13 C 291/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem Masarykova 1120/43, 400 01 Ústí nad Labem proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A , 401 13 Ústí nad Labem spor se týká odštěpného závodu Jméno žalované B ., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o. z., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A , 401 13 Ústí nad Labem zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o náhradu újmy na zdraví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně zahájila řízení žalobou ze dne , datum, ve znění následných podání. Domáhala se odškodnění újmy na zdraví v důsledku porušení právní povinnosti žalované při poskytování léčebné péče při výkonu na Oční klinice , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, . Dále namítla pochybení v souvislosti s vystavovanými lékařskými zprávami.

2. Vzhledem k tomu, že žaloba ze dne , datum, , ani následná četná podání žalobkyně, neobsahovala náležitosti řádného návrhu podle § 42 odst. 4 ve spojení s § 79 odst. 1 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění, soud zvolil postup, jímž žalobkyni předvolal dne , datum, k výslechu za účelem odstranění vad žaloby. Protokol dne , datum, byl u podepsaného soudu se žalobkyní sepsán, vady žaloby byly odstraněny. Žalobkyně vymezila okruh účastníků, jichž se bude řízení týkat. Dále skutková tvrzení, na základě, nichž požaduje odškodnění újmy na zdraví. Tvrzení založila na tom, že žalovaná nepostupovala v souladu s lékařskými povinnostmi a standardy při poskytování zdravotní péče. , právnická osoba, nebyla poskytovaná na náležité odborné úrovni. Žalobkyni vznikla újma fyzická i psychická. Dále pak jednání žalované považuje za neetické, které v ní způsobilo smutek v duši (lékařky se neomluvily, „lékařky se mnou nemluvily“). Nesprávný medicínský postup jí způsobil fyzickou újmu při zákrocích samotných a následném léčení. Újma psychická představovala diabetický třes. Žalobkyně požaduje odškodnit újmu na zdraví vyjádřenou v penězích. Hrubým odhadem stanovila částku , částka, . „Trápím se již osmý rok, za každý požaduji , částka, “. Žalobní petit zněl na vydání rozsudku, jímž bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a dále náklady řízení. Okruh účastníků řízení byl vymezen tak, že na straně žalobkyně vystupuje , Jméno žalobkyně, a na straně žalované právnická osoba, , Jméno žalované B, . Spor se týká odštěpného závodu , Jméno žalované B, ., , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, .

3. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud rozhodl o záměně účastníka řízení na straně žalované. Připustil, aby žalovaná, tedy , Jméno žalované B, ., z řízení vystoupila a na její místo nastoupily nové žalované v pořadí 1) , tituly před jménem, , jméno FO, , 2) , tituly před jménem, , jméno FO, , 3) prim , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kontaktní adresa Oční klinika Masarykovy nemocnice, , adresa, . Soud takto rozhodl dle podání žalobkyně ze dne , datum, ., právnická osoba, této fázi byla procesní situace taková, že nárok žalobkyní uplatněný byl směřován proti lékařkám Oční kliniky , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, .

5. První jednání ve věci soud nařídil na , datum, . Žalobkyně uvedla, že proti označeným lékařkám již nechce v řízení pokračovat a navrhuje, aby z řízení vystoupily. Ve sporu nadále bude pokračovat s právnickou osobou, kterou je , Jméno žalované B, .

6. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud rozhodl o záměně účastníka na straně žalované. Připustil, aby dosavadní žalované, lékařky Oční kliniky , Anonymizováno, nemocnice, odštěpný závod , adresa, z řízení vystoupily a na jejich místo nastoupila , Jméno žalované B, ., IČO , IČO žalované A, , sídlem , Adresa žalované A, , , adresa, . Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit dosavadním žalovaným náklady řízení.

7. Žalobkyně doručovala soudu značné množství opakujících se podání včetně listinných důkazů, zejména lékařských zpráv, z nichž nebylo zřejmé, čeho se žalobkyně domáhá, jaký konkrétní návrh či nárok jimi uplatňuje. Zejména podání ze dne , datum, , které bylo soudu doručeno po vydání usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byla připuštěna záměna účastníka na straně žalované.

8. Vzhledem k četnosti podání a jejich obsahu, soud zvolil postup podle § 29 odst. 3 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, rozhodl o ustanovení opatrovníka žalobkyni. Soud vnímá, že žalobkyně chce sama hájit svá práva v tomto řízení, což jí nelze upírat. Pro efektivní vedení řízení směřující ke konečnému rozhodnutí je nezbytné, aby účastník řízení určitě a srozumitelně vyjadřoval své procesní postoje a úkony. To se součinností a komunikací se žalobkyní, soudu nedařilo. Rozhodl proto o ustanovení opatrovníka žalobkyni. S ohledem na předmět řízení, který je náhrada újmy na zdraví, ustanovil opatrovníka z řad advokátů. Problematika sporů z náhrad újmy na zdraví patří mezi právně a skutkově složité.

9. Následně byly činěny úkony určité a srozumitelné. Žalobkyně prostřednictvím svého opatrovníka doplnila své podání ze dne , datum, (podáním ze dne , datum, ), které svým obsahem bylo odvoláním proti usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Odvolání směřovalo do výroku o nákladech řízení.

10. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně ve výroku o nákladech řízení. Napadené usnesení bylo potvrzeno ve správném znění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit každé ze žalovaných (, tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, ) k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

11. U jednání konaném dne , datum, žalobkyně vyjádřila nárok finanční částkou , částka, . Zahrnuje odškodnění bolestného za bolest fyzickou v souvislosti s poškozením levého oka a bolest psychickou. Fyzická újma je ve větším rozsahu, kterou stanovila částkou , částka, a zbývajících do , částka, je částka vyvažující újmu psychickou. Nárok v této fázi řízení směřoval proti , právnická osoba, .

12. Další jednání ve věci soud nařídil na , datum, . Žalobkyně v rámci svých přednesů a skutkových vylíčení popisovala jednotlivá pochybení a újmy, které jí měly vzniknout jednáním lékařek. Nárok proti , tituly před jménem, , jméno FO, uplatnila ve výši , částka, , z čehož , částka, je náhrada za způsobené bolestné a ztížení společenského uplatnění a částka , částka, odpovídá nemateriální újmě. , tituly před jménem, , jméno FO, je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , která zahrnuje částku , částka, za bolestné a ztížení společenského uplatnění a částka , částka, náhradu nemajetkové újmy v penězích. , tituly před jménem, , jméno FO, je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, z titulu způsobené nemajetkové újmy vyjádřené v penězích. Žalobkyně navrhla záměnu žalované s tím, že řízení chce vést proti označeným lékařkám, nikoliv proti , právnická osoba, .

13. Žalovaná namítla nedostatek pasivní legitimace lékařek, vznesla námitku promlčení nároku ve věci a současně vyjádřila nesouhlas s tím, aby žalovaná jako účastník řízení byla zaměněna za jiný subjekt či jiné subjekty.

14. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zamítl návrh žalobkyně na záměnu účastníka tak, aby dosavadní žalovaná, tedy , Jméno žalované B, . z řízení vystoupila a na její místo nastoupily lékařky Oční kliniky , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, shora označené. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

15. U jednání konaném dne , datum, žalobkyně vymezila předmět řízení a žalobní petit tak, že rozšířila žalobu z původních , částka, na částku , částka, . Navrhuje, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, s tím, že částka , částka, má představovat bolestné a částka , částka, náhradu za újmy psychickou. Změnu spočívající v rozšíření žaloby o částku , částka, , soud připustil. Výši nároku odvíjí od své volné úvahy a srovnatelných případů řešených soudem, které však blíže neoznačila. Soud konstatoval, že předmět řízení je vymezen nárokem žalobkyně na částku , částka, proti žalované.

16. Průběh řízení shora vyjádřený soud považoval za vhodné podrobně popsat. Dokud nebyla vyjasněna skutková tvrzení, procesní úkony žalobkyně, žalobní petit, nebylo možno přistoupit k meritornímu projednání věci.

17. Po vymezení nároku ve sporu uplatněného soud mohl přistoupit k posouzení jeho důvodnosti. Podstata řízení spočívá v tvrzení žalobkyně o tom, že v souvislosti výkonem na Oční klinice , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, dne , datum, – operace levého oka, jí byla způsobena újma na zdraví – poškození zraku a s tím související újma fyzická a psychická. Výkon považuje za chybně provedený, jehož důsledkem je poškození levého oka. Žalované vytýká 1) neprovedení předoperační vyšetření, 2) nepřihlédnutí k diabetu žalobkyně při stanovení času operace, která byla posunuta o 6 hodin, 3) neměla být provedena tonometrie a sklíčkování, čímž došlo k rozhození levého oka, 4) nebyl dodržen klidový režim před operací, 5) operace byla provedena bez informovaného souhlasu žalobkyně, 6) žalovaná vystavovala lékařské zprávy s neodpovídajícím skutkovým stavem, zejména vykazovala zdravotní pojišťovně výkony, které neprovedla.

18. Procesní úkony žalobkyně byly vyprecizovány. Předmět řízení vymezen peněžitou částkou, která reparuje vzniklou újmu ve výši , částka, za bolest fyzickou a částkou , částka, za utrpěné psychické strádání a nemateriální újmu. Výše nároku je stanovena odhadem žalobkyně. Žalobkyně setrvala na uplatněném nároku. Nárok není promlčen. Pokud by soud dospěl k názoru, že nárok je promlčen, výkon práva vznést námitku promlčení je v rozporu s dobrými mravy.

19. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, nárok neuznala. Nárok není prokázán. Není tvrzeno ani prokázáno, jaká újma měla žalobkyni vzniknout, případně v jakém rozsahu. Nad to je nárok promlčen, kdy opakovaně žalovaná námitku promlčení vznesla. Odmítla, že by výkon práv vznést námitku promlčení byl v rozporu s dobrými mravy.

20. Při posuzování věci soud vzal v úvahu usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s vyjádřenou právní větou. Jestliže je v řízení uplatněna námitka promlčení, má se soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení přednostně zabývat otázkou promlčení, a nikoliv nárokem samým.

21. Soud přednostně posuzoval námitku promlčení vznesenou žalovanou. Soud považuje za vhodné vysvětlit institut promlčení zakotveném v právním řádu.

22. Promlčení je právní institutem, který slouží k právní jistotě. Promlčením se rozumí oslabení práva v důsledku jeho nevykonání v promlčecí době. Promlčení práva představuje změnu hmotněprávního stavu a také námitka promlčení je primárně hmotněprávním jednáním. Dovolává-li se dlužník účinně promlčení, není podle hmotného práva povinen plnit a soud mu takovou povinnost nemůže uložit. Promlčení práva nastává při kumulativním splnění dvou podmínek a) uplynutí promlčecí lhůty, b) nevykonání práva v této lhůtě. Promlčecí lhůta je časovým úsekem vymezeným pro uskutečnění projevu vůle, který je nezbytný k zachování neoslabeného práva. Vykonání práva v promlčecí lhůtě znamená uplatnit jej u orgánu veřejné moci. Následkem promlčení je, že subjektivní právo sice trvá, ale není možno jej vymoci např. soudní cestou.

23. Žalovaná vznesla proti uplatněným nárokům námitku promlčení. Námitkou promlčení se soud zabýval přednostně. Skutkový stav zjistil z tvrzení žalobkyně a jejího přednesu. Přihlédl k listinným důkazům, a to vše ve vztahu k posouzení včasnosti podané žaloby.

24. Námitku promlčení soud právně posuzoval v dikci občanského zákoníku, zák. č. 89/2012 Sb. K události, z níž měla újma vzniknout, došlo dne , datum, , tedy po , datum, , kdy nabyl účinnosti nový obč. zák. Soud použil § 3028 odst. 1 obč. zák.

25. Právní posouzení.

26. Podle § 609 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb., dále je obč. zák., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

27. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

28. Podle § 611 obč. zák. promlčují se všechna majetková práva, s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to stanoví zákon.

29. Podle § 612 obč. zák. v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva, se promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.

30. Podle § 619 odst. 1 obč. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

31. Podle § 619 odst. 2 obč. zák. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek jeho promlčecí lhůty anebo, kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

32. Podle § 620 odst. 1 obč. zák. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

33. Podle § 629 odst.1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.

34. V posuzované věci je nárok postaven na náhradě škody (újmy). Promlčení je třeba posuzovat v režimu § 620 obč. zák. s promlčecí lhůtou podle § 629 odst. 1 obč. zák. Předmětem řízení je právo vymahatelné u soudu. Promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí doby zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její úhradě, jak vyplývá z dikce § 620 odst. 1 obč. zák. Subjektivní promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozví nebo měl dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek promlčecí lhůty. Vědomostí se rozumí znalost skutkových okolností imanentních právům z náhrady škody nebo újmy nikoliv právní kvalifikace případu. O vzniku škody nebo újmy se poškozený dozví tehdy, jsou-li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy. Tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody nebo újmy. Vědomost o škodě nebo újmě musí být spojena nejen s protiprávním jednáním nebo událostí, kterou byla škoda způsobena, avšak i se skutečností, že vznikla majetková nebo nemajetková újma, s druhem a rozsahem, který lze označit v penězích. Vědomost o vzniku škody nebo újmy nastává bez ohledu na vědomost o zcela přesné částce škody či újmy.

35. V poměrech posuzované věci soud námitku promlčení vyhodnotil takto. Nárok uplatnila žalobkyně u soudu žalobou došlou dne , datum, . Požaduje odškodnění újmy na zdraví z události ze dne , datum, spočívající ve vytrpěných bolestech a duševních útrapách. Právně je možno podřadit pod ustanovení § 2956, § 2958 obč. zák.

36. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní úpravy.

37. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

38. Jednoznačné a nezpochybnitelné vyjádření žalobkyně (skutková tvrzení a přednesy) zaznělo u jednání dne , datum, . O újmě, spočívající v poškození zraku, bolestech s tím spojených a újmě psychické, o protiprávním jednání, tedy nesprávně provedeném výkonu, o druhu a rozsahu újmy se dozvěděla dne , datum, . „Měla jsem vodnaté oko, říznutí do rohovky“, resp. záhy po operativním výkonu. Zrak byl poškozen dle tvrzení žalobkyně při výkonu dne , datum, ve zdravotnickém zařízení žalované na Oční klinice , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , odštěpný závod. Žalobkyně uvedla, že již , datum, věděla, že výkon byl chybný, neodborně provedený. Tedy i věděla, kdo za újmu odpovídá (kdo je osobu povinnou k náhradě) a že vznikla škoda (újma). Poškozené levé oko. Újmu psychickou (duševní útrapy) lze datovat také od uvedeného dne, resp. roku 2014, kdy žalobkyně uvedla, že od tohoto okamžiku se cítila smutně, byla znepokojená neúspěchem operace, utrpěla diabetický třes, byť je osobou psychicky odolnou a silnou. To vše v souvislosti s nesprávně provedeným výkonem dne , datum, . Promlčecí doba by tedy skončila dne , datum, (tříletá promlčecí lhůta). Nejpozději tohoto dne mohla žalobkyně uplatnila své právo u soudu. Dle názoru soudu disponovala informacemi, které byly způsobilé podat žalobu na náhradu škody (újmy) k soudu.

39. Pokud by soud připustil, že žalobkyně následně po výkonu zjišťovala informace na různých odborných pracovištích a tento proces byl ukončen v roce 2016, pak nepochybně v době podání žaloby dne , datum, uplynula i tříletá promlčecí lhůta, a to v roce 2019. Ponechat stranou nelze ani následující okolnost. Žalobkyně byla v období od , datum, do září 2018 zastoupena advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , který ji poskytoval v dané záležitosti právní pomoc. Plná moc byla udělena v písemné formě a opatřena podpisem žalobkyně. Právní zastoupení skončilo po vzájemné dohodě, jak soudu sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, dopisem ze dne , datum, . Zástupce poskytoval žalobkyni právní pomoc v řešení záležitostí ohledně poskytování lékařské péče žalobkyni na Oční klinice Masarykovy nemocnice v , adresa, , tedy ve věci řešené v tomto řízení. Z listin vyplývá korespondence, která proběhla mezi zástupcem a žalovanou i o uskutečněné vzájemné schůzce dne , datum, . Žalobkyně na této schůzce byla osobně přítomna. Konání této schůzky je potvrzeno dopisem , tituly před jménem, , jméno FO, Chuchůta ze dne , datum, (ve spise na č. l. 252). Ani v tuto dobu nebyla žaloba soudu podána, když nepochybně žalobkyně disponovala informacemi pro podání žaloby na náhradu škody. Okolnosti, za nichž k včasnému podání žaloby nedošlo, žalobkyně neuvedla. Soud si dovoluje zmínit, že žalobkyně značnou pozornost v této záležitosti věnovala různým subjektům, např. oslovila Českou lékařskou komoru České republiky, Krajský úřad Ústeckého kraje, zdravotní pojišťovnu Ministerstva České republika, sdělovací prostředky, žalovanou a další odborná pracoviště. Je plným a nezadatelným právem žalobkyně obracet se na příslušné orgány se svými požadavky, což soud nijak nezpochybňuje. Nicméně na soud se žalobkyně se svým nárokem neobrátila.

40. Soud je názoru, že žalobkyně disponovala v roce 2014, 2016 i mezi lety 2017 až 2018, nadto právně zastoupena, informacemi, které byly způsobilé zahájit občanské soudní řízení s nárokem na odškodnění újmy na zdraví. Na soud se obrátila až v roce 2022, žalobou došlou dne , datum, . Nepochybně v době, kdy lhůta ke včasnému podání žaloby, uplynula. Je třeba dodat, že promlčení jako institut hmotného práva slouží ke stabilitě právních vztahů a vede účastníky k tomu, aby svá práva hájili včas.

41. Soud uzavřel. Řízení ve věci bylo zahájeno po marném uplynutí promlčecí doby. Běh subjektivní lhůty soud posoudil takto. Tříletá promlčecí lhůta počítána ode dne , datum, by uplynula dnem , datum, . Případně v roce 2019, uvažováno od roku 2016, tvrdila-li žalobkyně, že po výkonu u žalované zjišťovala informace na různých odborných pracovištích a tento proces byl ukončen v roce 2016 shromažďováním informací pro podání žaloby.

42. Pokud by soud připustil (ve prospěch žalobkyně), že teprve v roce 2018 disponovala informace, které byly způsobilé k podání žaloby, uplynula by promlčecí doba v roce 2021. Ani v tuto dobu žaloba u soudu podána nebyla.

43. Námitku promlčení vznesenou žalovanou soud vyhodnotil jako důvodnou. Nárok v řízení uplatněný je promlčen. Promlčené právo nelze přiznat. Soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

44. Výkon práva vznést námitku promlčení ze strany žalované, není v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně neuvedla žádnou skutečnost, která by měla nemravné jednání žalované, zakládat. V obecné rovině zmínila, že pokud by soud shledal, že nárok je promlčen, je třeba výkon tohoto práva vyhodnotit jako nemravný.

45. Soud k tomu dodává. Rozpor uplatnění námitky promlčení s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností a důvodů spojených pouze s uplatněným nárokem, ale z okolností, za nichž byla tato námitka uplatněna (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. Dokazování soud provedl v rozsahu potřebném pro posouzení námitky promlčení. Stěžejní bylo tvrzení a přednesy žalobkyně.

47. Žalobkyní navržený důkaz výslechem svědka, soud vyhodnotil takto. Důkaz byl navržen opatrovníkem žalobkyně s vyjádřením, že musí respektovat požadavek žalobkyně. Svědek byl identifikován jako , tituly před jménem, , jméno FO, , pod adresou žalované strany. Svědek by se měl vyjádřit k záležitostem, která řešila žalobkyně v souvislosti s lékařským zákrokem, neboť řešil její upozornění na porušení povinností při výkonu při poskytování zdravotní péče. S odstupem času by musel vycházet z materiálů, které jsou k dispozici. Výkon samotný neprováděl. Mohl by se vyjádřit jen k té záležitosti, jaké konkrétní výkony byly provedeny. Ne snad jeho osobou, na tom se nepodílel. Musel by vycházet z dokumentace. Ostatně je to zdokumentováno i ve zprávě zdravotní pojišťovny, která se tím zabývala. K vlastnímu průběhu léčebného procesu nebo vlastnímu zákroku by se těžko mohl vyjadřovat.

48. Důkazní návrh soud zamítl. Nepovažoval jej za přínosný, resp. jej považoval za nadbytečný. Ke včasnosti podané žaloby by se svědek nemohl vyjádřit. K tomu navržen nebyl. Věc samu soud neposuzoval.

49. Výrok o nákladech řízení je vyjádřením § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud zvažoval i použití § 150 o. s. ř.

50. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

51. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

52. Žalobkyně nebyla účastníkem úspěšným. Oproti tomu uspěla žalovaná. Za této situace má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k bránění práva.

53. Postup podle § 150 o. s. ř. ve výjimečných případech umožňuje soudu, aby účastníkovi úspěšnému, tedy v dané věci žalované, odepřel právo na náhradu nákladů řízení zcela, popř. zčásti, pokud by byly dány a) okolnosti případu nebo b) poměry účastníků. Ustanovení § 150 o. s. ř. slouží ke zmírnění tvrdostí, které by vznikly neúspěšnému účastníkovi úhradou nákladů řízení úspěšnému účastníkovi. Mimořádné okolnosti případu na straně žalobkyně soud neshledal. Žalobkyně osoba svéprávná, vysokoškolsky vzdělaná, zahájila toto soudní řízení za okolností jí vylíčených. Nepochybně musela vnímat procesní postoj žalované a opakovaně vznesenou a zdůrazňovanou námitku promlčení nároku, resp. i námitku nedostatku pasivní legitimace, byly-li v tomto řízení žalovány lékařky Oční kliniky , Anonymizováno, nemocnice v , adresa, . Žalovaná srozumitelně vyjádřila, že promlčený nárok vede k zamítnutí žaloby, jakož i nedostatek pasivní legitimace na straně zaměstnanců právnické osoby. Žalobkyně na podané žalobě setrvala. Osobní a majetkovou situaci žalobkyně, která by odůvodnila postup podle § 150 o.s.ř., soud neshledal.

54. Za této situace soud přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k bránění práva. Žalovaná byla zastoupena advokátem. Náklady právního zastoupení soud shledal účelně vynaložené. Vnímal, že žalovaná disponuje osobami právně nadanými z řad svých zaměstnanců (právní oddělení), které by mohly žalovanou v řízení zastupovat a hájit její práva. S ohledem na charakter řízení, kdy žaloby na náhradu újmy na zdraví patří ke skutkově a právně složitým, soud seznal, že pokud žalovaná svěřila své právní zastoupení advokátovi, jednala účelně.

55. O výši nákladů řízení soud rozhodl v rozsahu dále uvedeném. Respektoval nálezy Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3281/22, sp. zn. III. ÚS 2040/2022. V poměrech posuzované věci se dovolil odchýlit od právního názoru. Okolnosti dané věci, zejména hodnota sporu dle názoru soudu neodůvodňuje použití tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. Právní závěry obsažené v označených nálezech je nutno vykládat tak, že rozhodujícím není, zda již na začátku řízení je známa hodnota věci nebo práva. Je to naopak soud, jenž musí vyvinout aktivitu k tomu, aby mohl o náhradě nákladů řízení rozhodnout na základě hodnoty spory. Podstata právního názoru Ústavního soudu spočívá v tom, že je-li předmětem řízení plnění ocenitelné penězi, je třeba při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat primárně podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu a nelze vycházet z tarifní hodnoty stanovené v § 9 advokátního tarifu. Citované nálezy Ústavního soudu se dotýkají problematiky vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, podporující v podstatě automatickou aplikaci náhradní tarifní hodnoty podle § 9 advokátního tarifu v případě, že se rozhoduje o náhradě za nemateriální újmu na osobnostních právech. S tímto posouzením se Ústavní soud neztotožňuje.

56. V poměrech posuzované věci byla hodnota sporu vyjádřena částkou , částka, , z čehož , částka, je požadováno z titulu odškodnění za vytrpěné fyzické bolesti a částka , částka, za duševní útrapy a nemateriální újmu. Částky žalobkyní požadované jsou stanoveny její laickou, velmi volnou úvahou. Na počátku řízení „osmým rokem se trápím, za každý rok požaduji , částka, “, poté rozšířeno o , částka, . Předmět řízení není podložen odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, př. jiným srovnatelným případem, jak bylo opatrovníkem žalobkyně naznačeno. Soud vnímá, že takto stanovená částka nemohla reálně odrážet předmět řízení.

57. Za popsané situace nelze, dle názoru soudu, částku , částka, , resp. částku , částka, považovat za tarifní hodnotu při výpočtu nákladů řízení. Tarifní hodnotu soud stanovil podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., dále jen advokátní tarif, částkou , částka, . Tomu odpovídá úkon právní služby ve výši , částka, podle § 7 bod 5 advokátního tarifu. Účelnými náklady byly shledány: příprava a převzetí zastoupení (1 úkon za , částka, ) § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, zastoupení na jednání dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, úkon za , částka, , zastoupení na jednání dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu v rozsahu 2 úkonů po , částka, s ohledem na délku trvání jednání. Zastoupení na jednání dne , datum, úkon ve výši , částka, . Tedy 5 úkonů právní služby po , částka, . Celkem , částka, . Úkon v poloviční sazbě, tedy , částka, podle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu za jednání dne , datum, , při němž byl vyhlášen rozsudek. Tedy odměna právní služby za 5,5 úkonů po , částka, ve výši , částka, . Paušální náhrada podle § 13 advokátního tarifu za 6 úkonů po , částka, , tedy , částka, . Ztráta času promeškaná na cestě , adresa, a zpět k nařízeným jednáním (4 jednání) ve výši , částka, (8x po , částka, ). Náhrada cestovného za použití osobního automobilu na trase , adresa, a zpět 4x po 50 km (za 4 jednání) v celkové výši , částka, . Odměna advokáta, paušální náhrada, ztráta času a cestovné celkem , částka, . Zástupce žalované prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Částka dani odpovídající byla přiznána podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Daň ve výši , částka, ze základu , částka, . Náklady řízení v celkové výši , částka, byly přiznány žalované dle výsledku řízení.

58. Žalobkyni byla uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Důvody pro uložení povinnosti ve lhůtě delší, př. plnění ve splátkách soud neshledal.

59. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.