3 C 65/2018

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] a k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če, zemědělská stavba, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k. ú. [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Do vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek parc. [číslo] o ploše 153 m2, k. ú. [obec], který vznikl oddělením od pozemku parc. č. st. [číslo] dle geometrického plánu [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Do vlastnictví žalovaného se přikazuje zbývající část pozemku parc. č. st. [číslo], která zůstala po oddělení dle geometrického plánu [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./če, zemědělská stavba, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], v k. ú. [obec]. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 113 085,72 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen uhradit České republice – [název soudu] polovinu nákladů státu spočívající ve znalečném, tedy částku ve výši 13925,41 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice – [název soudu] polovinu nákladů státu spočívající ve znalečném, tedy částku ve výši 13925,41 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobce je dále povinen uhradit České republice – [název soudu] náklady státu spočívající ve znalečném ve výši, která bude vyčíslena v samostatných rozhodnutích soudu, do 3 dnů od právní moci těchto samostatných rozhodnutí.

VI. Žalovaný je dále povinen uhradit České republice – [název soudu] náklady státu spočívající ve znalečném ve výši, která bude vyčíslena v samostatných rozhodnutích soudu, do 3 dnů od právní moci těchto samostatných rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání nemovitostí - pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“), jehož součástí je stavba [adresa], [obec], která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo] a k pozemku parc. č. st. [číslo] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“), jehož součástí je stavba bez čp./če, zemědělská stavba, která stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k. ú. [obec], s tím, že žalobce vlastní podíl id. 2/7 a žalovaný podíl id. 5/7. Žalobce navrhoval přikázání nemovitostí jemu za současného vyplacení hodnoty podílu 5/7 žalovanému, popř. rozdělení nemovitostí dle velikosti podílů účastníků. V průběhu řízení žalobce navrhoval různé způsoby rozdělení nemovitostí tak, aby mu připadla část pozemku [parcelní číslo] podél pozemku p. [číslo] obytná budova [adresa], popř. i část pozemku [parcelní číslo] vedle dřevníku. Žalobce uvedl, že nemovitosti již delší dobu nikdo neužívá, není prováděna žádná údržba a tyto doslova chátrají. Dle žalobce ohrožují bezpečnost lidí. Minimální údržbu provádí žalobce z dvorní části svého domu [adresa], který s budovou po celé délce [adresa] sousedí, a to tak, že opravil celou stěnu obytné budovy [adresa], mlýna ze strany od jeho pozemku, nastříkal fasádu, natřel okna, vybetonoval parapety a vytvořil nové okapy, ořezával větve stromů, sekal trávu opravoval krytinu střech. Právě skutečnost, že dům žalobce sousedí s vypořádávanými nemovitosti, akcentuje žalobce pro přikázání do jeho výlučného vlastnictví. Žalobce by vypořádáním chtěl dosáhnout oddělení stavby na pozemku [parcelní číslo] (obytné budovy), která by umožnila údržbu jeho štítové zdi na domu [adresa]. Žalobce dále obsáhle poukazoval na špatné rodinné vztahy odvíjející se historicky od sporů mezi generacemi dědečků obou účastníků.

2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, žádal však přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví, což odůvodnil záměrem zachovat nemovitosti jako tzv. rodinné sídlo pro svou rodinu a nejbližší rodinné příslušníky. Žalovaný má k nemovitostem citové pouto. Jedná se původně o mlýn, který již svému účelu neslouží, obsahuje však zařízení pily (v odůvodnění nadále označována jako„ mlýn“), původní obytnou budovu a původní chlév. Žalovaný shodně s žalobcem uvádí, že nemovitosti nejsou dlouhodobě, a to od roku [rok], obývány. Nicméně žalovaný v průběhu řízení tvrdil a prokazoval, že komunikuje s Památkovým ústavem v [obec] s cílem získat informace a popř. i dotace na obnovu těchto nemovitostí. Žalovaný uvedl, že se na nezbytné údržbě také podílel, a to jak budov, tak i pozemků. Do nemovitostí dochází 4-5x ročně. Provádí sečení trávy, prořezávání stromů, dále provedl např. oplocení mezi mlýnem a chlévem, zajištění elektroinstalace, kácení stromů, odstranění dřevěného chlívku ze dvora, částečné odstranění střechy na chlévě a zabezpečení zbývající štítové zdi chléva. Co se týká žalobcem navrhovaných způsobů rozdělení nemovitostí, tak tyto žalovaný odmítl s odůvodněním, že jeho cílem je zachování celistvosti staveb. Žalovaný poukázal na stanovisko památkového ústavu, který hodnotí všechny budovy jako soubor budov a bez obytné budovy [adresa], kterou žalovaný požadoval přikázat do jeho výlučného vlastnictví, by tento soubor byl poškozen. Co dle žalovaného bylo možné akceptovat jako rozdělení, je oddělení části pozemku [parcelní číslo], resp. pás pozemku podél hranice pozemku p. [číslo] která již žalobci patří a ten tento pás již ostatně žalobce využívá. Také žalovaný v průběhu řízení uváděl, že mezi rodinami účastníků jsou historicky špatné vztahy.

3. Žalobce zpochybnil záměr žalovaného obnovit nemovitosti, kdy poukazoval na to, že žalovaný do podání žaloby žádný zájem o nemovitosti nejevil a žádné opravy na nemovitostech neprováděl. Dle žalobce je cílem žalovaného žalobci pouze škodit. Zároveň ve vztahu k historické hodnotě poukázal na zamítnutí návrhu na prohlášení mlýna za kulturní památku rozhodnutím ze dne [datum], vydaným Ministerstvem kultury z důvodu, je již v té době byla nemovitost [adresa], mlýn neudržovaný, v zanedbaném stavu s minimální památkovou hodnotou. Žalobce poukazoval na to, že tento stav trvá dodnes, resp. se ještě zhoršil, kdy v roce [rok] vydal [ulice] úřad ve [obec] výzvu k provedení udržovacích prací.

4. Mezi stranami byly nesporné velikosti podílů na nemovitostech, dále to, že k nemovitostem vede přístupová cesta po obecní komunikaci od hlavní cesty v obci [obec], část [obec], která se nachází částečně i na pozemku [parcelní číslo] a pokračuje za domem dále k dalším domům. Mezi stranami bylo také nesporné, že nemovitosti nejsou od roku [rok] obývány.

5. Soud provedl všechny navržené důkazy s výjimkou těch, ke kterým se vyjadřuje v bodu 19 tohoto rozsudku. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, a to žalobce s podílem id. 2/7 a žalovaný s podílem id. 5/7. Z tvrzení účastníků a z výpisu z katastru soud dále zjistil, že spoluvlastnické podíly nabyli účastníci jak děděním, tak žalobce také částečně darovací smlouvou.

6. Soud s ohledem na zjištění situace provedl šetření na místě samém, ze kterého zjistil, že nemovitosti se nacházejí v části [územní celek], [obec], a jedná se o soubor nemovitostí, které byly dříve ve tvaru„ U“, nicméně část domu [adresa], a to ta, která se nacházela podél hlavní komunikace v obci [obec], byla dříve zbourána. Na místě se tedy na pozemku [parcelní číslo] nachází obytná budova a proti ní budova chléva. Mezi nimi je dvůr. Na obytnou budovu [adresa] navazuje již na pozemku [parcelní číslo] stavba mlýna (bez č.p./č.e.) a na stavbu mlýna ještě navazuje dřevěný přístřešek, který není v katastru nemovitostí zakreslen. Kolem domu a za domem (z pohledu od hlavní silnice) prochází místní zpevněná komunikace, která leží mimo jiné i na pozemku [parcelní číslo]. Do souboru nemovitostí je přístup vraty zprava (z pohledu od hlavní silnice) a dále ze zadní části na pozemku [parcelní číslo]. Prohlídkou nemovitostí bylo zjištěno, že tyto jsou v zanedbaném stavu, nejsou evidentně dlouhodobě obývané a vykazují znaky poškození, jako prasklé zdi, narušená krytina střech atd. Prohlídkou budovy mlýna soud zjistil, že vstup do mlýna je možný z obytné budovy [adresa] otvorem po dřevěných schůdcích. Mlýn obsahuje technické zařízení k provozu pily. Na budovu mlýna navazuje dřevěný přístřešek, který obsahoval dřevěné latě, nářadí atd. Mlýn a dřevěný přístřešek mají společnou střechu. Část dříve zastavěného pozemku [parcelní číslo] (pozemek sousedící s pozemkem parc. [číslo]) je od zbývajících řešených nemovitostí oddělen pásem vzrostlých stromů. Tato část (pás) pozemku [parcelní číslo] je užívána žalobcem. Část střechy chléva nad vraty do dvora byla žalovaným odstraněna a v tom místě byla štítová zeď provizorně zakryta. Vrata jsou původní, dřevěná, zasazená do pantů. Výše popsaný stav vyplývá z fotografií vyhotovených soudem na místě samém.

7. S ohledem na charakter vypořádávaných nemovitostí se soud zabýval historickou hodnotou nemovitostí z pohledu příslušného správního orgánu. Z dokumentů [stát. instituce] České republiky soud zjistil, že dne [datum] podala [územní celek] návrh na zařazení mlýna [adresa] do seznamu kulturních památek. K tomuto návrhu se v roce [rok] připojil i tehdejší [stát.instituce] [anonymizována dvě slova] [obec]. Následně se k věci vyjádřil negativně Památkový ústav v [obec] dne [datum], který ochranu objektu nedoporučil. Poté od návrhu na vyhlášení objektu za kulturní památku odstoupil tehdejší Okresní úřad v [obec], jak vyplývá ze sdělení ze dne [datum]. V návaznosti na to dne [datum rozhodnutí] vydalo ministerstvo rozhodnutí [číslo jednací], kterým neprohlásilo mlýn [adresa] za kulturní památku. Toto rozhodnutí odůvodnilo tím, že mlýn postrádá původní vybavení, je neudržovaný, v zanedbaném stavu s minimální památkovou hodnou. [stát. instituce] k dokumentům připojilo černobílé fotografie, které však nejsou datovány. Ze stanoviska Národního památkového ústavu, územní pracoviště v [obec] (dále jen NPÚ) ze dne [datum] (č. l. 161) soud zjistil, že tento ústav, který je orgánem státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, hodnotí nemovitosti jako nemovitosti s vysokou historickou i technickou hodnotou s tím, že takto hodnotí tyto nemovitost jako celek, kdy v rámci Zlínského kraje je v současné době jen pouze několik nemovitostí tohoto druhu a jejich zánik by do budoucna byl nenahraditelnou ztrátou historického kulturního dědictví. K mlýnu samotnému uvedl historické exkurz, ze kterého soud zjistil, že mlýn má nepochybně několikasetletou tradici, kdy se ve [obec] měly dva mlýny nacházet již v roce [číslo]. Minimálně však v roce [číslo] je mlýn zachycen ve stabilním katastru. I přes částečnou demolici severní hospodářské budovy (část domu [adresa] podél hlavní silnice) si dodnes zachoval značnou autenticitu jako mlýn s obytnou funkcí a hospodářskou budovou (chlév). Technické zařízení (mlýnské složení) není špičkovou technickou památkou s vlastní historickou hodnotou. K zamítavému stanovisku Ministerstva kultury uvedl NPÚ, že od té doby uplynula velmi dlouhá doba a za tu dobu zaniklo v České republice velké množství obdobných staveb. Stanovisko NPÚ neslouží pro vydání závazného stanoviska ministerstva kultury, které je jediné oprávněné o kulturní památce rozhodnout. Samostatné stanovisko vydal NPÚ k potřebě zachovat budovu chléva, resp. k vyřešení průjezdu (návratí) na dvůr mlýna původními vraty. K tomu NPÚ sdělilo, že zachování průjezdu vraty, který je součástí budovy chléva je z hlediska budoucího využití a prezentace historie areálu velmi důležité. K žalovaným předloženému návrhu technického řešení vjezdu (č. l. 244-246) se NPÚ vyjádřil jako k ideálnímu řešení. Z tohoto technického řešení vyplynulo, že pro vybudování vjezdu při zachování vrat je zapotřebí pozemek o šíři min. 4 metry podél budovy chléva.

8. Z místního šetření soudu, které proběhlo za účelem zjištění možnosti oddělení části pozemku [parcelní číslo] při zachování potřebné šíře průjezdu do dvora soud zjistil, že po zachování šíře pro průjezd je pak možné oddělit část pozemku [parcelní číslo] s tím, že dále bude oddělení pozemku směřovat k rohu obytné budovy [adresa]. S tímto návrhem vyslovil souhlas i stavební úřad ve [obec], jak vyplývá z jeho sdělení ze dne [datum] (č. l. 254). V návaznosti na to soud nechal vypracoval geometrický plán [číslo] ze dne [datum] vypracovaný [celé jméno znalce], úředně oprávněných zeměměřičským inženýrem. Na základě tohoto geometrického plánu by oddělením od pozemku [parcelní číslo] vznikl nový pozemek [číslo] o velikosti 153 m2. Geometr zároveň vytýčil správné zakreslení obytné budovy [adresa].

9. V návaznosti na vypracovaný geometrický plán [číslo] byl zadán znalecký posudek ke zjištění obvyklé ceny nemovitostí. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil následující: Znalecký posudek byl ze strany soudu posouzen jako řádně zpracovaný, znalec se vypořádal se znaleckým úkolem a věrohodně vysvětlil i námitky a dotazy, které mu byly v rámci výslechu kladeny. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že obvyklá cena všech vypořádávaných nemovitostí je celkem 610 000 Kč. Oddělenou část tvořenou nově pozemkem [parcelní číslo] znalec ohodnotil na cenu 61 200 Kč. Samostatně určil cenu zbývajících pozemků po oddělení, tj. zbývající části pozemku p. [číslo] částkou 592 000 Kč. Tedy celková cena těchto nemovitostí po rozdělení byla znalcem ohodnocena na částku 653 200 Kč. Znalec také uvedl, že rozdělením pozemků by se jejich výsledná hodnota dokonce zvýšila o 7,08 %. Znalec ve znaleckém výslechu opravil umístění obytné budovy (ve znaleckém posudku označena jako„ B“) tak, že tato budova je součástí pozemku parc. [číslo] nikoliv [parcelní číslo]. Součástí ocenění bylo i zhodnocení vybavení technologického zařízení vodního mlýna, které je hodnoceno ve smyslu dokreslení podoby vesnických mlýnů. Samostatné technologické vybavení není unikátní pro nekompletnost.

10. Z výpisu účtu žalobce soud zjistil, že žalobce má k dispozici částku přesahující hodnotu nemovitostí dle znaleckého posudku. Z potvrzení banky o zůstatku na účtech žalovaného soud zjistil, že i žalovaný má k dispozici prostředky přesahující hodnotu nemovitostí. Z čestného prohlášení soud zjistil zájem příbuzných žalovaného podílet se na zachování vypořádávaných nemovitostí.

11. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Soud vzal za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobce s podílem id. 2/7 a žalovaný s podílem id. 5/7. Oba účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Žalobce po změnách svých návrhů nakonec požadoval reálné rozdělení nemovitostí tak, že bude oddělena část pozemku p. [číslo] to pruh podél pozemku p. [číslo] celá obytná budova [adresa] a tyto části by připadly žalobci a zbývající část žalovanému, popř. by byla oddělena také část pozemku [parcelní číslo] vedle dřevěného přístřešku. Žalovaný setrval na svém návrhu na přikázání všech nemovitostí jemu s případným oddělením části pozemku p. [číslo] to pruhu podél pozemku [parcelní číslo]. Žalovaný žádal přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví s tím, aby byla zachována jejich historická hodnota jako historické budovy mlýna. Za tímto účelem komunikoval s NPÚ jak ohledně potřeb údržby staveb, tak nechal vypracovat technické řešení vstupu do dvora přes původní návratí. Zároveň z prohlášení jeho příbuzných soud zjistil zájem širší rodiny na zachování původních nemovitostí. Byť z dřívějšího rozhodnutí Ministerstva kultury ČR vyplynulo, že soubor budov nebyl vyhlášen historickou památkou, tak z aktuálního pohledu NPÚ se jedná o historicky ceněné objekty, kterých se již mnoho v České republice nenachází, resp. hodně jich již zaniklo a je třeba je zachovat. Z geometrického plánu soud zjistil, že lze oddělit část pozemku [parcelní číslo] tak, aby byla zachována potřebná šíře návratí a zároveň i celistvost dvora a budov mlýna a zároveň tímto oddělením bude zachován přístup ke zbývajícím nemovitostem z místní komunikace. Soud ze znaleckého posudku zjistil, že hodnota odděleného pozemku [parcelní číslo] je 61 200 Kč a hodnota zbývajících nemovitostí 592 000 Kč. Celková cena rozdělených nemovitostí byla znalcem ohodnocena na částku 653 200 Kč Ze znaleckého posudku také soud zjistil, že se oddělením pozemku parc. [číslo] hodnota nemovitosti nejenže nesníží, ale dokonce zvýší, a to o 7,08 %. Oba účastníci jsou schopni vyplatit náhradu za spoluvlastnický podíl v rozsahu svého spoluvlastnického podílu ve výši znalcem určené ceny nemovitostí. <i>12. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.</i> <i>14. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>15. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>16. Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.</i> 17. Po podřazení provedených důkazů pod výše citovaná ustanovení soud dospěl k těmto právním závěrům: z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobce nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. V tomto případě je namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, přičemž zájem na zrušení mají oba spoluvlastníci. Přednostním způsobem vypořádání je reálné rozdělení věci. V projednávané věci při zohlednění vyjádření NPÚ vyplývá, že rozdělení vypořádávaných nemovitostí je možné pouze částečně, a to pouze u pozemku [parcelní číslo]. Z místního ohledání vyplynulo, že část pozemku [parcelní číslo] podél pozemku žalobce [parcelní číslo] je žalobcem už užívána, je oddělená od dvora mlýna vzrostlými stromy a pro celkový soubor nemovitostí není nezbytná. Zbývající část pozemku p. [číslo] to obytná část, dvůr a chlév tvoří podstatnou část původních budov náležejících k mlýnu na pozemku [parcelní číslo]. Budova mlýna částečně uzavírá na jihozápadní straně mlýnský dvůr a obsahuje (byť nekompletní) technické zařízení pily. Soud z provedených důkazů a zejména z opakovaného vyjádření NPÚ dospěl k závěru, že se jedná o komplex budov sloužící k jednomu účelu, a to jako historický soubor budov mlýna a je z tohoto pohledu tento soubor nutné považovat za funkční celek, který nelze dělit. Tento celek má historický vjezd vraty do vnitřního dvora, obytnou část s průchodem do mlýna, částečně zachovalé technické zařízení pily a chlév. Byť jsou budovy částečně poškozené, tak z historického hlediska mají hodnotu a prokázaný zájem žalovaného tuto hodnotu zachovat je pro soud stěžejním hlediskem pro přikázání větší části nemovitostí žalovanému. Oddělení části pozemku [parcelní číslo] za dřevěným přístřeškem, jak navrhoval žalobce, by sice technicky možné bylo, ostatně jako rozdělení jakéhokoliv pozemku, nicméně v tomto případě by se jednalo o nevhodný zásah do funkčnosti souboru budov a souvisejících pozemků. Takové„ vykousnutí“ části pozemku [parcelní číslo] by narušilo celistvost souboru budov, kdy k takovému souboru je nutné zachovat i obslužné okolní pozemky. Soubor budov mlýna dle soudu naplňuje ustanovení § 1142 o.z., tedy že je nejde rozdělit, neboť slouží jednomu účelu s výjimkou nově vzniklého pozemku [parcelní číslo], který je fakticky již oddělen řadou vzrostlých stromů a slouží jinému účelu již nyní. Soud k názoru, že nemovitosti nejsou jinak dělitelné než pouze výše uvedeným způsobem, (tedy např. žalobcem navrhovaným oddělením obytné budovy), vedlo především vyjádření NPÚ k historické hodnotě a funkční celistvosti budov, ale také zjištění špatných vztahů mezi žalobcem a žalovaným, které evidentně pramení z historicky špatných vztahů předků účastníků, byť tyto historické křivdy opakovaně akcentoval zejména žalobce. Vypořádání spoluvlastnictví má mít mimo jiné i za cíl předcházet dalším sporům, které lze při stávajících vztazích účastníků při jiném rozdělení nemovitostí předpokládat. Byť špatné vztahy nebyly primárně okolností, která vedla soud k názoru, že jiný způsob rozdělení nemovitostí není možný, tak je to okolnost, kterou soud zohledňoval. Tedy soud rozhodl tak, že rozdělil pouze pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] s ohledem na jeho zjištěnou nedělitelnost ponechal nerozdělený s tím, že dále rozhodoval o přikázání jednotlivých vzniklých částí vypořádávaných nemovitostí.

18. Při rozhodování o tom, komu z účastníků přikáže větší a komu menší část, vyšel z následujících hledisek: Schopnost vyplatit druhého účastníka v přiměřené lhůtě byla u obou prokázána, a to ke dni rozhodnutí soudu, jak vyžaduje i např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 1942/2016. Rozdílnost mezi stranami nebyla ani v tom, že by potřebovala některá ze stran nemovitosti k bydlení, neboť oba účastníci mají vlastní bydlení zajištěno. Ostatně bydlení ve vypořádávaných nemovitostech není bez potřebných oprav aktuálně ani možné. Ani údržba nemovitostí nebyla výrazně vyvážena na některou ze stran. Tedy při shodnosti výše uvedených hledisek u obou účastníků soud posuzoval hlediska další. Důvody, pro které soud rozhodl o přikázání nemovitostí po oddělení pozemku [parcelní číslo] žalovanému, jsou následující: byť velikost podílu není vždy určujícím faktorem, tak v tomto případě byl fakt, že žalovaný vlastní více než dvojnásobně větší podíl, a to id. 5/7 a v kombinaci s níže uvedeným hlediskem zachování historické hodnoty budov i podstatný. V rámci vypořádání spoluvlastnictví je vždy třeba dbát toho, aby si strany na vypořádací podíl vyplácely pokud možno co nejméně, tedy aby strany obdržely z vypořádané věci co největší výlučnou část a pouze pokud toho nelze dosáhnout rozdělením, aby byl rozdíl dorovnán v penězích. V tomto případě je žalovaný vlastníkem evidentně většího podílu a žalobci bylo možné přikázat pozemek [parcelní číslo], který sousedí po celé délce s jeho pozemkem p. [číslo] také s jeho domem [adresa], tudíž se tím jeho výlučný majetek rozšíří o další část. Dalším důvodem pro přikázání pozemku [parcelní číslo] a větší části pozemku [parcelní číslo] žalovanému byl prokázaný zájem žalovaného zachovat nemovitosti z jejich historického hlediska. Žalovaný k tomu činil kroky, které byly možné, tj. oslovil příslušné instituce, zajímal se o dotace na opravu historických budov, zajistil technický návrh řešení vjezdu a návratí. Námitka žalobce, že žalovaný pro zachování nemovitostí neudělal více, není na místě, neboť spoluvlastníci nebyli schopni se na ničem dohodnout a jako spoluvlastník nemohl nakládat s nemovitostmi jako výlučný vlastník. Nemohl tedy i žádat o přiznání statutu historického objektu mlýna. Zachování historické hodnoty nemovitostí považuje soud i za důležitý veřejný zájem s ohledem na to, že dle vyjádření NPÚ je obdobných budov v České republice již velmi málo. Soud jako rozhodné kritérium nehodnotil nabídku žalobce ze dne [datum] uhradit za podíl žalovaného vyšší cenu, jednak proto, že tato nabídla byla zcela nekonkrétní, ale také proto, že ve prospěch žalovaného hovořilo více hledisek. Rozdíl mezi hodnotou přikázaného pozemku žalobci a hodnotou jeho podílu 2/7 na celkové ceně nemovitostí činil 113 085,72 Kč. Soud vycházel z celkové částky nemovitostí 653 200 Kč. Tento rozdíl byl také žalobci přiznán jako vypořádací podíl vedle přikázaného nově vzniklého pozemku [parcelní číslo]. Soud zároveň stanovil lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu v trvání 15 dnů od právní moci rozsudku, což považuje s ohledem na zjištěnou solventnost žalovaného za adekvátní lhůtu.

19. Soud zamítl další návrhy na doplnění dokazování, neboť z provedených důkazů učinil dostatečná skutková zjištění místním šetřením, vyjádřeními NPÚ a dalšími výše uvedenými důkazy. Soud měl za nadbytečné provádět výslechy příbuzných žalovaného k tomu, zda budou žalovanému pomáhat s údržbou a opravami nemovitostí, neboť jejich příslib vyplýval z jejich písemných prohlášení, které sice nejsou osobním vyjádřením, majícím přednost, nicméně pro soud byla tato prohlášení dostatečná. Zároveň byl pro soud podstatný zájem žalovaného zachovat nemovitosti, a ten byl v řízení prokázán. Soud zamítl i další návrhy na slyšení svědků ohledně historických sporů rodin účastníků, kdy tyto byly shodně tvrzeny oběma.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se jedná o řízení o vypořádání spoluvlastnictví, kdy návrh může podat každý ze spoluvlastníků (tzv. iudicium duplex). V takovém případě nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu, neboť každý ze spoluvlastníků obdržel to, mu náleželo. Takový způsob posouzení nákladů při vypořádání spoluvlastnictví potvrdil nejnověji i Ústavní soud v rozhodnutí č. j. IV.ÚS 404/22, ze dne [datum].

21. Soud dále rozhodl dle ustanovení § 148 o.s.ř. o náhradě nákladů státu, neboť v tomto řízení vznikly náklady státu spočívající ve znalečném [celé jméno znalce], kterému bylo za znalecký posudek přiznáno znalečné ve výši 17 346 Kč (č. l. 410) a [celé jméno znalce], kterému bylo přiznáno znalečné ve výši 10 201,82 Kč (č. l. 276) za geometrický plán. Celkem tedy na znalečném ke dni vydání rozsudku přiznal soud částku 27 850,82 Kč, kterou zavázal k úhradě oběma stranám, a to každému z poloviny. Vzhledem k tomu, že další náklady za znalecký výslech Ing. [celé jméno znalce] a doplnění geometrického zaměření Ing. [celé jméno znalce] byly vyčísleny v samostatných rozhodnutích soudu po vyhlášení rozsudku, tak soud zavázal strany k jejich úhradě v návaznosti na právní moc těchto samostatných usnesení, a to opět každému z poloviny. Lhůta pro zaplacení nákladů byla určena dle ustanovení § 160 o.s.ř.

22. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je také geometrický plán [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum].