9 C 82/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno zákoného zástupce oba bytem Adresa zákoného zástupce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A , IČ: IČO žalované A bytem a sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Jméno žalované B ., IČ IČO žalované B se sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 295 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 295 190 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do požadované částky ve výši 1 204 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 600 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou se žalované vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované se vedlejšímu účastníku na straně žalované vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Ustanovené zástupkyni žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátce, se přiznává odměna ve výši 65 850 Kč, která bude ustanovené zástupkyni uhrazena k jejím rukám, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů tohoto řízení poměrnou část takto vzniklých nákladů řízení ve výši 17 876,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 990 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobkyni v souvislosti s výkonem advokacie podle § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném a účinném znění, když následně podáním ze dne , datum, rozšířila žalobkyně svoji žalobu na částku 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 450 790 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že její zákonní zástupci, tj. rodiče žalobkyně udělili žalované plnou moc k zastupování žalobkyně (a jejích zákonných zástupců) ve věci sepisu kupní smlouvy (, datum, ), a k dalším právním jednáním z hlediska vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu, na jejímž základě měla žalobkyně nabýt do svého výlučného vlastnictví ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , to vše na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , (dále případně jen nemovitosti či dotčené nemovitosti), od , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , jako prodávajícího. Žalovaná kupní smlouvu vyhotovila, avšak mj. z důvodu rozsáhlého množství obsahových i formálních chyb v předmětné kupní smlouvě žalobkyně podíly na nemovitostech nikdy nenabyla do svého výlučného vlastnictví, neboť kupní smlouva sepsaná žalovanou trpí podle příslušného katastrálního úřadu takovým množstvím pochybení, jakož i právními a obsahovými vadami, že byla ze strany příslušného katastrálního úřadu zcela nevkladuschopná. Žalovaná pak žalobkyni (jejím zákonným zástupcům) neposkytla patřičnou součinnost a neučinila žádné kroky k nápravě celé vzniklé situace. Zároveň nebylo možné uvedené pochybení žalované nijak zhojit, neboť prodávající , jméno FO, odmítl s žalobkyní uzavřít novou kupní smlouvu, respektive se stal pro žalobkyni a její zákonné zástupce v době podání žaloby, ale i v předchozím období, zcela nekontaktní, a současně na něj od podpisu předmětné kupní smlouvy bylo nařízeno rozsáhlé množství nových exekucí, které předmětné nemovitosti zatěžují, přičemž mělo také dojít k následnému prodeji nemovitostí na základě dražby. Podle žalobkyně pak žalovaná fakticky pochybila i v tom, že nerealizovala převod vlastnického práva ve vztahu k dotčeným nemovitostem prostřednictvím úschovy finančních prostředků na základě písemné úschovní smlouvy, za což byla kázeňsky potrestána ze strany České advokátní komory. Podle žalobkyně nemohlo být pochyb o tom, že to byla žalovaná, kdo připravil a sepsal kupní smlouvu pro žalobkyni (její rodiče), na jejímž základě měla žalobkyně nabýt předmětné nemovitosti. Kupní smlouva byla dne , datum, a dne , datum, podepsána jak prodávajícím, tak v zastoupení za žalobkyni jejími rodiči. Kupní cena za nemovitosti byla mezi žalobkyní a prodávajícím , jméno FO, vypořádána souběžně s podpisem kupní smlouvy a při jejím určení byla zohledněna skutečnost, že rodiče žalobkyně již dříve do rekonstrukce nemovitostí investovali podstatnou částku (ve výši nejméně 200 000 Kč). Žalovaná provedla a vyhotovila i ověřovací doložky ve vztahu k podpisům na kupní smlouvě a rovněž podala Okresnímu soudu v , adresa, jako opatrovnickému soudu návrh na schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni. Dne , datum, vydal Okresní soud v , adresa, rozsudek sp.zn. , spisová značka, kterým udělil souhlas s uzavřením kupní smlouvy za nezletilou žalobkyni. I přesto, že měla žalovaná podle čl. 3.2. kupní smlouvy nejpozději do pěti pracovních dnů po zaplacení celé kupní ceny podat návrh na vklad vlastnického práva k příslušnému katastrálnímu úřadu, toto neučinila a z důvodu údajného neposkytování součinnosti vrátila rodičům žalobkyně veškeré podklady k tomu, aby si návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podali sami. Jakmile rodiče nezletilé zjistili, že žalovaná návrh na vklad práva do katastru nemovitostí nepodala, a v důsledku nekonání žalované nedošlo k přechodu (přepisu) vlastnického práva z kupujícího , jméno FO, na žalobkyni, učinili tak sami, a to návrhem na vklad vlastnického práva ze dne , datum, podaným Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Katastrální úřad však , datum, doručil žalobkyni (jejím zákonným zástupcům) rozhodnutí ze dne , datum, č.j. , spisová značka, kterým byl zamítnut návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k dotčeným nemovitostem, a to mimo jiné z důvodu, že kupní smlouva sepsaná žalovanou trpí takovým množstvím závažných obsahových i formálních vad, že je zcela „nevkladuschopná“. Ač se následně celou věc snažili zákonní zástupci žalobkyně zvrátit, nebylo již možné se domoci konkrétní nápravy. K samotné výši škody pak žalobkyně uvedla, že za škodu považuje ušlý zisk spočívající v hodnotě nemovitostí, když na základě znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, , znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady, se specializací na nemovitosti, byla obvyklá cena celé nemovitosti ke dni , datum, stanovena ve výši 2 000 000 Kč, přičemž tedy žalobkyně požadovala částku ve výši 1 500 000 Kč odpovídající ideálnímu podílu o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a ideálnímu podílu o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , to vše na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, . Pokud pak šlo o specifikaci příslušenství, k tomuto žalobkyně uvedla, že uplatnila nárok na náhradu škody vůči žalované výzvou ze dne , datum, adresovanou žalované, přičemž v této výzvě po žalované požadovala náhradu škody v celkové výši 1 450 790 Kč s tím, že žalované poskytla lhůtu 10 dnů na zaplacení, a to od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že výzva byla žalované doručena do její datové schránky dne , datum, , lhůta k zaplacení náhrady škody tedy uběhla dne , datum, , respektive dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení s peněžitým plněním. Ohledně zbylé částky ve výši 49 210 Kč pak požadovala zákonný úrok z prodlení od okamžiku uplatnění zbylé částky u soudu k datu , datum, .

2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou spolu s výzvou k vyjádření ve smyslu § 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne , datum, . Žalovaná od počátku s podanou žalobou nesouhlasila, trvala na tom, že z její strany k žádnému porušení právní povinnosti nedošlo, nadto namítala, že to byli zákonní zástupci žalobkyně, kteří opakovaně jednali v rozporu se zájmy nezletilé žalobkyně, zároveň namítala, že jí zákonní zástupci žalobkyně neposkytli potřebnou součinnost, nedisponovala ani plnou mocí k tomu, aby podala návrh na vklad vlastnického práva. Stejně tak namítala, že pokud by byla využita tzv. salvátorská klauzule, která byla v kupní smlouvě ze dne , datum, obsažena, pak by bylo možné docílit nového uzavření smlouvy, avšak zákonní zástupci žalobkyně se o to ani nepokusili, ani se nesnažili věc jinak řešit. S ohledem na neposkytnutí součinnosti pak doručila žalovaná rodičům žalobkyně všechny podklady pro vklad vlastnického práva spolu s přípisem ze dne , datum, , když zde také uvedla, že právě pro nedostatek součinnosti nemohla podat návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Žalovaná se snažila opakovaně rodiče nezletilé žalobkyně kontaktovat před tím, než jim vše doručovala v , Anonymizováno, avšak bezvýsledně. Argumentovala i tím, že k datu , datum, byly dotčené nemovitosti zatíženy tzv. generálním inhibitoriem a nejpozději k datu , datum, , respektive od , datum, , nebyl ani prodávající , jméno FO, oprávněn s dotčenými nemovitostmi nakládat. Podle žalobkyně pak nevkladuschopnost kupní smlouvy nemohla být příčinou vzniku tvrzené škody na straně žalobkyně, když zpochybňovala i relevantnost právního názoru katastrálního úřadu. Zároveň pak zákonní zástupci žalobkyně ani nebrojili proti jednotlivým rozhodnutím o zamítnutí vkladu práva do katastru nemovitostí. Vedle toho namítala i další skutečnosti ve vztahu k nesprávnému stanovení škody. Popírala některá tvrzení obsažená v žalobě a v neposlední řadě namítala nedostatek příčinné souvislosti mezi příčinou a následkem ve vztahu k tvrzené škodě a neprokázání příčinné souvislosti mezi jejím jednáním a vzniklou tvrzenou škodou. Zároveň pak také namítla promlčení nároku na náhradu škody, neboť byla přesvědčena, že zákonní zástupci žalobkyně museli podávat návrh na vklad vlastnického práva dříve než k datu , datum, , kdy se měli dozvědět o vadách kupní smlouvy ze dne , datum, . Navrhovala tedy žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout.

3. Vedlejší účastník na straně žalované pak rovněž nesouhlasil s podanou žalobou a jí uplatněným nárokem na náhradu škody. Namítal shodně s žalovanou, že na straně žalované nedošlo k porušení jakékoliv právní povinnosti, zároveň jednání žalované bylo vždy vedeno snahou jednat ve prospěch žalobkyně, potažmo jejích zákonných zástupců. Žalovaná se snažila s rodiči žalobkyně komunikovat, řádně je vždy o všem informovala. Naopak to byli rodiče žalobkyně, kdo fakticky neposkytl žalované řádnou součinnost, přičemž podle vedlejšího účastníka na straně žalované právě tato okolnost měla značný vliv na to, že nakonec nedošlo k vkladu vlastnického práva ve vztahu k dotčeným nemovitostem ve prospěch nezletilé žalobkyně. Dále pak také upozorňoval na to, že fakticky nikdy nedošlo k úhradě kupní ceny, nikdy žalobkyně, její zákonní zástupci neprokázali, že by došlo k zaplacení kupní ceny a splnění podmínek pro provedení vkladu vlastnického práva do KN. I kdyby snad kupní smlouva ze dne , datum, trpěla určitými vadami, podle vedlejšího účastníka bylo možné nedostatky smlouvy odstranit. Vedlejší účastník shodně s žalovanou také namítal neprokázání příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a tvrzeným porušením právní povinnosti na straně žalované, když ani fakticky nebylo zřejmé, v jaké výši by měla škoda žalobkyni vzniknout. Připojila se k žalované i z hlediska vznesené námitky promlčení uplatněného nároku.

4. Na základě provedeného dokazování, z nesporných skutečností mezi účastníky soud učinil tato skutková zjištění:

5. Soud musel v rámci tohoto řízení zjistit i to, zda došlo ke schválení právního jednání za nezletilou, a to ve vztahu k podání žaloby v rámci tohoto řízení sp.zn. , spisová značka, , přičemž uvedenou skutečnost měl za osvědčenou a bezpečně zjištěnou z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, a usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , když zároveň soud zjistil, že uvedený rozsudek ve vztahu ke schválení právního jednání za žalobkyni spočívajícího v podání žaloby na náhradu škody vůči žalované nabyl právní moci dne , datum, , což pak zjistil i ze sdělení Okresního soudu v , adresa, . Byla tedy splněna podmínka pro další vedení řízení o náhradě škody na základě podané žaloby ze strany nezletilé žalobkyně vůči žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

6. Z plné moci ze dne , datum, soud mohl zjistit, že tato plná moc byla udělena otcem nezletilé žalobkyně , jméno FO, , žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž podle obsahu se pak jednalo o generální plnou moc ke všem právním jednáním. Uvedená generální plná moc pak byla vyhotovena přímo žalovanou. Zároveň na této plné moci bylo uvedeno i potvrzení ze strany žalované, že převzala od , jméno FO, zálohu na právní služby ve výši 5 000 Kč.

7. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud bezpečně zjistil, že tímto rozsudkem byl udělen souhlas za nezletilou , Jméno žalobkyně, narozenou , datum, , k právnímu jednání spočívajícímu v uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, mezi nezletilou a prodávajícím , jméno FO, . Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , přičemž doložkou právní moci byl rozsudek opatřen dne , datum, . Z uvedeného rozsudku pak mohl soud také zjistit a toto zjistil i ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, ), že byla předložena tomuto soudu kupní smlouva ze dne , datum, , která však měla odlišnou textaci a rozložení textu oproti kupní smlouvě ze dne , datum, , která byla doručována příslušnému katastrálnímu úřadu a která měla být podkladem pro vklad vlastnického práva ve prospěch nezletilé žalobkyně. Uvedená smlouva byla opatřena podpisem prodávajícího, byť tento byl podepsán nikoliv u textu PRODÁVAJÍCÍ, ale výše v místě, kde mělo být uvedeno logicky místo podpisu kupní smlouvy (V………. dne……) a rovněž i zákonných zástupců kupující nezletilé. Fond písma (styl písma) byl u této kupní smlouvy shodný s podaným návrhem na schválení právního jednání učiněného za nezletilou ze dne , datum, , který byl opatřen lepkou , Jméno žalované A, . Nicméně styl písma i fond písma u této kupní smlouvy byl odlišný od kupní smlouvy předkládané katastru nemovitostí. Kupní smlouva předkládaná Okresnímu soudu v , adresa, pak byla minimálně odlišná i v tom, že z ní bylo patrné, kdo je fakticky kupujícím a kdo prodávajícím, že nezletilá jako kupující byla zastoupena jejími zákonnými zástupci. Zároveň v čl. 3 Převod vlastnického práva již nebylo u této kupní smlouvy (pro přehlednost kupní smlouva č. 2) uvedeno poněkud zmatečně, že „…kupují a přijímají do společného jmění.“, ale bylo zde uvedeno „…předmět koupě přijímá do svého výlučného vlastnictví.“ Zároveň ale u obou těchto kupních smluv bylo v čl. 7 uvedeno, že byla smlouva sepsána ve čtyřech (4) vyhotoveních, z nichž měl obdržet jedno (1) vyhotovení prodávající, jedno (1) vyhotovení advokát a dvě (2) vyhotovení měl obdržet kupující, přičemž zbývající jedno (1) vyhotovení mělo sloužit pro potřeby řízení před příslušným katastrálním úřadem (sic!). V tomto případě uvedený článek byl i matematicky zmatečný, když počet vyhotovení smlouvy činil, či lépe řečeno měl činit 4 stejnopisy, ale v tomto článku se operuje s pěti vyhotoveními, byť i sama žalovaná nebyla schopná uvést v rámci účastnické výpovědi, kolik fakticky vyhotovení kupní smlouvy existovalo, když s ohledem na rozdílnost kupních smluv by muselo existovat nejméně osm vyhotovení, tedy od každé kupní smlouvy čtyři vyhotovení, přičemž žalovaná uváděla nejméně dvě vyhotovení od každé smlouvy. Žalovaná tedy poskytla jinou kupní smlouvu pro účely řízení před Okresním soudem v , adresa, , a jinou pak pro účely provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, aniž by zákonné zástupce žalobkyně upozornila na tuto skutečnost, když jim uvedenou kupní smlouvu doručovala.

8. Ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne , datum, (kupní smlouva č. 1), která byla opatřena razítkem žalované a také razítkem a označením sp.zn. katastrálního úřadu soud mohl bezpečně zjistit, že vkladové řízení u katastrálního úřadu bylo vedeno pod sp.zn. , Anonymizováno, s tím, že uvedená vkladová listina, tj. kupní smlouva č. 1 byla předložena i s listinami prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem ve vztahu k podpisům zákonných zástupců žalobkyně a , jméno FO, s tím, že u všech prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem bylo uvedeno běžné číslo knihy shodné, a to č. , hodnota, . Uvedená kupní smlouva č. 1 pak trpí mnoha nejasnostmi a nepřesnostmi, když z ní není fakticky patrné, kdo je kupujícím a kdo by tedy měl nabýt vlastnické právo k předmětu koupě. Podle předmětné kupní smlouvy č. 1 sepsané , Jméno žalované A, je v kupní smlouvě jako „kupující“ označena nezletilá , jméno FO, , rodiče , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, . Pod bodem 3.1 kupní smlouvy č. 1 je uvedeno, že kupující danou nemovitost přijímají do společného jmění. Za bodem 3.1 následuje bod 4.1, poté bod 3.2 a bod 3.

5. Kupní cena je v bodě 4.1 vyčíslena částkou 200 000 Kč, kdy je ve smlouvě uvedeno, že prodávající již obdržel „1000.000 Kč (jednostotisíc korun českých“), přičemž při podpisu smlouvy měl obdržet částku 30 000 Kč a zbývající část ve výši 70 000 Kč měla být uhrazena tak, že kupující uhradí exekuce na kupovaných nemovitostech přímo exekutorům, a v případě, že tato částka přesáhne 50 000 Kč nebo bude nižší vyúčtuje tento zbytek prodávajícímu, popřípadě doplatí. Podpisy prodávajícího a kupujícího jsou (nejspíše) umístěny v části označující místo podpisu smlouvy. V rámci podpisu smlouvy není uvedeno, že by ji rodiče jakožto zákonní zástupci nezletilé , jméno FO, podepisovali v zastoupení nezletilé. Zároveň jak kupní smlouva č. 1, tak i kupní smlouva č. 2 obsahovaly v čl. 3.2. udělení plné moci advokátce , tituly před jménem, , jméno FO, plnou moc ke všem právním úkonům souvisejícím s řízením o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž vklad vlastnického práva měl být podán prostřednictvím žalované do pěti pracovních dnů po zaplacení celé kupní ceny. Stejně tak byl zjevný rozdíl mezi kupními smlouvami i z hlediska data podpisů, když na kupní smlouvě č. 1 byl podpis , jméno FO, k datu , datum, , což by odpovídalo i datu na prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem, avšak u kupní smlouvy č. 2 již bylo pouze jedno datum dne , datum, .

9. Z plné moci udělené dne , datum, , Jméno žalované A, soud mohl zjistit, že u této plné moci bylo nesprávně uvedeno její datum, když je přímo uvedeno, že se jedná o plnou moc (mj. zvláštní plnou moc) k zastupování v právní věci zaslání rozsudku č.j. , spisová značka, Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , k vyznačení právní moci a k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne , datum, , jakož i ke všem právním úkonům v této věci. nebylo by logické a ani možné, aby plná moc byla vyhotovena k datu , datum, , když k tomuto datu nemohla existovat ani kupní smlouva, ani rozsudek Okresního soudu v , adresa, , ale logicky se jednalo o plnou moc ze dne , datum, . Rozsudek Okresního soudu v , adresa, pak byl nejspíše i k žádosti , tituly před jménem, , jméno FO, opatřen doložkou právní moci dne , datum, , přičemž nabyl právní moci dne , datum, . O uvedeném svědčila i žádost o vyznačení doložek PM a vykonatelnosti bez datace, avšak s razítkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , z níž bylo patrné, že , tituly před jménem, , jméno FO, požádala o vyznačení doložky právní moci na rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Z textu této žádosti mohl soud zjistit, že její součástí byla i shora uvedená plná moc. Dále zde na žádosti byla i poznámka, že tento rozsudek byl s doložkou PM a vykonatelnosti doručen dne , datum, .

10. Soud provedl k důkazu i další listiny obsažené v opatrovnickém spisu Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, ), když z výpisu z KN prokazujícího stav evidovaný k datu , datum, mohl soud zjistit, že v této době byly již u dotčených nemovitostí evidovány exekuce ve vztahu k prodávajícímu , jméno FO, , o čemž tedy věděl i opatrovnický soud v rámci rozhodování ohledně schválení právního jednání za nezletilou , jméno FO, .

11. Ze sdělení opatrovníka nezletilé , jméno FO, Městského úřadu ve , adresa, , OSPOD, zjistil, že tento souhlasil s návrhem na schválení právního jednání, neboť se domníval, že kupní smlouva na nemovitost, kterou za nezletilou uzavřeli rodiče, je v zájmu nezletilé.

12. Z protokolu o jednání ze dne , datum, bylo zjištěno, že při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek o schválení právního jednání za nezletilou ze dne , datum, č. j. , spisová značka13. Z referátu k tomuto rozsudku ze dne , datum, soud pak zjistil pouze běžný postup z hlediska doručování rozsudku. V referátu tedy bylo uvedeno: „VK, doruč: matka, otec, opatrovník , adresa, , kal. PM, poté zaslat rozhodnutí s doložkou PM opatrovníkovi OSPOD , adresa, “14. Ze žádosti o nahlížení do spisu, resp. z úředního záznamu soudu bylo zjištěno, že žalovaná chtěla do opatrovnického spisu nahlížet dne , datum, , když v tomto úředním záznamu bylo uvedeno „Spis byl objednání k nahlížení , Jméno žalované A, , dne , datum, se telefonicky omluvila, že se k nahlížení nedostaví, spis byl vrácen na oddělení; , datum, “15. V tomto kontextu pak soud k důkazu provedl i výpis z katastru nemovitostí (KN) prokazující stav evidovaný k datu , datum, , kde byl jako vlastník id. ¾ dotčených nemovitostí uváděn , jméno FO, , přičemž k tomuto datu muselo dojít k uhrazení všech závazků, neboť k uvedenému datu v části C tohoto výpisu nebyla uvedena jakákoliv věcná práva zatěžující předmětné nemovitosti. Avšak toto se následně změnilo. (viz níže)

16. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná doručovala k datu , datum, , jak soud zjistil i z podacího lístku, kupní smlouvu č. 1, rozsudek v opatrovnické věci ohledně schválení právního jednání za nezletilou a trestní rozsudek, přičemž toto vše adresovala zákonným zástupcům žalobkyně. Zároveň žalovaná poukazovala i na to, že jí otec nezletilé neposkytl žádnou součinnost, nepředložil jí požadované doklady ke kupní smlouvě č.

1. Z tohoto důvodu pak žalovaná uváděla, že nemohla podat návrh na vklad vlastnického práva.

17. Soudem byla k důkazu provedena i kopie předkupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a kupující , Jméno žalobkyně, , narozenou , datum, , která byla opatřena i ověřovací doložkou pro legalizaci ve vztahu k podpisům , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, , kdy ověření podpisů bylo provedeno na pobočce České poště ve , adresa, dne , datum, , když i samotná smlouva byla ze dne , datum, . Z této smlouvy mohl soud zjistit, že byla dohodnuta kupní cena ve vztahu k dotčeným nemovitostem ve výši 200 000 Kč, která měla být splacena v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč od , datum, do , datum, a od , datum, pak mělo dojít k úhradě splátek ve výši 10 000 Kč, když k převodu vlastnického práva mělo dojít po uhrazení celé kupní ceny.

18. Mezi zákonným zástupci žalobkyně a , jméno FO, pak byla zavřena i kupní smlouva ze dne , datum, ve vztahu k dotčeným nemovitostem, když dne , datum, pak bylo provedeno ověření podpisů na kupní smlouvě ze strany Obecního úřadu v , adresa, . U této kupní smlouvy bylo dojednáno, že kupující uhradí částku ve výši 15 000 Kč a dále zaplatí za , jméno FO, exekuce a zajistí mu možnost získání řidičského oprávnění skupiny B u , Anonymizováno, , stejně tak i zaplatí , jméno FO, zkoušky na pásové bagry a zajistí garanci na vydání živnostenského oprávnění (zedník). Nicméně ani jedna z těchto kupních smluv nemohla sloužit jako vkladová listina u příslušného katastrálního úřadu.

19. Z oznámení škodné události z pojištění profesní odpovědnosti advokátů mohl soud učinit zjištění, že žalovaná oznámila vznik škody ve výši 1 450 790 Kč, přičemž jako poškozeného uvedla otce nezletilé, , jméno FO, .

20. Z potvrzení o registraci škodní události ze dne , datum, soud zjistil, že vedlejší účastník na straně žalované potvrdil zaevidování škodné události pod číslem , hodnota, . Dále byl k důkazu proveden popis události ze strany žalované, z něhož však soud učinil v podstatě stejná zjištění jako z účastnické výpovědi žalované.

21. Dále byly k důkazu provedeny jednotlivé listiny ohledně poměrů žalobkyně ve vztahu k žádosti o osvobození od soudních poplatků, a to lékařská zpráva ve vztahu ke , Jméno žalobkyně, st., oznámení ČSSZ o výplatě důchodu matce žalobkyně, tj. , Jméno žalobkyně, starší, sdělení ohledně podání části návrhu na oddlužení a insolvenčního návrhu a usnesení ohledně zjištění úpadku zákonných zástupců žalobkyně. Z těchto listin pak bylo bezpečně zjištěno, že zde existovaly závažné důvody pro výjimečné vyhovění návrhu žalobkyně na osvobození do soudních poplatků. Rovněž pak soud provedl k důkazu i zprávu pro oddlužení ve vztahu k zákonným zástupcům žalobkyně, když z této mohl soud bezpečně zjistit, že zákonní zástupci žalobkyně měli k datu , datum, dluhy (z hlediska přihlášených pohledávek) ve výši 2 853 782,78 Kč. Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o úpadku zákonných zástupců žalobkyně. I tento důkaz pak sloužil, Anonymizováno, soudu k jeho rozhodnutí o osvobození žalobkyně od soudních poplatků. Zároveň soud, mj. zjistil, že matka žalobkyně je po delší čas léčena pro , Anonymizováno, s tím, že došlo k , Anonymizováno, a její stav je výrazně zhoršený, a to i v souvislosti s dopravní nehodou a poškozením zdraví v příčinné souvislosti s touto dopravní nehodou dne , datum, . Shodně pak soud ke zjišťování zdravotního stavu matky nezletilé žalobkyně provedl i další lékařské zprávy, a to i za účelem zjištění, zda je tato jako zákonný zástupce nezletilé schopna v tomto řízení vypovídat jako svědkyně. V tomto směru pak byla k důkazu provedena především lékařská zpráva ze dne , datum, , která potvrdila, že , Jméno žalobkyně, st. je schopna jako svědek v řízení vypovídat.

22. Z rozhodnutí o příspěvku na péči ve vztahu k oprávněné matce nezletilé žalobkyně , Jméno žalobkyně, pak soud zjistil, že došlo od , Anonymizováno, ke zvýšení příspěvku na péči o matku žalobkyně , Jméno žalobkyně, na částku 19 200 Kč. Uvedený důkaz pak byl předkládán pouze pro potvrzení oprávněnosti žádosti žalobkyně, aby byla , Jméno žalobkyně, st. vyslechnuta mimo soud v místě jejího bydliště , adresa, , tj. v rodinném domě, který byl také předmětem kupní smlouvy ze dne , datum, .

23. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne , datum, soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva byl podán ze strany zákonných zástupců nezletilé žalobkyně dne , datum, , avšak nemohl být úspěšný pro nařízené exekuce ve vztahu k , jméno FO, k datu podání tohoto návrhu na vklad vlastnického práva. Z uvedené listiny je pak bezpečně zjištěno, že nejdříve k tomuto datu mohli zákonní zástupci žalobkyně nabýt povědomí o tom, že vklad vlastnického práva nemohl být realizován pro vedené exekuce ve vztahu k , jméno FO, , avšak ještě v tomto seznámení nebylo ničeho uváděno ohledně vad kupní smlouvy č. 1.

24. Ze sdělení ze dne , datum, , seznámení s podklady pro rozhodnutí ze strany , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , soud zjistil, že příslušný katastrální úřad upozornil žalobkyni, respektive její zákonné zástupce, že nebylo možné na základě návrhu na vklad vlastnického práva ze dne , datum, provést vklad tohoto vlastnického práva, když bylo zjištěno, prodávající , jméno FO, je omezen, když k datu , datum, již bylo evidováno omezení z hlediska tzv. generálního inhibitoria (či dokonce speciálního inhibitoria) v podobě existence exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, a to exekučního příkazu k prodeji nemovitosti vydaného Exekutorským úřadem , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Zároveň i v pozdějším období do doby podání uvedeného návrhu ze dne , datum, došlo k vydání dalších exekučních příkazů k prodeji nemovitosti. Zároveň z uvedeného seznámení s podklady mohl soud zjistit, že podle katastrálního úřadu již k datu sepisu kupní smlouvy č. 1 bylo , jméno FO, zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi, když byla vedena exekuce , spisová značka, . Zároveň katastrální úřad uvedl, že i kdyby tato překážka vkladu vlastnického práva neexistovala, nebylo by možné provést vklad, respektive povolit vklad vlastnického práva s ohledem na nevkladuschopnost předmětné kupní smlouvy č. 1.

25. Z výpisu z KN prokazující stav evidovaný k datu , datum, soud bezpečně zjistil že k uvedenému datu již bylo vydáno několik exekučních příkazů k prodeji nemovitých věcí ve vztahu k dotčeným nemovitostem, což ostatně korespondovalo i s tím, co bylo zjištěno ze sdělení ze dne , datum, , seznámení s podklady pro rozhodnutí ze strany Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, uvedeného shora.

26. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze strany Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne, Anonymizováno, , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl opětovně podán návrh na vklad vlastnického práva ve vztahu k předmětným dotčeným nemovitostem ve prospěch nezletilé, avšak opět bylo konstatováno, že samotná kupní smlouva č. 1 trpí takovými vadami, že není možné vklad vlastnického práva na jejím základě povolit.

27. Z rozhodnutí ohledně zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva ze dne , datum, a rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva ze dne , datum, pak mohl soud bezpečně zjistit, že v tomto případě došlo k zamítnutí dalších návrhů na vklad, které podávali zákonní zástupci žalobkyně na katastrální úřad, přičemž důvodem pro zamítnutí těchto vkladů vlastnického práva (návrhů na vklad vlastnického práva) bylo jednak vedení exekucí vůči , jméno FO, , ale stejně tak i zmatečnost a nejednoznačnost a z toho vyplývající nevkladuschopnost samotné kupní smlouvy č. 1 vyhotovené žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, . Všechny vytčené vady pak byly soudem popsány i výše, a to i pokud jde o vadu ověřovací doložky, které byly opatřeny naprosto shodným číslem, a to běžným číslem knihy č. , hodnota, , avšak již nebyla u nich ani uvedena pořadová čísla ověřovací knihy a katastrální úřad měl pochybnosti o správnosti ověření pravosti podpisu.

28. Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, soud pouze zjistil, že ministerstvo obdrželo podnět dne , datum, a stížnost na postup , tituly před jménem, , jméno FO, ze strany , Jméno žalobkyně, , avšak toto pouze sdělilo, že není oprávněno v této věci cokoliv činit.

29. Z dalšího výpisu z KN k datu , datum, soud bezpečně zjistil, že k tomuto datu již ve vztahu k dotčeným nemovitostem (k podílu o velikosti ¾ na těchto nemovitostech) bylo zřízeno zástavní právo ze strany , Anonymizováno, s právními účinky k datu , datum, . Zároveň bylo vydáno několik exekučních příkazů k prodeji dotčených nemovitostí.

30. Z usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo nařízeno dražební jednání na den , datum, ve vztahu k dotčeným nemovitostem.

31. Z rozhodnutí kárného senátu Kárné komise ČAK pak soud zjistil, že žalovaná byla shledána kárně odpovědnou z kárného provinění ve vztahu k zastupování žalobkyně s tím, že její kárné provinění spočívalo v neuzavření smlouvy o úschově listin v písemné formě.

32. Z předloženého znaleckého posudku č. , hodnota, o ceně nemovitých věcí ze dne , datum, soud zjistil, že tento znalecký posudek byl vyhotoven na základě zadání soudní exekutorky pro účely vedené exekuce a k provedení dražby ve vztahu k dotčeným nemovitostem s tím, že ocenění bylo provedeno k datu , datum, . Obvyklá cena ve vztahu k celé nemovitosti byla zjištěna ve výši 1 320 000 Kč s tím, že obvyklá tržní cena byla snížena o 50 % z důvodu existujícího věcného břemene užívání. Cena spoluvlastnického ideálního podílu o velikosti ¾ byla stanovena na částku 445 500 Kč. Soud však tento znalecký posudek nepovažoval za relevantní s ohledem k datu, k němuž bylo ohodnocení provedeno, když předmětem řízení je náhrada škody vůči žalované v postavení advokátky, přičemž soud byl přesvědčen, že je třeba ohodnocení dotčených nemovitostí provést ke zcela jinému časovému okamžiku a zároveň bylo třeba vycházet pouze z obvyklé ceny dotčených nemovitostí bez prováděných oprav. (viz níže) Součástí znaleckého posudku byla i doručenka ve vztahu k , jméno FO, .

33. Soud provedl k důkazu i další znalecký posudek č. , hodnota, ze dne , datum, , z něhož mohl zjistit, že i tento byl vypracován pro účely exekuce vedené u Exekutorského úřadu , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, . Z tohoto znaleckého posudku ve vztahu k dotčeným nemovitostem mohl zjistit, že jejich hodnota byla určena – stanovena v rámci obvyklé ceny na částku 290 000 Kč, přičemž tato obvyklá cena byla stanovena porovnávací metodou s tím, že znalec nepřihlížel k zástavním právům apod.

34. Ve vztahu ke znaleckým posudkům pak soud musel zdůraznit, že uvedené znalecké posudky ani neobsahovaly znaleckou doložku ve smyslu § 127a OSŘ.

35. Soud provedl k důkazu i další znalecký posudek o ceně nemovitých věcí č. , hodnota, ve věci insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka , jméno FO, , který byl zpracován ke dni , datum, , přičemž znalecký posudek byl vyhotoven pro účely insolvenčního řízení s tím, že k datu vyhotovení byla obvyklá cena dotčených nemovitostí, tj. podílu na dotčených nemovitostech o velikosti ¾ byla stanovena ve výši 567 000 Kč. Ani tento znalecký posudek nebyl opatřen znaleckou doložkou podle § 127a OSŘ, přičemž zároveň soud ani z tohoto znaleckého posudku nemohl vycházet při stanovení výše škody uplatněné žalobkyní vůči žalované, a to především s ohledem k datu, k jakému došlo k ocenění dotčených nemovitostí.

36. Z výzvy k náhradě škody způsobené výkonem advokacie ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní (jejími zákonnými zástupci) vyzvána k náhradě škody ve výši 1 450 790 Kč.

37. Z odpovědi ze dne , datum, bylo pouze zjištěno, že žalovaná vzala na vědomí výzvu k náhradě škody, ale bude postupovat v souladu s pokyny vedlejšího účastníka na straně žalované.

38. Z emailové komunikace mezi tehdejším zástupcem žalobkyně a žalovanou a jejím zástupcem soud pak pouze zjistil, že došlo k výměně stanovisek ohledně náhrady škody požadované ze strany žalobkyně.

39. Z dopisu ze dne , datum, adresovaného matce nezletilé , Jméno žalobkyně, ze strany , Jméno žalované A, mohl soud zjistit, že , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasila s tím, že by jakkoliv pochybila a zároveň popisovala i svou další aktivitu, kterou měla pomáhat zákonným zástupcům žalobkyně při řešení vzniklé situace s dotčenými nemovitostmi. Nicméně soud tento důkaz hodnotil především jako subjektivní hodnocení situace ze strany žalované. V této souvislosti soud provedl k důkazu i ukončení právního zastoupení ve věci jednání s Exekutorským úřadem v , adresa, ze dne , datum, . Z této listiny pak soud zjistil, že žalovaná sdělila zákonným zástupcům žalobkyně, především otci žalobkyně, kterému tato listina byla adresována, že jej již nadále nemůže zastupovat, neboť jeho jednání je pro ni neakceptovatelné, obtěžující. Zároveň žalovaná uváděla, že jí nebyla uhrazena ani záloha.

40. S Exekutorským úřadem v , adresa, komunikovala i matka nezletilé žalobkyně, jak soud zjistil z dopisu , Jméno žalobkyně, adresovaného Exekutorskému úřadu , adresa, s razítkem , datum, . Z tohoto dopisu bylo především zjištěno, že matka nezletilé žalobkyně žádala o zrušení dražby dotčených nemovitostí, když se nažila vysvětlit celou situaci, k níž došlo.

41. Z dalšího znaleckého posudku č. , hodnota, soud mohl zjistit, že bylo opět tímto provedeno ocenění dotčených nemovitostí na částku ve výši 2 000 000 Kč, tedy ve vztahu k podílu o velikosti ¾ pak činila podle žalobkyně hodnota 1 500 000 Kč. Uvedené stanovení obecné – obvyklé ceny bylo provedeno k datu , datum, . Byť tento znalecký posudek předkládaný ze strany žalobkyně obsahoval i znaleckou doložku podle § 127a OSŘ, s ohledem na právní názor soudu byl tento pro řízení fakticky nepoužitelný, když nezohledňoval veškeré podle přesvědčení soudu relevantní skutečnosti a stanovení obvyklé ceny dotčených nemovitostí bylo provedeno k jinému datu, než k jakému podle přesvědčení soudu bylo třeba toto ohodnocení provést.

42. Z úmrtního listu vydaného Městským úřadem ve , adresa, dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozená , datum, , zemřela dne , datum, , když právě pro , jméno FO, bylo zřízeno osobní věcné břemeno užívání ve vztahu k dotčeným nemovitostem.

43. Soud pak k důkaz provedl i kopii rozsudku Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, a také protokol o hlavním líčení před Okresním soudem v , adresa, ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , když z těchto listin zjistil, že zákonný zástupce žalobkyně , adresa, byl obžalován pro spáchání , Anonymizováno, trestního zákoníku, kterého se měl dopustit vůči , jméno FO, , přičemž , adresa, byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. V tomto trestním řízení byl , jméno FO, zastoupen žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, . Z protokolu o hlavním líčení pak soud zjistil, že toto bylo odročeno na den , datum, .

44. Dále bylo k důkazu provedeno i čestné prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, , která byla vyslechnuta jako svědkyně po řádném poučení a soud tak primárně vycházel ve vztahu ke skutkovým zjištěním právě z této svědecké výpovědi , jméno FO, , která pracovala v roce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, v advokátní kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, .

45. Soud dále obstaral důkazy od příslušného katastrálního úřadu, přičemž z těchto mohl jednoznačně zjistit, k jakému datu došlo k prvnímu podání návrhu na vklad vlastnického práva k dotčeným nemovitostem, respektive, jakým způsobem probíhalo vkladové řízení u příslušného katastrálního úřadu a jaký byl stav dotčených nemovitostí z hlediska případných exekucí apod.

46. Tak z výpisu z KN prokazující stav evidovaný k datu , datum, ve vztahu dotčeným nemovitostem soud zjistil, že k uvedenému datu zde existovalo zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky ve výši 15 120 Kč s příslušenstvím a nákladů exekuce k podílů ¾ pro oprávněnou , Anonymizováno, ve vztahu k povinnému , jméno FO, , když v tomto případě se jednalo o exekuční titul spočívající ve vydaném exekučním příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti, Exekutorský úřad , adresa, , sp.zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, . O tomto svědčil i exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, vydaný v rámci exekuce vedené u Exekutorského úřadu , adresa, sp.zn. , Anonymizováno, .

47. Z dalšího výpisu z KN k datu , datum, soud zjistil, že zde i nadále ve vztahu k dotčeným nemovitostem vázla identická exekuce ve prospěch oprávněné , Anonymizováno, pro částku 15 120 Kč, nově pak přibyly i další exekuce.

48. Ve výpisu z KN ke dni , datum, i nadále bylo uvedeno zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky , Anonymizováno, na částku 15 120 Kč proti povinnému , jméno FO, , jedná se o tutéž exekuci vedenou Exekutorským úřad , adresa, , sp.zn. , spisová značka, , přičemž však k tomuto datu přibyla i další exekuce, a to exekuce vedená soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, se sídlem ve , adresa, , Exekutorský úřad , adresa, proti povinnému , jméno FO, , kdy byl vydán opět exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí ze dne , datum, s právními účinky zápisu k datu , datum49. Z výpisu z KN ke dni , datum, soud zjistil, že jsou vedeny další exekuce vůči povinnému , jméno FO, .

50. Z návrhu na vklad vlastnického práva do KN s razítkem Katastrálního pracoviště , adresa, ze dne , datum, spolu s kupní smlouvou ze dne , datum, a prohlášením o pravosti podpisů na listině sepsané advokátem ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne byl podáván první návrh na vklad vlastnického práva ze strany zákonných zástupců žalobkyně.

51. Ze sdělení ze dne , datum, soud pouze zjistil, že Krajský soud v , Anonymizováno, k datu , datum, neevidoval žádnou žalobu ve vztahu k rozhodnutí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, , u kterého rozhodnutí tedy právní moc nastala dnem , datum, .

52. Další návrh na vklad do KN byl podán , datum, .

53. Ze sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, ve vztahu k rozhodnutí ze dne , datum, soud zjistil, že nebyla vůči tomuto rozhodnutí, kterým byl opět zamítnut návrh na vklad vlastnického práva k dotčeným nemovitostem, nebyla podána žádná žaloba.

54. Z návrhu na vklad s razítkem ze dne , datum, s přílohami soud zjistil, že byl podáván další návrh na vklad, který byl zamítnut rozhodnutím ze dne , datum, , přičemž ze sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, pak bylo zjištěno, že vůči tomuto rozhodnutí nebyla podána žaloba.

55. Další návrh na vklad byl katastrálnímu úřadu doručen dne , datum, , přičemž i tento byl zamítnut a nebyla proti zamítavému rozhodnutí podávána žaloba, jak bylo možno zjistit ze sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, .

56. Ze sdělení ze strany soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, soud zjistil, že tato soudní exekutorka oznámila katastrálnímu úřadu, že byla Okresním soudem v , adresa, dne , datum, pověřena k vedení exekuce pod č.j. , spisová značka, k uspokojení pohledávky oprávněného , právnická osoba, proti povinnému , jméno FO, ve výši 34 860 Kč, exekuční řízení pak bylo zahájeno , datum, . Obdobně bylo učiněno shodné zjištění o vedení exekuce i ze sdělení a oznámení Exekutorského úřadu , adresa, ze dne , datum, a dále i ze sdělení Exekutorského úřadu , adresa, ze dne , datum, .

57. Z rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad ze dne , datum, a návrhu na vklad do KN ze dne , datum, soud opět zjistil, že návrh na vklad byl zamítnut a ze sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, pak bylo zjištěno, že proti rozhodnutí nebyla podána žaloba.

58. Z rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad ze dne , datum, soud zjistil, že i další návrh na vklad byl katastrálním úřadem zamítnut.

59. I z dalších listin, a to návrhu na vklad ze dne , datum, , sdělení ohledně nepodání opravného prostředku s razítkem katastrálního úřadu ze dne , datum, , z rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad ze dne , datum, , návrhu na vklad s razítkem katastrálního úřadu ze dne , datum, , sdělení Krajského soudu v , Anonymizováno, , rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad ze dne , datum, , návrhu na vklad s razítkem katastrálního úřadu ze dne , datum, , usnesení o zastavení řízení ze dne , datum, (v tomto případě došlo k zastavení řízení o vkladu vlastnického práva z důvodu neuhrazení správního poplatku a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, ), veřejné vyhlášky ohledně doručování listiny, návrhu na vklad ze dne , datum, , rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad ze dne , datum, , sdělení ze strany Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , rozhodnutí ze dne , datum, ohledně zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva, žádosti ze dne , datum, adresované Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, o zaslání obsahu spisu, pak mohl soud jednoznačně a bezpečně zjistit, že zákonní zástupci žalobkyně podávali ke katastrálnímu úřadu opakovaně návrhy na vklad vlastnického práva, přičemž opakovaně docházelo k zamítnutí takových návrhů, jak ostatně soud zjistil i z dalších výše uvedených listin, kdy zároveň i tehdejší zástupce žalobkyně žádal katastrální úřad o doručení všech listin ve vztahu k jednotlivým vkladovým řízením. Zákonní zástupci se i tímto snažili oddálit případný prodej dotčených nemovitostí v rámci nařízené dražby apod.

60. Ze zprávy o plnění oddlužení soud zjistil, že tato zpráva byla vyhotovena ve vztahu k insolvenčním dlužníkům , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, starší v rámci vedeného insolvenčního řízení u Krajského soudu v , Anonymizováno, pod sp.zn. , spisová značka, , přičemž zde byly uvedeny veškeré pohledávky, které byly v tomto řízení přihlášeny ze strany jednotlivých věřitelů.

61. Z vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň soud zjistil, že byla v rámci insolvenčního řízení sp.zn. , spisová značka, uplatněna pohledávka vůči , jméno FO, ze strany , jméno FO, , přičemž se jedná o pohledávku na výživném přiznaném vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . V tomto případě pak soud ještě zjistil, že , jméno FO, uhradil na dlužné výživné v roce , Anonymizováno, , stejně tak jako v roce , Anonymizováno, , částku ve výši 63 000 Kč, kdy celkový dluh na výživném původně činil částku 100 499 Kč, přičemž k datu , datum, činil nedoplatek na výživném částku ve výši 37 499 Kč. Ke dni , datum, bylo zahájeno exekuční řízení pro vymožení nároku na zaplacení dlužného výživného u soudního exekutora , tituly před jménem, , právnická osoba, , Exekutorský úřad v , Anonymizováno, pod sp.zn. , spisová značka, s tím, že v rámci exekučního řízení nedošlo k vymožení žádného plnění na uspokojení pohledávky věřitelky na dlužném výživném.

62. Ve vztahu k majetkovým poměrům, příjmům a reálné možnosti provádění investic ve vztahu k předmětným nemovitostem soud provedl k důkazu jednotlivé listiny ohledně zákonného zástupce žalobkyně, , jméno FO, , když se jednalo o přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období kalendářního roku , Anonymizováno, , které bylo opatřeno razítkem Finančního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Územní pracoviště , adresa, , přičemž soud zjistil z této listiny, že u , jméno FO, činil základ daně 124 550, když příjmy v roce , Anonymizováno, u , jméno FO, byly ve výši 622 750 Kč a výdaje u něj činili 498 200 Kč.

63. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za období kalendářního roku , Anonymizováno, , které bylo opatřeno razítkem Finančního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Územní pracoviště , adresa, soud zjistil, že bylo podáno k datu , datum, , přičemž základ daně činil 104 800 Kč.

64. Z přehledu OSVČ za rok , Anonymizováno, soud zjistil, že , jméno FO, měl nedoplatek na pojistném ve výši 8 095 Kč.

65. Zároveň soud zjistil z emailové komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a , jméno FO, , vedoucí kanceláře soudního exekutora, Exekutorský úřad , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, a příloh, že vůči zákonným zástupcům žalobkyně byly vedeny tímto exekutorem exekuce, což ostatně odpovídalo i shora učiněným zjištěním ve vztahu k insolvenčnímu řízení dlužníků, zákonných zástupců žalobkyně.

66. Soudu byly předloženy i listiny v anglickém jazyce a portugalském jazyce s tím, že tyto soud nijak nehodnotil s ohledem ke skutečnosti, že nebyly předloženy s řádným překladem.

67. Dále byly k důkazu provedeny předložené jednotlivé poukázky , Anonymizováno, ve vztahu k zasílaným částkám. Z těchto soud mohl zjistit, že se jednalo o poukázky na konkrétní částky v měně euro zasílaných ze strany , jméno FO, jeho otci , jméno FO, . U uvedených částek pak byl i přepočet na Kč. U některých poukázek však soud nemohl identifikovat výši částky, která byla takto poukazována ve prospěch , jméno FO, .

68. Dále soud provedl k důkazu jednotlivé poštovní poukázky ohledně zasílání výživného ze strany , jméno FO, ve vztahu k , jméno FO, , přičemž z těchto soud zjistil, že , jméno FO, zasílal na výživném částku 1 000 Kč v roce , Anonymizováno, a v roce , Anonymizováno, . Nejednalo se však o celé období těchto kalendářních roků, pokud šlo o jednotlivé poštovní poukázky.

69. Soud rovněž provedl k důkazu i etický kodex České advokátní komory s tím, že tento důkaz pak pouze hodnotil jako další právní předpis z hlediska konkrétních povinností advokáta, tedy i žalované ve vztahu k poskytování právních služeb, avšak neučinil z tohoto důkazu jakákoliv zásadní relevantní skutková zjištění z hlediska projednávané věci.

70. Z rozhodnutí o žádosti o určení advokáta soud zjistil, že žalobkyně (či její matka) požádala o poskytnutí právní služby, respektive určení a přidělení advokáta advokátní komorou (ČAK), avšak bylo rozhodnuto, že tento jí nebyl přidělen.

71. Z prohlášení prarodičů žalobkyně soud pouze zjistil, že tito měli žalobkyni dát jako dar peněžní prostředky v blíže neurčené výši na koupi rodinného domu, tj. předmětného rodinného domu č.p. , Anonymizováno, . Toto prohlášení bylo učiněno dne , datum, .

72. Z pokladních příjmových dokladů soud zjistil, že matka žalobkyně uhradila , tituly před jménem, , jméno FO, částky ve výši 1 500 Kč, 1 500 Kč a 6 000 Kč. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zastupoval zákonnou zástupkyni žalobkyně na základě plné moci ze dne , datum, .

73. Ze zálohové faktury vystavené tehdejším zástupcem nezletilé žalobkyně , jméno FO, , respektive advokátní kanceláří , Anonymizováno, , soud zjistil, že tato faktura byla vystavena na částku 12 705 Kč, když ale částka nebyla uvedena jako uhrazená.

74. Z faktury vystavené ve vztahu k zástupcům nezletilé ze strany advokátní kanceláře , Anonymizováno, , soud zjistil, že tato byla vystavena dne , datum, a zněla na částku 76 452 Kč, když uvedená částka byla splatná k datu , datum, . Shodně pak byly k důkazu provedeny i faktura ze dne , datum, znějící na částku 36 845 Kč, faktura ze dne , datum, znějící na částku 28 554 Kč a faktura ze dne , datum, znějící na částku 12 826 Kč. V této souvislosti se jednalo o vystavené faktury advokátní kanceláře , Anonymizováno, ve vztahu k manželům , jméno FO, , jakožto zákonným zástupcům nezletilé žalobkyně. Pokud jde o tyto faktury, pak fakturované částky jsou za právní služby, interní administrativní náklady, konverze dokumentů, výpis z KN a CEE.

75. V souvislosti s těmito fakturami musel soud zdůraznit, že Okresní v , adresa, svým rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, mj. schválil i právní jednání za nezletilou žalobkyni spočívající v uzavření Smlouvy o poskytování právních služeb s , Anonymizováno, , advokátní kanceláří , Anonymizováno, , přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí k tomuto uvedl, že nezletilá, jejímž jménem jednali její rodiče a dále matka a otec na straně jedné uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb s advokátní kanceláří , Anonymizováno, ., jejímž předmětem je uplatnění nároku na náhradu škody vůči , Jméno žalované A, , a to s cílem zajistit, aby se nezletilá stala vlastníkem podílu id. 3/4 k pozemku pare. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v kat. ůz. , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, . Strany se ve smlouvě dohodly, že za poskytnuté služby nenáleží advokátní kanceláři odměna, pouze odměna z úspěchu ve věci ve výši 25 % z celé, jakkoliv vymožené částky. Vzhledem k tomuto uvedenému pak soud nechápal, z jakého konkrétního důvodu byly uvedené částky fakticky fakturovány, když se vše týkalo právě projednávané věci a vycházelo ze schváleného právního jednání s tím, že za poskytnuté služby advokátní kanceláři neměla náležet žádná odměna, pouze 25 % z celé vymožené částky. Nemohlo pak v tomto směru obstát tvrzení zástupkyně nezletilé žalobkyně, že se jednalo i o náklady mimo toto řízení, a především o platby za poskytnuté služby ještě před podáním žaloby, když se jednalo o fakturace mj. i z roku , Anonymizováno, , tedy prokazatelně až po podání žaloby.

76. Z fotografií z provádění úprav a oprav a stavebnětechnického stavu dotčené nemovitosti předkládaných ze strany žalobkyně soud mohl pouze zjistit, že na dotčených nemovitostech probíhaly stavební práce, jak ve vztahu k pozemkům, tj. zahradě, tak i ve vztahu k rodinnému domu č.p. , Anonymizováno, .

77. Z emailové komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a exekutorským úřadem exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že soudní exekutorka souhlasila s tím, aby zákonní zástupci žalobkyně uhrazovali měsíčně částku ve výši 5 000 Kč na exekuce ve vztahu k , jméno FO, a tímto způsobem by vždy došlo k oddálení dražby rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , respektive dotčených nemovitostí.

78. Dále byly k důkazu provedeny jednotlivá potvrzení finančních transakcí , Anonymizováno, , přičemž se jednalo o platby ve prospěch soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž i toto byly platby prováděné za dluhy vymáhané v rámci vedených exekucí vůči , jméno FO, .

79. Ve vztahu k dohodě s exekutorkou , tituly před jménem, , jméno FO, pak soud provedl k důkazu potvrzení úhrady částky 5 000 Kč, výpis transakce v rámci bankomatu, opět vložení částky ve výši 5 000 Kč, potvrzení o vložení částky 5 000 Kč ve prospěch účtu , č. účtu, , potvrzení , právnická osoba, ohledně zaslání částky splátky exekuce ve vztahu k exekutorce , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy se jedná o číslo účtu , č. účtu, , přičemž tato částka a úhrada byla provedena z účtu advokátní kanceláře , Anonymizováno, , číslo účtu: , č. účtu, , potvrzení ve vztahu k částce splátky exekuce ve výši 5 000 Kč, kdy je uvedeno „úhrada částky uhrazené klienty“. Dále v této souvislosti soud provedl k důkazu i sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, ze strany , Jméno žalobkyně, st. ohledně částečného přistoupení k dluhu , jméno FO, ve výši 5 000 Kč.

80. Dále byly k důkazu provedeny předkládané listiny ze strany žalobkyně ohledně provádění oprav a úprav předmětných dotčených nemovitostí, když se jednalo o pro forma fakturu znějící na částku 8 603 Kč, , právnická osoba, , prodejku daňový doklad s platbou v hotovosti, , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., prodejku, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, ., daňový doklad, prodejku společnosti , právnická osoba, , prodejku , právnická osoba, ., fakturu společnosti , právnická osoba, bez uvedení odběratele, příjmový pokladní doklad znějící na částku 900 Kč ze dne , datum, , kde je uvedeno, že je přijato od , jméno FO, , příjmový pokladní doklad vystavený na jméno paní , jméno FO, ohledně částky 400 Kč, jednotlivé ústřižky, resp. účtenky o platbách - , právnická osoba, , dodací list vydaný , jméno FO, , účtenky , právnická osoba, na částku 235,95 Kč a 696,05 Kč, prodejku , právnická osoba, . ohledně platby v hotovosti na částku 310 Kč na odběratele , jméno FO, , prodejku , právnická osoba, na částku 688 Kčna odběratele , jméno FO, , účetní doklad o odběru spárovací hmoty , právnická osoba, ve vztahu k přijaté objednávce na částku 1 198 Kč, na odběratele , jméno FO, , daňový doklad s platbou v hotovosti ohledně částky 510 Kč opět vystavený společností , právnická osoba, . na jméno , jméno FO, , dodací list , právnická osoba, ze dne , datum, , fakturu za hotové na částku 809 Kč, kdy dodavatelem je , právnická osoba, , odběratelem je , Anonymizováno, , účtenky z , Anonymizováno, , účtenky , Anonymizováno, , účtenku společnosti , právnická osoba, , účtenku na jednotlivý materiál vystavenou , jméno FO, , vystavené účtenky , právnická osoba, ., dodací list, daňový doklad vystavený na jméno , adresa, dne , datum, , daňový doklad vystavený společností , právnická osoba, ze dne , datum, na částku 3 416 Kč bez uvedení odběratele, další paragony vystavené dodavatelem , jméno FO, , když se jedná o paragony, které nebyly vyplněny pokud jde o odběratele, daňový doklad, prodejku , právnická osoba, , kde opět není uváděn jakýkoliv odběratel, účtenku od , právnická osoba, na částku 1 294 Kč. Z uvedených důkazů měl soud za prokázané, že v některých případech skutečně došlo k tomu, že práce, a především materiál objednával povětšinou otec nezletilé žalobkyně, a i v kontextu provedených fotografií a výpovědí svědků pak měl také za prokázané, že matriál byl použit na úpravy a opravy, rekonstrukce dotčených nemovitostí, avšak bez jednoznačného vědomí, že by žalobkyni svědčilo vlastnické právo k dotčeným nemovitostem. (viz níže právní hodnocení)

81. Z návrhu na zastavení exekuce ze dne , datum, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudnímu exekutorovi, návrhu na vylučovací žalobu, zastavení exekuce ze dne , datum, adresovaného Exekutorskému úřadu , adresa, a žádosti o uznání vlastnického práva ze dne , datum, adresované Okresnímu soudu v , adresa, pak bylo zjištěno, že matka žalobkyně se snažila o zastavení exekucí a zároveň se snažila o to, aby bylo uznáno vlastnické právo k dotčeným nemovitostem ve vztahu k nezletilé , Jméno žalobkyně, .

82. Z nájemní smlouvy uzavírané mezi , jméno FO, a , právnická osoba, ze dne , datum, měl soud za zjištěné, že svědek , jméno FO, , dědeček nezletilé žalobkyně uzavřel tuto nájemní smlouvu ve vztahu k lesu o rozloze 1,31 ha, přičemž nájemné bylo vždy stanoveno podle předpokládaného výsledku hospodaření, když toto mělo být ve výši až do 10 000 Kč.

83. Z kupní smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, sepsané advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, pak dále soud zjistil, že , jméno FO, prodal , jméno FO, pozemky uvedené v této kupní smlouvě za částku 20 000 Kč.

84. Ze sdělení (prohlášení) , jméno FO, ze dne , datum, bylo soudem bezpečně zjištěno, že toto bylo učiněno , jméno FO, a týkalo se konkrétních částek, které byly darovány , jméno FO, a , jméno FO, jejich nezletilé vnučce, žalobkyni, a to v období , Anonymizováno, . V tomto případě mj. je zde uvedeno, že nájem z lesa za období roku , Anonymizováno, činil celkem 105 000 Kč, když roční nájemné činí 7 000 Kč. Dále byl realizován prodej pozemku v roce , Anonymizováno, v částce 20 000 Kč, a dále je zde uváděno, že jsou další částky z penzijního spoření, stavebního spoření a z úspor z důchodu za období roku , Anonymizováno, .

85. Ze sdělení ze dne , datum, pak soud zjistil, že toto bylo sepsáno , jméno FO, a jedná se o sdělení otce k návrhu matky nezletilé , jméno FO, o zvýšení výživného ve věci sp. zn. , spisová značka, vedené u Okresního soudu v , adresa, . V tomto sdělení pak mj. uvedl, že má dluhy ve výši přesahující částku 1 000 000 Kč s tím, že dluhy má především z podnikání. Od , Anonymizováno, byl na mateřské dovolené s žalobkyní a pobíral příspěvek v mateřství (rodičovství) ve výši 7 600 Kč. Matka žalobkyně je na úřadu práce. , jméno FO, uváděl, že i částka 1 000 Kč je pro něj příliš vysoká.

86. Ve vztahu ke schůzkám mezi žalovanou a zákonnými zástupci žalobkyně soud provedl k důkazu i záznamy z diáře (kalendáře) žalované za rok , Anonymizováno, , kde pak zejména zjistil, že žalovaná měla se zákonnými zástupci žalobkyně schůzku již , datum, . Dále pak , datum, měla schůzku s , jméno FO, , dne , datum, měla plánovanou schůzku s , Jméno žalobkyně, . Další schůzka pak byla na , datum, s panem , jméno FO, . Další schůzka byla plánována na , datum, . Dále měla na den , datum, naplánovanou schůzku na PČR a uvedeno u ní , jméno FO, . Další schůzka, respektive jednání ve věci , jméno FO, bylo dne , datum, ve , adresa, na PČR, stejně tak i dne , datum, . Na , datum, byla naplánována schůzka mezi žalovanou a , Jméno žalobkyně, a mezi žalovanou a panem , jméno FO, byla plánovaná schůzka na den , datum, . Dále před Okresním soudem v , adresa, se setkala se zákonnými zástupci žalovaná dne , datum, v rámci opatrovnického řízení, což ostatně vyplývalo i z protokolu o jednání, respektive měla uvedeno, že se k jednání dostavila. Dne , datum, se opět týkalo jednání před Okresním soudem v , adresa, . Podle záznamů z roku , Anonymizováno, pak bylo u data , datum, uvedeno i jednání u Okresního soudu v , adresa, .

87. Soudem pak byly k důkazu ještě provedeny listinné důkazy přípustné i přes poučení účastníků o koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1 OSŘ, když se jednalo o důkazy, které byly zcela novými důkazy ve vztahu k novým skutečnostem, které se týkaly insolvenčního řízení vedenému ve věci dlužníka , jméno FO, .

88. Soud k důkazu provedl listiny obsažené v elektronické podobě PDF v rámci insolvenčního řízení vedeného ve věci dlužníka , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, , kdy insolvence je vedena pod sp.zn. , spisová značka, , a to návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli , Anonymizováno, když zjistil, že došlo ke zpeněžení majetku, tedy ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 311 m2, na němž stojí budova č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům a spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 112 m2, druh pozemku zahrada, přičemž toto bylo prokázáno i kupní smlouvou uzavřenou mezi společností , právnická osoba, ., tedy insolvenční správcem dlužníka , jméno FO, , a , jméno FO, . Z kupní smlouvy soud zjistil, že výsledná cena předmětných nemovitostí, respektive podílu na těchto nemovitostech činila částku 567 000 Kč s tím, že kupní cena byla ujednána stranami smlouvy na 590 000 Kč. Podle této kupní smlouvy byla celková cena uhrazena bankovním převodem na účet majetkové podstaty dlužníka vedený u , Anonymizováno, ., kdy toto bylo potvrzeno také prodávajícím podpisem této kupní smlouvy. Kupní smlouva byla uzavřena dne , datum, . Dále z návrhu na vydání výtěžku zpeněžení nezajištěným věřitelům ze dne , datum, , bylo zjištěno, že čistý výtěžek zpeněžení určený pro nezajištěné věřitele po odečtení odměny insolvenčního správce činí 403 044,44 Kč. Z tohoto návrhu soud zjistil, že jako 10. nezajištěným věřitelem je uváděna , Jméno žalobkyně, s tím, že přihlášená částka byla 48 000 Kč, a bylo zde uvedeno „částka určená k rozdělení: 31 143,18 Kč“.

89. K tomuto byla ještě k důkazu provedena i vyhláška insolvenčního soudu ze dne , datum, týkající se předložené zprávy o zpeněžení nezajištěného majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka a návrh na udělení souhlasu na vydání výtěžku zpeněžení nezajištěným věřitelům. Dále bylo z insolvenčního rejstříku zjištěno v souvislosti s oddlužením , jméno FO, , že u Krajského soudu v , Anonymizováno, bylo nařízeno jednání na den , datum, , a to v kontextu neplnění povinností dlužníka, kdy dlužník v této souvislosti neuhradil řádným způsobem splátkový kalendář za měsíce srpen, září a další měsíce roku , Anonymizováno, , jak vyplývá z předchozího sdělení insolvenčního správce dlužníka.

90. Konečně soud k důkazu provedl i znalecký posudek č. , hodnota, , kdy pokud šlo o zadání znaleckého úkolu a odborné otázky, pak v tomto případě bylo úkolem znalce po seznámení se spisem a dalšími materiály stanovit obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, nacházejících se v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaných v KN vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to ve stavu k datu , datum, , sníženou o hodnotu vynaložených investic na rekonstrukci shora uvedených nemovitostí provedených zákonnými zástupci žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, . Dále měl znalec v ocenění zohlednit i právní závady na těchto nemovitostech váznoucí. Dále měl znalec stanovit obvyklou cenu vlastnického podílu o velikosti ¾ u stejné nemovitosti dle stavu, ve kterém se nachází v době vyhotovení znaleckého posudku. Opět však měl znalec v této souvislosti také akcentovat snížení hodnoty vynaložených investic na rekonstrukci shora uvedených nemovitostí provedených zákonnými zástupci žalobkyně, tedy , jméno FO, a , jméno FO, . Z hlediska závěrů, pokud jde o závěr k otázce č. 1, obvyklá cena podílu ve výši ¾ ve vztahu k předmětným nemovitostem činí 295 190 Kč, a to k datu , datum, bez hodnoty vynaložených investic na rekonstrukci provedenou zákonnými zástupci žalobkyně, tedy , jméno FO, a , jméno FO, . Závěr č. 2 pak uváděl odhad obvyklé ceny spoluvlastnického podílu k datu vypracování znaleckého posudku 797 860 Kč.

91. Znalec provedl dále komentář ke stanovení výsledné ceny, kdy uvedl, že odhad obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na nemovitostech zapsaných na LV č. , hodnota, ke dni vypracování znaleckého posudku byl proveden na základě porovnávací metody se čtyřmi srovnávanými nemovitostmi stejného charakteru pro rodinné bydlení, které se nachází ve stejné obci. Odhad obvyklé ceny spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na nemovitostech zapsaných na LV č. , hodnota, k datu , datum, byl pak odvozen z předchozí ceny po úpravě o nižší hodnotu standartu konstrukcí a vybavení domu bez započtení investic provedených zákonnými zástupci žalobkyně a za použití koeficientu vývoje cen nemovitostí pro rodinné bydlení, který průběžně vytváří , Anonymizováno, banka. Právní závady na nemovitostech nebyly do ocenění zahrnuty, jelikož původní věcné břemeno užívání pro oprávněnou paní , jméno FO, zaniklo jejím úmrtím v roce , Anonymizováno, . Soud pak při stanovení škody vycházel právě z tohoto znaleckého posudku.

92. Soudem byli vyslechnuti v tomto řízení i jednotliví svědci, a to zákonní zástupci žalobkyně, , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, , dědeček nezletilé, , jméno FO, , dále svědkyně , jméno FO, , dříve zaměstnaná v advokátní kanceláři žalované , tituly před jménem, , jméno FO, . Stejně tak byl vyslechnut , jméno FO, a rovněž byl proveden účastnický výslech žalované.

93. Tak z výpovědi , Jméno žalobkyně, soud mohl zjistit, že tato se účastnila jednání s žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, a spíše s ní jednala ona, více než svědek , jméno FO, . Svědkyně potvrdila, co by fakticky zjištěno i z listinných důkazů, že kupní či předkupní smlouva byla nejprve sepsána samotnými zákonnými zástupci žalobkyně a , jméno FO, . Ale nakonec, protože tato smlouva měla vady došlo k sepsání nové smlouvy na úřadu v , Anonymizováno, . Ani tato kupní smlouva však nebyla podle dědečka žalobkyně správně sepsaná. Měla být sepsána další kupní smlouva , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak k jednání se nedostavil , jméno FO, a nic nebylo sepsáno. Nicméně bylo zjištěno, že , jméno FO, je vlastníkem id. ¾ dotčených nemovitostí. Následně kontaktovali , tituly před jménem, , jméno FO, , k níž jezdili na schůzky. , jméno FO, u sepisu kupní smlouvy nebyl. Cena 200 000 Kč byla s exekucemi dohromady, ale nikdo neměl faktické povědomí o množství, a hlavně o výši částek, pro které byly exekuce vedeny. Ještě před sepisem a uzavřením kupní smlouvy , jméno FO, od zákonných zástupců inkasoval různé částky, přičemž částka 30 000 Kč zaplacená ve , adresa, byla již jen doplatkem. Nic se fakticky neplatilo přímo exekutorům. Nezletilá dostala od jejího dědečka dar ve výši 130 000 Kč, peníze se použili ještě před sepisem kupní smlouvy s , jméno FO, . Muselo se dělat hodně oprav a probíhala rekonstrukce. Když se pak delší dobu nic nedělo, tak svědkyně se snažila kontaktovat , tituly před jménem, , jméno FO, , která s ní však nekomunikovala. Následně jim doručila kupní smlouvu s ověřenými podpisy. Matka nezletilé pak vše řešila i s občanskou poradnou, protože si nevěděla rady s vkladem do KN. Když zjistila, že došlo k zamítnutí návrhu na vklad pro vady kupní smlouvy, tak se snažila opakovaně vše řešit, ale , jméno FO, již také nebyl kontaktní a nebylo možné uzavřít v tu chvíli novou smlouvu. Zároveň svědkyně opakovaně podávala návrhy na vklad do KN v , adresa, , avšak to bylo vždy jen z toho důvodu, aby nebylo možné minimálně po dobu 30 dnů nakládat s dotčenými nemovitostmi. Žalovaná měla podle svědkyně za to, že všechno bylo v pořádku a že smlouva byla v pořádku, ale svědkyně navštívila i více advokátů a ti jí potvrdili, že kupní smlouva č. 1 je sepsaná vadně, že trpí vadami, což ostatně bylo opakovaně uváděno i v rozhodnutích katastrálního úřadu. Svědkyně si pak nepamatovala konkrétní data, kdy docházelo k podávání návrhů na vklad vlastnického práva ve prospěch nezletilé. Rozhodně odmítala, že by snad nechtěla kontaktovat žalovanou.

94. Uvedené pak bylo fakticky vypovězeno obdobně i ze strany dalšího svědka , jméno FO, . Z jeho výpovědi bylo zjištěno, že určitě došlo k úhradě celé kupní smlouvy, že , jméno FO, bylo dohromady uhrazeno kolem 230 000 Kč, přesně to ani nevěděl. Stejně tak bylo bezpečně zjištěno, že jeho otec daroval nezletilé částku ve výši 130 000 Kč. Uvedená částka byla použita k opravám rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , který byl tehdy ve velmi špatném stavu. Dělalo se mnoho práce na elektřině, vodě apod. Sám připustil, že dluží spoustě kamarádů v souvislosti s prováděnou rekonstrukcí tak cca 200 000 Kč. Mnoho věcí se nakupovalo průběžně, a to právě i před podpisem samotné smlouvy (kupní smlouva č. 1) Svědek vypověděl, že byly před tím podepsány dvě kupní smlouvy, ale tyto nebyly správné, a tak kontaktovali , tituly před jménem, , jméno FO, k sepisu kupní smlouvy. U , tituly před jménem, , jméno FO, mohli být v její kanceláři tak 2x či 3x. Měli za to, že není třeba se již o nic starat, že všechno bude řešit , tituly před jménem, , jméno FO, . Poslední částka podle svědka ve výši 30 000 Kč byla , jméno FO, uhrazena na PČR ve , adresa, , přičemž o tom i o zaplacených exekucích musela vědět i žalovaná. Na PČR pak došlo k podpisu kupní smlouvy s tím, že zákonní zástupci žalobkyně ani žádnou kupní smlouvu neměli, žádnou od žalované nedostali. Matka žalobkyně pak opakovaně volala , tituly před jménem, , jméno FO, , snažila se ji kontaktovat po tom, co bylo už vyřešeno i schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni. Žalovaná se pro ně stala nekontaktní, přičemž matka žalobkyně se za ní vydala autem, ale došlo k dopravní nehodě, při níž málem zemřela. Následně jim žalovaná doručila kupní smlouvu, ale bez nějakých dalších podkladů, respektive jim ani neřekla, co mají dělat. Následně se od katastrálního úřadu dozvěděli, že kupní smlouva č. 1 je nevkladuschopná a zároveň zase vázly na dotčených nemovitostech další exekuce. Toto pak se snažili řešit, ale , tituly před jménem, , jméno FO, v podstatě s nimi již moc nechtěla jednat. Ještě jim řešila věci týkající se oddálení exekuce a dražby, ale sama žalovaná byla přesvědčená, že smlouva byla v pořádku. Svědek si již přesně nepamatoval, kdy fakticky došlo k prvnímu návrhu na vklad vlastnického práva. Svědek důvěřoval , tituly před jménem, , jméno FO, , že je profesionál, že to všechno bude v pořádku. Sám svědek neumí pracovat ani s internetem, nebyl schopen si případně vyhledávat informace z KN ohledně dotčených nemovitostí. Všechno toto mělo být zajištěno ze strany žalované. Kupní smlouva na nezletilou byla navržená právě ze strany žalované, když , jméno FO, má ještě dvě děti z předchozího vztahu a nechtěl, aby po něm případně mohly nemovitosti dědit. Z tohoto důvodu se rozhodlo, že to bude na nezletilou. Bylo potřeba provést mnoho oprav ještě před uzavřením kupní smlouvy, ale o všem byla z jejich strany informována i žalovaná. Žalované uhrazovali služby v hotovosti, někdy jí zaplatili 1 000 Kč, někdy 2 000 Kč, někdy i 5 000 Kč. Nebyla to pořád stejná částka. Nikdy však nedostali od žalované potvrzení o přijaté platbě. Svědek chtěl, aby žalovaná věc řešila spíše s matkou žalobkyně, protože při jeho práci nemohl vždy telefon vzít, ani nemusel slyšet vyzvánění a kolikrát měl i nepřijaté hovory. Podle svědka pak žalovaná musela vědět, že bylo vše uhrazeno. Svědek odmítal, že by snad nějak žalovanou obtěžovali.

95. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, zjistil ve vztahu k vypracované kupní smlouvě, že tyto smlouvy na diktát psala pro žalovanou, přičemž svědkyně vypověděla, že určitě existovalo více verzí. Před podpisem smluv je svědkyně pro žalovanou před cestou do , adresa, tiskla. Nevěděla, kolik přesně výtisků to bylo. , jméno FO, byl podle svědkyně někdy problém se s nimi dohodnout, někdy byl problém se jim dovolat. Svědkyně nebyla u placení 30 000 Kč , jméno FO, , avšak rozhodně připravovala pro žalovanou doklad o zaplacení této částky na PČR ve , adresa, . Svědkyně nebyla nikdy přímo u jednání mezi zákonnými zástupci žalobkyně a žalovanou. Svědkyně potvrdila, že spíše vše řešila s , tituly před jménem, , jméno FO, matka žalobkyně. Svědkyně rovněž uváděla, že žalovaná upozorňovala , jméno FO, , aby neinvestovali do dotčených nemovitostí, dokud fakticky nebudou ve vlastnictví žalobkyně.

96. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento daroval nezletilé žalobkyni částku 130 000 Kč, když darovací smlouva byla sepsána žalovanou, přičemž následně přispěl ještě částkou 30 000 Kč, která byla uhrazena , jméno FO, ve , adresa, . Další investice již on sám do dotčených nemovitostí neprováděl, maximálně pomohl prací, případně půjčil nějaké nářadí apod. Opravy a rekonstrukce probíhaly, hodně věcí dělal svépomocí syn, tedy otec nezletilé. Svědek pomáhal s vyklízením. Svědek se fakticky o celou věc tolik nezajímal, protože bylo pro něj hlavně důležité, že to bylo pro vnučku. U žádných jednání s , jméno FO, svědek nebyl. Co se týkalo peněz pro vnučku, tedy pro žalobkyni, svědek vypověděl, že se jednalo o úspory, které měl s manželkou. Byly to peníze ze spoření, z pronájmu lesa, z prodeje pozemků. Svědek potvrdil, že se s rodiči nezletilé nemá nejlepší vztahy, protože zazlíval především synovi, že dal vnučce peníze, ale dům její není.

97. Soud dále vyslechl i svědka , jméno FO, , který uvedl, že si úplně nepamatuje na to, jak mu byla uhrazena kupní cena, potvrdil, že mohl určitě dostat nějaké peníze, přičemž bezpečně potvrdil, že od žalované obdržel na PČR ve , adresa, částku 20 000 Kč či 30 000 Kč. Podle svědka se hlavně měly vyplatit exekuce, které tam podle něj byly již v době uzavření kupní smlouvy, přičemž se mohlo jednat o částku cca 100 000 Kč. Svědek potvrdil, že , jméno FO, bydleli v domě č.p. , Anonymizováno, chvíli v nájmu, ale podle něj to bylo pouze malou chvíli, pak byla už sepisována kupní smlouva. Dům byl starý, musel se určitě opravovat. Podle svědka měl jeden pokoj upravený a částečně i koupelna, ale jinak bylo potřeba dům opravovat. Svědek pak ani neřešil, na koho je vedeno v KN vlastnictví k dotčeným nemovitostem, bylo mu to jedno, jestli je to na něj nebo na , jméno FO, . Nechtěl pak ani s nimi být v kontaktu. Svědek si mnoho detailů nepamatoval, ani se o všechno už dále nezajímal. Svědek potvrdil, že obě kupní smlouvy podepsal.

98. Z účastnické výpovědi žalované soud mohl zjistit, že tato necítila jakoukoliv odpovědnost za vzniklou situaci. Podle ní bylo všechno v pořádku vyřešeno. Bylo podle ní především věcí zákonných zástupců žalobkyně, že nedošlo k vkladu vlastnického práva dříve. Neměla ani od nich k tomu fakticky plnou moc, aby jednala s katastrálním úřadem. Rodiče žalobkyně byli pro ni nekontaktní, protože po nich chtěla zaplatit další platby za poskytnuté právní služby, když zastupovala , jméno FO, v trestním řízení. Pokud šlo o opatrovnické řízení ohledně schválení právního jednání za nezletilou, tak sepsala návrh a vše poskytla paní , jméno FO, , která to podávala. Obecně byla se , jméno FO, velmi složitá komunikace. Žalovaná nevěděla, přesně si už nepamatovala, kolik stejnopisů smluv bylo fakticky vytištěno, kolik jich bylo také podepsáno. Žalovaná ani nijak nevnímala jako problém, že existovaly dvě verze kupní smlouvy a že byla jiná kupní smlouva předložena ke schválení Okresnímu soudu v , adresa, a jiná pak byla doručována , jméno FO, , aby provedli sami vklad práva do KN. K plné moci ve vztahu k opatrovnickému řízení u Okresního soudu v , adresa, pak žalovaná uvedla, že určitě byla plná moc z roku , Anonymizováno, , přičemž zajišťovala na základě této plné moci doložku právní moci na rozsudek. Ke kupní smlouvě, respektive ke kupním smlouvám žalovaná uvedla, že byla v časové tísni a z tohoto důvodu pak byly jiné verze, protože ani nevěděla, jestli , jméno FO, něco podepíše na PČR ve , adresa, , ale pak viděl jen peníze, a to bylo nejspíš pro něj důležité. Žalovaná jej nechala podepsat všechny smlouvy, ale fakticky nevěděla, kolik jich reálně bylo. Podle žalované pak bylo primárně pro rodiče žalobkyně důležité, aby dopadlo dobře trestní řízení proti , jméno FO, , to bylo pro ně v té době nejdůležitější. Žalovaná pak byla v kontaktu s rodiči žalobkyně, ale jak byl problém je kontaktovat, tak jim vše poslala. Pak ještě řešila u exekutora , jméno FO, další odložení prodeje rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v dražbě, když i v tomto případě provedla některé právní kroky za žalobkyni, její zákonné zástupce. Žalovaná byla s , jméno FO, v kontaktu do , Anonymizováno, , ani u odvolacího řízení v trestní věci nebyla a nedostavil se k němu ani , jméno FO, ., Anonymizováno, Pak s nimi řešila věci až v , Anonymizováno, . Neměla k dispozici žádné potvrzení o uhrazení všech dojednaných částek, neměla od , jméno FO, žádné doklady, které by toto prokazovaly. Žalovaná podle ní neměla žádnou povinnost zjišťovat, zda na dotčených nemovitostech neváznou jakékoliv exekuce, omezení ve vztahu k dispozici s nimi. Podle ní neměla ani takovou dohodu se , jméno FO, . Žalovaná upozorňovala rodiče nezletilé žalobkyně, že není vhodné investovat do dotčených nemovitostí, když nebyly dosud v jejich vlastnictví. Stejně tak byli podle žalované , jméno FO, informováni o tom, že pokud jsou zde exekuce, tak není možné s nemovitostmi nakládat. Podle žalované se snažili rodiče nezletilé žalobkyně žalovat kohokoliv, aby z toho něco získali. Podávali stížnost i na , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutora, s nímž řešila možnost vyřešení celé situace, ale , jméno FO, neměli žádné peníze a , tituly před jménem, , jméno FO, , který jim přes žalovanou mohl půjčit, toto odmítl, protože jej , jméno FO, měli citově vydírat.

99. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, v platném a účinném znění (dále jen „OSŘ“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Soud provedené důkazy považoval za zcela věrohodné a pravé, když ostatně ani účastníci ve vztahu k provedeným důkazům ničeho takového nenamítali. Pokud šlo o k důkazu provedené kupní smlouvy č. 1 a č. 2, tak soud fakticky neprováděl k důkazu znalecký posudek z oboru písmoznalectví, když sice bylo namítáno, že je otázkou, zda byla taková kupní smlouva podepsána ze strany zákonných zástupců žalobkyně, avšak podle přesvědčení soudu bylo podstatné, že tato kupní smlouva č. 2 byla předložena opatrovnickému soudu a tento schválil i právní jednání za nezletilou. Pokud šlo pak o podpis , jméno FO, , tak ten sám potvrdil, že skutečně smlouvy podepsal. ve vztahu ke slyšeným svědkům pak měl soud za to, že nebylo rozumného důvodu svědecké výpovědi považovat za apriorně nevěrohodné, respektive nepravdivé, když musel zohlednit dobu, která uplynula od konkrétních událostí a zároveň i to, že každý ze svědků, především pak rodiče nezletilé žalobkyně vnímali konkrétní události odlišně od žalované. Toto však neznamenalo, že by musel soud pohlížet na jejich výpovědi jako na výpovědi nevěrohodné, když ostatně i další svědci byli řádně soudem poučeni podle § 126 odst. 1 OSŘ. Zároveň ve vztahu ke svědeckým výpovědím rodičů žalobkyně, tito sami opakovaně uvedli, především , jméno FO, , že rozhodně nechtějí očerňovat žalovanou, jen prostě nechápali, jak mohlo dojít ke konkrétním událostem, jak mohlo dojít podle nich ze strany žalované k takovému pochybení, když jí důvěřovali, věřili jejím radám a považovali ji za odborníka. Stejně tak pohlížel na výpověď žalované, když i v tomto směru vnímal, že žalovaná popisovala konkrétní události ze svého pohledu, přičemž některé události vnímala jinak než rodiče žalobkyně, avšak v podstatném mohl soud minimálně i z její účastnické výpovědi vycházet. Primárně totiž zde byly listinné důkazy, které soud považoval za relevantní a v tomto kontextu s těmito listinami posuzoval i ostatní důkazy, tedy i svědecké výpovědi a účastnickou výpověď žalované. Soud pak musel nutně zdůraznit, že důkazy prováděl primárně s ohledem na předmět tohoto řízení, přičemž tyto důkazy měly směřovat ke skutkovým zjištěním z hlediska řešení otázky, a to zda by byla za tvrzených okolností žalobkyně úspěšná v rámci vkladového řízení a zda jí mohla či fakticky byla způsobena tvrzená škoda zaviněným porušením povinností žalované jako advokátky. Soud pak neprováděl k důkazu doplněk či revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku zpracovanému , tituly před jménem, , jméno FO, , když ani účastníci toto nenavrhovali. Soud pak s ohledem na vyslovený právní názor ani neviděl důvod, proč by měl případně předvolávat zpracovatele ostatních předkládaných znaleckých posudků, které nadto nebylo možné považovat za znalecké posudky ve smyslu § 127a OSŘ, když u nich absentovala právě uvedená doložka podle tohoto ustanovení. Zároveň soud měl za to, že v rámci řízení bylo provedeno dostatečné množství důkazů, které byly dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu z hlediska relevantních skutkových zjištění. Soud pak nepředvolával k výslechu navrhovaného svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , když fakticky především s ohledem na listinné důkazy obstarané od katastrálního úřadu, nepovažoval výslech tohoto navrhovaného svědka za důležitý. Rovněž nevyslechl ani další navrhovanou svědkyni žalovanou, , jméno FO, , když i tento výslech považoval za nadbytečný. Soud pak ani neprováděl další důkazy, když část důkazů navrhovaných k provedení zamítl při jednání vyhlášeným usnesením, z části pak takto učinil z toho důvodu, že důkazy považoval za nadbytečné z hlediska předmětu řízení a část z těchto důkazů pak zamítl i z důvodu zákonné koncentrace řízení. Soud neprovedl k důkazu ani advokátní ověřovací knihu, neboť tento důkaz by nic nemohl změnit na zjištěních ohledně nedbalého vedení knihy z hlediska ověření podpisů a uvádění položek v ní. Účastníci pak ani neměli jakékoliv návrhy na doplnění dokazování poté, kdy jim soud poskytl řádné poučení ve smyslu § 119a odst. 1 OSŘ. Soud pak podle jeho přesvědčení provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro posouzení oprávněnosti nároku uplatněného žalobou v tomto řízení, kdy nebylo třeba další důkazy obstarávat, nebylo třeba provádět rozsáhlejší dokazování pro rozhodnutí v této věci.

100. Na základě shora učiněných skutkových zjištění z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, když primární zjištění soudu se týkalo toho, že bylo možno učinit zcela bezpečný závěr o důvodnosti podané žaloby žalobkyně vůči žalované na náhradu škody z titulu porušení jeho právních povinností jakožto advokáta, který žalobkyni zastupoval. Podstatné pro rozhodnutí soudu bylo primárně to, že žalovaná v postavení advokátky, odborníka znalého práva, sepsala pro žalobkyni v zastoupení jejích zákonných zástupců kupní smlouvu č. 1 a také kupní smlouvu č. 2, přičemž v rámci této smlouvy (obou těchto smluv) jí byla zároveň ze strany kupující žalobkyně (jejích zákonných zástupců) a prodávajícího , jméno FO, udělena plná moc k jednání s katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva k dotčeným nemovitostem. Zároveň žalovaná poskytovala otci žalobkyně i další právní služby v rámci jeho zastupování v trestním řízení i před dalším soudem, Okresním soudem v , adresa, v rámci řízení o zvýšení výživného na jeho další děti z předchozího vztahu. Žalovaná sepsala kupní smlouvu č. 1, která byla opakovaně shledána ze strany katastrálního úřadu v rámci jeho rozhodování o návrzích na vklad vlastnického práva jako nevkladuschopná pro její vady a nedostatky. Zároveň také žalovaná v inkriminované době sepisu kupní smlouvy č. 1 a č. 2 nevěnovala potřebnou pečlivost tomu, aby informovala zákonné zástupce žalobkyně, že na dotčených nemovitostech jsou vedeny exekuce, které mají za následek nemožnost s těmito nemovitostmi nakládat. Žalovaná zajistila svým návrhem podaným k Okresnímu soudu v , adresa, i to, že došlo ke schválení právního jednání za nezletilou rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kterým byl udělen souhlas za nezletilou , Jméno žalobkyně, narozenou , datum, , k právnímu jednání spočívajícímu v uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, mezi nezletilou a prodávajícím , jméno FO, . Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , přičemž doložkou právní moci byl rozsudek opatřen dne , datum, . Žalované byla udělena další plná moc i dne , datum, jako generální plná moc a zároveň disponovala další plnou mocí datovanou nesprávně dne , datum, , když správně měl být uveden rok , Anonymizováno, , a to k zastupování v právní věci zaslání rozsudku č.j. , spisová značka, Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , k vyznačení právní moci a k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne , datum, , jakož i ke všem právním úkonům v této věci. Žalovaná však v inkriminované době návrh na vklad vlastnického prvá nepodala, ač měla mít k dispozici kupní smlouvu č. 1 i č. 2 s ověřenými podpisy, zároveň jí byl doručen dne , datum, opatrovnický rozsudek. V této době pak minimálně do , datum, bylo možné s nemovitostmi nakládat, neboť k tomuto datu muselo dojít k uhrazení všech závazků, když k uvedenému datu v části C tohoto výpisu z KN nebyla uvedena jakákoliv věcná práva zatěžující předmětné nemovitosti. I z této skutečnosti pak bylo jednoznačné, že byla naplněna podmínka pro vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, když v této době po určitou dobu byly veškeré známé exekuce váznoucí na dotčených nemovitostech uhrazeny ze strany zákonných zástupců žalobkyně, respektive z finančních prostředků, které žalobkyně obdržela jako dar od jejího dědečka , jméno FO, . Rovněž žalovaná při podpisu kupní smlouvy ve , adresa, na PČR předala , jméno FO, částku 30 000 Kč, kterou opět zajistil dědeček žalobkyně , jméno FO, , přičemž se jednalo fakticky o zbylou část kupní ceny, což odpovídalo i tomu, co vypověděl svědek , jméno FO, , který netvrdil, že by mu nebyla zaplacena kupní cena, že by nedošlo k doplacení jeho závazků. Jestliže pak žalovaná v době, kdy disponovala všemi podklady neučinila vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně od poloviny , Anonymizováno, do , datum, , ani neučinila žádné další kroky, pak následně již nebylo možné tento vklad vlastnického práva provést z důvodu dalších exekucí vedených proti dlužníku a dosavadnímu vlastníku dotčených nemovitostí , jméno FO, . Během krátké doby po datu , datum, totiž došlo k opětovnému zatížení dotčených nemovitostí exekucemi a exekučními příkaz y k provedení prodeje dotčených nemovitostí. I kdyby však nadále neexistovaly předmětné exekuce ve vztahu k , jméno FO, , samotná kupní smlouva č. 1 ze dne , datum, trpěla takovými vadami, že nebylo možné uvažovat o tom, že by byla vkladuschopná, jak ostatně opakovaně zdůraznil právě příslušný katastrální úřad. Žalovaná pak zcela nepochopitelně rodičům žalobkyně doručovala kupní smlouvu č. 1 až v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , která však byla odlišná od kupní smlouvy č. 2, která byla schválena jako právní jednání za nezletilou Okresním soudem v , adresa, . Pokud pak tedy šlo o kupní smlouvu č. 2, která byla předkládána Okresnímu soudu v , adresa, , pak tato by nejspíš byla vkladuschopná a zároveň tato měla být předložena příslušnému katastrálnímu úřadu v rámci podaného návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch nezletilé žalobkyně, leč toto žalovanou nebylo nikdy realizováno. I v této uvedené kupní smlouvě č. 2 byly nepřesnosti, ale minimálně bylo zřejmé, že kupujícím byla žalobkyně zastoupená jejími rodiči, již v ní nebyly ani další nepřesnosti, které byly v kupní smlouvě č.

1. Ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne , datum, (kupní smlouva č. 1), která byla opatřena razítkem žalované a také razítkem a označením sp.zn. katastrálního úřadu soud mohl bezpečně zjistit, že vkladové řízení u katastrálního úřadu bylo vedeno pod sp.zn. , spisová značka, s tím, že uvedená vkladová listina, tj. kupní smlouva č. 1 byla předložena i s listinami prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem ve vztahu k podpisům zákonných zástupců žalobkyně a , jméno FO, s tím, že u všech prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem bylo uvedeno běžné číslo knihy shodné, a to č. , hodnota, , i ve vztahu k této skutečnosti se nad ní pozastavil katastrální úřad, který měl pochybnosti o platnosti takto provedeného ověření podpisů na listině sepsané advokátem. Kupní smlouva č. 1 trpí mnoha nejasnostmi a nepřesnostmi, když z ní není fakticky patrné, kdo je kupujícím a kdo by tedy měl nabýt vlastnické právo k předmětu koupě. Podle předmětné kupní smlouvy č. 1 sepsané , Jméno žalované A, je v kupní smlouvě jako „kupující“ označena nezletilá , jméno FO, , rodiče , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, . Pod bodem 3.1 kupní smlouvy č. 1 je uvedeno, že kupující danou nemovitost přijímají do společného jmění. Za bodem 3.1 následuje bod 4.1, poté bod 3.2 a bod 3.

5. Kupní cena je v bodě 4.1 vyčíslena částkou 200 000 Kč, kdy je ve smlouvě uvedeno, že prodávající již obdržel „1000.000 Kč (jednostotisíc korun českých“), přičemž při podpisu smlouvy měl obdržet částku 30 000 Kč a zbývající část ve výši 70 000 Kč měla být uhrazena tak, že kupující uhradí exekuce na kupovaných nemovitostech přímo exekutorům, a v případě, že tato částka přesáhne 50 000 Kč nebo bude nižší vyúčtuje tento zbytek prodávajícímu, popřípadě doplatí. Podpisy prodávajícího a kupujícího jsou (nejspíše) umístěny v části označující místo podpisu smlouvy. V rámci podpisu smlouvy není uvedeno, že by ji rodiče jakožto zákonní zástupci nezletilé , jméno FO, podepisovali v zastoupení nezletilé. Zároveň jak kupní smlouva č. 1, tak i kupní smlouva č. 2 obsahovaly v čl. 3.2. udělení plné moci advokátce , tituly před jménem, , jméno FO, , když tato plná moc byla udělena ke všem právním úkonům souvisejícím s řízením o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž vklad vlastnického práva měl být podán prostřednictvím žalované do pěti pracovních dnů po zaplacení celé kupní ceny. Byla tedy jasně stanovena lhůta k podání návrhu na vklad vlastnického práva, když žalované nic nebránilo zjistit, že byly uhrazeny dluhy z exekucí v době, kdy obdržela opatrovnický rozsudek Okresního soudu v , adresa, ohledně schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni, přičemž v té chvíli disponovala skutečně všemi podklady pro provedení vkladu vlastnického práva, jak soud ostatně uvedl již výše. Ve vztahu ke kupním smlouvám pak byl zjevný rozdíl mezi kupními smlouvami i z hlediska data podpisů, když na kupní smlouvě č. 1 byl podpis , jméno FO, k datu , datum, , což by odpovídalo i datu na prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem, avšak u kupní smlouvy č. 2 již bylo pouze jedno datum dne , datum, . Zároveň ale u obou těchto kupních smluv bylo v čl. 7 uvedeno, že byla smlouva sepsána ve čtyřech (4) vyhotoveních, z nichž měl obdržet jedno (1) vyhotovení prodávající, jedno (1) vyhotovení advokát a dvě (2) vyhotovení měl obdržet kupující, přičemž zbývající jedno (1) vyhotovení mělo sloužit pro potřeby řízení před příslušným katastrálním úřadem (sic!). Počet vyhotovení smlouvy činil, či lépe řečeno měl činit 4 stejnopisy, ale v tomto článku se operuje s pěti vyhotoveními, byť i sama žalovaná nebyla schopná uvést v rámci účastnické výpovědi, kolik fakticky vyhotovení kupní smlouvy existovalo, když s ohledem na rozdílnost kupních smluv by muselo existovat nejméně osm vyhotovení, tedy od každé kupní smlouvy čtyři vyhotovení, přičemž žalovaná uváděla nejméně dvě vyhotovení od každé smlouvy. Žalovaná tedy poskytla jinou kupní smlouvu pro účely řízení před Okresním soudem v , adresa, , a jinou pak pro účely provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, aniž by zákonné zástupce žalobkyně upozornila na tuto skutečnost, když jim uvedenou kupní smlouvu doručovala. Zákonní zástupci podali první návrh na vklad vlastnického práva, když nebyli schopni se spojit s žalovanou a zjistili, že žalovaná žádný návrh na vklad vlastnického práva nepodala, k datu , datum, , přičemž jim následně bylo doručováno seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne , datum, , když jim bylo sděleno, že návrh nemohl být úspěšný pro nařízené exekuce ve vztahu k , jméno FO, k datu podání tohoto návrhu na vklad vlastnického práva. Nejdříve k tomuto datu mohli zákonní zástupci žalobkyně nabýt povědomí o tom, že vklad vlastnického práva nemohl být realizován pro vedené další následné exekuce ve vztahu k , jméno FO, , avšak ještě v tomto seznámení nebylo ničeho uváděno ohledně vad kupní smlouvy č.

1. Vady kupní smlouvy č. 1 pak byly fakticky uvedeny až v dalším seznámení s podklady pro rozhodnutí ze strany Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , ze dne , datum, , když příslušný katastrální úřad upozornil žalobkyni, respektive její zákonné zástupce, že nebylo možné na základě návrhu na vklad vlastnického práva ze dne , datum, provést vklad tohoto vlastnického práva, když bylo zjištěno, že prodávající , jméno FO, je omezen v nakládání s nemovitostmi, neboť k datu , datum, již bylo evidováno omezení z hlediska tzv. generálního inhibitoria (či dokonce speciálního inhibitoria) z důvodu existence exekučních příkazů k prodeji nemovitosti, a to exekučního příkazu k prodeji nemovitosti vydaného Exekutorským úřadem , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Zároveň i v pozdějším období do doby podání uvedeného návrhu ze dne , datum, došlo k vydání dalších exekučních příkazů k prodeji nemovitosti. Zároveň z uvedeného seznámení s podklady mohl soud zjistit, že podle katastrálního úřadu již k datu sepisu kupní smlouvy č. 1 bylo , jméno FO, zakázáno nakládat s předmětnými nemovitostmi, když byla vedena exekuce , spisová značka, . Zároveň katastrální úřad uvedl, že i kdyby tato překážka vkladu vlastnického práva neexistovala, nebylo by možné provést vklad, respektive povolit vklad vlastnického práva s ohledem na nevkladuschopnost předmětné kupní smlouvy č. 1, přičemž uváděl vady kupní smlouvy č. 1, jak byly již popsány soudem shora. Na uvedeném závěru pak nemohla nic změnit ani skutečnost, že zákonní zástupci žalobkyně nepodávali proti jednotlivým zamítavým rozhodnutím ve vztahu k návrhům na vklad vlastnického práva žalobu podle příslušných ustanovení OSŘ, ale snažili se opakovaně podávat stejný návrh na vklad vlastnického práva, když nebyli schopní věc řešit jiným způsobem. Zároveň ani jeden ze zákonných zástupců prokazatelně nedisponuje takovými vědomostmi, aby byl schopen relevantních právních postupů, jak namítala žalovaná, když to měla být žalovaná, kdo měl v této věci řádně postupovat. Žalobkyně se pak opakovaně snažila věc prostřednictvím zákonných zástupců řešit, přičemž ještě před uzavřením – podpisem kupní smlouvy č. 1 docházelo ze strany zákonných zástupců žalobkyně, a stejně tak i v následném období, k investicím do dotčených nemovitostí, ač byli rodiče žalobkyně upozorněni ze strany žalované i svědka , jméno FO, , že takové počínání není rozumné a toto nebylo možno klást k tíži žalované. Žalovaná , jméno FO, ještě poskytla pomoc spočívající v jednání s Exekutorským úřadem v , adresa, , avšak rodiče žalobkyně museli uhradit určitou částku ve výši 18 000 Kč, aby takto oddálili prodej dotčených nemovitostí v dražbě. Stejně tak jednali již sami či prostřednictvím dalších právních zástupců s dalšími exekutorskými úřady a uhrazovali i další částky za dlužníka , jméno FO, , když z jeho strany tedy fakticky docházelo k bezdůvodnému obohacení vůči žalobkyni, respektive jejich zákonných zástupců, kteří se pouze snažili zachránit majetek nezletilé žalobkyni, když fakticky do data rozhodování soudu v rodinném domě č.p. , Anonymizováno, , jméno FO, s nezletilou žalobkyní bydlí, avšak v mezidobí byly dotčené nemovitosti prodány v rámci insolvenčního řízení třetí osobě. S ohledem ke shora uvedeným závěrům o nesprávném postupu žalované pak dospěl soud k závěru, že žalovaná žalobkyni odpovídá za škodu, přičemž tato škoda byla zjištěna v částce 295 190 Kč a žalobkyně měla nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 295 190 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, kdy marně uplynula 10denní lhůta k zaplacení požadované částky, k níž byla vyzvána žalovaná žalobkyní prostřednictvím výzvy ze dne 2. 6. 2020, která jí tohoto dne byla také doručena.

101. Naopak ve zbylé části požadavku na náhradu škody soud dospěl k závěru, že tato nebyla žalobkyní ani správně stanovena, a především nebylo možné klást k tíži žalované, jak soud již výše uvedl, že žalobkyně prostřednictvím jejích zákonných zástupců investovala finanční prostředky, respektive byly prováděny práce a rekonstrukce rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v době, kdy fakticky nebyl rodinný dům, či lépe řečeno dotčené nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Za takové situace pak byl soud přesvědčen, že žalobkyni nemohla náležet částka odpovídající zjištěné hodnotě ve výši 1 500 000 Kč, neboť taková hodnota byla zjištěna k datu pozdějšímu, než došlo ke škodnímu jednání ze strany žalované. K tomuto škodnímu jednání a ke vzniku škody pak fakticky podle názoru soudu došlo k datu , datum, , kdy došlo k podpisům na kupní smlouvě č. 1, která byla označena za nevkladuschopnou, případně mohlo k tomuto dojít nejpozději k datu , datum, , kdy bylo možno uvažovat o tom, že dotčené nemovitosti nebyly zatíženy exekucemi, ale nebylo by možné povolit vklad vlastnického práva pro vady a nedostatky kupní smlouvy č.

1. Zároveň pak bylo jednoznačné, že ani nemohlo dojít k promlčení práva na náhradu škody, jestliže žalobkyně se nejdříve dozvěděla o nemožnosti povolit vklad vlastnického práva po datu , datum, , když samotná žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne , datum, , tedy před uplynutím promlčecí doby. (viz právní hodnocení)

102. Z hlediska právního hodnocení projednávané věci ve vztahu k učiněnému skutkovému závěru pak soud hodnotil uvedenou věc z pohledu příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném a účinném znění, (dále jen ZoAdv), jakož i z pohledu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ).

103. Soud se musel nejprve zabývat vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované a vedlejšího účastníka na straně žalované, když dospěl k jednoznačnému závěru, že nárok uplatněný v tomto řízení žalobkyní nemohl být promlčen k datu, kdy žalobkyně tento nárok vůči žalované uplatnila u zdejšího soudu, neboť žalobkyně (její zákonní zástupci) se o vzniklé škodě a o tom, kdo za škodu může fakticky odpovídat, prokazatelně dozvěděla teprve okamžikem rozhodnutí, respektive doručením v řadě prvním seznámením s podklady ze strany katastrálního úřadu ze dne , datum, , přičemž žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne , datum, , tedy jestliže nárok na náhradu škody žalobkyně uplatnila vůči žalované již dne , datum, podáním žaloby ke zdejšímu soudu, pak nemohlo dojít k promlčení takto uplatněného nároku na náhradu škody, neboť podle § 619 odst. 1 NOZ platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 pak dále platí, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dále ve smyslu § 620 odst. 1 NOZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z tohoto pohledu a při vědomí, že právo na náhradu škody se promlčuje ve tříleté subjektivní lhůtě (srovnej § 629 a § 620 NOZ), nemohlo dojít k promlčení nároku na náhradu škody a fakticky nemohlo dojít podle přesvědčení soudu ani k tomu, že by došlo k promlčení nároku z hlediska rozšíření žaloby o částku ve výši 510 000 Kč, když ve vztahu k takto provedenému rozšíření žaloby bylo třeba uvést, že k tomuto došlo až na základě dalších zjištění z hlediska obecné hodnoty dotčených nemovitostí (byť s takto stanovenou hodnotou soud nesouhlasil), přičemž tedy povědomí o výši škody mohla nabýt žalobkyně až tímto okamžikem. Zároveň byl soud přesvědčen, že vznesená námitka promlčení byla učiněna rovněž v rozporu s dobrými mravy, když byl soud přesvědčen, že bylo třeba mít na paměti postavení účastníků, jejich možnosti a právní vzdělání žalované, která v tomto směru vystupovala ve vztahu k zákonným zástupcům žalobkyně (i k žalobkyni) jako odborník, měla jejich plnou důvěru a tito fakticky nemohli disponovat takovými znalostmi, aby případně nárok na náhradu škody vznesli vůči žalobkyni dříve. Zároveň bylo zcela pochopitelné, že zákonní zástupci žalobkyně se snažili především řešit situaci ohledně zajištění dalšího bydlení v domě č.p. , Anonymizováno, , jednali s exekutory, snažili se v rámci vlastních možností vše řešit. Jestliže by snad bylo možno v tomto směru uvažovat o částečném promlčení nároku na náhradu škody, pak soud se s touto námitkou nemohl ztotožnit s ohledem na výše uvedené a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou nebyl promlčen.

104. Při řešení otázky promlčení nároku na náhradu škody způsobené advokátem jeho klientovi je nezbytné v první řadě vymezit, jaká újma má být nahrazena. Počátek objektivní i subjektivní promlčecí doby může být totiž velice rozdílný v závislosti na tom, za jakou konkrétní újmu je náhrada požadována, a dále i na tom, jak k této újmě došlo, tj. v čem spočívá pochybení advokáta. V dané věci bylo jednoznačné, že k sepisu vadné kupní smlouvy došlo dne , datum, , avšak v případě žalobkyně (jejích zákonných zástupců) bylo jednoznačné povědomí o odpovědnosti žalované za případnou vzniklou škodu možné nabýt až právě okamžikem, kdy jim bylo doručeno první seznámení s podklady ze dne , datum, , respektive kdy poprvé také katastrální úřad označil kupní smlouvu č. 1 nevkladuschopnou. V tomto případě, jak soud uvedl shora, tak nemohlo dojít k dřívějšímu počátku běhu promlčecí doby ve vztahu k uplatněnému nároku žalobkyně na náhradu škody, která jí měla být způsobena nesprávným postupem a zaviněným porušením povinností ze strany žalované jako advokátky, tedy osoby znalé práva, která vystupovala ve styku se zákonnými zástupci žalobkyně jako profesionál, který se přihlásil k odbornému poskytování právních služeb. Újmou, jejíž náhrady se žalobkyně domáhá, je tedy skutečná škoda, tj. úbytek aktiv, a vznik její škody se tak váže podle přesvědčení soudu k okamžiku, kdy bylo možné provést bezvadný vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, respektive, kdy se zákonní zástupci žalobkyně dozvěděli o tom, že tento vklad nemůže být úspěšně proveden pro vedení dalších exekucí proti prodávajícímu , jméno FO, z důvodu tzv. generálního (i speciálního) inhibitoria, když tento nemohl s dotčenými nemovitostmi nakládat. K tomuto okamžiku se zároveň váže počátek běhu objektivní promlčecí doby (ale i subjektivní promlčecí doby). Událost, z níž škoda vznikla zahrnuje totiž nejen samotnou škodní událost či protiprávní úkon, jež vedly ke vzniku škody, nýbrž i vznik škody samotné. Dokud škoda nevznikla, nemůže započít ani běh objektivní promlčecí doby k uplatnění nároku na její náhradu. Počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na náhradu škody se pak váže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o odpovědném subjektu a o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu.

105. Jestliže pak žalovaná namítala, že nemohla podat návrh na vklad vlastnického práva, neboť neměla povědomí o tom, že byla doplacena kupní cena, respektive byly splněny podmínky pro vklad vlastnického práva a zároveň, že nedisponovala plnou mocí k tomuto právnímu jednání, pak s tímto soud nemohl souhlasit. Jak totiž uvedl výše, žalovaná sepsala za zákonné zástupce nezletilé žalobkyně návrh podaný k Okresnímu soudu v , adresa, , přičemž na základě tohoto návrhu došlo ke schválení právního jednání za nezletilou rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, kterým byl udělen souhlas za nezletilou , Jméno žalobkyně, narozenou , datum, , k právnímu jednání spočívajícímu v uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, mezi nezletilou a prodávajícím , jméno FO, . Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Doložkou právní moci byl rozsudek opatřen dne , datum, . Žalované byla udělena další plná moc již dne , datum, jako generální plná moc a zároveň disponovala další plnou mocí datovanou nesprávně dne , datum, , když správně měl být uveden rok , Anonymizováno, , a to k zastupování v právní věci zaslání rozsudku č.j. , spisová značka, Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , k vyznačení právní moci a k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne , datum, , jakož i ke všem právním úkonům v této věci. Žalovaná však v inkriminované době návrh na vklad vlastnického prvá nepodala, ač měla mít k dispozici kupní smlouvu č. 1 i č. 2 s ověřenými podpisy, zároveň jí byl doručen dne , datum, opatrovnický rozsudek Okresního soudu v , adresa, a pokud by postupovala tedy správně, měla k příslušnému katastrálnímu úřadu doručit návrh na vklad vlastnického práva za nezletilou žalobkyni, přičemž jako vkladovou listinu měla bezesporu použít kupní smlouvu č. 2, která byla podkladem pro rozhodnutí o schválení právního jednání za nezletilou. V době, kdy obdržela rozsudek s vyznačenou právní mocí, až minimálně do , datum, bylo možné s nemovitostmi nakládat, neboť k tomuto datu muselo dojít k uhrazení všech závazků, když k uvedenému datu v části C výpisu z KN nebyla uvedena jakákoliv věcná práva zatěžující předmětné nemovitosti, nebyla zde vedena žádná exekuce, která by měla za následek nemožnost nakládat s nemovitostmi. Žalovaná však zcela nepochopitelně tvrdila, že nebyla oprávněná takový návrh na vklad podat, protože neměla za zjištěné, že došlo ke splnění podmínek kupní smlouvy. To však bylo zcela účelové tvrzení ex post, neboť pokud by k věci přistupovala z profesionální péčí, pak by jistě zjistila, že na dotčených nemovitostech neváznou žádné exekuce a nic by jí nebránilo podat návrh na vklad. Tvrzení o nedostatku plné moci soud považoval za další poněkud problematické tvrzení, jestliže to byla sama žalovaná, kdo vypracoval v písemném znění kupní smlouvu č. 1 a č. 2 ze dne , datum, , přičemž sama do této smlouvy (těchto smluv) formulovala znění plné moci a nemohla se následně podle názoru soudu dovolávat nedostatku plné moci. Soud považoval tuto obranu za účelovou. Pokud šlo právě o splnění podmínek k zaplacení celé kupní ceny, pak bylo jednoznačné, že byla naplněna podmínka pro vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně, když v této době po určitou dobu byly veškeré známé exekuce váznoucí na dotčených nemovitostech uhrazeny ze strany zákonných zástupců žalobkyně, respektive z finančních prostředků, které žalobkyně obdržela jako dar od jejího dědečka , jméno FO, . Rovněž žalovaná při podpisu kupní smlouvy ve , adresa, na PČR předala , jméno FO, částku 30 000 Kč, kterou opět zajistil dědeček žalobkyně , jméno FO, , přičemž se jednalo fakticky o část kupní ceny, což odpovídalo i tomu, co vypověděl svědek , jméno FO, , který netvrdil, že by mu nebyla zaplacena kupní cena, že by nedošlo k doplacení jeho závazků. Jestliže pak žalovaná v době, kdy disponovala všemi podklady neučinila vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně od poloviny , Anonymizováno, do , datum, , ani neučinila žádné další kroky, pak následně již nebylo možné tento vklad vlastnického práva provést z důvodu dalších exekucí vedených proti dlužníku a dosavadnímu vlastníku dotčených nemovitostí , jméno FO, .

106. Jestliže pak byla vedena procesní obrana žalované argumentací, že nebylo možné hovořit o jakékoliv lhůtě k podání návrhu na vklad vlastnického práva, přičemž žalovaná činila veškeré úkony svědomitě a řádně, pak byl soud přesvědčen, že žalovaná měla stanovenu přímo v kupní smlouvě lhůtu k podání návrhu v délce pěti pracovních dnů od zaplacení celé kupní ceny, kdy opět je nutno mít na paměti, že kupní smlouvu č. 1 a č. 2 sepisovala sama žalovaná v postavení advokáta, osoby znalé práva. Nebylo pochyb o tom, co bylo v dotčeném čl. 3.2. kupní smlouvy č. 1 (i kupní smlouvy č. 2) myšleno a nebylo ani pochyb o tom, že žalovaná skutečně měla a mohla učinit veškeré kroky směřující k vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně. V tomto opomenutí jednání soud spatřoval konkrétní porušení právní povinnosti žalované ve vztahu k nezletilé žalobkyni a nemohl pak ani obstát argument, že rodiče nezletilé žalobkyni neposkytli dostatečnou součinnost. Fakticky totiž nebyl žádný důvod k jednáním a schůzkám, když žalovaná měla všechny podklady k provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným nemovitostem, byly splněny veškeré podmínky vyplývající z kupní smlouvy č. 1 a č. 2.

107. Při veškerém respektu k erudici žalované byl soud přesvědčen, že žalovaná v inkriminované době měla být schopná vyhotovit bezvadnou kupní smlouvu, což se fakticky nestalo, stejně tak měla být pečlivější při kontrolování a ověřování konkrétních skutečností, když i podle § 16 ZoAdv platí podle jeho odst. 1, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. A dále podle odst. 2 téhož ustanovení je pak při výkonu advokacie advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

108. V tomto směru si však podle názoru soudu nepočínala žalovaná profesionálně, nepřistupovala k věci dostatečně pečlivě, spíše se její přístup vyznačoval určitou mírou chaotičnosti a nízkou mírou pečlivosti, jestliže vyhotovila dvě verze kupní smlouvy, ani nedisponovala dostatečným počtem stejnopisů kupních smluv, přičemž zároveň byl z její strany zvolen naprosto nevhodný postup, když k opatrovnickému soudu doručovala jiné znění kupní smlouvy ke schválení právního jednání za nezletilou a jiné znění pak poskytla zákonným zástupcům žalobkyně s tím, že tato kupní smlouva č. 1 by měla být vkladovou listinou. Zároveň si žalovaná ani nezjišťovala řádně a včas, zda byly naplněny podmínky pro vklad vlastnického práva, které sama stanovila, ač opět tak učinit mohla a měla.

109. Podle přesvědčení soudu žalovaná jako advokátka nemohla ani argumentovat tím, že nebyla k takovému jednání za žalobkyni zmocněna, jak ostatně soud uvedl výše.

110. Úprava odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou při výkonu advokacie pak jednoznačně vyplývá ze zvýšených nároků, jež jsou na advokátní stav kladeny z důvodu vyšší míry rizika spojené s jejich činností a z důvodu nezbytnosti zajištění důvěry ve vztahu advokát - klient. Odpovědnost advokáta je v § 24 ZoAdv vymezena poměrně široce, má však svoje limity vyplývající z charakteru výkonu advokacie, a nastupuje proto až tehdy, pokud bylo prokázáno, že advokát nesplnil, resp. porušil svoji povinnost, kterou lze po něm s ohledem na ustanovení § 16 a § 1 odst. 2 ZoAdv důvodně očekávat, tedy zejména znalost právních předpisů, schopnost jejich logické a vhodné aplikace, důsledné zastupování klienta, obstarávání jeho záležitostí podle smlouvy o poskytování právních služeb a provádění činností úzce souvisejících (např. úschova listin). (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 25 Cdo 1734/2016 ze dne 27. 9. 2017)

111. Jednou z povinností advokáta je postupovat tak, aby byly oprávněné zájmy klienta řádným způsobem chráněny a prosazovány, k čemuž je advokát povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky, které mohou sloužit zájmům klienta v právní záležitosti, jež je předmětem smlouvy mezi advokátem a klientem o poskytnutí právní služby, tj. jak prostředky procesněprávní povahy, tak povahy hmotněprávní, pokud není výslovně sjednáno, že se smlouva mezi advokátem a klientem vztahuje pouze na některé konkrétně vymezené úkony, nebo je tato povinnost vyloučena pozdějším výslovným pokynem klienta. Pokud předmětem smlouvy o poskytnutí právní pomoci, respektive v plné moci obsažené v kupní smlouvě ze dne , datum, bylo uvedeno, že to bude žalovaná, kdo podá za kupující a prodávajícího návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, přičemž bylo zde uvedeno dále, že je žalované udělena plná moc ke všem právním úkonům (nově tedy ke všem právním jednáním, pozn. soudu), které souvisejí s řízením o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, nemohlo být pochyb o rozsahu zmocnění žalované. Zároveň žalovaná disponovala i plnou mocí ze dne , datum, jako generální plnou mocí a disponovala i další udělenou plnou mocí datovanou nesprávně dne , datum, , když správně měl být uveden rok , Anonymizováno, , a to k zastupování v právní věci zaslání rozsudku č.j. , spisová značka, Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , k vyznačení právní moci a k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy ze dne , datum, , jakož i ke všem právním úkonům v této věci, tedy žalovaná měla opakovaně udělenou plnou moc ke konkrétně vymezenému jednání za žalobkyni a nemohlo být pochyb o tom, že v tomto směru jí nic nebránilo, aby učinila konkrétní včasné kroky směřující k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

112. Pokud tedy žalovaná včas a řádně neučinila uvedené kroky, vedle toho ani nebyla schopná sepsat v případě kupní smlouvy č. 1, ani kupní smlouvu která by byla vkladuschopná, ačkoli to bylo její povinností jakožto profesionála a odborníka v právu, byly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu při výkonu advokacie. Přestože obsahem příkazní smlouvy je provedení určité činnosti bez ohledu na její výsledek, k porušení povinnosti žalované jako advokátky podle § 16 ZoAdv došlo, a je tak založena její odpovědnost za škodu tím způsobenou. Ustanovení § 16 ZoAdv platí totiž jako zvláštní právní norma (lex specialis) vůči obecnému ustanovení § 2430 a násl. NOZ o smlouvě příkazní. Porušení v něm uvedených povinností zakládá podmínky pro vznik odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu § 24 ZoAdv pokud jde o škodu způsobenou klientovi. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Jde o objektivní odpovědnost, která je založena na principu presumovaného zavinění. Podle názoru soudu tak byla i v tomto případě prokázána existence příčinné souvislosti mezi jednáním (opomenutím) žalované (advokáta) a vzniklou škodou žalobkyni spočívající právě v částce, o kterou byla fakticky zkrácena, když taková částka odpovídala hodnotě dotčených nemovitostí k datu sepisu kupní smlouvy č. 1 (a také kupní smlouvy č. 2), která nemohla být následně podkladem pro rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Z tohoto důvodu měl soud za to, že žalovaná porušila svoji povinnost uloženou jí ustanovením § 16 ZoAdv, když nevyužila všechny dostupné zákonné prostředky k ochraně zájmů klientů, zejména neučinila potřebné kroky k podání návrhu na vklad vlastnického práva a zároveň sepsala dvdě kupní smlouvy č. 1 a č. 2, přičemž jinou kupní smlouvu č. 2 předložila ke schválení Okresnímu soudu v , adresa, a jinou kupní smlouvu č. 1 pak doručila žalovaným, aby sami podali návrh na vklad vlastnického práva k příslušnému katastrálnímu úřadu, ač tak měla učinit sama. (srovnej podpůrně např. rozsudek NS ČR sp.zn. 25 Cdo 2679/2006 ze dne 10. 1. 2007)

113. Zároveň soud musel zdůraznit, že poukaz na neuplatnění práv z tzv. salvátorské klauzule nemohl obstát, neboť pokud již měl někdo tímto způsobem postupovat, pak to byla opět žalovaná, která i ještě v roce , Anonymizováno, pomáhala rodičům žalobkyně řešit nastalou situaci u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž jí jistě nic nebránilo, aby tedy v souladu s tímto ustanovením čl. 3.5. kupní smlouvy č. 1 (kupní smlouvy č. 2) postupovala či minimálně o takové možnosti informovala rodiče žalobkyně. Ani toto však neučinila.

114. Stejně tak nedošlo k přetržení příčinné souvislosti mezi příčinou a následkem, kdy bylo namítáno, že nekonáním zákonných zástupců žalobkyně došlo právě k přetržení příčinné souvislosti, neboť absence jejich poskytované součinnosti, respektive jejich nekonání, byly další příčinou vzniku případné škody, pak soud již shora uvedl, že s ohledem na závěr o dostatku plné moci a možnosti provést návrh na vklad vlastnického práva ze strany žalované, této nic nebránil, aby tak učinila sama, bez jakékoliv další součinnosti ze strany rodičů nezletilé žalobkyně.

115. Samotná škoda, která byla žalobkyni způsobena nesprávným a neprofesionálním postupem žalované pak podle přesvědčení soudu mohla spočívat pouze v tom, že žalobkyně fakticky nenabyla do svého výlučného vlastnictví dotčené nemovitosti, tj. ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba – rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , a ideální podíl o velikosti ¾ na parcele č. , hodnota, , to vše na LV , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , přičemž vyčíslení škody soud provedl prostřednictvím zpracovaného znaleckého posudku, když za škodu považoval pouze hodnotu dotčených nemovitostí bez jakýchkoliv prováděných prací a rekonstrukcí, neboť nebyl přesvědčen o tom, že by snad takové provádění prací a faktické zhodnocení majetku jiné osoby mohlo jít k tíži žalované, která ostatně sama upozorňovala zákonné zástupce žalobkyně na nevhodnost takového počínání. (viz níže odůvodnění výroku II.) V tomto případě pak soud vyšel ze zjištěné obvyklé ceny stanovené porovnávací metodou ve vztahu k dotčeným nemovitostem k datu sepisu kupní smlouvy ze dne , datum, , když tato hodnota činila částku ve výši 295 190 Kč a žalobkyně měla nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 295 190 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, kdy marně uplynula 10 denní lhůta k zaplacení požadované částky, k níž byla vyzvána žalovaná prostřednictvím výzvy ze dne 2. 6. 2020, která jí tohoto dne byla také doručena, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl soud za prokázané, že žalovaná při svém výkonu advokacie porušením svých povinností způsobila žalobkyni škodu ve výši 295 190 Kč, kterou dosud neuhradila, ačkoliv k tomu byla i vyzván žalobkyní, žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to i ve vztahu k požadovanému příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky ve výši 10 % ročně od 13. 6. 2020 do zaplacení. (výrok I.)

116. Jestliže s ohledem na učiněný závěr tedy žalobkyni soud částečně vyhověl, pak ve zbylé části uplatněného nároku na náhradu škody ve výši 1 204 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 600 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení, žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud se totiž neztotožnil s tím, že by snad měla žalovaná odpovídat za celou vzniklou škodu, která spočívala i ve zhodnocení dotčených nemovitostí, když žalované nemohlo jít k tíži, že zákonní zástupci žalobkyně, byť vedeni dobrými úmysly, investovali čas, práci a peníze do cizího majetku třetí soby, která se tak fakticky bezdůvodně obohatila minimálně v určité části takového zhodnocení. Zároveň soud musel zdůraznit, že sama žalovaná upozorňovala zákonné zástupce žalobkyně na nevhodnost takového počínání, avšak tito ještě i před tím, než vůbec začali řešit uzavření kupní smlouvy, do dotčených nemovitostí postupně investovali určité prostředky a tímto způsobem nemovitosti také zhodnotili. Bylo čistě jejich věcí, jestliže investovali prostředky s vědomím, že dotčené nemovitosti nejsou jejich vlastnictvím a muselo jim být zcela jasné, a to i při vědomí váznoucích exekucí již v době podpisu kupní smlouvy č. 1 a č. 2 dne , datum, , že taková investice je velmi riziková. V tomto směru musel mít soud na paměti i § 4 odst. 1 NOZ podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. V tomto ohledu tedy soud dospěl k závěru, že nemohl takové uvedené jednání a zhodnocení cizího majetku ze strany zákonných zástupců žalobkyně klást k tíži žalované, a to i kdyby snad tito měli do určité míry jisté legitimní očekávání, že v budoucnu nabude žalobkyně vlastnické právo k dotčeným nemovitostem. S ohledem na uvedené tedy soud vycházel ze stanovení obecné ceny nemovitostí k datu , datum, , nikoliv z pozdějšího ocenění nemovitostí k pozdějšímu datu, které logicky mohlo být vyšší s ohledem na vývoj realitního trhu. Zároveň vycházel z čisté hodnoty – obecné ceny dotčených nemovitostí bez realizovaných oprav, na což ostatně v průběhu řízení opakovaně upozorňoval. Soud tak žalobu částečně zamítl co do požadované částky ve výši 1 204 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 600 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení. (výrok II.)

117. Soud si byl vědom, že předmětem tohoto řízení byla požadovaná škoda, která měla žalobkyni vzniknout zaviněným porušením právní povinnosti (právních povinností) ze strany žalované jakožto advokátky, tedy osoby, která se přihlásila k odbornému výkonu jako příslušník advokátního stavu s tím, že v tomto směru soud při vlastním rozhodování vyšel z příslušných ustanovení ZoAdv a zároveň i z příslušných ustanovení NOZ, když podle § 5 NOZ platí, že kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Soud musel při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky zvažovat povahu řízení i to, že rozhodoval na základě provedeného dokazování a primárně závěrů znaleckého posudku vypracovaného ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . V tomto směru by bylo možné uvažovat o aplikaci ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ, kdy platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Jak soud uvedl, vycházel při rozhodování i ze závěrů znaleckého posudku, avšak jeho rozhodování nezáviselo pouze na těchto závěrech a zároveň musel soud akcentovat, že žalobkyně byla opakovaně upozorňována, jakým způsobem soud nárok uplatněný žalobou posuzuje a že nelze klást k tíži žalované veškerou tvrzenou vzniklou škodu a dávat ji celou (ve vztahu k celé částce požadované žalobkyní) do příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti na straně žalované. Za tohoto stavu tedy byl soud přesvědčen, že žalobkyni nemohl nárok na náhradu nákladů řízení přiznat, když jí bylo vyhověno pouze co do částky 295 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 295 190 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení a zároveň byla žaloba zamítnuta v převážné části co do částky ve výši 1 204 810 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 155 600 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 49 210 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení.

118. Při uvedeném závěru pak soud tedy zvažoval, zda lze při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupovat ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, když by rozhodoval podle poměru úspěchu a neúspěchu mezi účastníky, a to jak ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, tak i ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované. Jak již soud uvedl shora žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky celkem 1 500 000 Kč, úspěšná byla v částce 295 190 Kč a neúspěšná co do částky 1 204 810 Kč. Při vyjádření poměru úspěchu, kdy od úspěchu žalobkyně se odečetl její neúspěch, by měla žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v poměru 60,64 %, shodně by pak tento úspěch měl i vedlejší účastník na straně žalované. Soud však v tomto ohledu nepostupoval podle uvedeného pravidla zakotveného v § 142 OSŘ. Soud si je sice jednoznačně vědom, že základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci vyjádřená právě v § 142 odst. 1 OSŘ (potažmo v § 142 odst. 2 OSŘ). V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Soud však byl přesvědčen, že v projednávané věci by přiznání náhrady nákladů řízení žalované, a rovněž vedlejšímu účastníku na straně žalované, bylo do určité míry vůči žalobkyni nespravedlivé, když podle názoru soudu zásadní podíl na vyvolání sporu jistě nesla právě žalovaná svým postupem z pozice výkonu advokacie a poskytování právních služeb ve vztahu k žalobkyni a jejím zákonným zástupcům. Při zvážení všech okolností projednávané věci se soudu jevilo jako nespravedlivé přiznat žalované (vedlejšímu účastníku na straně žalované) vůči žalobkyni náklady řízení a zároveň se ani nedomníval, že by snad takový postup zásadním způsobem žalované (a tím méně vedlejšímu účastníku na straně žalované) negativně zasáhl do její ekonomické sféry. Za důvody zvláštního zřetele hodné tak soud považoval předchozí jednání žalované ve specifickém postavení advokáta poskytujícího právní služby žalobkyni a jejím zákonným zástupcům, když její postup v rozporu s příslušnými ustanoveními ZoAdv fakticky vyvolal tento spor. Zároveň soud nemohl odhlédnout ani od toho, že žalobkyně byla v řízení plně osvobozena od soudních poplatků a zároveň jí byla i ustanovena zástupkyně z řad advokátů, přičemž důvody pro osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků podle § 138 odst. 1 OSŘ soud shledal v jejích poměrech, zároveň v tom, v jak tíživé životní situaci se fakticky ocitla celá její rodina, a to do určité míry i v souvislosti s postupem žalované. Soud tak akcentoval uvedené skutečnosti a přistoupil ke zcela výjimečné aplikaci § 150 OSŘ, jenž shora uvedenou zásadu ukotvenou v § 142 odst. 1 OSŘ umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit. Za tohoto stavu tedy rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou a dále mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované tak, že náklady řízení žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované vůči žalobkyni nepřiznal. (výrok III., IV.)

119. V řízení byla žalobkyni usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 11. 2022 č.j. 9 C 82/2020-621 ustanovena zástupkyně z řad advokátů , Jméno advokátky, , přičemž žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v plné výši. Soud tak musel rozhodnout i o odměně ustanovené zástupkyně. Podle názoru soudu se v případě projednávané věci nejednalo o řízení, v němž by bylo nutné stanovit odměnu ustanovené zástupkyně žalobkyně podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 176/1999 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném a účinném znění, (dále jen AT), když podle § 9 odst. 3 písm. a) AT platí, že částka 35.000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. V této projednávané věci však bylo možno vyjít z částky předmětu řízení ve výši 1 500 000 Kč. Takto tedy tarifní hodnota projednávané věci činila 1 500 000 Kč, kdy tedy výše mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činila 14 300 Kč (§ 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném a účinném znění, dále jen AT). Soud tedy přiznal ustanovené zástupkyni mimosmluvní odměnu celkem za 4 a půl úkonu právní služby po 14 300 Kč tj. 64 350 Kč (tj. příprava a převzetí věci dne 2. 12. 2022 podle § 11 odst. 1 písm. b) AT, prostudování spisu zdejšího soudu dne 8. 12. 2022 a dne 12. 12. 2022 (jedná se o značně rozsáhlý spisový materiál, pozn. soudu) podle § 11 odst. 1 písm. c), odst. 3 AT, účast u jednání soudu dne 5. 1. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. g) AT a konečně účast u jednání soudu dne 9. 1. 2024, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku podle § 11 odst. 2 písm. f) AT), dále pak soud ustanovené zástupkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po 300 Kč tj. 1 500 Kč podle § 11 odst. 1 písm. b), c), d), g) a f) § 13 odst. 3, odst. 4 AT. Celkem tedy ustanovené zástupkyni žalobkyně náležela odměna ve výši 65 850 Kč, přičemž bylo stanoveno, že tato odměna bude ustanovené zástupkyni vyplacena do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku s ohledem na nutnost zpracování výplaty odměny z hlediska organizační složky státu, tj. Okresního soudu v Uherském Hradišti. (výrok IV.)

120. Soud dále musel rozhodnout také o náhradě řízení, které vznikly na straně státu, kdy z § 148 odst. 1 OSŘ vyplývá, že stát má právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly, vůči účastníkům řízení podle výsledku řízení, není-li u účastníků dán důvod pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 OSŘ. V tomto případě se tedy náklady na straně státu skládaly z odměny ustanovené zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , která byla přiznána ve výši 65 850 Kč, dále z nákladů vynaložených státem na vypracování znaleckého posudku ve výši 24 986,50 Kč ze strany ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , když usnesením ze dne 27. 6. 2023 č.j. 9 C 82/2020-690 byla přiznána ustanovenému znalci odměna a hotové výdaje ve výši 24 986,50 Kč, přičemž soud při zadávání znaleckého posudku, respektive při ustanovení znalce neuložil hradit zálohu žalobkyni s ohledem na její osvobození od soudních poplatků. Celkem tak státu vznikly náklady (či povinnost k jejich výplatě) ve výši 90 836,50 Kč. V tomto případě pak povinnost k části takto vyčíslených nákladů státu uložil pouze žalované a nikoliv žalobkyni, která byla v tomto řízení plně osvobozena od soudních poplatků a zároveň ani tuto povinnost neukládal vedlejšímu účastníku na straně žalované. Uvedenou povinnost však žalované uložil podle skutečného poměru jejího úspěchu ve vztahu k předmětu řízení, když řízení bylo vedeno o zaplacení částky ve výši 1 500 000 Kč s tím, že žalovaná byla úspěšná co do částky ve výši 1 204 810 Kč, což představovalo neúspěch žalobkyně, respektive úspěch žalované. Uvedená částka je pak 80,32 % z částky 1 500 000 Kč a povinnost žalované ve vztahu k náhradě nákladů řízení na straně státu byla stanovena v tomto případě ve výši 19,68 % z celkové výše takto vypočtených nákladů řízení na straně státu, tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti částku ve výši 17 876,60 Kč. Soud pak stanovil pariční lhůtu v obvyklé délce tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok VI.)