15 C 201/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 34 042,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v rozsahu částky částka zastavuje.

III. Žaloba se v rozsahu požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, úroku ve výši 12,90 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy – Smlouva o půjčce č. hodnota ze dne datum, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba., IČO IČO, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“) a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se zavázal uhradit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, jejichž součástí byl i sjednaný smluvní úrok 12,90 % p.a., měsíční poplatek za pojištění ve výši částka a další poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy. Žalovaný však svůj závazek hradit splátky řádně neplnil, proto banka ke dni datum úvěr zesplatnila, a to v souladu s produktovými podmínkami. Žalovaný tak dluží částku ve výši částka na jistině, částka na kapitalizovaném smluvním úroku, částka na kapitalizovaném zákonném úroku a částka na poplatcích.

2. Pokud se jedná o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, že tuto banka zkoumala prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů, kontrolou veřejných databází, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila.

3. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi společností Anonymizováno. a společností právnická osoba. a navazující smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi společností Anonymizováno. a žalobkyní.

4. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, když byl po celé řízení procesně pasivním.

5. Podáním ze dne datum učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žalobního návrhu, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku s tvrzením, že žalovaný po podání žalobního návrhu uhradil celkem částku ve výši částka, a to splátkou dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka.

6. Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil, a to v rozsahu uvedeném ve výroku II tohoto usnesení, když souhlas žalovaného s částečným zastavením řízení nebyl dle § 96 odst. 4 o.s.ř. a contrario vyžadován. (výrok II.)

7. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně poskytla žalovanému k čerpání částku ve výši částka, kterou žalovaný dne datum načerpal, přičemž se zavázal tuto s příslušenstvím splácet formou 60-ti pravidelných měsíčních splátek (výpis z běžného účtu č. č. účtu, návrh na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce). Žalovaný však smluvené platební povinnosti řádně neplnil, proto byl dopisem ze dne datum požádán bankou o splacení celé zbývající dlužné částky ve výši částka (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne datum, kdy mu byla žalobkyní stanovena lhůta do 7 dní ode dne odeslání výzvy (výzva k úhradě dluhu ze dne datum). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (rámcová smlouva o postupování pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum, dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek č. Anonymizováno ze dne datum, vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne datum – Anonymizováno, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum – Anonymizováno).

9. Z ostatních důkazů soud nevycházel, a to pro jejich nadbytečnost, s ohledem na zjištěné skutečnosti a učiněný závěr o skutkovém stavu.

10. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se ve věci nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska míry a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.

16. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazů ke způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když jí byla uložena povinnost mj. doplnit konkrétní informace a důkazy, na jejichž základě učinila banka pozitivní závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne datum tak žalobkyně doplnila informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přičemž uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně aktivně ověřovala schopnost žalovaného, a to prostřednictvím registru SOLUS, bankovního registru a registrů nebankovních; dále vyložil potřebu jak pasivního sběru informací, tak i nutného aktivního přístupu, kdy by věřitel měl vyžadovat potřebné informace od úvěrovaného aktivně. Zde pak poukázal na obsah „Identifikace žádosti“ a zde uvedené skutečnosti ve vztahu k identifikaci žalovaného, jeho rodinnému stavu, druhu bydlení a jím uváděných skutečností v položkách rodinný stav, typ bydlení, zaměstnání, příjmy a deklarované výdaje.

1. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak byla nastíněna, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Soud v dané věci dospěl k závěru, že bankou nebyly blíže zkoumány výdaje žalovaného, nýbrž do použitého vzorce byly převzaty hodnoty žalovaným tvrzené a právní předchůdkyně žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala. Dle názoru soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to absolutně.

17. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.

18. S ohledem na učiněná skutková zjištění a shora prezentované právní závěry, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného stran odstranění důvodných pochybností o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které zcela nesplatil. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši částka. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil dnem následujícím po dni, který byl předžalobní výzvou stanoven jako termín úhrady dlužné částky. (výrok I.)

19. Co se týče zbylé části nároků představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 12,90 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byla shledána neplatnou. Proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, zamítnut.

20. Nad rámec uvedeného soud upozorňuje, že při vyhlašování rozsudku došlo k dílčímu opomenutí ze strany soudu ohledně požadované částky poplatků ve výši částka, což bude napraveno vyhlášením doplňujícího rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná z 80,25 % a neúspěšná z 19,75 %, z čehož vyplývá, že jí je soudem přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 60,50 %. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši částka (3 x částka dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x částka režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši částka. Se zohledněním poměru úspěchu a neúspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.).

22. Co se týče úkonu – podání ze dne datum pak za tento úkon zdejší soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť vyjádření bylo učiněno k výzvě soudu a týkalo se prokázání skutečností osvědčujících platnost úvěrové smlouvy v poměru ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tedy skutečností, které měly být již nade vší pochybnost tvrzeny a doloženy v samotném žalobním návrhu, aby tento mohl být úspěšným.

23. Co se týče úkonu – podání ze dne datum pak za tento úkon zdejší soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neb by učiněn k výzvě soudu, jednalo se pouze o sdělení k navrhovanému procesnímu postupu, nikoliv k věci samé a případné nereagování na výzvu soudu by vedlo ke shodnému výstupu, tedy rozhodnutí bez nařízení jednání.

24. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i IV. na základě ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.