3 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaný: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 389 496,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 219 547,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 169 949,13 Kč spolu s:- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 33 172,96 Kč- s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 846,57 Kč- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 389 496,19 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení- s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 389 496,19 Kč od 31. 3. 2021 do zaplacenízamítá.

III. Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 389 496,19 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, Smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 488 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 9,9 % ročně ve splátkách ve výši 6 421,96 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a částka čerpána bezhotovostním převodem s tím, že výplatou byly konsolidovány jiné závazky žalovaného u poskytovatele. Žalovaný nesplácel svůj závazek řádně a dostal se do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 389 496,19 Kč také kapitalizované úroky z úvěru ve výši 12 846,17 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 33 172,96 Kč a dále úroky z úvěru ve výši 9,9 % ročně a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek žalobkyně uvedla, že vycházela z informací podaných žalovaným v žádosti o úvěr, dále hodnotila dostupné informace v interních a externích databázích a rejstřících. V daném případě vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši 25 000 Kč. Dále vycházela z informací od žalovaného o tom, že má vlastní bydlení a čistý příjem domácnosti je 50 000 Kč, a nemá vyživovací povinnost. Vlastním šetřením zjistila, že vůči poskytovateli měl žalovaný v době podání žádosti závazky s měsíční splátkou 1 513 Kč. Jiné závazky nezjistil. Celkově uhradil žalovaný na závazek 268 452,94 Kč.

4. Soud po provedení žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům:Strany mezi sebou dne , datum, uzavřely smlouvu, na základě které byla poskytnuta žalovanému částka 488 000 Kč, a to v bezhotovostním převodem, což prokazuje výpis z úvěrového účtu a výpis z platební historie. Vedle dohody o poskytnutí částky se strany dohodly i na pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky, ceník poplatků a formulář se standardními informacemi pro spotřebitelský úvěr. Z žádosti o úvěr vyplynulo, že ke dni podání žádosti měl žalovaný u poskytovatele 4 jiné úvěry v celkové nesplacené výši 486 981,10 Kč, na které byl povinen hradit splátky celkem ve výši 10 189,98 Kč měsíčně. Novou smlouvou byly tyto závazky zkonsolidovány. Nová výše splátek byla 6 421,96 Kč. Ve smlouvě se dohodly, že vedle jistiny uhradí žalovaný úrok ve výši 9,9 % ročně. Na dluh bylo ze strany žalovaného uhrazeno 268 452,94 Kč. Jednotlivé úhrady jsou prokázány z platební historie. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy tvrdil příjem 25 000 Kč ze zaměstnání a další příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč bez jakékoliv specifikace. V žádosti nejsou evidovány žádné výdaje na bydlení, ani osobní či jiné výdaje. Pouze je uvedeno, že bydlí ve vlastním a nemá vyživovací povinnost. Z přehledu dalších závazků bylo prokázáno, že měl úvěr u další společnosti se splátkou ve výši 1 513 Kč. Vzhledem k prodlení se splácením prohlásil poskytovatel úvěru úvěr za splatný ke dni 30. 3. 2021, a to sdělením ze dne 1. 4. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne 3. 11. 2022, což prokazuje poštovní podací lístek.

5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, což je prokázáno Přílohou č. , hodnota, ke smlouvě, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 6. 2022, což prokazuje poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala z údajů uvedených žalovaným v žádosti s tím, že vycházela z těchto údajů a dále z údajů v databázích a rejstřících. Z žalobkyní předložených důkazů však jednoznačně vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost řádně, kdy z dokladů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by zkoumala právní předchůdkyně příjem, ať už žalovaného či tvrzeného dalšího člena domácnosti. Poskytoval zcela rezignoval na zkoumání výdajů žalovaného. Naproti tomu tvrzení žalobkyně, že žalovaný měl pouze jeden závazek u poskytovatele se splátkou 1 513 Kč měsíčně nekoresponduje s předloženými doklady ze kterých je zřejmé, že měsíčně platil poskytovali na splátkách čtyř úvěrů přes 10 000 Kč. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by byl příjem žalovaného prokázán, ani nepředložila důkazy, ze kterých by bylo prokázáno, že výdaje žalovaného byly v takové výši, že žalovanému umožnily splácet novou výši splátky. Soud tedy má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nic na tom nemění ani fakt, že žalovaný na dluh dlouho plnil, neboť poskytovatel má vycházet ze zjištění učiněných před, a nikoliv po poskytnutí úvěru. Co bylo prokázáno je to, že žalovanému byla poskytnuta částka 488 000 Kč. Z této částky žalovaný uhradil 268 452,94 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet. V této věci však byl žalovaný zcela neaktivní, k žalobě ani ke svým možnostem hradit dluh se nevyjádřil, a proto soud rozhodl o povinnosti uhradit dluh dle ustanovení § 160 o.s.ř., tedy do 3 dnů. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), kdy sice žalobkyně byla částečně úspěšná, ale její neúspěch uvedený v zamítacím výroku II. byl v celkovém součtu vyšší než úspěch v žalobě. Zároveň žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že žádné ze stran náklady řízení nepřiznal.