29 C 175/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky jistiny ve výši 4.000 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum], tj. částku 304 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace [ulice] v [obec] o dočasném zákazu stání z důvodu veřejného zájmu dle příslušného rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem. Žalovaný však na tomto místě ponechal zaparkované své vozidlo [zn. automobilu], modré barvy, [registrační značka] s tím, že vozidlo bránilo čištění ulice a dne [datum] bylo z tohoto místa odtaženo a následně vráceno zpět na místo. Žalobkyně na základě smlouvy s městem Ústí nad Labem provedla odtah s tím, že je oprávněna brát užitky vzniklých se zajištěním nuceného odtahu. Cena odtahu byla stanovena na částku 4 000 Kč, což je méně, než stanoví nařízení města Ústí nad Labem č. 2/2010 (5 000 Kč). Žalovaný však přes zaslanou výzvu dlužnou částku nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalobkyně jako provozovatel je na základě koncesní smlouvy uzavřené se Statutárním městem Ústí nad Labem, (článku 4., bod 4.1) zmocněna zadavatelem, kterým je Statutární město Ústí nad Labem, k zajišťování odstraňování silničních vozidel z místních komunikací ve vlastnictví zadavatele, a to v případech neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace dočasným zákazem stání z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6, zákona č. 13/1997Sb., nebo pokud vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích a o jeho odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie v souladu s ust. § 45 zákona č. 361/2000 Sb. Dále je žalobkyně podle téže koncesní smlouvy (bodu 4.1.3) oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel v souladu s příslušným Nařízením Statutárního města Ústí nad Labem č. 2/2010, kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel (v částce 2 500 Kč za jeden odtah, přičemž žalobkyně je povinna v souladu s rozhodnutím NS ČR, spis. zn. [spisová značka] vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo, když představenstvo žalobkyně rozhodlo, že možnosti účtovat max. poplatek nevyužije a stanovilo cenu dokončeného zpětného odtahu v částce 3 500 Kč). Žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace [název ulice], [obec] dočasným zákazem státní z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6, zákona č. 13/1997 Sb. z důvodu označení uvedené ulice osazením dopravní značky„ Zákaz stání“ na základě rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru dopravy a majetku ze dne 20. 3. 2020, čj. [spisová značka] [číslo]. Žalovaný ponechal své motorové vozidlo výše uvedené zaparkované na ulici [název ulice], a proto bylo dne [datum] rozhodnutím Statutárního města Ústí nad Labem č. [číslo rozhodnutí] rozhodnuto o provedení odtahu vozidla žalobkyní a vozidlo bylo v 7,20 hodin odtaženo a vráceno zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo.

3. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil, ačkoli mu byla žalobkyní zaslána výzva k plnění.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky ve výši 4 000 Kč zpět s tím, že žalovaný dne [datum], tj. po podání žaloby, dlužnou částku uhradil. Žalobkyně dále trvá na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a na náhradě nákladů řízení.

5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo řízení co do částky 4 000 Kč zastaveno (výrok I. tohoto rozsudku).

6. Soud tedy žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum], tedy částku ve výši 304 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II. tohoto rozsudku). Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. z protokolu o odtažení vozidla, fotodokumentace, rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem a dalších listin založených ve spise. Soud přitom vycházel z ustanovení § 19 zákona č. 13/1997 Sb., § 45 zákona č. 361/2000 Sb. a dle nařízení Statutárního města Ústí nad Labem [číslo].

7. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, jejichž výše se skládá z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a režijních paušálů ve výši 200 (tj. 2 x 100 Kč) dle vyhl. 177/1996 Sb., celkem přiznal náklady řízení ve výši 600 Kč. Žalobkyně nemá právo na náhradu za daň z přidané hodnoty (viz § 137 odst. 3 občanského soudního řádu).

8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.