29 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] byt v budově [adresa], byt. dům, [část obce], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku o velikosti [číslo], v [katastrální uzemí], [územní celek], vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.</b> <b>II. Nařizuje se prodej této věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobce 1/4, první žalovaný 1/2, druhá žalovaná 1/4.</b> <b>III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce na náhradu nákladů řízení 61.389,50 Kč.</b> Žaloba a vyjádření k žalobě:

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po obou žalovaných zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným v žalobě (tj. uvedeným výroku I. rozsudku). Žalobu (čl. 15-16, včetně doplnění na čl. 14, 28, 32, [číslo]) žalobce odůvodnil zejména tím, že uvedl, že žalobce i žalovaní jsou fyzickými osobami a spoluvlastníky nemovité věci, konkrétně bytové jednotky [číslo] byt v budově [adresa], byt. dům, [část obce], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně podílu na společných částech tohoto domu a tohoto pozemku o velikosti [číslo], v [katastrální uzemí], [územní celek], vlastnictví jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen jako byt či nemovitá věc či nemovitost). Žalobce se touto žalobou domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci v souladu s § 1140 občanského zákoníku. Žalobce a žalovaní dle žaloby nabyli své spoluvlastnické právo k výše uvedené nemovité věci v rámci dědického řízení jako část pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], žalovaný [celé jméno žalovaného] nabyl spoluvlastnický ještě i podíl o velikosti 1/4. Žalobce a žalovaní jsou tedy spoluvlastníci nemovité věci, a to tak, že žalobce je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4, žalovaná [celé jméno žalované] je vlastnicí ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 a žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá zájem nadále setrvat v tomto spoluvlastnictví, k čemuž ho podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže nutit, je v jeho zájmu toto spoluvlastnictví vypořádat. Za tímto účelem žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] nabídl svůj ideální spoluvlastnický podíl oběma žalovaným ke koupi, současně tento dopis učinil předžalobní výzvou ve smyslu § 142a občanského soudního řádu a žádal po žalovaných, aby se k celé věci ve lhůtě 7 dnů vyjádřili. Ani jeden z žalovaných se však do dnešního dne dle žaloby nijak nevyjádřil. Podle § 1143 občanského zákoníku v případě, kdy nedojde k dohodě spoluvlastníků o zrušení spoluvlastnictví, bude o něm rozhodovat soud, přičemž soud rovněž určí způsob vypořádání. Žalobce tak dle žaloby požaduje zrušení spoluvlastnictví a jeho následné vypořádání, přičemž navrhuje, aby předmětná nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě (za tržní cenu určenou znaleckým posudkem či oceněním realitní kanceláří). Výtěžek této dražby nechť je poté rovnoměrně rozdělen mezi spoluvlastníky dle výše jejich podílů na nemovitosti. Dle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Žalobce dále uvedl, že na žalovanou [celé jméno žalované] je v současné době vedeno exekuční řízení. Tato skutečnost by ale dle žaloby na oprávněný zájem žalobce o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neměla mít žádný vliv, neboť dle rozsudku Nejvyššího soudu české republiky ze dne 29.6.2016 se spis. zn. 22 Cdo 300/2016 a dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.12.2015 se spis. zn. 22 Cdo 5159/2014 jsou pro posouzení vhodnosti doby pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodné objektivní poměry společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka. Dle názoru žalobce tedy nic nebrání tomu, aby bylo spoluvlastnictví žalobce a žalovaných zrušeno a vypořádáno. Žalobce se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho prodeje v dražbě domáhal žalobou v této věci, včetně náhrady nákladů řízení.

2. V doplněních žaloby žalobce upřesnil, že nemovitou věc užívá žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného] a nabyl ji v dědickém řízení a již netrval na určení ceny nemovitosti při jejím prodeji v dražbě dle posudku či ocenění realitní kanceláří; navrhl dále, aby prodej v dražbě proběhl do jednoho roku s nejnižším podáním ve výši tržní ceny.

3. Při jednání soudu žalobce setrval na podané žalobě s tím, že předmětná nemovitost je byt v panelovém domě, byt tedy nejde rozdělit, žalobce v bytě nebydlí, v bytě bydlí fakticky žalovaný [celé jméno žalovaného], vypořádání spoluvlastnictví se nepodařilo dohodnout. Dále doplnil, že žalobce byt do svého výlučného vlastnictví nechce, proto navrhuje prodej v dražbě. Žalobce žádnou pohledávku či dluh související s předmětnou nemovitostí při vypořádání neuplatňuje a o žádných právních závadách na bytě neví.

4. Žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného] se k žalobě a jejímu doplnění nijak nevyjádřil a ničeho nenamítl, k jednání se bez omluvy nedostavil.

5. Žalovaná [příjmení] [celé jméno žalované] se k žalobě a jejímu doplnění nijak nevyjádřila a ničeho nenamítla, k jednání se však dostavila a uvedla, že se žalobou, tedy i s vypořádáním spoluvlastnictví a prodejem nemovitosti, jak je navrženo v žalobě, souhlasí, sama nemá finance na to, aby nemovitost dle žaloby koupila. Druhý žalovaný je její bratr, v bytě fakticky bydlí, žalovaná fakticky bydlím ve stejném domě, ale jiném bytě. Když jejich matka onemocněla, tak se k ní bratr nastěhoval a pak byt zdědili. Má aktuálně dluhy okolo čtyři sta tisíc korun. Žalobce [celé jméno žalobce] je také její bratr, vztahy s ním má dobré. Další sestra se svého podílu v dědickém řízení zřekla. Žalovaný [celé jméno žalovaného] by měl pracovat v chemičce, neví, proč svou situaci neřeší, v bytě bydlí, bydlí tam sám, nemá rodinu ani nájemce. Dluhy by na bytě neměly být, fakticky by měl platby na bytě platit žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Žalovaná žádnou pohledávku či dluh související s předmětnou nemovitostí při vypořádání neuplatňuje, o žádných závadách na bytě neví, pouze je na ní jako osobu nařízená exekuce. Jednání soudu:

6. Ve věci proběhlo jedno jednání soudu dne [datum] (čl. 65-68), na kterém žalobce setrval na tom, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví k bytu, který je předmětem žaloby, a aby nařídil prodej bytu v dražbě a rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů spoluvlastníků. Žalovaný [příjmení], ač byl k jednání řádně obeslán na adresu svého trvalého pobytu, se k jednání soudu bez omluvy nedostavil a ničeho nenamítl, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaná [příjmení] souhlasila se zrušením podílové spoluvlastnictví k bytu a prodejem bytu v dražbě a rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů, jak bylo uvedeno v žalobě. Na tomto jednání soud provedl žalobcem navržené listinné důkazy a následně vydal tento rozsudek. Nesporné skutečnosti:

7. Mezi žalobcem a žalovanou [příjmení] byly jako nesporné skutečnosti uvedeny následující skutečnosti, tedy že: nemovitost jednotka [číslo] byt, v budově [část obce], [adresa], byt. dům, na parcele p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [část obce], včetně podílu na společných částech na domu a pozemku ve výši [číslo] (dále jen byt), je v podílovém spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] s podílem 1/4, žalovaný [celé jméno žalovaného] s podílem 1/2, a žalovaná [celé jméno žalované] s podílem 1/4, v bytě fakticky bydlí sám žalovaný [celé jméno žalovaného], že byt nejde rozdělit. Důkazy:

8. Soud ve věci provedl účastníky navržené (tj. fakticky žalobcem navržené, když žalovaní ničeho navíc nenavrhli) a do spisu založené listinné důkazy (kopie). Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti.

9. Z předžalobní upomínky na [číslo] včetně podacího lístku na čl. 4, 11 plyne, že žalobce zaslal žalované a žalovanému výzvu k zrušení podílového spoluvlastnictví k bytu a současně předžalobní výzvu.

10. Z usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] na čl. 5-6, 25-26 plyne, že tímto pravomocným usnesením bylo rozhodnuto v dědické věci po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], matky účastníků řízení, o ceně dědictví a o nabytí pozůstalosti tak, že žalobce nabyl jednu čtvrtinu, žalovaná [příjmení] [celé jméno žalované] jednu čtvrtinu a žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného] jednu polovinu pozůstalosti, včetně výše uvedeného bytu.

11. Z informace o pozemku na čl. 7 a z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 8-9 plyne, že výše uvedený byt je veden ve spoluvlastnictví účastníků řízení s následujícími podíly: žalobce 1/4, první žalovaný 1/2, druhá žalovaná 1/4. Z výpisu z katastru nemovitostí dále plyne, že vůči žalované [příjmení] [celé jméno žalované] je vedena exekuce Exekutorským úřadem v [obec], soudní exekutor [titul] [jméno] [jméno], pod sp. zn. [spisová značka], a že pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci žalované [příjmení] k podílu 1/4.

12. Z výpisu z evidence obyvatel na č.l. 18 a výpis z evidence MVČR na č.l. 38, 39, 40, 44, 45, 46 plynou aktuální adresy trvalého pobytu účastníků.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 49 (internetový), které za účelem uvěření stavu katastru nemovitostí vyžádal a založil do spisu soud, plyne, že ke dni [datum] je byt, který je předmětem žaloby, nadále evidován se spoluvlastnickými podíly účastníků, tj. tak, jak plyne z žaloby a výpisu za katastru nemovitostí předloženého žalobcem, viz výše 14. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na čl. 50-64 plyne, že tržní hodnota bytu činí 1.400.000 Kč. Posudek obsahuje prohlášení znalce dle § 127a o.s.ř. na čl.

64. Právní předpisy:

15. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto věc posoudil dle nového občanského zákoníku.

16. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (obč.z.).

17. Podle § 1127 obč.z. platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

18. Podle § 1140 obč. z. platí nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. Podle § 1141 platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Podle § 1143 pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 platí, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

21. Podle § 1149 odst. 2 obč. z. platí, že při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

22. Podle § 492 odst. 1 obč.z. platí, že hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

23. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3373/2013 plyne, že:„ Předpoklad "nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků" stanovený pro prodej věci v podílovém spoluvlastnictví a rozdělení výtěžku podle podílů je naplněn, jestliže jeden nebo více spoluvlastníků sice přikázání věci do svého vlastnictví navrhují, avšak nejsou schopni zbývajícímu spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům) přiměřenou náhradu zaplatit. Rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání ani nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu.“ Skutkové a právní závěry:

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastnící řízení, tj. žalobce a žalovaný i žalovaná, jsou ke dni vydání tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky k výše uvedené nemovité věci, která je předmětem žaloby (viz výše, tj. bytu včetně souvisejícího podílu na domu a pozemku), a to ke dni vyhlášení rozsudku, s podíly uvedenými v katastru nemovitostí a shodně uvedenými ve výroku II. rozsudku, tj. žalobce 1/4, první žalovaný 1/2, druhá žalovaná 1/4.

25. V dané věci je dále prokázáno, že žalobce (ani žalovaná) nemá zájem na dalším setrvání spoluvlastnictví a na jeho zrušení se spoluvlastníci nedohodli. Ani jeden z účastníků netvrdil možnost rozdělení společné věci (bytu) a tato možnost neplyne ani z ostatních provedených důkazů (navíc, jak uvedl i žalobce, s ohledem na povahu bytu v panelovém domě není rozdělní této nemovitosti dobře možné). Soud proto dále vycházel z ustanovení § 1147 obč. zákoníku s tím, že rozhodl tak, že nařídil prodej věci (bytu) ve veřejné dražbě, když účastníci nemovitost do svého vlastnictví nechtěli (žalobce a žalovaná to výslovně uvedli, žalovaný se nevyjádřil). Soud tedy nařídil dražbu předmětné nemovité věci s tím, že spoluvlastníci vzájemné vypořádání pohledávek a dluhů, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, neuplatnili. Výtěžek dražby pak bude rozdělen mezi účastníky podíly, které odpovídají jejich spoluvlastnickým podílům, tedy: žalobce 1/4, první žalovaný 1/2, druhá žalovaná 1/4. Žádnou okolnost, která by bránila zrušení spoluvlastnictví či nařízení jejího prodeje v dražbě, soud neshledal. Vyhovění žalobě pak nebrání ani skutečnost, že v bytě žalovaný zřejmě bydlí, když ke svým poměrům žalovaný ničeho neuvedl.

26. Tomuto rozhodnutí soudu pak nebrání ani ta skutečnost, že na žalovanou [příjmení] [celé jméno žalované] je nařízena exekuce a je vydán exekuční příkaz na prodej jejího spoluvlastnického podílu na společné nemovitosti. Exekuce může být totiž vedena proti nabyvateli podílu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3373/2013).

27. Pokud jde o výši výtěžku za prodej nemovitosti v dražbě, či nejnižší podání nebo lhůtu jeho provedení, soud v tomto řízení tyto skutečnosti neurčuje. Proto soud o těchto podmínkách nerozhodoval, i když takové údaje uvedl žalobce v návrhu petitu, aniž by je zamítal, když soud může spoluvlastnictví vypořádat i jiným způsobem, než je účastníky navrženo (iudicium duplex).

28. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovité věci dle žaloby soud zrušil, nařídil prodej této věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (tj. včetně jejich součástí a příslušenstvím) ve veřejné dražbě s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobce 1/4, první žalovaný 1/2, druhá žalovaná 1/4 (tj. dle spoluvlastnických podílů).

29. Je na účastnících, aby dle tohoto pravomocného rozsudku podali (či jeden účastník podal) návrh na prodej věci ve veřejné dražbě. Povinnost vlastníků či jiných oprávněných předkládat katastrálnímu úřadu listiny, které dokládají změnu údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, je pak stanovena v § 37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.

30. Rozsudek o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (NS 20 Cdo 1886/2006 = SR 4/2008 s. 133; NS Rc I 181/22 = Vážný 1500). Tyto závěry s odkazem na NS 20 Cdo 1886/2006 pak beze zbytku akceptuje i judikatura dalších senátů Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 2145/2009, 22 Cdo 326/2016) a také odborná literatura (Lavický a kol. 2015 s. 323). Nalézací soud prodej věci nerealizuje a pro další ingerenci soudu po rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoli ze spoluvlastníků (KRÁLÍK, Michal. § 1147 (Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 765.). Spoluvlastnictví zaniká až skutečným prodejem věci. Jestliže však k podání návrhu nedojde, nemůže nastat ani soudní výkon rozhodnutí; rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením prodeje a rozdělením výtěžku totiž nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí, neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Veřejnou dražba se míní i dražba soudní v režimu § 348 o.s.ř., respektive podle exekučního řádu (tamtéž, s. 765.). Náklady řízení:

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

32. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud přitom vycházel z ustanovení § 8 odst. 5 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., podle kterého platí, že ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci – takovou cenou je částka 1.050.000 Kč dle výše uvedeného odpovídající ceně nemovitosti po odečtu podílu žalobce (cenu dle posudku žalobce doložil, viz výše). Soud žalobkyni přiznal plnou náhradu v tomto řízení účelně vynaložených nákladů, a to konkrétně ve výši 7.000 Kč, která odpovídá jím zaplacenému soudnímu poplatku. Jiné hotové výdaje žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly. Náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením soud žalobkyni přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady žalobkyně tvoří pak odměna za zastupování za 3,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní upomínka za polovinu odměny, podání žaloby a účast u jednání soudu) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. 3,5 x 12.500 Kč, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 9.439,50 Kč a zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 61.389,50 Kč.

33. Za další písemná podání žalobce, obsahující doplnění žaloby, soud žalobci náhradu odměny zastoupení advokátem již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. Náhradu nákladů řízení soud uložil oběma žalovaným k úhradě společně a nerozdílně, když z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 1127 obč.z.).

34. Jelikož žalobce, kterému byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, jsou žalovaní dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinni zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta žalobce.

35. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovaným třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.