3 C 290/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro ochrana vlastnického práva

I. Žalovaná je povinna provést na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , v rozsahu od betonového schodiště po celé délce odstraněné zeminy svahu taková opatření, aby zabezpečila náležitou oporu pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, a uvedla pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , do stavu, ve kterém se nacházel před zahájením terénních prací na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná jako vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, je povinna zdržet se všech dalších zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, a takových úprav pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , kterými by došlo k destabilizaci pozemků žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 896,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na č. ú. 3703-1425721/0710, VS: , var. symbol 1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 12. 2023 domáhal, aby soud vůči žalované rozhodl tak, že je povinna odstranit betonové schodiště na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, , dále, že je povinna uvést tento pozemek do stavu před provedenými terénními úpravami a dále, že je povinna zdržet se všech dalších zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , katastrální území , adresa, . Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná v rámci terénních úprav provedla ze svého pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (pozemek žalované) výkop o hloubce přibližně 1,85 metru a tento výkop zahloubila do pozemku žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen pozemek žalobce) minimálně do hloubky 0,4 metru. Tento výkop nijak nezabezpečila. Vedle terénních prací zhotovila žalovaná betonové schodiště a vybudovala branku směrem k Pozemku žalobce. Jak výkop, tak i betonové schodiště včetně branky zasahují za hranice Pozemku žalované. Dne , datum, provedl místně příslušný stavební úřad šetření na místě samém. Ze strany stavebního úřadu bylo uloženo žalované, aby do 15. 1. 2023 provedený výkop zabezpečila, dále aby zajistila vytyčení hranice s Pozemkem žalobce a provedla projektovou dokumentaci ke stavbě opěrné zídky a betonového schodiště s brankou. Výkop byl pouze provizorně zakryt OSB deskami bez jakéhokoliv dalšího označení či upozornění a žalobce má obavu o újmu na zdraví osob, které mohou přes jeho pozemek chodit, neboť tento pozemek není oplocen. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2023, na kterou sice reagovala, ale do dne podání žaloby nápravu nesjednala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nijak nepopřela, že by vybudovala schodiště či branku ze svého pozemku na Pozemek žalobce, také nepopřela provedení terénních prací s tím, že k zásahu do Pozemku žalobce došlo proto, že je v místě jílovitá půda a při odkopu část zeminy odpadla spolu s odkopávanou zeminou z Pozemku žalované. Žalovaná uvedla, že již nechala zpracovat projektovou dokumentaci, jejíž zpracování však trvalo dlouho z důvodu vytíženosti architekta. Dne , datum, osobně doručila projektovou dokumentaci na stavební úřad, kde jí bylo doporučeno ještě provést jedno geodetické zaměření. U jednání dne 20. 5. 2024 žalovaná doplnila, že následující den, tedy 21. 5. 2024, je svoláno místní šetření se stavebním úřadem ohledně projektu opěrné zdi. Tato zeď bude vysoká 1,7 m, bude široká 4,3 m a bude vybudována do tvaru U z tvárnic hlubokých 40 cm. Šířka zamýšlené opěrné zdi pokrývá celou šířku provedeného odkopu zeminy. Na Pozemku žalované chce žalovaná vybudovat opěrnou zeď pro budoucí využití plochy před touto zdí pro případné rekreační účely. Pro provedení zdi má již sjednanou firmu, u které předpokládá provedení díla do jednoho měsíce. Celou záležitost považuje spíše za nedorozumění, neměla v úmyslu tím jakkoliv škodit žalobci.

3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že i nadále trvá na odstranění části posledního schodu schodiště, neboť má za to, že zasahuje do jeho pozemku. Dále doplnil, že žalovaná měla po provedení terénních úprav v roce 2022 dostatek času na to, aby vyhověla požadavkům stavebního úřadu v rámci stavebního šetření z ledna roku 2023. Žaloba byla podána v prosinci 2023, tedy téměř rok po místním šetření, ale ani v tu dobu nebyla ještě projektová dokumentace hotová. Žalobce i nadále nepovažuje svůj pozemek za zabezpečený a zásah provedený ze strany žalované i nadále trvá.

4. U jednání dne 20. 5. 2024 vzal žalobce zpět část žaloby týkající se odstranění betonového schodu, neboť po zahájení řízení došlo k jeho částečnému odstranění. I nadále však trval na dalších návrzích.

5. Žalovaná zpochybnila, že by k odstranění části posledního schodu betonového schodiště došlo až po podání žaloby. K tomuto odstranění došlo v létě roku 2023, tedy před podáním žaloby.

6. V rámci jednání dne 20. 5. 2024 soud zastavil po souhlasu žalované část řízení, kterou se žalobce domáhal odstranění betonového schodiště.

7. Mezi stranami bylo nesporné, že se plot nachází na hranici jejich pozemků, že plot je tam již dlouhá léta a že v plotě byla již dříve zabudovaná branka. Mezi stranami bylo také nesporné, že žalovaná při terénních úpravách svého pozemku skutečně odstranila část zeminy z Pozemku žalobce. Bylo také nesporné, že žalovaná vybudovala na svém pozemku betonové schodiště a vyměnila stávající branku.

8. Z nesporných tvrzeních a důkazů provedených v rámci řízení dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:Žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba k. ú. , adresa, (výpisy z katastru nemovitostí). Dne , datum, proběhlo místní šetření na pozemcích účastníků za účasti zástupce Stavebního úřadu , Anonymizováno, , adresa, , u kterého bylo zjištěno, že došlo k terénním úpravám na Pozemku žalované, a to takových, že hloubka výkopu byla naměřena cca 1,85 m a že výkop není nijak zabezpečený. Bylo také zjištěno, že bylo vybudováno betonové schodiště (protokol z místního šetření). Stavební úřad uložil žalované do 15. 1. 2023 zabezpečit výkop, dále provést projektovou dokumentaci na opěrnou zídku a betonové schodiště (protokol z místního šetření). Stav terénních prací a jejich okolí ke dni podání žaloby na místě samém je prokazován velkým množstvím fotografií, ze kterých je zřejmé, že došlo k odkopání zeminy na Pozemku žalované, přičemž došlo i k zásahu do Pozemku žalobce, a to v řádech desítek centimetrů (fotografie). Z fotografií předložených po podání žaloby vyplynulo, že se stav pozemků nijak neměnil (fotografie). Před rozhodnutím soudu byla hranice pozemků účastníků geodeticky zaměřena (fotografie č. l. 78-79, 82, 84-84pv). Bylo prokázáno, že ke dni podání žaloby již byl odřezán poslední schod betonového schodiště tak, že do Pozemku žalobce zasahovalo fakticky pouze několik centimetrů (fotografie č. l. 23, která zjevně odpovídá i stavu na novější fotografii č. l. 81). Žalovaná požádala dne , datum, o dodatečné povolení stavby opěrné zdi na jejím pozemku (žádost o dodatečné povolení stavby). Na den , datum, bylo svoláno ústní jednání na místě samém (oznámení z , datum, ). V rámci jiného správního řízení, a to řízení o povolení vodního díla – septik se zemním filtrem na Pozemku žalované, podal žalobce vůči rozhodnutí správního orgánu opravný prostředek, o kterém bylo rozhodováno Krajským úřadem Zlínského kraje (rozhodnutí číslo , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobce vyzval žalovanou k nápravě stavu před podáním žaloby, na kterou žalovaná reagovala 2. 12. 2023 (výzva z 27. 11. 2023, potvrzení o podání, e-mail žalované).

9. Podle ustanovení § 1018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.

10. Podle ustanovení § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Podle ustanovení § 1024 o. z. má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.

12. Podle ustanovení § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

13. Podle ustanovení § 1023 o. z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody.

14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu při posouzení důkazů dle ustanovení § 132 o.s.ř. a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobce (po částečném zpětvzetí žaloby) je důvodný. V dané věci posoudil soud smluvní vztah jako několik skutkových podstat:a) návrh na odstranění schodiště soud posuzoval jako návrh na odstranění části stavby dle ustanovení § 1085 o. z. Vzhledem ke zpětvzetí této části žaloby se tímto nárokem soud zabýval pouze z důvodu uplatněných nákladů řízení, a to v tom rozsahu, zda se jednalo o stavbu na cizím pozemku a zda vznikl nárok na její odstranění. Vzhledem k tomu, že bylo z fotografií prokázáno, že ještě před podáním žaloby došlo k odstranění části posledního schodu a do Pozemku žalobce zasahovalo pouze pár centimetrů betonu, tak soud dospěl k názoru, že v této části žaloby by žalobce úspěšný nebyl. Mezi stranami bylo nesporné, že plot leží na hranici pozemků. S ohledem na nezbytnost upevnění sloupků branky do země, což se děje zabetonováním, pak cca 5 centimetrů je nezbytná šířka betonáže pro takové upevnění. Soud neprováděl rozsáhlé dokazování ohledně vlastnictví plotu, neboť z vyjádření žalobce vyplynulo, že pozemek před desítkami let kupoval již s plotem a brankou v něm. Z ustanovení § 1024 o. z vyplývá, že ploty mezi sousedními pozemky jsou společné. I kdyby bylo prokázáno, že plot náleží žalobci, tak soud musí dle ustanovení § 1085 o. z. při odstranění stavby na cizím pozemku přihlédnout k účelnosti takového odstranění, což v tomto případě není dáno. Pokud je plot, tedy i branka, věcí společnou podle ustanovení § 1024 o. z., pak je její výměnu, a tedy i nezbytné upevnění, oprávněna provést žalovaná. V obou případech by tedy nárok žalobce nebyl úspěšný.b) V případě žaloby na uvedení Pozemku žalobce do předešlého stavu soud postupoval dle ustanovení § 1018 o. z., kdy shledal tento požadavek, upřesněný u prvního jednání, jako důvodný. Dle uvedeného ustanovení nesmí být pozemek upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění. V souzeném případě nastala právě předpokládaná ztráta opory, kdy z Pozemku žalobce odpadla zemina až do hloubky několika desítek centimetrů. Vzhledem k tomu, že samo ustanovení předpokládá provedení dostatečného upevnění, pak požadavek žalobce zpřesněný u prvního jednání tak, aby byla provedena opora po celé šíři odkopané zeminy, je zcela místě. Mezi účastníky je nesporné, že k úpravám došlo, kdo je za ně zodpovědný a také byl stav pozemků prokázán v řízení doloženými fotografiemi. Za této situace soud rozhodl o povinnosti žalované provést takové opatření, které zabezpečí náležitou oporu Pozemku žalobce, a to v celém rozsahu provedených úprav od betonového schodiště (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 2743/2016: „Je-li pozemek, aniž by zajištěn dostatečným upevněním, upraven tak, že sousední pozemek ztratí náležitou oporu, může se vlastník ohrožené nemovitosti domáhat, aby se soused zdržel dalšího hloubení, a buď uvedl pozemek do předchozího stavu, nebo svůj pozemek náležitě upevnil“). O povinnosti žalované rozhodl i přesto, že žalovaná aktuálně vede u správního orgánu řízení o povolení stavby opěrné zdi, neboť nároku na zabezpečení pozemku se lze domáhat i v občanskoprávním řízení. Zároveň žalovaná byla při plnění svých povinností stanovených stavebním úřadem již v lednu 2023 liknavá, kdy soud její odůvodnění prodlevy mezi pokynem stavebního úřadu a podaným návrhem na povolení stavby opěrné zdi nepovažoval za relevantní. Co se týká rozsahu povinnosti žalované, pak soud, který v takové případě není striktně vázán petitem žalobce, upravil výrok dle požadavku žalobce uvedeného u prvního jednání.c) Třetí nárok žalobce, aby se žalovaná zdržela dalších úprav svého pozemku, kterými by zasahovala do Pozemku žalobce, posoudil soud dle ustanovení § 1042 o. z. také jako odůvodněný. Byť žalovaná uváděla, že svými kroky nechtěla žalobci způsobit nějaké problémy, tak bylo prokázáno, že skutečně, aniž by svou činnost nějak konzultovala s žalobcem, jako vlastníkem sousedního pozemku, prováděla terénní úpravy, vyměnila branku v plotě, vybudovala betonové schodiště a také v rámci užívání svých nemovitostí prováděla činnosti, které nekorespondovaly s místní situací (např. hodlala vybudovat septik u své chaty bez dostatečného zabezpečení). Soud proto dospěl k závěru, že je na místě stanovit žalované povinnost zdržet se dalších zásahů, které by destabilizovaly Pozemek žalobce, neboť bylo prokázáno, že k takovým zásahům ze strany žalované již v minulosti došlo.

15. Lhůta k plnění byla soudem stanovena pouze u výroku I., kdy i s ohledem na tvrzení žalované, že má již k dispozici stavební firmu, která je připravena zeď zhotovit do 1 měsíce, stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku. Tato lhůta je dle soudu zcela adekvátní i k délce období uplynulého od zásahu do vlastnického práva žalobce.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 19 896,44 Kč. Soud v řízení posoudil jednotlivé návrhy žalobce jako tři samostatné návrhy, a to jako žalobu na odstranění stavby, žalobu na plnění (provedení opory) a žalobu na ochranu vlastnického práva (negatorní žaloba). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč (jeden soudní poplatek byl uložen žalobci k zaplacení výrokem IV.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 1, § 6 odst. 1, § 12 odst. 3 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč (3 x 10 000 Kč za každý žalobní návrh) sestávající z částky 2 300 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 5. 2024 náhrada 1 747,66 Kč za 150 ujetých kilometrů v částce 1 147,66 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 747,66 Kč ve výši 3 097,01 Kč. Celkem činily náklady řízení žalobce částku 29 844,67 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný pouze ve dvou ze tří požadovaných nároků, pak mu soud přiznal 2/3 z nákladů, tj. 19 896,44 Kč. Náklady jsou splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku dle ustanovení § 160 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce dle ustanovení § 149 o.s.ř.

17. Vzhledem k tomu, že žalobce byl před zahájením jednání vyzván k zaplacení pouze dvou soudních poplatků (ochrana vlastnictví a odstranění stavby), soud ve výroku IV. uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek také za žalobu na plnění (provedení opory), jejíž výši stanovil dle položky 4 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Lhůtu pro úhradu stanovil dle ustanovení § 160 o.s.ř.