoru, že bude věcí následujícího pozůstalostního řízení a kompetencí soudní komisařky posoudit otázku dědické způsobilosti žalobkyně, a to v návaznosti na pravomocné skončení tohoto soudního řízení, když předmětná otázka již rámec tohoto soudního řízení překračuje. Pouze ve stručnosti soud poznamenává, že důvody dědické nezpůsobilosti vymezuje § 1481 o.z., který stanoví, že z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. Otázka existence zmiňovaných finančních prostředků spadá do procesu pozůstalostního řízení a budou-li zjištěny, nic nebrání příslušné soudní komisařce v jejich zahrnutí do aktiv pozůstalosti. Na věc tak možno vztáhnout závěry prezentované ve znění rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5543/2015.

36. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

37. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a dále nákladů řízení na právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb v platném a účinném znění (dále jen„ AT“). Žalobkyni byla přiznána náhrada za ve výši 2 500 Kč za jeden úkon vypočtená z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT za celkem 6 úkonů podle § 11 odst. 1 písm. b), d), g) AT tj. celkem 17 500 Kč, dále režijní paušál po 300 Kč x 6 úkonů tj. 1 500 Kč Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 18 800 Kč Náklady řízení jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II).

38. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.