Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

34 C 494/2022

č. j. 34 C 494/2022-78

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ústí 8 Co 438/2024-111

Rozhodnuto 2024-03-01 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUL:2024:34.C.494.2022.1

  1. OS Ústí n.L. 34 C 494/2022-78
  2. OS Ústí n.L. 34 C 494/2022-86
  3. KS Ústí 8 Co 438/2024-111
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ústí nad Labem zamítl návrh žalobkyně na doplnění rozsudku, protože soud již v ústním jednání rozhodl o nákladech řízení. Soud upravil písemné vyhotovení rozsudku tak, aby odpovídalo ústnímu rozhodnutí, které bylo zaznamenáno v protokolu. Rozsudek byl opraven na základě § 166 odst. 1 o.s.ř. kvůli zjevné nesprávnosti při přepisu. Výrok o náhradě nákladů řízení byl doplněn do výrokové části.

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 113 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od datum do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do datum, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna převzít od žalobkyně vozidlo Anonymizováno vínové barvy RZ: SPZ, v místě jeho umístění na adrese adresa, a provést jeho odvoz z tohoto místa, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a po připuštěné změně žaloby usnesením nadepsaného soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím představující náklady za odtah osobního vozidla a částky částka s příslušenstvím představující parkovné odtaženého vozidla. Dále se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo převzetí vozidla z odstavného parkoviště. Žalobu odůvodnila tím, že na základě koncesní listiny uzavřené se anonymizováno je jako provozovatel zmocněna k zajišťování odstraňování silničních vozidel z místních komunikací v případech, kdy vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích a o jeho odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie. Dle koncesní smlouvy je žalobkyně oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel v souladu s nařízením Anonymizováno č. číslo kterým se stanovují maximální ceny za odtah vozidla. Tato částka je stanovena ve výši částka za úplný odtah vozidla. Dne datum zaparkovala žalovaná své vozidlo anonymizováno, vínové barvy, SPZ v adresa, tak, že jej zaparkovala způsobem, kterým porušila § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. Odtah vozidla nařídil strážník policie Ústí nad Labem. Odtažené vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně. Žalované byla vyúčtována částka částka dle výše uvedeného Nařízení anonymizováno. Jelikož vozidlo nebylo z odstavného parkoviště vyzvednuto, byla žalovaná doporučeným dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě nákladů spojených s odtahem vozidla ve výši částka do datum a nákladů spojených se střežením vozidla na odstavném parkovišti od následujícího dne po provedení nuceného odtahu. Výše parkovného činí částku částka denně. Žalovaná si vozidlo nevyzvedla. Ke dni podání žaloby činí náklady za 743 dní střežení vozidla částku částka.

2. Žalobkyně dále uvedla, že vozidlo žalované je vrakem a má nízkou hodnotu. Uvedla, že nedisponuje informacemi o majitelích vozidel, a proto musí o ztotožnění majitele vozidla požádat správní orgán, a to trvá nějakou dobu. Jakmile se v dané věci dozvěděla vlastníka uvedeného vozidla, obeslala žalovanou k jeho vyzvednutí. Žalobkyně navrhla žalované, aby učinila prohlášení o tom, že žádá jeho ekologickou likvidaci.

3. Žalovaná v průběhů řízení na svoji obranu uvedla, že není vlastníkem vozidla, ale pan jméno FO. Ten za ní údajně přišel s tím, že ji dá částka za podmínky, že mu umožní, aby jezdil uvedeným vozidlem se značkou ZTP. Žalovaná, která je od roku 1995 na invalidním vozíku, dala jméno FO průkazku ZTP s tím, aby ji uvedeným vozidlem vozil, ale nakonec s jejím vozidlem jezdil pouze on. Žalovaná uvedla, že p. jméno FO potvrdila na poště listiny, o kterých neví, co bylo jejich obsahem. Pak ji přišel dopis, že má zaplatit nějakou částku. Její muž šel za jméno FO, aby částky uhradil. Posléze žalovaná uvedla, že vozidlo neprodala, je její. Po shlédnutí uvedeného vozidla na fotografii žalovaná uvedla, žalovaná vozidlo nepoznala, ale dodala, že vozidlo koupil jméno FO na její jméno, a že když je psané na její jméno, tak si ho převezme.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

5. Z výpisu obchodního rejstříku soud zjistil, že jediným zakladatelem a akcionářem žalobkyně je anonymizováno, s předmětem činnosti mimo jiné i silniční motorová doprava.

6. Z protokolu o odtažení motorového vozidla soud zjistil, že dne datum v čas byl v adresa proveden odtah vozidla Anonymizováno, vínové barvy, SPZ, které bylo zaparkované v zastávce MHD.

7. Z předložených fotografií soud zjistil, že vozilo Anonymizováno, SPZ je zaparkované v místech, které není určeno pro parkování osobních vozidel.

8. Z listiny označené jako ověření majitele vozidla ze dne datum soud zjistil, že Magistrát města Ústí nad Labem, odbor dopravy, žalobkyni sdělil, že vlastníkem vozidla Anonymizováno, vínové barvy, SPZ byla v době datum žalovaná.

9. Z Nařízení Anonymizováno č. číslo kterým se stanovují maximální ceny za odtah vozidla bylo zjištěno, že maximální cena za nucený úplný odtah jednoho vozidla činí částka (čl. II.bod 1 písm. a). Úplný odtah zahrnuje jízdní výkon na místo, pořízení fotodokumentace, výkon na místě s použitím mechanické ruky, pořízení záznamu o výkonu, převezení odtahovaného vozidla na určené parkoviště, složení pomocí mechanické ruky a předání obsluze parkoviště (čl. II. bod 2 písm. a). Nařízení nabylo účinnosti dne datum.

10. Z listiny označené výpis ze zápisu z řádného jednání představenstva právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že představenstvo žalobkyně usnesením č. číslo pod bodem B schválilo změnu ceny odtahové služby dle jednotlivých kategorií tak, že cena parkovného činí částka.

11. Ze Smlouvy o komplexním zajištění agendy Nucených odtahu ze dne datum ve spojení s dodatkem č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako Provozovatelem a anonymizováno jako Zadavatelem. Smlouvou se Provozovatel zavázal obstarávat jménem Zadavatele vlastními náklady sjednané úkony Zadavatele jako vlastníka dotčených komunikací. Mezi tyto úkony mimo jiné patří faktické provádění nucených odtahů (4. 2. 2.), skladování a střežení odtažených vozidel (4. 2. 3), uplatňování nároků z nuceného odtahu vůči povinným osobám (4. 2. 5.), uskutečňování právních jednání souvisejících s nucenými odtahy jménem Zadavatele (4. 2. 6). Provozovatel je k těmto právním jednáním vůči třetím osobám jménem Zadavatele zmocněn (4. 3.). Dle čl. 3. 9. je v případě neoprávněného stání na vyhrazeném parkovišti dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. a v případě vozidla tvořícího překážku v provozu na pozemních komunikacích dle § 45 odst. 1 až 4 téhož zákona pověřenou osobou oprávněnou rozhodnout o tom, které motorové vozidlo bude předmětem odtahu, strážník Městské policie nebo příslušník Policie ČR. Dle čl. 8. 2. platí, že Provozovatel bezodkladně poté, kdy zjistí totožnost provozovatele (povinné osoby) vozidla, toho vyzve k úhradě náhrady nákladů nuceného odtahu, a to písemně, tak, že této osobě odešle doporučovanou listovní zásilku k úhradě náhrady nákladů nuceného odtahu. Podle článku 8. 2. 3. výzvu odešle na adresu trvalého bydliště nebo na adresu pro doručování provozovatele a též na jakoukoli další adresu, o které se věrohodně dozví, že by se na ní provozovatel mohl zdržovat. Podle článku 8. 6. se Provozovatel zavazuje dopisem odeslaným doporučeně s dodejkou jedenkrát upomenout provozovatele vozidla o úhradu náhrady nákladů nuceného odtahu, a to do 2 měsíců od provedení nuceného odtahu. Dle článku 8. 7. nebude-li náhrada nákladů nuceného odtahu uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě k plnění dle bodu 8.6. této smlouvy, dojde prvního pracovního dne následujícího po uplynutí této lhůty na základě této smlouvy k bezplatnému postoupení této pohledávky na náhradu nákladů nuceného odtahu za příslušnou povinnou osobou ze Zadavatele jako postupitele na Provozovatele jako postupníka. Zadavatel jako postupitel písemně dopisem odeslaným doporučenou listovní zásilkou na adresu trvalého pobytu, oznámí uvedené postoupení pohledávky povinné osobě. Zadavatel může požadovat, aby povinnost dle předchozí věty splnil Provozovatel jako jeho zástupce. Součástí informace o postoupení pohledávky bude výzva k úhradě náhrad nákladů nuceného odtahu, to vše do 3 měsíců od provedení nuceného odtahu. Po postoupení pohledávky Provozovatel vymůže pohledávku za povinnou osobou vlastním jménem a na vlastní riziko (čl. 8. 8.). Dle článku 11. 2. 5. je Zadavatel povinen předat Provozovateli informace o vlastníkovi nebo provozovateli vozidla nejpozději do 5 pracovních dnů od provedeného nuceného odtahu pro splnění podmínky bodu 8.

12. Z výpisu katastru nemovitostí, zachycující stav ke dni datum, soud zjistil, že vlastníkem pozemku p. č. číslo v katastrálním území adresa, obec adresa je zapsána žalobkyně. Z kopie katastrální mapy soud zjistil umístění pozemku.

13. Z ortofotomapy soud zjistil, že pozemek p. č. číslo se nachází na adrese adresa.

14. Z listiny označené jako výzva k úhradě nákladů nuceného odtahu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení nákladů souvisejících s odtahem vozidla ve výši částka do 7 dnů od doručení výzvy. Zároveň žalovanou upozornila, že vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti na adrese adresa s tím, že ji bude účtováno od následujícího dne po provedeném odtahu částka částka denně.

15. Soud tedy dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

16. Žalobkyně je právnickou osobou, jejímž jediným zakladatelem a akcionářem je anonymizováno. Koncesní smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní jako Provozovatelem a anonymizováno jako Zadavatelem dne datum ve znění pozdějších dodatků, bylo mimo jiné dohodnuto, že žalobkyně se zavazuje provádět nucené odtahy vozidel v případech neoprávněného stání vozidel na vyhrazeném parkovišti, v případě vozidla tvořícího překážku v provozu na pozemních komunikacích a obstarávat skladování a střežení odtažených vozidel a dále vymáhat pohledávky, účtovat vlastníkům odtažených vozidel náklady za odtah ve výši dané příslušným Nařízením Anonymizováno č. číslo. Dále bylo mezi smluvními stranami této koncese dohodnuto, že žalobkyně bezodkladně poté co zjistí totožnost povinné osoby, tedy provozovatele vozidla, tak této osobě odešle doporučovanou listovní zásilku k úhradě náhrady nákladů nuceného odtahu na adresu trvalého bydliště nebo na adresu pro doručování a též na jakoukoli další adresu, o které se věrohodně dozví, že by se na ní tato osoba mohla zdržovat. Žalobkyně se zavázala písemně, dopisem odeslaným doporučeně dodejkou jedenkrát upomenout provozovatele o náklady odtahu, a to do dvou měsíců od provedení odtahu. Aby mohla žalobkyně své povinnosti dostát anonymizováno se zavázalo informace o vlastníkovi nebo provozovateli vozidla sdělit žalobkyni nejpozději do 5 pracovních dnů od provedeného nuceného odtahu. Žalobkyně provedla dne datum odtah vozidla z pozemní komunikace, neboť vozidlo představovalo překážku provozu na pozemní komunikace. Vlastníkem vozidla byla v dané době žalovaná. Odtažené vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně na adrese adresa, kde se nacházelo až do doby rozhodnutí soudu ve věci samé. Hodnota uvedeného vozidla je zanedbatelná. Dle Nařízení Anonymizováno č. číslo činí náklady spojené s nuceným odtahem vozidla částku částka a náklady za parkování a střežení vozidla na odstavném parkovišti částku částka denně ode dne následujícího po provedeném odtahu. Žalobkyně požadovala náklady za umístění vozidla po dobu 743 dnů. Podle koncesní smlouvy byla žalobkyně povinna do dvou měsíců od provedení nuceného odtahu vyzvat žalovanou k uhrazení nákladů odtahu. O odtahu vozidla a úhradě nákladů nuceného odtahu ve výši částka žalobkyně informovala žalovanou poté, co dne datum adresa sdělilo žalobkyni, že vlastníkem vozidla je žalovaná. Žalovaná nebyla vyzvána k převzetí vozidla ani k uhrazení žalované částky parkovného. Po více jak dvou letech od umístění vozidla na odstavném parkovišti podala žalobkyně tuto žalobu.

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č, 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, platí, že vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

18. Podle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., pro účely tohoto zákona provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu2) nebo obdobné evidenci jiného státu.

19. Podle § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. řidič nesmí zastavit a stát u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu", "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou "Zastávka autobusu nebo trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor, 20. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.1)

21. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

22. Podle § 2953 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

23. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Na základě provedeného dokazování ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k tomuto právnímu závěru.

27. Provozovatel vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci je - bez ohledu na to, kdo vznik této překážky skutečně zapříčinil - povinen uhradit náklady spojené s odstraněním tohoto vozidla vzniklé vlastníkovi pozemní komunikace nebo osobě, jež je na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace oprávněna odstranit vozidlo (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007).

28. Náhrada nákladů na odtah vozidla, které tvoří překážku na pozemní komunikaci, představuje specifický nárok, který judikatura analogicky kvalifikuje jako náhradu škody s tím, že tato škoda spočívá nejen v nákladech na samotný odtah, ale i v parkovném za umístění odtaženého vozidla na střeženém parkovišti, neboť postup spočívající v umístění na střeženém parkovišti vyplývá z prevenční povinnosti podle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Způsobením škody vzniká závazkový právní vztah mezi provozovatelem vozidla a vlastníkem pozemní komunikace nebo osobou, která je na základě smluvního vztahu s tímto vlastníkem komunikace oprávněna vozidla odstraňovat (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 11. 2003, publikovaný pod sp. zn. III ÚS 150/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4706/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016). Rozsahem nákladů na odtažení vozidla bránícího provozu se soudní rozhodovací praxe již také opakovaně zabývala. Nejvyšší soud ČR v této souvislosti vyložil, že za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu ustanovení § 45 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. Je-li odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2011, publikováno pod sp. zn. 25 Cdo 4706/2009).

29. V posuzovaném případě žalovaná porušila zákonná ustanovení § 27 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. tím, že nechala uvedené vozidlo, které bylo v jejím vlastnictví, zaparkované u zastávky autobusu. V důsledku této skutečnosti žalobkyně jakožto vlastník pozemní komunikace, důvodně a v souladu s koncesní listinou a § 45 odst. 1 cit. zákona, odstranila vozidlo žalované a umístila jej na odstavném parkovišti, které má ve své dispozici, je jeho vlastníkem. Zde bylo uvedené vozidlo zaparkované i v době vydání rozhodnutí soudu. Za nucený odtah je žalobkyně oprávněna požadovat dle § 45 odst. 4 cit. zákona, po žalované jako provozovateli vozidla, kterým je dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., vlastník vozidla, cenu za nucený úplný odtah ve výši dané příslušným anonymizováno. Žalovaná po poučení neprokázala, že vlastníkem vozidla je jiná osoba.

30. Žalobkyní uplatněné náklady za odtah vozidla byly vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu i uvedené právní úpravě soudem shledány oprávněným a žalované byla uložena ve výroku I. povinnost uhradit náklady nuceného odtahu ve výši částka, jakož i ji byla uložena povinnost zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto případě úhrada nákladů za nucený odtah není určena ani dohodou stran nebo jinak stanovena, a proto žalovaná je povinna splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádána (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky částka, avšak nedoložila doklad o odeslání předmětné listiny. Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitla v prodlení (ust. § 1968 o. z.).

31. Dále se soud zabýval tím, zda jsou i požadované náklady spojené s umístěným vozidla na odstavném parkovišti za oprávněné.

32. Soudní praxe se rovněž ustálila v závěru, že při výši náhrady škody je třeba vždy poměřovat hledisko účelnosti, neboť ne každý náklad vzniklý v příčinné souvislosti s jednáním škůdce musí být považován za účelný či nutný (srovnej rozsudek NS ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2015/2019).

33. Při kalkulaci tzv. refundace nákladů na odtah a umístění vozidla na odstavném parkovišti zakládá zjevný nepoměr mezi výrazně nízkou hodnotou vozu oproti vysokým nákladům na jeho dlouhodobé parkování důvod k moderaci soudu podle § 450 obč. zák. (nyní § 2953 o. z. ) (viz rozsudek NS, sp. zn. 25 Cdo 546/20166).

34. V posuzované případě se tedy soud zabýval tím, po jakou dobu je nutné a účelné ponechat vozidlo umístěné na odstavném parkovišti. Soud přihlédl ke stavu vozidla, k době, po kterou vozidlo bylo umístěno na odstavném parkovišti, době potřebné ke zjištění osoby vlastníka vozidla a k tomu, zda žalovaná byla vyzvána k převzetí vozidla a uhrazení parkovného. V posuzovaném případě je dobou, kterou lze pro umístění vozidla na odstavném parkovišti považovat za nutnou a účelnou, aniž by docházelo k navyšování nákladů, je doba, kdy je dán žalobkyni čas k tomu, aby zjistila osobu provozovatele, vyzvala jej k převzetí vozidla a stanovila lhůtu pro jeho převzetí. Takovou dobou se v posuzovaném případě jeví doba čtyř měsíců. Soud vycházel při svých úvahách z toho, že žalobkyně po více jak čtyřech měsících od provedení odtahu sdělila žalované, že vozidlo bylo odtaženo a umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně a zároveň ji vyzvala k uhrazení částky částka za nucený odtah. Podle koncesní smlouvy však byla žalobkyně povinna do dvou měsíců od provedení nuceného odtahu vyzvat žalovanou k uhrazení nákladů odtahu, avšak současně bylo soudem přihlédnuto k tomu, že teprve dne datum anonymizováno, jako Zadavatel, žalobkyni sdělil totožnost provozovatele vozidla. Soud vzal v úvahu, že žalobkyně nevyzvala žalovanou k převzetí vozidla, ani k uhrazení celkové částky představující náklady za tzv. parkovné, tedy, že žalobkyně neučinila žádné kroky k převzetí vozidla žalovanou. Teprve po více jak dvou letech od umístění vozidla na odstavném parkovišti podala žalobkyně žalobu, která je první výzvou k plnění (převzetí vozidla a uhrazení žalované částky za tzv. parkovné). Dále soud při úvahách o nutnosti a účelnosti ponechat vozidlo umístěné na odstavném parkovišti přihlédl k tomu, že vozidlo je vrakem zanedbatelné hodnoty, jak uvedla žalobkyně, která z tohoto důvodu nabídla žalované, že za ni zajistí likvidaci vozidla. Jestliže neudržované vozidlo zanedbatelné hodnoty je dlouhodobě umístěno na odstavném parkovišti, pak v takovém případě nelze dospět k závěru o nutnosti předmětné vozidlo dále nechat umístěné na parkovišti a vynakládat tak neúčelně další prostředky, které se každým dnem navyšují. Je nepřijatelné, aby žalobkyně ponechala vozidlo umístěné na odstavném parkovišti po neomezenou dobu a uplatňovala nárok za další období, když je zde zjevný nepoměr mezi hodnotou vozidla a vysokým nákladem na dlouhodobé parkování na odstavném místě.

35. Z uvedených důvodů soud nárok žalobkyně snížil a přiznal žalobkyni náklady za parkování vozidla na odstavném parkovišti pouze po dobu prvních čtyř měsíců (122 dnů) ve výši částka (výrok II.). Ve zbývajícím rozsahu (částka) soud nárok zamítl z výše uvedených důvodů (III.).

36. Žalované byla uložena povinnost zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky částka. Vzhledem k tomu, že nebyla stanovena splatnost nákladů za parkovné dohodou stran nebo jinak stanovena, pak je žalovaná povinna splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádána (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně však žalovanou nevyzvala k úhradě nákladů za tzv. parkovné, a proto doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitla v prodlení (ust. § 1968 o. z.).

37. Soud vyhověl i tomu, aby si žalovaná uvedené vozidlo na odstavném parkovišti převzala. Podanou žalobu lze považovat za výzvu k převzetí vozidla, avšak žalovaná si jej do rozhodnutí soudu nepřevzala, a proto soud výrokem IV. žalobě vyhověl, neboť žalobkyně nemá jinou možnost, jak docílit toho, aby z odstavného parkoviště ve vlastnictví žalobkyně bylo předmětné vozidlo žalovanou převzato, odvezeno. Tím, že předmětné vozidlo je stále umístěno na pozemku žalobkyně, a žalovaná si jej dosud nepřevzala, je ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z., neprávem zasahováno do vlastnického práva žalobkyně.

38. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že odložil splatnost uložených povinností k návrhu žalobkyně a žalované uložil, aby povinnosti splnila ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

39. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, když účastníci byli úspěšní přibližně stejně. V případě žalované částky částka byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 18 % a žalovaná v rozsahu 82 %. Žalovaná by tedy v obecné rovině měla právo na náhradu nákladů řízení. V případě uložené povinnosti převzetí vozidla žalovanou byla v plném rozsahu úspěšná žalobkyně, a proto by měla právo na náhradu nákladů řízení. Soud tedy rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti výroku I. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř., viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1097/2004). Proti výroku II. – IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.