15 C 279/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen anonymizováno jméno jméno , advokátem sídlem adresa o: zvýšení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 7 000 Kč měsíčně, a to počínaje dnem [datum] do [datum] a dále pro období od [datum] do [datum] částkou 6 000 Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka].

II. Nedoplatek výživného za dobu od [datum] do [datum] ve výši 123 600 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Řízení o zvýšení výživného žalovaného vůči žalobkyni pro období od [datum] do budoucna se zastavuje.

IV. Vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni stanovená rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], se počínaje dnem [datum] do budoucna zrušuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zvýšení výživného, jež bylo žalovanému, jejímu otci, stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Svůj návrh odůvodnila následovně:

2. Od poslední úpravy vyživovací povinnosti, kdy byla žalovanému stanovena povinnost platit výživné ve výši 3 600 Kč měsíčně, uplynulo již 7 let. U žalobkyně se od té doby změnily poměry, když absolvovala studium na vysoké škole – bakalářský studijní program Ekonomika a management podniku na [právnická osoba] a následně v navazujícím magisterském programu Účetnictví a daně na Provozně ekonomické fakultě [anonymizováno] univerzity v [obec] (studium ukončila dne [datum]). S nástupem na vysokou školu se jí zvýšily životní náklady, kdy měsíčně na bydlení vynakládá 4 500 Kč, na stravu 4 100 Kč, na běžné hygienické potřeby cca 500 Kč, dále hradí městskou hromadnou dopravu částkou 2 375 Kč/rok, dopravné z [obec] do [obec] odpovídá 25 Kč za jednu cestu, měsíční tarif telefonu 99 – 140 Kč Náklady na léky při nemoci cca 800 Kč 4x ročně. V akademickém roce 2018 2019, 2019 2020 a 2020 2021 studovala soukromou vysokou školu, kde hradila školné ve výši 18 900 Kč - 19 837 Kč za jeden semestr. V roce 2020 si pořídila z důvodu studia při pandemii COVID-19 notebook v pořizovací hodnotě 31 994 Kč Měsíční příjem žalobkyně pak byl tvořen výlučně výživným, a sice od žalovaného ve výši 3 600 Kč a výživným od matky ve výši 5 000 Kč. K osobě žalovaného uvedla, že tento je OSVČ, vykonává poradenskou činnosti v oblasti pojištění a finančních produktů u společnosti [právnická osoba], jako svůj příjem sice uvádí částku cca 20 000 měsíčně, již v letech 2011 2013 však dosahoval jeho měsíční příjem 30 000 Kč. Dále žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 8 300 Kč měsíčně. K dalším majetkovým poměrům žalovaného uvedla, že tento vlastní bytovou jednotku [číslo] o velikosti 3+1, v bytovém domě [adresa], v k.ú. [obec], dále pak id. ½ rodinného domu na adrese [adresa] [číslo] v k.ú. [ulice]. Žalovaný dále vlastní [značka automobilu] z roku 2018 a disponuje minimálně se třemi bankovními účty. Vzhledem k uvedenému požadovala zvýšení výživného od [datum] do [datum] na částku 7 000 Kč měsíčně, od [datum] pak pro pokles vlastních nákladů, neb ukončila studium soukromé školy, na částku 6 000 Kč měsíčně.

3. Žalovaný ve znění vyjádření jako svůj čistý měsíční výdělek uvedl: za rok 2019 částku 13 872 Kč, za rok 2020 částku 15 518 Kč a za rok 2021 částku 14 262 Kč. Doplnil, že pobírá také invalidní důchod, v roce 2020 v měsíční výměře 7 913 Kč a v roce 2021 pak ve výši 8 288 Kč. Mezi své měsíční výdaje uvedl: SIPO ve výši 1 423 Kč, internet 300 Kč, mobil 599 Kč, stavební spoření 1 700 Kč, pojistné na pojistnou smlouvu„ [příjmení], [jméno] a [jméno]“ v částce 1 330 Kč, náklady na bydlení 4 423 Kč, povinné a havarijní ručení 1 076 Kč, obědy syna na gymnáziu v částce okolo 665 Kč měsíčně, výživné pro dceru 3 600 Kč, vedení účetnictví 500 Kč a popelnice. Podotkl, že má krom předmětné vyživovací povinnost také k nezletilému synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], který mu byl svěřen do péče na základě rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]. Syn navštěvuje [anonymizováno] v [obec]; s péči o něj jsou také spojené náklady, a to i mimořádné (holicí strojek Philips, oblečení, lyžařský výcvik ve výši 26 000 Kč). Matka na nezl. [jméno] hradí výživné ve výši 5 500 Kč od [datum], do [datum] činilo měsíční výživné 1 800 Kč). Potvrdil vlastnictví žalobkyní uvedených nemovitostí, když dále uvedl, že pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [ulice] a obci [obec], je zatížen věcným břemenem užívání ve prospěch rodičů žalovaného, takže z toho žádný užitek nemá. Zmínil také, že je mu známo, že žalobkyně bydlí u svého přítele, profesionálního fotografa [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který ji často fotografuje, přičemž s ohledem na uvedené zpochybnil výši žalobkyní tvrzených nákladů bydlení. Žalovaný vyslovil domněnku, že žalovaná má z fotografií majetkový prospěch, přičemž si přivydělává i v zábavním průmyslu. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bylo uvedeno, že žalobkyně chodí na brigády a platí nájem 3 000 Kč, matka žalobkyně má příjem okolo 40 000 Kč měsíčně. V neposlední řadě podotkl, že životní úroveň jeho a žalobkyně by měla být stejná. Pokud žalobkyně studuje na soukromé vysoké škole, pak by měla nést tyto náklady sama. Vzhledem k uvedenému navrhl zamítnutí žalobního nároku.

4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že ke dni [datum] ukončila studium na [anonymizováno] univerzitě v [obec] z důvodu nesplnění potřebného počtu kreditů. Vyslovila předpoklad budoucího pokračování ve studiu od září [rok], přičemž studium soukromé školy odůvodnila vlastními speciálními vzdělávacími potřebami. Konstatovala, že její přítel se jako fotograf neživí a popřela také tvrzení žalovaného o svém příjmu z brigád, příp. pořizovaných fotografií. Vzhledem k ukončení studia, požadovala nadále žalobkyně zvýšení výživného pouze do data [datum]. <i>5. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.</i> 6. Skutečnost, že žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že požaduje zvýšení výživného pouze do data [datum] soud posoudil v souladu s § 41 odst. 2 o.s.ř. a ustálenou judikaturou jako částečné zpětvzetí žalobního návrhu co do požadovaného zvýšení výživného pro dobu od [datum] do budoucna. Pro částečné zpětvzetí žalobního návrhu v rozsahu požadovaného výživného pro dobu od [datum] do budoucna soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., zastavil, když žalovaný při platnosti dikce ustanovení § 96 odst. 4 o.s.ř. s částečným zastavením řízení výslovně souhlasil. (výrok III.)

7. Žalovaný schopnost úhrady vyššího výživného vyloučil, když uvedl, že žalobkyně měla v letech 2016 [číslo] příjem ze zábavního průmyslu (pozn. soudu - [právnická osoba] a doložené pornografické fotografie). Pokud jde o ukončení studia žalobkyně, pak žalovaný navrhl zrušení vyživovací povinnosti od [datum] do budoucna.

8. Žalobkyně poukázala na výši rozdílu zůstatků účtů účastníků, kdy žalovaný disponuje cca 600 000 Kč; na počátku rozhodného období pak činil zůstatek na účtu žalobkyně 123 000 Kč, když jí na tento účet bylo vyplaceno stavební spoření, v současnosti pak už je to pouze 37 000 Kč, neb žalobkyně byla nucena využívat část úspor pro krytí vlastních nákladů v rozhodném období. v neposlední řadě pak poukázala na fakt, že sám žalovaný studoval dvě soukromé vysoké školy.

9. Žalovaný zpochybnil výši výživného hrazeného matkou, stejně jako fakticitu úhrady nákladů bydlení s ohledem na povahu vztahu žalobkyně muže, s nímž sdílela společné bydlení. Dále konstatoval, že školné jeho bakalářského studijního programu činilo 57 000 Kč, školné navazujícího magisterského programu pak 97 000 Kč. Doplnění vzdělání bylo požadavkem zaměstnavatele. Na úhradu uvedených výdajů si od svých rodičů zapůjčil 50 000 Kč, zápůjčku splácí a dosud nesplacená částka činí 31 000 Kč. Ve vztahu k vysokému zůstatku svého účtu doplnil, že ke dni [datum] již statisícovými úsporami nedisponuje, neboť v mezidobí uhradil svou platební povinnost dle rozsudku [anonymizováno] v [obec], [anonymizováno] ve [obec] č.j. [číslo jednací], nadto pak musel čerpat také půjčku.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

11. Z kopie diplomu [právnická osoba], bylo zjištěno, že žalobkyni byl diplomem s datem [datum] udělen titul bakalář ve studijním oboru [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova].

12. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] bylo prokázáno, že za studium v zimním semestru [rok] [rok] byla žalobkyni fakturována částka 18 900 Kč. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že za studium v letním semestru [rok] [rok] bylo žalobkyni fakturováno školné ve výši 18 900 Kč. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo žalované fakturováno školné za zimní semestr [rok] [rok] ve výši 19 297 Kč. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] byla žalované vyfakturována částka 500 Kč jako poplatek za uznání předmětu. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná za letní semestr [rok] [rok] uhradila školné ve výši 19 297 Kč. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo vyúčtováno školné za zimní semestr [rok] [rok] ve výši 19 837 Kč a daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo vyúčtováno školné za letní semestr [rok] [rok] ve výši 19 837 Kč.

13. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že tento byl vystaven k nákupu MacBook Pro 13“ Touch Bar/QC i5. Prodejní cena činila 31 996 Kč.

14. Z výzvy k navýšení plateb výživného ze dne [datum] bylo zjištěno, že toto bylo adresováno žalovanému, když žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce požadovala po žalovaném zvýšení úhrad výživného za období od [datum] do [datum] na částku 7 500 Kč měsíčně a od [datum] nadále do zániku vyživovací povinnosti a částku 6 500 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanému nabízela možnost uhrazení dlužné částky výživného ve splátkách. Odeslání bylo doloženo podacím lístkem ze dne [datum] č. [anonymizováno].

15. Z rozpočtu výdajů žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že do přehledu výdajů žalobkyně zahrnula nájemné 4 500 Kč měsíčně, stravné 4 100 Kč měsíčně, roční studentské MHD v [obec] 2 375 Kč, cestovné na trase [obec] [obec] á 25 Kč, odhadované výdaje na nemoci 800 Kč při frekvenci 4xrok, hygienické potřeby 500 Kč měsíčně, tarif mobilního telefonu 99- 140 Kč měsíčně, kopírování a tisk v [obec] 5 Kč za stránku. Příjem žalobkyně pak představuje výživné od otce 3 600 Kč měsíčně a od matky 5 000 Kč měsíčně.

16. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla v zimním semestru [rok] [rok] ([datum] do [datum]) zapsána jako studentka prezenční formy studia navazujícího magisterského studijního programu Účetnictví a daně na Mendelově univerzitě v [obec].

17. Z protokolu o jednání u Okresního soudu V [obec] ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], o stanovení výživného matky nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného], společného syna rodičů žalobkyně, bylo zjištěno, že majetkové poměry žalovaného byly prokázány ve výši cca 20 000 Kč měsíčně, jak otec uvedl, když podniká jako OSVČ v oblasti pojišťovnictví a finančnictví, dále pobírá invalidní důchod ve výši 8 288 Kč.

18. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] vyplynulo, že matka žalobkyně, [celé jméno svědkyně], měla za období [číslo] až [číslo] průměrný čistý měsíční příjem ve výši 39 307 Kč.

19. Sjetinou z internetového portálu [webová adresa] bylo doloženo, že [právnická osoba] nabízí z pracovní pozici oblastního klientského poradce v [obec] platové podmínky v rozmezí 25 000 Kč - 60 00 Kč měsíčně a za pracovní pozici obchodního poradce v [obec] platové podmínky v rozmezí 25 000 Kč - 70 000 Kč měsíčně.

20. Z výpisu z vyšetření ze dne [datum] Krajské pedagogicko-psychologické poradny a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků [obec], pracoviště [obec] č.j. KPPP/6296/2013 bylo zjištěno, že žalobkyně byla klasifikována jako žák se speciálními vzdělávacími potřebami dle zákona č. 561/2004 Sb., se zdravotním znevýhodněním. Žalobkyni pak byl v návaznosti na uvedené pro školní rok 2013 [číslo] povolen individuální vzdělávací plán.

21. Žádostí č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo doloženo, že se žalobkyně odvolala proti rozhodnutí o ukončení studia ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka].

22. Z potvrzení o ukončení studia ze dne [datum] vyplývá, že studium žalobkyně na [anonymizováno] univerzitě v [obec] trvalo od [datum] a skončilo dne [datum].

23. Sjetinou z portálu studena – [celé jméno žalobkyně] byl poskytnut přehled o studijních výsledcích žalobkyně.

24. Výňatkem plateb z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přehledem aktivních trvalých příkazů a z oznámeními o provedení příkazu k úhradě byly doloženy tvrzené výdaje žalovaného, SIPO, internet, mobil, stavební spoření, za byt, povinné a havarijní pojištění, výživné, pronájem kanceláře, platba za účetnictví a popelnice a MacBook v částce 26 223 Kč.

25. Ze sdělení [právnická osoba] bylo jištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného v roce 2019 činil částku 13 872 Kč, v roce 2020 částku 15 518 Kč a v roce 2021 částku 14 262 Kč. Uvedené částky byly vypočteny na základě zpracovaných přiznání k dani z příjmů.

26. Z přehledu ČSSZ bylo zjištěno, že v prosinci 2020 byl žalovanému vyplacen invalidní důchod 2. stupně ve výši 7 913 Kč, v období od ledna 2021 do května 2021 pak v pravidelné měsíční výši 8 288 Kč.

27. Potvrzením o studiu ze dne [datum] bylo doloženo, že [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] v období školního roku 2020 2021 tj. od [datum] do [datum] navštěvoval 1. D třídu [anonymizováno] [obec].

28. Pokladními doklady ze dne [datum] byl doložen nákup pánských a chlapeckých věcí o celkové částce 1 998 Kč, a to v prodejnách Reserved a [příjmení] [jméno] ve [obec] nespecifikovanou osobou. Pokladním dokladem ze dne [datum] byl doložen nákup holicího strojku Philips S6640/44 v částce 3 599 Kč. Paragonem [číslo] byl doložen nákup zboží pod označením 392 04M za částku 6 490 Kč.

29. Výpisem elektronické komunikace žalovaného adresované [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], matce žalobkyně, ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný vyzýval matku žalobkyně o přispění na lyžařský kurz jejich syna [jméno] [celé jméno žalovaného], když náklady vyčíslil na částku 26 000 Kč a požadoval uhradit polovinu.

30. Z informace o stavbě [adresa] bytový dům, stojící na pozemku p. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], která je zapsána na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že žalovaný je spoluvlastníkem této stavby podílem [číslo]. Z informace o pozemku p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], který je zapsán na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že žalovaný je spoluvlastníkem tohoto pozemku v podílu [číslo]. Z informace o jednotce [číslo] zapsané na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem této bytové jednotky. Z informace o pozemku [anonymizována dvě slova] v k.ú. [ulice], který je zapsán na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že součástí pozemku je budova s číslem popisným [adresa], rodinný dům, žalovaný je spoluvlastníkem id. ½ předmětného pozemku, na kterém je evidováno věcné břemeno užívání. Z informace o pozemku p. [číslo] v k.ú. [ulice], který je zapsán na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem předmětného pozemku o rozloze [výměra]. Z informace o stavbě [adresa] v k.ú. [část obce], která je zapsána na [list vlastnictví], bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je spoluvlastníkem odpovídajícího podílu [číslo] na předmětné budově.

31. Doloženými fotografiemi bylo zjištěno, že na těchto je vyfotografována žalobkyně (7 kusů fotografií).

32. Ze sjetiny úvodní stránky [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento se prezentuje jako fotograf a nabízí autorské focení.

33. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] zaslala odstoupení od smlouvy [právnická osoba] s.r.o., kdy požadovala odstoupení od smlouvy o provedení uměleckého výkonu, kdy součástí vytvářeného uměleckého výkonu měly být i erotické a explicitně sexuální (pornografické) prvky, zahrnující intimní kontakty s ostatními účinkujícími. Bylo jí sděleno, že v případě odvolání svolení s použitím obrazového záznamu bude muset uhradit společnosti vzniklou škodu, která byla vyčíslena částkou 310 000 Kč. 34. 13 kusy fotografií z porno stránek [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně se zúčastnila„ castingu“, při kterém byly pořízeny i záznamy obsahující pornografické prvky.

35. Sdělením ze dne [datum] žalovaný uvedl, že v daňových přiznáních uplatnil výdaje ve výši 40 % příjmů, když skutečné výdaje spojené s dosažením příjmů vyčíslil na částku 153 400 Kč.

36. Sjetinou z internetové stránky [webová adresa] byly zjištění aktivní pojistné a finanční produkty žalovaného.

37. Z kopie velkého technického průkazu č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [VIN kód], [registrační značka].

38. Z přiznání k dani z příjmů ze dne [datum] bylo zjištěno, že příjem žalovaného za období roku 2021 činil 371 190 Kč, když výdaje související s příjmy dosahovaly 148 476 Kč. Dílčí základ daně tak tvořila částka 222 714 Kč. Z přiznání k dani z příjmů ze dne [datum] bylo zjištěno, že příjem žalovaného za období roku 2020 činil 381 668 Kč, když výdaje související s příjmy činily částku 152 667 Kč. Dílčí základ daně tak tvořila částka 229 001 Kč. Z přiznání k dani z příjmů ze dne [datum] bylo zjištěno, že příjem žalovaného za období roku 2019 odpovídal částce 352 758 Kč, když výdej související s příjmy činily částku 141 103 Kč. Dílčí základ daně byl představován částkou 211 655 Kč.

39. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební spoření č. ú. [bankovní účet] bylo vypořádáno ke dni [datum].

40. Výpisem z účtu stavebního spoření č. ú. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] bylo doloženo, že dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka 86 349,36 Kč a částka 6 731 Kč.

41. Výpisem z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], byly prokázány mimo jiné výše příjmů žalovaného za rok 2019 ve výši 352 758 Kč, za rok 2020 pak ve výši 381 668 Kč a za rok 2021 ve výši 362 683 Kč.

42. Výpisem z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] byly prokázány mimo jiné další příchozí platby na účet žalovaného, a to v nepravidelné výši označeny jako„ [anonymizována dvě slova]“, či označeny pouze jménem žalovaného, popř.„ [anonymizováno]“. Další příchozí platby byly z ČSSZ ve výši 7 330 Kč měsíčně za rok [rok], ve výši 7 913 Kč měsíčně za rok [rok] a ve výši 8 288 Kč měsíčně za rok [rok]. Zároveň bylo zjištěno, že bylo z tohoto účtu pravidelně placeno výživné ve výši 3 600 Kč žalobkyni.

43. Ze sdělení z [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný má u nich vedeny dva účty, a to [číslo] [číslo].

44. Ze zprávy Městského úřadu Uherské Hradiště, odbor dopravních s správních agend, č.j. [anonymizováno] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], které bylo prvně evidováno dne [datum].

45. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně zde má veden účet [číslo].

46. Z výpisu z účtu [číslo] vyplývá, že za období [datum] do [datum] bylo jediným pravidelným měsíčním příjmem žalobkyně výživné od žalovaného ve výši 3 600 Kč, když nepravidelně byly zaznamenány vklady hotovosti skrze bankomat, příchozí platby od matky žalobkyně či v jednom případě příchozí platba od [jméno] [příjmení] ve výši 14 000 Kč.

47. Z lékařské zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně podstoupila lékařské vyšetření.

48. Z emailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně kontaktovala žalovaného prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku s návrhem smírného vyřešení předmětného sporu o zvýšení výživného.

49. Z potvrzení o příjmech ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný za leden až prosinec 2019 obdržel na dávkách důchodového pojištění celkem částku 87 960 Kč. Za období leden až prosinec 2020 částku ve výši 94 956 Kč. Za období leden až prosinec 2021 pak celkovou částku 99 456 Kč.

50. Z rozsudku [název soudu], [anonymizováno] ve [obec], ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [spisová značka] bylo zjištěno, že odvolacím soudem byl potvrzení rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a to konkrétně ve výrocích I, II a IV, když výrok III. byl změněn tak, že [celé jméno žalovaného] je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 358 965 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. [celé jméno žalovaného] tak byla potvrzena uložená povinnost uhradit žalobci částku 377 308 Kč s příslušenstvím a zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na nákladech řízení částku 177 053,80 Kč a soudní poplatek ve výši 3 595 Kč (bylo odmítnuto odvolání do výroku V.). Dále byla [celé jméno žalovaného] stanovena povinnost uhradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 34 296 Kč.

51. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byl zůstatek na účtech žalovaného následující – na učtu [číslo] částka 0 Kč, na účtu [číslo] částka 7 097,70 Kč a na účtu [číslo] pak částka 862 232,83 Kč.

52. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že tento pracuje jako OSVČ v pojišťovnictvím; je výhradním zástupcem [právnická osoba], resp. [právnická osoba] Příjem z podnikání specifikoval částkou 15 000 Kč měsíčně, když dále pobírá invalidní důchod ve výši 8 000 Kč. Systém vyplácení provizí funguje tak, že aby měl nárok na 100 % provize z pojistné smlouvy, musí např. u životního pojištění smlouva trvat 5 let, jinak musí část provize, předem dohodnutou, vrátit. Mezi další vyživovací povinnosti uvedl vyživovací povinnost k nezletilému synovi, který mu byl svěřen do péče, když na něj pobírá výživné ve výši 1 800 Kč a od 10/ 2021 ve výši 5 500 Kč měsíčně. V souvislosti se svým zdravotním stavem užívá léky při měsíčních nákladech 1 000 Kč. Syn je zdravý, má pouze potíže s tím, že má jednu nohu kratší a s tím spojené problémy se zády. Uvedl také, že nemovitost, které je spoluvlastník, obývají jeho rodiče, v souvislosti s touto nemovitostí hradí pojištění ve výši 3 000 Kč ročně; další výdaje spojené s jejím vlastnictvím nenese. Pokud v jednom případě obdržel na účet peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, pak jejich původ neobjasnil.

53. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že tato v současnosti pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kterou uzavřela před třemi měsíci, nepracuje v oboru, který vystudovala. Uvedla, že by nadále chtěla pokračovat ve vysokoškolském studiu na soukromé VŠ, ale nemá dostatečné finanční prostředky. Ke studiu bakalářského oboru na soukromé VŠ uvedla, že na státní vysokou školu nebyla přijata, proto zvolila formu soukromé VŠ, po dobu studia bydlela u kamaráda, se kterým navázala později bližší vztah. Za ubytování mu poskytovala a i nadále poskytuje částku 4 500 Kč měsíčně; tuto jí cca 2x v roce odpustil pro nedostatek finančních prostředků. Zdržovala se u něj i v době, kdy výuka probíhala distančně. Poté, co navázali bližší vztah, tak jí přítel vypomáhá, jak je mezi partnery běžné. Pokud jde o další výdaje, stravu si zajišťovala sama, náklady na městskou dopravu hradila v ceně 2 000 Kč ročně. Učebnice nákladné nebyly, nákladnější bylo pořizování kopií studijních materiálů. Uvedla, že bývá často nemocná, cca 4x ročně, kdy v každém jednotlivém případě hradí léky v ceně okolo 700 Kč. K dalším výdajům uvedla, že si pořizovala hygienické prostředky a oblečení, pokud jde o faktury za VŠ, tyto hradila matka. Její celkový měsíční příjem tvořily příspěvky rodičů– 3 600 výživné od otce, 5 000 Kč na bydlení od matky a 3 500 Kč na stravu rovněž od matky. Další příjem neměla, neboť brigáda, kterou měla mít, se nekonala z důvodu coronavirové krize.

54. Ze svědeckého výslechu [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že tato hradila veškeré náklady spojené se studiem žalobkyně na soukromé vysoké škole. Po celou dobu studia jí také přispívala částkou 5 000 Kč na bydlení a částkou 3 500 na stravu. Žalobkyně bydlela u kamaráda, po dobu studia neměla žádný příjem. Svědkyně uvedla, že pracuje jako sociální pracovnice ve veřejném sektoru s průměrným měsíčním příjmem cca 30 000 Kč, vedle kterého pobírá nepravidelné odměny a prémie. Uvedla také, že je vázána další vyživovací povinností k nezletilému synovi, na které v rozhodném období hradila výživné ve výši 1 800 Kč, a to do října 2021, kdy bylo výživné zvýšeno na 5 500 Kč měsíčně. V důsledku zvýšení výživného splácí takto vzniklý nedoplatek v celkové výši cca 40 000 Kč.

55. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Z výše učiněných skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

56. Účastníci jsou navzájem v poměru rodiče a zletilého dítěte, kdy žalobkyně se do konce března 2022 připravovala na výkon budoucího povolání. V posuzovaném období, tj. od počátku roku 2019 bylo o poměrech žalovaného zjištěno následující: tento podniká jako OSVČ, kdy je výhradním zástupcem [právnická osoba], jeho příjmy dle doložených daňových přiznání dosahovaly v roce [rok] průměrně měsíčně částky 17 638 Kč, v roce [částka] a v roce [rok] částky 18 559,50 Kč. Součástí příjmu žalobce jsou dávky invalidního důchodu, jehož výměry činila v roce [rok] - 7 330 Kč, v roce [rok] - 7 913 Kč a v roce [rok] pak 8 288 Kč měsíčně. Zůstatek na účtech žalovaného ke dni [datum] odpovídal částce 869 330,53 Kč. Žalovaný je vlastníkem několika nemovitých věcí, a sice pozemku, bytové jednotky a podílovým spoluvlastníkem id. ½ rodinného domu a s ním souvisejících pozemků, jak jsou specifikovány výše. Žalovaný žije s nezletilým synem, ke kterému má rovněž vyživovací povinnost. Matka žalobkyně hradí na nezletilého syna výživné v měsíční výši 5 500 Kč (do října [rok] však 1 800 Kč) a splácí dluh na výživném částkou 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný v souvislosti se svým zdravotním stavem hradí na léky částku 1 000 Kč měsíčně, žádné další zvýšené náklady se svým zdravotním stavem nemá. Nenese žádné mimořádné výdaje. Pokud jde o poměry žalobkyně v posuzovaném období od začátku roku [rok], pak bylo zjištěno následující: žalobkyně se až do konce března [rok] soustavně připravovala studiem na výkon budoucího povolání. V červnu [rok] řádně ukončila studium bakalářského oboru na soukromé vysoké škole [právnická osoba], kde hradila za každý jednotlivý semestr poplatek za studium v rozmezí částek 18 900 Kč – 19 837 Kč; tyto náklady nesla výlučně matka žalobkyně. Ve školním roce 2021 2022 nastoupila žalobkyně k navazujícímu magisterskému studiu na [anonymizováno] univerzitě v [obec], toto studium pak pro nesplnění stanovených podmínek ke dni [datum] ukončila. Se studiem měla žalobkyně zvýšené náklady, ať už na bydlení, stravu, dopravu, studijní materiály. Žalobkyně v rozhodném období neměla žádný příjem z výdělečné činnosti. Jejím příjmem bylo výživné od žalovaného ve výši 3 600 Kč měsíčně a příspěvky od matky ve výši 8 500 Kč měsíčně. Žádný majetek větší hodnoty žalobkyně nevlastní. Soud dále zjistil, že matka žalobkyně je zaměstnána ve veřejném sektoru, za období od [číslo] do [číslo] měla průměrný čistý měsíční příjem ve výši 39 307 Kč. Kromě vyživovací povinnosti k žalobkyni, má matka další vyživovací povinnost k nezletilému synovi, který byl svěřen do péče žalovaného. Aktuálně platí matka výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně a splácí na výživném dluh ve výši 1 000 Kč měsíčně.

57. Co se týče žalovaným tvrzeného výdělku žalobkyně v zábavním průmyslu, pak tato skutečnost nebyla brána v potaz a soud jí nezahrnul do zjištěného skutkového závěru, neb se měla uskutečnit v období předcházejícímu období rozhodnému, nadto výdělečnost této činnosti nebyla prokázána.

58. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení. <i>59. Podle § 910 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>60. Dle § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>61. Dle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odstavce 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je potřeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>62. Podle § 915 odst. 1 věta první o.z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná se životní úrovni rodičů.</i> <i>63. Dle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.</i> <i>64. Dle § 163 o.s.ř. je možno rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> 65. S ohledem na zjištěný skutkový závěr a při aplikaci výše uvedených zákonných ustanovení dospěl zdejší soud k názoru, že podaný žalobní návrh je důvodný a v plném rozsahu mu vyhověl, což odůvodňuje následovně:

66. Nárok žalobkyně je nárokem zletilého dítěte, které do [datum] nebylo schopno se samo živit z důvodu studia na vysoké škole, tedy soustavné přípravy na budoucí povolání. Nutno podotknout, že žalobkyni svědčí právo na shodnou životní úroveň jako rodiče, tedy žalovaného. Při stanovení výživného je v souladu s výše citovaných ustanovením § 913 o.z. třeba přihlédnout ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům jak oprávněného, tak povinného. Soud nemá pochyb o tom, že se žalobkyně v době do [datum] řádně soustavným studiem připravovala na budoucí povolání, což doložila jak diplomem o získání bakalářského titulu, tak potvrzením o studiu na [anonymizováno] univerzitě v [obec]. V obecné rovině lze konstatovat, že je notorietou skutečnost vzniku zvýšených výdajů studenta při studiu na vysoké škole, tvrzené a prokázané výdaje v rozmezí částky 8 000 až 10 000 Kč měsíčně proto shledává soud zcela přiměřenými, a to i z toho důvodu, že žalobkyně usilovala o získání vysokoškolského vzdělání studiem soukromé školy, když na státní nebyla přijata. Žalobkyně osvědčila snížené studijní předpoklady (viz zpráva pedagogicko- psychologické poradny a přijatá doporučení), proto využití možnosti získat vzdělání na soukromé vysoké škole nelze než hodnotit kladně. Tento závěr obstojí také při zohlednění původu vzdělání samotného žalovaného, který v souvislosti se získáním vysokoškolského vzdělání rovněž u soukromého subjektu, vynaložil souhrnnou částku 154 000 Kč, z čehož v období let [rok] [rok] za bakalářský studijní program uhradil 57 000 Kč, za navazující magisterský program pak v letech [rok] [rok] uhradil 97 000 Kč. Od poslední úpravy výživného v roce [rok] uplynulo již 7 let a za tu dobu se potřeby žalované prokazatelně změnily. S ohledem na věk žalobkyně a její zvýšené potřeby spojené se studiem na vysoké škole v [obec], ať už v souvislosti s ubytováním, či poplatkem za studium, či běžnými potřebami jako je jídlo, hygienické potřeby, ošacení, doprava či občasné pořízení léků, příp. prostředků na trávení volného času, nemůže být posledně stanovena částka výživného ve výši 3 600 Kč dostačující.

67. Skutečnost, že žalobkyně studovala šest semestrů na soukromé vysoké škole, kde hradila poplatek za studium jednotlivých semestrů v rozmezí částek 18 900 Kč - 19 837 Kč, tedy měsíční náklad ve výši 3 780 Kč – 3 967,40 Kč, nemůže, jak již shora rozvedeno, být k tíži žalobkyně. Žalobkyně se tímto svým studiem snažila zajistit lepší uplatnění na trhu práce, přičemž soukromá škola zajišťovala lepší podmínky pro studium, a to včetně individuálnějšího přístupu. V dané souvislosti je tedy nutno zohlednit zájem dítěte na dosažení vyšší kvalifikace, které úspěšně dosáhla.

68. Žalovaný v rozhodném období dosahoval průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti a vypláceného invalidního důchodu v roce [rok] ve výši 24 968 Kč, v roce [rok] ve výši 27 005 Kč a v roce [rok] pak ve výši 26 947,50 Kč, nadto nelze přehlédnout fakt, že si během rozhodného období v roce [rok] pořídil nový automobil a za dané období byl schopen vytvářet úspory, když ke dni [datum] činily disponibilní finanční prostředky na jeho účtu 869 330,53 Kč. Pokud pak tyto finanční prostředky před meritorním rozhodnutím věci zcela použil na splnění povinnosti z titulu náhrady škody, kterou však dle závěrů soudů zavinil, nelze takový fakt přičíst v neprospěch žalované, jako osoby na žalovaném výživou odkázané. Vyživovací povinnost je přednostním právem a v době splnění předmětné platební povinnosti si žalovaný byl a musel být plně vědom reálné možnosti zvýšení výživného. Ve prospěch žalovaného nutno přičítat skutečnost, že dosud svou vyživovací povinnost k žalobkyni plnil řádně, nadto má vyživovací povinnost k nezletilému synovi. Matka žalobkyně dosahuje průměrného příjmu cca 39 000 Kč, mimo vyživovací povinnost k žalobkyni, má také vyživovací povinnost k nezletilému synovi, na kterého od října 2021 hradí výživné ve výši 5 500 Kč (do tohoto data pak ve výměře 1 800 Kč měsíčně).

69. Částka požadovaná žalobkyní je s ohledem na její potřeby, jako studentky vysoké školy v rozhodném období a zjištěné výdělkové a majetkové poměry žalovaného zcela přiměřená. Objektivně bylo prokázáno, že matka žalobkyně hradila žalobkyni náklady spojené se studiem, bydlením, stravou a celkové zaopatření žalobkyně, včetně skutečnosti, že výlučně z vlastních prostředků hradila poplatky spojené se studiem na vysoké škole. Tato vyslechnuta jako svědkyně potvrdila, že dceři poskytuje částku v měsíční výši 8 500 Kč a uhradila veškeré poplatky spojené se studiem na soukromé vysoké škole. Poskytovala tak žalobkyni několikanásobně vyšší výživné nežli žalovaný. Je nutno také přihlédnout ke skutečnosti, že žalobkyně stále s matkou žila a dojížděla k ní nepravidelně, s čímž byly spojeny další náklady matky. Se žalovaným, jako svým otcem, žalobkyně bližší kontakt neudržovala.

70. S ohledem na výše uvedené tak zdejší soud rozhodl v souladu se žalobním návrhem, nadto, když výše výživného, jak je soudem stanovena, je rovněž v souladu s materiálem Ministerstva spravedlnosti nazvaným„ Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti“. (výrok I.)

71. Ve znění výroku II pak soud vyčíslil vzniklý nedoplatek za rozhodné období, který odpovídá souhrnné částce 123 600 Kč vypočtené tak, že za období let [rok], [rok] a šesti měsíců roku [rok] dluží po zvýšení výživného žalovaný 30x340 0 Kč, tj. 102 000 Kč, za posledních 6 měsíců roku [rok] a 3 měsíce roku [rok] dluží 9x2 400 Kč, tj. 21 600 Kč Lhůta ke splnění této platební povinnosti pak byla s přihlédnutím k aktuálním majetkovým poměrům žalovaného stanovena jako tříměsíční.

72. Výrokem IV. rozsudku pak byla vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni ode dne [datum] do budoucna zrušena, protože žalobkyně ukončila soustavnou přípravu na budoucí povolání, pracuje na dohodu o pracovní činnosti, tedy je plnohodnotně schopna sama se živit a vyživovací povinnost žalovaného, jakožto otce žalobkyně, odpadla. Soud proto v zájmu právní jistoty účastníků návrhu učiněnému žalovaným na zrušení výživného vyhověl.

73. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného ve věci byl téměř shodný, když žalobkyni bylo plně vyhověno ve věci jejího nároku na zvýšení výživného, přičemž pro změnu poměrů na její straně je zpětvzetí žaloby předvídatelným procesním krokem a žalovanému pak bylo zcela vyhověno ohledně návrhu na zrušení vyživovací povinnosti pro období navazující na ukončení studia, pak soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků řízení nepřiznal. Proto soud rozhodl, jak shora ve výrocích I. – V uvedeno.